Vláda dnes na svém zasedání schválila návrh nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky. Mezi kulturní památky, jsou tak nově zařazeny: Vodní elektrárna v Poděbradech – hydroelektrárna postavená v letech 1913–1923 podle návrhu architekta Antonína Engela a Ing. Eduarda Schwarzera je ukázkou moderního neoklasicismu a Blatenský vodní kanál – vybudovaný v letech 1540–44 přiváděl vodu do úpravárenských a hutních provozů při zpracování cínové rudy v Blatenském a Božídarském cínovém revíru. Hlavním stavitelem kanálu byl Stephan Lenk. Jde o největší a nejzachovalejší vodní dílo spojené s hornickou činností a zpracováním rud v české části Krušných Hor.

Situace energetické firmy ČEZ je podle jejího šéfa Daniela Beneše v mnohém schizofrenní. Na jedné straně má tato polostátní společnost většinu aktiv v tradiční energetice, na druhé se snaží podnikat i v té moderní, která ale její původní byznys pomalu likviduje. Stejně tak jsou zde dva protichůdné postoje akcionářů. "Cíle jsou tady ekonomické i celospolečenské a jsou někdy v protikladu," říká Beneš v rozhovoru pro HN. Drobní akcionáři by nejraději viděli co největší dividendu, stát má zase s firmou, v níž ovládá 70 procent, i strategické cíle. Nyní je nutné rozhodnout, co dál, říká Beneš. Nevylučuje ani rozdělení firmy. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Chemická agentura pro životní prostředí (ECHA) vydala letošní první zpravodaj. ECHA v něm vysvětluje, co se dělá, aby registrace plnili očekávaný standard. Dle ECHA představuje, jak vám může pomoci při přípravě žádosti QSAR Toolbox. Ve zpravodaji se také dočtete o tom, jak firmy o různé velikosti vyrábějí bezpečnější textil, nebo jak se švédský stavební sektor snaží vytvořit bezpečnější budovy. Zpravodaj je k dispozici ZDE.

Pro snadnější orientaci povolujících úřadů a provozovatelů v jejich budoucích povinnostech byl zpracován dokument s konkrétními údaji k přezkumům integrovaných povolení a revizí referenčních dokumentů o BAT (BREF) a závěrů o BAT, který doplňuje dříve zveřejněnou metodiku k tzv. výjimkám z BAT. Tato verze je aktualizací zohledňující skutečný stav, provozovatele zařízení a také průběžný vývoj na evropské úrovni. S ohledem na nutnost v některých případech vyhodnotit individuálně aplikovatelnost závěrů o BAT na konkrétní zařízení je dokument chápán jako indikativní.

Dokument ke stažení:

Harmonogram přezkumů.pdf (533.43 kb)

Zdroj: MŽP

Program OSN pro životní prostředí (UNEP – United Nations Environment Programme) zpracovává v rámci svých aktivit k Minamatské úmluvě o rtuti dokumenty týkající se problematiky BAT a nejlepších environmentálních postupů (BEP - best environment practices). Aktuálně byl zpracován dokument pro slévání neželezných kovů. Tyto dokumenty lze chápat jako doplněk k standardním BREF a závěrům o BAT ve smyslu přílohy č. 3 bod 12 zákona o integrované prevenci. Dokumenty jsou dostupné mj. v anglickém, ruském a francouzském jazyce na stránkách UNEP - ZDE.

Zdroj: MŽP

Hrubá domácí spotřebě energie v roce 2015, která představuje množství energie potřebné k uspokojení všechny domácností, činila v Evropské unii (EU) 1 626 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe). Tato hodnota je nižší o 2,5% ve srovnání s rokem 1990 a současně představuje pokles o 11,6% ve srovnání s vrcholem ve výši téměř 1 840 Mtoe v roce 2006. Fosilní paliva nadále představují hlavní zdroj energie, uvedl dnes EUROSTAT. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo v pátek 17. února 2017 aktualizovaný harmonogram výzev Operačního programu Podnikání a inovace (OP PIK) na rok 2017. Dokument je na webu Agentury pro podnikání a inovace (API) ke stažení v záložce Obecně OP PIK a pod tímto odkazem.

Ministerstvo životního prostředí připravuje další výzvu s alokací 50 miliony korun, která obcím v národních parcích umožní financovat rozvoj své infrastruktury, vybavenosti a zlepšení v oblasti životního prostředí, zpracování rozvojových dokumentů i studií. Ministerstvo vyhlásí v červnu výzvu, informoval dnes resort v tiskové zprávě. Administrace žádostí by se měla zjednodušit, obce by tak dodávaly úplnou dokumentaci projektů pouze v případě, že budou mít jistotu, že na jejich záměr stát přispěje.

Od roku 2010 vyhlásil stát tuto výzvu z národního programu Životní prostředí čtyřikrát, přerozdělit se mohlo až 230 milionů korun. Stát nakonec vyplatil 66,4 milionu korun. Nyní se snaží zjednodušit administrativu, nejprve by se měly shromáždit náměty obcí. "V rámci druhého kola pak vyzveme ty obce, jejichž projektové náměty byly posouzeny kladně, k podání plné žádosti," uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. O peníze můžou žádat také svazky obcí nebo správa národního parku.

Dotace bude možné použít i na úpravy veřejných prostranství sloužících k pořádání místních akcí, na solární veřejné osvětlení nebo na opatření ke snížení světelného znečištění. Cílem je zlepšit kvalitu života místních obyvatel, ale také přilákat do parků další turisty, uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Možnost financování obcí v parcích se v poslední době stalo politickým tématem. V úterý by měli poslanci hlasovat o návrhu zákona o národních parcích. Ministerstvo podporuje sněmovní verzi, například prezident Miloš Zeman ale senátní verzi, kde je ochrana přírody v národních parcích na stejné úrovni jako udržitelný rozvoj samospráv nebo turistika. Podle Brabce je lepší sněmovní verze, která dává ochranu přírody na první místo.

Senátní verzi kritizovali i ředitelé národních parků. Podle nich tento návrh pravidel pro všechny čtyři národní parky narušuje samotnou podstatu pojmu národní park a právní situaci v ochraně národních parků by vrátil o 30 let zpátky. Dnes ekologové uveřejnili dopis zástupců 21 nevládních slovenských organizací, které také chtějí, aby poslanci zamítli senátní návrh.

Senát chce v předloze například změnit pasáž o účelu národních parků, zvýšit práva tamních obcí a zrušit patnáctileté moratorium na rozdělování parků do jednotlivých zón podle stupně ochrany. Podle prezidenta senátní verze lépe chrání zájmy šumavských obcí.

Zdroj: ČTK, MŽP

Obchodního řetězce Lidl přestane od 1. března nabízet v Česku jednorázové igelitové tašky. Dosud za ně vybíral poplatek, teď z pokladen úplně zmizí. Kdo nemá vlastní tašku, bude si moci koupit papírovou. Kromě papírové tašky budou na výběr dvě velikosti opakovaně použitelné varianty z recyklovatelného materiálu. Na chlazené a mražené výrobky budou v nabídce termotašky. Ušetřit by se tak mělo více jak 27 milionů igelitek ročně.

Například konkurenční Tesco na konci ledna zase začalo svým zákazníkům v internetovém obchodě nabízet, zda chtějí nákup doručit v taškách z igelitu, nebo bez nich.

Podotýkáme, že v legislativním procesu je v současné době novela zákona o obalech. Igelitové tašky již nebudou moci obchodníci dávat zákazníkům zdarma. Výjimka by měla platit pro tenké sáčky, například na pečivo či masné výrobky.

Zdroj: iHNED.cz

V jeden čas na jednom místě máte příležitost konzultovat své záměry či jen načerpat informace o dotačních titulech z nejžádanějších operačních programů a jiných zdrojů dotací v České republice. Zástupci organizací administrujících příslušné dotační tituly na Vás budou připraveni u jednotlivých konzultačních stolků. Můžete konzultovat OP PIK, IROP, OP Z, OP ŽP, Program rozvoje venkova (SZIF), nástroje Aktivní politiky zaměstnanosti (ÚP), Fond dalšího vzdělávání, možnosti podpory Krajského úřadu Jihočeského kraje, Jihočeské hospodářské komory, ČMZRB, Eurocentra (MMR), MPSV, národní dotace MPO, programy CzechInvestu, TA ČR, CzechTradu ad. Účast je zdarma a bez registrace.

Termín a místo konání:

21. února 2017 ǀ 9: 00 – 15:00
Clarion Congress Hotel České Budějovice
Pražská tř. 2306/14, České Budějovice

Posledních osm měsíců zbývá vládní koalici do konce mandátu. Už teď je ale jasné, že se kabinetu nepodaří prosadit všechny zákony, které si jednotliví ministři předsevzali. Legislativní dluh zůstane i po ministru životního prostředí Richardu Brabcovi z hnutí ANO. Připouští, že nestihne prosadit nové zákony o odpadech. „Strávili jsme s nimi spoustu času. Určitě nespadnou pod stůl, rádi bychom, aby si je co nejrychleji osvojila příští vláda,“ podotýká Brabec. Velký přehled ČRo - ZDE.

Zdroj: Rozhlas.cz

Sama ale žádné aktivní kroky vedoucí ke vzniku zařízení na energetické využití odpadů nepodniká. Společnost to uvedla na svých webových stránkách. O možnosti spalování odpadu nedávno s vedením firmy diskutovala komise životního prostředí pardubického magistrátu. Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje však se spalovnou nepočítá.

"Stanovení alternativního projektu k palivu využívanému v současnosti nebo palivovému mixu záleží na budoucím vývoji cen jednotlivých komodit a vývoji legislativního prostředí," uvedl výkonný ředitel EOP Václav Pašek. Podle něj by šlo o efektivní využití odpadu od jeho vzniku až po finální energetické zpracování.

Podle pardubického zastupitele a člena komise životního prostředí Jana Linharta je prioritní předcházení vzniku odpadů a jejich následná recyklace. Teprve poté, co by zůstal po vytřídění odpad, který by bylo možné spálit, bylo by možné jeho energetické využití. EOP má pro spalování odpadu tu výhodu, že leží mezi krajskými městy a zásobují je teplem. "Elektrárna by mohla využít části stávající technologie a kapacitu podle potřeby upravovat," řekl Linhart.

Zmínka o výstavbě spalovny komunálního odpadu s předpokládanou kapacitou 100.000 tun odpadu ročně se objevila v územní energetické koncepci Pardubic. Zařízení by mělo vzniknout až po roce 2024 v souvislosti s ukončením skládkování komunálního odpadu po tomto datu.

Krajský plán odpadového hospodářství uvádí, že energeticky je dlouhodobě využíváno pět až šest procent produkovaných odpadů. V kraji působí společnost ecorec Česko, která se zabývá zpracováním průmyslového a tříděného komunálního odpadu. V současnosti má až 70.000 tun komunálního odpadu zpracovaného na palivo vhodné do pece na výrobu cementářského slínku. Firma působí nedaleko prachovické cementárny, která má technologii na spoluspalování takového paliva až do množství 85.000 tun za rok.

V Opatovicích nad Labem se lidé v roce 2006 postavili proti tomu, aby obec souhlasila s umístěním velké spalovny odpadů na svém území. Měla mít kapacitu 90.000 tun ročně, výhledově i dvojnásobnou. Zastupitelstvo obce už předtím na vstup do společnosti pro výstavbu spalovny kývlo, obyvatelé si však vynutili místní hlasování a záměr odmítli. O rok dříve spalovnu v referendu odmítla také sousední obec Čeperka. Po protestech veřejnosti, ekologů, sousedních obcí a královéhradeckého magistrátu a kvůli neshodě s opatovickou elektrárnou, kde mělo zařízení stát, byl záměr přesměrován do areálu elektrárny ve Chvaleticích v témže okrese. Nakonec sešlo i z něj.

Zdroj: ČTK

Množství odevzdaných použitých baterií v Česku se loni meziročně zvýšilo o 31,7 procenta na 1638 tun. Každý obyvatel ČR tak v průměru vytřídil 155 gramů baterií, což zhruba odpovídá šesti tužkovým bateriím typu AA. Dnes o tom v tiskové zprávě informovala nezisková společnost Ecobat, která provozuje místa zpětného odběru a recyklace přenosných baterií.

Za růstem stojí mimo jiné zvyšující se počet sběrných míst, kterých je nyní více než 20.500. "Velký posun vidíme v zapojení obcí, které třídění odpadu aktivně podporují. Roste také množství baterií vybraných v obchodních sítích," uvedl jednatel Ecobatu Petr Kratochvíl.

Největší nárůst odevzdaných baterií byl v obchodech, kde se množství zvýšilo o 69 procent. Zvýšil se také sběr v obcích, na němž má velký podíl stoupající obliba červených venkovních kontejnerů, uvedl Ecobat.

Od loňského roku musí evropské státy podle nařízení EU zpětně odevzdat alespoň 45 procent baterií nově uvedených do oběhu. ČR loni limit splnila, lidé odevzdali 45,3 procenta. Podle Kratochvíla se odhaduje, že zhruba polovina evropských států tuto kvótu splní. "Jsou to jen odhady, reálné výsledky budeme znát pravděpodobně až v dubnu," dodal. Pokud stát nesplní kvótu, Evropská komise s ním zahájí řízení. Na jeho konci mohou být vysoké finanční pokuty.

Vysloužilé baterie v česku musejí přijmout všechny prodejny, které prodávají nové baterie, bez ohledu na značku, velikost a množství. Odevzdávat se mohou i ve sběrných dvorech a mobilních sběrnách nebezpečných odpadů, školách nebo úřadech.

Ecobat byl založen roku 2002 šesti významnými výrobci baterií a v roce 2009 získal od státu oprávnění k provozování systému zpětného odběru přenosných baterií a akumulátorů. Systém je podle Ecobatu financován téměř výhradně z příspěvků výrobců a dovozců baterií.

Zdroj: ČTK

Ve středu 15. února 2017 skončilo období pro splnění ohlašovacích povinností agendy odpadů, obalů a vod prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) za rok 2016. Následný termín 31. března se bude týkat ovzduší, IRZ a odpadů z pohledu ročních zpráv. Kompletní přehled ohlašovacích povinností na rok 2017 najdete ZDE.

K 15. 2. 2017 bylo do systému ISPOP zasláno celkem 87 017 validních Hlášení o produkci a nakládání s odpady. V zákonem stanoveném termínu bylo do systému ohlášeno za 83 375 provozoven, což je zhruba o 5 500 provozoven více než v loňském roce. Hlášení o sběru a zpracování autovraků, jejich částí, o produkci a nakládání s odpady bylo zasláno za 501 provozoven, Hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů vč. hlášení o produkci a nakládání s odpady podalo 142 provozoven.

Poplatkové přiznání za zdroj znečišťování bylo podáno za 1 139 zdrojů znečišťování, hlášení za Poplatkové přiznání pro výpočet vyrovnání poplatku bylo zasláno za 4 542 zdrojů odběru podzemní vody.

Přes 570 subjektů podalo hlášení za agendu obalů – Hlášení o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence.

Nejčastější důvody, které vedly k nezpracovatelnému hlášení:

• zaslání duplicitního řádného hlášení,

• odesílání hlášení neoprávněnými uživateli,

• nevyplnění povinných polí ve formuláři,

• nedodržení datového standardu v XML souborech.

Zdroj: CENIA

Podle sociologického výzkumu Libertariánského institutu vadí dotace zhruba dvěma třetinám obyvatel ČR. Respondenti se domnívají, že dotace podporují korupci, vytváří nekalou konkurenci a ohrožují demokratický systém. Stát nemá evidenci všech dotací a analogických transferů. Podle Libertariánského institutu existuje navíc podezření, že systém dotací je částečně v rozporu se zákonem, protizákonné mohou být dotace za mnoho desítek miliard Kč.

Podle sociologického výzkumu Libertariánského institutu, který byl zpracován na sklonku roku 2016, vyplývá, že čím více dostupných informací mají obyvatelé ČR o dotacích, tím více jsou s nimi nespokojeni. Ukazuje se, že 72 % procent respondentů, považuje proces získávání dotací za složitý a celých 84 % z nich se domnívá, že je tato složitost záměrná.

Systém přidělování dotací není u nás dobře nastaven, lidé mají vůči němu menší či větší výhrady, není podle nich optimálně nastaven a není zcela transparentní. Dotace někdy směřují na nepotřebné věci a jejich využití je více či méně často neúčelné. Dominantním požadavkem dotazovaných je dotace zjednodušit a zprůhlednit.

Informační systém CEDR (Centrální evidence dotací z rozpočtu) eviduje od roku 2000 hodně přes milion dotací. V systému však nejsou všechny údaje, které tam mají být. Zcela mimo CEDR jsou pak dotace, které přidělují například orgány samosprávy, úřady práce a další subjekty.

„Můžeme směle odhadovat, že počet dotací je více než 1000 každý pracovní den. Jde o naprosto neuvěřitelné číslo, když si uvědomíte, kolik lidí se v tom pohybuje. Jde o desítky tisíc lidí, kteří netvoří žádné hodnoty, jen se účastní přehazování peněz z jednoho místa na druhé,“ uvádí předseda Libertariánského institutu Roman Kříž.

Specifickou kapitolou jsou pak dotace z EU. Ty jsou přidělovány exekutivou, často s porušením zákona o ochraně hospodářské soutěže. V současné době Libertariánský institut provádí analýzy, na jejichž základě budou podniknuty kroky k vrácení takovýchto nezákonných dotací Evropské unii. Může se jednat až o desítky miliard korun.

Jedním z cílů Libertariánského institutu v oblasti dotací je vytvoření otevřeného portálu, kde budou dohledatelné všechny dotace, které se z veřejných rozpočtů přidělují. „Je nehorázné, že občané dnes nemají možnost zjistit, kam jdou peníze, které od nich v různých formách stát vybere. Ještě strašidelnější však je, že to neví ani on sám. Stát o nás chce vědět vše, zatěžuje nás zbytečnými povinnostmi a hrozí absurdními pokutami. Kdybych věřil na spiknutí, tak bych řekl, že jde o záměr uměle držet lidi v chudobě a vytvářet z nich vděčné vazaly, kteří jsou vděční, když jim shora padne nějaké přilepšení. Je to naprosto neuvěřitelné a odporné,“ dodává k tomu předseda LI Roman Kříž.

Dokument ke stažení:

Prezentace – Dotace

Výzkumná zpráva Dotace

Nesmyslné dotace tabulky

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Českých Budějovicích uložili pokutu 1,2 milionu korun společnosti za to, že nechala bez povolení vykácet celkem 841 metrů krychlových dřeva.

„K nepovolené těžbě došlo na přelomu let 2015 a 2016 a vznikly při ní holiny o celkové výměře 0,96 hektaru. Mezi vykácenými porosty byly navíc i ty mladší 80 let, což je v rozporu se zákonem o lesích,“ uvedl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích.

Nezákonné smýcení porostů má většinou neblahý vliv na okolní lesy. „Bývají tak vytvořeny podmínky pro působení různých škodlivých činitelů. Kvůli vzniklým holinám mohou být okolní stromy například více ohroženy větrem, zvyšuje se riziko vodní eroze lesní půdy a celkově se oslabuje stabilita lesů,“ vysvětlil negativní dopady nezákonné těžby Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Naštěstí již došlo k částečné nápravě vzniklých škod, protože nový vlastník pozemků je nechal zalesnit. Stav lesů v této lokalitě budou inspektoři ČIŽP dále sledovat.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany přírody v Brně zas uložili pokutu 180 tisíc korun společnosti, která v roce 2015 bez povolení vykácela celkem 180 stromů.

„Společnost zajišťovala na základě smlouvy pro distribuční společnost kácení dřevin v ochranném pásmu vysokého napětí. Vykácela však i řadu stromů mimo toto pásmo, na což neměla povolení.,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Proti pokutě uložené inspektory ČIŽP se firma odvolala, ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci potvrdilo.