Jubilejní 20. ročník prestižní ekologické Ceny Josefa Vavrouška právě začíná. Pokud tedy znáte někoho ve svém okolí, kdo pro životní prostředí žije a dýchá, tak ho určitě nominujte. V rámci letošního ročníku, kterou uděluje Nadace partnerství, se poprvé budou udělovat ceny dvě – jedna za dlouhodobý přínos životnímu prostředí a druhá v kategorii významný ekologický počin.

Nominaci je možné udělit do konce dubna prostřednictvím internetových stránek www.cenajosefavavrouska.cz. Povolání, věk ani známá tvář při konečném výběru nerozhodují. Důležitý je přínos ke zlepšení životního prostředí.

Mezi dosavadními laureáty v devatenáctileté historii ceny jsou například bývalý ministr životního prostředí, bývalý poradce prezidenta či občanský aktivista, ale i filozof, právník nebo učitel.

Sama Cena Josefa Vavrouška je spjata se jménem předního českého ekologa a zároveň federálního ministra životního prostředí, který v roce 1995 tragicky zahynul pod lavinou. Josef Vavroušek byl jedním z hlavních protagonistů konceptu trvale udržitelného rozvoje nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy.

Foto: prof. Josef Fanta, laureát Ceny Josefa Vavrouška za rok 2014

V novém čísle odborného časopisu Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) najdete tentokrát rozhovor s významným odborníkem na radioekologii Ing. Eduardem Hanslíkem, CSc.., který vede skupinu odborníků se kterými společně zkoumají nástrahy jaderných elektráren či havárii v Černobylu.

Odborné články se věnují tématům ověření Českého imisního testu, rychlé metodě stanovení celkové objemové aktivity beta, vlivu barometrického tlaku na úroveň hladiny vody v pozorovacích vrtech, posouzení vztahu mezi kvalitou vody a funkcemi malých vodních nádrží, národní infrastruktuře prostorových dat a úvaze o možné úloze, kterou mohou zastávat produkty GIS a kartografie VÚV TGM, stanovení koliformních bakterií a Escherichia coli na chromogenním médiu a základními hydrologickými údaji za referenční období 1981–2010.

Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) jsou odborným recenzovaným časopisem vydávaným Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v.v.i. Časopis se především zaměřuje na původní sdělení o výsledcích výzkumu v oblastech voda a odpady.

Články jsou dostupné v elektronické formě ZDE.

Evropská komise zahájila novou veřejnou konzultaci na téma "Politika pro oblast udržitelné bioenergie na období po roce 2020". Cílem průzkumu je konzultovat politiku EU v oblasti udržitelné bioenergie na období 2020 - 2030 jako součást balíčku pro obnovitelé zdroje energie. Konzultace potrvá do 10. května 2016. Odkaz na tuto konzultace a přehled ostatních konzultací najdete ZDE.

Česká pošta patří mezi největší společnosti využívající ekologické palivo CNG. Od roku 2012, kdy řidiči České pošty začali CNG vozidla využívat, se vozový park těchto vozů u státního podniku rozrostl na 1042 vozidel a najezdily zhruba 50 milionů kilometrů. Finanční úspora za tu dobu činí 50 milionů korun.

„V současné době jezdí na CNG pětina všech aut z našeho vozového parku,“ uvedl generální ředitel České pošty Martin Elkán a dodal, že důvodem je odpovědný přístup k životnímu prostředí i ekonomická výhodnost provozování aut na CNG. Česká pošta tak bude prvním státním podnikem plnícím cíle čisté mobility.

Česká pošta provozuje svá CNG vozidla zejména ve velkých městech, kde přispívají ke zlepšení stavu ovzduší. Díky CNG nevypouští do ovzduší žádné pevné částice, které jsou dnes velkým problémem měst v celé Evropě. „Jen v Praze je nasazeno více než 200 CNG vozidel,“ dodal Martin Elkán.

Česká pošta v současnosti patří mezi největší provozovatele vozů s CNG pohonem v Česku. Firemní flotila zahrnuje aktuálně 1046 vozidel různých značek od osobních automobilů, přes dodávky až po nákladní vozy.

Náměstkyně ministra průmyslu Jana Mládka pro oblast energetiky Lenka Kovačovská dnes jednala v Bruselu o schválení finanční podpory pro většinu obnovitelných zdrojů energie v České republice, takzvané notifikaci. Komise vyjádřila rámcový souhlas s návrhy české strany.

„Můžeme potvrdit, že se dnes uskutečnilo pracovní jednání se zástupci Generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž k procesu notifikace podpory obnovitelných zdrojů energie,“ řekl dnes Miroslav Kynčl z tiskového oddělení MPO. Cílem jednání podle něj bylo urychlit rozhodovací proces komise. Většině obnovitelných zdrojů schválení chybí dlouhodobě.

„Obě strany si vzájemně vyjasnily rozsah dodatečných dat potřebných pro úspěšné dokončení notifikace a komise vyjádřila rámcový souhlas s návrhy české strany ke zbývajícím otázkám, a též vyjádřila zájem na rychlém ukončení notifikačního procesu,“ uvedl Kynčl.

Mezi zbývající otázky podle něj patří například kompenzace dovozů obnovitelných zdrojů nebo délka trvání podpory. Podle dřívějšího Mládkova vyjádření by měla být notifikace udělena mezi únorem a dubnem tohoto roku.

Právě kvůli chybějícímu schválení Evropské komise loni Energetický regulační úřad (ERÚ) odmítal řadu měsíců vypsat podporu většině obnovitelných zdrojů v Česku pro letošní rok. Podporu, jejíž celková výše je až 42 miliard korun, úřad nakonec vypsal až na základě nařízení vlády těsně před koncem roku.

Ve 2. kole příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova 2014–2020 budou podpořeny investice do zemědělských, lesnických i potravinářských podniků za téměř 2,3 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství podpoří také investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů. Na tuto část ministerstvo vyčlenilo 20 mil. korun. Příjem žádostí bude probíhat pouze prostřednictvím Portálu farmáře v termínu od 3. do 16. května 2016.

Příjem žádostí proběhne u záměru a) Investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů. Podporována je nová výstavba nebo modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv. Podporu lze poskytnout pouze na počáteční investici. Příjemcem dotace může být pouze zemědělský podnikatel. Projekt lze realizovat na území celé České republiky s výjimkou měst Praha hl. město, Plzeň, Liberec, Brno a Ostrava.

Hlavní podmínkou je, že většina (více než 50%) vyrobeného paliva žadatelem musí sloužit k prodeji nebo být využita pro nezemědělskou činnost a žadatel musí vykazovat minimálně 30 % příjmů ze zemědělské prvovýroby v poměru k celkovým příjmům za poslední účetně uzavřené období nebo chovat minimálně 0,3 VDJ na 1 ha obhospodařované zemědělské půdy nebo hospodařit v lese s minimální výměrou 3 ha. Míra podpory na projekt je 25 % pro velké, 35 % pro střední a 45 % pro malé podniky.

Záměr b) Výstavba bioplynové stanice nebude na jaře 2016 spuštěn, neboť dosud není dořešena notifikace pro provozní podporu pro zařízení uvedená do provozu od 1. 1. 2016 a může dojít ke změnám v možném souběhu s podporou investiční.

Úplné znění Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR pro období 2014–2020 pro 2. kolo příjmu, je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese Ministerstva zemědělství www.eagri.cz/prv (subportál Dotace - Program rozvoje venkova ČR na období 2014–2020 a příslušné opatření/operace) a rovněž na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu www.szif.cz v sekci Program rozvoje venkova 2014–2020.

Dokument ke stažení:

• Specifické podmínky pro poskytování dotace na základě PRV platné pro 2. kolo příjmu žádostí - Operace 6.4.3 Investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů

• Obecné podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020 platné pro 2. kolo příjmu žádostí

Z toho bylo zhruba 40 tisíc teplovodních kotlů, 16 tisíc krbových vložek, 50 tisíc kamen a 5 tisíc ostatních zařízení. V letech 2010 až 2014 významně stoupl podíl novostaveb rodinných domů, které v době kolaudace měly jako druhý zdroj vytápění krbová kamna nebo krb. V roce 2010 byl tento podíl 38 %, zatímco v roce 2014 činil již 51 %. Zhruba 15 % novostaveb má jako hlavní vytápění uvedena tuhá paliva. Podle hrubého odhadu by mohlo být koncem roku 2014 v provozu až 700 tisíc kotlů a 800 tisíc krbových kamen a krbových vložek, z toho cca 90 tisíc s vodním výměníkem. Informace vyplývá ze Souhrnné zprávy o výsledcích statistiky malých spalovacích zařízení v ČR za léta 2010 až 2014 ministerstva průmyslu a obchodu.

Dokument ke stažení:

Malá spalovací zařízení

MŽP i ombudsmanka ČR pracují při obhajobě zpřísnění požadavků na kvalitu vod s řadou mýtů, které prokazují, jak daleko od praxe se nacházejí a jak záměrně zúžené informace pro své závěry používají. Situaci rozebírá člen představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) a zástupce ČR v evropském sdružení vodohospodářů Ondřej Beneš.

Zjištění „čistírny odpadních vod („ČOV“) nepracují na plný výkon“ je opravdu úsměvné. Ano, vlastník investuje do ČOV a provozovatel takovou ČOV provozuje s cílem splnit zákonné limity. Ovšem záměrné „zhoršování“ je naprosto nesmyslné, vždyť běžný požadavek na zajištění stabilní nitrifikace u nejnižší velikostní kategorie technologií BAT plně řeší zajištění dostatečného aerovaného objemu i intenzity aerace a s tím souvisí i míra dosahovaného odstranění ukazatelů BSK5 (biologická spotřeba kyslíku – ukazatel organického znečištění) a CHSKCr (chemická spotřeba kyslíku – ukazetel chemického znečištění). Ukázat to je možné např. na parametru BSK5, kde bez jakýchkoliv „pobídek“ je průměrná míra odstranění oproti požadavkům rozhodnutí v kategorii ČOV 500 – 2 000 EO (ekvivalentních obyvatel)  více jak o 40 % lepší, neboť jednotlivé ukazatele jsou plně provázané. Opravdu chce ombudsmanka, aby v oboru bylo opuštěno od provedených optimalizací aerace s cílem uspořit náklady na elektrickou energii při zachování stabilní nitrifikace a bylo tak dosaženo „plného výkonu“? Určitě bude vhodnější, pokud ombudsmanka nově zváží institut BAT jako tu nejvhodnější ochranu občanů ČR proti stanovení rozdílných požadavků na kvalitu čištění v různých obcích a městech či jejich částech, který vede k jejich diskriminaci nerovným navyšováním nákladů na stočné.

Další perličkou je konstatování „Do vodních toků a nádrží je tak vypouštěno víc znečišťujících látek a kvalita vody se zhoršuje.“ Stačí se podívat na aktuální Modrou zprávu, vydávanou předkladatelem (ministerstvo životního prostředí – MŽP) a zjistíme, že bodové zdroje znečištění již dávno nejsou hlavním původcem znečištění ve vodních tocích a emise BSK5 poklesly od roku 1993 o 94,0 % (o 68,6 % oproti roku 2000), CHSKCr o 87,4 % (resp. o 51,0 %) a v ukazateli nerozpuštěné látky o 90,8 % (resp. 61,8 %). Dosahovaná průměrná účinnost v ukazateli BSK5 98,1 % či Ncelk 74 % (celkový dusík) nás řadí mezi špičku v EU. Emise ukazatele anorganický dusík (Nanorg) se od roku 2003 snížily o 21,2 % a ukazatele celkový fosfor (Pcelk) o 30,6 %. Ano, určitě je možné dělat více, ovšem vždy je nutné zkonkretizovat dopad opatření a zhodnotit jeho ekonomický a sociální dopad v časové ose.

Předkladatel také tvrdí, že nový § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. „Pokud je odpadní voda z aglomerace nad 2000 EO čištěna na více komunálních čistírnách odpadních vod, musí vypouštěná odpadní voda z každé čistírny splňovat požadavky odvozené z celkové velikosti (přítokového zatížení) aglomerace », byl povinen implementovat do českého právního řádu. Omyl, text pochází z dokumentu „Guidance on definition of the Urban Waste Water Directive“, který není součástí ani primárního ani sekundárního práva EU. Praktická aplikace tohoto ustanovení (rozpor, držený Hospodářskou komorou ČR, přetrval až na jednání vlády ČR) znamená, že vodoprávní úřady jsou nyní povinné stanovovat emisní limity kombinovaným přístupem pro každou individuální ČOV v aglomeraci dle limitů pro celou velikost aglomerace. Důsledky na sebe nenechají dlouho čekat v podobě malých ČOV, dovybavených terciálním dočištěním.

Městské ČOV vs. průmyslové ČOV a plošné vs. bodové zdroje

Rámcová směrnice o vodách č. 2000/60/ES určuje jednoznačně prioritu omezování vnosu znečištění přímo v místě produkce. Je sice pochopitelné, že se pozornost administrativního aparátu zaměřuje na tu část znečišťovatelů, kteří jsou jednoduše regulovatelní, a kde není počítáno s velkým odporem. Přesto není možné klást požadavky pouze na městské čistírny odpadních vod a opomíjet regulaci v místě vzniku (přímo u původců) a také u plošných zdrojů, které jsou již s výjimkou ukazatele Pcelk v konkrétních povodích hlavními přispěvateli znečištění. Např. v ukazateli Ncelk je již dlouhou dobu zřejmé, jakou fatální chybou bylo prohlášení celého území ČR za citlivou oblast a trvání na plošném požadavku na odstraňování dusíku, které vedlo k vynaložení desítek miliard Kč bez znatelného dopadu do zlepšení dobrého stavu vod a dokonce vede v konkrétních lokalitách k dokumentovanému negativnímu dopadu na tvorbu sinic v letních měsících. Právě pro ukazatel dusičnanového dusíku, pocházejícího zejména z hnojiv, absentuje řízená snaha o úpravu vnosu těchto zdrojů ve spolupráci s rezortem Ministerstva zemědělství. Mimo pozornost také zůstala Příloha č. 1B, která bez další diskuze zakonzervovala emisní standardy pro vyčištěné průmyslové a zemědělské odpadní vody. Přitom se stačí podívat do ročenky životního prostředí, vydávané Ministerstvem životního prostředí (např. pro rok 2014 na str. 196) a hned je zřejmé, kde je zapotřebí dále pracovat. Obdobná situace je u plošných a bodových zdrojů.

Cesta kupředu

Současný přístup odboru ochrany vod MŽP je pro budoucí fungování vodohospodářského sektoru nepřijatelný a musí se změnit. Musíme se proto ptát, co vede současné vedení ministerstva k omezení diskuze v oblasti vodního hospodářství před meziresortním připomínkovým řízením („MPŘ“)? Proč není možné jako v letech 2002, 2006 a 2010 diskutovat návrhy nařízení vlády č. 61/2003 Sb. a jeho novel v odborných skupinách?  Je to strach z konfrontace zpracovatele návrhu s realitou nebo spíše osobní zájmy? A jsou cíle novel opravdu environmentální nebo je možné za návrhy hledat zájmy osobní či obchodní? Jaký přezkum plnění současných požadavků na čištění odpadních vod předcházel předložení nového nařízení vlády a kde jsou data, která od roku 2011 předkladatel prostřednictvím zřízené agentury CENIA sbírá v digitalizované podobě od všech znečišťovatelů do systému ISPOP? Proč v paralelní ministerské oblasti odpadů běží téměř trvalá diskuze s dotčenými subjekty a v oblasti vodního hospodářství ne? Jako důkaz uvedených konstatování se stačí podívat na další zásadní právní nástroj v oblasti ochrany vod a tím je v současnosti projednávaná novela vodního zákona č. 254/2001 Sb. Není neuvěřitelné množství 252 stran připomínek více než jasným důkazem absence předchozího odborného dialogu, který vedení ministerstva opakovaně slibovalo?

Osobně se domnívám, že narovnání současné situace může začít relativně snadno – vrácením k zaběhlému systému pracovních skupin se zapojením dotčených subjektů, odborné veřejnosti a asociací, předcházející předložení legislativního opatření od MPŘ. Jistě bude také nutné posílit personálně odbor ochrany vod předkladatele a integrovat spolupráci s ministerstvem podřízenou agenturou CENIA tak, aby pracovníci odboru ochrany vod mohli používat strukturovaná data z vodohospodářského oboru, která jsou již několik let v systému ISPOP nákladně pro stát i znečišťovatele a v digitální podobě za každou čistírnu odpadních vod soustřeďována.

Autor: Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK ČR a EUREAU

Zdroj: https://www.nase-voda.cz

Jak získat dotaci na nový kotel? Jaké další dotace chystá ministerstvo životního prostředí? Jak to bude s programem Zelená úsporám? Nejen na tyto otázky bude odpovídat ministr životního prostředí Richard Brabec. Přímý přenos pořadu Vaše téma na TN.cz začíná dnes ve čtvrtek v 17:30. Záznam rozhovoru ZDE.

Opravdu nové placení za elektřinu poškodí chalupáře? Má nový systém technickou logiku? Jak ERÚ naloží s připomínkami, které k návrhu dostává? Vypíše úřad nakonec podporu obnovitelných zdrojů? Z jakého důvodu se rekordně levná elektřina promítne do účtů spotřebitelů tak málo? A vydrží předsedkyně v čele ERÚ do konce funkčního období nebo bude muset skončit? Na otázky čtenářů serveru iHNED.cz odpoví šéfka ERÚ Alena Vitásková dnes ve čtvrtek 11.2. od 10:00. Otázky můžete pokládat ZDE.

Tento týden v pondělí proběhlo na Ministerstvu životního prostředí veřejné projednání návrhu nového Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty i poradenství na léta 2016–2025. Návrh nového Státního programu EVVO průběžně konzultovaný se širší odbornou veřejností předloží MŽP k projednání vládě do konce letošního března.

Státní program představuje klíčovou národní strategii pro oblast environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) i poradenství (EP) s vizemi, cíli a opatřeními, na nichž se vedle orgánů státní správy podílejí kraje, obce a města, školy, včetně škol vysokých, střediska ekologické výchovy a ekologické poradny i neziskové organizace. V praxi bude fungovat mimo jiné jako metodická podpora pro zpracování obdobných koncepcí krajů a měst i jako podpora pro vyhodnocování dopadů EVVO a EP na všech úrovních.

„Nový Státní program je příležitostí pro opětovné nastartování oblasti EVVO a environmentálního poradenství po letech útlumu 2010–2013, kdy jí nebyla ze strany státu věnována pozornost. Potřebujeme mít environmentální vzdělávání a osvětu, které reagují na aktuální témata a výzvy, jako je např. Pařížská smlouva o ochraně klimatu z loňského prosince nebo potřeba posilování přímého kontaktu člověka s přírodou,“ zahájil veřejné projednání náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž.

STRATEGICKÉ OBLASTI A CÍLE SP EVVO:

• Udržitelnost systému a prostředí pro EVVO a EP

• Kvalita, diverzita a inovace v EVVO a EP

• Spolupráce, síťování, propojování v EVVO a EP

• Posilování postavení a porozumění EVVO a EP - propagace, PR, popularizace

• Vzdělávací cíle a relevantní témata EVVO a EP

 

Hlavními tématy pro SP EVVO a EP:

• příroda

• místo – město – krajina

• udržitelná spotřeba

• klima v souvislostech

Mezi klíčová věcná témata nového dokumentu se řadí i změna klimatu. Nově zaměřené vzdělávací a osvětové programy tak umožní lidem porozumět příčinám změny klimatu a jejím negativním dopadům v ČR, Evropě i světě. Dalším důležitým tématem reagujícím na současné trendy je posilování kontaktu s přírodou. V dnešní době ubývá prostoru a času pro bezprostřední kontakt s přírodou a reálným světem, zvětšuje se podíl pobytu v interiéru, vnímání světa prostřednictvím médií a virtuální reality. Dokument proto cíleně podporuje vytváření příležitostí pro strukturovanou i nestrukturovanou výchovu a vzdělávání v přírodě.

MŽP na veřejném projednání představilo i novou publikaci (příručka ke stažení níže) Environmentální výchova – průvodce po cílech a příkladech (vydanou v prosinci 2015). Ta pro širší veřejnost shrnuje základní informace o environmentální výchově v České republice. Najdete v ní příklady nejčastějších EVVO aktivit, například výukové programy pro školy, ekokroužky a tábory, ale také ukázku role environmentálního poradenství při zavádění šetrného provozu úřadů.

Připomínky k návrhu Státního programu EVVO a EP je možné zasílat do 12. 2. na MŽP, poté materiál projde standardním připomínkovým řízením.

Dokument ke stažení:

• Shrnutí Státního programu EVVO (236 kB)

• Příručka (1 MB)

Zdroj: za využití zprávy MŽP

Evropský úřad pro IPPC uveřejnil konečnou verzi referenčního dokumentu o BAT (BREF) pro výrobu desek na bázi dřeva. Jedná se o první zcela nový referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) připravený dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (IED). Neboť přijetím směrnice IED byl seznam průmyslových činností rozšířen o kategorii 6.1 Výroba v průmyslových zařízeních, o další odstavec písm. c) jednoho či více následujících druhů desek na bázi dřeva: desky z orientovaných třísek, dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky, při výrobní kapacitě větší než 600 m3 za den.

Dokument ke stažení:

WBP_bref_2016.pdf (5,8MB)

Zdroj: MPO (IPPC)

Český hydrometeorologický ústav vydal předběžnou zprávu týkající se kvality ovzduší a rozptylových podmínek na území České republiky v roce 2015. Na řadě míst došlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro suspendované částice PM10 a PM2,5, došlo také k překročení imisního limitu pro přízemní ozon. Hodnocení vychází zatím z neverifikovaných údajů naměřených na automatizovaných měřicích stanicích Státní sítě imisního monitoringu, jejímž provozem byl ČHMÚ pověřen Ministerstvem životního prostředí.

Dokument ke stažení:

Rořní zpráva 2015

MF DNES dnes uvedla, že návrh novely zákona o ochraně ovzduší z dílny Ministerstva životního prostředí, který má umožnit úředníkům kontrolovat s čím domácnosti topí, zjevně narazí. Ze dvou stovek poslanců oslovených MF DNES odpovědělo 151. Celkem 69 poslanců je pro, 58 proti, 23 je nerozhodnutých. Jedna poslankyně se zdrží. Desítka poslanců prosazuje variantu, která méně narušuje soukromí lidí - drony. Podle deníku to tak bude velké drama. První čtení novely zákona by mělo příjít na pořad jednání Sněmovny nejspíš na přelomu února a března.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce v současnosti neexistuje technologie ke kontrolám komínů, kterou by drony mohly využít a byla by prokazatelná u soudu. "Pokud by taková technologie byla v budoucnu vynalezena, fungovala a mohla by plně nahradit kontrolování kotlů v domácnostech, tak je to pro nás samozřejmě varianta, kterou bychom mohli podpořit," řekl dnes ČTK Brabec. Dodal ale, že využití dronů by muselo být v souladu s ústavou.

Podle Kedera je řada důvodů, proč nelze drony ke kontrolám použít. Nemohou například manévrovat v blízkosti komína, aby ho náhodou, když zafouká vítr, nepoškodily. "Nevíme, jaké látky bychom odebírali, aby to bylo prokazatelné tomu, čím lidé topí. Nevíme, jakými zařízeními bychom to měli udělat, pokud bychom létali dále od komína, protože nás tam uživatel nemovitosti nepustí," konstatoval. Měřil by se navíc vzduch, který by už byl smíchaný s jinými zdroji z okolních domů.

Použití dronů se podřizuje řadě předpisů kvůli obytné zástavbě, bezpečnosti lidí i provozu na silnici. "K vyslání dronu navíc potřebujeme povolení od Úřadu pro civilní letectví, kdybychom chtěli lítat víc než 100 metrů a být v komunikaci s řízením letového provozu," doplnil Keder.

Respektovat se musí i soukromí občanů. Manévrování dronu v blízkosti kontrolovaného komína a přelety nad soukromým pozemkem bez vědomí a souhlasu jeho majitele nebo nájemce by bylo zásahem do jeho ústavních práv, upozornil ČHMÚ jako znalecký ústav. ČHMÚ ale plánuje využít drony pro výzkum například koncentrací znečišťujících látek v ovzduší.

Ministr tvrdí, že jsou kontroly přímo v domácnostech nutné kvůli tomu, aby se zlepšilo ovzduší v Česku. Pokud by se v jednom roce opakovaně objevilo podezření na porušení zákona, mohli by úředníci v domě kotel zkontrolovat. Nejdřív by majitel dostal písemné upozornění, podruhé by už na kotel přišla kontrola. Ústavní právníci návrh neodmítají.

Podle MF Dnes ale prosazuje desítka poslanců variantu, která méně narušuje soukromí lidí, byla by alternativou k úředním kontrolám kotlů. Lidovecký poslanec Ivan Gabal dlouhodobě komunikuje s výzkumníky z ČVUT, kteří se využití dronů věnují. "Jakmile se potvrdí, že to technické řešení je možné, proveditelné a měřitelné, tak pozměňovací návrh novely je již detail," řekl ČTK.

K zamyšlení: Můžeme si položit otázku, jestli absence přímé kontroly topenišť, nemůže posléze vyvolat nechuť obcí stanovit spravedlivý poplatek za odpad za skutečné vyprodukované množství, který právě navrhuje MŽP v novém zákoně o odpadech. Tedy vyvolat obavu, že následně budou občané odpad doma pálit, aby ušetřily za odpady, ale v konečném důsledku se tak životní prostředí v obci zhorší. 

Čtěte také:

K čemu je a není možné využít měření kvality ovzduší drony? (1.2.2016)

Zdroj: MF DNES (Více ZDE), ČTK