Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo sedm nových výzev z OPŽP. V nich podpoří projekty Integrovaných územních investic a Komunitně vedeného místního rozvoje, tedy projekty strategického významu, které přispějí k rozvoji daného regionu či města. Ve výzvách, které podpoří např. vodohospodářské projekty nebo odstranění ekologických zátěží, končí příjem žádostí 2. ledna 2019. U výzev zaměřených na ochranu přírody a krajiny pak 2. ledna 2020. Úspěšní žadatelé z řad obcí, jejich dobrovolných svazků, měst, příspěvkových organizací a dalších subjektů si mezi sebou rozdělí celkem přes 1,4 miliardy korun.

Přehled výzev:

80. výzva - Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní

Typy podporovaných projektů a aktivit:

• aktivita 1.1.1: výstavba kanalizace za předpokladu existence vyhovující čistírny odpadních vod v aglomeraci, výstavba kanalizace za předpokladu související výstavby, modernizace a intenzifikace čistírny odpadních vod včetně decentralizovaných řešení likvidace odpadních vod (domovní čistírny odpadních vod nebudou podporovány),
• aktivita 1.1.2: výstavba, modernizace a intenzifikace čistíren odpadních vod.
• Dokumenty a další informace - ZDE

81. výzva - Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní

82. výzva - Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní

Typy podporovaných projektů a aktivit

• Aktivita 1.3.1 – Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení přirozených rozlivů
• Aktivita 1.3.2 – Hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků
• Aktivita 1.3.3 – Obnovení, výstavba a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně
• Dokumenty a další informace - ZDE

83. výzva - Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní

• Dokumenty a další informace - ZDE

86. výzva - Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

87. výzva - Prioritní osa 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu

Typy podporovaných projektů a aktivit

• eradikace popř. regulace invazních druhů (sečení, výřez, odchyt či odlov, aplikace biocidů apod., bezpečná likvidace biomasy aj.),
• obnova stanovišť po eradikaci (osev, výsadba dřevin) – pouze v odůvodněných případech, kdy je obnova nezbytná pro zamezení znovu uchycení invazních druhů,
• jako součást realizace opatření také osvěta, informování veřejnosti a dotčených subjektů,
• Dokumenty a další informace - ZDE

88. výzva - Prioritní osa 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu

Typy podporovaných projektů a aktivit

• založení biocenter a biokoridorů ÚSES zlepšení funkčního stavu biocenter a biokoridorů ÚSES realizace interakčních prvků podporujících ÚSES ,
• liniové a skupinové výsadby dřevin (stromořadí, větrolamy, břehové porosty, remízy), založení nebo obnova krajinného prvku,
• vytváření a obnova vodních prvků v krajině s ekostabilizační a retenční funkcí (např. tůní, mokřadů, rybníků a malých vodních nádrží apod.) včetně nepravidelně zatápěných území (např. lužní lesy).
• Dokumenty a další informace - ZDE

Lednový newsletter upozorňuje na ukončení pilotní fáze ETV programu, který bude v tomto roce vyhodnocen a na základě tohoto hodnocení nastaven do stabilního režimu. Byl publikován nový ISO/ETV 14034 standard, který výrazně zjednodušuje vzájemné uznávání ověřených technologií a zvyšuje globální důvěryhodnost ověřených technologií. V tomto čísle též najdete rozhovor s panem RNDr. Miroslavem Hůrkou, který se vrací k ověřování a vysvětluje jeho přínosy. Zpravodaj ke stažení ZDE.

Skupina Veolia Energie v České republice investovala v loňském roce přes 600 milionů korun do další modernizace a rekonstrukce svých energetických zařízení. Část těchto prostředků byla použita na investice do pokračujících ekologizací jednotlivých provozů, jejichž cílem je především zlepšení ovzduší na Ostravsku a Karvinsku. Velká část finančních prostředků však byla také investována na obnovu rozvodných sítí, předávacích stanic a budování domovních stanic.  Všechny tyto činnosti skupiny Veolia mají jednoznačný cíl snižovaní emisí, zvýšit úspory energie a zvýšit spolehlivost a efektivitu dodávek tepla. Skupina Veolia se také věnuje chytrým technologiím. Více v tískové zprávě ZDE

Společnost Procter & Gamble oznámila další investice do recyklace a přínosného využití odpadu, které do roku 2020 eliminují veškerý odpad z výrobních závodů. Už nyní je výrobní závod P&G Rakona v Rakovníku označován jako podnik s nulovým odpadem na skládky.

P&G začala své výrobní závody certifikovat jako provozy s nulovým odpadem v roce 2007. Tohoto milníku už dosáhlo 56 % provozů P&G, přičemž v plánu je dosáhnout téhož u zbývajících v horizontu příštích čtyř let. To znamená eliminovat nebo recyklovat zhruba 650 000 tun odpadu, který by jinak putoval na skládky.

P&G chce dosáhnout svých cílů tím, že všechny vstupní materiály budou: přeměněny v koncový produkt, interně recyklovány, pokud to bude možné a budou použity alternativním způsobem prostřednictvím partnerství.

Výrobní závod Rakona už nyní splňuje nejvyšší standardy v nakládání s odpady a dosáhl statusu "Nulový odpad na skládky”. "Výrobní odpad z těchto závodů je recyklován, znovu používán nebo přeměněn v jiné produkty každodenní potřeby. Například z Rakony je 85 % odpadu recyklováno a zbývající část ekologicky spálena," uvedla Geraldine Huse, výkonná ředitelka P&G pro střední Evropu.

P&G se zaměřuje na hledání alternativ pro svůj odpad. Například v závodě Lima v americkém státě Ohio je odpad z produktů Tide a Gain přeměněn na bioplyn a další alternativní zdroje používané pro pohánění vozidel. Nerecyklovatelné plastové laminátové materiály z indických závodů v Mandideep a Baddi jsou rozdrceny a lisovány do levných stavebních panelů. Prostřednictvím iniciativ, jako je tato, P&G nejen recykluje materiály pro své vlastní potřeby, ale rovněž investuje do místních komunit a přispívá k tomu, že se z odpadu stávají materiály a suroviny, které mohou používat jiné společnosti.

K dnešnímu datu dosáhla nulového ukládání odpadu na skládku více než polovina výrobních závodů P&G, a to napříč produktovými řadami a regiony. Již v devatenácti zemích (Německo, Velká Británie, Polsko, Japonsko, Mexiko, Španělsko, Egypt, Belgie, Irsko, Vietnam, Maďarsko, Indonésie, Česká republika, Rumunsko, Singapur, Jižní Korea, Thajsko, Turecko a Pákistán) všechny výrobní závody splnily toto měřítko. Blízko cíle jsou i podniky ve významných regionech jako Čína nebo Indie.

Například odpadní materiály z Head & Shoulders vyráběného v Číně jsou používány v myčkách na auta, zatímco zbytkový materiál z kanadského závodu vyrábějícího produkty Tampax je využíván k výrobě bezpečnostních produktů používaných při ropných haváriích. Tato inovativní externí partnerství umožňují našim závodům vnímat zbytkový materiál nikoli jako odpad, ale jako potenciál, který může využít někdo jiný.

Nebojme se úřadů, nebojme se úředníků. Buďme ve styku s nimi pozorní a sebevědomí, ale naslouchejme jim. Pokud nevíme, nechme si poradit. Spolupracujme s nimi, pokud cítíme, že je to možné. Úředníci jsou stát, ve kterém žijeme, převtělený do konkrétních lidí. Razítko není pistole a „dokud se zpívá, ještě se neumřelo“. Více se dočtete v příspěvku Michaela Barchánka v našem Blogu - ZDE.

Aktuální Priorita přináší informace o nových výzvách v Operačním programu Životní prostředí. Dalším důležitým tématem jsou změny Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020, které vstoupily v platnost 5. ledna. Výsledkem úprav je kromě mnoha věcných úprav, zpřesnění a doplnění i zjednodušení pro žadatele a příjemce. V textu kolegů z Fondu se dočtete také o novém způsobu ekonomického hodnocení žadatele při kontrole přijatelnosti projektu.

Dokument ke stažení:

Priorita č. 1/2017

Boj s extrémním počasí vyjde stát v příštích letech na 18 miliard korun. Česko trápí hlavně sucha. Půda neudrží vodu v objemu násobku vltavské kaskády. Stát proto chystá řadu opatření včetně dotací na nádrže vody. Chystají se i opatření, aby se šetřilo s pitnou vodou, řekl v pořadu Rozstřel ministr životního prostředí Richard Brabec.

Řeč byla také o kontrole kotlů a spalování škodlivin. Největší obavy a znepokojení lidí způsobila nová pravomoc kontrolorů vstupovat do obydlí lidí, pokud bude existovat podezření na porušování zákona. Kontroly mají podle Brance spíš edukační charakter. Protože lidé často netopí správně, přitom to však nevědí.

Na konci pořadu se ministr věnoval také novému zákonu o odpadech. Podle něj již není mnoho šancí, aby zákon prošel celým legislativním procesem. Cílem MŽP je tak novelu připravit a další práce budou na příští vládě.

Zdroj: iDNES.cz

Pokud by novela stavebního zákona měla projít druhým čtením ve Sněmovně s mnoha změnami, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová požádá vládu, aby ji z jednání stáhla. Ministryně to řekla novinářům během včerejšího jednání tripartity. Novela míří do druhého čtení s 270 pozměňovacími návrhy, které jdou velmi často proti sobě. Na program jednání Sněmovny by se mohla dostat na konci února.

"Předpokládám, že to projednávání bude opravdu velký masakr. Postoj ministerstva vůči pozměňovacím návrhům je z 80 procent negativní. Pokud by tato novela měla projít v mnoha změnách podle pozměňovacích návrhů a my bychom si vyhodnotili, že to nebude fungovat, tak já jsem ochotná požádat vládu, abychom ji z Poslanecké sněmovny stáhli," uvedla Šlechtová.

Novela zákona si jako hlavní cíl klade sloučení povolovacího procesu do jednoho řízení. Do takzvaného koordinovaného povolovacího řízení měla sloučit nyní oddělené uzemní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Podle ministerstva to mělo výrazně urychlit povolování staveb. "Mým cílem bylo mít jeden úřad, jedno povolení, jednu žalobu. To se nepovedlo, ale ve zjednodušení bychom měli dále pokračovat. Nefunkční zákon pustit nechci. A to, co si mnozí dovolují do této novely dát, považuji za zcela nehorázné," doplnila ministryně. Vláda loni v září schválila, že součástí koordinovaného řízení nebudou vodní díla, tedy například i výstavba vodovodního řadu.

Na dnešním jednání tripartity se Šlechtová domluvila s premiérem Bohuslavem Sobotkou, že novelu příští týden projedná koaliční rada. "Jsem za tu výzvu ráda. Doufám, že se tam političtí partneři shodnou na tom, co je pro ně priorita. Ty rozpory jsou mezi resorty ze všech politických stran. Vnímám to tak, že novela stavebního zákona je pro mnoho ministrů jen takovou obezličkou. Chtějí si v ní vyřešit problémy, které nestihli během tří let, co jsou ve funkci," řekla dále Šlechtová.

Ministerstvo pro místní rozvoj podle ní zároveň připravuje zcela nový stavební zákon. Šlechtová chce v první polovině roku informovat vládu o jeho základních tezích a následně pracovat na věcném záměru tohoto zákona. "Ale učiním tak až po druhém čtení této novely. Protože jakmile vystřelím teze nového zákona teď, tak je novela pasé. A to neučiním," dodala ministryně.

Česká geologická služba zpřístupnila veřejnosti ke stažení některé své datové sady - Mapa radonového indexu 1 : 50 000, Registr svahových nestabilit, Půdní mapa 1 : 1 000 000, Nerostné zdroje v České republice, Podložní a povrchová geologie. Další informace najdete na stránce ČGS věnované stahovacím službám. Data jsou k dispozici zdarma a jsou licencovaná otevřenou licencí Creative Commons BY 4.0. V případě jakýchkoli dotazů či připomínek je možné kontaktovat osoby uvedené na stránce o stahovacích službách ČGS.

Zdroj: Česká geologická služba

Vláda České republiky včera schválila nový program Technologické agentury ČR (TA ČR) s názvem ÉTA, který má umožnit podpořit projekty aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, jejichž cílem je zmírňování hrozeb a využívání příležitostí v kontextu současných i budoucích výzev 21. století. Vyhlášení první veřejné soutěže v tomto programu je plánované v polovině roku 2017. Doba trvání programu je stanovená na 6 let.

Společnost i ekonomika prochází neustálými proměnami, které silně ovlivňují sociální, kulturní, environmentální, vzdělávací, ekonomický i společenský systém. Výzvy a příležitosti např. v oblasti demografie, rovných příležitostí, prostředí pro život, zdraví, internetu a umělé inteligence, nové produkční revoluce, práce, médií, legislativy a řady dalších jsou natolik komplexní, že jejich řešení vyžaduje využití inovačního potenciálu společenských a humanitních věd v multidisciplinárních projektech aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Úkolem programu je aktivizovat inovační potenciál společenských a humanitních věd. Toho bude dosaženo pomocí tří aspektů: podpory interdisciplinárního a transdisciplinárního propojování vědních oborů, propojení technické a netechnické složky ve výzkumu a inovacích a podpory vytěžení aplikačního potenciálu výstupů základního výzkumu. Program tak podpoří vznik nových vztahů mezi poskytovateli a odběrateli znalostí.

Program ÉTA navazuje na program na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA, jehož poslední veřejná soutěž proběhla v roce 2015.

Cílem programu je posílení společenské a humanitní dimenze v aktivitách aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a uplatnění výstupů těchto aktivit v podobě nových nebo podstatně zdokonalených stávajících výrobků, postupů, procesů nebo služeb v oblastech:

• zvyšování kvality života člověka,

• podpory udržitelného prostředí pro život,

• posílení konkurenceschopnosti České republiky,

• zvýšení efektivity a kvality veřejných politik, veřejné správy a veřejných služeb.

Vyhlášení první veřejné soutěže v tomto programu je plánované v polovině roku 2017. Doba trvání programu je stanovená na 6 let. Celkové výdaje jsou na období trvání programu stanoveny na základě analýzy absorpční kapacity, vyhodnocení stávajících veřejných soutěží relevantních pro obory společenských a humanitních věd a rozvrženy v souladu s postupným vyhlašováním jednotlivých veřejných soutěží. Předpokládaná podpora na program ÉTA ze státní rozpočtu činí 2,4 mld. Kč.

Dokument ke stažení:

Program na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA

Většiny obyvatel se dotknou dvě normy, které nedávno sepsalo ministerstvo životního prostředí. Ať už jsou to postihy spalovačů PET lahví nebo revoluce v platbách za odpad, kterou vystihuje věta „platíš, kolik vyhodíš“. V diskusním pořadu Rozstřel se k nim v úterý od 12:30 vyjádří ministr Richard Brabec. Pořad, který bude moderovat vedoucí ekonomické rubriky MF DNES Zuzana Kubátová, odvysílá iDNES.cz v úterý od 12:30. Záznam rozhovoru - ZDE.

Ministr životního prostředí Richard Brabec nepředloží vládě takzvaný antifosilní zákon, který by měl do budoucna snížit závislost ČR na ropě, zemním plynu a uhlí. Brabec vládě navrhne, aby zvážila dopady zákona a dohodla se na případném odložení jeho přípravy ve vládním období. Podmínkou přípravy zákona podle něj bylo to, že nebude ohrožena konkurenceschopnost státu, a tato podmínka podle odborné studie, kterou si ministerstvo nechalo vypracovat, nebyla naplněna, uvedl.

"Nemůžu podpořit předložení zákona. Už teď víme, že by nezískal politickou podporu sněmovny, a postrádá tak smysl. Nepodporují ho ani sociální partneři," uvedl Brabec s odvoláním na dopadovou studii k zákonu, která podle něj problematizuje nízkoemisní variantu české ekonomiky.

Rozhodnutí ministerstva vítá Svaz průmyslu a dopravy. "Navrhovanými cíli v oblasti emisí CO2 do roku 2050 bude vhodnější se zabývat po roce 2020, až bude jasnější další vývoj trendů v energetice a technický pokrok postoupí o něco dále," řekl předseda Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Podle svazu není nyní hlavním problémem Česka snižování emisí oxidu uhličitého, ale špatná kvalita ovzduší způsobená hlavně menšími lokálními topeništi.

Dopadová studie k takzvanému antifosilnímu zákonu tvrdí, že je možné snížit emise skleníkových plynů v Česku k roku 2050 o 80 procent oproti roku 1990. Srovnává dvě varianty vývoje energetiky ČR a hodnotí dopady na možné tempo růstu HDP. Zákon by do budoucna měl snížit závislost ČR na fosilních palivech, mezi něž patří ropa, zemní plyn a uhlí. Dnes má o studii jednat tripartita.

Ministerstvo životního prostředí, které vypracování zadalo, se s analýzou oficiálně seznámilo začátkem prosince, uvedla mluvčí Petra Roubíčková.

"Následující postup je takový, že MŽP nejdříve představí informaci o zjištěných dopadech, kterou projedná dnes se sociálními partnery. MŽP připraví také informaci do vlády k dalšímu postupu, který zároveň představí na jednání tripartity," řekla mluvčí rezortu.

Studie řeší dopady zavedení antifosilního zákona pro rok 2050, zpracovala ji konzultantská firma EGÚ Brno, spolupracovali na ní vědci z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Dokument srovnává dvě varianty vývoje energetiky ČR. První vychází z optimalizovaného scénáře Státní energetické koncepce, druhá z varianty nízkouhlíkové, která modeluje snížení emisí skleníkových plynů o 80 procent oproti roku 1990. Uvádí například, že podle odhadu klesne v první variantě počet pracovníků v energetice a těžebním průmyslu o 5000, podle nízkouhlíkové (tedy antifosilního zákona) naopak vzroste počet zaměstnanců v energetice o 9000.

Studie za pozitivní dopady považuje například snížení nákladů na dovoz paliv včetně kladného dopadu do platební bilance ČR, zvýšení zaměstnanosti i mezd. Jako negativní dopady naopak vyčísluje vyšší náklady na zajištění poptávky po energii včetně možného nižšího tempa růstu HDP. Zároveň ale poukazuje na to, že výpočet neuvažuje, jak se na výrobě pro čistou energetiku budou podílet domácí firmy a tím přispívat k HDP. "U obou variant klesá podíl ročního dovozu energetických zdrojů na HDP, ale u nízkofosilní varianty je tento pokles výraznější, což může působit jako prorůstový faktor," uvádí.

Dokument dále uvádí, že se sníží škody na zdraví a životním prostředí v letech 2020 až 2050 o 35 miliard korun a dovozní energetické závislosti ČR a zmenší náklady na dovoz primárních energetických zdrojů v období 2020 až 2050 o téměř 1400 miliard korun. Autoři studie také upozornili na to, že na širší analýzu by ale potřebovali více času.

Antifosilní zákon má řada evropských zemí, například Belgie, Dánsko, Francie nebo Británie, Česko je totiž závislé na fosilních palivech z 80 procent.

Zdroj: E15, ČTK, iHNED.cz

Osvětlení sjezdovek škodí přírodě. Způsobuje předčasnou březost zvířat. Potvrzuje to dvouletá studie Univerzity Karlovy a Krkonošského národního parku. Někteří provozovatelé lyžařských areálů tam totiž nasvěcují sjezdařské dráhy až padesátkrát víc, než doporučují ochránci přírody.

Dvouletý výzkum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dokazuje, že světelné znečištění ovlivňuje nejen lidi, ale také zvířata. „Přenastavuje denní a noční rytmy. To se může například projevit tím, že se mění jejich rozmnožovací doba,“ vysvětlil Luděk Bujalský z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 

Některé sjezdovky jsou podle odborníků zbytečně přesvícené. Například nejdelší osvětlená sjezdovka v České republice Protěž v Janských Lázních je při nízké oblačnosti nebo mlze vidět i v 50 kilometrech vzdáleném Hradci Králové.

„Světelné emise z této jedné sjezdovky můžou měnit prostředí až celé východní půlce Krkonoš. Takže když sečtete vlivy všech těchto sjezdovek, tak se dá říct, že celé Krkonoše jsou zóna ovlivněná emisemi světla ze sjezdovek,“ upozorňuje Stanislav Březina z oddělené ochrany přírody Krkonošského národního parku.

Vlekaři argumentují bezpečnostní lyžování. Odborníci ale tvrdí, že není nutné tolik svítit. Doporučují více sklopit reflektory, změnit technologie nebo barvu. Nové předpisy pro omezení světelného znečištění připravuje letos i ministerstvo životního prostředí. 

Zdroj: Rozhlas.cz

Zranění a úhyny volně žijících ptáků při kontaktu s elektrickým vedením jsou závažným a stále aktuálním problémem ochrany volně žijících druhů. Ve Věstníku MŽP č. 10/2016 Sb. Vyšel metodický pokyn „Zajištění ochrany ptáků před úrazy na elektrických vedeních podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů“. Součástí pokynu je popis problematiky i postupu řešení, a to nejen z hlediska výkonu státní správy při uplatňování zákonných ustanovení při ochraně ptáků, ale také popis strukturovaného postupu při přípravě (vývoji) a ověřování pro ptáky bezpečných a zároveň efektivních řešení (konstrukcí na podpěrných bodech, popř. ochranných prvků). Pro úplnost jsou zde uvedeny i další oblasti, které s ochranou ptáků ve vztahu k elektrickému vedení souvisí.

V listopadu 2016 podepsalo téměř 200 zemí světa v Maroku dohodu COP22, podle které je boj s klimatickou změnou „urgentní povinností“. Nakolik závazky signatářských zemí v globálních dohodách korespondují s ochotou občanů životního prostředí chránit? A do jaké míry jsou občané ochotni sami nést část souvisejících finančních nákladů? Analýza výsledků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) mezinárodního šetření mezi občany Česka, Polska a Velké Británie mimo jiné zjistila, že ochota občanů platit se v jednotlivých zemích výrazně liší. Češi jsou každý měsíc ochotni si za 40% až 80% snížení emisí skleníkových plynů v průměru připlácet 13 až 17 EUR. Jejich ochotu navíc ovlivňuje to, jak by se měly náklady mezi členskými státy EU dělit nebo jakými nástroji by se mělo snížení emisí dosáhnout. Více se dozvíte na semináři "Ochota Čechů podporovat ochranu klimatu: Mezinárodní srovnání preferencí Čechů, Britů a Poláků" 25. ledna v Praze. Pozvánka ke stažení ZDE

Vláda podpořila myšlenku věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů, ale uložila Ministerstvu průmyslu a obchodu, aby v nové verzi upravilo ta ustanovení, která by mohla být v rozporu s dalšími zákony nebo ústavním pořádkem. Vláda dále schválila národní akční plán adaptace na změnu klimatu (více ZDE), vzala na vědomí návrh na jmenování profesorky Evy Zažímalové do čela Akademie věd a podpořila novelu živnostenského zákona. Videozáznam z tiskové konference najdete na konci článku.

„Jsem rád, že vláda se shodla na potřebě připravit záměr zvláštního zákona. Do další legislativní práce počítám se zapojením zástupců nevládních institucí, které se výrazně podílely na přípravě první verze,“ uvedl dnes Jan Mládek.

Věcný záměr připravila pracovní skupina, která si kladla za cíl přispět k transparentnosti procesu výběru vhodné lokality pro hlubinné úložiště, a to s respektováním zájmu veřejnosti a posílenou aktivní spoluúčastí veřejnosti, respektive dotčených obcí v tomto procesu. Věcný záměr schválila Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii a doporučila ho k projednání vládě.

První verze byla do vlády po meziresortním připomínkovém řízení předložena s rozpory vznesenými Úřadem vlády ČR – místopředsedou pro legislativu, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, Hospodářskou komorou ČR a Jihočeským krajem.

Rozpory se týkají zejména ústavního rozměru zapojení Senátu do procesu rozhodování o výběru lokality pro hlubinné úložiště, požadovaného rozsahu souhlasu dotčených obcí, vazby na správní řízení, jež musí proběhnout, jakož i na nový atomový zákon, požadavku na zpracování více variant řešení při posuzování dopadů RIA.

Vláda uložila ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi ustanovit expertní pracovní skupinu, která posoudí náměty uvedené ve stanovisku Legislativní rady vlády a vypracuje nový návrh věcného záměru zákona, který by MPO předložilo vládě do 30. června 2018.

Čtěte také:

Spor o veto obcí u úložiště vyhořelého jaderného paliva rozdělil vládu (16.1.2017, iDNES.cz)

Obce by mohly ovlivnit, kde bude úložiště jaderného odpadu. Ministerstva jsou ale proti (16.1.2017, Rozhlas.cz)

Dokument ke stažení:

ma_KORNAFACZFEC.docx

zp_KORNAG8HUWWB.docx

Akční plán adaptace na změnu klimatu

Více než miliardu korun budou stát opatření, která mají připravit Česko na klimatické změny. Vláda dnes schválila národní akční plán adaptace na změny klimatu, uvedli ministři na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Strategický dokument má pomoci Česku vypořádat se například se suchem, povodněmi i ochránit lesy a vodní zdroje. Zvláštní opatření se mají týkat i budov, aby se lépe přizpůsobily klimatickým změnám. Dokument připravilo ministerstvo životního prostředí.

Vláda tak určila na 50 prioritních opatření se 160 nejdůležitějšími úkoly. Aby byly úkoly splněny, bude podle plánu nutno přerozdělit peníze příslušných ministerstev, nebo je přidat ze státního rozpočtu. Na opatření s prioritou jedna, tedy ty zásadní, by mělo do roku 2020 jít až 834 milionů korun. Dalších zhruba 415 milionů Kč by připadlo na doplňková opatření již bez nároku na státní kasu.

Na přípravě dokumentu se podle předkládací zprávy podílelo více než 140 odborníků z veřejné, soukromé i akademické sféry. Meziresortním řízením prošel loni v listopadu, poslední týden podle Brabce MŽP vyřešilo i rozpory s ministerstvem zemědělství. Brabec si myslí, že materiál je komplexní, plán obsahuje i řadu krizových opatření jak pro životní prostředí, tak pro zemědělství, průmysl nebo život ve městech, například krizový plán na významnější výpadek dodávek pitné vody.

Podle poslance a experta TOP 09 na životní prostředí Michala Kučery měl akční plán klást větší důraz na energetické úspory a účinnost. "Podpora průmyslu by se tak přesunula od montoven založených na levné pracovní síle směrem k sofistikovanějším oborům a firmám, například v oblasti automatizace budov. Energetické úspory jsou navíc jedním z nejsnáze dosažitelných a nejúčinnějších opatření na ochranu klimatu," reagoval.

Plán se zabývá i tím, jak například lesy připravit na změny klimatu. V opatřeních je zmíněna redukce přemnožené spárkaté zvěře, která v některých oblastech ničí dřeviny tak, že se nemohou obnovovat. Doporučuje ale i omezit v lesích smrk a motivovat vlastníky lesů k menšímu holosečnému hospodaření a obnově mokřadů a přirozených vodních toků.

Vláda podpořila novelu živnostenského zákona

Vláda na dnešní schůzi schválila novelu živnostenského zákona. Novela odstraňuje povinnost podnikatelů oznamovat živnostenskému úřadu indentifikační údaje členů statutárního orgánu právnických osob a vedoucích odštěpného závodu zahraničních osob, zapisované do živnostenského rejstříku.

Společně s ohlášením živnosti nebo s podáním žádosti o koncesi na živnostenském úřadu bude moci podnikatel učinit rovněž podání obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci k dani z příjmů nebo k dani silniční. Na stejném místě může podnikatel učinit i podání obsahující údaje požadované v oznámení o změnách registračních údajů vztahujících se k oběma typům daní.

Novela obsahuje úpravu zmocnění pro vydávání tržních řádů a nově sjednocuje překážky provozování živnosti, které navazují na sankční zrušení živnostenského oprávnění.

Ministerstvo novelou zákona vychází vstříc požadavkům podnikatelské i nepodnikatelské veřejnosti a zavádí možnost vydávat na žádost hromadné soubory (sestavy) s aktuálními veřejně dostupnými údaji podnikatelů.

Nabytí účinnosti zákona, kterým dojde ke sladění terminologie živnostenského zákona a dalších právních předpisů, je navrženo – s přihlédnutím k principu jednotné doby nabytí účinnosti právních předpisů vztahujících se na podnikatele – dnem 1. července letošního roku.

Vláda vzala na vědomí návrh na jmenování profesorky Evy Zažímalové do čela Akademie věd

Vláda na svém dnešním jednání vzala na vědomí návrh na jmenování předsedkyně Akademie věd České republiky (AV ČR) pro funkční období let 2017 až 2021. Na tento post byla navržena prof. Eva Zažímalová, kterou v prosinci 2016 jednomyslně schválili delegáti Akademického sněmu AV ČR. Novou předsedkyni AV ČR jmenuje prezident republiky a své funkce by se měla ujmout v březnu. Po prof. Heleně Illnerové, která vedla AV ČR v letech 2001 – 2005, je prof. Zažímalová teprve druhou ženou v čele nejvýznamnější vědecké instituce v České republice.

Záznam z tiskové konference: