Na začátku jich bylo dvanáct. Za lepší svět a na lodi s nápisem Greenpeace protestovali u Aljašky proti zbraním hromadného ničení. Dnes jich jsou téměř tři miliony a bojují proti lecčemu: vybíjení tuleňů, jaderným elektrárnám i pěstování geneticky modifikovaných rostlin. Z názvu lodi udělali světoznámý symbol ekoterorismu a z člověka nepřítele přírody. Tedy tak to aspoň vnímá Patrick Moore, jeden ze zakladatelů a dnes jeden ze znechucených odpadlíků Greenpeace. Kanadský ochránce životního prostředí, který v e-mailovém podpisu vzkazuje adresátům: Oslavujte CO2! Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj/foto: EURO

Ministerstvo zemědělství vydalo Metodický pokyn k posouzení možnosti vlivu záměru na stav dotčeného vodního útvaru při vydávání povolení, souhlasů a závazných stanovisek vodoprávních úřadů [§ 23a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů]. Účelem pokynu je vyložit příslušná ustanovení vodního zákona a metodicky vést vodoprávní úřady a správce povodí. Metodický pokyn reaguje na rozsudek Evropského soudního dvora. Metodický pokyn je platný od 1. května 2016.

Dokument ke stažení:

Znění metodického pokynu

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo výběrové řízení na služební místo 000572 vedoucí oddělení spalovacích zdrojů a paliv v odboru ochrany ovzduší. Předpokládaným den nástupu je 1. října 2016. Do výběrového řízení je nutné se přihlásit do konce srpna 2016. Další informace najdete ZDE

"Od roku 1990 se termín přehrada a vodní nádrž stal hanlivým výrazem, dostali jsme se do výrazné defenzivy při řešení zásadních vodohospodářských problémů. Přestože se jasně prokázalo, jak jsou přehrady významné při suchu i povodních. V roce 2006 dokonce vznikla aktivita Stop přehradám. Jenže právě v té době se měly aktualizovat plány hlavních povodí a prověřovat chráněné lokality," uvedl ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský pro DENÍK. Celý rozhovor čtěte ZDE.

Zdroj/FOTO: DENÍK/Drahomír Stulír

Rozhodnutí o výstavbě jaderných bloků je předčasné, jsme v etapě příprav, řekl včera vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jánem Štullerem ve Dvacetiminutách Radiožurnálu na téma zda bude Česko stavět nové jaderné bloky v Temelíně a Dukovanech a také o obnovitelných zdrojích energie. Záznam rozhovoru si poslechněte ZDE.

V Úředním věstníku Evropské unie vyšlo nařízení Komise (EU) 2016/1005 ze dne 23. června 2016, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o anorganické amonné soli. Nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení. V příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se doplňuje nová položka, která zní "65. Anorganické amonné soli:

1. Nesmí se uvádět na trh nebo používat ve směsích celulózové izolace nebo v předmětech celulózové izolace po dni 14. července 2018, s výjimkou případu, kdy emise amoniaku z těchto směsí nebo předmětů vedou ke koncentraci nižší než 3 ppm objemových (2,12 mg/m3) za zkušebních podmínek uvedených v odstavci 4.

Dodavatel směsi celulózové izolace obsahující anorganické amonné soli musí informovat příjemce nebo spotřebitele o maximální přípustné míře zátěže směsi celulózové izolace, vyjádřené v tloušťce a hustotě.

Následný uživatel směsi celulózové izolace obsahující anorganické amonné soli musí zajistit, aby maximální přípustná míra zátěže sdělená dodavatelem nebyla překročena.

2. Odchylně se odstavec 1 nevztahuje na uvádění na trh směsí celulózové izolace určených pro použití výhradně k výrobě předmětů celulózové izolace nebo na použití uvedených směsí ve výrobě předmětů celulózové izolace.

3. V případě, že některý členský stát ke dni 14. července 2016 zavedl vnitrostátní prozatímní opatření, která byla schválena Komisí podle čl. 129 odst. 2 písm. a), se ustanovení odstavců 1 a 2 použijí od uvedeného data.

4. Dodržování emisního limitu uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci musí být prokázáno v souladu s technickou specifikací CEN/TS 16516 upravenou takto:

a) zkouška musí trvat alespoň 14 dní namísto 28 dní;

b) emise amoniaku musí být v průběhu zkoušky měřeny alespoň jednou denně;

c) emisní limit nesmí být dosažen nebo překročen v žádném měření vykonaném během zkoušky;

d) relativní vlhkost musí činit 90 % namísto 50 %;

e) k měření emisí amoniaku musí být použita vhodná metoda;

f) během odběru vzorků směsí nebo předmětů celulózové izolace, které mají být předmětem zkoušky, musí být zaznamenána míra zátěže, vyjádřená v tloušťce a hustotě.“

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise (EU) 2016/1005 ze dne 23. června 2016, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o anorganické amonné soli

Europoslanci volají po rychlejší a úplné implementaci legislativy, která umožní dosáhnout 20% cíle pro energetickou účinnost do roku 2020. Na dnešním plenárním zasedání přijali usnesení, ve kterém upozorňují na řadu překážek, které představují národní energetické politiky a jejich překryv z legislativou EU. Řešením je podle nich lepší koordinace v rámci Evropské komise a mezi národními energetickými politikami. Zdůraznili, že národní a evropské cíle pro obnovitelné zdroje energie by neměly být v rozporu. Parlament v usnesení rovněž požaduje závazné cíle, které zajistí, že OZE budou představovat 30% celkové energetické spotřeby do roku 2030.

Související článek:

MEPs call for more ambitious and consumer-focused energy targets beyond 2020

Zdroj: CEBRE

Státům Evropské unie se dlouhodobě daří snižovat množství skleníkových plynů, kvůli kterým dochází k oteplování planety. Ve své zprávě to uvedla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Emise se podle ní mezi lety 1990 a 2014 snížily o 24,4 procenta. To představuje snížení o 1383 milionu tun (Mt) skleníkových plynů.

Další zjištění:

• The overall reduction of 24.4% in greenhouse gas (GHG) emissions, 23% including international aviation, was accompanied by a 47% increase in gross domestic product (GDP).

• GHG emissions decreased in the majority of sectors between 1990 and 2014. Emission reductions were largest for manufacturing industries and construction (-372 Mt), electricity and heat production (-346 Mt), and residential combustion (-140 Mt).

• Not all sectors were able to reduce emissions. Road transport, responsible for the largest increase in CO2 emissions, grew by 124 Mt from 1990-2014, and 7 Mt from 2013-14.

• Emissions from international transport (aviation and shipping), which are not included in national totals reported to UNFCCC, also increased substantially between 1990 and 2014 (93 Mt).

• Emissions of hydrofluorocarbons (HFCs), which is a group of GHG gases used in the production of cooling devices such as air conditioning systems and refrigerators, also increased (99 Mt).

• EU GHG emissions were cut by 185 Mt between 2013 and 2014 (4.1%). The reduction in emissions was mainly due to lower heat demand by households due to the very warm winter in Europe. The increase in non-combustible renewables, particularly from wind and solar power also contributed to lower emissions in 2014. 

Další informace:

• Annual European Union greenhouse gas inventory 1990–2014 and inventory report 2016

• Analysis of key trends and drivers in greenhouse gas emissions in the EU between 1990 and 2014

• EEA greenhouse gas data viewer

• Total greenhouse gas (GHG) emission trends and projections indicator (CSI010)

• Note on different emission estimates

Ministr Richard Brabec rozhodl, že ministerstvo životního prostředí opět projedná posudek vlivu na životní prostředí pro rozšíření Letiště Vodochody. Předloni ho zrušilo pro údajné chyby. Vyplývá to z rozhodnutí ministra, ve kterém také ruší předloňské usnesení ministerstva. Přípravy na projekt pokračují. Poté, co ministerstvo posudek projedná, chce vedení letiště zažádat o územní rozhodnutí.

Jako důvody neuznání posudku ministerstvo uvádělo například chyby v části týkající se vodního hospodářství. Ředitel Letiště Vodochody Martin Kačur označil tehdejší neuznání posudku za krok mimo právní řád a následoval soud.

"Po podrobném posouzení věci a s přihlédnutím k závaznému právnímu názoru městského soudu jsem dospěl k závěru, že napadené usnesení ministerstva bylo vydáno v rozporu s právními předpisy," uvedl ve svém rozhodnutí Brabec.

"Nyní budeme čekat, zda ministerstvo bude posudek znovu projednávat, nebo ho uzná platným," řekl ČTK Kačur. Podle jeho názoru by ministerstvo zároveň mělo původní posudek EIA označit za závazný. Pokud by tak ministerstvo neučinilo, teoreticky by mohlo letišti hrozit, že by muselo dělat zcela nový posudek podle nové legislativy, míní Kačur.

V květnu Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost obcí, jež se staví proti rozšíření Letiště Vodochody. Obce se obávají například zvýšení hluku a dopadů na spodní vody.

Kladný posudek z roku 2013 obsahoval přes 120 podmínek, které investor musí splnit, šlo například o dostavbu přivaděče na dálnici D8 nebo omezení pro noční lety. Kvůli stížnostem starostů okolních obcí, kteří podali 40 podnětů, ho ministerstvo prověřovalo a v roce 2014 zrušilo.

Letiště Vodochody patří do skupiny Aero, kterou ovládá firma Penta. Na letišti chce v budoucnu odbavovat ročně 3,5 milionu cestujících hlavně nízkonákladových aerolinií, nepravidelných a privátních letů. Fungovat mělo začít nejdříve v roce 2016. Investice mají dosáhnout asi tří miliard korun.

Zdroj: ČTK

Rada hl. m. Prahy dnes rozhodla o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy na veřejnou zakázku „Zajištění komplexního systému nakládání s komunálním odpadem na území hl. m. Prahy v období 2016-2025". Vítězem veřejné zakázky se stalo konsorcium „Pražské odpady 2016-2025", jehož vedoucím účastníkem je spol. Pražské služby, a.s., s nabídkovou cenou 1 196 323 958 Kč bez DPH. Společnost konsorcium „Pražské odpady 2016-2025" představují Pražské služby, a.s., a AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o.

Systém nakládání s komunálním odpadem byl zajišťován na základě smlouvy ze dne 6. prosince 2001 uzavřené mezi hlavním městem Prahou a společností Pražské služby, a.s. Smlouva byla rovněž uzavřena na období 10 let, tedy od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2011 a následně byla tato doba účinnosti smlouvy prodloužena dodatky č. 19, 20, 21 a 22 na období od 1. ledna 2012 do 31. října 2014. V současné době je systém nakládání se směsným a tříděným komunálním odpadem zajištěn maximálně do 31. července 2016.

V Úředním věstníku Evropské unie vyšlo nařízení Komise (EU) 2016/1005 ze dne 22. června 2016, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o azbestová vlákna (chrysotil). Nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení. Ve sloupci 2 položky 6 v příloze XVII se odstavec 1 nahrazuje tímto:

1. Zakazuje se vyrábět, uvádět na trh a používat tato vlákna a předměty a směsi, které je obsahují, pokud do nich byla tato vlákna přidána záměrně.

Pokud však některý členský stát pro používání membrán obsahujících chrysotil ve stávajících zařízeních pro elektrolýzu, která byla v provozu ke dni 13. července 2016, zavedl výjimku v souladu se zněním tohoto odstavce platným do uvedeného dne, na použití membrán v těchto zařízeních nebo membrán z chrysotilu používaných výhradně při údržbě těchto membrán se první pododstavec použije až od 1. července 2025 za předpokladu, že tento způsob použití probíhá v souladu s podmínkami povolení stanovenými směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU.

Každý následný uživatel, na něhož se tato výjimka vztahuje, zašle do 31. ledna každého kalendářního roku členskému státu, ve kterém se příslušné zařízení pro elektrolýzu nachází, zprávu uvádějící množství chrysotilu použitého v membránách na základě výjimky. Členský stát předá kopii zprávy Evropské komisi.

Pokud členský stát v zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků vyžaduje monitorování chrysotilu ve vzduchu následnými uživateli, musí být v této zprávě uvedeny jeho výsledky.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise (EU) 2016/1005 ze dne 22. června 2016, kterým se mění příloha XVII nařízení REACH, pokud jde o azbestová vlákna (chrysotil)

Recyklace použitých baterií roste, celorepublikově meziročně o 13 %. Baterie odevzdávají děti ve škole i zaměstnanci ve firmách. Stále větší oblibu získávají také sběrné boxy v maloobchodních sítích – zde loni skončilo 50,2 tuny baterií, což je 14% růst oproti roku 2014 (po zpětném připočtení výsledků Skupiny COOP). Nejvíce, přes 10 tun, jich vytřídili ve Skupině COOP, nejlepší prodejnou byl s 846 kg Globus v Poděbradské ulici v Pardubicích.

Odevzdávat použité baterie v maloobchodních řetězcích se učí stále více lidí. Loni jich právě tam skončila 4 %. „Odevzdávat baterie tam, kam chodíme nakupovat, je velmi snadné – jak z hlediska času, tak dostupnosti. S obchodními řetězci intenzivně spolupracujeme již několik let a aktuálně zajišťujeme svoz použitých baterií ze 4 300 provozoven,“ vysvětluje Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT. V roce 2015 bylo v maloobchodech odevzdáno 50,2 tuny použitých baterií. Oproti roku 2014 se jedná o 14% nárůst.

Nejvíce baterií Češi odevzdali v obchodech Skupiny COOP, přes 10 tun. Tento řetězec těží především z dobré dostupnosti i v lokalitách vzdálených od větších aglomerací. COOP tak nejen díky tomu tvoří téměř 50 % sběrných míst v rámci prodejní sítě. „Díky působnosti v regionech a menších obcích fungují naše prodejny coby jedno z míst setkávání občanů. Naše prodejny tvoří důležitý sociální prvek na menších obcích. Družstevní prodejny COOP jsou osobnější než konkurence, vždyť zákazníci a zaměstnanci se často dobře znají a jsou sousedy. Velký důraz tak klademe na zaměstnanost a rozvoj regionů. To souvisí s šetrným nakládáním s odpady i podporou například oblasti recyklace baterií,“ upřesňuje Pavel Březina, předseda Skupiny COOP. „Prodejny Skupiny COOP jsou dobrým příkladem fungování zpětného odběru – nejezdíme totiž na jednotlivé prodejny, ale COOP sám shromažďuje baterie na centrálních místech, odkud je pak svážíme. K ekologii tak vlastně pomáhá dvakrát,“ doplňuje Petr Kratochvíl.

Sběr použitých baterií v maloobchodních řetězcích

Sběr v supermarketech roste, jsou ale výjimky

Ve většině maloobchodních řetězců došlo v počtu vybraných baterií k růstu, někdy i v desítkách procent. To je případ např. Globusu s růstem 46,7 %, Lidlu s 41,5 % nebo Kauflandu, kde do sběrných boxů přibylo o 38,9 % baterií více. Řetězec Globus pak má další unika – z jedné provozovny bylo k recyklaci odevzdáno v průměru 391 kg, nejvíce ze všech řetězců a prodejna Globus v Roztylské ulici v Pardubicích byla s 846 vybranými kilogramy nejlepší provozovnou v roce 2015. Některé řetězce ale naopak na recyklaci baterií tak trochu zapomínají. „Například společnost Ahold, která vždy patřila k velkým podporovatelům třídění baterií, zaznamenala v meziročním srovnání pokles o 5,7 %,“ dodává Petr Kratochvíl.

Nejlepší prodejny ve zpětném odběru baterií v roce 2015

Jak vypadají sběrné boxy v supermarketech

Z pohledu zákazníků je důležité, aby sběrné nádoby byly umístěny na viditelném místě. Nejčastěji je mohou v supermarketech nalézt u vstupu do prodejny, např. u balicích pultů či informačního koutku pro zákazníky.

PŘIPOMÍNKY Z predikce dalšího vývoje potřeb finančních prostředků na provozní podporu elektřiny a provozní podporu tepla z obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů energie na období vymezené lety 2016 až 2020 je zřejmé, že součet finančních zdrojů, tj. tržeb regulované ceny na podporu obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů hrazených zákazníky a dotace ze státního rozpočtu ve výši 23 mld. Kč nebude již od roku 2017 postačovat k zajištění potřeb financování provozní podpory elektřiny a podpory tepla. Bude třeba využít dalších zdrojů financování. Dalším (a zřejmě jediným) možným zdrojem financování, který připadá v úvahu, jsou výnosy z dražeb emisních povolenek podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Více ZDE

„Prach je všude kolem nás, ale přesnější představa o jeho množství a významu nám zatím uniká,“ uvedl geolog Tomáš Hrstka z Geologického ústavu Akademie věd České republiky pro Magazín Leonardo. Z dosavadních měření lze předpokládat, že globální emise prachu se ročně blíží miliardě tun do atmosféry zdviženého, přemístěného a znova usazeného prachu. „I když jen 10 % celkového množství prachu je umělého původu, tedy produktem civilizačních jevů jako je průmysl nebo doprava, jeho podíl stále narůstá,“ dodal expert. Jedná se tedy o poměrně významný fenomén. Množství prachu narůstá, některé studie odhadují, že během posledních 100 let došlo o navýšení prachu v atmosféře zhruba o 25 %. Také byla prokázána řada souvislostí mezi prachem a klimatickými změnami. Více si poslechněte ZDE (od 15:42 minuty).

Zdroj: ČRo Leonardo