Směrnice o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení vyšla dne 28. listopadu 2015 v Úředním věstníku Evropské unie. Směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení ve věstníku a členské státy jsou povinny ji implementovat do 19. prosince 2017.

Směrnice stanovuje pravidla pro omezení emisí oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx) a prachu do ovzduší ze středních spalovacích zařízení a rovněž stanovuje pravidla pro monitorování emisí oxidu uhelnatého (CO).

Směrnice se vztahuje na spalovací zařízení o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 MW a vyšším, avšak nižším než 50 MW, a to bez ohledu na druh paliva, které používají. Dále se směrnice rovněž vztahuje na propojení tvořená novými středními spalovacími zařízeními podle článku 4, včetně propojení, jejichž celkový jmenovitý tepelný příkon je 50 MW či vyšší, pokud takové propojení není spalovacím zařízením, na něž se vztahuje kapitola III směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích.

Dokument ke stažení:

Směrnice o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení

V Paříži bude v pondělí zahájen klíčový klimatický summit, z něhož by měla vzejít dohoda o omezení emisí skleníkových plynů na několik příštích desetiletí. Nové ujednání má od roku 2020 nahradit Kjótský protokol, který se původně vztahoval na období od roku 2008 do roku 2012, ale jeho platnost byla prodloužena právě do roku 2020. Klimatická konference v Paříži potrvá do pátku 11. prosince.

Podle vyjádření hostitelské Francie očekává Paříž účast až 40 000 vládních i nevládních zástupců. Toto číslo představuje historicky nejvyšší počet účastníků. Na oficiálním pondělním zahájení konference přislíbilo účast nejméně 138 nejvyšších představitelů států z celého světa, včetně prezidenta USA Baracka Obamy a prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina. Českou republiku bude na zahajovací akci zastupovat premiér Bohuslav Sobotka. Šéfem české delegace pro vyjednávání v Paříži bude ministr životního prostředí Richard Brabec, který se zároveň zúčastní Zasedání ministrů, které v rámci COP 21 proběhne ve dnech 7.–8. prosince.

Česká delegace primárně usiluje o přijetí takové mezinárodní smlouvy, která by byla právně závazná pro všechny smluvní strany, a to včetně největších světových producentů emisí skleníkových plynů. V nové smlouvě by měl být zakotven dlouhodobý cíl, který zajistí udržení nárůstu průměrné globální teploty pod úrovní 2 °C v porovnání s obdobím před 2. průmyslovou revolucí. Díky němu by dostala jasný signál nejen široká veřejnost, ale i privátní sféra v čele s průmyslem.

Dalším důležitým prvkem nové smlouvy bude nastavení transparentního systému hodnocení cílů snižování emisí skleníkových plynů, po něm může být nastaveno pravidelné a postupné navyšování těchto ambicí. Klíčová budou rovněž pravidla pro přesné měření a vykazování emisí všemi státy. Česká delegace se zaměří i na implementaci účinných adaptačních opatření a podporu udržitelného rozvoje odolného vůči změně klimatu. Ten přímo závisí i na poskytování peněžní pomoci nejchudším rozvojovým státům, a to na financování opatření pro snižování emisí i pro adaptaci na změnu klimatu. Finanční prostředky by měly být alokovány efektivně, tj. včetně Zeleného klimatického fondu, který by měl být hlavním nástrojem financování v těchto oblastech.

„Pro Českou republiku je dojednání nové smlouvy velmi důležité a jsme připraveni vést konstruktivní dialog se všemi státy. Budeme usilovat o dojednání takové smlouvy, která povede k univerzální účasti všech států i k nastavení efektivního a globálního systému pro snižování emisí skleníkových plynů ve vyspělých i rozvojových státech. Za zásadní považujeme rovněž finanční podporu nejchudším státům světa proto, aby byl podpořen jak udržitelný rozvoj odolný vůči dopadům změny klimatu, tak i nízkouhlíkový hospodářský růst. Tak naplníme vizi rozvoje světa do roku 2030, kterou jsme letos přijali v cílech udržitelného rozvoje na summitu OSN v New Yorku,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Česká republika během zasedání spoluorganizuje dva doprovodné semináře konference v Paříži. Ty se zaměří na financování ochrany klimatu v rozvojových zemích v rámci tzv. Climate Finance Readiness programu a na adaptační opatření na změnu klimatu v horských regionech tzv. Karpatské úmluvy, které ČR aktuálně předsedá.

FQA a Změna klimatu:

Co je globální oteplování?

Pod pojmem globální oteplování se obecně rozumí nárůst teploty Země v důsledku zvyšování koncentrací skleníkových plynů v atmosféře a přirozené variability klimatu. Podle údajů Sekretariátu Rámcové konvence OSN o změnách klimatu (UNFCCC) se průměrná teplota za posledních 150 let zvedla o 0,8 stupně Celsia. V Paříži by se měla potvrdit dohoda, podle které by globální oteplování nemělo překročit dva stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Co globální oteplování způsobuje?

Část vědců a vědeckých organizací vidí přímou souvislost mezi zvyšováním teploty a lidskou činností. Podle nich lidstvo využíváním fosilních paliv produkuje velké množství skleníkových plynů, které přispívají k ohřívání atmosféry. Podle zatím poslední zprávy Mezivládního panelu ke změnám klimatu (IPCC) koncentrace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v ovzduší vzrostly na úroveň, která nemá obdoby nejméně za posledních 800.000 let. Spalování fosilních paliv je hlavní příčinou čtyřicetiprocentního růstu koncentrace oxidu uhličitého od doby průmyslové revoluce. Světová produkce skleníkových plynů se zrychluje: z ročního růstu o 1,2 procenta v období let 1970 až 2000 na 2,2 procenta v dekádě 2000 až 2010. Teorie člověkem způsobeného oteplování má však i své odpůrce. Podle nich není vztah mezi oteplováním a lidskou činností jasně prokázaný a může jít o přirozený jev, který provází klima od pradávna. Jako možnou příčinu těchto výkyvů uvádějí například změny sluneční aktivity či drobné odchylky v rotaci zemské osy.

Co je to skleníkový efekt?

Takzvaný skleníkový efekt je důsledkem schopnosti atmosféry propouštět sluneční záření a zároveň zadržovat teplo odražené od zemského povrchu. Jedná se o jev, jenž je za normálních okolností pro Zemi přínosný, protože bez něj by podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byla teplota zemského povrchu oproti současnému stavu asi o 33°C nižší. Značná část vědců se však obává, že lidstvo zvýšenou produkcí skleníkových plynů tento efekt nežádoucím způsobem stupňuje, a způsobuje tak globální oteplování.

Jaké jsou nejvýznamnější skleníkové plyny?

Nejvýznamnějším skleníkovým plynem přirozeného původu je vodní pára, jejíž podíl na celkovém skleníkovém efektu se odhaduje v rozmezí 60 až 80 procent. Nejrozšířenějším skleníkovým plynem produkovaným v souvislosti s lidskou činností je oxid uhličitý, který je zodpovědný za asi 60 procent globálního oteplování způsobeného člověkem. Kromě oxidu uhličitého jsou do této kategorie skleníkových plynů řazeny metan (20 procent), halogenované uhlovodíky (14 procent) a oxid dusný (6 procent).

Jaké jsou zdroje skleníkových plynů?

Na přírůstku emisí v letech 1970 až 2010 se skoro z 80 procent podílelo spalování černého uhlí, ropy a zemního plynu a průmysl. Z jednotlivých oborů hospodářství je největší hrozbou výroba energie (35 procent), následuje zemědělství a lesnictví (24 procent), průmysl (21 procent), doprava (14 procent) a stavebnictví (šest procent).

Oxid uhličitý a oxid dusný vzniká při spalování černého uhlí, ropy a zemního plynu. Hrozbou je také kácení lesů, stromy totiž pohlcují CO2 z atmosféry a pomáhají tak regulovat podnebí. Hospodářská zvířata při trávení velké množství metanu a hnojiva s obsahem dusíku emitují oxid dusný. Na přírůstku emisí v letech 1970 až 2010 se skoro ze čtyř pětin podílelo spalování fosilních paliv a průmysl.

Kdo jsou největší znečišťovatelé ovzduší?

Největším znečišťovatelem ovzduší byla v roce 2013 Čína, která se podílela na celkovém znečištění 29 procenty. Následují Spojené státy (15 procent), Indie (sedm procent), Rusko (5,3 procent) a Japonsko (3,8 procenta). Největším evropským znečišťovatelem bylo Německo (2,2 procenta).

Jaké následky může globální oteplování mít?

K často zmiňovaným následkům globálního oteplování patří tání ledovců a s ním spojený růst hladiny oceánů, který může ohrozit nízko položené přímořské oblasti. Dále je mu připisován častější výskyt extrémních povětrnostních jevů jako jsou záplavy, velká vedra nebo hurikány. Změny počasí mohou kvůli neúrodě uvrhnout podle Světové banky do chudoby dalších 100 milionů lidí. Někteří vědci také varují před možností většího rozšíření malárie a dalších chorob, to by podle Světové banky mohlo postihnout až 200 milionů lidí. Hrozí také vyhynutí až 30 procent živočišných a rostlinných druhů v případě, že by teplota vzrostla o 2,4 procenta. Podle IPCC by se hladina světového oceánu mohla zvýšit do roku 2100 o 26 až 82 centimetrů, což by se mohlo dotknout až 280 milionů lidí. Vážnost zmíněných hrozeb a míra jejich dopadu na život na Zemi je však stále předmětem sporů.

Počet trestných činů spojených s krádežemi kovů klesly od března do konce října v porovnání s loňským rokem o 57,5 procenta a způsobené škody se snížily o 48 %, uvedlo tento týden v pátek Ministerstvo životního prostředí. Podle ministerstva se tak potvrzuje účinnost vyhlášky, která zavedla povinný bezhotovostní výkup kovů.

Zatímco v roce 2014 eviduje Policie ČR za březen až říjen 8030 trestných činů se škodou za 343 mil. Kč, letos je to za stejné období (březen až říjen 2015) 3416 kriminálních činů, tedy o 57 % méně. Celkové škody za 8 měsíců sledování účinnosti vyhlášky MŽP spadly na 178 mil. Kč, tedy o 48 %.

Méně ukradených kolejí, součástí trakčního vedení, zabezpečovacích kabelů od zavedení vyhlášky MŽP hlásí Správa železniční dopravní cesty, rapidní úbytek krádeží poklopů od kanálů, dopravního značení, součástí veřejného osvětlení evidují letos od března i policisté po celé ČR.

„Za tímto rapidním poklesem nesporně stojí naše vyhláška, spolu s častějšími kontrolami sběren ze stran České inspekce životního prostředí i policie a dalších státních úřadů, které s námi spolupracují v rámci naší „kovové“ kobry,“ uvedl ministr Richard Brabec.

Reagoval tak na prohlášení předsedy Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin Petra Millera, který deníku Blesk řekl, že šrot a barevné kovy se odváží i na Slovensko, kde žádná omezení nejsou, a že řešení v zavedení bezhotovostní platby považuje za chiméru.

Samotná vyhláška podle ministra R. Brabce nestačí, a proto vláda 29. července schválila strategii pro boj s krádežemi kovů. "V průběhu následujících tří let MŽP plánujeme zavést mnohem radikálnější zásah do kriminální činnosti v oblasti výkupu kovů a zavést pořádek do tohoto podnikání. Sběrny budou muset povinně proškolit obsluhu, uvažuje se o omezení otvírací doby na denní hodiny, do sběren a výkupen, které budou vedené v centrálním registru výkupen a sběren, mají také častěji chodit kontroly. Také chceme dát ještě větší kompetence krajům a obcím, na jejichž území sběrny jsou. Zavedeme povinnost mít v každé sběrně kamerový systém a důsledně tak evidovat veškerý vykupovaný materiál, nebude chybět ani prevence proti daňovým únikům a zneužívání sociálních dávek,“ vysvětluje ministr Richard Brabec.

Tzv. bezhotovostní vyhlášku, kdy za výkup kovů lze platit pouze převodem prostředků na bankovní účet či poštovní poukázkou, zavedlo Ministerstvo životního prostředí od letošního 1. března.

Zemědělský svaz ČR proto požaduje, aby ministerstvo zemědělství k možným dopadům zpracovalo analýzu. Skot je jedním z hlavních producentů metanu, takže snahy omezovat emise by mohly vést ke snižování počtu krav. Po jednání svazového výboru tento týden to ČTK řekl jeho předseda Martin Pýcha.

Evropská unie se zavázala, že do roku 2030 sníží emise proti úrovni z roku 1990 nejméně o 40 procent. Dopady tohoto plánu na české chovatele ale zatím podle Pýchy nejsou známé. Upozornil, že tímto závazkem plány na omezování emisí nekončí. Záměrem Evropské unie odsouhlaseným evropskými ministry životního prostředí je v Evropě mít v polovině století emise nižší o 80 až 95 procent.

Pýchovi vadí, že zatím není jasné, jak se mají jednotlivé obory na snižování produkce plynů podílet. "Jestliže nastavujeme dotace, abychom zvýšili stavy zvířat, a tohle šlo proti tomu, tak je to vážný problém," podotkl předseda. Podle něj navíc hrozí, že se pro snižování stavů skotu budou brát v úvahu pouze počty zvířat ve velkých chovech, nikoliv na celý stát, což by bylo pro ČR nevýhodné.

V Česku jsou spíše velkochovy, ve většině ostatních zemí EU se dobytek chová spíš na menších farmách. Podle aktuální Zprávy o stavu zemědělství měly více než milion kusů skotu na svých hospodářstvích právnické osoby. Přitom 71 procent z celkové výměry zemědělské půdy obhospodařované právnickými osobami tvořily podniky o velikosti nad 1000 hektarů.

Skotu v Česku od vzniku státu ubylo o víc než 40 procent. Podle čísel Českého statistického úřadu se počet kusů snížil z 2,5 milionu v roce 1993 na letošních 1,4 milionu kusů.

Tři drony, které si společnost ČEPS pořídila, hlídají stav sítě nejvyššího napětí v celé republice. Díky těmto strojům je možné provádět kontroly bez nutnosti vypínat dané vedení. Doposud bylo nezbytné vždy využívat lezce, kteří vystoupají na stožár a vizuálně ověří, zda jsou všechny prvky bez závad.

Drony jsou používány především v mimořádných situacích, například po poruchové události na vedení, a také při neplánovaných a namátkových kontrolách, třeba k ověření celistvosti provedeného nátěru stožárů. „Naopak se nehodí pro plošné kontroly celého vedení. Také nemohou nahradit mechanické práce, jako je kontrola dotažení matek a šroubů,“ vysvětluje Karel Pícl, ředitel sekce Provoz a údržba. 

Během krátké doby, co společnost ČEPS drony využívá, už odhalily několik závad – poškození ocelových konstrukcí (praskliny, deformace), rozpletení lanového vodiče, znečištění nebo jiné poškození izolátorů.

Na dron se umístí kamera, která snímá průběh letu. S pozemní stanicí je spojená video vysílačem, který slouží pro přenos obrazového výstupu. Dron tak ovládají vždy dva lidé – pilot a operátor, tedy obsluha kamery. Kontrola jednoho stožáru zabere zhruba 10 minut, přičemž na jedno nabití vydrží dron létat maximálně 15 minut.

Drony si společnost ČEPS nechala vyvinout na zakázku tak, aby přesně splňovaly požadavky provozovatele přenosové soustavy. Každý dron má povolení k létání od Úřadu pro civilní letectví. Také piloti těchto strojů musejí projít školením. „Vyřízení všech souhlasů k provozování dronů trvalo zhruba rok,“ dodává Pícl.

Pořízení dronů znamená nejen zcela novou možnost jak kontrolovat vedení, ale odrazí se především v bezpečnosti provozu přenosové soustavy. Plnění kritéria N-1 (to znamená, že síť musí být při výpadku jakéhokoli prvku schopna provozu) často neumožňuje vypínat celá vedení. Zapojení bezpilotních systémů nově dovolí provádět prohlídky za plného provozu.

Dron monitoruje množství emisí ze skládek

Ve Velké Británii v současné době testují experimentální dron, jenž je vybaven speciálními čidly. Jeho úkolem je sledovat plyny stoupající ze skládek odpadu. V rámci tohoto projektu létal bezpilotní letoun nad 200 britskými skládkami. Právě skládky jsou ve Spojeném království významným zdrojem emisí skleníkových plynů. Podle posledních odhadů každoročně vyprodukují 21 milionů tůn skleníkových plynů. Hlavními činiteli jsou rozkládající se potraviny. Na projektu se podílí výzkumníci z University of Manchester spolu s Agenturou pro životní prostředí (Environment Agency – EA), jejíž ředitel Doug Wilson poukazuje na to, že výzkum byl zahájen z toho důvodu, že je třeba najít jednoduchý způsob, jak bude možné vztáhnout emise ke konkrétnímu místu.

Budějovická teplárna totiž zprovoznila nové odsíření obou uhelných kotlů. Postupně má klesnout objem vypouštěných emisí oxidů síry SO2 na 15 procent dosavadního stavu, tedy o 1700 tun ročně. O víc jak 20 procent klesne i objem vypouštěných emisí oxidů dusíku. Odsíření stálo bezmála 500 miliónů korun.

„Jde o historický moment. Péče o životní prostředí je sice naší denní prací, ale tak významnou a nákladnou ekologickou investici jsme zatím nedělali. Věřím, že to zvýší prestiž jihočeské metropole jako příjemného místa pro život,“ řekl Miroslav Houfek, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Teplárna za odsíření zaplatí 472 milionů korun (bez DPH), z nichž 128 milionů pokryje dotace Operačního programu Životní prostředí. Stavba, jejímž generálním dodavatelem byla Tenza Brno, trvala od července 2014 do září 2015. Do zkušebního provozu bylo zařízení uvedeno 15. 11. 2015.

Teplárna České Budějovice provozuje dva uhelné kotle s celkovým výkonem 300 tun páry za hodinu. V nich ročně k výrobě tepla a technologické páry spálí až 300 tisíc tun hnědého uhlí. To je sice nízkosirnaté, a firma proto splňovala stanovené emisní limity, ale i tak do ovzduší vypouštěla ročně více než 2000 tun SO2 a 600 tun NOx.

Vedle odsíření kotlů byla součástí investice také instalace primárních a sekundárních opatření v rámci denitrifikačního zařízení, které sníží emise dusíku.

K odsíření je použita metoda mokré vápencové vypírky spalin, při níž vzniká tzv. energosádrovec. „Jde o technologii, která je ve světě nejrozšířenější tam, kde se vyžaduje vysoká účinnost odsíření. To dosahuje až 96 procent,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Součástí investice je také míchací centrum, v němž se smícháním popílku z uhelných kotlů a energosádrovce vyrobí granulát. Ten je konečným produktem odsíření a po certifikaci může být využit například k technickým rekultivacím.

Radikální ekologická opatření po českých teplárnách vyžaduje nová evropská legislativa, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy z roku 2010.

Soutěž bude vyhlášena ve čtyřech kategoriích a vítězům v každé kategorii (za 1., 2. a 3. místo) bude udělena "Cena ministra průmyslu a obchodu pro rok 2016". Soutěž má upozornit na skutečnost, že Oběhové hospodářství se bude dotýkat nejen podnikatelské sféry, ale celé společnosti a právě druhotné suroviny mají v tomto systému své nezastupitelné místo.

Hlavním cílem soutěže je poskytnout možnost podnikatelských subjektům zabývajících se získáváním, zpracováním, úpravou a využíváním druhotných surovin, prezentovat výsledky své činnosti a též subjektům veřejné správy poskytnout možnost prezentovat efektivní používání výrobků z druhotných surovin.

Další příležitost prezentovat výsledky své činnosti se zaměřením na druhotné suroviny je nabídnuta i vzdělávacím zařízením (různé formy výtvarných, literárních a další prací a nápadů). Dalším cílem soutěže je zvýšení povědomí odborné i občanské veřejnosti o významu druhotných surovin, o inovativních technologiích a nových postupech získávání, zpracování a využívání druhotných surovin jako vstupní suroviny pro různá průmyslová odvětví a finální aplikace výrobků z druhotných surovin, včetně pozitivní propagace kvality a praktického použití druhotných surovin a výrobků z nich.

Nedílnou součástí je také osvěta veřejnosti v oblasti nového směru Evropské unie — Oběhového hospodářství, jehož hlavním cílem je uzavírání materiálových toků, tj. využívání materiálů, surovin a výrobků po ukončení jejich životnosti v dalších výrobních procesech.

1. ročník celostátní soutěže "Přeměna odpadů na zdroje" představila Ing. Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru ekologie z Ministerstva průmyslu a obchodu společně s Ing. Petrem Šulcem, výkonným ředitelem Svazu průmyslu druhotných surovin a Bc. Vítem Jáskem, výkonným ředitelem Unie zaměstnavatelských svazů ČR dne 22. října 2015 na konferenci "Šetrná energetika a přeměna odpadů na zdroje".

Vyhlášení soutěže je plánováno na počátek roku 2016, kdy budou zveřejněny další podrobnosti a kritéria pro jednotlivé kategorie. Bližší informace o jednotlivých kategoriích soutěže jsou uvedeny v příloze.

Dokument ke stažení:

1. ročník celostátní soutěže "Přeměna odpadů na zdroje" [pdf, 302 kB]

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) dnes schválila Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016 - 2020 s výhledem do roku 2025. Na programu Rady byl dále návrh na řešení velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace, výdaje státního rozpočtu ČR na VaVaI a vypořádání připomínek k věcnému záměru zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací.

Podle Národní politiky VVI by se měla ČR v následujících letech zaměřit hlavně na:

• Zlepšení řízení systému výzkumu, vývoje a inovací

• Zavedení hodnocení výzkumných organizací a zefektivnění systému institucionálního financování

• Vytvoření silné základny aplikovaného výzkumu

• Posílení výzkumné a inovační aktivity podniků

Národní politika VVI bude rovněž zaměřena na kontinuální zjišťování a vyhodnocování potřeb firem a dalších uživatelů v oblasti aplikovaného výzkumu, a to po vzoru Německa. Dokument předkládá také soubor opatření k naplnění těchto cílů, konkrétní kroky budou dále projednávány s příslušnými rezorty. Materiál nyní bude předán do mezirezortního připomínkového řízení.

Na programu Rady byl dále návrh na řešení velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace na léta 2016 až 2022. Celkem 58 těchto výjimečných výzkumných zařízení bylo loni v rámci mezinárodního hodnocení doporučeno k udělení podpory z veřejných prostředků. Ministerstvu školství, které návrh připravilo, Rada doporučila určit ta vědeckovýzkumná centra, jejichž financování je nutné předložit vládě do konce letošního roku. Komplexní návrh financování by se pak vládě předložil až společně s návrhem financování na rok 2017.

Rada na dnešním zasedání začala připravovat i návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace na roky 2017-2019 s výhledem do roku 2021. „Cílem je stabilizovat a zvýšit výdaje na léta 2018 a 2019, zejména v souvislosti s kofinancováním fondů EU,“ upozornil vicepremiér Bělobrádek. V roce 2017 se počítá s rozpočtem 29 mld. Kč, na rok 2018 pak s 29,1 mld. Kč, což představuje oproti původnímu střednědobému výhledu navýšení o 2,4, respektive o 2,5 mld. V letech 2019 až 2021 by pak měl rozpočet zůstat na stejné výši jako výdaje v roce 2018. Přípravou návrhu výdajů se bude RVVI zabývat i nadále.

Rada projednávala také vypořádání připomínek k věcnému záměru zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Zákon by měl být účinný od roku 2017.

Dokument ke stažení:

NP_VaVaI.docx (1,7 MB)

Automobily prodané v EU v roce 2014 byly ve srovnání s předchozím rokem o 2,5 % energeticky efektivnější, uvádí zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která potvrzuje dříve publikovaná předběžná data. Průměrné emise CO₂ u nových osobních automobilů v roce 2014 činily 123,4 g.km^-1, což je zřetelně pod cílem 130 g.km^-1, který je stanoven pro celou EU28 k roku 2015. Emise z užitkových automobilů dosáhly v tomto roce 169,1 g.km^-1, což je rovněž nižší hodnota než stanovený cíl 175 g.km^-1, jenž má být splněn v roce 2017.

Citovaná zpráva uvádí, že většina automobilek s podílem 96 % na trhu nových osobních automobilů v EU v roce 2014 splnila své individuální emisní cíle. Z celkem 12,5 mil. nových osobních automobilů prodaných v EU v roce 2014 bylo 53 % s dieselovým pohonem, tato vozidla měla o 2,5 g.km^-1 nižší průměrné emise CO₂ než benzínová auta. Z automobilek v hodnocení nejlépe dopadly Renault, Peugeot, Citroen a Toyota, velké zlepšení zaznamenal Nissan, který meziročně v roce 2014 snížil emise ze svých vozidel o 16 g.km^-1, zejména díky rostoucím prodejům elektrických vozidel a zaměření na menší, úspornější automobily.

Zdroj: CENIA

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek dnes intervenoval u Evropské komise ve prospěch notifikace podpory obnovitelných zdrojů energie. V Bruselu dnes hovořil s komisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou. Podpora obnovitelných zdrojů uvedených do provozu před rokem 2013 by měla dostat souhlas Evropské komise do dubna příštího roku.

„Z jednání s paní komisařkou vezu do Prahy potvrzení politické vůle úspěšně a rychle dokončit všechny notifikační procesy podpory obnovitelných zdrojů energie v České republice, které trvají už několik let,“ oznámil po jednání ministr Mládek.

 Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/mladek-komise-schvali-ceskou-podporu-obnovitelnych-zdroju-do-pristiho-dubna-1250124#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Ministr průmyslu a obchodu dodal, že podle komisařky Vestagerové Evropská komise neshledává žádné důvody, proč by podpora obnovitelných zdrojů neměla být slučitelná s pravidly fungování vnitřního trhu EU. Důležité je, že v žádné z těchto notifikací neprobíhá formální vyšetřovací řízení, které Komise zahajuje v případě pochybností o slučitelnosti poskytované podpory s pravidly fungování vnitřního trhu. Komisařka Českou republiku zároveň ujistila, že žádné takové řízení nepřipravuje.

Žádost o notifikaci zákona č. 165/2012 Sb., na jehož základě se evropské dotace pro obnovitelné zdroje vyplácejí, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR podalo v roce 2012. Česko předloží Komisi další doklady a vysvětlení. Pokud vše půjde dobře, měla by komisařka ještě v prosinci poslat do Prahy dopis potvrzující, že „notifikace se blíží ke zdárnému konci“, uvedl po jednání na setkání s novináři Mládek. Podpora obnovitelných zdrojů uvedených do provozu před rokem 2013 by měla dostat souhlas Evropské komise do dubna příštího roku.

Ministr Mládek dále uvedl, že se pokusí přesvědčit šéfku ERÚ Alenu Vitáskovou, aby bylo vyplácení podpor skutečně spuštěno od Nového roku. "Ale paní Vitásková je nezávislá regulátorka a já jí to nemůžu nařídit," upozornil.

Pokusí se prý přesvědčit šéfku ERÚ Alenu Vitáskovou, aby bylo vyplácení podpor skutečně spuštěno od Nového roku. "Ale paní Vitásková je nezávislá regulátorka a já jí to nemůžu nařídit," upozornil. Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/mladek-komise-schvali-ceskou-podporu-obnovitelnych-zdroju-do-pristiho-dubna-1250124#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Související:

• Pokud se vláda usnese, ERÚ vypíše podporu. Mládek zamíří zítra do Bruselu (26.11.2015)

• Vláda by měla dát ERÚ souhlas pro vypsání podpory pro zdroje připojené před rokem 2013 (25.11.2015)

• MPO: Rozhodnutí ERÚ existenčně ohrožuje zemědělce i malé obce (23.11.2015)

• Vitáskovou čeká schůzka na Hradě (iHNED.cz, 23.11.2015)

• ERÚ zatím vydal cenové rozhodnutí pouze pro podporované zdroje s notifikací EU (20.11.2015)

• Mládek: ERÚ nic nebrání v tom, aby v dotacích pro obnovitelné zdroje postupoval stejně jako dříve (HN, 20.11.2015)

• HN: Vitásková stopla dotace solárníkům za desítky miliard (20.11.2015)

NOVÁ LEGISLATIVA Ve sbírce předpisů vychází jednak vyhláška č. 313/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod a vyhláška č. 312/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění vyhlášky č. 49/2014 Sb. Obě vyhlášky budou účinné od 1. prosince 2015.

Vyhláška č. 312/2015 Sb. zakotvuje oproti platné právní úpravě:

• Doplnění ukazatele „tetrachlormethan“ z důvodu zajištění úplnosti transpozice směrnice 105/2008/ES.

• V § 12 doplnění požadavků na dosažení dobrého chemického stavu pro látky, u kterých došlo ke zpřísnění norem environmentální kvality (NEK), přičemž konkrétní prioritní látky a hodnoty NEK jsou uvedeny v jiném právním předpise (připravované nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech).

• Tabulku obsahující meze stanovitelnosti použitých analytických metod a informace o účinnosti těchto metod s ohledem na minimální pracovní kritéria stanovené v jiném právním předpise (vyhláška č. 98/2011 Sb.), a zařazení odůvodnění četnosti monitorování uplatněné v souladu s jiným právním předpisem (vyhláška č. 98/2011 Sb.), pokud jsou monitorovací intervaly delší než 1 rok (příloha č. 1 část 4.).

• Popis opatření, jejichž cílem je zajistit, aby se koncentrace vybraných prioritních látek uvedených v jiném právním předpise (připravované nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech) v sedimentu nebo příslušné biotě výrazně nezvyšovaly (příloha č. 1 část 7.).

Vyhláška č. 313/2015 Sb. obsahuje oproti platné právní úpravě:

• Zrušení § 3 vyhlášky (Hodnocení jakosti vod) za účelem uvedení textu vyhlášky do souladu se zmocněním podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.

• Upřesnění požadavků a podmínek pro laboratoře provádějící zjišťování stavu vod (§ 9 návrhu).

• Doplnění prioritních látek podle požadavků čl. 2 odst. 2 bodu 6 směrnice 2013/39/EU pro hodnocení dlouhodobých trendů koncentrací prioritních látek (§ 11 odst. 4 návrhu).

• Doplnění § 11 odst. 5 vyhlášky za účelem transpozice čl. 2 odst. 2 bodu 3b směrnice 2013/39/EU.

• Doplnění bodů 5, 6, 7 a 8 v příloze č. 9 odst. 5 písm. a) návrhu v souvislosti s transpozicí příslušných ustanovení čl. 2 směrnice 2013/39/EU.

• Zrušení přílohy č. 12, 13 a 14 vyhlášky s ohledem na platnost certifikovaných metodických postupů pro hodnocení stavu povrchových vod.

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zveřejnila corrigendum k Pokynům pro sestavování bezpečnostních listů (verze 3.1), které byly aktualizovány v srpnu 2015. Corrigendum k aktualizovaným Pokynům pro sestavování bezpečnostních listů (verze 3.1) opravuje citaci právního textu nařízení (EU) 2015/830 a zvýrazňuje nový právní text v některých jazykových verzích. Byly také provedeny menší textové úpravy ve všech jazykových verzích (kromě dánštiny). Podrobný přehled úprav je uveden na str. 3 Pokynů. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

Pokyny pro identifikaci esenciálních olejů

FOTOGALERIE Technologie v hodnotě 125 milionů korun zachytává prach vznikající při vykládce surovin u aglomerace a ročně zachytí 6,4 tuny prachu. Prostor vykládky vagonů je tak po rekonstrukci kompletně zakrytovaný a prach je odváděn do nových tkaninových filtrů, které jsou nejlepší dostupnou technikou a které zachytávají přes 99 % odsátých prachových částic.

„Odprášení výklopníků je nadstandardní opatření, k němuž jsme se rozhodli dobrovolně,“ vysvětluje Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí ArcelorMittal Ostrava, důvod proč huť získala na tento projekt 85% dotaci z Evropské unie. „Garanční zkoušky ukazují, že filtry zachytí téměř všechen prach. Jejich účinnost je výrazně vyšší, než nám dodavatel technologie garantoval,“ dodává Baranek.

Nově instalovaná zařízení na odprášení výklopníků odsávají prach vznikající při vykládce materiálu (tzv. nepřímé, fugitivní emise) a odvádějí jej do nových tkaninových filtrů. Ty představují nejlepší v současnosti známé řešení pro odprášení a dokáží zachytit i nejmenší částice tuhých znečišťujících látek o velikosti PM 2,5 i PM 1. Novými filtry o výšce dvoupatrového domu huť vybavila oba výklopníky.

Výstavba filtrů na výklopnících započala loni v červnu a vzhledem k tomu, že oba filtry jsou postavené v blízkosti výklopníků a kolejiště, musel být provoz vagonů při rekonstrukci částečně omezen. Během výstavby investice však odstávka nepřesáhla 840 hodin, tedy maximálně 18 dní provozu na každé ze dvou částí aglomerace.

Provoz na aglomeraci vyžaduje pravidelné dodávky surovin, které se mísí a používají pro výrobu aglomerátu i surového železa. Železniční vagony proto přivážejí téměř nepřetržitě železnou rudu, pelety, koks, antracit a další sypké materiály z celého světa. Za jednu hodinu se na každé části aglomerace průměrně vyloží deset vagonů, což umožní přemístění až 24 000 tun surovin denně.

Výklopníky musí celý vagón nadzvednout a vyprázdnit. V huti se používá rotorový typ výklopníku, který celý vagón otočí, a čelní typ výklopníku; ten umožní vysypat materiál nahnutím vagonu. Nově se v huti celý proces vykládky odprašuje. ArcelorMittal Ostrava tak zachytí dalších 6,4 tun prachu ročně.

Huť letos realizuje celkem 15 ekologických investic v celkové hodnotě 3 miliard korun. Odprášení výklopníků v hodnotě 125 milionů korun.

Fotogalerie:

Obr.: Čelní výklopník před investicí

Obr.: Rotorový výklopník před investicí

Obr.: Tkaninový filtr u rotorového výklopníku po investici

Obr.: Tkaninový filtru u výklopníku čelního po investici

V případě, že vláda v prosinci vydá usnesení o podpoře obnovitelných zdrojů energie, Energetický regulační úřad (ERÚ) ji vypíše, připustila jeho předsedkyně Alena Vitásková, uvedl dnes server E15. Neupřesnila však, co by mělo usnesení obsahovat. Kdy přesně se bude vláda podporou obnovitelných zdrojů zabývat zatím není jasné, zřejmě by to mělo být 2. nebo 7. prosince. Vitásková chce, aby vláda bod projednala veřejně, svoji účast na jednání ale považuje za zbytečnou. Podle úřadu zdroje spuštěné mezi lety 2006 a 2012 a od začátku roku 2016 nemají takzvanou notifikaci do Evropské unie. O té bude v pátek jednat v Bruselu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek s eurokomisařkou Margrethe Vestagerovou. Rozhovor s šéfkou ERÚ čtěte na iHEND:cz ZDE.

Související:

• Vláda by měla dát ERÚ souhlas pro vypsání podpory pro zdroje připojené před rokem 2013 (25.11.2015)

• MPO: Rozhodnutí ERÚ existenčně ohrožuje zemědělce i malé obce (23.11.2015)

• Vitáskovou čeká schůzka na Hradě (iHNED.cz, 23.11.2015)

• ERÚ zatím vydal cenové rozhodnutí pouze pro podporované zdroje s notifikací EU (20.11.2015)

• Mládek: ERÚ nic nebrání v tom, aby v dotacích pro obnovitelné zdroje postupoval stejně jako dříve (HN, 20.11.2015)

• HN: Vitásková stopla dotace solárníkům za desítky miliard (20.11.2015)

Zdroj: E15