Pražské služby si pořídily téměř jedenáctimetrový vůz využívající proud vody. Peel Jet je využíván zejména ke zlepšení smykových vlastností vozovky, ekologickému odstraňování vodorovného značení, olejových skvrn či ke klasickému čištění a údržbě komunikací.

Peel Jet zlepšuje smykové vlastnosti opotřebovaných povrchů silničních komunikací prostřednictvím vodního paprsku o tlaku 2 500 bar. Veškerá činnost je čistě na vodní bázi bez přidání jakýchkoliv dalších nežádoucích složek. Zdrsnění povrchu vozovky je okamžité a nedochází k povrchovému poškození či zbytečným ekologickým dopadům.

"Technologická voda je čerpána z kombinovaných zásobníků o objemu 10m3 do vysokotlakého čerpadla a následně putuje až na povrch komunikace, kde pomocí rotujícího disku osazeného tryskami odvede svoji práci. Voda je pak vysávána zpět do prostor na použitou vodu v zásobníku. Pracovní cyklus je uzavřený. Použitá voda se tedy nedostává volně do přírody. Celý proces je absolutně bezprašný. Za strojem zůstává pouze vlhká stopa", popisuje vedoucí provozně ekonomického odboru Pražských služeb Ing. František Hodan.

Peel Jet také šetrně odstraňuje vodorovné dopravní značení, aniž by poškozoval povrch vozovky, jak tomu bývá u frézování či otryskávání s přidáním abraziv (např. brokování).  V neposlední řadě lze technologii Peel Jet nasadit na hloubkové čištění a údržbu komunikací a také letištních přistávacích a startovacích ploch od zbytků pneumatik dosedajících letadel.

"V této velikosti byly na světě vyrobeny dosud pouze 4 stroje této technologie. Podobné vozidlo kupříkladu brázdí přistávací plochy na anglickém letišti Heathrow," doplnil tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Nosičem technologie je téměř 11 metrů dlouhý  a  2,5 metrů široký čtyřnápravový Mercedes Benz Arocs 3240 se zadní samořiditelnou nápravou. V noci ze středy na čtvrtek bylo vozidlo nasazeno při pracích v tunelu Mrázovka.

Kraje získají dalších 300 milionů korun na výměny neekologických zdrojů tepla v rámci 1. výzvy takzvaných kotlíkových dotací. Ministerstvu životního prostředí se totiž podařilo u Evropské komise vyjednat navýšení třímiliardové alokace 1. výzvy o dalších 10 %.

Pokud kraje budou mít dostatek projektů, potažmo žádostí, mohou prostředky obdržet ještě letos. Nově získané peníze jsou určeny zejména pro ty domácnosti, na které v první vlně kotlíkových dotací nezbyly peníze. Tyto peníze musí být dle podmínky Evropské komise použity pouze na zdroje využívající obnovitelné zdroje energie, tedy na tepelná čerpadla nebo kotle na biomasu. O navýšení prostředků pro občany mohou kraje žádat okamžitě a některé již tak učinily.

Kotlíkové dotace, které domácnosti čerpají prostřednictvím krajských úřadů na výměnu zdrojů tepla a takzvaná mikroenergetická opatření, jsou hrazeny z Operačního programu Životní prostředí. Z něj o peníze nejdříve žádají kraje, aby je následně přerozdělily skrze své vlastní výzvy mezi domácnosti.

„První výzvy tzv. kotlíkové revoluce má většina krajů úspěšně za sebou. Zájem domácností byl po celé zemi tak obrovský, že původní rozdělovaná třímiliardová částka je v některých krajích bezezbytku vyčerpána, a jsou i kraje, kde počet žádostí výrazně překročil původně vymezené prostředky pro první vlnu kotlíkových dotací. Proto jsme již na jaře jednali o dalším uvolnění peněz s Evropskou komisí, což se nám povedlo a díky tomu teď můžeme do krajů ještě letos poslat téměř 300 milionů korun,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává: „Navýšení alokace se týká všech krajů, jedinou podmínkou je, že tyto prostředky budou použity pouze na zdroje využívající obnovitelné zdroje energie, tedy na tepelná čerpadla nebo kotle na čistou biomasu.“

Evropská komise trvala nejdříve na vyčerpání prostředků z první výzvy, vyhodnocení jejích ekologických efektů a teprve poté by bylo možné uvolnění dalších 3 miliard Kč hrazených z EU fondů v další vlně kotlíkových dotací. S ohledem na velký zájem o výměny starých kotlů nakonec od této původní podmínky ustoupila a schválila navýšení původní alokace o 10 % ještě do konce tohoto roku.

Na co a jak mohou kraje 300 milionů Kč využít

Peníze by kraje měly použít na uspokojení zejména těch domácností, které uspěly se svou žádostí o dotaci, ale pro velký zájem na ně již nezbyly finanční prostředky. Tam, kde kraje zásobníky žádostí nedělaly, budou muset vyhlásit další krajskou výzvu. Se zástupci krajů proběhlo v minulých týdnech několik jednání, na kterých byly s kraji dojednány konkrétní podmínky dalšího čerpání finančních prostředků a už dnes tak mohou kraje o navýšení původní alokace žádat.

„Je na uvážení každého kraje, zda v jejich konkrétní situaci možnost navýšení využijí. Jakmile kraj o navýšení finančních prostředků požádá, připravíme změnu (navýšení) Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Dosud o to požádaly dva kraje - Plzeňský a Středočeský. Zájem vidíme ale i u ostatních krajů České republiky,“ informuje o aktuální situaci ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

To, zda budou muset zájemci o koupi těch nejekologičtějších kotlů, na které se v první výzvě nedostalo, znovu vyplňovat všechny papírové formuláře, bude záležet na krajích, jaké si stanoví podmínky. „My určitě vítáme elektronický způsob komunikace, ale pokud se kraje rozhodnou jít jinou cestou, je to plně na jejich zvážení,“ upřesňuje Valdman.

Další 3 miliardy na kotlíkovou revoluci v 1. čtvrtletí 2017

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR již v tuto chvíli připravuje další kolo kotlíkových dotací, v němž budou moci domácnosti, respektive kraje získat znovu 3 miliardy korun na výměnu starých neekologických kotlů za nové i na mikroenergetická opatření. Nejprve je ovšem nutné, aby kraje vyčerpaly a zadministrovaly prostředky určené pro první výzvu a proběhlo její vyhodnocení, které vychází z požadavku Evropské komise. „Víme, že zájem domácností o kotlíkové dotace je obrovský, vše teď závisí zejména na krajích, jak rychle budou žádosti vyřizovat. Druhé kolo kotlíkových dotací bychom totiž rádi vyhlásili již v prvním čtvrtletí příštího roku, tedy o půl roku dříve, než bylo původně plánováno,“ uzavírá náměstek pro fondy EU Jan Kříž.

V první třímiliardové vlně kotlíkových dotací bylo dosud schváleno 21 054 žádostí v celkovém objemu 2,3 mld. Kč, z toho proplaceno bylo 719 žádostí za 88,5 milionu korun. Zatím největší zájem je ze strany domácností o kombinované kotle určené ke spalování uhlí a biomasy, velká část všech celorepublikových žádostí míří ale i na dražší zdroje – tepelná čerpadla a kotle na biomasu (celkem zhruba 40 %) a právě na jejich výměnu bude použito dalších 300 milionů korun. Do roku 2020 má MŽP na kotlíkové dotace připraveno 9 miliard korun z fondů EU, díky kterým by mělo být postupně vyměněno až 100 000 starých kotlů.

CENIA přijme specialistu na hodnocení životního prostředí v oblasti přírody a krajiny, lesů a zemědělství. Pracovní náplní bude spolupráce na dokumentech hodnotících stav životního prostředí (Zpráva o životním prostředí ČR, Zprávy o stavu životního prostředí v krajích ČR) spolupráce s MŽP a dalšími resortními organizacemi na vyhodnocení Státní politiky životního prostředí ČR 2012−2020 příprava podkladů pro MŽP týkající se ochrany přírody a lesního hospodářství, zemědělství. Více ZDE.

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) revidovala a v souladu s posledním vývojem chemické legislativy i aktualizovala tzv. "Otázky a odpovědi". Ty lze nalézt na internetových stránkách E CHA v sekci "podpora". Primárně jsou určené především následným uživatelům chemických látek a přípravků.

Seznam otázek:

• Jaké jsou mé povinnosti následného uživatele (DU – downstream user) vyplývající z následného použití chemické látky pro kterou je vyžadován rozšířený bezpečnostní list?
• Jaké jsou mé povinnosti jako následného uživatele, jestliže moje použití není pokryto rozšířeným bezpečnostním listem (eSDS)?
• Jaké jsou mé povinnosti jako následného uživatele, jestliže používám chemické látky, které jsou předmětem povolování nebo omezení?
• Jsem následný uživatel. Kdy musím podávat zprávu do ECHA?
• Je následný uživatel nebo distributor povinován zkontrolovat si, zda chemická látka jako taková nebo použitá ve směsi, kterou uvádějí na trh, je zaregistrovaná podle nařízení REACH?
• Jaké jsou povinnosti následného uživatele, který používá zaregistrovanou látku jako takovou nebo použitou ve směsi pro účely výzkumu a vývoje zaměřeného na výrobky a postupy (PPORD)?
• Moje látka dosud nebyla zaregistrovaná. Je to problém?
• Chemická látka byla mým dodavatelem registrována. Co bude následovat?

Odpovědi na uvedené otázky naleznete v níže uvedené příloze.

Ke stažení: Otázky a odpovědi pro následné uživatele

Zdroj: MPO

Odborový svaz pracovníků dřevozpracujícího odvětví, lesního a vodního hospodářství dnes vydal tiskovou zprávu ve které zmiňuje fakta, která podle jejich názoru ministr životního prostředí Richard Brabec opomíjí v kontextu dopadů poplatkové novely vodního zákona. Připomínáme, že včera Odboráři spolu s provozovateli kanalizace prezetovali na tiskové konferenci požadavek, aby ministerstvo životního prostředí přepracovalo novelu zákona o vodách. Novela by se měla projednat nejdřív na tripartitě, přeje si předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Novelu zákona by měla vláda projednat již příští týden ve středu.

• Fakt č. 1. Dopadem na spotřebitele není  jen zvýšení poplatku, ale konečné promítnutí v ceně za vodné a stočné, které je díky technologické spotřebě vody, ztrátám v distribuci, zisku a DPH o více než 70 % vyšší, tedy nárůst poplatku o 4 Kč/m3  ve skutečnosti znamená nárůst ceny  o 7 Kč/m3  pro konečného  spotřebitele.

• Fakt č. 2. Nejen, že se zvyšuje vlastní poplatek, ale mění se i roční objem, od kterého se nově poplatky vybírají - v řadě obcí s menší spotřebou tak dopad nebude 4 Kč/m3 odebrané vody, ale rovnou 6 Kč/m3 odebrané vody, což je dopad ve vodném 10 Kč/m3.

• Fakt č. 3. Dopad nových poplatků za vypouštění odpadních vod je zásadní, stejně jako poplatky za odběr vod a je ještě více selektivní - u menších sídel pod 10 tis. obyvatel.   Nové poplatky za dusík a fosfor budou znamenat zásadní nárůsty, které MŽP v důvodové zprávě bagatelizuje.  Navíc chybí výpočet dopadů nově zpoplatněných vypouštěných odpadních vod, za které mají být nově považovány všechny odpadní vody, které jsou  tzv. odlehčovány z odlehčovacích komor, které neplní požadavky normy či neplní požadavky kanalizačních řádů.

• Fakt č. 4. U vypouštěných odpadních vod platí to, že vyčištěných odpadních vod je dvojnásobek, než vod fakturovaných. Proč? Důvodem jsou dešťové vody, ty ale  mají pro  většinu subjektů výjimku ze zpoplatnění a také tzv.  vody balastní. Stejně jako u vody pitné, tak i zde se poplatky promítají do konečné ceny 2násobně.   Pro konkrétní lokality s menšími čističkami odpadních vod (např. v kraji Vysočina) a  vyšším podílem balastních vod by byl s doposud nezpoplatněným odlehčováním  dopad na úrovni 5 Kč/m3.

"Ať se již jedná o celkový nárůst 12 či 14 Kč/m3, počítejte se mnou - průměrná spotřeba 80 litrů na osobu a den krát 365 dnů krát počet osob v nízkopříjmové domácnosti 5 se rovná 1 752 Kč ročně při nárůstu o 12 Kč/m3. Na 2 044 Kč se dostaneme při nárůstu o 14 Kč/m3 a udělejte si sami obraz o tom, kdo si plete čísla," uvedl v závěru tiskové zprávy Pavel Růžička, místopředseda Odborového svazu DLV.

Související článek:

• Události komentáře - ČT 16.8.

• Odbory také odmítají novou daň z pitné vody (16.8.2016)

Energetický regulační úřad (ERÚ) vypíše podporu pro většinu obnovitelných zdrojů energie v Česku pro příští rok pouze v případě, že budou mít schválení Evropské komise, takzvanou notifikaci. Zároveň ERÚ nedoporučuje zásadní změny tarifů elektřiny do doby, než 30 procent odběratelů s nízkým napětím bude mít vlastní zdroj. Nyní ho má půl procenta odběratelů.

Vyvážený tarifní systém: od NTS k VTS

Energetický regulační úřad (ERÚ) dnes zveřejnil oficiální výstupy veřejného konzultačního procesu k Nové tarifní struktuře (NTS) a představil své budoucí kroky. Osobní diskuse s občany i on-line podněty zaslané prostřednictvím formuláře, kterých se sešlo přes 16 tisíc, ukazují na nejpalčivější místa původního návrhu.

„Chtěla bych ubezpečit každého, že výstupům konzultačního procesu přikládám velkou váhu a jsem velmi ráda, že podnětů dorazil tak vysoký počet. Již nyní mohu říct například to, že budoucí návrh Vyváženého tarifního systému nepočítá s platbou stanovenou primárně podle jističe,“ uvedla předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.

Platbu za jistič by měl ve výpočtech nahradit parametr soudobosti. Zatímco kapacita jističe vyznačuje bezpečnostní a tedy teoretický limit spotřeby, soudobost značí, kolik spotřebičů nárazově domácnosti skutečně využívají a kdy je zapínají. Například chalupáři, kteří se NTS obávali, protože mají vysoké jističe, mohou být klidní. Své přístroje totiž zapínají hlavně o víkendu, kdy je síť méně vytížená, přinášejí jí jen minimální náklady. „Již v průběhu veřejného konzultačního procesu jsem občanům sdělila, že jsme národ chatařů, chalupářů a zahrádkářů a nepřipustím, aby necitlivou a zcela zbytečnou změnou došlo k znehodnocení našich zvyklostí a životního stylu!“ sdělila Alena Vitásková.

Vyvážený tarifní systém (VTS), jak je pojmenován budoucí návrh, se bude soustřeďovat především na spravedlivé rozdělení nákladů na provoz distribuční soustavy. Náklady přitom neřeší jen z dnešního pohledu, ale s ohledem na následující desetiletí, kdy se počítá s rychlým růstem decentrální výroby.

Státní energetická koncepce předpokládá, že decentrální zdroje energie bude mít v roce 2040 až 60 % spotřebitelů na hladině nízkého napětí, zatímco nyní je to sotva 0,5 %. Takto radikální změna tarifní struktury není nutná. Bude vázána na aktuální situaci na energetickém trhu ČR i EU a dosažení 30% podílu decentrální výroby na nízkém napětí, což lze odhadnout na desetiletí.

„V žádném případě nechceme penalizovat samovýrobce elektřiny, ať už si montují na střechu solární panely nebo jiné zdroje energie. Musíme pro ně nastavit speciální tarif tak, aby náklady na jejich připojení neplatili ostatní uživatelé sítě a zároveň byl tarif pro samovýrobce tak zajímavý, že se nebudou chtít odpojit,“ dodává Alena Vitásková.

Pokud by se samovýrobci odpojovali, doplatily by na to obě strany. V síti by zůstalo méně lidí a její provoz by je tak vyšel dráž. Ti, co by se odpojili, by zase přišli o možnost využití sítě jako bezpečnostního prvku, pokud by decentrální zdroj energie z jakéhokoliv důvodu selhal.

Vyvážený tarifní systém bude ERÚ sestavovat v souladu s Opatřením předsedkyně ERÚ, které předsedkyně ERÚ vydala k dané problematice v návaznosti na výsledky veřejného konzultačního procesu. Opatření předsedkyně naleznete na webu www.eru.cz a bude zveřejněno v médiích.

Cenová rozhodnutí ERÚ a jejich příprava

Cenová rozhodnutí jsou základem pro stanovení regulovaných cen energií a zásadní jsou také pro vyplácení podpor podporovaným zdrojům energie ze strany OTE, a.s. (OTE). Zákonný termín pro vydání cenových rozhodnutí k cenám tepelné energie a podporovaným a obnovitelným zdrojům energie je do konce září, pro sektor plynárenství a elektroenergetiky do konce listopadu.

„Za závažný problém stále považuji notifikaci. U podporovaných a OZE stále nemáme k dispozici již loni přislíbené notifikace u EK. Hrozí tak opakování loňského roku – dotčená cenová rozhodnutí bez notifikace je problém vydat, prostě je ERÚ nevydá“ předchází možným dohadům Alena Vitásková, předsedkyně ERÚ.

V loňském roce vláda ČR tvrdila, že je vše v pořádku a ERÚ, resp. jeho předsedkyně cenové rozhodnutí jenom nechce vydat. Cenové rozhodnutí (s podmínkou) nakonec podepsal dnes již bývalý 1. místopředseda úřadu na základě Nařízení vlády ČR č. 402/2015 Sb. o podpoře elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů energie.

Předmětné nařízení vlády bylo vydáno pravděpodobně na základě irelevantních tvrzení vztahující se k typu podpory a s tím související možností její výplaty. Týká se identifikace, zda se jedná o novou či stávající podporu dle legislativy a s tím spojenou nutností notifikace před vydáním cenových rozhodnutí či dokonce výplaty této podpory.

Z dalšího vývoje je patrné, že tehdejší informace ministra Mládka a předsedy ÚOHS Rafaje pro vládu ČR neodpovídaly skutečnému stavu věci jak deklaroval ERÚ. Následné události daly ERÚ za pravdu.

Považuji za nutné k této věci doplnit, že „Proti vyplácení podpor u nenotifikovaných zdrojů už bylo podáno trestní oznámení poslanci Parlamentu České republiky. Pro ilustraci uvedu, že jenom za letošek dělá podpora celkem 45 miliard. S platnou notifikací jsou přitom dosud rozdělovány pouze 3 miliardy. Zbývajících 42 miliard se vyplácí nezákonně, k dnešnímu dni mohlo být vyplaceno nezákonně 30 mld. Kč.“

Za notifikaci zodpovídá Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO); dle loňského příslibu ministra Mládka měla být předmětná notifikace zajištěna nejpozději únor - březen letošního roku.

Notifikační řízení dosud nebylo ukončeno u podpory pro Obnovitelné zdroje energie (OZE) uvedené do provozu v roce 2016, dále u OZE zprovozněných v letech 2006 až 2012 a u kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Pokud notifikace ERÚ obdrží, je připraven vydat všechna cenová rozhodnutí ve stanoveném termínu.

V opačném případě bude vydáno cenové rozhodnutí pouze na notifikované zdroje. Následně bude ERÚ vydávat změnová cenová rozhodnutí v souladu s udělenou notifikací na jednotlivé zdroje.

Zdroj: ERÚ, ČTK

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 150 tisíc korun společnosti, která vyrábí elektrotechnické součástky a systémy. Společnost jako původce odpadů shromažďovala některé odpady bez důsledného třídění. Do stejných nádob ukládala jak nebezpečné odpady z výroby (respirátory, sorbenty), tak běžné odpady kategorie ostatní, které by při lepším nakládání s nimi bylo možné ještě využít.

„Přitom základní zákonnou povinností původce odpadů je třídit. Kvůli nedodržování předpisů došlo k tomu, že i dále využitelné odpady jako třeba papír, kovy či plasty, byly znečištěny příměsí nebezpečných odpadů. Tím se z nich fakticky nebezpečné odpady i staly,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Inspektoři zároveň zjistili, že některé nebezpečné odpady nebyly označeny a místa, kde se s nimi nakládalo, nebyla opatřena takzvanými identifikačními listy nebezpečných odpadů. Ty udávají, o jaké odpady jde a jak se s nimi má z bezpečnostního hlediska zacházet – například které ochranné pomůcky používat při kontaktu s těmito látkami nebo jak se chovat v případě, že se látky vznítí.

Při kontrole přišli inspektoři také na chyby ve vedení evidence odpadů a na nesrovnalosti ve zpracování ročních hlášení o odpadech. „Za všechna uvedená pochybení jsme firmě uložili pokutu 150 tisíc korun. Firma se proti sankci neodvolala a pokuta tak nabyla právní moci,“ dodal Trávníček.

V srpnu bylo úspěšně dokončeno ověřování italské technologie WETNET, které získalo registrační číslo a bylo umístěno do prestižní databáze environmentálních technologií. Ověření probíhalo dle certifikované metodiky EU ETV (Environmental Technology Verification).

Zařízení WETNET umožňuje včasnou detekci abnormálních provozních podmínek v tlakových vodovodních sítích a zabraňuje tak zbytečným únikům. Aktivní monitorování a kontrola čerpaných objemů vody snižuje náklady na energii a lépe využívá vodních zdrojů. WETNET je založen na inovativním nízkonákladovém průtokoměru a kontrolním systému.

V ČR se ověřováním ETV zabývá výhradně České ekologické manažerské centrum akreditováno v oblasti „Materiály, odpady a zdroje“ a „Úprava, čištění a monitorování vody“. Dne 22. září 2016 proběhne ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu seminář věnovaný problematice podpory a hodnocení aplikovaného výzkumu a inovací pro nejbližší období, kde bude předán první certifikát v ČR ověřené technologii „Fermentor EWA 2014“. Vstup je zdarma. Přihlašovací formulář je k dispozici zde.

Více informací o technologii naleznete na stránkách pilotního programu EU ETV Evropské komise.

Ve středu 10. srpna 2016 proběhl „křest“ a oficiální spuštění prvního portálu v České republice zaměřeného na pracovní příležitosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací – www.researchjobs.cz. Uživatelé portálu mají nyní možnost prohlížet a filtrovat nabídky práce z českých vysokých škol, dalších výzkumných organizací i inovačních firem. Web pokrývá celé spektrum oborů ve výzkumu: od technických přes přírodovědné a biomedicínské až po humanitní.

Cílem autorů je vytvořit místo, v němž se bude koncentrovat nabídka volných míst ve výzkumu – ať už základním či aplikovaném – a v akademické sféře. Na portálu je aktuálně k dispozici přes 180 volných pozic, přičemž některé jsou přebírány v plném znění, ostatní jsou k dispozici v podobě odkazů. Počet zdrojů, které jsou monitorovány (s periodicitou 8–24 hodin) přesahuje číslo 200. Jedná se především o úřední desky fakult, příslušné části webů výzkumných organizací aj. Pozice, které se na portálu soustřeďují, bývají na internetu zpravidla zveřejňovány pouze na stránkách příslušných institucí a nebývají dále inzerovány.

Portál je určen pracovníkům ve výzkumu, v akademické sféře, absolventům doktorského studia a také doktorandům, jejichž počet se v ČR pohybuje kolem 23 tiíc. „Chceme nabídnout pracovníkům ve výzkumu a v akademické sféře – stejně tak jako doktorandům – možnost sledovat jedno místo, kde budou nacházet pracovní pozice skutečně odpovídající jejich intelektuálním schopnostem a formální kvalifikaci, aniž by museli procházet desítky nerelevantních nabídek s pocitem, že jim stejně velká část toho, co by pro ně bylo zajímavé, unikne“, říká zakladatel portálu a současně doktorand fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně Martin Víta. „Jedno centrální místo rovněž umožní efektivní propagaci volných míst ve výzkumu směrem do zahraničí, což je z hlediska budování kapacit pro excelentní výzkum podstatné – ať už se díváme na velké infrastruktury či firemní výzkum“, doplňuje Víta.

Vedlejším produktem provozu portálu budou statistiky o vývoji pracovního trhu ve výzkumu, vývoji a inovacích v jednotlivých oborech (portál používá mj. klasifikaci státního Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací).

V brzké budoucnosti bude portál propojen s vybranými sociálními sítěmi, pracuje se na lokalizaci do angličtiny i dalších jazyků s cílem expandovat nejprve na slovenský a polský trh a následně do dalších zemí.

„Jsem vděčná Martinu Vítovi, že se do tvorby www.researchjobs.cz pustil – takové centrální místo chybí, i když je velmi důležité. Máme rozsáhlé výzkumné kapacity, výborné přístrojové vybavení, často pořízení z evropských fondů, přitom nemáme dostatek "správných lidí na správných místech". Tento web by mohl přispět ke změně,“ dodává Rut Bízková, bývalá předsedkyně Technologické agentury ČR, organizace, se kterou Martin Víta spolupracuje.

Aktuální verzi portálu si prohlédněte na www.researchjobs.cz

Zdroj: TAČR

VIDEO Odboráři spolu s provozovateli kanalizace chtějí, aby ministerstvo životního prostředí přepracovalo novelu zákona o vodách. Přinese zvýšení poplatků za vodné a stočné v průměru o 17 procent, uvedli dnes na tiskové konferenci. Novela by se měla projednat nejdřív na tripartitě, přeje si předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ministr Richard Brabec (ANO) čísla zpochybnil, nejsou pro ně podklady, řekl v České televizi (ČT). Zopakoval, že bez shody v koalici je připraven záměr stáhnout. Novelu zákona o vodách by měla vláda projednat příští týden ve středu.

Odbory v rámci připomínkového řízení přijetí novely odmítají a rozhodně nedoporučují vládě v této podobě návrh přijmout.

Podle expertů odborů, ministerstvo životního prostředí pod deklarovanými cíli ochrany vody zatíží neúměrně cenu vody nařízením nových investic, které dopadnou hlavně na menší města a obce. Zároveň má dojít k navýšení platby za odběr podzemní vody z 2 korun na 6 korun/m3. Předkladatel podle OS DLV a ČMKOS naprosto mylně předpokládá, že tímto zvýšením poplatků dojde k přechodu od odběru podzemních vod k zvýšení odběru povrchových vod. Tato nesmyslná argumentace byla opakovaně vyvrácena zejména s ohledem na nemožnost v některých regionech zaměňovat zdroje podzemní a povrchové vody. Navíc právě voda podzemní by měla být vzhledem ke kvalitě používána přednostně na výrobu pitné vody. Předpoklad není podložen absolutně žádnou analýzou a jediným efektem nového zvýšení zpoplatnění o 200 % je negativní dopad do spotřeby tam, kde jsou využívány pro výrobu vody pitné právě zdroje vody podzemní.

Dle předkladatele „zanedbatelné“ sociální dopady jsou zásadně podhodnoceny, neboť navýšení z  2 na 6 korun znamená v případě výroby vody z podzemních zdrojů díky technologickým ztrátám, zisku a DPH ve skutečnosti navýšení na 8 korun.

Dalším krokem, který se promítne do zdražení, má být také zvýšení poplatků za vypouštění odpadních vod, aby byli provozovatelé motivováni ke zvýšenému čištění odpadních vod. Ministerstvo „předpokládá“, že zlepšení je možné dosáhnout provozně, neboť provozovatelé záměrně v současnosti nečistí odpadní vody dostatečně. Zlepšení čištění je ale ve skutečnosti možné pouze instalací dosud nepoužívaných nových technologií s řádově vyššími investičními i provozními náklady, které není možné získat jinak, než zásadním zvýšením stočného. Ve skutečnosti tak jde o zavedení zcela nových poplatků za vypouštění odpadních vod, protože ze stávajících poplatků je účinný pouze poplatek za množství vypouštěných odpadních vod, který se v návrhu zvyšuje o 900 %! Tím se ČR dostává do absolutního čela v rámci EU, kde ve většině členských států takové poplatky hrazeny nejsou či jsou v minimální výši. Navíc je u nás vodné a stočné zatížené DPH, které patří opět v rámci EU mezi jednu z nejvyšších sazeb. V souhrnu všech dopadů předpokládáme dopad do průměrné ceny vodného a stočného o 17 % a to je již opravdu zásadní sociální rozhodnutí.

Další absurditou návrhu je i to, že spotřebitelé takto vlastně zaplatí i za čištění a odvádění srážkových vod. Nová „daň z pitné vody“ povede podle odborů k dalšímu snižování spotřeby pitné vody, která již nyní ČR řadí na absolutní dno EU (např. spotřeba v Královehradeckém kraji je 77,6 l/osobu a den). Tím dojde k dalšímu snižování využití vybudované vodárenské infrastruktury.

ČMKOS a OS DLV varují, že novela zákona o vodách má pod rouškou ochrany vod získat pro Státní fond životního prostřed zvýšené příjmy, přitom vůbec není garantováno, zda tyto peníze budou skutečně účelově využity na ochranu vod, neboť v zákoně chybí jednoznačné účelové užití nově získaných prostředků. Tyto prostředky mají být nesystémově získány na úkor občanů a firem, kterých se zvýšení poplatků dotkne přímo ve zvýšeném vodném a stočném, či nepřímo v potravinářských, zemědělských a průmyslových výrobcích a službách, včetně zatížení tohoto navýšení o zisk vodohospodářských společností a DPH.

Posledním zásadním problémem je ministerstvem životního prostředí do vlády paralelně předkládaná novela nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Investiční dopady této novely dle odborných studií dosahují více jak 10 mld. Kč a roční dopady do nákladů na čištění odpadních vod se zvýší o více jak 1,5 mld. Kč. Odpisy z investic a provozní náklady se logicky opět promítnou do cen pro konečné spotřebitele! Z toho důvodu je nutné, aby vláda posuzovala oba novelizační návrhy současně a vyhodnotila kumulativní dopady vč. jasné deklarace ministerstva, jaký hmatatelný efekt tyto „ekologické“ návrhy přinesou české společnosti a zda bude efekt proporcionální každoročně vynakládaným prostředkům.

Reakce MŽP

S ohledem na čísla, která zazněla v první části dnešní tiskové konference ČMKOS, Odborového svazu DLV, SOVAK ad. uvádí MŽP konkrétní a pravdivá čísla ze Zprávy o hospodaření Státního fondu životního prostředí ČR za rok 2015 a z dopadové studie (tzv. RIA) k novele vodního zákona, která je po meziresortním připomínkovém řízení připravena k projednání vládou.

Ve Zprávě o hospodaření Státního fondu životního prostředí za rok 2015, která je dlouhodobě veřejně dostupná na tomto odkazu, jsou uvedeny veškeré příjmy Státního fondu životního prostředí ČR za odběry podzemní vody a za vypouštění odpadních vod od znečišťovatelů od roku 1992. Podle těchto údajů činily v letech 1992–2015 příjmy SFŽP ČR za poplatky za odběr podzemních vod a vypouštění odpadních vod 16 mld. Kč, příjmy včetně splátek z poskytnutých půjček, uplatněných sankcí a vratek v oblasti „voda“ ve zmíněném období pak činily 26 mld. Kč. Investice SFŽP ČR do projektů na zlepšení v oblasti vodního hospodářství v letech 1992–2015 pak činily 33 mld. Kč. Přesáhly tak o 7 mld. Kč celkové příjmy SFŽP ČR souvisejících s vodou a jsou více než dvojnásobné oproti příjmům pouze z poplatků. Údaje, které dnes odborové svazy prezentovaly na tiskové konferenci, nejsou pravdivé.

Díky investicím SFŽP ČR pak byla od roku 1992 podpořena např. realizace více než 800 čistíren odpadních vod, téměř 9000 km stokových systémů, skoro 800 km nových či zrekonstruovaných rozvodů pitné vody a na 40 úpraven vod.

Podle MŽP nejsou pravdivé ani náklady, které odborové svazy uvádějí v souvislosti se zvýšením poplatku za odběr podzemní vody o 4 Kč do roku 2022. Dle dopadové studia RIA k novele vodního zákona vychází meziroční zvýšení nákladů na platbu ceny pro vodné v důsledku zvýšení poplatku za odběr podzemní vody v období 2017–2022 maximálně cca o 18 Kč/osobu v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda z 50 %. A max. o 36 Kč/osobu to bude v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda ze 100 %. Jde o meziroční částku za osobu, ne částku za kubík, za měsíc atp.!

Výpočet nákladu pro vodné po zvýšení poplatku za odběr podzemních vod

Celkové konečné zvýšení ceny pro vodné bude za celé šestileté období z důvodu navýšení poplatku za odběr podzemních vod v r. 2022 vyšší max. cca o 106 Kč/osobu v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda z 50 %. A maximálně o 212 Kč/osobu v roce 2022 bude vyšší v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda ze 100 %. Částka je součtem meziročních navýšení za celé období zvyšování poplatků, tj. za roky 2017–2022, nejde o roční navýšení a vychází z průměrné spotřeby 36,5 m3 pitné vody na osobu za rok, tedy cca 100 litrů/den."

Sečteno a podtrženo: V roce 2014 činila průměrná výše ceny vodného cca 42 Kč/m3, tj. při průměrné spotřebě vody 100 l/osobu/den a 36,5 m3 za rok činily náklady na vodné cca 1489 Kč/osoba/rok. Takže pokud by budoucí nárůst ceny vodného zahrnoval pouze nárůst poplatku za odběr podzemní vody, činilo by vodné v r. 2022 pro jednu osobu (při odběru 50 % podzemní a 50 % povrchové vody, spotřebě 100 l/den, tedy spotřebě 36,5 m3/rok) 1595 Kč (tedy navýšeno o 106 Kč)

Související článek:

• Události komentáře - ČT 16.8.

• Odbory jsou proti zdražení poplatků za podzemní vodu. Návrh dělí i koalici (ČT, 16.8.2016)

• ČSSD odmítá návrh ministra Brabce na zdražení vody (15.8.2016)

V návaznosti na přijetí novely zákona o IRZ si Vám Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo první podklad, který by měl ohlašovatelům umožnit lepší orientaci ve změnách, které přinesla novela zákona č. 255/2016 Sb., ale také má usnadnit výběr správné činnosti z přílohy k zákonu o IRZ. MŽP připomíná, že novela se žádným způsobem nedotýká ohlašovatelů s jednou či více činnostmi E-PRTR (tj. s činností z přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006).

Dokument ke stažení:

Rozhodovaci_dokument_IRZ_novela_cinnosti_CZ-NACE_zkracena_tabulka_11082016.pdf

Zdroj: IRZ

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) rozhodně odmítá, že by kvůli neúspěšnému lobbingu majitelů některých vodních elektráren mohlo dojít k významnému zdražení vodného. V oblasti notifikace podpory obnovitelných zdrojů energií (OZE) dosáhlo MPO značného pokroku.  

„Je potřeba říci, že lobbistická snaha malé části majitelů vodních elektráren prodloužit si podporu významně déle než u ostatních zdrojů dohonila samotné autory tohoto legislativního zmetku a nyní jim hrozí potíže. MPO problém aktivně řeší, samotnou podporu však nestanovuje ani nevypisuje, pouze se snaží nyní i s pomocí Evropské komise najít způsob, jak z nepřehledné situace ven,“ konstatuje náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Lenka Kovačovská. Rozhodně však odmítla informace Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů, že by kvůli vlastní chybě tohoto svazu došlo ke zdražení vody.

Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž dosáhlo značného pokroku v dalších vyjednáváních, která se týkají notifikace systému podpory obnovitelných zdrojů:

• Lze konstatovat, že systém podpory OZE v České republice je nastaven v souladu s Evropskými pravidly státní podpory - je tedy nastaven správně.

• Celý sektor OZE včetně zdrojů uvedených do provozu v období 2006 až 2012 má jistotu, že podpora je oprávněná a není požadováno žádné navrácení podpory.

• Lze vypsat podporu pro malé bioplynové stanice uváděné do provozu od 1. 1. 2016, které budou sloužit k rozvoji malých decentrálních zdrojů energie provozovaných a navázaných na zemědělskou a potravinářskou výrobou a budou tak přispívat k rozvoji daných regionů.

• Lze vypsat podporu pro malé vodní elektrárny (MVE) uvedené do provozu od 1. 1. 2016 i MVE rekonstruované v období 2013 až 2015.

„Můžu v tuto chvíli oznámit, že většina notifikačních řízení týkajících se obnovitelných zdrojů je nyní již věcně ukončena, a podle posledních informací, které máme k dispozici z Evropské komise, by notifikační rozhodnutí pro zdroje uvedené do provozu od 1. 1. 2016 měla být vydána nejpozději do konce srpna a notifikační rozhodnutí pro tzv. staré OZE pak nejpozději do konce září, jelikož Evropská komise situaci v ČR velmi pečlivě vnímá a chce rozhodně předcházet další problémové situaci, uvedla náměstkyně Lenka Kovačovská.

„Teď je zejména nutné se soustředit na to, aby nová tarifní struktura v elektroenergetice, připravovaná Energetickým regulačním úřadem, nebyla zneužita v předvolební kampani (stejně jako notifikace OZE) a naopak byla v klidu připravena tak, aby nezatížila české domácnosti a nevedla ke zvýšení cen jako původní návrh ERÚ, který představilo vedení tohoto úřadu letos v lednu a muselo ho po tlaku veřejnosti, MPO i celé české vlády z konzultačního procesu stáhnout,“ dodala Lenka Kovačovská.

Související článek:

LN: Kvůli chybě zdraží voda až o 20 procent. Malé vodní elektrárny přišly o dotaci (12.8.2016, LN)

Začal příjem žádostí na projekty, které posílí přirozené funkce krajiny a zlepší kvalitu prostředí v sídlech. Ministerstvo životního prostředí totiž otevřelo prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ^[1] dvě výzvy k podávání žádostí o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, v nichž je pro žadatele celkem připraveno 712,5 mil. Kč. Žádosti o podporu mohou podávat všichni žadatelé ^[2] kromě fyzických osob nepodnikajících, a to od 15. srpna do 17. října letošního roku.

„Podporu mohou získat projekty zaměřené na realizaci a obnovu vodních prvků, na revitalizaci vodních toků, zakládání a obnovu mezí, remízků či starých sadů. Podpoříme i projekty, které povedou ke zlepšení stavu lesních porostů, zajištění migrační prostupnosti pro vodní i suchozemské živočichy a revitalizaci sídelní zeleně. Pevně věříme, že žadatelé mají v zásobě dostatek dobrých nápadů, aby se evropské peníze efektivně využily,“ vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.

V obou otevřených výzvách, které mají za cíl posílit přirozené funkce krajiny a zlepšit kvalitu prostředí v obcích a městech, je připraveno pro žadatele celkem 712,5 milionu korun. Maximální výše podpory v případě 32. výzvy je na opatření, která povedou k zlepšení vodního režimu v krajině, konkrétně ke zpomalení povrchového odtoku vody, zvýšení schopnosti krajiny zadržovat vodu zvláště v souvislosti se suchem, až 100 % uznatelných výdajů dle typu opatření ^[3]. Na zlepšení kvality prostředí v sídlech činí podpora 60 % uznatelných výdajů. Příjem žádostí potrvá od 15. srpna do 17. října 2016.

„Na projekty zaměřené na zajištění příznivého stavu národně významných chráněných území a na posílení biodiverzity se na podzim chystáme otevřít další dvě výzvy ^[4],“ dodává František Pelc, ředitel AOPK ČR.

V nově otevřených výzvách mají šanci získat dotaci projekty zaměřené na budování nových rybích přechodů, odstranění migračních překážek na vodních tocích, vytváření a obnovu vodních prvků v krajině s ekostabilizační a retenční funkcí, např. tůní, mokřadů, rybníků a malých vodních nádrží, ale i lužních lesů apod. Dále bude možné podporu získat na vytváření a obnovu přírodě blízkých koryt vodních toků (přiměřeně kapacitních, tvarově a hloubkově pestrých) zahrnující eventuální odstranění dřívějších nevhodných úprav (opevnění dna a břehů, ohrázování, příčných překážek) a také na vytváření a obnovu prvků posilujících druhovou biodiverzitu vodních a na vodu vázaných organismů. Dále bude možné získat dotaci na výsadbu či obnovu ploch a prvků veřejné zeleně (parků, zahrad, sadů, uličních stromořadí, alejí, lesoparků, remízů, průlehů) a zlepšení jejich funkčního stavu výsadbami stromů a založením či obnovou zatravněných ploch, včetně ošetření stromů či výsadby keřů.

Plánované záměry doporučujeme zájemcům o dotaci konzultovat na regionálních pracovištích AOPK ČR. Kontakty jsou zveřejněny na stránkách https://www.dotace.nature.cz/opzp-kontakty.html. Pro své dotazy mohou žadatelé též využít e-mailovou schránku dotazy-PO4@nature.cz.

Žádosti o podporu se podávají elektronicky prostřednictvím portálu pro žadatele IS KP14+, který je součástí jednotného monitorovacího systému pro administraci evropských dotací MS2014+. Kvůli elektronickému podání žádosti a povinných příloh je nezbytné, aby žadatel měl elektronický podpis. Veškerá dokumentace k výzvám z OPŽP 2014–2020 je zveřejněna na webových stránkách programu www.opzp.cz. Výzvu č. 32 najdete zde: https://www.opzp.cz/vyzvy/32-vyzva a 33 pak na tomto odkazu: https://www.opzp.cz/vyzvy/33-vyzva.

Poznámky:

• ^[1] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je zprostředkujícím subjektem pro Prioritní osu 4 (Ochrana a péče o přírodu a krajinu), odpovídajícím za příjem a hodnocení žádostí. Projekty doporučené k podpoře jsou pak dále administrovány Státním fondem životního prostředí ČR.
• ^[2] Žádosti mohou podávat kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, organizační složky státu (s výjimkou pozemkových úřadů a AOPK ČR), státní podniky, státní organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce, příspěvkové organizace, vysoké školy, školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace (obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, ústavy, spolky), církve a náboženské společnosti a jejich svazy, podnikatelské subjekty, obchodní společnosti a družstva, fyzické osoby podnikající.
• ^[3] Podrobné podmínky jsou uvedeny v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020.
• ^[4] Bude se jednat o výzvy č. 48 a 49. Vyhlášeny budou 30. 9. 2016.

Zdroj: MŽP

Ministerstvo pro místní rozvoj podpoří územní plány ve výzvě na podporu integrovaných projektů Komunitně vedeného místního rozvoje, kdy nositeli strategií jsou místní akční skupiny. Těm již ministerstvo schválilo první projekty v dřívější výzvě na provoz, zvýšení připravenosti a informovanosti partnerů a žadatelů MAS v oblasti projektového řízení. Nová výzva v Integrovaném regionálním operačním programu je zaměřena na zpracování územních plánů nebo jejich změnu, zpracování regulačních plánů a také územních studií pořizovaných podle stavebního zákona.

V této výzvě bude podporováno zpracování územních plánů nebo jejich změna. Změnu územního plánu je možné realizovat, jestliže její nutnost vyplývá z územní studie, zaměřené na veřejnou infrastrukturu nebo na řešení krajiny. Dále bude podpora směřovat na zpracování regulačních plánů, které nenahrazují územní rozhodnutí, pořizovaných z vlastního podnětu obce. Např. pokud se třeba v zastavěném území obce nachází vojenský brownfield v podobě kasáren, jehož využití je definováno v územním plánu, regulační plán následně pomůže daleko lépe stanovit možnosti využití tohoto prostoru pro rozvoj obce. Územní i regulační plány lze zpracovat pouze pro území obce s rozšířenou působností. Poslední, leč neméně významnou podporovanou aktivitou, je pořízení územních studií. Bude možné financovat územní studie zaměřené na řešení krajiny a územní studie zaměřené na veřejnou technickou infrastrukturu, veřejnou dopravní infrastrukturu nebo na veřejná prostranství nebo také na komplexní řešení krajiny. Územní studie lze realizovat na celém území správního obvodu obce s rozšířenou působností.

Komunitně vedený místní rozvoj (dále jen „CLLD“) přispívá k lepšímu zacílení podpory na místní potřeby daného venkovského území a k rozvoji spolupráce aktérů na místní úrovni.

„Koordinační role při realizaci intervencí ve prospěch rozvoje venkova byla svěřena místním akčním skupinám. Těm Ministerstvo pro místní rozvoj již schválilo první dva projekty ve výzvě, která si kladla za cíl zvýšit připravenost a informovanost partnerů a žadatelů místních akčních skupin v oblasti projektové řízení. Jedná se o projekty z Pardubického a Karlovarského kraje, konkrétně MAS Region Kunětická Hora a MAS 21. Obě MAS mají velmi kvalitně zpracované strategie komunitně vedeného místního rozvoje i vlastní žádosti. Předpokládám, že se v nejbližší době počet schválených strategií zvýší,“ uvedl náměstek ministryně pro řízení sekce evropských programů Zdeněk Semorád.

Místní akční skupiny (dále jen „MAS“) zpracovávají integrovanou strategii širšího zaměření financovatelnou z více programů Evropských strukturálních a investičních fondů nebo z jiných zdrojů. Na základě schválených strategií Komunitně vedeného místního rozvoje bude možné čerpat podporu pro realizaci tzv. integrovaných projektů v  Integrovaném regionálním operačním programu, Operačním programu zaměstnanost, Operačním programu životní prostředí a Programu rozvoje venkova.

Na výzvu Řídicího orgánu IROP budou navazovat výzvy MAS, které mohou upřesnit podmínky pro realizaci projektů na jejich území. Zpracování žádosti o podporu v MS2014+ je možné provádět po vyhlášení výzvy MAS.  Ty budou také provádět hodnocení projektů. Centrum pro regionální rozvoj provede závěrečné ověření způsobilosti projektu před jeho schválením. Realizace projektů musí být ukončena do data uvedeného ve výzvě MAS, nejpozději do 30. 6. 2023. Příjemci podpory mohou být pouze obce s rozšířenou působností. Na realizaci projektů je připraveno 95 mil. Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj, ze kterého bude hrazeno 95 % celkových způsobilých výdajů integrovaného projektu CLLD.

Podrobné informace o výzvě jsou zveřejněny zde.

Zdroj: MMR

Na stránkách ISPOP byly vyhlášeny nové datové standardy pro vybrané ohlašovací povinnosti s ohlašovacím termínem 15. 2. 2017. Údaje ohlašované prostřednictvím ISPOP se dle zákona č. 25/2008 Sb. předávají elektronicky v datovém standardu, který Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje na základě § 7, písm. c) zákona č. 25/2008 Sb. pro každou ohlašovací povinnost nejpozději 6 měsíců před termínem plnění ohlašovací povinnosti.

Datový standard popisuje podle § 4, odst. 4 zákona č. 25/2008 Sb. datovou strukturu a datový formát elektronického dokumentu a automatizované kontroly obsahu podaných hlášení. Datové standardy vyhlášené k 15. 8. 2016, určené pro vybrané formuláře agendy odpadů, obalů a vod, lze využít k ohlašování v roce 2017 a jsou k dispozici na stránkách ISPOP v záložce Datové standardy.

Ke stažení: datové standardy

Zdroj: ISPOP

Prázdninové dvojčíslo Priority přináší rozhovor s ředitelem České inspekce životního prostředí Erikem Geussem a vedoucím oddělení odpadového hospodářství inspekce Lukášem Kůsem. Čtenáři Priority se dozvědí, jaký je rozdíl mezi takzvanou starou a novou ekologickou zátěží, dále něco o tom, jak se v České republice občas převáží nebezpečný odpad z místa na místo. Pochopitelně nechybí zaktualizovaný přehled stávajících i nově vyhlášených výzev na předkládání žádostí o dotace z Operačního programu Životní prostředí i Národního programu Životní prostředí.

Dokument ke stažení:

Priorita 7-8/2016