Solární lavička CapaSitty představuje veřejností vítané využití obnovitelných zdrojů a ostrovních systémů. Kromě odpočinku poskytuje bezdrátové připojení k internetu a umožňuje nabíjet mobilní zařízení pomocí USB konektoru nebo zcela bez kabelu prostřednictvím indukce. Zároveň monitoruje kvalitu ovzduší. Všechny své funkce zajišťuje díky solární energii.

Prototyp lavičky zrealizovali podle návrhu designérky Zuzany Jirkalové z Fakulty architektury ČVUT odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEEB). „Společnost Full CapaCity nás oslovila s nabídkou, abychom se stali technologickým partnerem solární lavičky. My jsme velmi rádi poskytli naše unikátní know-how a přispěli dobré věci, " řekl ředitel UCEEB Lukáš Ferkl. V buštěhradském UCEEB znamenala realizace lavičky úzkou spolupráci dvou skupin: odborníků přes fotovoltaické systémy a kompozitní materiály.

Tým vedený Tomášem Vlachem vytvořil originální formu z laminovaných desek a odlil základ lavičky ze speciální směsi vysokohodnotného betonu, který vyvinula Magdalena Novotná na Fakultě stavební ČVUT z lokálních surovin tak, aby byl použitelný pro různorodé aplikace, jakou bezpochyby lavička je. „Mechanické vlastnosti tohoto betonu umožňují, aby korpus lavičky měl tloušťku pouhých 36 mm, což by z běžného betonu nebylo možné," dodává Novotná.

„Design lavičky vyžadoval pohledovou kvalitu betonu, proto nebylo možné použít výztužná vlákna, která by povrch znehodnocovala. Přestože se jedná o vysokohodnotný beton, jeho tahová pevnost bez vláken by tak nebyla dostatečná. Proto jsme použili jen jednu vrstvu běžné betonářské výztuže. Tloušťka betonu svým zásaditým prostředím zajistí její dostatečnou ochranu proti korozi a tudíž dlouhou životnost korpusu lavičky. V dalším vývoji betonového korpusu solární lavičky si klademe vyšší cíle, plánujeme využít technické textilie z moderních materiálů, jako jsou uhlík či alkalivzdorné sklo. Tyto pevnější a odolnější materiály nepodléhají korozi, tloušťku betonu by bylo možné dále zmenšovat, lavička by byla lehčí a tím pádem snáze transportovatelná," dodává Vlach.

Betonový korpus osadili experti z UCEEB nejmodernějším solárním panelem o výkonu 150 W. Do lavičky zabudovali baterii s kapacitou 110 Ah. Díky ní lavička nějaký čas funguje, i když zrovna nesvítí slunce. Z baterie je možné nabíjet mobilní zařízení přes dva USB konektory nebo bezdrátově pomocí indukce. Součástí lavičky je i vestavěný GSM LTE modem, který přijímá a dál přes wi-fi router zdarma šíří signál. V lavičce je i zařízení monitorující čistotu ovzduší, takzvaný „kanárek", který vyvinuli studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Fotogalerie: chytrá lavička - ZDE

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) společně s vodáky vyhodnotila výsledky spolupráce zaměřené na provoz malých vodních elektráren a na dodržování minimálních zůstatkových průtoků na vodních tocích. Ze 125 kontrolovaných elektráren jich 33 nedodržovalo minimální zůstatkové průtoky. Inspektoři zahájili správní řízení.

S ohledem na letošní malé průtoky vody na vodních tocích obdržela ČIŽP jako dozorový orgán na úseku vodního hospodářství zvýšené množství podnětů na prošetření dodržování minimálních zůstatkových průtoků stanovených provozovatelům malých vodních elektráren (MVE). „Nejvíce kontrol jsme provedli v létě, které bylo příznačné masivním výskytem hydrologického sucha. Kontroly se týkaly celého území ČR, 37 vodních toků (řeky a potoky) a dvou rybníků. Prověřili jsme 125 malých vodních elektráren, některé i vícekrát. Celkem 173 místních šetření. Část těchto kontrol byla provedena na základě 42 podaných podnětů,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

33 provozovatelů MVE nedodržovalo minimální zůstatkové průtoky. Inspektoři zjistili závažné nedostatky a zahájili 17 správních řízení o uložení pokuty, 16 správních řízení je ve stadiu přípravy. Právní moci nabylo sedm pokut v celkové výši 210 000 korun.

„V převážně většině případů nebyl při provozu MVE dodržen minimální zůstatkový průtok nebo byla zjištěna další závažná porušení vodního zákona. V mnoha případech bylo ale podkročení zůstatkových průtoků způsobeno mimořádnými klimatickými podmínkami,“ uvedla Zdeňka Vaňková, vedoucí oddělení ochrany vod ČIŽP. V letošním období (červen až srpen) byly zaznamenány měřícími stanicemi ČHMÚ podprůměrné průtoky, v některých případech byl průtok neměřitelný (tzv. hydrologické sucho).

Vodáci inspektorům pomohli monitorovat stav vody prostřednictvím webu www.suchejezy.cz. „Na ČIŽP jsme se obrátili se 30 podněty a díky této spolupráci byla většina turisticky významných řek i za těchto nepříznivých podmínek sjízdná,“ řekl Petr Ptáček, majitel Vodácké školy záchrany a vodáckého webu raft.cz. Ve 22 případech je šetření ukončeno, deliktní jednání bylo zjištěno v 11 z nich. Vzhledem k tomu, že správní řízení nejsou ukončená, nelze sdělit výši ukládaných pokut. „Spolupráce s vodáky se osvědčila, o čemž svědčí fakt, že v 50 procentech prošetřených případů bylo zjištěno porušení zákona. K nejvíce poškozeným vodním tokům vlivem nedodržení minimálních zůstatkových průtoků patří Sázava, Svratka a Lužnice,“ upřesnil Erik Geuss.

Nový Věstník Ministerstva životního prostředí (MŽP) č.8/2015 obsahuje jednak sdělení o zveřejnění doplnění Seznamu odborně způsobilých osob z pohledu zákona o integrované prevenci a dále sdělení, kterým se oznamuje kódové označení vybraných údajů souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů pro ohlašování v ISPOP za rok 2015. Věstník stahujte ZDE.

Domácnosti i firmy si příští rok polepší. Cena silové elektřiny se již několik měsíců drží na historických minimech a výrazný nárůst ceny se nedá očekávat ani příští rok. Podle Virtuse Energy, která obchoduje s elektřinou, plynem a emisními povolenkami ve 22 zemích, může navíc cena ještě klesnout. Vloni se cena pohybovala nad hranicí 36 eur za megawatthodinu (980 korun) a před čtyřmi lety se cena jedné megawatthodiny na celý následující rok dotkla úrovně 60 eur (1633 korun). V porovnání s rokem 2011 jde o pokles o více jak 50 procent. Aktuálně se cena pohybuje na 29 euro za megawatthodinu (792 korun).

Na cenu elektřiny působí několik vlivů najednou. Cena komodity vzniká tržně, regulovanou část pak tvoří související služby, jejichž cenu určuje  Energetický regulační úřad. „Cena kontraktů na dodávku elektřiny pro příští rok je nejnižší za posledních dvanáct let. Dlouhodobý vývoj je od roku 2011 jednoznačně klesající, především kvůli pokračujícímu trendu zvyšování kapacit na produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu,“ říká Jaroslav Codl, ředitel prodeje elektřiny a plynu Virtuse Energy.

Navýšení výrobních kapacit z větru a ze solární energie je v ceně na příští rok již započten. Do konce letošního roku bude proto cena elektřiny podléhat vlivům ekonomickým, geo-politickým a tržním, bude reagovat na vývoj cen ostatních komodit. Za aktuálním poklesem ceny elektřiny je levné uhlí. V současné době mohou cenu elektřiny nejvíce ovlivnit právě ceny ostatních komodit, tedy ceny uhlí, plynu, ropy a emisních povolenek a popřípadě také náklady na dopravu uhlí a ropy.

Poklesu cen elektřiny v poslední době výrazně napomáhá dlouhodobý celosvětový pokles poptávky po uhlí. Cena evropského uhlí API2 je pod 50 dolary za tunu, což je úroveň naposledy dosažená v roce 2003. Podle Virtuse Energy bude klesající trend nejspíše i nadále pokračovat, jelikož významní spotřebitelé uhlí Čína i  USA plánují redukci tepelných elektráren. Navíc v Číně, která je největší světový spotřebitel uhlí, letos výrazně klesá poptávka po dovozu uhlí v důsledku zpomalení růstu ekonomiky. Stejně tak i Německo se potýká s poklesem poptávky po uhlí v důsledku poklesu produkce tepelných elektráren a poklesu poptávky v ocelářském průmyslu.

Elektrárenský gigant ČEZ už nyní pociťuje na svém hospodaření i akciích důsledky poklesu ceny elektřiny. A bude ještě hůře, protože propad má v příštích letech pokračovat. Za nepříznivý vývoj mohou především snižující se ceny černého uhlí na světových trzích, které jsou pro elektrárenský byznys ve střední Evropě rozhodující. Od roku 2008 černé uhlí zlevnilo o dvě třetiny. Více ZDE

Zdroj: E15

Více než dvě pětiny lidské populace trpí nedostatkem pitné vody a tento stav má zhoršující se tendenci. Do budoucna to může znamenat vážný problém i pro Českou republiku. Čeští výzkumníci nyní přišli na to, jak ochránit a zkvalitnit podzemní vody. Tříletý projekt s názvem PROTĚŽ podpořila finančně Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci programu Alfa zaměřeného na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj.

„Závěry projektu umožňují navrhnout taková řešení optimalizace biologického čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění, jako jsou čističky odpadních vod, aby při následném zasakování vyčištěných odpadních vod nedocházelo k nepřijatelnému ovlivnění kvality podzemní a povrchové vody a zejména využívaných zdrojů podzemní vody,“ vysvětlila hlavní přínos projektu Rut Bízková, předsedkyně TA ČR.

O co vlastně jde? Jednou z hlavních příčin lokálních záplav je to, že dešťová voda se nemá kam vsáknout. Původně travnaté plochy, lesy, pole byly vyasfaltovány, vybetonovány, byly na nich postaveny rozsáhlé budovy. Dešťová voda se na těchto plochách nemůže vsakovat tak, jak je to běžné v krajině a odtéká do míst, kde může způsobovat povodně.

Když se voda nemůže vsakovat do půdy, nemohou se ani obnovovat zásoby podzemní vody. Voda v krajině pomáhá ochlazovat vzduch v horkých dnech – odpařováním vody z luk, lesů, mokřadů, polí se země ochlazuje. Asfaltové, betonové a další průmyslové plochy a střechy zadržování a odpar vody neumožňují, proto přispívají k místnímu oteplování v horkých dnech. „Je zřejmé, že nenajdeme-li v nejbližší době vůli a prostředky změnit dosavadní přístupy, které naši krajinu dlouhodobě zbavují vodních zdrojů, stane se nedostatek vody pro Českou republiku podobným problémem, jakým je již dnes pro řadu zemí. Proto se tímto problémem z nejrůznějších aspektů zabývá vodohospodářský výzkum,“ zdůraznila Rut Bízková.

Zásoby vody v krajině se udržují například i právě takzvaným zasakováním. „Přečištěnou odpadní vodu z domovních čistíren odpadních vod lze vypouštět buď do vod povrchových, jako jsou řeka, rybník, dešťová kanalizace, nebo vsakem do vod podzemních,“ upozornila Zuzana Boukalová, ze společnosti GIS-GEOINDUSTRY, s.r.o. Ta se na výzkumu podporovaného TA ČR podílela společně se svými kolegy ze závodu geologie pod vedením jeho ředitele Pavla Míška a s partnery z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka, v.v.i.

„Nicméně zasakování přečištěných odpadních vod vždy představuje určitou zátěž pro životní prostředí,“ upozornila Zuzana Boukalová. Kontaminace podzemní vody v průběhu infiltrace může mít totiž negativní následky ve více oblastech (vliv na ekosystémy a průnik do potravního řetězce, vliv na povrchové a podzemní vody a ztížení jejího využití apod.). Výzkumné týmy v projektu PROTĚŽ zkoumaly, jak vylepšit dosavadní technologie ochrany životního prostředí při integrované ochraně vodních zdrojů v rámci malých povodí. Zaměřily se zejména na detailní výzkum procesů při zasakování vyčištěných odpadních vod do podzemí a sledování jeho dopadu na povrchové a podzemní vody.

„Problematiku zasakování vyčištěných odpadních do podzemí jsme řešili v rámci čtyř výzkumných bloků. Ty obsahovaly studie chování infiltrované vody v tomto prostředí, zhodnocení vlivů na kvalitu podzemních a povrchových vod v případě následné infiltrace přečištěných vod, ověřování v praxi na pilotní lokalitě, testování technologií zasakování i metodiku vedoucí k efektivnímu a jednoduchému posouzení komplexních opatření sloužících ke zmírnění extrémních jevů na povodí,“ vysvětlila RNDr. Boukalová.

Výzkumníci tak například upřesnili maximální limity pro koncentrace látek znečišťujících podzemní vody - a to pro nitráty a různé pesticidy. Nastavená kritéria mají zajistit takovou kvalitu podzemní vody, která se může čerpat s velmi nízkým rizikem pro lidské zdraví a při rozumných nákladech na čištění.

V současnosti je problematika hrozby znečištění podzemních vod řešena v rámci hned několika evropských i českých výzkumných projektů.

Dne 9. října 2015 se od 14h v prostorách Hospodářské komory ČR (Freyova 27, Praha 9 - Vysočany) uskuteční seminář Maison de l´Union Méditerranéenne – M.U.M., s jehož cílem bude seznamovat jeho zakladatel, pan Arezki Dahmani, universitní profesor a vědec na Universitě Paris XIII. Seminář je zaměřený na rozvoj spolupráce a obchodních příležitostí v oblastech ekologie, životního prostředí, obnovitelných zdrojů energie a odpadového hospodářství mezi firmami České republiky a zeměmi kolem Středozemního moře. Účast na semináři přislíbilo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství.

Kontakt:

Libuše Addarová
Ambassadrice méditerranéenne de Prague de la M.U.M.
Autorka Projektu česko-francouzsko-berberské kulturní spolupráce
www.avecl-kultura.estranky.cz
T:776 266 259

Indie, která je třetím největším znečišťovatelem ovzduší na světě, představila svůj plán snížení emisí ve čtvrtek večer. To byla nejzazší lhůta pro předložení závazků před prosincovou konferencí v Paříži, kde by měly vlády zemí světa schválit přelomovou dohodu o boji proti klimatickým změnám.

Ve zprávě indická vláda uvedla, že od roku 2005 do současnosti se jí podařilo snížit emise na jednotku HDP o 12 procent a do roku 2030 by to mělo být o 33-35 procent. Podle Dillí to bude znamenat, že vzhledem k mohutnému rozvoji indické ekonomiky emise skleníkových plynů v zemi dále porostou, ale pomalejším tempem než dosud.

Indie ve své zprávě rovněž slíbila mohutné zalesňování území. Do roku 2030 by měla vysázet takové množství nových stromů, aby pohltily až tři miliardy tun oxidu uhličitého.

Podpora solárních, větrných a vodních elektráren by měla přispět k tomu, že obnovitelné zdroje energie se na subkontinentu za pět let budou podílet na produkci elektřiny výkonem 175 gigawattů. Aby uspokojila svou energetickou spotřebu, bude ale Indie muset rovněž dále zvyšovat množství tepelných elektráren, píše se ve zprávě.

Pařížská klimatická konference je plánována mezi 30. listopadem a 11. prosincem letošního roku. Nová klimatická dohoda, která by tam měla vzniknout, má koncem příštího roku nahradit Kjótský protokol.

Zdroj: ČTK

Nový tarifní systém v elektroenergetice, který má za cíl spravedlivě rozložit náklady na provoz elektrizační sítě mezi jednotlivé účastníky trhu, bude s konečnou platností spuštěn od 1. ledna 2017. Oznámil to dnes Energetický regulační úřad (ERÚ) s tím, že doplňující informace o nastavení nového tarifního systému bude průběžně zveřejňovat a připraví k této změně informační kampaň.

V současné době se pracovní skupiny ERÚ zaměřují na doladění podmínek nového tarifního systému a pracují také na přípravě informačních materiálů včetně přípravy interaktivního webového rozhraní. V jednání je i podoba kalkulátoru, kde si budou moci zákazníci srovnat nynější a budoucí platbu za elektřinu. Všechny potřebné informace o novém tarifním systému budou zveřejněny na webových stránkách ERÚ tak, aby koneční zákazníci měli po celý rok 2016 k těmto informacím přístup a mohli se na připravovanou změnu systému účtování v předstihu dostatečně připravit.

„Chceme odběratelům elektřiny umožnit porovnání, kolik utrácejí za svou spotřebu elektřiny dnes a kolik utratí v rámci nového tarifního systému. Proto bude po celý rok 2016 vedena informační kampaň, která by měla dát každému odběrateli úplné informace, jaké změny se chystají a proč,“ uvedlmístopředseda ERÚ Jan Nehoda.

Hlavním motivem pro úpravu současného tarifního systému, který je v platnosti téměř 15 let, je jeho neaktuálnost. Na trhu s elektřinou došlo k řadě změn: proběhla rozsáhlá liberalizace cen; v celé Evropě směřuje trend k tomu, aby si zákazníci mohli lépe řídit svou spotřebu elektřiny; došlo také k obrovským technologickým inovacím, kdy zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie vzniklo za posledních několik let přes 25 000 nových výroben elektřiny převážně v odběrných místech zákazníků. Současný systém na tento masivní nárůst tzv. vlastní výroby elektřiny nebyl připraven a důsledkem je, že dochází ke skryté podpoře těchto výroben přes distribuční tarif.

„Cílem ERÚ je motivovat zákazníky k optimalizaci jejich požadavků na síťová připojení. Ta jsou mnohdy zbytečně naddimenzovaná a zákazníci si tak rezervují příkon sítě, který plně nevyužívají. Například šetrnější elektrospotřebiče snižují spotřebu domácnosti, rezervovaný příkon sítě odběrného místa však v rámci tarifu zůstává ve stejné výši. Správným nastavením velikosti svého požadavku na elektrizační síť mohou zákazníci ušetřit, celkově se také sníží
i nároky na celou infrastrukturu. Provozovatelé soustav pak mohou přesunout část svých investičních plánů do oblastí chytrých technologií, místo pouhého rozšiřování a posilovaní elektrizační soustavy,“ sdělila předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. ERÚ chce rovněž narovnat tzv. křížové podpory mezi jednotlivými tarifními skupinami, kterými byl v průběhu let systém postupně zatížen. Nový tarifní systém bude spravedlivější a každý zákazník bude hradit pouze ty náklady, které svými požadavky na síť vyvolá.

Podle předsedkyně ERÚ A. Vitáskové bude mít nový tarifní systém hned několik pozitivních dopadů. „Cílem této změny je nastavení spravedlivého principu úhrady regulovaných plateb, který bude zákazníkům dávat správné signály pro další bezpečný rozvoj soustavy a nebude zvýhodňovat jednu skupinu zákazníků na úkor ostatních. Tato změna nevyvolá navýšení celkových regulovaných plateb, jde pouze o jejich rozdílné rozložení. Všechny tyto změny byly připraveny s ohledem na nutnost zamezit výrazné skokové změně cen pro většinu skupin zákazníků. Kromě zvýšení stability elektrizační sítě a zvýšení bezpečnosti dodávek může dojít u řady odběratelů spíše ke snížení výše plateb za regulované služby. Zároveň to v budoucnu umožní reagovat na další technologické novinky bez nutnosti měnit celý systém. Chtěli bychom, aby nová tarifní struktura fungovala opět nejméně 20 let bez podstatných změn,“
uvedla A. Vitásková.

Evropská komise zavedla nový nástroj ETV - Environmental technology verification, tedy Ověřování environmentálních technologií, který má urychlit zavádění inovativních řešení do praxe.

Jedná se o nezávislé posouzení výkonnosti dané inovace, které má posílit důvěru potencionálních zákazníků. Ověřování lze aplikovat na technologie, služby, výrobky a jiné. Nový výrobek tak obdrží referenci, která je při uplatnění na trhu často klíčová.

Výsledkem procesu je přidělení registračního čísla, zveřejnění v evropské databázi, možnost užívat logo programu ETV  a nezpochybnitelné prohlášení výrobce včetně certifikátu o ověření.

Náklady na ověření je možné uplatnit v rámci OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (programy Inovace a Aplikace), komunitárního programu LIFE nebo z rámcového programu HORIZONT2020.

Více informací o ETV naleznete ZDE

Zdroj: CzechInvest (původní zpráva ZDE)

PODROBNÉ VÝSLEDKY r. 2014 V roce 2014 v ČR vyprodukováno celkem 23,8 mil. tun odpadu. Oproti minulému roku se množství vyprodukovaných odpadů téměř nezměnilo. Z celkového množství vyprodukovaného odpadu tvořil nebezpečný odpad 1,2 mil. tun, což v relativním vyjádření znamená, že nebezpečný odpad se v roce 2014 na produkci podílel 5 %. Ve srovnání s rokem 2013 množství vyprodukovaného nebezpečného odpadu kleslo o 4 %. Údaje vyplývají z právě zveřejněné statistiky České statistického úřadu, který provádí každoročně zjišťování o produkci odpadů a nakládání s odpady.

Zásadní zjištění:

• Celkově v roce 2014 se v ČR vyprodukovalo celkem 23,8 mil. tun odpadu. Z toho podniky, jež jsou hlavními původci odpadů v ČR, vyprodukovali  celkem 20,2 mil. tun odpadů (+ 0,5 %). Komunálního odpadu vzniklo 3,3 mil. tun. Oproti roku 2013 se produkce komunálních odpadů mírně zvýšila a v přepočtu na jednoho obyvatele činila 310 kg.

• Výraznější nárůst produkce podnikových odpadů byl zaznamenán u podniků, které se zabývají těžbou a dobýváním, u stavebních firem (+ 8,2%) a u odvětví dopravy a skladování (+ 6,8%).
• Produkce podnikových odpadů byla tvořena zejména odpady, které pocházely ze stavební a demoliční činnosti (62%). Oproti roku 2013 se podíl těchto odpadů zvýšil o 3%.

• Rozhodující množství vyprodukovaných odpadů pochází od velmi nízkého počtu ekonomických subjektů produkujících více jak 10 tisíc tun ročně. Jejich produkce odpadu je však velmi významná, neboť tyto podniky (315 firem) vyprodukují 74% z celkového objemu podnikových odpadů v ČR

• Tříděný odpad činil 15 % produkce komunálních odpadů, tj. odděleně sbírané složky (papír, sklo, plast, kovy). Největší podíl odděleně sbíraných složek tvořil papír 31 %, dále sklo 24 %, plasty 23 % a kovy 9 %. Odděleně sbíraných složek bylo v roce 2014 vytříděno 44 kg na 1 obyvatele, jednalo se o 14 kg papíru, 11 kg skla, 10 kg plastů, 4 kg kovů a 5 kg ostatních odděleně sbíraných složek.

• V roce 2014 bylo v ČR nakládáno celkem s 31 mil. tun odpadu. Z tohoto množství bylo 13 mil. tun využito (41,5 %), 5 mil. tun odstraněno (14,9 %) a s 13 mil. tunami bylo nakládáno ostatními způsoby nakládání (43,6 %).

• Za pozitivní směr lze považovat zvýšení množství odpadů, které byly recyklovány, z 5,8 mil tun v roce 2013 na 6,2 mil. tun v roce 2014, což představuje nárůst o 8%. Odpady odvezené na skládku či jinak uložené pod úrovní terénu činily v roce 2014 3,4 mil. tun, což oproti roku 2013 znamenalo mírné snížení o 5 %.

• Česká republika patří mezi země, kde více než polovina komunálního odpadu končí na skládkách. V roce 2014 bylo tímto způsobem odstraněno 1,8 mil. tun, což představuje 56% z celkové produkce komunálního odpadu.  600 tis. tun odpadu bylo spáleno ve spalovnách a vzniklé teplo bylo využito k vytápění nebo k výrobě energie. V recyklačních linkách bylo přepracováno či jinak materiálově upraveno 736 tis. tun komunálních odpadů, což oproti roku 2013 znamenalo nárůst o 7,3%. V ČR se nedaří výrazněji zvýšit podíl odpadů ukládaných na kompost.

• V roce 2014 bylo do České republiky dovezeno 1,6 mil. tun odpadu, naprostá většina odpadu (95 %) pocházela z členských zemí EU. Oproti roku 2013 se jednalo o nárůst o 55 %.

• Ve sledovaném období bylo z ČR vyvezeno 2,9 mil. tun odpadu a téměř veškerý export (98%) směřoval do některé ze zemí EU. Ve srovnání s rokem 2013 došlo k mírnému nárůstu vývozu odpadu o 4 %. Největší podíl vyvezeného odpadu tvořily železné kovy a ocel. Kromě kovů je důležitou vývozní komoditou i obalový odpadní papír a lepenka.

Podrobné výsledky najdete ZDE

Posedmé se letos dočkaly ocenění nejlepší české projekty, které po-máhají chránit životní prostředí a šetřit energie. Vítězem soutěže E.ON Energy Globe Award ČR, v České republice pořádané společností E.ON, se v hlasování veřejnosti stalo vzdělávací centrum TEREZA. Centrum organizuje ekologické projekty pro žáky základních a středních škol. V kategorie Český kutil uspělo větrné čerpadlo a v kategorii nápad zas mikroelktrárna. Celkem bylo přihlášeno rekordních 373 projektů.

Kategorie Nápad hodnotí doposud nezrealizované projekty ve fázi myšlenky. Odborníci ocenili nápad na mikroelektrárnu WAVE, která by měla umožnit vyrábět z biomasy teplo i elektrickou energii. Nápad výzkumného týmu odborníků ČVUT v Praze je zaměřen na domácnosti a malé podniky.

Větrné čerpadlo Pavla Floriše uspělo v kategorii Český kutil s jejíž pomocí lze vyčistit a následně čerpat vodu ze studen a vrtů. Technologie je patentovaná a autor si zařízení, které najde kromě zemědělství uplatnění také například v závlahových systémech, sám vyrábí.

Zařízení Pavla Floriše slouží nejen k jednoduchému odčerpání, ale také k vyčištění vody z vrtu či studny. Jak říká sám autor technologie, řada studen je otevřená a obsahuje velké množství mechanických nečistot. Speciálně upravené elektrické čerpadlo dokáže tyto nečistoty rozdrtit a společně se znečistěnou vodou odčerpat. Následně provádí její desinfekci, čímž se odstraní 99,9 % bakterií a virů, které mohou způsobovat problémy zažívacího traktu či parazitické infekce. Po nainstalování větrného čerpadla „Floriš“ se záhlaví studny utěsní, aby voda již nebyla z vnějšku znečišťována.

Větrné čerpadlo je bezúdržbové a bez nároků na obsluhu. Hloubka čerpání vodního zdroje je v základním provedení 50 metrů, po úpravách však může jít až o více než dvojnásobek. Unikátní řešení náběhu větru na rotující lopatky využívá rychlost větru již od 2 m/s a koriguje otáčky pro zamezení přetáčení čerpadla do vysokých obrátek při větrech od 8 m/s.

Technologie má díky unikátnímu postupu velmi široké uplatnění. V České republice jsou zákazníky pana Floriše například zemědělci, kteří větrné čerpadlo využívají pro čerpání vody do napajedel pro chov zvířat. Čerpadlo lze dále využít v zásobování závlahových systémů, pro čerpání vody za účelem snížení hladiny podzemních vod, recirkulace za účelem okysličení vody při chovu ryb a podobně.

Pan Floriš svá čerpadla instaluje kromě České republiky také v zahraničí. Zejména v rozvojových zemích nachází jeho technologie velké opodstatnění, když zajišťuje kvalitní pitnou vodu pro zdejší obyvatele. K dnešnímu dni jsou v provozu větrná čerpadla v Mongolsku a v Ghaně. Většímu rozšíření přístroje pomáhá také nízká cena celého zařízení – větrné čerpadlo „Floriš“ přijde na zhruba 25 000 Kč.

Veškerá větrná čerpadla, která pan Floriš svým zákazníkům v České republice nebo v rozvojových zemích dodává, rovněž sám osobně vyrábí.

Záznam ze slavnostního vyhlášení bude odvysílán 10. října od 21:55 hodin na programu ČT1.

Přehled dalších vítězů:

Kategorie Obec  - Základní umělecká škola Karla Malicha (město Holice)

V centru města Holice vznikla v roce 2014 jedna z prvních veřejných budov v České republice, která splňuje standardy pasivní výstavby. Objekt školy zaujme jedinečným architektonickým pojetím i nízkými investičními náklady. Architektům Ing. arch. Heleně Borákové a Ing. arch. Daliboru Borákovi se navíc díky chytrému výběru technologií podařilo vybudovat objekt v pasivním standardu za cenu běžné stavby.

Kategorie Firma - Ekocentrum ARCHA COUNTRY LIFE (Country Life s.r.o.)

Otakar Jiránek se jako majitel společnosti Country Life hlásí k myšlence ekologicky šetrného života již od 90. let, kdy na českém trhu začal prosazovat biopotraviny. Pro sídlo své společnosti si vybral prostor bývalého JZD, který přebudoval do podoby moderního multifunkčního areálu. Budova z dílny architekta Aleše Brotánka maximálně využívá přírodní materiály a je vytápěna biomasou.

Nezisková organizace X-Prize vyplatí 20 milionů dolarů vědeckým týmům, které přijdou s nejlepším řešením, jak přeměnit oxid uhličitý z elektráren na něco užitečného, informuje dnes E15. X-Prize vypsala dvě kategorie – první na využití CO2 u uhelných elektráren a druhou pro oxid uhličitý z plynových elektráren. V každé kategorii porota vybere pět finalistů a jejich technologie otestuje na elektrárnách v USA a Kanadě. Soutěž má běžet čtyři a půl roku. Jedním z dosavadních existujících technologií na snížení CO2 v atmosféře je proces označovaný jako CCS, během nějž je oxid uhličitý zachycován v komínech během spalování, zkapalněn a následně napumpován hluboko pod zem. Tento proces se kvůli vysokým nákladům a absenci podpory ze strany vlád nikdy neprosadil. X-Prize proto nyní hledá řešení, jak oxid uhličitý namísto jeho pouhé likvidace i využít.

Mohlo by Vás zajímat:

Jak se vypořádat s emisemi CO2 do ovzduší? (rozhovor ČRo Plus Leonardo, 1.10.2015)

Zdroj: E15

Dne 1. října 2015 vstupuje v účinnost další novela zákona o odpadech č. 223/2015 Sb., která vyšla ve Sbírce zákonů v září tohoto roku. Mezi významné změny, které tato novela přináší, patří i nově upravené ohlašování přepravy nebezpečných odpadů (§ 40) a další změny v oblasti evidence a ohlašování (§ 39). Je však dobré upozornit, že většina těchto změn má posunutou účinnost až k 1. lednu 2016 (§ 39 odst. 3, 4, 6 až 10 a 12 a § 40). Česká asociace odpadového hospodářství publikovala informaci o hlavních změnách zákona o odpadech týkajících se těchto změn, kterou uvádíme níže.

Ohlašování údajů

K § 39 odst. 3:

Provozovatelé zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 2, provozovatelé malých zařízení podle § 33b odst. 1 a dopravci odpadů (kteří nejsou zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadů), jsou povinni zaslat údaje o provozu zařízení nebo o činnosti dopravce odpadů krajskému úřadu, a to do 15 dnů od zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení činnosti dopravce odpadů nebo provozu zařízení včetně zahájení provozu podle změny souhlasu s provozem zařízení.

K § 39 odst. 4:

Provozovatelé skládek jsou povinni zasílat každoročně do 15. února údaje o stavu vytvořené finanční rezervy, doložené výpisem z bankovního účtu provozovatele skládky, a údaje a o volné kapacitě skládky a dále údaje o poplatcích za ukládání odpadů na skládky krajskému úřadu příslušnému podle místa skládky.

K § 39 odst. 6:

Obec, která je povinna podat hlášení podle § 39 odst. 2, zasílá každoročně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 15. února následujícího roku hlášení o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů v rozsahu stanoveném vyhláškou.

K § 39 odst. 10:

Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad zasílají MŽP informace o každém rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen zasílat MŽP informace o každém vyjádření vydaném podle § 79 odst. 4 písm. e), a to do 15 dnů ode dne jeho vydání.

Krajský úřad zasílá ministerstvu informace o provozu zařízení a dopravcích odpadů podle odstavce 3 do 15 dnů ode dne jejich obdržení a podle odstavce 4 do 15. března kalendářního roku.

Identifikační čísla zařízení

K § 39 odst. 12:

Při plnění evidenčních a ohlašovacích povinností podle § 39 a 40 mají zařízení povinnost používat identifikační čísla zařízení (IČZ). Týká se to zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů (§ 14 odst. 1), zařízení podle § 14 odst. 2 a malých zařízení podle § 33b odst. 1 (biologicky rozložitelné odpady). IČZ přiděluje krajský úřad nejpozději do patnácti dnů ode dne vydání souhlasu, integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci či ohlášení  zahájení  provozu  zařízení  podle  §  14  odst.  2  a  §  33b  odst.  1.

Identifikační čísla zařízení zavedla již novela zákona o odpadech č. 169/2013 Sb., ale touto aktuální novelou byl upřesněn způsob jejich přidělování, který bude ještě dále řešen i v prováděcí vyhlášce. Upozorňujeme v této souvislosti, že  IČZ přidělená před účinností této novely a zveřejněná na portálu veřejné správy se podle přechodných ustanovení považují za IČZ podle nového znění.

Přeprava nebezpečných odpadů

K § 40 Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů:

V tomto paragrafu se po sérii jednání a odborných konzultací s MŽP podařilo vyjednat úpravu oproti původní tzv. ekoauditové novele, která by u tohoto bodu byla v praxi jen velmi obtížně aplikovatelná. Podrobnější informace a připomínky ČAOH k původní problémové verzi z roku 2013 můžete nalézt pod tímto odkazem.

Aktuálně se přeprava nebezpečných odpadů bude nově ohlašovat prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) a půjde tedy o elektronizaci celého systému ohlašování. Účinnosti nabývá nové znění § 40 až 1. ledna 2016, ale pozor na přechodná ustanovení novely. Až do 31. prosince 2016 nejsou odesílatel a příjemce povinni ohlašovat podle nového znění (elektronicky), pokud budou vést evidenci při přepravě nebezpečných odpadů podle starého znění § 40 (7 evidenčních listů ELPNO).

Přeprava nebezpečných odpadů se neohlašuje, pokud nepřesahuje areál provozovny nebo v případě, že odesílatelem je nepodnikající fyzická osoba.

Odesílatel nebezpečných odpadů bude povinen:  

a) každou  přepravu  nebezpečných  odpadů  ohlásit  před  jejím  zahájením  v  rozsahu ohlašovacího listu (rozsah bude stanoven prováděcí vyhláškou),

b) ke  každé  zásilce  nebezpečného odpadu přiložit v listinné podobě  doklad  obsahující informace podle ohlašovacího listu,

c) v  případě,  že  přeprava  nebezpečných  odpadů  není  zahájena  v  ohlášeném  termínu, zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy,

d) nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy nebezpečných odpadů opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.

Pro běžnou praxi je důležité, že povinnosti odesílatele nebezpečného odpadu uvedené výše pod písmeny a) a b) může za odesílatele splnit příjemce!

Příjemce nebezpečných odpadů bude povinen:

a) nejpozději do 3 pracovních dnů od převzetí nebezpečných odpadů potvrdit převzetí nebezpečných odpadů z ohlášené přepravy v ISPOP ; po potvrzení přijetí již není možné provádět opravu,

b) zadat do systému údaje o přepravě nebezpečných odpadů, která nebyla ohlášena, v rozsahu ohlašovacího listu, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy,

c)  zrušit  ohlášení  přepravy  nebezpečných  odpadů  do  3  pracovních  dnů  ode  dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů a přeprava není zahájena v ohlášeném termínu,

d)  v  případě,  že  byl  ohlašovatelem  přepravy  nebezpečných  odpadů,  nejpozději  do  3 pracovních  dnů  od  ukončení  přepravy  opravit  údaje  o  přepravě  a  přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.

Při přepravě nebezpečných odpadů mobilním zařízením ke sběru odpadů může být odesílatelem pouze provozovatel tohoto zařízení.  Nové znění § 40 pak dále řeší i situace, kdy dojde k přerušení provozu ISPOP a přesto bude přirozeně možné za určitých podmínek přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH)