PŘIPOMÍNKY Ministerstvo životního prostředí předkládá do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Navrhovanou vyhláškou se nahrazuje stávající vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění vyhlášky č. 502/2004 Sb. Termín připomínek je stanoven na 29. října 2015.

Navrhovaná právní úprava v návaznosti na novelu zákona o odpadech č. 223/2015 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1. října 2015, zajišťuje adaptaci českého právního řádu na nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic. Nahrazená příloha III dané směrnice obsahovala seznam vlastností odpadů, které je činí nebezpečnými.

Vyhláška dále na základě předmětné novely zákona o odpadech nově stanoví náležitosti sdělení o přítomnosti jedné nebo více nebezpečných vlastností v hodnoceném odpadu. Rovněž zohledňuje právní úpravu v této novele ohledně elektronizace agendy hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a provádění hodnocení nebezpečných vlastností odpadu více pověřenými osobami, která nabude účinnosti dnem 1. ledna 2016.

Kromě implementace evropské legislativy a provedení příslušných ustanovení novely zákona o odpadech je cílem navrhované právní úpravy zohlednit vědeckotechnický pokrok, k němuž došlo v příslušných oborech od vydání vyhlášky č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, a změny v přístupu k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů na úrovni EU. V souladu s tímto cílem vychází navržená právní úprava ve vztahu k požadavkům na zkoušky odpadů z velké části z technické normy ČSN EN 14899 Charakterizace odpadů – Vzorkování odpadů, která představuje nové pojetí této problematiky v EU oproti roku 2001, kdy byla vydána vyhláška č. 376/2001 Sb.

Vyhláška rovněž zohledňuje potřeby současné praxe. Navrhuje se rozšíření okruhu osob, které mohou provádět odběr vzorků.

Další informace a dokumenty ke stažení - ZDE

PŘIPOMÍNKY Ministerstvo životního prostředí předkládá do mezirezortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Termín připomínek je stanoven na 29. října 2015.

Návrh je předkládán v návaznosti na novelu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 223/2015 Sb. a nabyla účinnosti dnem 1. října 2015. Předkládaný návrh vyhlášky rovněž provádí adaptaci na nařízení Komise EU č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady ES č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic.

Cílem předkládaného návrhu je zlepšit kontrolu vykupovaných kovových odpadů v oblasti sběru a výkupu odpadů a zamezit tak trestné činnosti související s krádeží kovových předmětů a jejich prodeje do zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Dochází proto k rozšíření seznamu kovových odpadů, na které se vztahuje povinnost identifikace odebíraných nebo vykupovaných odpadů a osob odevzdávajících takovýto odpad, a povinnost provádět pouze bezhotovostní platbu způsobem stanoveným zákonem.

Dále návrh vyhlášky provádí zákonem nově upravenou povinnost provozovatelů skládek zasílat údaje o poplatcích za ukládání odpadů na skládky krajskému úřadu příslušnému podle místa skládky. Cílem je zjednodušení administrace podávání hlášení.

Navrhovaná právní úprava dále zejména stanovuje podmínky přidělování identifikačních čísel zařízení a také povinnost jejich používání tak, aby tato čísla byla skutečně používána a umožňovala zamýšlené zjednodušení vedení evidence a ohlašování odpadů.

OSN představila novou Agendu pro udržitelný rozvoj, Rada učinila poslední krok k vytvoření stálé rezervy EU ETS, ENVI navrhl mandát EP pro Mezinárodní klimatickou konferenci v Paříži. Z pohledu energetiky Komise představila nový strategický plán pro energetické technologie, Dohoda mezi EU, Ukrajinou a Ruskem o dodávkách plynu, V EU budou energetické štítky už i na ohřívačích.

Agenda pro udržitelný rozvoj:

Agenda stanovuje celosvětový rámec pro vymýcení chudoby a dosažení cílů udržitelného rozvoje (environmentální, sociální a ekonomické) do roku 2030, přičemž vychází z rozvojových cílů tisíciletí, přijatých v roce 2000. Kromě 17 cílů udržitelného rozvoje obsahuje 169 cílů dílčích, k jejichž splnění zmobilizuje všechny země (a to i prostřednictvím vlivu na domácí politiku) a zúčastněné subjekty. Součástí agendy je i akční program OSN z Addis Abeby, schválený v červenci 2015, který vymezuje nejrůznější prostředky nezbytné k jejímu uskutečnění, například domácí zdroje, soukromé financování a oficiální rozvojovou pomoc.

Na Agendě 2030 se neformálně dohodly státy OSN letos v srpnu a na zářijovém summitu byla oficiálně stvrzena Valným shromážděním. Komisi zastupovali první místopředseda Frans Timmermans, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Federica Mogheriniová a komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Neven Mimica.

Klíčové a sporné body

EU stojí v čele úsilí o podporu tohoto procesu. Zavazuje se prosazovat tuto agendu jak uvnitř EU (např. v nových unijních iniciativách, jako je strategie pro oběhové hospodářství s cílem dosáhnout udržitelnějších modelů výroby a spotřeby), tak prostřednictvím vnější politiky EU ve formě pomoci jiným, zejména nejpotřebnějším zemím při plnění agendy. Spolu s členskými státy je zdaleka největším dárcem pomoci na světě – jen v roce 2014 společně poskytly 58 mld. €. EU se zavázala zvýšit společnou oficiální rozvojovou pomoc a dosáhnout 0,7% HND EU v časovém rámci Agendy 2030.

Rozvojové cíle tisíciletí určovaly směr rozvojové politiky EU za posledních 15 let a EU významně přispěla k jejich dosažení. Zatímco se rozvojové cíle tisíciletí zaměřily na země rozvojové, Agenda 2030 je první celosvětovou dohodou, která stanoví všeobecný a souhrnný akční program pro všechny země, s dopadem na jejich domácí politiku. Pokrok v plnění rozvojových cílů tisíciletí byl v různých částech světa nerovnoměrný a nepodařilo se je všechny splnit. Geopolitické změny v posledních letech přinesly poznání, že pro dnešní dobu je vhodnější univerzálnější soubor cílů, které vyžadují integrovaná řešení. Nová agenda je tedy mnohem obsáhlejší a týká se všech zemí, např. v těchto oblastech: chudoba, nerovnost, potravinové zabezpečení, zdraví, udržitelná spotřeba a výroba, růst, zaměstnanost, infrastruktura, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji či změna klimatu, ale i rovnost žen a mužů, mírumilovné a inkluzivní společnosti, přístup ke spravedlnosti a odpovědnost institucí. Agenda bude mít silný mechanismus pro sledování a přezkum, který umožní monitorování pokroku při jejím plnění a zajistí odpovědnost vůči občanům. Jednou z významných novinek Agendy 2030 je uznání, že snaha o trvale udržitelný rozvoj si žádá souběžný pokrok na třech polích – ekonomické, sociální a environmentální otázky je třeba řešit společně a integrovaným způsobem.

Odkazy

• Evropská komise vítá novou Agendu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030

• Sustainable Development Goals and the Agenda2030

• Millennium Development Goals (MDGs) – What has the EU achieved?

Rada učinila poslední krok k vytvoření stálé rezervy EU ETS:

Rada 18. 9. 2015 formálně přijala rozhodnutí o vytvoření rezervy tržní stability pro EU ETS. Systém automatického stažení emisních povolenek z oběhu v případě přebytku bude zahájen 1. 1. 2019, tedy v termínu požadovaném EP. Zástupci Rady i EP se shodli na tom, že povolenky, které budou staženy v letech 2014-2016, nebudou opětovně vráceny na trh, s čímž se v návrhu Komise počítalo, ale jejich objem bude přidán do nově vzniklé rezervy v roce 2019. Plénum EP odsouhlasilo dohodu již na svém červencovém zasedání. 

ENVI navrhl mandát EP pro Mezinárodní klimatickou konferenci v Paříži:

Poslanci výboru ENVI 23. 9. 2015 přijali rezoluci k mandátu delegace EP na Mezinárodní klimatickou konferenci v Paříži konanou ve dnech 30. 11. - 11. 12. 2015. Poslanci se shodli, že je třeba v Paříži apelovat na 40% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, na zvýšení energetické efektivity o 40 % a na zavedení závazného cíle na navýšení obnovitelných zdrojů energie o 30 %, a to oproti roku 1990. Výbor se rovněž vyslovil pro povinné snižování emisí v letecké a námořní dopravě od konce roku 2016. ENVI požaduje, aby protokol vzešlý z konference byl právně závazný a obsahoval postupné ukončení emisí uhlíku okolo roku 2050. O mandátu bude hlasovat 14. 10. 2015 ještě plénum EP. Ve světle této nadcházející konference o klimatu podepsal komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Cañete nové deklarace o posílené spolupráci v oblasti udržitelné energie se čtyřmi státy Oceánie, Marshallovými ostrovy, Mikronésií, Palau a Nauru. Cílem těchto deklarací je zvýšení udržitelnosti národních energetických sektorů díky vyšší podpoře obnovitelné energie a energetické účinnosti. Právě státy z Oceánie jsou nejvíce ohroženy změnami klimatu, které s sebou mohou přinést i zvýšení hladiny světových oceánů, což by mohlo mít za následek trvalého potopení mnoha ostrovů.

Komise představila nový strategický plán pro energetické technologie:

Komise 15. 9. 2015 přijala nový strategický plán pro energetické technologie, tzv. plán SET, jenž je prvním výstupem pátého pilíře budované energetické unie, tj. výzkumu a inovací. Komise již dříve označila plán SET za klíč k vývoji a použití nízkouhlíkových technologií, jakož i pro vytvoření otevřeného ekosystému pro vědu a inovace. Na plán však byly kladeny požadavky, aby byl přizpůsoben cílům a prioritám energetické unie, což znamená, že musí být úžeji zaměřený, integrovanější a jeho administrativní struktura musí být schopna navýšit spolupráci mezi národními vládami, průmyslem a výzkumnými institucemi. Nový SET plán proto navrhuje 10 bodů zaměřených na výzkum a inovace: (1) podporu vysoce účinných obnovitelných zdrojů energie; (2) snižování nákladů klíčových technologií; (3) vytváření technologií a služeb pro inteligentní domácnosti; (4) zvýšení odolnosti a inteligence energetických systémů; (5) rozvoje nových technologií a materiálů; (6) pokračování úsilí EU snížit energetickou náročnost průmyslu; (6) konkurenceschopnosti v odvětví baterií s cílem podpořit e-mobilitu; (7) posílení tržního podílu obnovitelných paliv v dopravě; (8) rozvoje inovací a aplikací technologií CCS a CCU a (9) udržení vysokého standardu bezpečnosti a vylepšení účinnosti jaderných zařízení. Nyní záleží na EP a Radě, jak se ke iniciativě Komise postaví.

Dohoda mezi EU, Ukrajinou a Ruskem o dodávkách plynu:

Zástupci Ukrajiny, Ruska a Komise se 25. 9. 2015 dohodli na podmínkách dodávek plynu z Ruska na Ukrajinu pro nadcházející zimu. Dohoda, která by měla platit od října 2015 do konce března 2016, zajistí spolehlivé dodávky plynu nejen na Ukrajinu, ale zejména její tranzit do zemí EU. Po sérii bilaterálních jednání s Ruskem a s Ukrajinou se nakonec podařilo najít vyhovující kompromis. Dokument nyní čeká na potvrzení jednotlivých vlád.

V EU budou energetické štítky už i na ohřívačích:

Dne 26. 9. 2015 vstoupila v účinnost nová legislativa upravující unijní pravidla pro tzv. ekodesign (nařízení Komise č. 814/2013) a energetické štítky (nařízení Komise v přenesené pravomoci č. 812/2013), která by měla podle Komise domácnostem ušetřit až pětinu účtu za energie. Legislativa se vztahuje na topná tělesa pracující s ohřevem vody, tedy mj. bojlery a tepelná čerpadla. Pro kotle spalující tuhá paliva vstoupí podobná legislativa v účinnost až v září 2018. Pravidla pro ekodesign vyžadují po výrobcích minimální standardy efektivity, zatímco energetické štítky poskytnou spotřebitelům představu o účinnosti a šetrnosti jednotlivých výrobků. Spotřebitelé ostatně jsou s tímto systémem obeznámeni, neboť se s ním mohou již několik let setkávat u dalších domácích spotřebičů, jako jsou ledničky, myčky, pračky či televize. Nová opatření se vztahují pouze na nově vyrobené zboží, nikoliv na výrobky, které jsou již na trhu. EU si od těchto opatření slibuje snížení emisí oxidů uhlíku a dusíku, snížení závislosti na dovozu paliv ze třetích zemí a úsporu domácností až ve výši pětiny jejich ročních výdajů na energie.

Zdroj: Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky

Na přelomu listopadu a prosince 2015 proběhne v Paříži dlouho očekáváná klimatická konference. Jedná se o 21. zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (tzv. COP-21). Hlavním úkolem pařížské klimatické konference bude dojednání nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu, která by měla začít platit pro všechny smluvní strany této Rámcové úmluvy po roce 2020.

Francie jako hostitelská a předsednická země konference již několik měsíců usiluje o co nejširší zájem veřejnosti i médií. Již koncem minulého roku společně s Peru a OSN vyhlásila iniciativu tzv. Lima-Paris Action Agenda (LPAA) s cílem přiblížit problematiku ochrany klimatu a zejména aktivity zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů a adaptace na negativní dopady změny klimatu, které probíhají na lokální a regionální úrovni jednotlivých států světa.

Zároveň s iniciativou LPAA vznikla také tzv. NAZCA (Non-State Actor Zone for Climate Action), což ve volném překladu znamená nestátní zóna pro klimatické aktivity, v rámci níž mohou podniky, města, regiony, organizace ad. veřejně zaregistrovat své závazky a opatření ke snižování emisí skleníkových plynů anebo k adaptaci na negativní dopady změny klimatu.

Kromě oficiálního vyjednávání nové smlouvy o ochraně klimatu budou tedy v Paříži probíhat další aktivity nestátních a neziskových organizací. Jejich cílem je informovat o klimatických projektech, které již probíhají ve městech a obcích po celém světě, a podpořit tak nezbytná politická rozhodnutí.

Konkrétně to bude například tzv. Action Day, který proběhne 5. prosince v prostorách konference. Během této akce zástupci měst a regionů představí své ambiciózní klimatické závazky a opatření, které budou moci následně veřejně projednat s politiky, úředníky a se zástupci občanské společnosti. Cílem je informovat všechny účastníky konference, že jednotlivé obce, města a regiony jsou připraveny na postupný přechod a udržitelný rozvoj bez skleníkových plynů. LPAA se každý den zaměří na 2 dílčí témata, např. doprava, zvyšování odolnosti, lesy, zemědělství, obnovitelné zdroje energie ad., ke kterým budou probíhat doprovodné akce.

Od začátku vzniku LPAA a NAZCA se do těchto inciativ zapojilo 465 měst, 88 regionů, 1122 podniků a 277 investorů, kteří dohromady deklarují téměř 3800 klimatických závazků a opatření. A čísla pořád stoupají. Šanci zapojit se a demonstrovat tím zájem a aktivní účast na řešení problematiky ochrany klimatu mají samozřejmě i české podniky, města i obce. Registraci (pouze v AJ): lze provést ZDE.

Kromě toho klimaticky odpovědná evropská města se již několik let sdružují v rámci iniciativ „Pakt starostů a primátorů pro snižování emisí skleníkových plynů, respektive Pakt starostů a primátorů pro adaptace na změnu klimatu“ (Covenant of Mayors, respektive Mayors Adapt). MŽP plánuje podpořit zapojení měst do obou těchto iniciativ v tomto a příštím roce v rámci Národního programu Životní prostředí (NPŽP).

Více informací (pouze v AJ):

• COP-21

• Lima-Paris Action Agenda (LPAA)

• NAZCA - Non-State Actor Zone for Climate Action

• The Covenant of Mayors

• Mayors Adapt

Zdroj: MŽP

Mezinárodní ekologická organizace Greenpeace se nečekaně přihlásila do výběrového řízení na koupi hnědouhelných povrchových dolů ve východním Německu. Doly prodává švédská státní společnost Vattenfall. Ekologové tak chtějí zajistit, že uhlí zůstane v zemi, informovala dnes ve Stockholmu švédská součást Greenpeace. Zájem o doly v minulosti projevily rovněž české firmy ČEZ a EPH, termín pro podání přihlášek uplynul dnes.

Koncern Vattenfall patří plně švédskému státu a už delší dobu chce opustit těžbu hnědého uhlí v historické oblasti Lužice. Vattenfall nyní ve spolkových zemích Sasko a Braniborsko provozuje pět uhelných dolů a tři elektrárny. Dohromady tak dává práci 8000 lidí a obstarává deset procent výroby elektřiny v Německu.

Zdroj: ČTK

UŽITEČNÉSEMINÁŘE.cz si Vás dovolují pozvat na seminář "EIA – ZÁKON Č. 100/2001 SB., VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 39/2015 SB., (NOVELA EIA) – APLIKACE NOVELY EIA V PRAXI", který se uskuteční 5. listopadu v Praze. Výklad novely a jejich dopadů do praxe získáte přímo od odborníka, který se podílel na přípravě zákona - Ing. Petr Slezák z Ministerstva životního prostředí, zástupce ředitele odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence a vedoucí oddělení metodiky a projektové EIA.

Dne 1. 4. 2015  nabyl  účinnosti  zákon č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a další související předpisy.

Tato novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí má nemalý dopad na dosavadní praxi správních orgánů, oznamovatelů záměrů, autorizovaných osob i všech dalších, kteří do procesů vedených  podle tohoto zákona z kterékoliv strany vstupují.

Mezi stěžejní změny patří možnost dotčené veřejnosti odvolat se proti závěru zjišťovacího řízení, zezávaznění stanovisek EIA a změny ve všech navazujících řízeních.

Cílem semináře je podrobně probrat jednotlivé kroky zjišťovacího řízení a celého procesu EIA s důrazem na novinky zavedené zákonem č. 39/2015 Sb.
Stěžejním tématem rovněž budou kroky, které po procesu EIA následují.

Na semináři budou také prezentovány zkušenosti a poznatky přednášejícího vyplývající z aplikace zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zákona č. 39/2015 Sb. v praxi.

Seminář je určen:

• osobám autorizovaným podle zákona č. 100/2001 Sb.,
• oznamovatelům záměrů, zástupcům podnikatelské sféry,
• projektantům, architektům, pracovníkům inženýrských a projektových kanceláří,
• pracovníkům státní správy  - příslušným úřadům EIA, dotčeným správním úřadům (ORP, ČIŽP, KHS…) a úřadům, které vedou navazující řízení (zejm. stavební úřady)
• zájemcům z řad obecních samospráv a dalším zájemcům, kteří mohou vystupovat v rámci procesu posuzování na životní prostředí

Termín:  čtvrtek 5. listopadu 2015, přednášky 9:00 - 15:45 hodin
Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY - Pankrác
Cena: 1521,- Kč bez DPH

    Další podrobnosti najdete ZDE

PŘIPOMÍNÁME Co se stane, až lidé vytěží Zemi? Spasí nás nové objevy a vynálezy? Sledujte další díl měsíčníku Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma U konce s energií Pozváni přijali mimo jiné astrofyzik Jiří Grygar nebo jaderná vědkyně Dana Drábová. Přímý přenos z prostor elektrárny v Počeradech sledujte příští týden v úterý 6. října od 20.ti hodin na ČT 24.

PŘIPOMÍNKOVÉ ŘÍZENÍ Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší s termínem připomínek 27. října 2015.

Cílem návrhu je, aby méně významné zdroje znečišťování ovzduší, v nichž se provádí zpracování polymerů a které mají dle vyhlášky č. 415/2012 Sb. od 1. ledna 2016 povinnost plnit emisní limity a podmínku provozu spočívající v aplikaci opatření k omezení produkce emisí zapáchajících znečišťujících látek, nemusely tyto emisní limity ani podmínky provozu plnit. Návrhem se v příloze vyhlášky stanoví kapacitní práh, při jehož překročení mají zdroje povinnost plnit emisní limity a technickou podmínku provozu. Účinnost novely se navrhuje od 1. ledna 2016. Více ZDE

Ministři Visegrádské skupiny zodpovědní za oblast energetiky vydali včera společné prohlášení, ve kterém zdůraznili nutnost i nadále podporovat Ukrajinu ve vyřešení její energetické situace. Bezproblémový tranzit přes ukrajinské území je totiž klíčový pro energetickou bezpečnost střední a východní Evropy.

Prohlášení tak navazuje na ministerské jednání zemí Visegrádské skupiny k energetice, které se uskutečnilo 17. září v ostravských Dolních Vítkovicích. Společné prohlášení zdůrazňuje princip evropské solidarity, nutnost další reformy ukrajinského energetického sektoru a dosažení dlouhodobé dohody pro dodávky zemního plynu Ukrajině.

Podle prohlášení je právě solidarita základem vnější politiky EU. Ministři zemí V4 proto považují za nutné dosažení konsensu na zimním plynovém balíčku a zdůrazňují, že pro energetickou bezpečnost střední a východní Evropy je klíčový bezpečný tranzit Ukrajinou a dostatečné investice do evropské energetické infrastruktury.

Dalšími tématy jednání ministrů v Ostravě byla energeticko-klimatická politika EU, zejména rámec řízení Energetické unie, energetická bezpečnost v zemním plynu i v elektřině a jaderná energetika. Kromě ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka se jednání v Ostravě zúčastnili státní tajemník Ministerstva hospodářství Slovenské republiky Miroslav Obert, státní tajemník pro energetiku Ministerstva pro národní rozvoj Maďarska András Aradski a státní tajemník Ministerstva hospodářství Polska Jerzy Pietrewicz.

Dokument ke stažení:

Ukraine_V4_statement.pdf (126480)

Na podzim letošního bude zahájen již 6. ročník rekvalifikačního kurzu OBSLUHA ČOV, akreditovaného MŠMT. Jedná se o jediný akreditovaný kurz v oboru čištění odpadních vod v České republice. Díky našim dlouholetým zkušenostem v oblasti čištění odpadních vod a vysoce kvalifikovanému lektorskému sboru Vám účast v kurzu zajistí získání komplexních vědomostí a dovedností v této oblasti.

Absolvováním rekvalifikačního kurzu splníte jednu z podmínek zákona o vodovodech a kanalizacích pro možnost provozování vodovodů a kanalizací (viz § 6 zákona 274/2001 Sb., v platném znění).

Rekvalifikační kurz je určen především pro pracovníky čistíren průmyslových odpadních vod s praxí, ale je sestaven tak, aby poskytl i základy odborného vzdělávání pro zájemce o práci čistírenského technika z řad nepoučených osob.

Kurz má umožnit nejen získání odborných návyků, ale také získání praktických dovedností při technologických čistírenských operacích a pochopení jejich průběhu, naučit posluchače také základním zkouškám, vysvětlit jejich důležitost a upozornit
na souvislosti s optimalizací technologických operací, které se používají při čištění průmyslových odpadních vod.

Kurz probíhá formou prezenční výuky. Je organizován formou 3 soustředění v celkovém rozsahu 9 dní, pořádaných s odstupem 14 dnů až 3 týdnů, s možností zajištění ubytování. Každé soustředění je zaměřeno na určitou oblast. Kurz zakončuje kontrolní test. Celková vyučovací doba je  63 hodin (51 hodin teoretické výuky a 12 hodin praktické výuky
v laboratoři).

Na přednášení jednotlivých předmětů se podílejí vysokoškolští pedagogové, odborníci státní správy a samosprávy a další specialisté z oboru.

Každý absolvent obdrží osvědčení o rekvalifikaci s celostátní platností pro pracovní činnost Obsluha čistíren odpadních vod (dle vyhlášky MŠMT ČR č. 176/2009 Sb.).

Místo a termín konání: Hradec Králové, říjen - listopad 2015

Termíny:

1. soustředění             13. – 15. 10. 2015

2. soustředění               3. -   5. 11. 2015

3. soustředění             24. – 26. 11. 2015

Pořadatel: EMPLA spol. s r.o., Za Škodovkou 305, 503 11 Hradec Králové

Kontaktní osoby: Ing. Lucie Jasinková, Ing. Zuzana Bílková

Kontakty: tel.: 495 218 875, mobil. tel.: 606 069 932, e-mail: marketing@empla.cz

Informace o dalších odborných kurzech a seminářích pořádaných

společností EMPLA spol. s r. o. naleznete na:   www.empla.cz

ČKD uvedla na konci září do zkušebního provozu nový ekologický energetický zdroj v Lovochemii v hodnotě více než jedné miliardy korun, který náhradil dva původní kotle z šedesátých let minulého století. Díky němu mají výrazně klesnout emise všech sledovaných látek více než 5krát.

Společnost ČKD Praha DIZ, člen skupiny ČKD GROUP, předala 25. září 2015 investorovi stavby, společnosti Lovochemie, a.s. do zkušebního provozu moderní energetický zdroj v hodnotě 1,015 miliardy Kč. Výstavba nového fluidního kotle s cirkulující vrstvou je nejvýznamnější ekologickou stavbou v Lovochemii, a.s. a představuje efektivní náhradu dvou původních práškových kotlů z šedesátých let minulého století jedním kotlem s nejmodernější technologií spalování uhlí a emisními parametry splňujícími nejpřísnější limity platné legislativy.

Projekt tohoto investičního celku zahrnoval projekční práce, dodávky technologií, montáže a uvedení do provozu nového fluidního kotle s příslušenstvím, jako je systém kontroly a řízení, čištění a monitoring emisí, transport a skladování pracovních médií, kompresorová stanice, chemická úpravna vody, náhradní záskokové zdroje a revitalizace výrobního energetického bloku a administrativní budovy.

"Hlavní přidanou hodnotou této dodávky je vysoce účinný zdroj splňující beze zbytku emisní limity EU platné od 1.1.2016. Výrazně klesnou emise všech sledovaných látek, nejvýraznější změna je u emisí oxidu síry, které klesnou oproti dosud provozovaným kotlům více než 5x na hodnotu 400 mg/m3. A to při zvýšení celkové účinnosti výroby energie o více než 4%, "uvedl Tomáš Krenc, ředitel pro Realizaci projektů, ČKD Praha DIZ.

VÝSLEDKY Vláda České republiky dnes opět odložila projednání materiálu s názvem "Analýza proveditelnosti legislativy v rámci snižování závislosti na fosilních palivech v podmínkách České republiky". Připomínáme, že vyjádřila v programovém prohlášení vůli připravit zákon, který sníží závislost České republiky na fosilních palivech za podmínky, že tím neutrpí konkurenceschopnost České republiky. Cílem tohoto materiálu je tak shrnout hlavní principy, na kterých by měl být návrh zákonné úpravy postaven a navrhnout další postup přípravy této zákonné úpravy. Materiál byl předložen v květnu tohoto roku do připomínkového řízení (více a materiál ke stažení ZDE). Vláda dnes schválila body týkající se legislativních návrhů ve věci veřejných zakázek. Vláda také přijala souhlasné stanovisko k odloženému poslaneckému návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie.

Veřejné zakázky:

Vláda na dnešním jednání schválila návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Klíčový zákon jen nutný nejen pro další čerpání evropských dotací, ale také podle navrhovatele (MMR ČR) zkultivuje a zjednoduší zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo pro místní rozvoj z původních více než 1400 potenciálních rozporů vyřešilo všechny. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude i nadále přezkoumávat všechny zakázky, které jsou spolufinancované z evropských fondů. Vítězové veřejných zakázek budou muset prokazovat svou vlastnickou strukturu. Limit na dodatečné zakázky byl snížen na 30%. Po dodatečných úpravách dle rozhodnutí vlády bude nový zákon o zadávání veřejných zakázek odeslán do Poslanecké sněmovny.

„Zákon přináší zadavateli celou řadu možností, jak dosáhnout kvalitního plnění veřejné zakázky. Je určen pro poctivé zadavatele, kteří chtějí kvalitně zadávat veřejné soutěže. Není pro ty, kteří ho chtějí porušovat. Tomu nezabránila ani dosavadní přeregulovaná složitá pravidla, která paradoxně ve své složitosti často chrání i nepoctivce,“  uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek je potřeba také v souvislosti s přijetím tří evropských směrnic regulujících oblast veřejného zadávání. Jejich obsah je nezbytné transponovat do vnitrostátního právního řádu do dubna 2016.

Smyslem navrhovaného zákona je zejména kultivace a zjednodušení zadávání zakázek zvláště s ohledem na starosty obcí. Zákon výrazně sníží  administrativní zátěž, protože již nebude třeba ke každé nabídce vyhotovovat protokol. Také zadavatel dostane k dispozici celou řadu kritérií, podle kterých se bude moci rozhodovat o kvalitě nabídek. Nebude tak muset pokaždé soutěžit výhradně na nejnižší nabídnutou cenu, jako tomu je nyní. Zákon také umožní vyloučit nespolehlivého dodavatele, který předchozí zakázku zkazil nebo nedokončil, a přitom se opět hlásí do dalšího výběrového řízení.

Zákon dá zadavateli více prostoru, ale také odpovědnosti. Cílem není sepsat podrobný návod, ale jasně stanovit pravidla. Ministerstvo pro místní rozvoj již nyní pracuje na sadě návodných metodik pro zadavatele, které doplní schválený zákon. Zákon je stručnější a dochází ke změně systematiky tak, aby zákon byl přehlednější, směřuje od obecného ke konkrétnímu.

Nad tezemi návrhu i nad vlastním textem proběhla velmi široká diskuse. Na formulování požadavků k zákonu se podíleli zástupci zadavatelů, dodavatelů, neziskových organizací, profesních svazů, ale i zástupci poslaneckých a senátorských klubů napříč celým politickým spektrem.

Novela z. o podporovaných zdrojích energie (ST585)

Solární lavička CapaSitty představuje veřejností vítané využití obnovitelných zdrojů a ostrovních systémů. Kromě odpočinku poskytuje bezdrátové připojení k internetu a umožňuje nabíjet mobilní zařízení pomocí USB konektoru nebo zcela bez kabelu prostřednictvím indukce. Zároveň monitoruje kvalitu ovzduší. Všechny své funkce zajišťuje díky solární energii.

Prototyp lavičky zrealizovali podle návrhu designérky Zuzany Jirkalové z Fakulty architektury ČVUT odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEEB). „Společnost Full CapaCity nás oslovila s nabídkou, abychom se stali technologickým partnerem solární lavičky. My jsme velmi rádi poskytli naše unikátní know-how a přispěli dobré věci, " řekl ředitel UCEEB Lukáš Ferkl. V buštěhradském UCEEB znamenala realizace lavičky úzkou spolupráci dvou skupin: odborníků přes fotovoltaické systémy a kompozitní materiály.

Tým vedený Tomášem Vlachem vytvořil originální formu z laminovaných desek a odlil základ lavičky ze speciální směsi vysokohodnotného betonu, který vyvinula Magdalena Novotná na Fakultě stavební ČVUT z lokálních surovin tak, aby byl použitelný pro různorodé aplikace, jakou bezpochyby lavička je. „Mechanické vlastnosti tohoto betonu umožňují, aby korpus lavičky měl tloušťku pouhých 36 mm, což by z běžného betonu nebylo možné," dodává Novotná.

„Design lavičky vyžadoval pohledovou kvalitu betonu, proto nebylo možné použít výztužná vlákna, která by povrch znehodnocovala. Přestože se jedná o vysokohodnotný beton, jeho tahová pevnost bez vláken by tak nebyla dostatečná. Proto jsme použili jen jednu vrstvu běžné betonářské výztuže. Tloušťka betonu svým zásaditým prostředím zajistí její dostatečnou ochranu proti korozi a tudíž dlouhou životnost korpusu lavičky. V dalším vývoji betonového korpusu solární lavičky si klademe vyšší cíle, plánujeme využít technické textilie z moderních materiálů, jako jsou uhlík či alkalivzdorné sklo. Tyto pevnější a odolnější materiály nepodléhají korozi, tloušťku betonu by bylo možné dále zmenšovat, lavička by byla lehčí a tím pádem snáze transportovatelná," dodává Vlach.

Betonový korpus osadili experti z UCEEB nejmodernějším solárním panelem o výkonu 150 W. Do lavičky zabudovali baterii s kapacitou 110 Ah. Díky ní lavička nějaký čas funguje, i když zrovna nesvítí slunce. Z baterie je možné nabíjet mobilní zařízení přes dva USB konektory nebo bezdrátově pomocí indukce. Součástí lavičky je i vestavěný GSM LTE modem, který přijímá a dál přes wi-fi router zdarma šíří signál. V lavičce je i zařízení monitorující čistotu ovzduší, takzvaný „kanárek", který vyvinuli studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Fotogalerie: chytrá lavička - ZDE

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) společně s vodáky vyhodnotila výsledky spolupráce zaměřené na provoz malých vodních elektráren a na dodržování minimálních zůstatkových průtoků na vodních tocích. Ze 125 kontrolovaných elektráren jich 33 nedodržovalo minimální zůstatkové průtoky. Inspektoři zahájili správní řízení.

S ohledem na letošní malé průtoky vody na vodních tocích obdržela ČIŽP jako dozorový orgán na úseku vodního hospodářství zvýšené množství podnětů na prošetření dodržování minimálních zůstatkových průtoků stanovených provozovatelům malých vodních elektráren (MVE). „Nejvíce kontrol jsme provedli v létě, které bylo příznačné masivním výskytem hydrologického sucha. Kontroly se týkaly celého území ČR, 37 vodních toků (řeky a potoky) a dvou rybníků. Prověřili jsme 125 malých vodních elektráren, některé i vícekrát. Celkem 173 místních šetření. Část těchto kontrol byla provedena na základě 42 podaných podnětů,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

33 provozovatelů MVE nedodržovalo minimální zůstatkové průtoky. Inspektoři zjistili závažné nedostatky a zahájili 17 správních řízení o uložení pokuty, 16 správních řízení je ve stadiu přípravy. Právní moci nabylo sedm pokut v celkové výši 210 000 korun.

„V převážně většině případů nebyl při provozu MVE dodržen minimální zůstatkový průtok nebo byla zjištěna další závažná porušení vodního zákona. V mnoha případech bylo ale podkročení zůstatkových průtoků způsobeno mimořádnými klimatickými podmínkami,“ uvedla Zdeňka Vaňková, vedoucí oddělení ochrany vod ČIŽP. V letošním období (červen až srpen) byly zaznamenány měřícími stanicemi ČHMÚ podprůměrné průtoky, v některých případech byl průtok neměřitelný (tzv. hydrologické sucho).

Vodáci inspektorům pomohli monitorovat stav vody prostřednictvím webu www.suchejezy.cz. „Na ČIŽP jsme se obrátili se 30 podněty a díky této spolupráci byla většina turisticky významných řek i za těchto nepříznivých podmínek sjízdná,“ řekl Petr Ptáček, majitel Vodácké školy záchrany a vodáckého webu raft.cz. Ve 22 případech je šetření ukončeno, deliktní jednání bylo zjištěno v 11 z nich. Vzhledem k tomu, že správní řízení nejsou ukončená, nelze sdělit výši ukládaných pokut. „Spolupráce s vodáky se osvědčila, o čemž svědčí fakt, že v 50 procentech prošetřených případů bylo zjištěno porušení zákona. K nejvíce poškozeným vodním tokům vlivem nedodržení minimálních zůstatkových průtoků patří Sázava, Svratka a Lužnice,“ upřesnil Erik Geuss.