VIDEO Odboráři spolu s provozovateli kanalizace chtějí, aby ministerstvo životního prostředí přepracovalo novelu zákona o vodách. Přinese zvýšení poplatků za vodné a stočné v průměru o 17 procent, uvedli dnes na tiskové konferenci. Novela by se měla projednat nejdřív na tripartitě, přeje si předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ministr Richard Brabec (ANO) čísla zpochybnil, nejsou pro ně podklady, řekl v České televizi (ČT). Zopakoval, že bez shody v koalici je připraven záměr stáhnout. Novelu zákona o vodách by měla vláda projednat příští týden ve středu.

Odbory v rámci připomínkového řízení přijetí novely odmítají a rozhodně nedoporučují vládě v této podobě návrh přijmout.

Podle expertů odborů, ministerstvo životního prostředí pod deklarovanými cíli ochrany vody zatíží neúměrně cenu vody nařízením nových investic, které dopadnou hlavně na menší města a obce. Zároveň má dojít k navýšení platby za odběr podzemní vody z 2 korun na 6 korun/m3. Předkladatel podle OS DLV a ČMKOS naprosto mylně předpokládá, že tímto zvýšením poplatků dojde k přechodu od odběru podzemních vod k zvýšení odběru povrchových vod. Tato nesmyslná argumentace byla opakovaně vyvrácena zejména s ohledem na nemožnost v některých regionech zaměňovat zdroje podzemní a povrchové vody. Navíc právě voda podzemní by měla být vzhledem ke kvalitě používána přednostně na výrobu pitné vody. Předpoklad není podložen absolutně žádnou analýzou a jediným efektem nového zvýšení zpoplatnění o 200 % je negativní dopad do spotřeby tam, kde jsou využívány pro výrobu vody pitné právě zdroje vody podzemní.

Dle předkladatele „zanedbatelné“ sociální dopady jsou zásadně podhodnoceny, neboť navýšení z  2 na 6 korun znamená v případě výroby vody z podzemních zdrojů díky technologickým ztrátám, zisku a DPH ve skutečnosti navýšení na 8 korun.

Dalším krokem, který se promítne do zdražení, má být také zvýšení poplatků za vypouštění odpadních vod, aby byli provozovatelé motivováni ke zvýšenému čištění odpadních vod. Ministerstvo „předpokládá“, že zlepšení je možné dosáhnout provozně, neboť provozovatelé záměrně v současnosti nečistí odpadní vody dostatečně. Zlepšení čištění je ale ve skutečnosti možné pouze instalací dosud nepoužívaných nových technologií s řádově vyššími investičními i provozními náklady, které není možné získat jinak, než zásadním zvýšením stočného. Ve skutečnosti tak jde o zavedení zcela nových poplatků za vypouštění odpadních vod, protože ze stávajících poplatků je účinný pouze poplatek za množství vypouštěných odpadních vod, který se v návrhu zvyšuje o 900 %! Tím se ČR dostává do absolutního čela v rámci EU, kde ve většině členských států takové poplatky hrazeny nejsou či jsou v minimální výši. Navíc je u nás vodné a stočné zatížené DPH, které patří opět v rámci EU mezi jednu z nejvyšších sazeb. V souhrnu všech dopadů předpokládáme dopad do průměrné ceny vodného a stočného o 17 % a to je již opravdu zásadní sociální rozhodnutí.

Další absurditou návrhu je i to, že spotřebitelé takto vlastně zaplatí i za čištění a odvádění srážkových vod. Nová „daň z pitné vody“ povede podle odborů k dalšímu snižování spotřeby pitné vody, která již nyní ČR řadí na absolutní dno EU (např. spotřeba v Královehradeckém kraji je 77,6 l/osobu a den). Tím dojde k dalšímu snižování využití vybudované vodárenské infrastruktury.

ČMKOS a OS DLV varují, že novela zákona o vodách má pod rouškou ochrany vod získat pro Státní fond životního prostřed zvýšené příjmy, přitom vůbec není garantováno, zda tyto peníze budou skutečně účelově využity na ochranu vod, neboť v zákoně chybí jednoznačné účelové užití nově získaných prostředků. Tyto prostředky mají být nesystémově získány na úkor občanů a firem, kterých se zvýšení poplatků dotkne přímo ve zvýšeném vodném a stočném, či nepřímo v potravinářských, zemědělských a průmyslových výrobcích a službách, včetně zatížení tohoto navýšení o zisk vodohospodářských společností a DPH.

Posledním zásadním problémem je ministerstvem životního prostředí do vlády paralelně předkládaná novela nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Investiční dopady této novely dle odborných studií dosahují více jak 10 mld. Kč a roční dopady do nákladů na čištění odpadních vod se zvýší o více jak 1,5 mld. Kč. Odpisy z investic a provozní náklady se logicky opět promítnou do cen pro konečné spotřebitele! Z toho důvodu je nutné, aby vláda posuzovala oba novelizační návrhy současně a vyhodnotila kumulativní dopady vč. jasné deklarace ministerstva, jaký hmatatelný efekt tyto „ekologické“ návrhy přinesou české společnosti a zda bude efekt proporcionální každoročně vynakládaným prostředkům.

Reakce MŽP

S ohledem na čísla, která zazněla v první části dnešní tiskové konference ČMKOS, Odborového svazu DLV, SOVAK ad. uvádí MŽP konkrétní a pravdivá čísla ze Zprávy o hospodaření Státního fondu životního prostředí ČR za rok 2015 a z dopadové studie (tzv. RIA) k novele vodního zákona, která je po meziresortním připomínkovém řízení připravena k projednání vládou.

Ve Zprávě o hospodaření Státního fondu životního prostředí za rok 2015, která je dlouhodobě veřejně dostupná na tomto odkazu, jsou uvedeny veškeré příjmy Státního fondu životního prostředí ČR za odběry podzemní vody a za vypouštění odpadních vod od znečišťovatelů od roku 1992. Podle těchto údajů činily v letech 1992–2015 příjmy SFŽP ČR za poplatky za odběr podzemních vod a vypouštění odpadních vod 16 mld. Kč, příjmy včetně splátek z poskytnutých půjček, uplatněných sankcí a vratek v oblasti „voda“ ve zmíněném období pak činily 26 mld. Kč. Investice SFŽP ČR do projektů na zlepšení v oblasti vodního hospodářství v letech 1992–2015 pak činily 33 mld. Kč. Přesáhly tak o 7 mld. Kč celkové příjmy SFŽP ČR souvisejících s vodou a jsou více než dvojnásobné oproti příjmům pouze z poplatků. Údaje, které dnes odborové svazy prezentovaly na tiskové konferenci, nejsou pravdivé.

Díky investicím SFŽP ČR pak byla od roku 1992 podpořena např. realizace více než 800 čistíren odpadních vod, téměř 9000 km stokových systémů, skoro 800 km nových či zrekonstruovaných rozvodů pitné vody a na 40 úpraven vod.

Podle MŽP nejsou pravdivé ani náklady, které odborové svazy uvádějí v souvislosti se zvýšením poplatku za odběr podzemní vody o 4 Kč do roku 2022. Dle dopadové studia RIA k novele vodního zákona vychází meziroční zvýšení nákladů na platbu ceny pro vodné v důsledku zvýšení poplatku za odběr podzemní vody v období 2017–2022 maximálně cca o 18 Kč/osobu v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda z 50 %. A max. o 36 Kč/osobu to bude v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda ze 100 %. Jde o meziroční částku za osobu, ne částku za kubík, za měsíc atp.!

Výpočet nákladu pro vodné po zvýšení poplatku za odběr podzemních vod

Celkové konečné zvýšení ceny pro vodné bude za celé šestileté období z důvodu navýšení poplatku za odběr podzemních vod v r. 2022 vyšší max. cca o 106 Kč/osobu v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda z 50 %. A maximálně o 212 Kč/osobu v roce 2022 bude vyšší v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda ze 100 %. Částka je součtem meziročních navýšení za celé období zvyšování poplatků, tj. za roky 2017–2022, nejde o roční navýšení a vychází z průměrné spotřeby 36,5 m3 pitné vody na osobu za rok, tedy cca 100 litrů/den."

Sečteno a podtrženo: V roce 2014 činila průměrná výše ceny vodného cca 42 Kč/m3, tj. při průměrné spotřebě vody 100 l/osobu/den a 36,5 m3 za rok činily náklady na vodné cca 1489 Kč/osoba/rok. Takže pokud by budoucí nárůst ceny vodného zahrnoval pouze nárůst poplatku za odběr podzemní vody, činilo by vodné v r. 2022 pro jednu osobu (při odběru 50 % podzemní a 50 % povrchové vody, spotřebě 100 l/den, tedy spotřebě 36,5 m3/rok) 1595 Kč (tedy navýšeno o 106 Kč)

Související článek:

• Události komentáře - ČT 16.8.

• Odbory jsou proti zdražení poplatků za podzemní vodu. Návrh dělí i koalici (ČT, 16.8.2016)

• ČSSD odmítá návrh ministra Brabce na zdražení vody (15.8.2016)

V návaznosti na přijetí novely zákona o IRZ si Vám Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo první podklad, který by měl ohlašovatelům umožnit lepší orientaci ve změnách, které přinesla novela zákona č. 255/2016 Sb., ale také má usnadnit výběr správné činnosti z přílohy k zákonu o IRZ. MŽP připomíná, že novela se žádným způsobem nedotýká ohlašovatelů s jednou či více činnostmi E-PRTR (tj. s činností z přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006).

Dokument ke stažení:

Rozhodovaci_dokument_IRZ_novela_cinnosti_CZ-NACE_zkracena_tabulka_11082016.pdf

Zdroj: IRZ

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) rozhodně odmítá, že by kvůli neúspěšnému lobbingu majitelů některých vodních elektráren mohlo dojít k významnému zdražení vodného. V oblasti notifikace podpory obnovitelných zdrojů energií (OZE) dosáhlo MPO značného pokroku.  

„Je potřeba říci, že lobbistická snaha malé části majitelů vodních elektráren prodloužit si podporu významně déle než u ostatních zdrojů dohonila samotné autory tohoto legislativního zmetku a nyní jim hrozí potíže. MPO problém aktivně řeší, samotnou podporu však nestanovuje ani nevypisuje, pouze se snaží nyní i s pomocí Evropské komise najít způsob, jak z nepřehledné situace ven,“ konstatuje náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Lenka Kovačovská. Rozhodně však odmítla informace Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů, že by kvůli vlastní chybě tohoto svazu došlo ke zdražení vody.

Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž dosáhlo značného pokroku v dalších vyjednáváních, která se týkají notifikace systému podpory obnovitelných zdrojů:

• Lze konstatovat, že systém podpory OZE v České republice je nastaven v souladu s Evropskými pravidly státní podpory - je tedy nastaven správně.

• Celý sektor OZE včetně zdrojů uvedených do provozu v období 2006 až 2012 má jistotu, že podpora je oprávněná a není požadováno žádné navrácení podpory.

• Lze vypsat podporu pro malé bioplynové stanice uváděné do provozu od 1. 1. 2016, které budou sloužit k rozvoji malých decentrálních zdrojů energie provozovaných a navázaných na zemědělskou a potravinářskou výrobou a budou tak přispívat k rozvoji daných regionů.

• Lze vypsat podporu pro malé vodní elektrárny (MVE) uvedené do provozu od 1. 1. 2016 i MVE rekonstruované v období 2013 až 2015.

„Můžu v tuto chvíli oznámit, že většina notifikačních řízení týkajících se obnovitelných zdrojů je nyní již věcně ukončena, a podle posledních informací, které máme k dispozici z Evropské komise, by notifikační rozhodnutí pro zdroje uvedené do provozu od 1. 1. 2016 měla být vydána nejpozději do konce srpna a notifikační rozhodnutí pro tzv. staré OZE pak nejpozději do konce září, jelikož Evropská komise situaci v ČR velmi pečlivě vnímá a chce rozhodně předcházet další problémové situaci, uvedla náměstkyně Lenka Kovačovská.

„Teď je zejména nutné se soustředit na to, aby nová tarifní struktura v elektroenergetice, připravovaná Energetickým regulačním úřadem, nebyla zneužita v předvolební kampani (stejně jako notifikace OZE) a naopak byla v klidu připravena tak, aby nezatížila české domácnosti a nevedla ke zvýšení cen jako původní návrh ERÚ, který představilo vedení tohoto úřadu letos v lednu a muselo ho po tlaku veřejnosti, MPO i celé české vlády z konzultačního procesu stáhnout,“ dodala Lenka Kovačovská.

Související článek:

LN: Kvůli chybě zdraží voda až o 20 procent. Malé vodní elektrárny přišly o dotaci (12.8.2016, LN)

Začal příjem žádostí na projekty, které posílí přirozené funkce krajiny a zlepší kvalitu prostředí v sídlech. Ministerstvo životního prostředí totiž otevřelo prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ^[1] dvě výzvy k podávání žádostí o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, v nichž je pro žadatele celkem připraveno 712,5 mil. Kč. Žádosti o podporu mohou podávat všichni žadatelé ^[2] kromě fyzických osob nepodnikajících, a to od 15. srpna do 17. října letošního roku.

„Podporu mohou získat projekty zaměřené na realizaci a obnovu vodních prvků, na revitalizaci vodních toků, zakládání a obnovu mezí, remízků či starých sadů. Podpoříme i projekty, které povedou ke zlepšení stavu lesních porostů, zajištění migrační prostupnosti pro vodní i suchozemské živočichy a revitalizaci sídelní zeleně. Pevně věříme, že žadatelé mají v zásobě dostatek dobrých nápadů, aby se evropské peníze efektivně využily,“ vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.

V obou otevřených výzvách, které mají za cíl posílit přirozené funkce krajiny a zlepšit kvalitu prostředí v obcích a městech, je připraveno pro žadatele celkem 712,5 milionu korun. Maximální výše podpory v případě 32. výzvy je na opatření, která povedou k zlepšení vodního režimu v krajině, konkrétně ke zpomalení povrchového odtoku vody, zvýšení schopnosti krajiny zadržovat vodu zvláště v souvislosti se suchem, až 100 % uznatelných výdajů dle typu opatření ^[3]. Na zlepšení kvality prostředí v sídlech činí podpora 60 % uznatelných výdajů. Příjem žádostí potrvá od 15. srpna do 17. října 2016.

„Na projekty zaměřené na zajištění příznivého stavu národně významných chráněných území a na posílení biodiverzity se na podzim chystáme otevřít další dvě výzvy ^[4],“ dodává František Pelc, ředitel AOPK ČR.

V nově otevřených výzvách mají šanci získat dotaci projekty zaměřené na budování nových rybích přechodů, odstranění migračních překážek na vodních tocích, vytváření a obnovu vodních prvků v krajině s ekostabilizační a retenční funkcí, např. tůní, mokřadů, rybníků a malých vodních nádrží, ale i lužních lesů apod. Dále bude možné podporu získat na vytváření a obnovu přírodě blízkých koryt vodních toků (přiměřeně kapacitních, tvarově a hloubkově pestrých) zahrnující eventuální odstranění dřívějších nevhodných úprav (opevnění dna a břehů, ohrázování, příčných překážek) a také na vytváření a obnovu prvků posilujících druhovou biodiverzitu vodních a na vodu vázaných organismů. Dále bude možné získat dotaci na výsadbu či obnovu ploch a prvků veřejné zeleně (parků, zahrad, sadů, uličních stromořadí, alejí, lesoparků, remízů, průlehů) a zlepšení jejich funkčního stavu výsadbami stromů a založením či obnovou zatravněných ploch, včetně ošetření stromů či výsadby keřů.

Plánované záměry doporučujeme zájemcům o dotaci konzultovat na regionálních pracovištích AOPK ČR. Kontakty jsou zveřejněny na stránkách https://www.dotace.nature.cz/opzp-kontakty.html. Pro své dotazy mohou žadatelé též využít e-mailovou schránku dotazy-PO4@nature.cz.

Žádosti o podporu se podávají elektronicky prostřednictvím portálu pro žadatele IS KP14+, který je součástí jednotného monitorovacího systému pro administraci evropských dotací MS2014+. Kvůli elektronickému podání žádosti a povinných příloh je nezbytné, aby žadatel měl elektronický podpis. Veškerá dokumentace k výzvám z OPŽP 2014–2020 je zveřejněna na webových stránkách programu www.opzp.cz. Výzvu č. 32 najdete zde: https://www.opzp.cz/vyzvy/32-vyzva a 33 pak na tomto odkazu: https://www.opzp.cz/vyzvy/33-vyzva.

Poznámky:

• ^[1] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je zprostředkujícím subjektem pro Prioritní osu 4 (Ochrana a péče o přírodu a krajinu), odpovídajícím za příjem a hodnocení žádostí. Projekty doporučené k podpoře jsou pak dále administrovány Státním fondem životního prostředí ČR.
• ^[2] Žádosti mohou podávat kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, organizační složky státu (s výjimkou pozemkových úřadů a AOPK ČR), státní podniky, státní organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce, příspěvkové organizace, vysoké školy, školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace (obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, ústavy, spolky), církve a náboženské společnosti a jejich svazy, podnikatelské subjekty, obchodní společnosti a družstva, fyzické osoby podnikající.
• ^[3] Podrobné podmínky jsou uvedeny v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020.
• ^[4] Bude se jednat o výzvy č. 48 a 49. Vyhlášeny budou 30. 9. 2016.

Zdroj: MŽP

Ministerstvo pro místní rozvoj podpoří územní plány ve výzvě na podporu integrovaných projektů Komunitně vedeného místního rozvoje, kdy nositeli strategií jsou místní akční skupiny. Těm již ministerstvo schválilo první projekty v dřívější výzvě na provoz, zvýšení připravenosti a informovanosti partnerů a žadatelů MAS v oblasti projektového řízení. Nová výzva v Integrovaném regionálním operačním programu je zaměřena na zpracování územních plánů nebo jejich změnu, zpracování regulačních plánů a také územních studií pořizovaných podle stavebního zákona.

V této výzvě bude podporováno zpracování územních plánů nebo jejich změna. Změnu územního plánu je možné realizovat, jestliže její nutnost vyplývá z územní studie, zaměřené na veřejnou infrastrukturu nebo na řešení krajiny. Dále bude podpora směřovat na zpracování regulačních plánů, které nenahrazují územní rozhodnutí, pořizovaných z vlastního podnětu obce. Např. pokud se třeba v zastavěném území obce nachází vojenský brownfield v podobě kasáren, jehož využití je definováno v územním plánu, regulační plán následně pomůže daleko lépe stanovit možnosti využití tohoto prostoru pro rozvoj obce. Územní i regulační plány lze zpracovat pouze pro území obce s rozšířenou působností. Poslední, leč neméně významnou podporovanou aktivitou, je pořízení územních studií. Bude možné financovat územní studie zaměřené na řešení krajiny a územní studie zaměřené na veřejnou technickou infrastrukturu, veřejnou dopravní infrastrukturu nebo na veřejná prostranství nebo také na komplexní řešení krajiny. Územní studie lze realizovat na celém území správního obvodu obce s rozšířenou působností.

Komunitně vedený místní rozvoj (dále jen „CLLD“) přispívá k lepšímu zacílení podpory na místní potřeby daného venkovského území a k rozvoji spolupráce aktérů na místní úrovni.

„Koordinační role při realizaci intervencí ve prospěch rozvoje venkova byla svěřena místním akčním skupinám. Těm Ministerstvo pro místní rozvoj již schválilo první dva projekty ve výzvě, která si kladla za cíl zvýšit připravenost a informovanost partnerů a žadatelů místních akčních skupin v oblasti projektové řízení. Jedná se o projekty z Pardubického a Karlovarského kraje, konkrétně MAS Region Kunětická Hora a MAS 21. Obě MAS mají velmi kvalitně zpracované strategie komunitně vedeného místního rozvoje i vlastní žádosti. Předpokládám, že se v nejbližší době počet schválených strategií zvýší,“ uvedl náměstek ministryně pro řízení sekce evropských programů Zdeněk Semorád.

Místní akční skupiny (dále jen „MAS“) zpracovávají integrovanou strategii širšího zaměření financovatelnou z více programů Evropských strukturálních a investičních fondů nebo z jiných zdrojů. Na základě schválených strategií Komunitně vedeného místního rozvoje bude možné čerpat podporu pro realizaci tzv. integrovaných projektů v  Integrovaném regionálním operačním programu, Operačním programu zaměstnanost, Operačním programu životní prostředí a Programu rozvoje venkova.

Na výzvu Řídicího orgánu IROP budou navazovat výzvy MAS, které mohou upřesnit podmínky pro realizaci projektů na jejich území. Zpracování žádosti o podporu v MS2014+ je možné provádět po vyhlášení výzvy MAS.  Ty budou také provádět hodnocení projektů. Centrum pro regionální rozvoj provede závěrečné ověření způsobilosti projektu před jeho schválením. Realizace projektů musí být ukončena do data uvedeného ve výzvě MAS, nejpozději do 30. 6. 2023. Příjemci podpory mohou být pouze obce s rozšířenou působností. Na realizaci projektů je připraveno 95 mil. Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj, ze kterého bude hrazeno 95 % celkových způsobilých výdajů integrovaného projektu CLLD.

Podrobné informace o výzvě jsou zveřejněny zde.

Zdroj: MMR

Na stránkách ISPOP byly vyhlášeny nové datové standardy pro vybrané ohlašovací povinnosti s ohlašovacím termínem 15. 2. 2017. Údaje ohlašované prostřednictvím ISPOP se dle zákona č. 25/2008 Sb. předávají elektronicky v datovém standardu, který Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje na základě § 7, písm. c) zákona č. 25/2008 Sb. pro každou ohlašovací povinnost nejpozději 6 měsíců před termínem plnění ohlašovací povinnosti.

Datový standard popisuje podle § 4, odst. 4 zákona č. 25/2008 Sb. datovou strukturu a datový formát elektronického dokumentu a automatizované kontroly obsahu podaných hlášení. Datové standardy vyhlášené k 15. 8. 2016, určené pro vybrané formuláře agendy odpadů, obalů a vod, lze využít k ohlašování v roce 2017 a jsou k dispozici na stránkách ISPOP v záložce Datové standardy.

Ke stažení: datové standardy

Zdroj: ISPOP

Prázdninové dvojčíslo Priority přináší rozhovor s ředitelem České inspekce životního prostředí Erikem Geussem a vedoucím oddělení odpadového hospodářství inspekce Lukášem Kůsem. Čtenáři Priority se dozvědí, jaký je rozdíl mezi takzvanou starou a novou ekologickou zátěží, dále něco o tom, jak se v České republice občas převáží nebezpečný odpad z místa na místo. Pochopitelně nechybí zaktualizovaný přehled stávajících i nově vyhlášených výzev na předkládání žádostí o dotace z Operačního programu Životní prostředí i Národního programu Životní prostředí.

Dokument ke stažení:

Priorita 7-8/2016

Řada tuzemských firem zavádí při výrobě nové technologie, které snižují celkovou spotřebu vody, a má pro případ sucha připraveny krizové plány. A to i přesto, že letos v létě akutní sucho nehrozí. Podzemních vod je ale stále nedostatek. Vyplývá to z ankety ČTK, která oslovila firmy v nejsušších krajích. Podle odborné platformy Byznys pro společnost šetrně využívají přírodní zdroje pivovary a stavební firmy, energetici například zmenšují objem odpadní vody. Přístup státu je podle platformy ale roztříštěný a firmy si stěžují na nedostatečné záruky.

V budovách a kancelářích se podle předsedkyně platformy Pavlíny Kalousové ujímá spotřeba a recyklace takzvané šedé vody a další úsporná opatření. Spotřebu vody firmy začínají sledovat už i u produktů, které využívají, například u ekologicky šetrného papíru.

Kalousová ale upozorňuje na nekoncepční přístup státu. Firmy jsou podle ní zatěžovány administrativou, například v reportingu, kde data nejsou následně efektivně využívána. Stěžují si na nedostatečné informace a nepředvídatelné podmínky. "Stejně jako v jiných oblastech, tak i v této pak praxe firem předbíhá koncepce státu," řekla ČTK Kalousová.

To potvrdil ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Mark Rieder. "Myslím, že to stát vůbec nepodporuje. Firmy samy o sobě si snaží snižovat náklady, a to je jejich hlavní hnací motor, což je vlastně úplně nejlepší," konstatoval. Platforma Byznys pro společnost iniciovala v roce 2014 prohlášení, v němž se firmy zavázaly k odpovědnému nakládání s vodou. Podepsal to například Heineken, ČEZ, Škoda AUTO, Hochtief, Skanska a Plzeňský Prazdroj.

Společnosti se snaží spotřebu vody snižovat dlouhodobě. "V roce 2011 byla ještě 3,9 hl / hl piva, v roce 2015 už pouze 3,3 hl / hl," řekla ČTK mluvčí Heinekenu ČR Jana Pikardová. Podle ní by firmy uvítaly větší finanční angažovanost státu zejména v projektech, ve kterých spolupracují i přilehlé firmy či města.

Svou spotřebu pak snížil i například ČEZ, oproti roku 2001 měl loni 56,1procentní úsporu pitné vody. Loni tak spotřeboval u klasických a jaderných elektráren 639,3 tisíc metrů krychlových pitné vody. Potřebuje i méně povrchové vody na chlazení elektráren. Loni jí využil 150,6 milionu metrů krychlových, například v roce 2012 ještě 185,6 milionu metrů krychlových. Na jaderné elektrárny má sucho podle mluvčího ČEZ Martina Schreiera malý vliv. Nedostatek vody se ale projeví u snížení výroby energie u vodních elektráren. Například u loňského sucha měly malé vodní elektrárny 50procentní výrobu oproti dlouhodobému průměru.

V Česku zatím neexistuje systém, který by řídil kroky státu, krajů a obcí, pokud by byla krize kvůli nedostatku vody. Teprve letos se do analýzy potenciálních hrozeb dostalo dlouhodobé sucho. Ministerstvo životního prostředí proto připravuje plán pro zvládání sucha. "To je dokument podrobných kroků, které bude třeba udělat, když nastane sucho v jakékoliv podobě," uvedl ministr Richard Brabec (ANO). Systém řízení sucha má obsahovat i novela vodního zákona, kterou chystá ministerstvo zemědělství vedené Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). V pondělí zveřejní, jak plánuje lépe hospodařit s vodou, která spadne na území ČR.

Z ankety ČTK vyplývá, že slezské hutní podniky ArcelorMittal Ostrava (AMO) a Třinecké železárny (TŽ) připravily krizové plány nakládání s vodou. Valašskomeziříčská chemička DEZA chce kvůli hrozícímu nedostatku vody vybudovat novou lagunu o kapacitě 18.000 metrů krychlových. Skanska, stavební a developerská skupina, se aktuálně rozhodla pro sledování Vodní stopy ve vybraných betonárnách, uvedl vedoucí oddělení Udržitelný rozvoj Karel Fronk. Cílem je zvýšit recyklaci a opětovné využívání vody.

Zdroj: ČTK

ČSSD nesouhlasí s návrhem ministra životního prostředí Brabce na výrazné zvýšení poplatků za odběr podzemní vody. Boj se suchem nesmí být záminka pro bezdůvodné plošné zvyšování nákladů domácností, které odebírají vodu z veřejných vodovodních sítí a nemohou ovlivnit, zda je v důsledku místních podmínek získávána více z povrchových či podzemních zdrojů. Ministři za ČSSD proto ve vládě nebudou hlasovat pro návrhy, které by vedly ke zvýšení poplatku a tedy zdražení vody pro domácnosti. Ministr životního prostředí Richard Brabec si přeje, aby změna byla přijata v koaliční shodě, je připraven dále jednat. Chce ale vědět, čím platit plány ve vodohospodářství.

Proti návrhu novely ministerstva životního prostředí v gesci hnutí ANO se nedávno postavily Svaz měst a obcí a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK). Podle sdružení by mohlo v krajním případě některým odběratelům vodné a stočné stoupnout až o 21 korun za metr krychlový. Letos Češi platí v průměru 83 korun za metr krychlový.

Zvýšení poplatků za odběr podzemních vod je podle ministerstva jedním z úkolů loni schválené vládní koncepce lepšího hospodaření s vodou. Plán na trojnásobné zvýšení do roku 2022 představil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na jaře s tím, že jde o kompromis, původně uvažoval o čtyřnásobném navýšení. "Počítali jsme, že průměrný dopad na obyvatele a rok by měl být 18 korun ročně. Na čtyřčlennou rodinu by to mělo být kolem 70 korun ročně," uvedl.

Nyní činí poplatek dvě koruny za metr krychlový vody na pití a tři koruny za metr krychlový na jiné použití. Zdražovat by se mělo od příštího roku.

Ještě víc by se podle sdružení SOVAK do ceny vody měl promítnout navrhovaný růst poplatků za vypouštění odpadních vod. SOVAK se obává toho, že zejména v některých menších lokalitách může stočné zdražit až o 15 korun za metr krychlový, a to kvůli výraznému zpřísnění požadavků na odstranění dusíku a fosforu.

Poplatky hradí vodohospodářské společnosti, polovina z nich jde krajům, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí.

"Boj se suchem nesmí být záminka pro bezdůvodné plošné zvyšování nákladů domácností, které odebírají vodu z veřejných vodovodních sítí a nemohou ovlivnit, zda je v důsledku místních podmínek získávána více z povrchových či podzemních zdrojů," uvedl dnes premiér Sobotka. "Nemůžeme souhlasit s tím, že by lidé měli platit za vodu vyšší poplatky, a to jen proto, že v důsledku jejího neustálého zdražování dochází k omezování její spotřeby, a tím i příjmů Státního fondu životního prostředí," dodal.

Podle sociálních demokratů v uplynulých letech vodné a stočné výrazně narostlo kvůli investicím do sítí, nových čistíren odpadních vod a také kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty u vodného a stočného z pěti na 15 procent. Sobotka připomněl, že celkový odběr vody z podzemních zdrojů v posledních letech trvale klesá, není proto důvod k drastickému zvyšování poplatku jako vynucenému regulačnímu opatření.

O zvýšení poplatků za vodu chce Brabec dál jednat

Ministr životního prostředí Richard Brabec si přeje, aby změna byla přijata v koaliční shodě, je připraven dále jednat. Chce ale vědět, čím platit plány ve vodohospodářství. V rozhovoru pro ČT 24 uvedl, že v připomínkovém řízení úřad vlády nic nenamítal.

Postoj ČSSD Brabec vnímá v souvislosti s blížícími se volbami. Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka dnes zvýšení poplatků podpořil. Ministerstvo životního prostředí podle něj dělá sice nepopulární, ale logický krok, jenž směřuje k ochraně cenného zdroje.

Proti návrhu novely ministerstva životního prostředí se nedávno postavily Svaz měst a obcí a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK). Podle SOVAK by mohlo v krajním případě některým odběratelům vodné a stočné stoupnout až o 21 korun za metr krychlový. Letos Češi platí v průměru 83 korun za metr krychlový. Takto dramatický nárůst Brabec odmítá, uvedl, že navýšení nesmí být sociálně neúnosné. Vyjádření SOVAK považuje za lobbistický tlak.

Zvýšení poplatků za podzemní vodu je podle ministra úkolem z vládní koncepce lepšího hospodaření s vodou. Plán na trojnásobné zvýšení do roku 2022 představil na jaře, jde podle něj o kompromis, původně uvažoval o čtyřnásobném navýšení. "Počítali jsme, že průměrný dopad na obyvatele a rok by měl být 18 korun ročně. Na čtyřčlennou rodinu by to mělo být kolem 70 korun ročně," uvedl. Nyní činí poplatek dvě koruny za metr krychlový vody na pití a tři koruny za metr krychlový na jiné použití. Zdražovat by se mělo od příštího roku.

Poplatky hradí vodohospodářské společnosti, polovina z nich jde krajům, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP).

"Boj se suchem nesmí být záminka pro bezdůvodné plošné zvyšování nákladů domácností, které odebírají vodu z veřejných vodovodních sítí a nemohou ovlivnit, zda je v důsledku místních podmínek získávána více z povrchových či podzemních zdrojů," uvedl Sobotka. "Nemůžeme souhlasit s tím, že by lidé měli platit za vodu vyšší poplatky, a to jen proto, že v důsledku jejího neustálého zdražování dochází k omezování její spotřeby, a tím i příjmů SFŽP," dodal.

Brabec je o předloze připraven diskutovat a je ochotný od zvýšení poplatku ustoupit. V tom případě je ale podle něj třeba začít se bavit o jiných způsobech financování vodní infrastruktury. "To nejsou peníze do státní pokladny, SFŽP je ihned investuje," uvedl. Souhlasí, že voda je drahá, to ale podle něj způsobila nepovedená privatizace.

Související článek:

Odbory také odmítají novou daň z pitné vody (16.8.2016)

Zdroj: ČSSD, ČTK

Ministerstvo životního prostředí inovovalo informační systém integrované prevence a předcházení znečištění (IPPC). Nová verze se graficky přiblížila ostatním ministerským stránkám a díky lepší přehlednosti by měla být uživatelsky příjemnější. Novinkou je zejména propojení s informačním systémem EIA, E-PRTR, reportovacího systému LCP Evropské komise a také systému EMIS Českého hydrometeorologického ústavu. I nadále obsahuje aktuální informace, obecné informace o IPPC, seznam a přehled zařízení i probíhajících řízení. Na inovovaný informační systém můžete nahlédnout zde.

Zdroj: MŽP

Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v Chotíkově u Plzně konečně získalo povolení ke zkušebnímu provozu. Kvůli opakovaným žalobám ekologických organizací se tak zkušební provoz odložil o osm měsíců. Stavba za téměř 2,1 miliard korun byla zahájena v roce 2013 a letos v červenci prošla garančními zkouškami, potvrzující že spalovna splňuje všechny ekologické i energetické parametry platné v Evropské unii.

ZEVO má sloužit především městu Plzeň a tento záměr je v souladu s plánem odpadového hospodářství Plzeňského kraje. V kraji ročně vzniká 250 tis. tun komunálního odpadu, přičemž zařízení je projektováno na výkon 95 tis. tun. Životnost zařízení je minimálně 35 let a návratnost investice by se měla vrátit za 15 let. Veškerý zisk z prodeje energií a plateb za odpad by se měl vracet zpět do provozu, obnovy a servisu.

Zdroj: ČTK

Česká republika má v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) vyčleněno 72 miliard korun na projekty ochrany životního prostředí. Opozice kritizuje rychlost čerpání a skutečnost, že se zatím podařilo vyčerpat pouze 1,2 miliardy.

Poslanec za TOP 09 Michal Kučera kritizuje neúčelnost vynaložených prostředků na kotlíkové dotace a jejich nízký přínos z pohledu ochrany ovzduší. Ministerstvo životního prostředí, které je řídícím orgánem, oponuje že jsou již schválené další projekty s celkovým rozpočtem 12 miliard. Do konce roku se předpokládá vyčerpání až 6 miliard. Dotace mají jít zejména na vodohospodářské projekty a projekty vedoucí ke zlepšování kvality ovzduší. Navíc nedávno vláda převedla z resortu dopravy na životní prostředí další dvě miliardy. Více zde.

Fakta ke stavu administrace OPŽP 2014–2020 (k 15. 8. 2016)

V rámci ukončených kolových výzev a aktuálně probíhajících průběžných výzev (33) s alokací 24,5 mld. Kč, bylo registrováno celkem 2591 projektů s dotací EU ve výši 24 mld. Kč, a z tohoto počtu:

• Projekty v realizaci s vydaným Rozhodnutím o poskytnutí dotace (RoPD) – celkem 20 s dotací EU 3,077 mld. Kč - těmto projektům jsou a mohou být vypláceny finanční prostředky.
• Žádosti schválené výběrovou komisí – celkem 717 akcí s dotací EU ve výši 10,1 mld. Kč - tito příjemci realizují výběrová řízení na dodavatele, po uzavření smlouvy o dílo jim bude vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace, na základě kterého jim mohou být vypláceny první prostředky.
• Žádosti schválené výběrovou komisí a zařazené do zásobníku mezi náhradní projekty – celkem 92 žádostí s dotací EU ve výši 1,86 mld. Kč.
• Zaregistrované žádosti s probíhající kontrolou formálních náležitostí, přijatelnosti a v hodnocení – celkem 975 žádostí s dotací EU 5,4 mld. Kč.
• Vyplaceno na účty příjemců podpory bylo 1,2 mld. Kč.
• Aktuálně máme otevřeno pro příjem žádostí celkem 8 výzev s alokací 3,36 mld. Kč.
• Do konce letošního roku plánujeme vyhlásit dalších 14 výzev s alokací 9,9 mld. Kč dotace EU.

Reakce MŽP na vyjádření opozičních politiků k čerpání OPŽP v Událostech České televize je k dispozici zde.

Zdroj: ČT24, MŽP

Voda zdraží kvůli chybě až o 20 procent. Když předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková na sklonku loňského roku oznámila, že pro letošní rok nevypíše cenové rozhodnutí, každý si představil hlavně majitele solárních elektráren, kteří tak přišli o část peněz. Teď se ale ukazuje, že to nejsou solárníci, kdo situaci odskákal. Problém dopadl na malé vodní elektrárny, z nichž mnohé patří jednotlivým povodím. Za letošní rok kvůli tomu přijdou o 200 milionů korun, a to znamená zdražování vody. Do největších obtíží spadlo Povodí Ohře, které zásobuje vodou Ústecký kraj. Více ZDE

Zdroj: Lidové noviny

Spalovna komunálního odpadu ZEVO v Chotíkově u Plzně získala dnes povolení ke zkušebnímu provozu. Stavba spalovny za 2,1 miliardy korun byla několikrát přerušena kvůli žalobám ekologických aktivistů. Zkušební provoz je tak oproti původním záměrům opožděn o osm měsíců. ČTK to řekl Tomáš Drápela, předseda představenstva Plzeňské teplárenské, která je investorem stavby.

Povolení vydal stavební úřad v Nýřanech po důkladné kontrole hasičů, inspektorátu práce, hygieniků, obce Chotíkov a dalších.

"Jsme rádi, že po mnohaletém úsilí a překonání řady neočekávaných překážek začíná spalovna sloužit veřejnosti. Testy a kontroly potvrdily, že nová spalovna v Chotíkově je dílem se špičkovými parametry," uvedl Drápela. Podle něj podpoří šetrný a ekonomicky rozumný vztah k životnímu prostředí na Plzeňsku na úrovni 21. století.

Stavba spalovny byla zahájena 1. srpna 2013 po deseti letech příprav. Letos na jaře začaly takzvané předkomplexní zkoušky, které ověřily funkčnost všech zařízení v různých režimech provozu. Vyvrcholily letos v červenci garančními zkouškami, které potvrdily, že spalovna splňuje všechny plánované ekologické i energetické parametry platné nejen na území ČR, ale v celé EU, uvedl Drápela.

Náklady na celou stavbu ve výši 2,1 miliardy korun byly dodrženy, stejně jako plánovaný energetický výkon pro dodávky tepla a elektřiny. Kapacitou se spalovna řadí k menším zařízením tohoto druhu. S projektovaným výkonem 95.000 tun energeticky využitého odpadu ročně zapadá do plánu odpadového hospodářství Plzeňského kraje i města Plzně. V kraji vzniká zhruba 250.000 tun komunálního odpadu ročně.

Vzniklé teplo bude už v letošní topné sezoně vytápět největší plzeňské sídliště Severní předměstí s 50.000 obyvateli. "Kromě toho, že se ušetří zhruba 75.000 tun hnědého uhlí ročně, tak se zvýší bezpečnost dodávek tepla do celé oblasti Lochotína," uvedl Drápela. Vyrobená elektřina bude dodávána do distribuční sítě ČEZ.

Ekonomická návratnost spalovny, která má 36 zaměstnanců, se odhaduje na 15 let, plánovaná životnost je minimálně 35 let. Veškerý zisk z prodeje energií a plateb za odpad půjde do provozu, obnovy a servisu zařízení. "Jde o službu obyvatelstvu," řekl vedoucí projektu spalovny Vlastimil Borecký. V roce 2024 bude v ČR zakázáno skládkování komunálního odpadu.

Zdroj: ČTK

Zastupitelé města Písek plánují vybudovat ve stávajícím areálu čistírny odpadních vod spalovnu, která by měla zpracovávat veškeré kaly s příměsí biomasy. Jednalo by se tak o úplně první obdobné zařízení v České Republice. Spalovna je dimenzována až na 5 000 tun kalů. Finanční náročnost je odhadována zhruba na 33 milionů korun, přičemž potřebné prostředky chce město získat v rámci dotační výzvy programu Life. V případě získání dotace by mohl být zahájen zkušební provoz již na podzim roku 2017. V současné době jsou veškeré kaly likvidovány na skládce Údraž u Albrechtic s ročními náklady kolem 3 miliónů korun. Více informací zde.

Zdroj: Ekolist, ČTK

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo informační leták o systému územního plánování v ČR. S ohledem na stručnost a srozumitelnost jsou uváděné informace zjednodušené a nepostihují všechny možnosti, které mohou nastat. Účelem bylo podání základního přehledu o systému územního plánování v ČR. Leták je k dispozici v českém, anglickém, německém, francouzském a anglickém jazyce.

Ke stažení: Informační leták

Zdroj: MMR