Poslaneciká sněmovna Parlamentu ČR dnes ve druhém čtení projednala novelu energetického zákona. Ta má za cíl zavést upřesnit právní postavení vedení Energetického regulačního úřadu s ohledem na dosavadní nesoulad mezi novelou energetického zákona platnou od 1. ledna 2016 a služebním zákonem.

Do závěrečného projednávání byl doporučen pozměňovací návrh poslance Milana Urbana (ČSSD), který navrhuje, že předsedkyně a místopředsedové Energetického regulačního úřadu nebudou podřazeni pod služební zákon a budou i nadále působit tak, jak uvádí energetický zákon. Mandát Aleny Vitáskové v čele ERÚ by tak měl skončit v červenci příštího roku. K 1. srpnu 2017 by vedení Energetického regulačního úřadu měla převzít pětičlenná rada.

"Zároveň je tento pozměňovací návrh v souladu s posledním usnesením vlády o postavení předsedkyně a místopředsedů ERÚ. Doufám, že se podaří celý legislativní proces úspěšně dokončit co nejdříve," uvedl ministr Jan Mládek.

Po přerušení projednávání návrhu zákona o zadávání veřejných zakázkách v pátek minulého týdne poslanci na dnešním pokračujícím jednání schválili zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon, který podle MMR usnadní zadávání veřejných zakázek a zajistí další průběh čerpání evropských dotací, prošel Sněmovnou a bude postoupen Senátu.

K projednanému zákonu MMR uvedlo, že jeho smyslem je zejména kultivace a zjednodušení zadávání zakázek zvláště s ohledem na starosty obcí. Zákon výrazně sníží administrativní zátěž, protože již nebude třeba ke každé nabídce vyhotovovat protokol. Také zadavatel dostane k dispozici celou řadu kritérií, podle kterých se bude moci rozhodovat o kvalitě nabídek. Nebude tak muset pokaždé soutěžit výhradně na nejnižší nabídnutou cenu, jako tomu je nyní. Zákon také umožní vyloučit nespolehlivého dodavatele, který předchozí zakázku zkazil nebo nedokončil a přitom se opět hlásí do dalšího výběrového řízení.

Zákon má dát zadavateli více prostoru, ale také odpovědnosti. Cílem není sepsat podrobný návod, ale jasně stanovit pravidla. Ministerstvo pro místní rozvoj již nyní pracuje na sadě návodných metodik pro zadavatele, které doplní schválený zákon. Zákon je stručnější a dochází ke změně systematiky tak, aby byl přehlednější.

Na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) bylo v roce 2015 podáno celkem 53 podnětů na nedodržování podmínek provozu malých vodních elektráren (MVE), všechny byly prošetřeny. Z tohoto počtu bylo prostřednictvím webu www.suchejezy.cz podáno 34 podnětů, zbylých 19 bylo od jiných subjektů. Za celý rok 2015 prověřili inspektoři celkem 146 MVE.

Kvůli závažným nedostatkům zahájili inspektoři 31 správních řízení o uložení pokuty. 19 rozhodnutí o pokutách v celkové výši 660 tisíc korun nabylo právní moci v roce 2015, začátkem roku 2016 pak další tři v celkové výši 90 tisíc korun. V ostatních případech ještě správní řízení nejsou ukončena. „Zjistili jsme závažné nedostatky, a proto zahájíme ještě dalších 12 správních řízení. V převážné většině případů nebyl při provozu MVE dodržen v toku pod jezem minimální zůstatkový průtok nebo nebylo možné provedení odečtu průtoku vody přes jez,“ přiblížila Zdeňka Vaňková, vedoucí oddělení ochrany vod ČIŽP.

Podle jejích slov bylo na řadě malých vodních elektráren provedeno i několik místních šetření dodržování minimálního zůstatkového průtoku. U vytipovaných pak byla provedena inspekční šetření na místě i v pozdních nočních hodinách, aby mohla být zkontrolována manipulace s vodou i v čase, kdy je snížena viditelnost.

„Kontrolou malých vodních elektráren se zabýváme už řadu let. Do plánu činnosti pro rok 2015 byla jejich prověrka zařazena u pěti oblastních inspektorátů, ale na základě velkého množství podaných podnětů v prvním pololetí 2015 jich bylo nakonec zapojeno všech deset. Nečekaný nárůst podnětů v roce 2015 byl způsoben nízkými průtoky vody na vodních tocích, které byly způsobeny dlouhodobou absencí srážek. V mnoha případech bylo zaznamenáno měřícími stanicemi ČHMÚ hydrologické sucho. V kontrolách dodržování stanovených minimálních průtoků na povrchových tocích pokračujeme i v letošním roce,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Kontrolní šetření byla provedena na 43 vodních tocích (řeky, potoky) a dvou rybnících. Nejvíce ovlivněnými vodními toky, kde nebyly dodrženy minimální zůstatkové průtoky, byly Sázava, Svratka a Lužnice. Největší počet provedených kontrol MVE byl proveden na řece Ploučnici, zkontrolováno 15 subjektů. Nejčastějším porušením bylo nedodržení minimálního zůstatkového průtoku, neprovádění revizí manipulačních řádů nebo neosazení vodního díla měřícím zařízením.

Sekce ochrany přírody a krajiny MŽP vyhlásila výzvu v rámci Programu na podporu projektů nestátních neziskových organizací na léta 2016 – 2020, Podprogramu na podporu koordinačních projektů v ochraně přírody a krajiny v roce 2016, pro nevládní organizace na koordinaci drobnějších projektů podporujících ochranu biodiverzity nebo rozvoj sítě regionálních pozemkových spolků. Dotace tak půjdou na finanční posílení činnosti spolků a obecně prospěšných společností, které zastřeší zejména lokálně významné projekty realizované nestátními neziskovými organizacemi. Více najdete na ZDE

Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) ve spolupráci s dalšími dotčenými subjekty přípravila připomínky k aktuálnímu návrhu změny vyhlášky MŽP k podmínkám použití kalů na zemědělské půdě. Přijetím návrhu kalové vyhlášky dojde podle asociace k citelnému zpřísnění podmínek skladování i dočasného uložení kalů před jejich použitím. Toto zpřísnění by dle našeho názoru mohlo mít za následek znemožnění či výrazné zkomplikování a zdražení nakládání s kalem formou použití na zemědělské půdě. Nově stanovené požadavky pro dočasné uložení upravených kalů před jejich použitím na zemědělské půdě stanovené návrhem kalové vyhlášky v současné době právnické osoby či fyzické osoby, které užívají půdu, nesplňují. Více ZDE

NOVÉ DOTACE Dne 7. 3. 2016 CzechInvest vyhlásil Výzvu I v programu Nízkouhlíkové technologie. Příjem žádostí o podporu bude zahájen 1. 4. 2016 a potrvá do 31. 7. 2016. Cílem programu podpory a Výzvy je podpořit konkurenceschopnost podniků a udržitelnost české ekonomiky prostřednictvím zaváděním inovativních technologií v oblasti elektromobility, nakládání s energií a využití druhotných surovin. Dalším cílem je zvýšení využití efektivnějších a spolehlivějších nízkouhlíkových technologií, které se zatím v ČR běžně neuplatňují. Jedná se o kolovou výzvu, tj. soutěžní typ, kde budou jednotlivé projekty porovnávány mezi sebou a výběr projektů bude proveden až po zhodnocení všech projektů. Veškeré informace k této výzvě jsou zveřejněny na webových stránkách CzechInvestu ZDE a Ministerstva průmyslu a obchodu ZDE.

Ministerstvo průmyslu a obchodu důrazně odmítá dezinformace, které se objevují v souvislosti s volbou nového předsedy Technologické agentury ČR. Připomínáme, že na předsedu Technologické agentury ČR byl na konci února vládní Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhnut Petr Očko. Ve funkci by tak měl nahradit dosavadní předsedkyni TAČR Rut Bízkovou, které v březnu letošního roku končí funkční období. Spolu s Očkem byl do předsednictva TAČR znovu navržen Pavel Komárek, který tak bude v předsednictvu pokračovat ve druhém funkčním období. Návrhy by měla schvalovat vláda již tuto středu.

Týkají se např. role Ministerstva průmyslu a obchodu ve financování výzkumu, vývoje a inovací. MPO v žádném případě není odpovědné za výzkumná centra financovaná z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VAVPI), tady jde jednoznačně o odpovědnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

MPO nikdy neusilovalo a neusiluje o převedení TA ČR pod služební zákon, ani o převedení implementace evropských fondů pod tuto agenturu. Tyto myšlenky se sice objevily už před třemi lety a přišlo s nimi naopak samo tehdejší vedení Technologické agentury. V praxi se však neujaly a MPO nevidí žádný důvod se k nim vracet.

K samotné nominaci Petra Očka se jen sluší poznamenat, že ani MPO ani Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků jako další nominující subjekt nepatří mezi příjemce dotací od TA ČR. Jejich návrh se opírá čistě o profesní zkušenosti a kvality kandidáta. 

Úvaha o podřízení TA ČR služebnímu zákonu a údajná snaha MPO a jemu podřízené agentury CzechInvest zbavit se odpovědnosti za evropské dotace a problémy s nimi spojené, je sice velmi pozoruhodná, ale irelevantní, protože není reálná. MPO o něčem takovém nikdy neuvažovalo, a pokud jde o evropské dotace, bylo jediným resortem, jemuž se loni podařilo vyčerpat plných 100 procent svěřených peněz z eurofondů. Spojování MPO s „problémy spojenými s evropskými dotacemi“ je zcela mimo kontext a postrádá jakoukoliv opodstatněnost.

Petr Očko od MPO obdržel nominaci, nikoli však zadání, kterým by jakkoli omezil nezávislost TA ČR, nad jejíž činností dohlíží pětičlenné předsednictvo, dvanáctičlenná výzkumná rada a 10 členů kontrolní rady. TA ČR se ze své činnosti zodpovídá Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace. To, co si od volby P. Očka předsedou TA ČR MPO opravdu slibuje, je zlepšení komunikace TA ČR napříč všemi resorty a akademickou i podnikatelskou sférou.

Čtěte také:

Do čela Technologické agentury byl navržen Petr Očko (26.2.2016)

Šéfa Technologické agentury určí vláda. Bělobrádek sklízí za Očka kritiku (E15, 29.2.2016)Více na: https://zpravy.e15.cz/domaci/politika/sefa-technologicke-agentury-urci-vlada-belobradek-sklizi-za-ocka-kritiku-1275098#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Novým šéfem Technologické agentury má být Očko, volba budí rozpaky (E15, 26.2.2016)

Zdroj: MPO

V souvislosti se schválením Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15. 4. 2015 zveřejňilo Ministerstvo pro místní rozvoj Pomůcku k uplatňování republikových priorit PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1.

Pomůcka je určena pracovníkům veřejné správy, především pořizovatelům zásad územního rozvoje (ZÚR), územních plánů (ÚP), projektantům územně plánovacích dokumentací (ÚPD), pracovníkům krajských úřadů, kteří uplatňují stanoviska k návrhu územního plánu, pracovníkům úřadů územního plánování, členům zastupitelstev krajů a obcí, kteří vydávají ÚPD a jejichž povinností je dbát na to, aby byla v souladu s PÚR ČR, a další odborné veřejnosti.

Rovněž by měla sloužit pracovníkům státní správy, kteří se podílejí na zpracování resortních koncepcí, které mají průmět do území.

Pořizovatelé musí zkontrolovat, zda v rámci územně plánovací činnosti je kromě zohlednění jednotlivých priorit v ÚPD také v jejich odůvodnění popsáno, jak byla priorita zohledněna – jak byla uplatněna v návrhu ÚPD, a to včetně odůvodnění (případně že nebyla zohledněna, pokud řešené území nemá předpoklady pro její uplatnění).

Dokument ke stažení:

Pomůcka k uplatňování republikových priorit PÚR ČR

VIDEO Místo polystyrenového obalu přivezou zboží v krabici z přírodní houbovité hmoty, ze které po použití nevzniká odpad, ale přídavek do kompostu. Obal nemusí být jen materiál na vyhození, který bez dalšího užitku končí v koši. Jednou z alternativ je obal vypěstovaný z hub, který by mohl nahradit polystyrenové výplně krabic, jež chrání křehké předměty při přepravě.

Oproti tomu houba je čistě přírodní materiál, který se v půdě rozloží velmi rychle, na kompostu za několik týdnů. Materiál vynalezla před 10 lety americká společnost Ecovative a říká mu Mushroom Packaging, tedy „houbové balení“.

Výroba je jednoduchá. Zárodky hub se vpraví do předem připravených forem, ve kterých je vlhký zemědělský odpad, zbytky různých plodin jako třeba ovesné plevy nebo kukuřičné slupky. Houby pak během několika dní volné místo ve formách prorostou, odpad se pomocí podhoubí spojí dohromady a dá mu pevný tvar a strukturu. Obal vyroste sám, bez chemikálií, bez vody a bez nutnosti umělého světla. Nakonec se forma vysuší a růst hub se tak zastaví. Použitý obal se pak dá snadno kompostovat, protože se v přírodě a v půdě lehce biologicky rozloží.

Obaly z hub už používá počítačová firma Dell, která v nich přepravuje servery a další své velké produkty. O používání těchto houbových obalů uvažuje například švédský nábytkářský gigant Ikea.

Zdroj: iHNED.cz

Přibližně deset či patnáct českých projektů dopravních staveb, u nichž Evropská komise vyžaduje nové posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), by mohlo projít určitým zrychleným posuzovacím procesem. Novinářům to dnes v Bruselu řekl český ministr životního prostředí Richard Brabec. Do konce tohoto měsíce by podle něj mohlo být jasné, které z projektů by mohly být tímto snazším způsobem posuzovány.

"Klíčové bude, v čem to zrychlené schvalování bude spočívat. A musí být záruka, že to bude výrazně rychlejší než nová EIA," poznamenal český ministr. Zatímco Praha by podle něj ráda co nejrychleji chybějící hodnocení EIA vyřešila především u nejdůležitější dopravní infrastruktury, komise navrhuje rychlejším posouzením vyřešit především projekty, které se z hlediska posuzování dopadů na životní prostředí jeví jako méně problematické.

Podle Brabce má evropská exekutiva přehled o tom, vůči kterým projektům v Česku v minulosti veřejnost protestovala, kterých se týkaly nejrůznější soudní spory a podobně. "Tam mají problém, neboť se dá očekávat, že proces posuzování může být komplikovanější," podotkl ministr. Podle Brabce u ostatních staveb už v zásadě začíná proces nového posuzování.

Evropská komise vyžaduje posouzení EIA u několika desítek důležitých dopravních staveb, jejichž projekty a existující posouzení jsou mnohdy roky staré. Premiér Bohuslav Sobotka koncem února hovořil o 64 takových projektech, které byly posuzovány ještě podle zákona z roku 1992.

Problém nesouladu českého posuzování vlivu na životní prostředí s unijními pravidly řeší komise s Českem už čtyři roky. Zahájeno už kvůli tomu bylo řízení o porušování unijních práv.

"Pro komisi je to nepříjemná a upřímně řečeno dost nepochopitelná situace: jak je možné, že ČR má desítky velkých dopravních projektů, které připravuje 17 nebo 20 let a nekoplo se do země. A v řadě projektů není po 17 letech ani územní rozhodnutí," poznamenal dnes Brabec.

Nové posuzování může zahájení stavby ještě dále zdržet, klidně o několik let. Premiér Sobotka v únoru varoval, že případné zdržení může ohrozit i čerpání evropských fondů ve výši okolo 90 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Ministři životního prostředí členských států EU projednali výsledky zasedání 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která se konala na přelomu listopadu a prosince loňského roku v Paříži. Druhým hlavním tématem setkání ministrů životního prostředí bylo tzv. oběhové hospodářství.

Pařížská dohoda o klimatu představuje skutečný průlom a úspěch v mezinárodním vyjednávání. Na konferenci však musí navazovat řada opatření, která umožní uvést její závěry do praxe.

„Nyní nás čeká mnoho úkolů v souvislosti s implementací dohody, a to jak na úrovni mezinárodní, kde je potřeba vyřešit např. otázku specifikace jednotlivých vnitrostátně stanovených příspěvků ke snižování emisí skleníkových plynů a transparentní systém jejich započítávání a reportingu, tak na úrovni EU. Tam nás čeká mnoho práce na související unijní legislativě,“ uvedl ministr Richard Brabec.

Pro Evropskou unii přitom podle něj tato opatření musejí být prioritou, aby zůstala důvěryhodným partnerem pro ostatní smluvní strany. Zásadní je také ratifikace pařížské dohody s dostatečným předstihem před jejím vstupem v platnost, aby se EU mohla již od začátku účastnit všech rozhodovacích procedur. Závazek unie na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 je jedním z vůbec nejambicióznějších v porovnání s vnitrostátně stanovenými příspěvky ostatních smluvních stran Rámcové úmluvy. Významnou roli v jeho naplňování bude hrát i aktivní spolupráce se soukromou sférou, městy, regiony a organizacemi. V Česku bude klíčovým strategickým nástrojem pro snižování emisí a ochranu klimatu Ministerstvem životního prostředí připravovaná Politika ochrany klimatu v ČR.

Dalším důležitým bodem jednání byla evropská Strategie pro oběhové hospodářství.

„Vítáme širší kontext Akčního plánu pro oběhové hospodářství. Zahrnutí celého ekonomického cyklu, včetně designu, výroby, spotřeby a nakládání s odpady, považujeme za logické, neboť může přinést velmi konkrétní přínosy v dalších průmyslových oblastech, nejen pouze v odpadovém hospodářství jako dosud,“ řekl ministr Brabec a dodal, že vedle zlepšení nakládání s odpady, významného snížení skládkování a podpory výzkumu, vývoje a inovací pro efektivní získávání druhotných zdrojů je prioritou ČR také příprava reálných aplikovatelných ekonomických nástrojů a stimulů pro podporu recyklace v českém průmyslu a zajištění dostatečných kapacit i investic k přechodu z odpadového na oběhové hospodářství.

Tématem důležitým pro ČR je v souvislosti s oběhovým hospodářstvím rovněž vyjasnění definic základních důležitých pojmů, sjednocení oblasti vykazování odpadových dat a harmonizace některých právních požadavků, přičemž cíle by měly být realistické, odůvodněné a dosažitelné pro všechny členské země EU.

Ministři životního prostředí na zasedání projednávali rovněž otázku endokrinních disruptorů [1], kde se dlouhodobě po EK požaduje příprava prováděcích předpisů definujících endokrinní disruptory s využitím vědeckých kritérií. Ministři rovněž vyslechli informace k novému Akčnímu plánu EU pro boj proti obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy, problematice měření emisí z automobilů v reálném provozu (RDE), Minamatské úmluvě o rtuti či transformaci energetiky s využitím obnovitelných zdrojů.

Poznámky:

[1] Endokrinní disruptory (nazývané též hormonálně aktivní látky) je označení pro látky, které účinkují jako hormony a narušují fyziologické funkce endogenních hormonů zvířat i člověka. Mohou poškozovat vývoj, neurologické, rozmnožovací a imunitní funkce organismu. Do skupiny endokrinních disruptorů se řadí celá škála nejrůznějších chemikálií, například některé léky, dioxin, chlorované bifenyly a DDT. Tyto látky se nacházejí v mnoha běžných výrobcích, jako jsou plastové lahve, plechovky na potraviny, potraviny, hračky, čisticí prostředky, kosmetika a pesticidy.

PŘIPOMÍNKOVÉ ŘÍZENÍ Ministerstvo zemědělství poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace s termínem pro připomínky 25. března 2016. Ministerstvo navrhuje účinnost dne 1. června 2016 s tím že dnes platná vyhláška č. 236/2002 Sb. bude zrušena. Návrh vyhlášky přináší oproti platné právní úpravě obsahuje následující změny: povodňové scénáře pro průtok Q500, sjednocení  postupu stanovení záplavového území a aktivních zón záplavového území (AZZÚ), náležitosti opatření obecné povahy, kterým se záplavové území a jeho AZZÚ stanovuje a definici datové struktury záplavového území. Více ZDE

80 projektů zaměřených na ochranu klimatu, přírody a podporu biologické rozmanitosti, rozvoj šetrného turistického ruchu a na ekologické vzdělávání ve školkách i školách získá od MŽP celkem 13,5 milionu korun. Mezi podpořenými projekty je i odborná konference PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ 2016, kterou bude pořádat České ekologické manažerské centrum, z.s. od 24. až 25. října (více ZDE).

Žadatelé na podzim loňského roku předložili do Programu na podporu projektů NNO pro rok 2016 celkem 173 projektových námětů s celkovou požadovanou výší dotace 29 milionů korun. Seznam podpořených projektů si můžete stáhnout ZDE.

MŽP zároveň nabízí informace o výstupech a výsledcích z projektů NNO v předchozích letech. Ty jsou k dispozici ve veřejně přístupné a přehledně zpracované databázi na této internetové adrese.

ŠPATNÁ PRAXE Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod uložili pokutu 160 tisíc korun firmě za užívání nezkolaudovaného silážního žlabu a zemní jímky, která nezaručovala ochranu jakosti vod. Při kontrole v únoru 2015 v areálu společnosti inspektoři zjistili, že žlab a jímka bez izolace jsou využívány ke skladování siláže a jímání silážních šťáv. Firma tím porušila vodní zákon.

„Silážní šťávy, byť biologicky odbouratelné, patří mezi závadné látky. Je nutné s nimi nakládat tak, aby nedocházelo k ohrožování kvality povrchových a podzemních vod. Silážní žlab s vyhloubenou zemní jímkou bez jakékoliv izolace je naprosto nevhodným zařízením. V tomto případě se jednalo o zcela zjevné porušení právních předpisů,“ uvedl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Společnost se proti pokutě udělené ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci v plné výši potvrdilo.

Na zítřejším jednání bude evropská Rada pro životní prostředí projednávat akční plán EU pro oběhové hospodářství. Tento plán je součástí balíčku, který zahrnuje rovněž čtyři legislativní návrhy týkající se odpadů. Cílem balíčku je stimulovat přechod Evropy k oběhovému hospodářství, které bude ve srovnání se stávajícím modelem udržitelnější a konkurenceschopnější. Balíček zavádí opatření, která mají snížit využívání zdrojů, omezit množství odpadu a podpořit recyklaci.

Ministři rovněž v rámci politické rozpravy vycházející ze sdělení vypracovaného Komisí a z dokumentu připraveného předsednictvím projednají činnost navazující na Pařížskou dohodu o změně klimatu.

Rada se má v návaznosti na nedávný soudní spor zabývat rovněž otázkou endokrinních disruptorů (chemických látek, které mohou narušovat fungování hormonálního systému).

Ve středu V EHSV se sejde předsednictvo specializované sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí a specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí. Proběhne také 3. schůze podskupiny pro přípravu rozpočtu na rok 2017, 1. schůze studijní skupiny - Dopad závěrů konference COP 21 na evropskou dopravní politiku a veřejné slyšení na téma „Stav energetické unie – řízení a správa a důsledky pro občanskou společnost“. Uskuteční se také 1. schůze studijní skupiny Evropská pohraniční a pobřežní stráž a 1. schůze studijní skupiny Dopad závěrů konference COP 21 na evropskou dopravní politiku.

Pod záštitou Evropské komise proběhne dvoudenní setkání (čtvrtek a pátek) evropského elektrárenského regulačního fóra, které se bude zabývat vnitřním trhem s elektřinou. Dále se také bude zabývat přeshraničním obchodem s elektřinou, zejména ratifikaci přeshraničního obchodu s elektřinou. Účastníky budou představitelé národních regulačních orgánů, představitelé vlád členských států, obchodníci s elektřinou nebo také spotřebitelé.

Čtěte také:

Klimatické cíle do roku 2030 Komise zvyšovat nechce (EurActiv.cz, 3.3.2016)

Komise: Evropa připravuje další kroky pro implementaci Pařížské dohody (ANJ, 2.3.2016)

Pneumatiky, suť, starý nábytek, televizory, kufry, kola, plastové lahve, střešní krytina, sedačky a jiné části automobilů, nebezpečné odpady, jako je například zdravotnický materiál, nacházejí lesníci ve svých revírech. Jen vloni lesníci odhalili skoro 900 černých skládek. Bohužel pachatel je obvykle neznámý a náklady na likvidaci stojí miliony.

Loni lesníci Lesů ČR odhalili 859 skládek, což byl meziroční nárůst o pětinu. Skládky byly na téměř 30 hektarech a jejich likvidace stála 3,3 milionu korun. Za posledních pět let vydal podnik na odklízení nepovolených skládek 9,3 miliony korun. „Problém řešíme každoročně, a to i přesto, že jsou dnes ve většině měst i obcí sběrné dvory, kam je možné nepotřebné věci zdarma odvézt,“ uvedl výrobně-technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický.

Vytvoření tak zvané černé skládky je přestupkem proti lesnímu zákonu i zákonu o odpadech. "Každého, kdo si plete les s kontejnerem, čeká policejní šetření a pokuta," uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová. Najít původce skládky však není v praxi snadné. "Vlastník lesa by měl černou skládku vždy oznámit Policii ČR. Jednotlivce, kteří se zbavují odpadu mimo vyhrazená místa, může pokutovat i obecní úřad, na jehož katastrálním území se skládka nachází, a to až sto tisíci korunami, " dodala mluvčí.

„Pokud se zjistí původce odpadu, dostane pokutu a skládku odstraní na jeho náklady specializovaná firma. V případě, že původce skládky neznáme, dohodneme se na odklízení odpadu s obcí a podle finančních možností a rozsahu skládky odpad uklidí naši sezónní zaměstnanci,“ dodal Václav Lidický.

Do budoucna lze podle Lesů ČR zabránit vzniku černých skládek šířením informací prostřednictvím médií, své místo má i environmentální výchova, ale nejdůležitější je příklad.

Lesy České republiky spravují bezmála polovinu lesů v zemi, tedy 1,2 miliony hektarů.

Statistické údaje k 1. 3. 2016 – nepovolené skládky v lesích