Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pořádá ve středu 11. listopadu 2015 v budově Ministerstva průmyslu a obchodu (Na Františku 32, 110 15 Praha 1) XVI. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách. Smyslem Fóra je seznamovat širokou odbornou veřejnost s novinkami v oblasti nejlepších dostupných technik (BAT- Best Available Techniques), a zjišťovat zpětnou vazbu z průmyslu, zemědělství a dalších zainteresovaných orgánů a organizací. Na Fóru se každoročně scházejí odborníci zabývající se problematikou integrované prevence z dotčených státních orgánů, krajských úřadů vykonávající státní správu v přenesené působnosti a členové národních technických pracovních skupin.

Fórum MPO pořádá ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP), Ministerstvem zemědělství (MZe), Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a agenturou CENIA.

Organizační pokyny:

• Vyplněnou přihlášku odešlete nejpozději do 6. listopadu 2015 na adresu: novotnal(zavináč)mpo.cz nebo se registrujte telefonicky na čísle: 224 853 284.

• Akce se koná 11. listopadu 2015 v budově MPO (Na Františku 32, 110 15, Praha 1- Staré Město) jednací síň č. 239, I. patro.

• Registrace účastníků od 8:30 hod do 9:00 hod, oficiální zahájení od 9:00 hod, předpokládaný konec akce v 13:00 hod.

Dokumenty ke stažení:

• Program XVI. zasedání Fóra

• Závazná přihláška

VÝSLEDKY Na pondělní schůzi dne 12. října vláda znovu odložila bod Analýza proveditelnosti legislativy v rámci snižování závislosti na fosilních palivech v podmínkách České republiky. Vláda dále odložila jednak Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a i informaci ve věci vydávání ověřujících závazných stanovisek ke stanoviskům EIA vydaným podle starého zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zák. č. 244/1992 Sb.) a vyhodnocení 23 velkých projektů podle usnesení vlády č. 1078 ze dne 15. 12. 2014. Vláda schválila Akční plán realizace Strategie regionálního rozvoje ČR 2015-2016 a návrh nařízení vlády, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Brdy.

VÝSLEDKY JEDNÁNÍ VLÁDY:

• Analýza proveditelnosti legislativy v rámci snižování závislosti na fosilních palivech v podmínkách České republiky - odloženo

• Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR - odloženo

• Informace ve věci vydávání ověřujících závazných stanovisek ke stanoviskům EIA vydaným podle starého zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zák. č. 244/1992 Sb.) a vyhodnocení 23 velkých projektů podle usnesení vlády č. 1078 ze dne 15. 12. 2014 - odloženo

• Návrh nařízení vlády, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Brdy - schváleno

• Akční plán realizace Strategie regionálního rozvoje ČR 2015-2016 - schváleno

CHKO Brdy

Nová CHKO vznikne na území zanikajícího vojenského újezdu. Na rozhraní Středočeského a Plzeňského kraje na ploše 345 km2 tak zajistí ochranu mimo jiné 16 evropsky významných lokalit, které se na jejím plánovaném území nacházejí.

Kategorie chráněná krajinná oblast je navržena vzhledem k charakteru území, které splňuje kritéria podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jde totiž o rozsáhlé území, s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin a s dochovanými památkami historického osídlení.

Péči o území bývalého vojenského újezdu přebírá rezortní organizace MŽP – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Speciální ochranu bude vyžadovat mimořádně cenné bezlesí, které vděčí za svůj vznik armádě – krajinu formovaly dopady střel a pojezdy tanků.

V území se nachází také řada hodnotných biotopů s na ně vázanými zvláště chráněnými druhy rostlin a živočichů. Zvláštností území jsou druhotně vzniklá rozsáhlá vřesoviště a sukcesní stádia, která vznikla po odlesnění a jsou udržována vojenskou činností. Dále se tu nacházejí přírodně hodnotné kromě samotných „dopadových ploch“ např. litorální porosty, mokřadní společenstva a louky v okolí Padrťských rybníků, zoologicky hodnotný tok Klabavy, který je významný z hlediska výskytu početné populace raka kamenáče či populace vranky obecné, nebo okolí zříceniny hradu Valdek, kde se nacházejí reliktní bory na silně kamenitém svahu a staré smíšené listnaté porosty, zároveň jde o geomorfologicky hodnotnou lokalitu. Na biotopy, které jsou součástí I. zóny ochrany přírody, jsou vázány zejména tyto druhy živočichů: rak kamenáč, rak říční, vranka obecná, čolek horský, ropucha obecná, skokan štíhlý, skokan ostronosý, rosnička zelená, ještěrka živorodá a obecná, užovka hladká a obojková, zmije obecná, slepýš křehký, ťuhýk obecný, krutihlav obecný a čáp černý a tyto druhy rostlin: rosnatka okrouhlolistá, suchopýr pochvatý, prstnatec májový, kosatec sibiřský a upolín evropský.

K návrhu na vyhlášení CHKO po zrušení Vojenského újezdu Brdy se Ministerstvo životního prostředí přiklonilo též na základě požadavku místních samospráv a občanů z dotčeného regionu.  Záměr na vyhlášení CHKO Brdy byl od počátku roku 2012 konzultován se zastupiteli dotčených obcí, zástupci Středočeského a Plzeňského kraje, místními občany a se zástupci subjektů hospodařících v území. Poté byl návrh záměru projednán s dotčenými vlastníky nemovitostí, obcemi a kraji a upraven podle pravomocných rozhodnutí o podaných námitkách.

Do území navrhované CHKO spadá celým svým katastrálním územím pouze obec Míšov. V několika případech zasahují do CHKO svým zastavěným územím obce (Nové Mitrovice a Čížkov). Další obce se nachází po obvodu mimo území navrhované CHKO, přičemž do navrhované CHKO zasahují pouze jejich katastry. Vyhlášení CHKO Brdy se tak celkem dotkne katastrálních území 34 obcí.

V souvislosti s vyhlášením chráněné krajinné oblasti Brdy a kvůli lepší dostupnosti pro veřejnost vznikne na Příbramsku detašované pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, v rámci něhož bude pracovat i správa chráněné krajinné oblasti Brdy. Kanceláře v Příbrami se budou věnovat především dotačním programům v širším regionu středních Čech a frekventovanějším správním agendám v CHKO, zatímco budova v Jincích bude poskytovat zázemí těm pracovníkům, kteří se budou zaměřovat na zajištění odborné a technické podpory činností organizace (např. management, lesnictví, botanika, zoologie) a kteří se budou pohybovat přímo v prostoru bývalého vojenského újezdu.

Klub českých turistů začne turistické značení v Brdech provádět po 1. lednu 2016.

Závislosti na fosilních palivech

Vláda České republiky vyjádřila v programovém prohlášení vůli připravit zákon, který sníží závislost České republiky na fosilních palivech za podmínky, že tím neutrpí konkurenceschopnost České republiky. Cílem tohoto materiálu je shrnout hlavní principy, na kterých by měl být návrh zákonné úpravy postaven a navrhnout další postup přípravy této zákonné úpravy.
Hlavním účelem navrhované právní úpravy je přijetí dlouhodobého cíle, kterým má být postupné a výrazné snížení spotřeby fosilních paliv, respektive výrazný pokles emisí skleníkových plynů ve všech sektorech ekonomiky. Materiál shrnuje hlavní důvody pro přijetí zákonné úpravy a její předpokládané přínosy pro ČR, mezi které patří především omezení dovozní závislosti na fosilních palivech, usnadnění plnění závazků ČR v oblasti energetiky, ochrany klimatu a ovzduší a vytvoření dlouhodobě stabilního prostředí pro investice do úspor energie a inovací v průmyslu a energetice.

Materiál byl předložen v květnu tohoto roku do připomínkového řízení (více ZDE).

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Adaptační strategie ČR shrnuje pozorované změny klimatu na globální, evropské a národní úrovni a prezentuje zpracované projekce dalšího vývoje klimatu a předpokládané dopady na území ČR. Materiál rovněž identifikuje prioritní oblasti hospodářství a životního prostředí ve vztahu k předpokládaným dopadům změny klimatu a shrnuje vhodná adaptační opatření tím, že uvádí do kontextu adaptační opatření navrhovaná v rámci různých strategických složkových (sektorových) dokumentů a doplňuje směry adaptačních opatření v oblastech, pro které taková opatření zpracována nebyla.

Materiál také shrnuje potřebné legislativní změny a možné ekonomické nástroje a dosavadní ekonomické poznatky, dále komunikační principy pro zapojení veřejnosti a také potřebné směřování výzkumu, vzdělávání, výchovy a osvěty v této oblasti. Strategie rovněž uvádí rámcové vyhodnocení finanční náročnosti realizace navržených adaptačních opatření, analýzu vlivu na podnikatelské prostředí a kvantifikaci nákladů v případě nečinnosti, v návaznosti pak přehled stávajících i perspektivních ekonomických nástrojů a možnosti jejich využití. Další zpřesnění a doplnění ekonomických aspektů bude zpracováno v rámci přípravy národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu.

Materiál byl předložen v květnu tohoto roku do připomínkového řízení (více ZDE).

Související článek:

E15: Stavbám za desítky miliard hrozí odklad (12.10.2015, E15)

Vláda chce čelit změnám klimatu. V pondělí o tom bude jednat (11.10.2015, Parlamentnílisty.cz)

Tisíce tun odpadu v budoucnu skončí místo skládek ve spalovnách. Počítá s tím nová koncepce krajů na příštích 10 let, která počítá s úplným koncem fungování skládek. Odpad se tak nově bude pouze třídit, nebo právě spalovat. Podle ekologů ale Česko může mít kvůli většímu množství spalovaného odpadu problém v Bruselu. Postavení nových spaloven prý navíc Češi zaplatí v poplatcích za popelnice. Jestli jsou plány krajů reálné, má nejdříve posoudit ministerstvo životního prostředí. Kolik odpadu se v regionech zrecykluje, a kde naopak upřednostní spalovny, by mělo být jasné na začátku příštího roku.

Zdroj: ČT24

Ve sbírce předpisů ČR právě vychází novela zákona o ochraně veřejného zdraví, novela zákona o místních poplatcích a vyhláška, kterou se mění vyhláška o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod.

Děti z dětských domovů a obdobných zařízení budou tak osvobozeny od poplatků za komunální odpad. Stejnou výjimku budou mít obyvatelé domovů pro zdravotně postižené a pro seniory. Změny přinese novela o místních poplatcích, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Prezident dnes podepsal novelu zákona o ochraně veřejného zdraví. Toto novelu znovu projednávala Sněmovna v polovině září, kdy nepřijala pozměňovací návrhy Senátu.

Poplatek za komunální odpad bude promíjet obecní úřad, nikoli zastupitelstvo obce. Rozhodla o tom Sněmovna na návrh Senátu. Své původní rozhodnutí, že by prominutí poplatku mělo schvalovat zastupitelstvo, tak změnila. Úprava je součástí novely o místních poplatcích, která má od poplatků za odpad osvobodit děti z dětských domovů a obdobných zařízení a také obyvatele domovů pro zdravotně postižené a pro seniory. Novela počítá také s tím, že odpovědnost za hrazení komunálních plateb za děti ponesou jejich rodiče. Nemohlo by se tak už stát, že by děti po dovršení 18 let věku čelily exekuci kvůli dluhům za odvoz komunálního odpadu.

Novela zákona o ochraně zdraví novelizuje §44 a §44b týkající se úpravy nakládání s chemickými látkami a chemickými směsmi, dílčím způsobem je doplněna oblast pitných vod, dále se v novele pro oblast vod určených pro lidskou spotřebu řeší oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví prvního stupně zakázat používání vody, která nesplňuje jakost pitné vody a možnost povolení mírnějšího hygienického limitu, novela také mění oblast hluku.

Seznam nových předpisů/účinnosti:

• Zákon č. 266/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (U: 1.1.2016)

• Zákon č. 267/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (U: 1.12.2015)

• Vyhláška č. 264/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod (U: 20.10.2015)

Nová trolejbusová trať,  plnicí stanice CNG a 105 nových nízkopodlažních autobusů s pohonem na CNG byly dnes slavnostně uvedeny do provozu v Dopravním podniku Ostrava. Celkem 90 dvanáctimetrových a 15 osmnáctimetrových vozidel nahradí stejný počet neekologických dieselových autobusů, které byly až dosud v Ostravě provozovány.

S dodávkou autobusů s pohonem na zemní plyn úzce souvisí dokončení a zprovoznění nové velkokapacitní plničky CNG v hodnotě 55 milionů korun. Svými parametry, výkonem 3000 Nm3/hod. a obsluhou 24 autobusů za hodinu patří tato plnička k nejvýkonnějším ve střední Evropě.

Dodávka nových autobusů i plnička CNG jsou v rámci projektu „Autobusy CNG v DPO“ v celkové hodnotě 768 milionů korun financovány 85 procenty z evropských fondů (Operační program Životní prostředí 2007–2013), 5 procent dotace kofinancovalo Ministerstvo životního prostředí a 10 procent doplatil dopravní podnik.

Ministerstvo životního prostředí dnes zveřejnilo nejnovější, detailně zpracovaná odpadová data za rok 2014. V produkci uvedených odpadů jasně vedou 3 regiony: Hlavní město Praha, Středočeský a Moravskoslezský kraj. Výjimku představuje pouze produkce nebezpečných odpadů, v ní střídá Prahu Jihomoravský kraj s nejvyšší produkcí.

Mezi 3 regiony se všeobecně nejnižší produkcí se řadí Karlovarský, Liberecký a kraj Královéhradecký. Pouze v případě porovnání nebezpečných odpadů se v nejnižší produkci za Karlovarským krajem umístil kraj Plzeňský a Vysočina. Nejvíce komunálních odpadů produkuje Hlavní město Praha, naopak nejméně kraj Karlovarský.

Aktuální údaje verifikovala agentura životního prostředí CENIA. Podložená jsou metodickým výpočtem v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech. Čerstvá fakta slouží jako podklad pro zpracování krajských plánů odpadového hospodářství, přípravu projektů z Operačního programu Životní prostředí a jako základ pro plnění reportingových povinností MŽP vůči EU.

Dokument ke stažení:

Produkce jednotlivých druhů odpadů za kraje ČR (PDF, 293 kB)

Mohlo by Vás zajímat:

Statistika: Produkce, využití a odstranění odpadu a produkce druhotných surovin v roce 2014 (2.10.2015, ČSÚ)

Až 10 tisíc nových domácích solárních elektráren by mohlo každoročně vzniknout díky aktualizaci Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje. Ministerstvo průmyslu a obchodu souhlasilo s připomínkami energetických odborníků. Podle České fotovoltaické průmyslové asociace jde o krok správným směrem, který umožní rozvoj malých střešních elektráren.

Obnovitelné zdroje v České republice ročně vyrobí více než 9 milionů megawatthodin elektřiny. To představuje 65 procent energetické poptávky českých domácností, které ročně spotřebují 14 milionů megawatthodin elektřiny. Aktuální kroky ministerstva průmyslu navíc umožní rozvoj malých střešních elektráren. „Zrušení administrativních bariér je klíčový impuls pro malou solární energetiku, který otevře zájemcům přístup k vlastní výrobě elektřiny ze slunce. Česko se tak ve využití decentralizované energetiky přiblíží vyspělým evropským státům nebo USA, ve kterých právě solární energetika přináší energetickou soběstačnost a s ní i nižší účty za elektřinu domácnostem nebo podnikům,“ vysvětluje Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. 

Česká fotovoltaická průmyslová asociace ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost a dalšími profesními sdruženími usiluje o maximální zjednodušení pravidel pro malé solární elektrárny (do 10 kilowattů výkonu). Asociace také vyzvaly vládu k obnovení osvobození výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů od platby daně z elektřiny. Platba daně z elektřiny pro obnovitelné zdroje totiž znamená jen novou administrativní bariéru a zbytečné náklady pro stát. „Po předloňském zastavení rozvoje tohoto moderního energetického odvětví se můžeme těšit na nový rozjezd tisíce malých solárních elektráren na střechách rodinných domků. Klíčovou podmínkou však stále zůstává dokončení legislativních změn, které zjednoduší pravidla pro provoz těchto malých zdrojů energie,“ připomíná další důležité kroky Veronika Knoblochová z České fotovoltaické průmyslové asociace.

Růst obnovitelných zdrojů do roku 2020 podle návrhu Národního akčního plánu pro OZE:

Růst instalovaného výkonu návrhu NAP OZE do 2020:

Svaz průmyslu a dopravy ČR nedoporučuje přijmout navrhovanou novelu vyhlášky o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Podle svazu navrhovaný předpis znamená návrat k podpoře skládkování a rovněž znamená zvýšenou administrativní zátěž pro podniky.

SP ČR v rámci mezirezortního připomínkového řízení zaslal stanovisko k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Podle svazu předložený návrh naprosto komplikuje a omezuje využívání odpadů (omezení druhů odpadů, požadované další rozbory apod.).

Přestože Česká republika novelou zákona o odpadech směřuje k odklonu od skládkování, je předložení úprav prováděcí vyhlášky k vybraným typům odpadů návratem zpět k podpoře skládkování. Veškeré dosud provedené kroky vedoucí k odklonu od skládkování v souladu s hierarchií nakládání s odpady jsou návrhem vyhlášky absolutně zpochybněny. Návrh rovněž znamená zvýšenou administrativní zátěž pro podniky, zvýšené finanční náklady, aniž by znamenaly faktické přínosy v ochraně životního prostředí.

Zásadní obecné připomínky SPČR:
1) Předložený návrh sice používá obvyklou argumentaci potřeby transpozice evropských předpisů do české legislativy, lze však konstatovat, že v mnohých aspektech jde nad jejich rámec, přičemž se v těchto aspektech podrobněji nevěnuje zdůvodnění, proč je tak navrhováno. Jedná se zejména o stanovení parametrů pro využití odpadů na povrchu terénu - nejvyšších přípustných koncentrací v sušině, ve výluhu odpadů či určení ekotoxicity. V těchto aspektech neexistuje žádný evropský předpis, který by tato kritéria vyžadoval jako závazná pro zohlednění při transpozici, natož který by stanovoval konkrétní výši hodnot. Skutečnost, že zákonem došlo ke zrušení vyloučení z působnosti zákona o odpadech pro sedimenty vytěžené z vodních koryt a nádrží, nezakládá důvody pro změny koncepce využívání odpadů na povrchu terénu v rozsahu, jak navrženo. Považujeme návrh v tomto směru za nežádoucí „gold plating“.

2) Návrh v předložené podobě významně zasahuje do způsobu nakládání s odpadem, který může být využíván k ukládání na povrchu terénu, přičemž nedůvodně snižuje potenciál využití odpadů, které mají inertní povahu s minimálním zásahem do životního prostředí. Proto návrh důrazně odmítáme a požadujeme jeho komplexní přepracování s dopracováním zdůvodnění nastavení limitních hodnot. V této souvislosti je nutné rovněž podrobně vysvětlit, proč jsou takto zásadně upravovány požadavky na využívání odpadů na povrchu terénu, rozšíření působnosti zákona o odpadech na sedimenty z koryt vodních toků a vodních nádrží, nejsou relevantním důvodem.

3) Pokud se předpokládá významné navýšení tohoto druhu odpadu a jsou pro jeho využití stanoveny takto přísné požadavky, nabízí se dotaz, kam budou tyto odpady ukládány, pokud nebudou tyto hodnoty plnit. Limity vodného výluhu pro využití na povrchu terénu jsou stanoveny na úrovni limitů vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou vodu, v některých ukazatelích jsou limity ještě tvrdší, proto lze důvodně předpokládat, že ve většině případů odpadů aktuálně využívaných na povrchu terénu nebudou nové podmínky pro využití naplněny. Tento aspekt však není vyhodnocen.

4) Vzhledem k tomu, že Česká republika novelou zákona o odpadech směřuje k odklonu od skládkování, je předložení takovýchto úprav prováděcí vyhlášky k vybraným typům odpadů návratem zpět k podpoře skládkování. Veškeré dosud provedené kroky vedoucí k odklonu od skládkování v souladu s hierarchií nakládání s odpady jsou návrhem vyhlášky absolutně zpochybněny. Předkládaná vyhláška totiž nesměřuje k tomuto cíli, neboť de facto ponechává stávající praxi, kdy jsou sice vyhláškou kladeny některé požadavky na ukládání komunálního odpadu na skládky, tyto však nejsou v praxi aplikované, protože chybí jasné povinnosti a způsoby k jejich prokázání. Vyhláška by měla pro tyto požadavky stanovit jasná a nepřekročitelná pravidla k jejich ověřování, tak tomu bohužel není. Velkou pochybnost je třeba vyjádřit nad zdroji dat využitých pro zpracování RIA a spolupracujícími osobami, jejichž činnost předmětu vyhlášky závislá. Tato skutečnost velmi zpochybňuje nezávislost zpracování navrhovaných úprav. Zejména pokud v ČR existují veřejné výzkumné instituce, jejichž odbornost a nezávislost je nezpochybnitelná a využití jejich odborného zázemí by tak garantovalo nezávislost zpracování vyhlášky. Právě absence odborného názoru universitního prostředí lze považovat za zásadní negativum předloženého návrhu vyhlášky.

5) Je zcela zřejmé, že předložený návrh naprosto komplikuje a omezuje využívání odpadů (omezení druhů odpadů, požadované další rozbory apod.)! Odpady budou končit na skládkách! Návrh znamená zvýšenou administrativní zátěž pro podniky, zvýšené finanční náklady, aniž by znamenaly faktické přínosy v ochraně životního prostředí.

Dokument ke stažení:

Stanovisko SPČR

REAKCE MZe Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jakým způsobem Ministerstvo zemědělství v letech 2009 až 2015 řídilo oblast vodovodů a kanalizací a jak rozdělovalo peníze na jejich výstavbu a obnovu. U konkrétních obcí a vodohospodářských společností pak kontroloři prověřili, jak peníze využívaly. NKÚ zkontroloval 22 akcí za 1,2 miliardy korun, z čehož polovinu tvořily peníze ze státního rozpočtu. Kvůli nedostatečnému řízení, roztříštěným kompetencím a chybějící komunikaci mezi orgány stále chybí v České republice plně funkční systém, který by zajistil trvalou udržitelnost vodovodů a kanalizací. Česká republika navíc nesplnila podmínky Evropské unie týkající se čištění odpadních vod a hrozí jí za to sankce.

Do konce roku 2010 měla být podle Evropské unie zajištěna určitá úroveň shromažďování a čištění odpadních vod. Splnění evropských požadavků mělo podle Ministerstva zemědělství přijít na 75 miliard korun. Náklady měly rovným dílem pokrýt peníze z Evropské unie, státního rozpočtu a od investorů. V polovině roku 2015 ale tyto požadavky EU stále nesplňovaly aglomerace s celkovým počtem 1,7 milionu ekvivalentních obyvatel, z nichž většinu tvořila Praha a okolní obce. Náklady na jejich splnění Ministerstvo zemědělství odhadlo na sedm až osm miliard korun, přičemž nejvíce peněz bude potřeba na dobudování ústřední čistírny odpadních vod v Praze. Podle kontrolorů se podmínky Evropské unie podaří České republice naplnit nejdříve v roce 2021, tedy minimálně 11 let po termínu.

Špatný stav vodovodů a kanalizací i jejich trvalou udržitelnost měly v rámci Ministerstva zemědělství řešit konkrétní programy, z nichž ministerstvo přerozdělilo 13,5 miliardy korun ze státního rozpočtu. První dokončený program financoval například 1 116 kilometrů vodovodních sítí a 662 kilometrů kanalizací. O dotacích z některých programů od listopadu 2011 rozhodoval přímo ministr zemědělství nebo jeho náměstek. Ignorovali přitom pravidla programů, která jasně určují, komu a za jakých okolností může být dotace udělena. Rozhodli tak například o poskytnutí dotace státnímu podniku, přestože tyto peníze nebyly pro státní podniky určeny. V 11 případech zase rozhodli o poskytnutí vyšší dotace, než zmíněná pravidla povolovala.

K podobným zjištěním v této oblasti došel také Evropský účetní dvůr. Při kontrole evropských peněz na čistírny městských odpadních vod v České republice, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku poukázal například na stále nevyřešenou trvalou udržitelnost vodovodů a kanalizací v těchto zemích. Za zmínku stojí, že na rozdíl od ostatních kontrolovaných zemí v České republice nemají lidé povinnost připojit se ke kanalizaci, pokud ji mají k dispozici. U akcí, na které se zaměřil ve své kontrole NKÚ, se přitom počet obyvatel připojených na nově vybudovanou kanalizaci pohyboval mezi 56 % a 100 %. V případě nižšího počtu připojených domácností přitom klesá efektivita celé stavby.

Reakce Ministerstva zemědělství:

Ministerstvo zemědělství upřesňuje závěry kontrolních nálezů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které se týkají rozdělování finančních prostředků v oblasti vodovodů a kanalizací. Závěry kontroly NKÚ spadají do období let 2009 až 2015, tedy převážně doby, kdy resort řídili předchozí ministři.

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 15/01 (pdf, 530 kB)

VYJÁDŘENÍ MZD ČR Pokusy s kyselinou sírovou, chlorovodíkovou nebo metanolem. To už bude pro studenty mladší 18 let od ledna možná minulost. Ministerstvo zdravotnictví totiž připravilo vyhlášku, která jim s nebezpečnými látkami zakazuje pracovat. Přitom právě pokusy jsou podle učitelů pro studenty na hodinách nejzajímavější, protože jim pomáhají pochopit učivo.

Vyjádření Ministerstva zdravotnictví ČR:

Ochrana zdraví žáků včetně ochrany zdraví žáků při praktickém vyučování je předmětem školského zákona. Pokud jde o podmínky ochrany zdraví žáků při praktickém vyučování, upravuje je školský zákon tak, že odkazuje na pracovněprávní předpisy (cit.: "na žáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci").

Ministerstvo zdravotnictví  bylo při přípravě vyhlášky č. 180* vázáno směrnicemi EU na ochranu zdraví mladistvých zaměstnanců.  Důvodem vydání nové vyhlášky o pracích zakázaných mimo jiné mladistvým zaměstnancům byla skutečnost, že dosud platná směrnice EU na tomto úseku byla v r. 2014 novelizována, a to ve smyslu zpřísnění požadavků na ochranu zdraví mladistvých zaměstnanců. Vedle toho nová směrnice zohlednila i jednotnou klasifikaci a označování chemických látek a směsí v souladu s nařízeními EU v této oblasti.

Vyhláška č. 180 prošla při přípravě řádným legislativním procesem, přičemž žádná z připomínek se netýkala toho, že byť novou právní úpravou došlo ke zpřísnění podmínek práce s chemickými látkami a směsmi pro mladistvé zaměstnance, bránila by tato skutečnost přípravě na povolání mladistvých zaměstnanců. Podotýkáme, že ani dříve platná vyhláška č. 288/2003 Sb. neumožňovala mladistvým v rámci přípravy na povolání pracovat s karcinogeny, mutageny a procesy s rizikem chemické karcinogenity, s azbestem a jinými nebezpečnými  chemickými látkami a přípravky.

Ministerstvo zdravotnictví nyní podrobně zkoumá návrh MŠMT na novelizaci vyhlášky č. 180 a zmírnění podmínek v této oblasti a pokud to bude možné, MZ návrhu MŠMT vyhoví.

Pozn: Vyhláška č. 180/2015 Sb. Sb. o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích)

Zdroj: ČRo

Desítky velkých dopravních projektů jsou ohroženy. Ambiciózní plány ministerstva dopravy na rozvoj dopravní infrastruktury narušuje fakt, že u projektů bude nutné sladit stanoviska vlivu stavby na životní prostředí získaná před vstupem do EU s novým zákonem. Pokud se to nezdaří, bude třeba zahájit nový proces EIA, což výstavbu o léta oddálí. V ohrožení jsou všechny velké plány, například na pražském okruhu či druhé spojnici z Čech na Moravu R35. Více ZDE

Upozornění: Vláda má dnes na programu také bod: Informace ve věci vydávání ověřujících závazných stanovisek ke stanoviskům EIA vydaným podle starého zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zák. č. 244/1992 Sb.) a vyhodnocení 23 velkých projektů podle usnesení vlády č. 1078 ze dne 15. 12. 2014. Přehled bodů jednání vláda ZDE.

Dnešním hostem pořadu ČT24 Týden v politice byla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Hovořilo se na téma nového zákona o veřejných zakázkách a o evropských dotací.

Za nejdůležitější poslání Sobotkovy vlády považuje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová vytvoření nového zákona o veřejných zakázkách. Míní, že bez něj nelze očekávat například zlepšení kvality staveb, ale ani zrychlení čerpání evropských dotací. Pro Týden v politice České televize ale přiznala, že se jí nepodařilo prosadit změnu, která by zbavila velké části práce antimonopolní úřad.

„Řekla bych, že je to nejdůležitější zákon našeho mandátu,“ charakterizovala Karla Šlechtová zákon o veřejných zakázkách. Současný označila za „příliš sešněrovaný a přeregulovaný“, zásadní vadou je, že se většina zadavatelů bojí vyhlásit jiná kritéria než pouze nejnižší cenu.

Hospodářská komora ovšem vytýká připravovanému novému zákonu, že ani on nestanoví žádná další kritéria. Podle ministryně pro místní rozvoj to tak je ale jenom částečně. „Jde o typ výběrového řízení. Někde jsou povinná kritéria, kterých je více než nabídková cena. Někde je možné soutěžit pouze na cenu,“ popsala. Mezi dalšími povinnými kritérii tak může být například projektový tým.

ÚOHS nový zákon příliš neodlehčí
Vedle kritérií a boje o nejnižší cenu – namísto hledání ideálního poměru kvalita/cena – je ale dnes velký problém veřejných soutěží také jejich zdlouhavost. „Existuje kanibalismus neúspěšných uchazečů, kdy se každý druhý odvolává na ÚOHS. ÚOHS musí podle zákona vyhodnotit každý podnět, který tam přijde, následně se zdrží zadávací řízení,“ shrnula Karla Šlechtová. Kompletní řízení včetně všech odvolání může trvat až devět měsíců, což je obzvlášť velký problém, když jde o projekt spolufinancovaný Evropskou unií. „Pak jsou tam korekce, pokuty,“ upozornila ministryně.

Přiznala však, že její snaha zbavit ÚOHS části zátěže a zrychlit tak rozhodování alespoň u soutěží na zakázky s evropským spolufinancováním narazila u vládních kolegů. „Bavili jsme se o tom, že tyto podněty by vyhodnocoval řídicí orgán – instituce odpovědná za dané operační programy. ÚOHS by měl více času na ostatní věci. Nicméně na vládě k tomu nebyl souhlas, vláda rozhodla, že ÚOHS bude tyto věci řešit dál,“ uvedla Karla Šlechtová.

Zákon musí platit nejpozději od jara
Zákon, který chce MMR přejmenovat na zákon o zadávacích řízeních, určuje podmínky zadávacího řízení. Zadavatelům zakázek dává větší pravomoci, současně jim nařizuje postupovat transparentně a přiměřeně. Zakazuje například uzavřít smlouvu s účastníkem tendru, který nesplňuje požadavky zákona či zadavatele. Zvyšuje také limit pro povolené vícepráce na 50 procent ze současných 30 procent.

Nový zákon o veřejných zakázkách musí platit nejpozději od 18. dubna 2016. Norma je totiž mimo jiné reakcí na změnu evropské legislativy, které musí členské státy do dvou let promítnout také do národních předpisů.

Pořad můžete sledovat krátce po 20 hodině ZDE.

Zdroj: ČT24, MMR ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dne 9. října 2015 již 9. výzvu v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) s názvem „Územní studie“. Výzva se týká zpracování územních studií pořizovaných podle stavebního zákona. Podporovány budou územní studie zaměřené na řešení krajiny a územní studie zaměřené na veřejnou technickou infrastrukturu, veřejnou dopravní infrastrukturu nebo na veřejná prostranství.

Podpora je zaměřena na zpracování územních studií veřejné technické infrastruktury, veřejné dopravní infrastruktury, veřejných prostranství nebo také na komplexní řešení krajiny. Územní studie lze realizovat na celém území správního obvodu obce s rozšířenou působností. Příjemci podpory mohou být pouze obce s rozšířenou působností. Celková alokace výzvy je 450 mil. Kč a z toho 382,5 mil. Kč je z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Žadatelé mohou žádosti o podporu podávat od 29. října 2015 do 31. března 2017, přičemž žádosti budou hodnoceny průběžně podle data předložení. Realizace projektů pak musí být dokončena nejpozději 31. prosince 2019. Výzva „Územní studie“ patří pod specifický cíl 3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje.

Dne 20. října 2015 se v Praze uskuteční seminář pro žadatele k 3. výzvě „Regulační plány“ a k 9. výzvě Územní studie. Seminář je určen jen pro zástupce obcí s rozšířenou působností. Více informací, program a přihlašovací formulář na seminář v Praze naleznete ZDE. Projekty je možné konzultovat s kontaktními pracovníky Centra pro regionální rozvoj České republiky v jednotlivých krajích. Dokumenty k výzvě najdete ZDE.

Mohlo by vás zajímat:

MMR vyhlásilo pro obce s rozšířenou působností výzvu na pořízení regulačních plánů (16.9.2015)

Výzva - Územní plány

Na konci září jsme vás informovali, že Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo údaje z integrovaného registru znečišťování (IRZ) za rok 2014. Dnes ministerstvo uvedlo, že ohlášených údajů vyplývá pozitivní trend, který spočívá v poklesu úniku či přenosu některých látek škodlivých pro lidské zdraví a životní prostředí.

Platí to například pro polétavý prach PM10, oxidy síry, oxid uhličitý, polycyklické aromatické uhlovodíky unikající do ovzduší či vody, nebo pro dioxiny a furany uniklé do ovzduší nebo v odpadech. Kompletní vyhodnocení bude předmětem Souhrnné zprávy IRZ, kterou v současné době MŽP zpracovává. Jakmile bude zpráva dostupná, tak vás budeme informovat.

Níže uvádíme stručnou statistiku ohlašování do IRZ a porovnání roku 2013 a 2014, které MŽP dnes publikovalo. Údaje ohlášené do IRZ jsou k dispozici na webových stránkách registru ZDE.

Stručná statistika ohlašování do IRZ za rok 2014

Za ohlašovací rok 2014 dosud ohlásilo do IRZ celkem 5 589 provozoven, což je oproti předchozímu roku výrazný nárůst (z 5 222 provozoven). Nárůstu se dočkal i počet provozoven s jednou nebo více činnostmi E-PRTR a přesáhl tak 800 ohlašovatelů – konkrétně se jednalo o 828 provozoven (za rok 2013 jich bylo 792). V této souvislosti je nutné podotknout, že souhrnné údaje se mohou v průběhu celého roku měnit, protože ohlašovatelům je umožněno zaslané údaje opravovat (ať již z vlastní vůle nebo z podnětů ČIŽP nebo MŽP a CENIA, které provádí kontrolu ohlašovaných údajů). Pro doplnění počet subjektů, které ohlašovaly alespoň za jednu provozovnu, se za rok 2013 dostal k hodnotě 3 984, přičemž předchozí rok jich bylo o něco méně – konkrétně 3 719.

Co se týče jednotlivých druhů úniků a přenosů, jsou počty následující (v závorce jsou údaje za předchozí ohlašovací rok – tj. za rok 2013):

• úniky do ovzduší – 861 (859) provozoven a 38 (35) látek;

• úniky do vody – 97 (110) provozoven a 29 (32) látek;

• úniky do půdy – 0 (1) provozovna a 0 (14) látek;

• přenosy látek v odpadních vodách – 86 (83) provozoven a 31 (32) látek;

• přenosy látek v odpadech – 874 (839) provozoven a 25 (25) látek.

Jak je z výše uvedeného přehledu patrné, nejvíce ohlašovatelů musí ohlašovat úniky do ovzduší a přenosy látek v odpadech. Oproti minulému roku se do popředí dostaly přenosy látek v odpadech. Naopak zcela nulové či bezvýznamné zastoupení mají úniky do půdy. Za zmínku stojí poměrně významný pokles počtu ohlašovatelů u úniků do vody a nárůst ohlašovatelů ve skupině přenosů látek v odpadech. Jinak se počty ohlašovatelů meziročně příliš nemění.

Co se týče přenosů množství odpadů, je možné zcela jednoznačně uvést, že se jedná o nejrozsáhlejší skupinu ohlašovatelů. Sleduje se jak množství nebezpečných odpadů, tak i ostatních. Konkrétní čísla jsou následující (v závorce opět údaj pro porovnání z předchozího ohlašovacího období):

• nebezpečné odpady – 4 749 (4 369) provozoven;

• ostatní odpady – 1 052 (960) provozoven.

Vzhledem k poměrně nízké prahové hodnotě pro ohlašování nebezpečných odpadů (2 tuny/rok) není žádným překvapením, že počet jeho ohlašovatelů (provozoven) překračuje několikrát počet ohlašovatelů (provozoven) ostatních odpadů. V obou případech došlo k poměrně výraznému zvýšení počtu ohlašovatelů.

Vybrané údaje se vztahují k znečišťujícím látkám, které ohrožují lidské zdraví nebo životní prostředí. V závorce je uvedený údaj za předchozí ohlašovací rok (tj. 2013). Přehled zahrnuje všechny ohlášené údaje, tedy i údaje, které nepřekračují ohlašovací práh. Polétavý prach – PM10 v únicích do ovzduší (prahová hodnota 50 000 kg/rok).

Meziroční vývoj vybraných látek v IRZ (2014 vs. 2013):

V následující části textu je uvedeno několik vybraných údajů vztahujících se k důležitým znečišťujícím látkám. S ohledem na celkový počet sledovaných látek v IRZ (celkem 93) nelze výběr považovat za reprezentativní, ale jsou vybrány takové látky, jejichž význam je z hlediska ohrožení zdraví nebo životního prostředí nezpochybnitelný. V závorce je opět uveden odpovídající údaj za předchozí ohlašovací rok (tj. 2013). V přehledu jsou zahrnuty všechny ohlášené údaje (tj. i údaje nepřekračující ohlašovací práh).

• Polétavý prach – PM10 v únicích do ovzduší (prahová hodnota 50 000 kg/rok)

Počet ohlašovatelů (provozoven) – 32 (31)

Ohlášené množství – 3 280 997,7 (3 778 281,1) kg

• Oxidy síry (SOx/SO2) v únicích do ovzduší (prahová hodnota 150 000 kg/rok)

Počet ohlašovatelů (provozoven) – 91 (101)

Ohlášené množství – 105 350 165,5 (111 512 152,5) kg

• Oxid uhličitý (CO2) v únicích do ovzduší (prahová hodnota 100 000 000 kg/rok)

Počet ohlašovatelů (provozoven) – 73 (81)

Ohlášené množství – 63 320 970 407,1 (66 271 862 958,3) kg

• Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) v únicích do ovzduší (prahová hodnota 50 kg/rok)

Počet ohlašovatelů (provozoven) – 3 (6)

Ohlášené množství – 812,9 (780,5) kg

• Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) v únicích do vody (prahová hodnota 5 kg/rok)

Počet ohlašovatelů (provozoven) – 0 (1)

Ohlášené množství – 0 (20,5) kg

• Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) v přenosech v odpadních vodách (prahová hodnota 5 kg/rok)

Počet ohlašovatelů (provozoven) – 3 (4)

Ohlášené množství – 119,2 (44,6) kg

• Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) v přenosech v odpadech (prahová hodnota 50 kg/rok)

Počet ohlašovatelů (provozoven) – 23 (18)

Ohlášené množství – 14 644,9 (11 998,3) kg

• PCDD+PCDF (dioxiny+furany) v únicích do ovzduší (prahová hodnota 0,0001 kg/rok)

Počet ohlašovatelů (provozoven) – 11 (14)

Ohlášené množství – 0,015836 (0,92253) kg

• PCDD+PCDF (dioxiny+furany) v přenosech v odpadech (prahová hodnota 0,001 kg/rok)

Počet ohlašovatelů (provozoven) – 8 (7)

Ohlášené množství – 0,051238 (0,100216) kg

Jako pozitivní je z výše uvedeného přehledu potřeba vyzdvihnout trend v ohlašovaném množství polétavého prachu, který je velkým problémem např. v Moravskoslezském kraji. Rovněž snížení abnormálního množství PCDD+PCDF, které bylo způsobeno jedním ohlašovatelem, lze hodnotit kladně. Snížení se nevyhnulo také oxidu síry a oxidu uhličitému.

Skupinou, která je hojně ohlašována a není uvedena výše, jsou těžké kovy. V rámci IRZ se sleduje široké spektrum těžkých kovů (např. olovo, rtuť, chrom atd.) a pravidelně patří mezi nejohlašovanější polutanty a také mezi polutanty s nejvyšším ohlašovaným množstvím.

Zveřejňování údajů, které ohlašují podniky do integrovaného registru znečišťování životního prostředí (IRZ) už od roku 2004, probíhá dle zákona o IRZ každý rok k 30. září. Za rok 2014 byly k 30. 9. 2015 ohlášeny do IRZ údaje za celkem 5589 provozoven, což je oproti roku 2013 o více než tři stovky provozoven více (v r. 2013 jich bylo 5 222). Do registru IRZ provozovatelé hlásí 93 látek, a to na základě překračování stanovených limitů v zákoně.

Související článek:

MŽP zveřejnilo údaje ohlášené do IRZ za rok 2014 (30.9.2015)

Zdroj: MŽP, IRZ