Vláda dnes schválila novelu zákona o výrobcích s ukončenou životností, která reaguje na nové evropské nařízení o bateriích a odpadních bateriích. Cílem novely je sladit české právní předpisy s přímo účinným nařízením EU a zajistit jejich efektivní aplikaci. Novela a samotné nařízení se zaměřují na zlepšení podmínek pro nakládání se všemi druhy baterií v rámci celého životního cyklu. Součástí novely je také posílení kontroly nad dodržováním pravidel, přísnější sankce a jasné lhůty pro certifikaci zpracovatelů odpadu.

Novela přizpůsobuje českou legislativu novému evropskému nařízení o bateriích a odpadních bateriích 2023/1542/EU tak, aby byla zajištěna vymahatelnost a aplikovatelnost zákona o výrobcích s ukončenou životností. Zároveň některé části českého právního řádu, které byly duplicitní s evropským nařízením, byly odstraněny, aby se předešlo nejasnostem a zjednodušilo se právní prostředí. Novela též reaguje na podněty, které vyplynuly z praxe a z Ekoauditu.

„Naší prioritou je efektivní adaptace evropského nařízení tak, aby byla zajištěna jeho vymahatelnost a aby nevznikaly zbytečné legislativní překážky. Novela přináší jasná a srozumitelná pravidla pro nakládání se všemi druhy baterií a zajišťuje jejich odpovědnou recyklaci tak, aby na ni nedopláceli obce či občané. Za poslední hodnocené období v roce 2022 bylo uvedeno na trh přes 46 tisíc tun baterií a akumulátorů. U průmyslových baterií byl největší podíl olověných baterií (67 %), u přenosných pak převládaly baterie alkalické. Většinově se jednalo o průmyslové baterie, přenosných baterií bylo v roce 2022 uvedeno na trh přes 5 tisíc tun a zpětným odběrem bylo získáno více než 2,5 tisíce tun, tedy mírně nad 50 procent. Cílem této novely je mj. právě zvýšit recyklaci a opětovné využití baterií,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nařízení o bateriích zavádí komplexní pravidla pro nakládání s bateriemi po celou dobu jejich životnosti. Cílem je snížit environmentální dopady baterií a zvýšit jejich recyklaci a opětovné využití, což přináší povinnosti při procesu jejich návrhu, výroby, sběru, zpracování a likvidace. Vztahuje se na všechny druhy baterií, včetně těch, jejichž množství v poslední době výrazně narůstá (baterie v lehkých dopravních prostředcích atd.). Posiluje rozšířenou odpovědnost výrobců a vymezuje i některé nové přístupy.

Novela zákona v oblasti baterií kromě adaptace evropského nařízení do české legislativy podrobněji upravuje zejména problematiku průmyslových baterií (jedná se především o bateriová úložiště). Navrhována jsou opatření umožňující řešit tzv. free-riding, kdy za zpracování odpadu hradí náklady někdo jiný než ten, kdo by za daný výrobek měl být odpovědný, tedy výrobce.

„Byly zavedeny jasné a vymahatelné sankce pro případy porušení povinností vyplývajících z evropské regulace, což posílí kontrolu nad dodržováním pravidel. Další důležitou změnou je posílení role Ministerstva životního prostředí v rámci odvolacích řízení souvisejících s posuzováním shody baterií. Ministerstvo tak bude mít možnost poskytovat odborné stanovisko v případech, kdy bude nutné řešit sporné otázky v rámci dozorových a certifikačních procesů,“ doplnil ministr Hladík.

Novela rovněž stanovuje přesné lhůty pro certifikaci zpracovatelů odpadních elektrozařízení. Tím se zajistí, že nově vzniklá zařízení budou mít jasně definované termíny pro splnění požadovaných podmínek, což přispěje k lepší kontrole jejich činnosti a zajištění ekologicky šetrného nakládání s elektroodpadem.

Poslední významnou změnou je posílení ochrany výrobců a provozovatelů solárních elektráren v situacích, kdy by došlo k zániku kolektivního systému, jehož prostřednictvím plní své povinnosti v oblasti recyklace a zpětného odběru zařízení. Toto opatření má zajistit, že tito provozovatelé nebudou vystaveni právní nejistotě a budou mít jasně definované postupy pro další fungování.

„Novela zákona reflektuje nejen evropské legislativní požadavky, ale také podněty z praxe, které byly předloženy v rámci Ekoauditu. Jedná se zejména o úpravu certifikace zpracovatelů odpadních elektrozařízení, nebo posílení postavení výrobců a provozovatelů solárních elektráren v případě zániku oprávnění provozovatele kolektivního systému tak, aby byl systém nastaven jako dlouhodobě funkční. Věříme, že tyto změny přispějí k lepší udržitelnosti a ochraně životního prostředí,“ dodal vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí David Surý.

Krátce: Vláda schválila Ekoaudit 2024

Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu připravilo aktualizaci Ekoauditu, jehož cílem je snížit administrativní a finanční zátěž podnikatelů v oblasti environmentální legislativy. Materiál obsahuje návrhy na úpravu zákonů ke zjednodušení právní povinnosti firem, aniž by negativně ovlivnily ochranu životního prostředí. Od roku 2010 bylo v rámci Ekoauditů splněno přes 150 úkolů. Nejvíce se týkaly změny v zákoně o odpadech a v zákoně o ochraně ovzduší. Součástí materiálu je také přehled dřívějších opatření, která podnikatelská sféra pozitivně hodnotí. Například v oblasti ochrany ovzduší došlo ke zjednodušení provozní evidence a navýšení hranice pro placení záloh. V oblasti ochrany přírody a krajiny byla doplněna výjimka pro kácení dřevin ve zvláště chráněných územích pro provozovatele energetických soustav. Vodní zákon byl upraven tak, aby zjednodušil ohlašování povinných údajů.

Hlavními identifikovanými projevy změny klimatu pro území České republiky a období do roku 2050 jsou dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky, zvyšování teplot, extrémně vysoké teploty, extrémní vítr a požáry vegetace. V ČR se dopady změny klimatu projeví hlavně v 11 tematických oblastech (často se jedná o sektory), kterými jsou lesní hospodářství, zemědělství, vodní režimu v krajině a vodní hospodářství, biodiverzita a ekosystémové služby, zdraví a hygiena, urbanizovaná krajina, cestovní ruch, průmysl a energetika, doprava, kulturní dědictví a bezpečné prostředí. Cílem adaptace na změnu klimatu v ČR je prostřednictvím navrhovaných opatření a úkolů „zvýšit připravenost České republiky na změnu klimatu – snížit zranitelnost a zvýšit odolnost společnosti a ekosystémů vůči změně klimatu a omezit tak její negativní dopady“.

Dokument ke stažení:

• 53_25_Materiál

• 53_25_Předkládací-zpráva

V rámci dohody o německém obranném a infrastrukturním výdajovém balíčku se Zeleným podařilo prosadit odkaz na klimatickou neutralitu do ústavy. Význam novely a její právní dopady se považují za historický průlom, na druhé straně se většina právních expertů shoduje, že nebude mít širší právní důsledky, píše server Euractiv. Více ZDE

Poslanecká sněmovna opětovným neprojednáním novely zákona o obalech, včetně návrhu zálohového systému, zablokovala klíčový krok k řešení katastrofálního stavu nakládání s nápojovými obaly v Česku. Iniciativa Zálohujme.cz varuje, že jde o neakceptovatelné selhání v ochraně životního prostředí a podpoře cirkulární ekonomiky. PET lahve a plechovky dál znečišťují přírodu a města, přičemž cenný materiál končí ve spalovnách a na skládkách, zatímco většina Evropy už je opakovaně recykluje díky zavedeným zálohovým systémům.

Ministerstvo životního prostředí přitom připravilo kvalitní návrh, který reflektoval potřeby všech dotčených stran – od obcí a recyklačních firem po výrobce a spotřebitele. Navržený systém mohl zásadně zvýšit míru recyklace PET lahví a plechovek nad 90 %, omezit littering a snížit závislost českého průmyslu na dovozech recyklátů ze zahraničí. Přesto se poslanci rozhodli tento návrh odsunout, čímž oddalují potřebnou změnu a prodlužují období, kdy Česká republika zaostává za moderními recyklačními standardy.

Dopady neprojednání novely:

• Znečištění krajiny: Nedostatečná recyklace nápojových obalů znamená, že se budou PET lahve a plechovky nadále hromadit v přírodě, namísto toho, aby se zužitkovaly v rámci cirkulární ekonomiky jako cenný materiál.

• Plýtvání surovinami: V Česku končí polovina PET lahví a tři čtvrtiny hliníkových plechovek na skládkách nebo ve spalovnách. Místo jejich znovuvyužití v cirkulární ekonomice se s nimi neefektivně plýtvá.

• Ohrožení surovinové soběstačnosti: Výrobci a recyklátoři musí kvůli nedostatku kvalitního recyklátu dovážet materiály ze zahraničí, přestože bychom si je mohli zajistit sami.

Vyjádření členů a podporovatelů iniciativy Zálohujme.cz:

Ladislav Zoubek, předseda oblastního výboru Klubu českých turistů, Karlovarský kraj:

 „Členové Klubu českých turistů se pravidelně účastní akce Ukliďme Česko, u nás v Karlovarském kraji také Úklidu kolem řeky Ohře i dalších, často sbíráme odpadky během výletů. Českou krajinou se pohybujeme více, než mnozí jiní a vidíme dobře, kolik PET lahví a hliníkových plechovek leží v přírodě, místo aby skončily v tříděném odpadu. Nejen u nás v ČR se ukazuje, že lidé bez finanční motivace jsou nepoučitelní. Zálohový systém by tak mohl zásadně změnit situaci, protože motivuje lidi vracet obaly zpět do oběhu, místo aby končily v lesích, horách nebo u řek. Je zde prostor i pro motivaci chudších obyvatel PET a plechovky vyhledávat, sbírat a odevzdávat. Známe příklad např. z Norska, kdy si český cykloturista sběrem a odevzdáváním PET lahví finančně vylepšil svůj pobyt.  A následovat by mělo i zálohování pneumatik, kterých jsou také okolí silnic i lesních cest plné. Čisté prostředí je základním předpokladem pro udržitelnou turistiku a ochranu přírodního dědictví České republiky.“

Jan Daňsa, Country manager, ALPLA ČR:

„ALPLA Česká republika podporuje zálohový systém, protože používání recyklovaného materiálu má velmi pozitivní vliv na CO2. Používání rPET snižuje uhlíkovou stopu výrobků až o 90 % oproti původnímu PET materiálu. Zálohování pomůže zlepšit dostupnost materiálu na českém trhu a podpoří jeho recyklaci, tedy uzavření materiálové smyčky tzv. z lahve do lahve.”

Radek Balkovský, koordinátor projektu Čistý les a jednatel FOR4EST z.s.:

„V českých lesích a přírodních oblastech každoročně nacházíme tisíce odhozených nápojových obalů. Zavedení zálohového systému by tento problém zásadně omezilo a pomohlo udržet naše lesy čisté. Každá lahev nebo plechovka, která se dostane zpět do oběhu, znamená méně odpadu v přírodě a více cenných surovin pro recyklaci.“

Pavel Vavruška, obchodní ředitel KOLI, Sodovkárna Kolín:

„Jsme tradiční český výrobce, který se snaží dělat věci poctivě a udržitelně. Záleží nám na tom, co se s našimi obaly děje poté, co opustí výrobu. Zálohový systém vnímáme jako příležitost, jak zlepšit návratnost obalů a dát materiálům druhý život. Mrzí nás, že připravený návrh nedostal prostor k projednání. Česká republika tak zbytečně ztrácí čas i potenciál dělat věci lépe.“

Jiří Andrš, ředitel pivovaru Clock:

„V našem pivovaru balíme velkou část výrobků do plechovek a je pro nás frustrující sledovat, jak obrovské množství hliníku končí zbytečně na skládkách nebo ve spalovnách. Hliník má téměř nekonečný recyklační potenciál – každá plechovka by mohla být znovu použita. Místo toho ČR dál plýtvá surovinami a energiemi. Zklamalo nás, že poslanci nevyužili příležitost zavést zálohový systém, který by to mohl změnit. Promarnili tím šanci, jak udělat konkrétní krok k udržitelnějšímu nápojovému průmyslu.“

Petr Novotný, Senior konzultant v Institutu Cirkulární Ekonomiky, z.ú.:

„Finanční motivace, kterou zálohový systém vnáší do odpadového hospodářství spolehlivě funguje na většinu obyvatel. Z toho důvodu dokáží zálohové systémy zajistit zpětný odběr nápojových obalů přesahujících 90 %, takových hodnot současným dobrovolným systémem sběru nejsme schopni dosáhnout. Zálohový systém by dokázal v České republice zachránit desítky tisíc tun cenných materiálů, které dnes končí především na skládkách, a navíc by dokázal ušetřit stovky milionů z veřejných rozpočtů měst a obcí, protože by odstranil objemné PET lahve a plechovky z jejich kontejnerů, ale i z veřejných prostranství a z přírody. Zálohování nápojových obalů, ale nejen jich, je důležitým nástrojem cirkulární ekonomiky, který využívá velká většina evropských zemí a brzy bude povinný i pro Českou republiku. To, že poslanci nechali tuto šanci spadnout pod stůl, je obrovská promarněná příležitost pro české odpadové hospodářství i celou (nejen cirkulární) ekonomiku.“

Lutfia Miňovská, mluvčí Mattoni 1873:

„Zatímco většina Evropy už zálohový systém má nebo ho připravuje, Česká republika dál přešlapuje na místě. Místo stabilního řešení, které bylo připraveno na míru českým podmínkám, se vystavujeme situaci, kdy bude ČR muset přijmout zálohování v podobě, která nemusí být výhodná ani pro firmy, ani pro obce, ani pro spotřebitele.”

Státnímu podniku Diamo, který má na starosti sanaci haldy Heřmanice v Ostravě, zatím chybí finální rozhodnutí báňského úřadu na komplexní řešení sarkofágu pro zakrytí části hořícího odvalu. Začal už ale s dílčími pracemi. Komplikací je, že část pozemků patří soukromému majiteli, s nímž se podnik zatím nedokázal dohodnout. Bude proto chtít tyto pozemky vyvlastnit. Více ZDE

Německá firma podezřelá z nelegálního uložení odpadu v Česku je v insolvenci

Německá firma Roth International podezřelá z nelegálního uložení odpadu na několika místech v Česku je v insolvenci. Návrhu na zahájení insolvenčního řízení vyhověl minulý pátek soud ve Weidenu, vyplývá z německého insolvenčního rejstříku .Podle webu bavorského rozhlasu BR, který na insolvenci dnes upozornil, by to mohlo mít vliv i na další likvidaci odpadu. Více ZDE

Ekologická škoda po havárii cisteren násobně překročí sto milionů

Škoda na životním prostředí v souvislosti s havárií cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku několikanásobně přesáhne původně odhadovanou částku sto milionů korun. Její výše se bude odvíjet od rozsahu sanačních opatření. Jejich projekt má být dokončen na začátku dubna. Více ZDE

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí MPO předkládá přehled, který uvádí národní hodnoty emisních koeficientů výroby a spotřeby elektřiny. Výpočty vycházejí z podkladových dat pro sestavování Souhrnné energetické bilance ČR.

Dokument ke stažení:

Hodnota emisního faktoru CO2 z výroby a spotřeby elektřiny [pdf, 234 kB]

V Česku roste počet černých skládek – podle odborníků oslovených Českou televizí to souvisí zejména se zdražováním poplatků za legální likvidaci odpadu. Náklady na likvidaci meziročně vzrostly o 200 tisíc korun. Se situací může pomoct i akce Ukliďme Česko, která se uskuteční 29. března. Lidem, kteří vyhazují odpad na černou skládku, hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Více ZDE

Čeští vědci hledají způsob, jak zpracovávat plastový odpad, který se nehodí k recyklaci a spaluje se. Jde například o výrobky z PVC nebo vícedruhových plastů. Odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) teď patentovali postup, který z plastové směsi umí odstranit chlor. Jde o první krok k tomu, aby na konci byla čistá směs uhlovodíků, která může nahradit ropu. Více ZDE

V reakci na rostoucí důraz na udržitelnost zavádějí banky nové iniciativy zaměřené na ESG, včetně sledování uhlíkové stopy klientů na základě platebních transakcí. Tato aktivita, ač nad rámec regulatorních povinností, vyvolává otázky ohledně souladu s ochranou osobních údajů dle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Klíčovou roli hraje posouzení, zda je takové zpracování dat oprávněné a odpovídá původním účelům. Je sledování uhlíkové stopy skutečně legitimní, nebo by měly banky získat výslovný souhlas klientů? Více ZDE

Evropská komise představila Akční plán pro ocel a kovy, jehož cílem je posílit konkurenceschopnost tohoto průmyslového odvětví a zajistit jeho budoucnost. Ocelářský průmysl je zásadní pro evropskou ekonomiku, protože dodává materiály do strategických sektorů, jako je automobilový průmysl, čisté technologie a obrana. V době vysokých cen energií, neférové globální konkurence a nutnosti investovat do snižování emisí skleníkových plynů se ocelářství a hutnictví nacházejí na kritickém rozcestí. Akční plán přichází v době rostoucího narušování trhu, včetně neférových dotací ke globálním nadkapacitám a neopodstatněných cel na ocel a hliník z EU.

Plán zahrnuje opatření na snížení nákladů na energie, prevenci úniku uhlíku prostřednictvím mechanismu CBAM, ochranu evropských výrobních kapacit proti neférové konkurenci a podporu recyklace kovů. Součástí je také podpora inovativních nízkouhlíkových technologií skrze průmyslový dekarbonizační fond a investice do výzkumu a vývoje. Evropská komise rovněž posílí obchodní ochranu ocelářského sektoru a zváží zavedení pravidla „taveno a lito“ pro určování původu kovových výrobků. Akční plán bude implementován ve spolupráci s členskými státy a průmyslovými partnery s cílem zajistit stabilitu, konkurenceschopnost a dlouhodobou udržitelnost evropského ocelářství.

 

Obrovskou energii investovali v posledních letech lobbisté na to, aby podpořili, nebo naopak odvrátili povinné zálohování PET lahví a hliníkových plechovek v Česku. Odpadové firmy, obce i producenti nápojů zahltili prostor odbornými studiemi, které šermují argumenty pro a proti zálohám. Je v nich bezpočet čísel, složitých výpočtů a prognóz, v nichž se těžko orientuje. Základní pravda je však taková, že Česko bude muset zálohovat. A Češi, byť to někteří vnímají jako zásah do svého pohodlí, se s tím musí smířit. Více ZDE

Všech druhů odpadů vzniklo v roce 2023 v České republice 38 milionů tun. Podstatnou složkou je komunální odpad, kterého obyvatelé vyprodukovali 5,8 milionu tun. Na jednoho občana České republiky tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo ověřená data z odpadového hospodářství za rok 2023.

„Dobrá zpráva je, že u komunálního odpadu se daří zvyšovat míra třídění a snižovat podíl odpadů z domácností, které končí na skládkách. Díky recyklaci a energetickému využití se množství komunálních odpadů ukládaných na skládku meziročně od roku 2022 snížilo o více než 180 tisíc tun. Právě proto prosazujeme kroky, které třídění a recyklaci pomohou. Posilujeme efektivní sběr komunálních odpadů a recyklační infrastrukturu, také podporujeme předcházení odpadům například v re-use centrech a od začátku roku platí povinné třídění textilního odpadu. Aktuálně máme ve Sněmově návrh zákona o obalech, který zavádí zálohování nápojových obalů,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.

Plnění cílů třídění v 2023

V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:

1. Olomoucký kraj 51,6 %

2. Pardubický kraj 51 %

3. Kraj Vysočina 50,2 %

4. Moravskoslezský kraj 48,7 %

Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj – navýšil plnění cíle o 4,6 %.

Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

Celková produkce odpadů

Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů. Ze všech druhů odpadů jich bylo 87 % využito, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky. Na skládkách skončilo až 13 % všech odpadů.

Dokument ke stažení:

Souhrnná data ČR (PDF, 142 kB)

Ústavní soud (ÚS) zrušil přechodné ustanovení zákona o odpadech, kvůli kterému obce zpětně přišly o část poplatku za ukládání odpadů na skládky. Šlo o nepřípustnou retroaktivitu, tedy zpětnou účinnost, plyne z nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna. Sdružení místních samospráv (SMS ČR) rozhodnutí soudu vítá. Více ZDE

Předkládaný návrh zákona je z velké části implementačním předpisem, jímž se adaptuje český právní řád na přijetí nové evropské legislativy, zejména na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/590 ze dne 7. února 2024 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o zrušení nařízení (ES) č. 1005/2009. 

Nová nařízení přinášejí zpřísnění stávajících opatření včetně zákazu uvádění na trh některých výrobků a zařízení, u kterých existují komerčně běžně dostupné náhrady. Zavádí také nové požadavky ve vztahu k prevenci emisí těchto látek. Uvedená opatření se dotknou zejména oblasti chlazení, klimatizací, tepelných čerpadel, elektrických spínací zařízení, izolačních pěn, aerosolů a řady dalších běžných použití F-plynů. 

Některé povinnosti ve vztahu k prevenci emisí se nově vztáhnou i na mobilní (chladicí ad.) jednotky, které dosud nebyly zahrnuty. Jako přímo použitelné předpisy nová nařízení přinášejí velké množství povinností pro různé subjekty (např. výrobce nebo provozovatele příslušných zařízení, dovozce, ale i fyzické osoby), na které je národní právní úpravu potřeba adaptovat a stanovit k nim příslušné sankce. Je vyžadován také nový, v právních předpisech zatím stále ojedinělý způsob stanovení sankce (tzv. alternativní sankce) pro porušení některých povinností, které se váží k uvedeným typům činností.

Dokument ke stažení:

• 52_25_Materiál
• 52_25_Důvodová-zpráva
• 52_25_Platné-znění

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Rozhovor ZDE

V loňském roce shromáždily potravinové banky rekordních 16 600 tun potravin, což představuje meziroční nárůst zachráněných potravin o 20 %. Pomohly tak 430 tisícům lidí v nouzi a potvrdily svou nezastupitelnou roli v boji proti plýtvání potravinami a poskytování pomoci těm, kteří ji nejvíce potřebují, a to i během krizových událostí.

Krizová pomoc při povodních

Potravinové banky prokázaly svou připravenost během zářijových povodní, kdy zajišťovaly klíčovou humanitární pomoc do zaplavených oblastí. Ve spolupráci s IZS a humanitárními týmy poskytovaly základní potraviny a pitnou vodu. Celkem byla distribuována materiální pomoc v hodnotě 130 milionů korun, a to díky obrovské vlně solidarity občanů a firem z celé republiky. „Bylo to náročné období a jsem rád, že jsme jako tým potravinových bank dokázali reálně pomoci v nejtěžších chvílích a naše pomoc stále pokračuje,“ poznamenal Tomáš Zatloukal, ředitel Potravinové banky Olomouckého kraje.

Potraviny nepatří do koše

Každý den potravinové banky svážejí neprodejné potraviny a tím je zachraňují, aby neskončily v odpadu. Za rok 2024 bylo zachráněno 16 600 tun potravin a drogerie, z toho 8 800 tun pocházelo z obchodních řetězců. „Každé zachráněné jablko je výsledkem intenzivní spolupráce na straně obchodníků, týmu potravinových bank a sociálních partnerů. Pro potraviny jezdíme ráno i večer, prodlužujeme jejich spotřebu zmrazováním nebo je zpracováváme v transformačních kuchyních,“ popisuje proces Aleš Slavíček, ředitel České federace potravinových bank.

Ministerstvo zemědělství (MZe) dlouhodobě finančně podporuje potravinové banky prostřednictvím zákona o potravinách a tabákových výrobcích a dotačního programu Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením. Hlavním cílem finanční podpory je přispět ke snížení plýtvání potravinami, a předejít tak vzniku potravinového odpadu. Ministerstvo podporuje zejména shromažďování, skladování a distribuci potravin získaných podle ustanovení zákona o potravinách, které jsou určeny pro občany bez adekvátního přístupu k základním potravinám. „Efektivní nakládání s potravinami navíc přispívá k ochraně životního prostředí, snižování emisí a omezení odpadu. Do budoucna se Ministerstvo zemědělství zaměří na posílení informovanosti a rozšiřování sítě spolupráce mezi výrobci, obchodníky a charitativními organizacemi. Chceme stále zefektivňovat systém darování potravin a minimalizovat jejich plýtvání,“ doplňuje ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

V roce 2024 bylo v rámci dotačního programu MZe vyplaceno téměř 95 mil. Kč, které byly využity na neinvestiční podporu zajištění samotného provozu potravinových bank. Dlouhodobě jde o jedinou stálou podporu provozních nákladů potravinových bank ze státního rozpočtu. Celkem byla od roku 2016 do 2024 poskytnuta podpora z MZe více než 682 mil. Kč. V roce 2025 je schválena alokace dalších 104 milionů korun. Výdejny pomáhají nejzranitelnějším

Potravinové banky nabízí pomoc lidem, kteří se ocitnou v nouzi. V roce 2024 pomohly 430 tisícům lidí prostřednictvím 1 452 organizací a 201 výdejen přímé potravinové pomoci. Díky spolupráci potravinových bank a obcí bylo rozdáno přes 370 tisíc potravinových balíčků, zejména rodinám v krizi, samoživitelům a seniorům. „Potravinové banky jsou pro mě srdcovým tématem. Pomoc zajišťujeme i prostřednictvím projektu Pompo III, na který je od května 2023 do dubna 2026 vyčleněno 684 milionů korun z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Pomáháme lidem v tíživých situacích nejen potravinovou a materiální pomocí, ale také motivací k řešení příčin jejich problémů. Žádný sociální systém se bez takové podpory neobejde. Vyzývám všechny, kdo zvažují podporu potravinových bank, aby neváhali. Je to přímá pomoc těm nejpotřebnějším. Děkuji všem, kdo přispívají, ať už finančně, nebo materiálně,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Investice do dobudování infrastruktury

Potravinové banky operují v 15 regionálních logistických centrech a centrálním Logistickém centru v Praze. Bez kvalitního zázemí a logistické infrastruktury by nebylo možné dosahovat takových výsledků. „V České republice se ročně vyhodí 100 kilogramů potravinového odpadu na obyvatele. Potravinové banky pomáhají předcházet vzniku gastroodpadu a dostávají potraviny k lidem v nouzi. Proto jejich činnost podporuje i Ministerstvo životního prostředí, které za posledních deset let investovalo do jejich vybavení a zázemí 504 milionů korun a v tomto roce jsme přidali dalších 50 milionů. Prostředky mohou být využity na modernizaci skladů, pořízení svozové či manipulační techniky a zefektivnění distribuce potravin. Navíc do roku 2027 máme v Operačním programu Životní prostředí připraveno dalších 150 milionů korun,” uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a doplnil: “Kromě podpory potravinových bank MŽP podporuje také projekty výzkumu a vývoje zaměřeného na potravinové odpady a jejich omezování. Je pro nás podstatné, abychom dokázali ještě více předcházet vzniku potravinových odpadů v různých fázích potravinového řetězce.”

Spolupráce je klíčem k úspěchu

Aleš Slavíček, ředitel České federace potravinových bank: „Loňský rok byl plný výzev, ale prokázalo se, že spoluprací dokážeme překlenout i těžká období. Jsme vděční za každého dárce, podporu ze strany ministerstev i firem a důvěru, kterou cítíme každý den.“

Potravinové banky, které v roce 2024 oslavily 30 let své existence v ČR, dokazují, že spojení veřejné správy, neziskového sektoru a firem přináší významné společenské přínosy a přispívá k udržitelnosti.

Dokument ke stažení:

Report Potravinových bank za rok 2024.