Jedním z témat česko-polských mezivládních konzultací, které se uskutečnily ve Varšavě v pátek 8. dubna, bylo Polskem plánované rozšíření těžby hnědouhelného dolu Turów. Kvůli probíhající těžbě hnědého uhlí na hranicích se lidé na Liberecku dlouhodobě potýkají s problémy souvisejícími zejména s úbytkem podzemní vody, znečištěním povrchových vod, zhoršenými rozptylovými podmínkami. V dubnu 2015 byla Česká republika seznámena s dalším plánovaným rozšířením těžby na dolu Turów.

V únoru letošního roku se ministr životního prostředí Richard Brabec setkal přímo ve Varšavě se svým polským protějškem Janem Szyszkem právě nad tématem rozšíření těžby na dolu Turow. Už na únorovém setkání se obě strany dohodly na vytvoření česko-polské expertní skupiny, která si bude intenzivně vyměňovat informace a začne do detailu řešit technické podklady k plánované těžbě, zejména hrozící úbytky vody v českém pohraničí. První setkání této skupiny proběhne už ve středu 13. dubna v Praze.    

Nicméně ČR stále čeká na dokumentaci EIA, aby se dle mezinárodních úmluv mohla stát přímým účastníkem mezistátního posuzování vlivů záměru na životní prostředí. Rozšíření těžby na dolu Turów představuje podle zpracovaných českých studií vážné ohrožení zdrojů podzemních vod, a ČR proto po polské straně požaduje doplnění podkladů, včetně návrhu technických a kompenzačních opatření, která ztrátě podzemních vod na Liberecku předejdou.

„Polsko v pátek přislíbilo, že dokumentaci EIA k plánovanému rozšíření předloží na konci letošního roku. Právě z této studie vyplyne, zda a jak moc se těžba na Turowu bude rozšiřovat. Polská strana v pátek opět zopakovala, že se vypořádá s případnými kompenzačními opatřeními v Česku. Otázkou zůstává, jak vysoké kompenzace bude třeba s ohledem na případné rozšíření těžby. Právě to by měly zodpovědět studie např. hydrologických poměrů, které necháme zadat i u nás na základě podkladů, které budou předloženy v rámci česko-polské expertní skupiny. Cílem české strany samozřejmě je, aby ke škodám ale vůbec nedošlo. Důležité je, že těžba na Turowě je nyní ostře sledované česko-polské téma a polská strana rozhodně nedopustí, jak přislíbila, aby byly kvůli plánované těžbě narušeny naše dlouhodobě dobré česko-polské vztahy. A to je myslím dobrá zpráva do regionu. Se svými vládními kolegy budu o výstupech z jednání expertní skupiny pravidelně informovat i občany Liberecka,“ okomentoval výsledky mezivládního jednání ve Varšavě ministr životního prostředí Richard Brabec.

Technologické centrum AV ČR pořádá dne 3. května 2016 od 9:30 hod. národní informační den zaměřený na nové výzvy společného evropského podniku Bio-based Industries (BBI JU), který proběhne v konferenčním centru TC AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6. Klíčovou přednášku pronese Pilar Llorente Ruiz de Azua z BBI JU. Na akci budou poskytnuty rovněž informace o tématech otevřených pro předkládání projektů ze souvisejících oblastí programu Horizont 2020 (zemědělství a bioekonomika, životní prostředí, biotechnologie). Registrovat se můžete online do 29.4.2016, resp. do vyčerpání kapacity ZDE 

Dokument ke stažení:

Infoday-BIO-invitation.pdf (94253)

Předběžné výsledky kotlíkových dotací ukazují, že největší zájem mají lidé o kombinované kotle na uhlí a biomasu, nejmenší zájem naopak o kotle jen na uhlí.

Zájem o kotle na plyn do značné míry ovlivňuje podle MŽP míra plynofikace v daném kraji. U deseti krajů je míra poptávky po plynových kotlích od pěti do 20 procent.

Po velkém zájmu veřejnosti skončil příjem žádostí v osmi krajích, další čtyři mají dotace sice také vyčerpané, ale dále přijímají žádosti do takzvaného zásobníku. Zbývá jen Středočeský kraj a Praha.

Zda už byly vyčerpány tři miliardy korun, které jsou pro první kolo dotací k dispozici, se ale podle MŽP ukáže až po vyúčtování projektů a na konci druhého kola. Na druhou část roku ho mají naplánované některé kraje.

Ministr životního prostředí nyní jedná s Evropskou komisí, zda by bylo možné uvolnit další peníze nad rámec slíbených tří miliard korun.
 

Tuzemské automobilky chtějí po státu, aby podpořil ekologické vozy. Za to, aby začal oboru více pomáhat, lobbovalo jejich sdružení včera u zástupců ministerstev životního prostředí, průmyslu a dopravy. Jedná se hlavně o přísné limity oxidu uhličitého, který má způsobovat globální oteplování.

EU jim nastavila pro rok 2021 přísné cíle emisí, které znamenají, že automobilky musí snížit průměrnou spotřebu aut na 4,1 litru benzinu či 3,6 litru nafty na 100 kilometrů. Evropská asociace automobilek ACEA ukazuje jednotlivým vládám studii, jež tvrdí, že tlak na automobilky sníží emise oxidu uhličitého jen nepatrně, ovšem s obrovskými náklady. Autoprůmysl podle ní dokáže za 245 miliard eur ročně ušetřit to, co by například hutě a železárny zvládly se čtvrtinovými náklady.

Problém je i v tom, že ekologické vozy téměř nikdo nechce a bez nich cíle splnit nepůjde. Nezájem navíc roste kvůli současným nízkým cenám paliv. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

V novém čísle odborného časopisu Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) najdete tentokrát rozhovor s generálním ředitel státního podniku Povodí Vltavy RNDr. Petrem Kubalou. Odborné články se věnují tématům jako je sledováním jakosti podzemních vod v České republice, umělými mokřady k čištění odpadních vod, modernizací úpravny vody Želivka, odpadní voda – odpad nebo poklad?, mezinárodnímu setkání asociace hydrologických věd, schválenému Pražskému prohlášení, výskytu a chování radio-
izotopů ve vodním prostředí v širším okolí Jaderné elektrárny Temelín, náhradními zdroji vody v obcích v krizových situacích – využití původních zdrojů a pramenů a podobně.

Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) jsou odborným recenzovaným časopisem vydávaným Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v.v.i. Časopis se především zaměřuje na původní sdělení o výsledcích výzkumu v oblastech voda a odpady.

Články jsou dostupné v elektronické formě ZDE.

Návrh novely zákona o obalech bude vládě předložen s rozporem s Ministerstvem financí, který se týká způsobu stanovení zákazu bezplatného poskytování lehkých plastových odnosných tašek v místě prodeje výrobků spotřebiteli. Novela také stanovuje, že větší prodejny nad 200 m2 budou muset nabízet pivo i ve vratných zálohovaných obalech.

Podle navrhovaného znění § 3 odst. 3 nesmějí být lehké plastové odnosné tašky v místě prodeje výrobků spotřebiteli poskytovány bezplatně, s výjimkou velmi lehkých plastových odnosných tašek.

Podle názoru Ministerstva financí předmětné ustanovení zasahuje do působnosti zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, v platném znění, a vytváří právní nejistotu pro prodejce, co se týče možnosti jejich sankčního postihu. Z tohoto důvodu Ministerstvo financí navrhuje dvě alternativní řešení. Prvním navrhovaným řešením je stanovení poplatku, který platí prodejce při předání tašky spotřebiteli. Tento poplatek by minimálně z části byl příjmem Státního fondu životního prostředí a jeho výše by byla stanovena prováděcím právním předpisem. Poplatek by pak prodejce musel promítnout do ceny tašky, aby byl splněn požadavek směrnice týkající se zákazu bezplatného poskytování. Druhým navrhovaným řešením je zavedení povinnosti pro prodejce nabízet lehké plastové odnosné tašky v místě prodeje výrobků spotřebiteli za náhradu odpovídající pořizovacím nákladům. Výši náhrad by Ministerstvo životního prostředí stanovilo prováděcím právním předpisem.

Ministerstvo životního prostředí s výše uvedenými návrhy nesouhlasí a trvá na navrženém znění § 3 odst. 3, neboť obě řešení navrhovaná Ministerstvem financí podle jeho názoru představují zbytečnou administrativní zátěž pro podnikatele. V této souvislosti MŽP zdůraznuje, že při přípravných jednáních k danému návrhu zákona byla možnost zavedení poplatku pro prodejce v rámci implementace směrnice ze stejného důvodu důrazně odmítnuta ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu.

V rámci připomínkového řízení dále nebyla akceptována zásadní připomínka Hospodářské komory České republiky, týkající se cílů recyklace a celkového využití obalového odpadu. Hospodářská komora České republiky nejprve požadovala snížení cílů o 5% pro jednotlivé materiály, poté svůj požadavek omezila pouze na komodity sklo a kovy a po konferenčním vypořádání připomínku přeformulovala a požaduje, aby pro kategorii kovových obalů byla procenta stanovena na 50% do roku 2019 a na 55% až pro rok 2020.

MŽP trvá na navržené úpravě z toho důvodu, že recyklační cíle stanovené zákonem o obalech by měly odpovídat cílům přijatým v rámci závazné části Plánu odpadového hospodářství ČR. MŽP dále k tomu uvádí, že současně lze předpokládat, že recyklační cíle v připravované novele směrnice 94/62/ES budou přísnější než cíle podle stávajícího znění směrnice. Rovněž je třeba vzít podle MŽP v úvahu, že navrhované cíle pro rok 2020 byly kromě cíle pro komoditu sklo a cíle pro celkové využití odpadů z obalů všechny splněny již v roce 2014. Cíl pro komoditu sklo pro rok 2020 navíc v roce 2014 nebyl splněn jen o 3,4 % a cíl pro celkové využití pouze o 1,4 %. Připomínku spočívající v požadavku na snížení recyklačních cílů uplatnilo též Ministerstvo průmyslu a obchodu, které s tímto vypořádáním souhlasí.

Cíle novely

Hlavním cílem novely obalového zákona je omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. MŽP navrhuje zákaz bezplatného poskytování lehkých plastových odnosných tašek v místě prodeje výrobků spotřebiteli, s výjimkou velmi lehkých plastových odnosných tašek.

Rovněž se zavádí povinnost označovat biologicky rozložitelné a kompostovatelné plastové odnosné tašky. Způsob bude blíže stanoven prováděcím právním předpisem až v návaznosti na vydání příslušeného prováděcího aktu Evropské komise. Lhůta pro transpozici uvedené směrnice uplyne 27. listopadu 2016.

Návrh zákona také stanoví nové cíle recyklace a celkového využití obalového odpadu, neboť platný zákon o obalech upravuje tyto cíle pouze do roku 2016. Nové cíle jsou stanoveny pro období počínaje rokem 2016 (cíle pro tento rok se nemění), a to v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024, která byla vyhlášena v podobě nařízení vlády č. 352/2014 Sb.

Navrhovaným zákonem se dále také zavádí ohlašování údajů z evidencí vedených autorizovanou obalovou společností prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) nebo datové schránky ministerstva.

Pivo i ve skle

Navrhovaná úprava se týká též § 9 odst. 10, v němž je osobám, které uvádějí do oběhu nápoje v obalech, které nejsou vratnými zálohovanými obaly, stanovena povinnost nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných zálohovaných obalech, pokud jsou v nich tyto nápoje uváděny na trh, s výjimkou osob uvádějících tyto nápoje do oběhu na prodejní ploše menší než 200 m2. Namísto zrušení daného ustanovení, které původně požadovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, se jako kompromisní řešení navrhuje zúžení působnosti předmětného ustanovení pouze na tři nejběžnější druhy piva (stolní pivo, výčepní pivo a ležáky). Důvodem je stále trvající poptávka po vratných zálohovaných obalech ve vztahu k pivu.

Dokumenty ke stažení ZDE

Technologická agentura ČR dnes oznámila, že 3. veřejná soutěž Programu podpory aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje DELTA bude vyhlášena dne 27. 4. 2016. TA ČR bude pořádat semináře dne 25. 5. 2016 v Brně a 31. 5. 2016 v Praze, přičemž seminář v Brně se uskuteční pouze v případě, že minimální počet přihlášených osob bude 50. V opačném případě se uskuteční pouze seminář v Praze. Kontakty na partnerské organizace ZDE.

Pražské vodovody a kanalizace, a. s. (PVK) jako první vodárenská společnost v České republice v letošním březnu úspěšně absolvovala certifikační audit systému energetického managementu podle normy ČSN EN ISO 50001. Ta je zaměřena na hospodaření s energií, tj. na spotřebu elektrické energie, tepla a zemního plynu při všech prováděných činnostech. PVK mají zaveden a certifikován integrovaný systém řízení ochrany životního prostředí dle ČSN EN ISO 14001:2005, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci dle ČSN OHSAS 18001:2008 a systém řízení jakosti dle ČSN EN ISO 9001:2009.

Vláda dnes přerušila bod ministerstva životního prostředí Reakce vlády na zahájené infringementové řízení z důvodu vyhlášení lokalit Natura 2000 v nedostatečném rozsahu. Vrátit se k bodu má na příštím jednání, uvedl ředitel odboru komunikace vlády ČR Martin Ayrer na Twitterovém účtu. Připomínáme, že již v únoru vláda rozhodla, že nezařadí dvě lokality (kaňonovité labské údolí a Louky u Přelouče) na seznam chráněných území kvůli dopravním zájmům. Ve hře je 7 miliard korun z evropských dotací na vnitrozemskou vodní dopravu.

Program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017-2025

Vláda dnes schválila Program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017-2025. Podle plánů půjde v příštích letech na podporu zemědělského výzkumu 3,6 miliardy korun. Cílem programu je zlepšit pozici českého zemědělství, potravinářství, lesnictví a vodního hospodářství podporou výzkumu a vývoje.

Konkrétně budou v příštích letech výzkumníci ověřovat postupy a technologie, které v praxi zvýší zemědělskou a lesnickou produkci, a to s ohledem na možné změny klimatu a životní prostředí. Předmětem výzkumu budou také oblasti, které jsou potřebné pro stát, ale soukromé podniky je nechtějí financovat, protože by to pro ně mohlo být ztrátové.

„Předpokládáme, že podpoříme nejméně 219 projektů, do kterých se zapojí nejméně 115 subjektů, z toho přibližně 65 malých a středních podniků. Ale to jsou zatím odhady, bude samozřejmě záležet na zaměření jednotlivých výzkumných úkolů,“ řekl ministr Jurečka.

První veřejnou soutěž na rozdělení podpory, do které se mohou přihlásit výzkumné instituce i společnosti, vyhlásí Ministerstvo zemědělství ještě letos. Podmínkou programu je, že konkrétní výzkum musí být dokončený od 3 do 5 let od zahájení.

Přehled jednání vlády:

• Reakce vlády na zahájené infringementové řízení z důvodu vyhlášení lokalit Natura 2000 v nedostatečném rozsahu

• Program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017-2025

• Akční plán 2016 - 2018 ke Koncepci podpory místní Agendy 21 v ČR 2012 - 2020

České zemědělské univerzity v Praze vypsala výběrové řízení na obsazení místa: Odborný asistent na katedru aplikované ekologie pro obor aplikovaná ekologie, nástroje environmentálního řízení, hodnocení a auditu. Mezi požadavky patří akademický titul Ph.D., komunikativní znalost anglického jazyka, koordinace a vedení výzkumných projektů, výzkumná činnost, koordinace a vedení mezinárodních projektů min. 5 let. Přihlášky budou přijímány do 2.5.2016. Více ZDE.

Ministerstvo životního prostředí vydalo nový věstník č. 3/2016. Ve věstníku najdete například metodické pokyn k zadání územní studie krajiny pro správní obvod obce s rozšířenou působností, sdělení o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality či sdělení o uveřejnění seznamu inspekcí uskutečněných v posledním roce a testovacích zařízení zařazených do Národního programu SLP. Věstník je k dipozici ZDE.

Již zítra se uskuteční panelová diskuze na téma Znečištění zápachem a to od 10.00 hodin v Hlavním sále Valdštejnského paláce Senátu Parlamentu ČR. Hovořit se bude na témata: vývoje a současný stav legislativy ochrany před zápachem, měření pachů, omezení znečištění ovzduší zápachy, obce, občané a jejich zkusenosti s obtěžujícím zápachem. Pozvánka ke stažení ZDE.

Ministr životního prostředí Richard Brabec nepředpokládá, že by antifosilní zákon začal platit už od 1. ledna 2017, ale spíše až v lednu o rok později. Uvedl to dnešním diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Ministr zemědělství Marian Jurečka zas v OVM potvrdil, že bude navrhovat v rámci novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu absolutní zákaz vynětí nejcennější zemědělské půdy pro průmyslové účely. Případné výjimky má schvalovat vláda.

Takzvaný antifosilní zákon by mohl platit až od 1. ledna 2018, předpokládá to ministr životního prostředí Richard Brabec. Do konce září letošního roku by měl resort předložit vládě paragrafové znění, přičemž studie dopadů by měla být hotová do konce srpna. Pokud zákon vláda schválí, tak by nejdříve do konce tohoto roku měl být předložen předložen Sněmovně.

Dobrou zprávou pro plynaře je, že zákon nemá cílit proti zemnímu plynu, uvedl také ministr Brabec v dnešních Otázkách Václava Moravce.

Ministr Brabec také v pořadu připomněl, že Česko už snížila emise CO2 od roku 1990 přibližně o 37 procent. Větším problémem podle ministra jsou prachové částice, které produkují především lokální topeniště a doprava.

Antifosilní zákon by neměl podle ministra Brabce vytvořil právní normu, která bude žalovatelná, měla by být spíše deklaratorní v dlouhodobém horizontu.

Půdní fond

Na konci první části pořadu ministr zemědělství Marian Jurečka potvrdil, že bude navrhovat při příští novelizaci zákona o ochraně zemědělského půdního fondu absolutní zákaz vynětí z půdního fondu nejbonitnější zemědělské půdy pro průmyslovou výrobu. Případnou výjimku by podle něj schvalovala vláda kvůli veřejnému zájmu. K tomu ministr Brabec uvedl, že je připraven na toto téma diskutovat.

Záznam z dnešních Otázek Václava Moravce najdete ZDE

Čtěte také:

MZe uvažuje o absolutním zákazu vyjímání nejkvalitnější půdy z půdního fondu (7.4.2016)

Cílem dokumentu je seznámit s analýzami dlouhodobého rozvoje české elektroenergetiky a plynárenství v kontextu celé energetiky včetně zohlednění situace v zahraničí. Vývoj je analyzován do roku 2050 pro několik variant. Pro zpracování materiálu byla využita data od účastníků trhu ze září 2015.

V elektroenergetice je očekáván dlouhodobý růst spotřeby elektřiny, který bude urychlen, mimo jiné, i postupným zaváděním elektromobility. Dekarbonizace, decentralizace a vyšší využití informačních technologií budou pravděpodobně hlavními trendy určujícími budoucí rozvoj elektroenergetiky. Zpráva představuje predikce vývoje spotřeby elektřiny, analýzy provozovatelnosti a spolehlivosti chodu zdrojové základny, analýzy potřeb primárních zdrojů energie, analýzy chodu sítí, analýzu trhu s elektřinou a vyhodnocení ekonomických a environmentálních dopadů.

Využití zemního plynu v ČR má od roku 2000 převážně sestupnou tendenci, pro budoucnost se však nabízí několik nových oblastí uplatnění. Potenciálně významné je zejména využití plynu jako náhrady za uhlí, a to jak při vytápění, tak při výrobě elektřiny, a využití v dopravě ve formě CNG. Zpráva představuje predikce vývoje spotřeby zemního plynu, analýzy bezpečnosti a dostatečnosti importu plynu ze zahraničních nalezišť, analýzy dostatečnosti a bezpečnosti napojení na mezinárodní potrubní sítě a analýzy spolehlivosti chodu samotné plynárenské soustavy v ČR.

Dokument ke stažení:

Zpráva o očekávané dlouhodobé rovnováze mezi nabídkou elektřiny a plynu (2015)

Skupina Světové banky do projektů na ochranu klimatu každý rok vloží nejméně 16 miliard dolarů. Dalších 13 miliard během čtyř let hodlá získat od soukromých investorů, kteří by se měli podílet na některých projektech. Do roku 2020 by celková suma měla vzrůst na 29 miliard dolarů za rok, tedy téměř třetina investic. Ty půjdou ny vybudování obnovitelených zdrojů energie pro 150 milionů domácností, systém včasného varování před přírodními katastrofami, „chytré“ zemědělství a pomůže zemím s rozvojem nízkoemisní dopravy. Více na E15 ZDE.

Zdroj: E15

Komise připravuje další kroky k provádění Pařížské dohody. Dále Komise v polovině března navrhla nařízení, které mají usnadnit přístup organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů na jednotný trh EU. Podmínky pro jejich uvádění na trh tak mají být stejné jako v případě hnojiv tradičních, neorganických. V neposlední řadě byl zveřejněn report týkající se obnovitelných zdrojů energie.

Komise 2. 3. 2016 vydala 2 dokumenty, které mají EU pomoci v naplňování závazků z pařížské klimatické konference, která se uskutečnila na přelomu listopadu a prosince 2015. Rozhodnutí Komise tak shrnuje výsledky konference a oznamuje záměr oficiálně podepsat pařížskou úmluvu. Smlouva má být podepsána v dubnu 2016 v New Yorku. V účinnost vstoupí v okamžiku, kdy ji podepíší a ratifikují země představující 55 % globálních emisí.

Vlády se v Paříži dohodly na dlouhodobém cíli, kterým bude udržet vzestup průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí. Byl potvrzen závazek rozvinutých zemí navýšit finance na klimatická opatření v rozvojových zemích do roku 2020 na 100 mld. $ ročně. Celkový stav plnění dohody se bude vyhodnocovat každých 5 let (poprvé v roce 2023).

Organická hnojiva a hnojiva z odpadů

Návrh nařízení stanovuje společná pravidla pro přeměňování biologického odpadu na suroviny, jež mohou dále sloužit k výrobě hnojiv. Definuje požadavky na bezpečnost, jakost a označování, které by musely všechny výrobky určené ke hnojení splňovat, aby se s nimi dalo volně obchodovat po celé EU. Než budou moci výrobci své produkty opatřit označením CE, budou muset prokázat, že jejich výrobky vyhovují stanoveným požadavkům a že jsou dodržena omezení co se týče organických znečišťujících látek, mikrobiálních kontaminantů a fyzických nečistot.

Nová pravidla se mají vztahovat na všechny druhy hnojiv. Návrh nařízení zavádí přísné limity pro přítomnost kadmia ve fosforečných hnojivech. Mezní hodnoty budou zpřísněny z 60 mg/kg na 40 mg/kg po 3 letech a na 20 mg/kg po 12 letech. Jelikož některá hnojiva se nevyrábí ve velkém množství nebo se s nimi ve velkém neobchoduje přes hranice států, navrhuje Komise nepovinnou harmonizaci. Návrh nařízení bude nyní předložen k projednání EP a Radě.

Obnovitelné zdroje

Evropská agentura pro životní prostředí 16. 3. 2016 zveřejnila publikaci s názvem “Renewable energy in Europe 2016: Recent growth and knock-on effects”. Studie poukazuje na fakt, že podle nejnovějších statistik Eurostatu se v roce 2014 zvýšil podíl energie vyrobené v Evropě z obnovitelných zdrojů z 15 % na 16 % a pokračuje tak v rostoucím trendu. Kromě toho přináší studie další zajímavé poznatky, například to, že obnovitelné zdroje nahrazují nejčastěji uhlí, nebo že největší redukci spotřeby fosilních paliv v posledních letech zaznamenalo Německo, Španělsko a Itálie.

Zdroj: Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky