Blíží se oslavy konce roku a s nimi tradiční ohňostrojové show a odpalování zábavní pyrotechniky. Mnohé vědecké studie ale poukazují na škodlivost těchto kratochvílí. Ohňostroje a bouchání petard jsou totiž doslova toxickou sprchou pro člověka i životní prostředí. Stále více míst na světě se proto kloní k jejich regulaci nebo zákazu. Téma detailně rozebírá expertní stanovisko Akademie věd ČR AVex. Více ZDE

V Alpách za 100 let ubyla třetinu sněhu, píše rakouská tisková agentura APA. Upozorňuje na to studie společnosti Eurac Research v Bolzanu. Výrazný pokles byl zaznamenán od 80. let minulého století, což se shoduje s výrazným nárůstem teploty, uvedl autor studie a environmentální meteorolog Michele Bozzoli. Nejvýraznější úbytek sněhu byl zaznamenán v místech ležících pod 2000 metry nad mořem a v jižněji ležících oblastech, tedy v Itálii, Slovinsku a v části rakouských Alp. V severních Alpách, ve Švýcarsku a Severním Tyrolsku hraje nadmořská výška hlavní roli. Zde byl pozorován úbytek 23 procent. V jihozápadní části Alp to byla dokonce polovina. Více ZDE

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který projednala a schválila vláda Petra Fialy na zasedání ve středu 4. prosince 2024. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

Vláda projednala návrh rozsáhlé novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny, jejímž cílem je zvýšit ochranu dřevin, především těch ve městech a obcích, a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a také zřídit nový, již pátý národní park v Česku, národní park Křivoklátsko. Novela má mimo jiné zajistit, aby v případě kácení dřevin ve městech a obcích při provádění stavebních prací musel stavitel provést přiměřenou náhradní výsadbu, případně zaplatit poplatek obci. Návrh také nově zaměřuje na ochranu biotopů, v nichž se volně žijící zvířata a rostliny vyskytují namísto ochrany jednotlivých druhů s výjimkou těch ohrožených. A zřízením nového národního parku chce stát zvýšit ochranu nejcennějších přírodních lokalit v okolí řeky Berounky a jejích přítoků.

Vláda odsouhlasila také vznik nové ptačí oblasti Západní Krušné hory. Je to lokalita, v níž se vyskytuje nejpočetnější populace ohroženého tetřívka obecného a jedna z nejpočetnějších populací sýce rousného v Česku.

Kabinet odsouhlasil i dokumentaci programu Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku III aktualizovaného o podprogram Odstranění následků povodní roku 2024. Jak rozhodla vlády už 13. listopadu, nový program pomůže státním podnikům Povodí a Lesy ČR zasanovat škody, které na jimi spravovaném vodohospodářském majetku způsobily zářijové povodně. Na program bude k dispozici deset miliard korun a otevřen bude až do roku 2030, kdy se předpokládá, že budou všechny škody odstraněny.

Vláda se zabývala také aktuální situací v zajištění dostatečného množství ropy pro český trh poté, kdy došlo k přerušení dodávek z ropovodu Družba. Schválila preventivní opatření pro případ, že by výpadek dodávek nepokryly zásoby, které má k dispozici rafinérie Orlen Unipetrol v Litvínově. V případě nutnosti stát uvolní ze státních hmotných rezerv na pokrytí výpadku 330 000 tun ropy. Zásoby ropy jsou v Česku dostatečné, aby tento výpadek pokryly, Česká republika navíc už není na ropovodu Družba závislá.

Pro splnění zpřísněných emisních cílů v příštím roce by tuzemské automobilky musely podle výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla prodat o 60 až 80 procent elektromobilů více než v současnosti. To představuje prodej zhruba 70 000 až 90 000 čistě elektrických aut ročně navíc, aby se firmy vyhnuly hrozícím sankcím. Zájem o elektrické vozy ale v současnosti spíše klesá. Za deset měsíců letošního roku se jich v Česku vyrobilo necelých 96 000 a loni za celý rok to bylo 130 000 elektromobilů. Vyplývá to z údajů Sdružení automobilového průmyslu. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1799 o společných pravidlech na podporu oprav zboží. Účelem směrnice 2024/1799 je stanovení takových opatření, která by spotřebitele motivovala k delšímu užívání výrobků a zabránila tak jejich předčasné likvidaci. Přijatá opatření směřují jak na opravy vad, které vzniknou během doby, po kterou prodávající odpovídá za vadné plnění, tak mimo tuto dobu či poskytnutou obchodní záruku. Jedním z opatření v rámci zákonné odpovědnosti za vadné plnění je motivace spotřebitele k volbě opravy vadného výrobku, namísto jeho výměny. Motivovat spotřebitele má delší doba, po kterou bude prodávající za vadné plnění odpovídat, v délce minimálně o 1 x 12 měsíců delší, tj. 3 roky v souhrnu. Členským státům je však umožněno, aby přijaly lhůtu delší.

Dokument ke stažení:

EU 140_24 EK Směrnice 2024_1799

Sporné nařízení Evropské unie o odlesňování vstoupí v platnost o rok později, tedy až v prosinci 2025. Shodli se na tom vyjednavači Evropského parlamentu (EP) a členských zemí, uvedly obě strany v prohlášení. Odklad normy, která má zajistit, aby výrobky prodávané v EU nepocházely z odlesněné půdy kdekoli na světě, požadovala také Česká republika. Více ZDE

V nové Evropské komisi má portfolio životního prostředí nový název: Environment, Water Resilience and Competitive Circular Economy. Cirkularita se do názvu politické agendy EK dostává vůbec poprvé a to značí, o jak důležité téma pro následujících pět let půjde. Nová komisařka Jessika Roswall při tzv. grilování v Evropském parlamentu hovořila o klíčových tématech. Více ZDE

Legislativní změny přinesly cíle pro snížení skládkování a podporu oběhového hospodářství, avšak implementace těchto opatření se ukazuje jako složitá. Zvýšená míra vytřídění různých druhů materiálů je určitě pozitivní trend, ke kterému přispívají v nemalé míře nové technologie i informovanost veřejnosti. Chybí dostatečně vybavená koncová zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů a kompostů, což ztěžuje plnění cílů do roku 2030. Byť se obor snaží podpořit dotační programy, stále existují obavy. Více ZDE

Podařilo se nám rozpoutat opravdu velmi důležitou a intenzivní debatu, řekl po čtvrteční Radě EU italský ministr. Komentoval tak česko-italský návrh na odložení emisních cílů pro evropské automobilky. Nikdy není pozdě. Tak by šlo nazvat bod, který celkem šest států včetně Česka a Itálie představilo na Radě EU pro konkurenceschopnost minulý čtvrtek. V něm navrhují hned dvě věci. Zaprvé, aby Evropská komise co nejdříve zhodnotila splnitelnost cíle pro rok 2035, kdy má začít platit zákaz prodeje aut se spalovacím motorem na fosilní paliva. Zadruhé, aby EU odložila cíl stanovený pro příští rok. Více ZDE

Světové státy nenalezly shodu na mezinárodní úmluvě o snížení odpadu z plastu a v jednání budou pokračovat později. Dnes odpoledne SEČ to oznámil předsedající přípravného jednání OSN v jihokorejském Pusanu Luis Vayas Valdivieso, napsala agentura AFP. Mezi spornými body bylo například zastropování produkce plastu, která by se mohla do 30 let ztrojnásobit. Podle agentur se nové rozhovory uskuteční příští rok. Více ZDE

Austrálie plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 pomocí využití dnes dostupných technologií, budoucích technologických pokroků či mechanismů kompenzace emisí skleníkových plynů. Ve zveřejněném dlouhodobém plánu dále Austrálie uvedla, že dosažení uhlíkové neutrality nebude znamenat ukončení těžby a exportu uhlí nebo plynu a že se nejedná o "plán za každou cenu". Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Bývalý šéf Tesca se vrhnul na záchranu planety. V Africe vytváří megalomanský projekt

Kdo nikdy nic nekoupil v rámci Black Friday, ať hodí kamenem. Akce, která se ze Spojených států rozšířila na přelomu století i za jejich hranice, láká každým rokem na zlevněné produkty. Koná se zpravidla koncem listopadu a značí jakýsi začátek vánoční nakupovací sezóny. Už dávno ale není jen nástrojem pro výhodnou koupi potřebných věcí. Podle průzkumů jsou ve slevách spíš přebytky – a často pak končí v popelnici. Více ZDE

Poslední půlstoletí obyvatelé New Yorku vynášeli odpadky tak, že házeli plastové pytle plné páchnoucího obsahu přímo na chodník. Pytle často skončily roztržené a odpadky rozeseté po ulici, což znamenalo hostinu pro krysy. Teď si Newyorčané pomalu zvykají na radikální novinku, alespoň pro největší americké město. Odpadky totiž musejí dávat do popelnic. Zní to absurdně pro kohokoli, kdo to slyší a žije v podstatě ve kterémkoli jiném městě na světě, na poměry New Yorku je to ale revoluční, protože američané 50 let veškeré odpadky dávali přímo na obrubník. Více ZDE

Asi šestnáct kilogramů vyhozeného textilu ročně připadne na průměrného Evropana. Drtivá většina putuje na skládky a výsledkem jsou mimo jiné i nechvalně známé haldy oblečení v Africe či Jižní Americe. Zlepšit situaci by měl návrh Evropské komise, který uvaluje větší míru zodpovědnosti na prodejce oblečení. České ministerstvo životního prostředí, pod které problematika spadá, letos v červenci vytvořilo strategii rozšiřování systémů rozšířené odpovědnosti výrobců v České republice. Právě textil je podle ní jedna z oblastí, kde dává zavádění EPR systému největší smysl, i kdyby zemi do toho netlačila evropská legislativa. Více ZDE

Premiér Petr Fiala nechce, aby vláda předkládala zákon, který by v Česku zavedl emisní povolenky v dopravě a pro domácnosti. Naopak bude v Evropské unii usilovat o přehodnocení nebo zrušení celého systému. Podle něj je nutné, aby Evropa při prosazování klimatických cílů dbala na to, aby tím neutrpěla její konkurenceschopnost ve světě. Premiér to dnes řekl na tiskové konferenci, kde hodnotil tříleté fungování svého kabinetu. Více ZDE

Vizí, která žene Evropu kupředu, je vytvářet podmínky, kde se podnikům daří, je chráněno životní prostředí a všichni mají stejnou šanci na úspěch. Tyto podmínky se často skloňují jako dlouhodobá udržitelnost. Jak to ale udělat, aby se Evropa nestala jen skanzenem a udržela si při svých ambiciózních „zelených“ plánech i svou konkurenceschopnost? Nad touto otázkou se zamyslel i tým Maria Draghiho (bývalý italský premiér a šéf Evropské centrální banky/ECB), který předal 9. září do rukou předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti Evropy. Zpráva je dalším příspěvkem do debaty o podobě příštího víceletého finančního rámce EU a evropských finančních prioritách, včetně vědy a výzkumu. Více ZDE