Více času na podstatné
Antibiotika přestávají zabírat. Nový web VÚV TGM ukazuje, jak se nebezpečné bakterie šíří českými vodami
Antibiotická rezistence patří k nejzávažnějším zdravotním hrozbám současnosti. Bakterie si postupně vytvářejí odolnost vůči léčivům, která ještě donedávna spolehlivě zvládala běžné infekce. Stále větší pozornost proto vědci věnují také životnímu prostředí, zejména odpadním a povrchovým vodám, kde se mohou setkávat antibiotika, rezistentní bakterie a geny odpovědné za jejich odolnost. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (VÚV TGM) této problematice věnuje nový informační web.
VÚV TGM se antimikrobiální rezistenci (ARM) věnuje již několik let. Nová webová prezentace na interní platformě HEIS VÚV přehledně soustřeďuje projekty, odborné publikace, výsledky výzkumu a odkazy na národní i mezinárodní iniciativy. Z přehledu vyplývá, že výzkum postupně rozšiřuje z původního sledování mikrobiálního znečištění také na identifikaci antibioticky rezistentních bakterií a genů, které jim umožňují odolávat léčivům.
Mezi významné aktivity patří projekt CEVOOH, konkrétně výzkum mikrobiálního zatížení povrchových vod odpadními vodami z čistíren v České republice. V letech 2025 až 2026 byl tento výzkum rozšířen o aktuální problematiku antimikrobiální rezistence. Další výzkumná aktivita se zaměřuje na sledování mikrobiální kontaminace Vltavy v Praze včetně výskytu rezistentních mikroorganismů. V rámci programu Centrum Voda pak probíhá studie výskytu antibiotické rezistence v povrchových vodách ČR a hodnocení míry rizika pro lidské zdraví.
Výsledky výzkumu se objevují také v odborných publikacích a na konferencích. V roce 2025 se vědci zabývali například kombinací kultivačních metod a kvantitativní polymerázové řetězové reakce (qPCR), která umožňuje vyhledávat konkrétní geny rezistence. V roce 2026 představili téma rezistentních bakterií a dalších nežádoucích mikroorganismů ve vodním prostředí také na biologickém workshopu v Komorním Hrádku.
Čistírny odpadních vod jsou důležitým místem sledování
Zvláštní pozornost si zaslouží čistírny odpadních vod. Do kanalizace se dostávají zbytky antibiotik a bakterie z lidského organismu, včetně těch, které si již vytvořily odolnost vůči používaným léčivům. Dalšími zdroji mohou být zdravotnická zařízení, farmaceutická výroba, zemědělství a chovy hospodářských zvířat.
Čistírny odpadních vod přitom představují prostředí, ve kterém se setkává velké množství různých bakteriálních druhů. Spolu s nimi se zde mohou vyskytovat zbytky antibiotik, dezinfekční látky, těžké kovy a další chemické kontaminanty. Některé z těchto látek mohou podporovat selekci odolnějších bakterií. Bakterie si navíc dokážou předávat genetickou informaci, a to i prostřednictvím takzvaného horizontálního přenosu genů. Geny antibiotické rezistence se tak mohou šířit mezi různými bakteriálními druhy.
Ani vysoká účinnost biologického čištění proto automaticky nezaručuje odstranění všech rizik spojených s AMR. Běžné čistírenské technologie jsou primárně navrženy k odstraňování organického znečištění, živin a mikroorganismů v rozsahu stanovených požadavků. Některé rezistentní bakterie a geny rezistence však mohou procesem čištění projít a dostat se do recipientu. Výzkum VÚV TGM proto sleduje nejen samotné čistírny, ale také kvalitu vody pod místy, kde jsou vyčištěné odpadní vody vypouštěny.
Zajímavou možnost představuje také analýza odpadních vod na přítoku do čistírny. Takový vzorek obsahuje biologický materiál pocházející od velkého počtu lidí napojených na danou kanalizační síť. Jeho vyšetřením lze získat souhrnnou informaci o výskytu určitých bakterií a genů rezistence v dané lokalitě. Jde o princip environmentálního monitoringu, který může doplnit klinická data a pomoci určit místa vyžadující podrobnější sledování. Výsledky ovšem nelze zaměňovat za individuální diagnostiku pacientů.
VÚV TGM při výzkumu využívá kombinaci kultivačních a molekulárně biologických metod. Kultivace umožňuje získat živé bakteriální kmeny a ověřit jejich skutečnou citlivost vůči antibiotikům. Metoda qPCR naproti tomu vyhledává konkrétní úseky genetické informace spojené s rezistencí. Rozdíl je podstatný. Samotný nález genu ještě automaticky neznamená, že se ve vodě nachází živá patogenní bakterie, která jej dokáže předat dalším mikroorganismům. Kombinace obou přístupů proto poskytuje podstatně úplnější obraz o situaci.
Výzkumníci se zaměřují také na konkrétní bakterie, například Escherichia coli. Ta běžně obývá střevní trakt lidí i teplokrevných živočichů. Některé její kmeny mohou způsobovat infekce a jejich rezistentní varianty představují významný problém pro léčbu. Právě sledování E. coli ve Vltavě pod Prahou se stalo předmětem pilotního monitoringu, jehož výsledky VÚV TGM prezentoval již v roce 2024.
Evropská legislativa začíná počítat také s environmentálním monitoringem
Význam sledování antimikrobiální rezistence v životním prostředí postupně uznává také Evropská unie. Její přístup vychází z principu One Health, tedy Jedno zdraví, který propojuje zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Rezistence se totiž může šířit mezi těmito oblastmi a její vývoj ovlivňuje řada vzájemně propojených faktorů.
Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) umírá v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru každoročně více než 35 tisíc lidí v důsledku infekcí způsobených mikroorganismy odolnými vůči antimikrobiálním léčivům. Zpráva ECDC za rok 2024 navíc upozorňuje, že výskyt infekcí krevního řečiště způsobených bakteriemi Escherichia coli odolnými vůči cefalosporinům třetí generace vzrostl oproti roku 2019 o 5,9 %. U bakterie Klebsiella pneumoniae rezistentní vůči karbapenemům činil nárůst dokonce 61 %. Evropské cíle pro rok 2030 se tak u těchto infekcí zatím nedaří naplňovat.
Důležitou součástí evropského přístupu je také doporučení Rady EU z června 2023, které stanovuje cíle pro omezení spotřeby antibiotik a výskytu rezistentních infekcí. Do roku 2030 má celková spotřeba antibiotik u lidí v EU klesnout o 20 % oproti roku 2019 a nejméně 65 % spotřebovaných antibiotik mají tvořit přípravky ze skupiny Access. Jde o antibiotika, která Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučuje upřednostňovat při léčbě řady běžných bakteriálních infekcí. Jejich upřednostňování má pomoci zachovat účinnost rezervních antibiotik, která jsou potřebná především při léčbě závažnějších infekcí nebo v případech, kdy běžná léčba selhává.
Významný posun přináší také nová směrnice o čištění městských odpadních vod, směrnice EU 2024/3019. Ta v článku 17 zavádí povinnost členských států vytvořit systém spolupráce mezi orgány ochrany veřejného zdraví a institucemi odpovědnými za čištění městských odpadních vod. Součástí nového rámce je rovněž sledování antimikrobiální rezistence v městských odpadních vodách.
Nový web VÚV TGM tak přináší užitečný přehled o problematice, která bude v následujících letech stále důležitější také pro vodohospodářství. Výzkum pomáhá odhalovat souvislosti mezi znečištěním vod, chováním mikroorganismů a ochranou lidského zdraví. A právě lepší znalost těchto souvislostí je předpokladem pro účinnější prevenci.
Použité a doporučené odborné zdroje:
Obrázek: zdroj AI