Benzen po havárii v Hustopečích nad Bečvou: Krátkodobé špičky vzbudily obavy, dlouhodobé hodnoty zůstaly pod limitem

Po požáru železničních cisteren s benzenem v Hustopečích nad Bečvou panovaly mezi obyvateli regionu týdny nejistoty a obav o zdraví i stav životního prostředí. Nejnovější souhrnná zpráva Českého hydrometeorologického ústavu však ukazuje, že koncentrace benzenu v ovzduší se během monitoringu pohybovaly výrazně níže, než se veřejnost bezprostředně po havárii obávala. Detailní měření navíc přinesla konkrétní data o skutečném rozsahu znečištění i jeho vývoji v čase.

K havárii došlo 28. února 2025 u železniční stanice v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku. Vlak převážející benzen vykolejil a následný požár zachvátil několik cisteren. Podle odhadů uniklo do životního prostředí přibližně 250 tun benzenu a kontaminováno bylo asi 20 tisíc metrů čtverečních území. Plocha samotného vsaku benzenu byla odhadnuta na 4 600 metrů čtverečních. Ministerstvo životního prostředí i Česká inspekce životního prostředí označily událost za bezprecedentní havárii svého druhu v České republice. Šlo o jednu z největších ekologických katastrof posledních desetiletí v Česku.

Právě benzen patří mezi nejrizikovější průmyslové chemikálie. Jde o prokázaný karcinogen, který při dlouhodobé expozici zvyšuje riziko leukémie a dalších závažných onemocnění. Bezprostředně po nehodě proto v regionu narůstala nervozita a lidé se obávali, zda se toxická látka nešíří ovzduším i do obytných částí obcí.

Český hydrometeorologický ústav proto už krátce po havárii nasadil v Hustopečích nad Bečvou mobilní monitorovací stanici. Ta nepřetržitě měřila koncentrace benzenu, toluenu a dalších škodlivin přímo v centru městyse. Paralelně probíhala také manuální indikativní měření v okolních lokalitách podle směru proudění vzduchu a hustoty osídlení. Data byla průběžně zveřejňována online, aby měli obyvatelé přístup k aktuálním výsledkům.

Právě ze Souhrnné zprávy o měření benzenu v ovzduší v Hustopečích nad Bečvou a okolí od Českého hydrometeorologického ústavu nyní vyplývá zásadní zjištění. Dosud naměřené hodinové i denní koncentrace benzenu byly podle ČHMÚ srovnatelné s hodnotami, které dlouhodobě vykazuje Ostrava-Přívoz, tedy jedna z nejvíce průmyslově zatížených lokalit v zemi. ČHMÚ současně upozorňuje, že v České republice neexistuje krátkodobý hodinový imisní limit pro benzen, a proto bylo nutné výsledky hodnotit individuálně ve spolupráci se zdravotníky a Státním zdravotním ústavem. Právě absence krátkodobého limitu komplikovala interpretaci mimořádných špiček během sanačních prací.

Výsledky měření ukázaly, že v období po havárii docházelo k výrazným krátkodobým epizodám zvýšených koncentrací benzenu, které byly spojeny zejména se sanačními pracemi v místě události. Nejvyšší hodinová koncentrace dosáhla hodnoty 112,3 µg·m−3, zatímco další významná špička byla 61,6 µg·m−3. Celkem bylo zaznamenáno 37 dní, kdy denní průměrná koncentrace překročila hodnotu 5 µg·m−3.

Navzdory těmto krátkodobým extrémům však dlouhodobý pohled přináší zásadně odlišný obraz. Roční průměrná koncentrace benzenu dosáhla hodnoty 2,9 µg·m−3, tedy zůstala pod stanoveným imisním limitem 5 µg·m−3. V kontextu posledních deseti let přitom celorepublikové průměry benzenu oscilovaly přibližně mezi 1 až 2 µg·m−3, což ukazuje, že sledovaná lokalita se po havárii pohybovala sice nad běžným pozadím, ale stále v rámci legislativně přijatelného dlouhodobého zatížení.

Důležité přitom je, že monitoring neprokázal dlouhodobě extrémní koncentrace benzenu v obytných částech Hustopečí nad Bečvou ani okolních obcí. Naměřené hodnoty kolísaly v závislosti na počasí, směru větru nebo průběhu sanačních prací. Podle dosavadních hodnocení Státního zdravotního ústavu nebylo u běžné populace potvrzeno zvýšené riziko poškození zdraví ani při krátkodobém, ani při dlouhodobém působení této látky.

Významným tématem celé kauzy byla také kontaminace vody. Nejvíce zasažená byla vodní nádrž v blízkosti havárie, kde byly v prvních týdnech naměřeny nadlimitní hodnoty benzenu. Situace se však postupně stabilizovala. Po vybudování ochranné larsenové stěny začaly koncentrace výrazně klesat a od 7. dubna 2025 byly hodnoty benzenu ve štěrkovně pod limitem 50 mikrogramů na litr. V květnu už se koncentrace pohybovaly pod mezí stanovitelnosti nebo jen těsně nad ní. Monitoring zároveň opakovaně neprokázal kontaminaci řeky Bečvy.

Proti šíření kontaminace byla kolem ohniska havárie vybudována přibližně 700 metrů dlouhá larsenová stěna, která měla zabránit dalšímu průniku benzenu do podzemních vod i směrem k řece Bečvě. Její dokončení představovalo jeden z klíčových momentů celé sanace. Ještě před dokončením ochranné stěny však unikly přibližně dvě tuny benzenu do oblasti takzvaného poloostrova na severní straně štěrkovny, kde musely být následně instalovány další sorpční technologie zabraňující dalšímu šíření kontaminace.

Kontrolovány byly rovněž studny a zdroje pitné vody. Podle dosavadních výsledků nebyla pitná voda v Hustopečích nad Bečvou ani okolních obcích havárií narušena. Kontaminace se nepotvrdila ani ve zdrojích minerálních vod v Teplicích nad Bečvou. Při sanačních pracích odborníci nasadili také filtry s aktivním uhlím, technologii stripování nebo koloidní aktivní uhlí určené k zachytávání rozpuštěného benzenu v podzemních vodách. Nasorbované uhlí bylo následně převáženo k regeneraci do Rakouska.

Havárie v Hustopečích nad Bečvou přesto zůstává mimořádně vážným ekologickým incidentem. Sanační práce pokračují i více než rok po nehodě a odborníci dál monitorují podzemní vody i ovzduší. Druhá etapa sanace má pokračovat minimálně do roku 2027 a počítá i s využitím moderních metod chemické oxidace, biologického rozkladu kontaminantů nebo termální desorpce půdy.

Dosavadní výsledky měření však ukazují, že obavy z dlouhodobého plošného zamoření ovzduší benzenem v obydlených částech regionu se zatím nepotvrdily. Právě tato data dnes představují nejdůležitější zprávu pro tisíce lidí, kteří po katastrofě žili měsíce v nejistotě.

Foto: Larsenová stěna uzavřela ohnisko kontaminace / zdroj: ČIŽP, 14. 4. 2025