Více času na podstatné
Brusel zpřísňuje pravidla pro bezplatné emisní povolenky. Firmy čekají zásadní změny
Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nového prováděcího nařízení upravujícího referenční úrovně pro přidělování bezplatných emisních povolenek v období let 2026 až 2030. Jde o klíčový krok v pokračující reformě systému EU ETS, který se stává jedním z hlavních nástrojů evropské klimatické politiky. Nová pravidla mají zohlednit ambiciózní cíle balíčku Fit for 55 a současně reagovat na technologický vývoj, proměny energetiky i tlak na snižování emisí napříč průmyslovými odvětvími.
Evropská komise návrhem navazuje na rozsáhlou revizi směrnice o systému obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS), která byla přijata v souvislosti s evropským právním rámcem pro klima. Evropská unie si v něm stanovila závazný cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent oproti úrovni z roku 1990. Tento závazek vyžaduje nejen přísnější emisní limity, ale také zásadní úpravy mechanismů, podle nichž jsou průmyslovým podnikům přidělovány bezplatné povolenky.
Právě bezplatné povolenky představují dlouhodobě jeden z nejcitlivějších prvků systému EU ETS. Evropská unie jejich prostřednictvím chrání energeticky náročná odvětví před ztrátou konkurenceschopnosti vůči regionům mimo EU, kde obdobně přísná klimatická pravidla neplatí. Současně však Brusel usiluje o to, aby systém motivoval firmy k investicím do modernějších technologií a rychlejšímu snižování emisí. Nově aktualizované referenční hodnoty proto určují, jak efektivní musí jednotlivé provozy být, aby dosáhly na bezplatnou alokaci v plném rozsahu.
Návrh vychází z aktuálních dat o emisní efektivitě evropských zařízení za roky 2021 a 2022. Evropská komise při výpočtu porovnávala výkonnost deseti procent nejefektivnějších zařízení v jednotlivých odvětvích a na tomto základě stanovila nové redukční koeficienty. Ty budou následně promítnuty do referenčních hodnot pro období 2026 až 2030. Komise zároveň potvrzuje, že celkové snížení benchmarků za dvacetileté období nesmí být nižší než šest procent a vyšší než padesát procent.
Významnou změnou je také rozšíření metodiky o nové typy technologií a výrobních procesů. Do systému jsou nově detailněji zahrnuty například technologie přímé redukce železa, výroba vodíku prostřednictvím elektrolýzy vody nebo alternativní hydraulická pojiva v cementářství. Komise zároveň reaguje na změny definic emisí a nově zohledňuje i některé nepřímé emise související se spotřebou elektřiny.
Přísnější pravidla dopadnou zejména na energeticky náročná průmyslová odvětví, jako jsou hutnictví, chemický průmysl, rafinerie, výroba cementu nebo produkce vodíku. Právě tato odvětví budou muset v příštích letech výrazně zrychlit tempo modernizace a investic do nízkoemisních technologií. Návrh zároveň naznačuje, že Evropská komise připravuje další změny. V dokumentu se poprvé objevuje zmínka o budoucím zavedení sektorově specifických záložních benchmarků, které mají reagovat na obavy některých průmyslových sektorů z příliš rychlého zpřísňování podmínek.
Komise zdůrazňuje, že nový systém vychází z rozsáhlé datové kontroly a konzultací s členskými státy i průmyslovými zástupci. Členské státy předaly Evropské komisi podklady o emisní výkonnosti zařízení do září 2024 a následně proběhla detailní kontrola správnosti a konzistence údajů. Výsledkem má být co nejpřesnější a srovnatelný soubor dat pro všech 54 referenčních hodnot používaných v systému EU ETS.
Pro evropský průmysl jde o signál, že podmínky pro získávání bezplatných emisních povolenek budou v příštích letech postupně přísnější. Přestože bezplatná alokace zůstává zachována, podmínky pro její získání budou stále náročnější. Firmy, které nebudou schopny držet krok s technologickým vývojem a snižováním emisní náročnosti výroby, mohou v příštích letech čelit výraznému růstu nákladů.
Dokument ke stažení: