Čistírny odpadních vod čekají přísnější pravidla. Navrhovaná novela vodního zákona přináší nové požadavky na čištění, energii i kanalizaci

Připravovaná novela vodního zákona převádí do českého práva nová evropská pravidla pro čištění městských odpadních vod. Vedle požadavků na odvádění odpadních vod a jejich pokročilé čištění přináší také pravidla pro odstraňování mikropolutantů, monitoring látek významných pro veřejné zdraví, energetické audity a postupné směřování čistíren k energetické neutralitě. Návrh současně řeší podmínky využití individuálních systémů, plánování vodohospodářské infrastruktury a možnosti využívání zdrojů obsažených v odpadních vodách a čistírenských kalech.

Česká legislativa se má v příštích letech výrazně proměnit v oblasti čištění městských odpadních vod. Návrh novely zákona č. 254/2001 Sb., o vodách má zajistit transpozici nové směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3019 o čištění městských odpadních vod. Návrh zasahuje vedle vodního zákona také do zákona o vodovodech a kanalizacích, zákona o ochraně veřejného zdraví, zákona o hospodaření energií a občanského soudního řádu.

Nové povinnosti pro menší obce a pravidla pro septiky

Jednou z podstatných novinek je rozšíření požadavků na odvádění městských odpadních vod. Nová evropská úprava pracuje s hranicí 1 000 ekvivalentních obyvatel. U aglomerací od této velikosti má být městská odpadní voda zpravidla odváděna stokovou soustavou. U aglomerací s 1 000 až 2 000 ekvivalentními obyvateli stanovuje směrnice povinnost vybudovat sběrné systémy nejpozději do konce roku 2035, přičemž za stanovených podmínek umožňuje prodloužení této lhůty.

Novela současně počítá s tím, že kanalizace nebude jediným možným řešením. Individuální systémy bude možné využít tam, kde by vybudování kanalizace nebo připojení na ni nepřineslo přínos pro životní prostředí nebo veřejné zdraví, nebylo technicky proveditelné nebo by znamenalo nepřiměřené náklady. Podmínkou ovšem bude dosažení odpovídající úrovně ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Individuální systémy používané v aglomeracích od 1 000 ekvivalentních obyvatel mají být evidovány a podléhat pravidelným kontrolám založeným na rizikovém přístupu.

Nástup kvartérního čištění a boj s mikropolutanty

Významnou změnou je také rozšíření požadavků na samotné čištění. Evropská směrnice vedle sekundárního a terciárního čištění zavádí také kvartérní stupeň čištění zaměřený na mikropolutanty. Jde například o rezidua léčiv a kosmetických přípravků, pesticidy, PFAS nebo další látky, které se v odpadních vodách vyskytují v nízkých koncentracích, ale mohou představovat významnou zátěž pro vodní prostředí.

Kvartérní čištění nebude zavedeno plošně okamžitě. Směrnice stanovuje jeho postupné zavádění především pro čistírny odpadních vod s kapacitou 150 000 ekvivalentních obyvatel a více. Do konce roku 2033 má požadavky na kvartérní čištění splňovat 20 procent těchto čistíren, do konce roku 2039 již 60 procent a do konce roku 2045 všechny příslušné čistírny.

Nová pravidla přitom propojují odstraňování mikropolutantů také s principem rozšířené odpovědnosti výrobců. Evropská směrnice požaduje, aby výrobci léčivých a kosmetických přípravků, jejichž produkty přispívají ke znečištění městských odpadních vod mikropolutanty, nesli nejméně 80 procent nákladů na dodatečné čištění.

Odpadní voda jako zrcadlo veřejného zdraví

Další oblastí, která se v návrhu výrazně posiluje, je ochrana veřejného zdraví. Směrnice požaduje vytvoření systému spolupráce mezi orgány odpovědnými za veřejné zdraví a orgány odpovědnými za čištění městských odpadních vod. Sledovat se mají parametry významné z hlediska epidemiologické situace. Mezi výslovně uvedené patří SARS-CoV-2 a jeho varianty, poliovirus, chřipkové viry a nově se objevující patogeny. Při vyhlášení ohrožení veřejného zdraví se má monitoring rozšířit na reprezentativní část populace. U aglomerací s 100 000 ekvivalentními obyvateli a více má být navíc zavedeno sledování antimikrobiální rezistence. Evropská směrnice současně odpadní vodu chápe jako zdroj informací využitelných pro sledování zdravotních rizik.

Cesta k energetické neutralitě a povinné audity

Významná část nových požadavků se týká také energie. Čistírny odpadních vod a související stokové soustavy budou u příslušných kategorií podléhat pravidelným energetickým auditům. Podle evropské směrnice se první audity týkají čistíren s kapacitou 100 000 ekvivalentních obyvatel a více a mají být provedeny do konce roku 2028. U čistíren s kapacitou od 10 000 do 100 000 ekvivalentních obyvatel je první termín stanoven na konec roku 2032. Audity se mají opakovat každé čtyři roky a mají identifikovat možnosti snižování spotřeby energie, využívání odpadního tepla a výroby energie z obnovitelných zdrojů.

Energetická neutralita je přitom nastavena jako postupně rostoucí cíl na úrovni celého členského státu. U čistíren s kapacitou 10 000 ekvivalentních obyvatel a více má množství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené samotnými čistírnami nebo jejich provozovateli odpovídat nejméně 20 procentům jejich celkové roční spotřeby do konce roku 2030, 40 procentům do konce roku 2035, 70 procentům do konce roku 2040 a 100 procentům do konce roku 2045. Směrnice přitom výslovně stanovuje, že tento cíl se posuzuje na národní úrovni, nikoliv jako požadavek, aby každá jednotlivá čistírna byla energeticky soběstačná.

Do energetické bilance se mohou započítat různé zdroje obnovitelné energie vyrobené na místě nebo mimo areál čistírny jejím vlastníkem či provozovatelem. Směrnice počítá například s bioplynem, solární, tepelnou, vodní nebo větrnou energií. Současně stanovuje podmínky pro případ, kdy členský stát přes provedená energeticky účinná opatření a opatření ke zvýšení výroby obnovitelné energie nedosáhne stanovených cílů.

Integrované plánování a důkladné posuzování rizik

Nová pravidla se dotýkají také plánování vodohospodářské infrastruktury. Směrnice požaduje integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami v povodích aglomerací s kapacitou 100 000 ekvivalentních obyvatel a více do konce roku 2033 a pro aglomerace od 10 000 do 100 000 ekvivalentních obyvatel do konce roku 2039. Plány mají reagovat mimo jiné na rizika spojená se srážkovými vodami, přetížením systémů a vypouštěním odpadních vod.

Novela současně reaguje na požadavek evropské směrnice na posuzování rizik spojených s vypouštěním městských odpadních vod. Do hodnocení mají vstupovat například zdroje pitné vody, koupací vody, vody využívané pro akvakulturu, podzemní vody a stav povrchových i mořských vod. Členské státy mají tato rizika identifikovat a vyhodnotit do konce roku 2027.

Lepší informovanost pro domácnosti online

Součástí nové úpravy je také větší důraz na informování veřejnosti. Evropská směrnice požaduje, aby byly aktuální informace o odvádění a čištění městských odpadních vod dostupné veřejnosti online pro každou aglomeraci nad 1 000 ekvivalentních obyvatel nebo pro příslušné správní území. U domácností napojených na kanalizaci v aglomeracích nad 10 000 ekvivalentních obyvatel má být navíc nejméně jednou ročně poskytována informace například o souladu čištění s požadavky, množství vyčištěné odpadní vody a nákladech na její odvádění a čištění.

Nová evropská směrnice představuje rozsáhlou změnu dosavadního rámce pro městské odpadní vody, přičemž směrnice stanovuje členským státům lhůtu pro transpozici do 31. července 2027.