EU chce malým firmám ulevit od administrativy spojené s obaly. Přinášíme přehled zásadních evropských novinek

Evropská unie dnes otevřela několik důležitých témat. Nová strategie pro Arktidu reaguje na rostoucí význam severních oblastí pro bezpečnost, klima a obchod. Evropský parlament se zabýval dostupností kritických surovin i jednoduššími obalovými pravidly pro menší podniky. Evropská komise zároveň navrhuje rozšířit možnosti využívání živin získaných ze zpracování hnoje, které by mohly zemědělcům pomoci snížit závislost na průmyslových hnojivech. A v neposlední řadě Švédsko žádá o rozšíření EU ETS 1.

Arktida se stává strategickým územím

Evropská komise 20. října představila novou strategii pro Arktidu. Oblast, kterou si mnozí spojují především s ledovci, polárními výpravami a unikátní přírodou, má stále větší význam pro evropskou bezpečnost, hospodářství i mezinárodní vztahy. Ústup ledu otevírá nové možnosti námořní dopravy, zatímco rostoucí strategická konkurence a vojenská aktivita zvyšují nároky na ochranu severních oblastí. Evropská unie proto chce posílit spolupráci se severními partnery a lépe chránit svou infrastrukturu i schopnost působit v náročných arktických podmínkách.

Arktida se podle Evropské komise otepluje téměř čtyřikrát rychleji než globální průměr. Tak rychlý vývoj zasahuje místní ekosystémy, tradiční způsoby obživy i život celých komunit. Současně ovlivňuje podmínky pro dopravu, výzkum a hospodářské aktivity v regionu. Evropská unie má v Arktidě také vlastní obyvatele. Více než půl milionu občanů EU žije v rámci Dánského království, Finska a Švédska. Budoucnost severu tak přímo souvisí s evropskou klimatickou politikou, bezpečností a prosperitou příhraničních regionů.

Nová strategie stojí na čtyřech prioritách. Počítá s posílením bezpečnosti a odolnosti, rozvojem klimatického výzkumu, podporou hospodářské bezpečnosti a vytvářením příležitostí pro obyvatele Arktidy. Komise chce mimo jiné vytvořit nové centrum pro námořní bezpečnost a posílit koordinaci evropského polárního výzkumu.

Menší firmy dostanou úlevu od odpadové administrativy

Evropský parlament podpořil zjednodušení pravidel rozšířené odpovědnosti výrobce, které se dotýká také nového nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). To od 12. srpna 2026 stanovuje nové požadavky na obaly uváděné na evropský trh. Součástí souvisejícího legislativního balíčku Omnibus VIII je také návrh na dočasné pozastavení povinnosti jmenovat autorizovaného zástupce pro rozšířenou odpovědnost výrobce v každém členském státě, kde firma prodává své výrobky.

Evropský parlament podpořil úpravu pravidel, která mají zmírnit administrativní překážky pro malé podniky prodávající zboží v různých členských státech. Dosavadní systém rozšířené odpovědnosti výrobce vyžaduje, aby firmy zajišťovaly financování sběru, třídění a recyklace výrobků, které se po skončení životnosti stanou odpadem. V řadě případů musejí navíc jmenovat oprávněného zástupce pro plnění těchto povinností v každé zemi, kde své produkty prodávají. Pro menší podniky, které expandují přes internet na zahraniční trhy, to může znamenat další náklady a administrativu.

Poslanci podporují cílenější úlevu, která by se vztahovala na malé a mikropodniky usazené v EU. Zařazení do této skupiny vychází z hranice méně než 50 zaměstnanců a ročního obratu nebo bilanční sumy pod 10 milionů eur. Výjimka z povinnosti jmenovat oprávněného zástupce by podle podpořeného návrhu platila do roku 2035, případně do přijetí komplexnějšího evropského zákona o oběhovém hospodářství. Opatření se týká administrativního zastupování, nikoli samotné odpovědnosti za výrobky a jejich odpad.

Firmy by nadále musely plnit další povinnosti rozšířené odpovědnosti výrobce, včetně příslušných finančních příspěvků a závazků souvisejících s odpadem. Parlament zároveň požaduje lepší výměnu informací mezi členskými státy, vzájemně kompatibilní digitální systémy a společné požadavky na vykazování. Podpořená opatření se týkají obalů, baterií, textilu, obuvi, elektronických zařízení a jednorázových plastů. Dalším krokem bude jednání s Radou EU o konečné podobě pravidel.

Evropský průmysl potřebuje vlastní suroviny

Evropský parlament 20. října přijal svou pozici k navrhovaným změnám evropského nařízení o kritických surovinách. Tyto materiály jsou důležité pro výrobu baterií, elektromobilů, větrných turbín, elektroniky i zařízení pro obranný průmysl. Evropská unie je přitom u řady surovin závislá na dovozu a jejich dodávky mohou ovlivňovat obchodní omezení, geopolitické spory i koncentrace těžby a zpracování v několika zemích. Dostupnost surovin proto přímo souvisí s konkurenceschopností evropských továren a s tím, zda se výroba strategických technologií dokáže rozvíjet na evropském území.

Poslanci podpořili vznik samostatné evropské agentury či centra pro kritické suroviny, které by mělo sledovat situaci na trhu a pomáhat předvídat rizika výpadků dodávek. Požadují také odpovídající finanční zázemí. S návrhem spojují fond ve výši dvou miliard eur, který se předpokládá v rámci dlouhodobého rozpočtu EU na období 2028 až 2034. Parlament chce rovněž umožnit za určitých podmínek omezit vývoz odpadu a kovového šrotu z permanentních magnetů, pokud by to pomohlo zabezpečit suroviny pro evropský průmysl. Podporuje také mechanismy stabilizace cen, například prostřednictvím rozdílových smluv.

Získávání kritických surovin z použitých výrobků a průmyslového odpadu může snížit potřebu dovozu a současně pomoci využít materiály, které už v evropské ekonomice jsou. Recyklace však sama o sobě nepokryje veškerou budoucí poptávku, a proto EU potřebuje kombinovat domácí těžbu, zpracování, opětovné využití surovin a spolehlivé obchodní vztahy se zahraničními partnery. Parlament přijal svou pozici poměrem 470 hlasů pro, 83 proti a 108 poslanců se zdrželo hlasování. Nyní bude následovat vyjednávání s členskými státy o konečné podobě úpravy. Výsledek může ovlivnit investiční podmínky pro evropský průmysl i způsob, jakým se bude nakládat s cennými materiály obsaženými ve vyřazených výrobcích.

Méně drahých průmyslových hnojiv díky zpracovanému hnoji

Evropská komise 19. října představila návrh, který by členským státům umožnil pružněji povolovat využití určitých druhů kapalného digestátu jako alternativy k průmyslovým hnojivům. Digestát je zbytkový materiál vznikající při anaerobním rozkladu organických látek, například statkových hnojiv, při výrobě bioplynu nebo biometanu. Obsahuje živiny využitelné při hnojení zemědělské půdy. Návrh se zaměřuje na vybrané kapalné frakce s vysokým podílem minerálního dusíku a nízkým obsahem organické hmoty, které splní stanovená kritéria. Zemědělci by tak mohli účinněji využívat živiny, které už mají k dispozici, a omezit nákupy části syntetických hnojiv.

Výroba průmyslových dusíkatých hnojiv je energeticky náročná a jejich ceny ovlivňují také vývoj na světových trzích. Závislost na dovážených surovinách a výkyvy cen mohou zemědělským podnikům komplikovat plánování nákladů. Využití digestátu může přinést úspory zejména v regionech s vysokou koncentrací živočišné výroby a dostupnou kapacitou bioplynových stanic. Zpracovaný hnůj tak může získat další ekonomickou hodnotu a současně podpořit propojení zemědělství s výrobou bioplynu a biometanu. Přínos se může projevit nejen v hospodaření jednotlivých podniků, ale také v účinnějším využívání živin a omezení závislosti na dovážených průmyslových hnojivech.

Komise navrhuje cílenou úpravu směrnice o dusičnanech, která nyní obecně omezuje aplikaci dusíku ze statkových hnojiv na 170 kilogramů na hektar ročně. Nová možnost by navázala na systém RENURE, který už za přísných podmínek umožňuje výjimky pro některé druhy dusíkatých materiálů získaných ze hnoje. Rozšíření na vybrané kapalné digestáty by vyžadovalo splnění kvalitativních kritérií a zachování ochrany půdy a vody před znečištěním. Návrh nyní prochází měsíčním obdobím pro připomínky veřejnosti. Poté jej musí podpořit kvalifikovaná většina členských států v příslušném výboru a následovat bude kontrolní období Evropského parlamentu a Rady EU. Komise usiluje o to, aby případné nové možnosti mohly zemědělci využít už v souvislosti s příští pěstitelskou sezonou, která začíná na jaře 2027.

Emisní povolenky se mohou nově týkat i dalších papíren

Evropská komise zveřejnila návrh rozhodnutí, kterým chce schválit žádost Švédska o rozšíření systému EU ETS 1 na emise skleníkových plynů z některých zařízení vyrábějících buničinu, papír a lepenku. Švédsko žádá o zahrnutí některých papíren a celulózek zpět do systému EU ETS 1, protože výjimka pro zařízení využívající více než 95 % energie z biomasy od roku 2026 vyřadila část jeho průmyslu z evropského obchodování s emisemi. Podle švédské vlády tím vznikají rozdílné podmínky oproti evropským konkurentům. Dotčené provozy navíc ve Švédsku podléhají národní uhlíkové dani, která se liší od systému ETS 1.

Švédská vláda upozorňuje i na paradox, kdy papírna, která využívá převážně biomasu, může být ze systému vyřazena, přestože stále vypouští určité množství skleníkových plynů z fosilních zdrojů. Nastavení hranice 95 % tak podle švédských úřadů může vytvářet nežádoucí motivaci udržovat podíl biomasy nad stanoveným limitem, místo aby podniky dál snižovaly fosilní emise. Švédsko proto chce, aby dotčené provozy znovu podléhaly ETS 1 a měly srovnatelnější podmínky s konkurencí v EU.