Více času na podstatné
Evropa chce zjistit, jak si stojí ve výrobě čistých technologií. Státy čeká nové podrobné vykazování
Kolik čistých technologií dokáže Evropa vyrábět, jak se vyvíjejí jejich ceny a kde naráží průmysl na překážky? Evropská komise chce získat přesnější a vzájemně srovnatelné údaje ze všech členských států. Připravila proto návrh prováděcího nařízení, které stanoví jednotný vzor pro vykazování dat podle Aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. První zprávy mají členské státy předložit do 15. března 2027. Jejich obsah má Komisi pomoci vyhodnocovat výrobní kapacity EU, vývoj trhu i rizika v dodavatelských řetězcích.
Evropská komise zveřejnila návrh prováděcího nařízení 14. října 2026. Dokument s označením Ares(2026)9691390 navazuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735, známé jako Akt o průmyslu pro nulové čisté emise. Návrh je nyní určen k připomínkování a jeho cílem je stanovit jednotný vzor zpráv.
Komise v návrhu zdůrazňuje potřebu sjednotit způsob shromažďování a předávání údajů. Společná struktura zpráv má vyjasnit požadované informace a usnadnit jejich porovnávání napříč členskými státy. Evropská unie tak bude moci vycházet z údajů zpracovaných podle jednotného rámce namísto informací, jejichž obsah a uspořádání se mohou mezi zeměmi lišit.
Povinnost pravidelného monitorování vychází přímo z Aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Členské státy a jejich určené orgány mají shromažďovat informace potřebné ke sledování pokroku Unie. Pokud příslušné údaje již nejsou zahrnuty v národních plánech v oblasti energetiky a klimatu nebo v informacích předávaných v jejich rámci, musí státy předložit samostatnou zprávu. První termín připadá na 15. března 2027, další zprávy mají následovat každé tři roky.
Výroba, ceny i překážky na vnitřním trhu
Článek 42 nařízení požaduje sledování vývoje výrobních kapacit, tržních trendů a cen jednotlivých technologií. Pozornost se věnuje také překážkám obchodu s čistými technologiemi a zbožím, které je využívá, včetně problémů souvisejících s narušením globálních dodavatelských řetězců.
Významnou součástí mají být údaje o výrobních kapacitách a souvisejících činnostech, včetně zaměstnanosti a potřebných dovedností. Členské státy mají sledovat také počet malých a středních podniků zapojených do výrobních projektů zaměřených na čisté technologie. Získané informace tak mají zachytit nejen průmyslové zázemí jednotlivých zemí, ale také jeho personální rozměr a zapojení menších firem.
Další část se týká veřejných aukcí souvisejících s čistými technologiemi. Vykazované údaje mají zahrnovat jejich četnost, výsledné ceny a objem, pokud jsou relevantní pro požadavky příslušné kapitoly nařízení. Tyto informace pomáhají sledovat, jak se vyvíjejí podmínky na trhu a jaké ceny se uplatňují při soutěžích o podporu projektů.
Jak dlouho trvá povolování a kolik CO₂ se ukládá
Akt o průmyslu pro nulové čisté emise sleduje také administrativní podmínky pro rozvoj výroby. Členské státy mají shromažďovat údaje o povolovacích procesech pro jednotlivé technologie. Patří mezi ně počet zahájených řízení, zamítnutých žádostí a vydaných konečných rozhodnutí, včetně informace, zda projekt získal povolení, nebo byl zamítnut.
Sledovat se má rovněž délka povolovacích procesů, včetně prodloužení stanovených lhůt, a prostředky vyčleněné na fungování jednotných kontaktních míst. Tato data umožní porovnávat průběh povolování mezi jednotlivými technologiemi a zeměmi a lépe posoudit administrativní podmínky pro průmyslové projekty.
Samostatnou oblast představují regulační sandboxy, tedy prostředí umožňující za stanovených podmínek testovat inovativní technologie a řešení v kontrolovaném regulatorním rámci. Členské státy mají uvádět jejich počet a povahu. Vykazování zahrnuje také množství oxidu uhličitého trvale uloženého pod zemí v souladu s příslušnými evropskými pravidly.
Data mají sloužit k hodnocení evropského průmyslu
Akt o průmyslu pro nulové čisté emise vytváří rámec pro posílení evropské výroby technologií potřebných k dosažení klimatických a energetických cílů. Evropská komise průběžně sleduje pokrok Unie, naplňování stanovených referenčních hodnot, dovoz a vývoz čistých technologií i rozvoj kapacit pro ukládání oxidu uhličitého.
Na základě zpráv členských států má Komise vyhodnocovat pokrok při dosahování cílů nařízení a zveřejňovat související doporučení v rámci každoročních zpráv o konkurenceschopnosti technologií čisté energie. Součástí tohoto hodnocení má být také posouzení, zda evropská pravidla pokrývají všechny čisté technologie potřebné k dosažení stanovených cílů.
Dokument ke stažení: