Více času na podstatné
Evropa platí za klimatické extrémy už 920 miliard eur. Jak si stojí Česko?

Povodně, sucha, vlny veder a ničivé bouře zanechávají v evropské ekonomice stále hlubší stopu. Od roku 1980 dosáhly přímé ekonomické ztráty v Evropské unii přibližně 920 miliard eur. Více než 270 miliard eur připadá na posledních pět let. Evropská agentura pro životní prostředí upozorňuje, že tempo růstu škod výrazně převyšuje růst ekonomiky a že většina vzniklých ztrát zůstává bez pojistného krytí.
Extrémní projevy počasí se stále výrazněji promítají do hospodářských výsledků evropských zemí. Povodně poškozují domy, průmyslové areály, silnice a železnice, dlouhotrvající sucho omezuje zemědělskou produkci a nedostatek vody komplikuje provoz průmyslu i energetiky. Vlny veder zvyšují nároky na zdravotní péči, zatěžují infrastrukturu a ovlivňují produktivitu práce. Každá taková událost má vlastní průběh, jejich souhrnný ekonomický dopad však ukazuje dlouhodobě rostoucí trend.
Podle nejnovějšího hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dosáhly ekonomické ztráty způsobené extrémními meteorologickými, hydrologickými a klimatologickými událostmi v zemích Evropské unie v období 1980 až 2025 přibližně 920 miliard eur. Částka je přepočtena na cenovou úroveň roku 2025, takže zohledňuje vývoj cenové hladiny v průběhu sledovaného období. Více než 270 miliard eur, tedy přibližně 30 % celkových ztrát, připadá na posledních pět let.
Právě období posledních let přináší mimořádně výrazné hodnoty. Průměrné roční ekonomické ztráty v letech 1980 až 1989 dosahovaly přibližně 8,8 miliardy eur. V následující dekádě vzrostly na 15,3 miliardy eur, v letech 2000 až 2009 činily 17,7 miliardy eur a v období 2010 až 2019 již 21,2 miliardy eur. Pro období 2020 až 2025 uvádí EEA průměr 48,2 miliardy eur ročně. Tento poslední údaj vychází pouze ze šesti let a ukazuje, jak výrazně se ekonomické dopady extrémního počasí v posledním období zvýšily.
Dlouhodobý trend potvrzuje také statistické vyhodnocení třicetiletých klouzavých průměrů. Mezi lety 2009 a 2025 se takto sledované ekonomické ztráty zvýšily o více než 80 %, což odpovídá průměrnému ročnímu růstu přibližně 3,8 %. EEA přitom upozorňuje, že jednotlivé roky se mohou výrazně lišit. Ojedinělá mimořádně ničivá událost dokáže během krátké doby způsobit škody, které převýší dopady několika běžnějších sezon.
Povodně mají nejvyšší účet. Několik katastrof způsobuje většinu škod
Zajímavý je také podíl jednotlivých druhů přírodních nebezpečí. Největší část ekonomických ztrát připadá na hydrologické události, především povodně. Ty představují přibližně 44 % celkového objemu škod. Klimatologické události, mezi které patří například sucho, chladné epizody a mráz, tvoří přibližně čtvrtinu. Podobný podíl připadá na meteorologické události, zejména bouře a údery blesku. Lesní požáry, krupobití a vlny veder dohromady představují přibližně 5 % evidovaných ekonomických ztrát.
Výsledky zároveň ukazují, že většinu celkových škod způsobuje relativně malý počet mimořádně ničivých událostí. Pouhých 5 % událostí s nejvyššími ekonomickými dopady odpovídá za 63 % všech ztrát. Jedno procento událostí samo způsobilo 31 % celkových škod. Naopak 68 % událostí s nejnižšími zaznamenanými ztrátami se dohromady podílelo pouze 5 % celkových škod. Ekonomická bilance tak závisí především na tom, jak dobře jsou jednotlivé země připraveny na nejzávažnější povodně, bouře, sucha a další extrémní projevy počasí.
Významné rozdíly existují také mezi jednotlivými evropskými státy. V absolutním vyjádření zaznamenaly za období 1980 až 2025 nejvyšší ekonomické ztráty Německo, Itálie a Francie. Při přepočtu na obyvatele se na prvních místech umístily Slovinsko, Španělsko a Lucembursko. Pokud se škody vztáhnou k rozloze území, nejvyšší hodnoty vykazují Slovinsko, Belgie a Lucembursko. Výsledky tedy výrazně ovlivňuje velikost ekonomiky, počet obyvatel, charakter území i jeho vystavení konkrétním přírodním rizikům.
Většina škod zůstává bez pojistného krytí
Zvláštní pozornost si zaslouží také otázka pojištění. Podle EEA bylo v Evropské unii v celém sledovaném období pojištěno méně než 20 % ekonomických ztrát způsobených extrémními projevy počasí. Rozdíly mezi zeměmi jsou přitom značné. V Bulharsku, na Kypru a v Rumunsku nedosahoval podíl pojištěných škod ani 2 %, zatímco v Dánsku a Lucembursku přesahoval 60 %.
Výrazně se liší také pojistné krytí podle druhu události. U meteorologických jevů, včetně krupobití, bylo pojištěno více než 35 % ekonomických ztrát. U povodní a dalších hydrologických událostí činil podíl pouze 15 %. U klimatologických jevů, mezi které patří například vlny veder, lesní požáry, sucho a mráz, zůstával pod 10 %.
Takto výrazný rozdíl znamená, že značná část finančních následků přírodních katastrof dopadá přímo na vlastníky nemovitostí, podniky, zemědělce a veřejné rozpočty. Opakované škody navíc komplikují dostupnost pojištění v rizikových oblastech. Pokud se určité území opakovaně potýká s povodněmi nebo jinými extrémními jevy, pojišťovny mohou zvyšovat pojistné, upravovat podmínky nebo některá rizika z pojistného krytí vylučovat.
Česká republika eviduje škody za 21,7 miliardy eur
Česká republika zaznamenala v období 1980 až 2025 ekonomické ztráty způsobené extrémními projevy počasí ve výši 21,711 miliardy eur. Vyplývá to z datového souboru CATDAT, který pro své hodnocení využívá Evropská agentura pro životní prostředí. V přepočtu na obyvatele představovaly kumulované škody 2 086 eur, při přepočtu na rozlohu území pak 275 270 eur na km².
Z celkových škod bylo pojištěno pouze 2,885 miliardy eur, tedy přibližně 13 %. Zbývajících 87 % ekonomických ztrát tak zůstalo bez pojistného krytí. Databáze za stejné období eviduje v České republice také 1 382 úmrtí spojených s extrémními projevy počasí. Česká bilance tak ukazuje, že přírodní katastrofy představují významnou hospodářskou i společenskou zátěž.
Za vysokými českými ztrátami stojí především povodně, které opakovaně zasahovaly rozsáhlá území a způsobovaly škody na obytných domech, průmyslových objektech, dopravní infrastruktuře i veřejném majetku. Mezi nejničivější události posledních desetiletí patřily povodně v letech 1997, 2002, 2010 a 2013. Výrazné škody způsobily také větrné bouře a tornádo na jižní Moravě v červnu 2021. Další mimořádnou zkušeností byly povodně v září 2024, které zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
Česká republika se současně potýká s dlouhodobým suchem. Jeho ekonomické následky se rozkládají do delšího časového období a zasahují především zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a zásobování vodou. Sucho v letech 2015 až 2018 patřilo k nejvýraznějším epizodám posledních desetiletí. Projevilo se poklesem zemědělských výnosů, zhoršením stavu lesních porostů a lokálními problémy se zásobováním vodou.
Rozdíl mezi povodněmi a suchem se projevuje také v možnostech vyčíslování škod. Zatímco po povodních lze poměrně přesně evidovat poškozené nemovitosti, infrastrukturu a náklady na obnovu, hospodářské následky sucha se rozkládají do mnoha oblastí a delšího období. Promítají se například do nižších výnosů zemědělských plodin, zhoršeného stavu lesů, omezení výroby elektřiny ve vodních elektrárnách nebo vyšších nákladů na zajištění vodních zdrojů.
Skutečný účet za extrémní počasí je ještě vyšší
Při interpretaci evropských údajů je důležité rozlišovat mezi celkovými ekonomickými ztrátami a skutečným rozsahem všech společenských dopadů. Ukazatel EEA sleduje především přímé škody na infrastruktuře a hmotném majetku. Nezahrnuje například ztráty způsobené poklesem produktivity, dlouhodobé náklady na zdravotní péči, úmrtí ani další nepřímé ekonomické dopady. Do výpočtu nejsou zahrnuty ani náklady na obnovu území podle principu lepší a odolnější výstavby. Skutečný účet za extrémní počasí tak může být podstatně vyšší.
Při interpretaci dlouhodobého vývoje je zároveň nutné zohlednit rostoucí hodnotu majetku a infrastruktury vystavených přírodním rizikům. V současnosti může povodeň zasáhnout území s výrazně vyšší koncentrací obyvatel, budov, dopravních staveb a průmyslových zařízení než před několika desetiletími.