IRZ čeká zásadní změna. Počet ohlašovaných látek se má snížit o 46

Alachlor

• Výroba v České republice není realizována.
• Herbicid pro ochranu plodin jako jsou brambory, kukuřice, zelenina, slunečnice, řepka olejka, sója, cukrová třtina nebo tabák,  při jeho používání je nutné zohlednit jeho toxicitu pro vodní ekosystémy,                      je podezřelý karcinogen.
• Výskyt v odpadech se omezuje téměř výhradně na odpady ze zemědělství, tzn. oblast využití dané látky a manipulace s ní. Může být příčinou nebezpečných vlastností některých odpadů (např. vlastnosti č. H5, H6, H14).
• Četnost ohlašování: 0.
• Látka v odpadech sledována od roku 2009.

Aldrin

• Vzhledem k jeho toxicitě se v současné době nepoužívá. Jeho výroba a použití je zakázáno v mnoha zemích včetně zemí Evropské unie. V některých rozvojových zemích se ale stále používá.
• Používal se jako insekticid pro více než 40 zemědělských plodin, hlavně pro brambory, řepu, obilniny, kukuřici, bavlnu, cukrovou třtinu nebo čirok. Používal se také na ochranu dřeva proti termitům.
• Výskyt v odpadech je v současnosti (s výjimkou odpadů ze starých ekologických zátěží nebo odpadních agrochemikálií) velmi omezený. Jeho případná přítomnost v odpadech může být příčinou nebezpečných vlastností č. H5, H6, H7 resp. H14.
• Četnost ohlašování: 0
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Dieldrin

• V současné době je v České republice zakázán. Využíval se jako insekticid pro zemědělské plodiny, například obilniny, luštěniny, pórek, cibuli, ovoce, bavlnu a pro sadební a okrasné plodiny, také k hubení hmyzu ve skladištích zemědělských plodin a jako přípravek k ochraně dřeva proti termitům a textilií proti molům. V některých tropických zemích se stále ještě používá.
• Výskyt v odpadech je v současnosti (s výjimkou odpadů ze starých ekologických zátěží nebo odpadních agrochemikálií) v podmínkách ČR velmi omezený. Jeho případná přítomnost v odpadech může být příčinou nebezpečných vlastností č. H5, H6, H7 resp. H14.
• Četnost ohlašovaní: 0
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Endrin

• Výroba a použití byly v ČR zakázány.
• Byl vyráběn jako organochlorový pesticid a používán jako insekticid pro ochranu zemědělských plodin proti škůdcům, může být přítomný v surovinách a materiálech dovážených ze zemí, kde jeho používání dosud zakázáno nebylo.
• Výskyt v odpadech je v podmínkách ČR velmi omezený (s výjimkou odpadů ze starých ekologických zátěží, například bývalé sklady agrochemikálií. Může být příčinou nebezpečných vlastností H6, H7 resp. H14.
• Četnost ohlašování: 0
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Ethylenoxid

• Vyrábí se jako důležitá průmyslová chemikálie. Mezi hlavní sféry využití ethylenoxidu patří chemický průmysl (výroba plastů, rozpouštědel, glykolů, lepidel, chladiv, atd.), další uplatnění nachází ve farmaceutickém průmyslu a v dalších oborech.
• Výskyt v odpadech je omezen jeho fyzikálními vlastnostmi. Se zvýšenými obsahy ethylenoxidu se tak lze setkat jen ve specifických tuhých či kapalných odpadech ze sféry výroby a využití ethylenoxidu. Může být příčinou nebezpečných vlastností č. H4, H5, H7, H10, H11, H14.
• Četnost ohlašování: celkem 2
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Heptachlor

• Jeho výroba a použití je v České republice zakázáno. V prostředí se vyskytuje ve formě produktů jeho rozkladu. 
• Výskyt v odpadech v podmínkách ČR je velmi omezený (s výjimkou odpadů ze starých ekologických zátěží).  Může být příčinou nebezpečných vlastností č. H5, H6, H7, H11 resp. H14
• Četnost ohlašování: 0
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Chlordan

• Jeho výroba a použití je zakázána. 
• Výskyt v odpadech je v současnosti (s výjimkou odpadů ze starých ekologických zátěží nebo odpadních agrochemikálií) velmi omezený. Jeho případná přítomnost v odpadech může být příčinou nebezpečných vlastností č. H4, H5, H6, H7 resp. H14.
• Četnost ohlašování: 0
• Látka v odpadech sledována od roku 2009.

Chlordecon

• Na území České republiky není vyráběn ani používán.
• Byl používán jako insekticid pro ochranu plodin jako banány, citrusy                   a tabák a jako surovina pro výrobu dalšího insekticidu, kelevanu. Může se také vyskytovat jako příměs v dalším insekticidu mirexu. Používání chlordeconu bylo zakázáno v mnoha zemích, např. v Německu, Belgii, Švédsku, Singapuru, Velké Británii a USA.
• Výskyt v odpadech v ČR je téměř vyloučen, výjimku by mohly tvořit některé starší odpady ze zemědělství nebo odpadní agrochemikálie.
• Četnost ohlašování: 0
• Látka v odpadech sledována od roku 2009.

Chlorfenvinfos

• V ČR se nevyrábí a podle dostupných informací ani nepoužívá.
• Výskyt v odpadech v ČR v současnosti je téměř vyloučen, výjimku by mohly tvořit pouze některé starší odpady ze zemědělství nebo odpadní agrochemikálie. Nelze vyloučit, že mohou existovat například skládky odpadů či kontaminované areály, kde se chlorfenvinfos může nacházet z používání v minulosti. Jeho případná přítomnost v odpadech může být příčinou nebezpečných vlastností č. H5, H6, H14.
• Četnost ohlašování: 0
• Látka v odpadech sledována od roku 2009.

Isoproturon

• Podle dostupných informací se v ČR nevyrábí.
• V odpadech v podmínkách ČR se vyskytuje jen v malé míře, jde především o odpady ze sféry využití některých typů agrochemikálií. Může způsobovat nebezpečné vlastnosti odpadů č. H4, H14.
• Četnost ohlašování: 0
• Látka v odpadech sledována od roku 2009.

Mirex

• Jeho výroba byla zastavena, 
• Výskyt odpadech: v podmínkách ČR se nevyskytuje, vzhledem k tomu, že na území ČR nebyl vyráběn ani používán, není zde významnější kontaminace pravděpodobná. Přesto nelze vyloučit jeho přítomnost v různých dovezených materiálech pocházejících z dob minulých, které    se po dosloužení stávají odpadem. 
• Četnost ohlašování: 0
• Látka v odpadech sledována od roku 2009.

Toxafen

• V současné době je jeho výroba a používání zakázáno.
• Na území ČR se dle dostupných údajů nikdy nevyráběl ani nepoužíval. 
• V odpadech se v podmínkách ČR prakticky nevyskytuje. Mohl by způsobovat nebezpečné vlastnosti odpadů č. H5, H6, H7.
• Četnost ohlašování: 0
• Látka v odpadech sledována od roku 2009.

Trifluralin

• Vyrábí se jako herbicid pro ochranu zemědělských rostlin. V ČR se daná látka nevyrábí, může být součástí některých herbicidních přípravků.
• V odpadech se v podmínkách ČR může vyskytovat jen zcela ojediněle v některých zemědělských odpadech ze sféry použití dané látky. Může být příčinou nebezpečných vlastností odpadů č. H5, H7, H11, H14.

• Četnost ohlašování: 0
• Látka v odpadech sledována od roku 2009.

Vinylchlorid

• Výhradním použitím je jeho polymerace na polyvinylchlorid (PVC), případně na kopolymery vinylchloridu.
• Výskyt vinylchloridu v tuhých a kapalných odpadech je – vzhledem k jeho skupenství a existenci prakticky pouze v plynné fázi – velmi omezený. Může se vyskytovat v některých rozpouštědlech nebo v některých speciálních typech odpadů. Způsobovat může nebezpečné vlastnosti odpadů č. H1, H3-A, H4, H5, H6, H7.
• Četnost ohlašování: 0
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Lindan

• V současné době je jeho výroba a použití zakázáno. 
• Používal se jako insekticid pro ovoce, zeleninu, tabák, skleníkové stromy, okrasné dřeviny a pro ochranu semen i dobytka a domácích zvířat. 
• Výskyt v odpadech v ČR je omezený. Daná látka je již uvedená jako izomer pod látkou 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH). 

• Četnost ohlašování: celkem 2
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Nonylfenol a nonylfenoletho-xyláty (NP/NPE)

• V mnoha státech byla výroba a použití daných látek zastavena a zakázána, v ČR se látky typu NP/NPE nevyráběly.
• V odpadech v podmínkách ČR se látky typu NP/NPE mohou vyskytovat jen velmi ojediněle. Mohou být součástí odpadů z některých průmyslových výrob, odpadních chemických přípravků nebo kapalných odpadů resp. odpadů z čištění odpadních technologických vod. Mohou být příčinou nebezpečných vlastností odpadů č. HH4, H5, H14.

• Četnost ohlašování: celkem 2
• Látka v odpadech sledována od roku 2009.

Pentachlorbenzen

• V současné době se v zemích EU nevyrábí.
• V minulosti se používal jako fungicid nebo jako látka zpomalující hoření. Sloužil také jako výchozí surovina pro výrobu pesticidu pentachlornitro­benzen (Quintozene).
• Výskyt v odpadech je (s výjimkou odpadů ze starých ekologických zátěží nebo odpadních agrochemikálií) v podmínkách ČR omezený.
• Jeho případná přítomnost v odpadech může být příčinou nebezpečných vlastností č. H5, H6, H7, H10, H11 resp. H14.
• Četnost ohlašování: celkem 6
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

1,1,1-trichlorethan

• Vzhledem k poměrně specifickému použití se trichlorethan vyskytuje pouze v omezeném sortimentu odpadů, zejména v kapalných odpadech z chemických výrob a v odpadních chemikáliích (rozpouštědla, chemické přípravky). Jeho koncentrace v odpadech  se pohybují v intervalu 10 až 105 mg/kg. Trichlorethan může být příčinou nebezpečných vlastností odpadů č. H4, H5, H6, H14.
• S ohledem na omezený výskyt trichlorethanu v odpadech v podmínkách ČR by bylo možné jeho sledování v odpadech případně omezit pouze na odůvodněné případy (odpady ze sféry výroby a využití trichlorethanu).

• Četnost ohlašování: 0

• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Atrazin

• Výskyt atrazinu v odpadech je velmi omezený, lze se s ním setkat prakticky pouze v odpadech ze zemědělské výroby ve sféře jeho aplikace   a manipulace s ním. Může být příčinou nebezpečné vlastnosti odpadů č. H5 resp. H14.
• S ohledem na velmi ojedinělý výskyt atrazinu v odpadech v podmínkách ČR by bylo možné jeho sledování  omezit pouze na odůvodněné případy.

• Četnost ohlašování: 0

• Látka v odpadech sledována od roku 2009.

Diuron

• Výskyt diuronu v odpadech se omezuje pouze na některé typy odpadů ze sféry využití diuronu jako chemického přípravku.  
• V odpadech může být příčinou nebezpečných vlastností č. H4, H5H7, H10, H11, H14. 
• Vzhledem k omezenému výskytu diuronu v odpadech v podmínkách ČR by bylo možné jeho sledování  omezit pouze  na odůvodněné případy (odpady ze sféry výroby a využití diuronu).

• Četnost ohlašování: 0

• Látka v odpadech sledována od roku 2009.

Endosíran

• Výskyt endosulfanu v odpadech v podmínkách ČR se omezuje prakticky pouze na typy odpadů pocházející ze sféry aplikace endosulfanu  a manipulace s ním, včetně odpadních agrochemikálií. Může být příčinou nebezpečných vlastností odpadů č. H5, H6, H10, H11, H14.
• Vzhledem k velmi omezenému výskytu endosíranu v odpadech v podmínkách ČR by bylo možné jeho sledování  omezit pouze na odůvodněné případy (odpady ze sféry výroby a využití endosíranu).

• Četnost ohlašování: 0

• Látka v odpadech sledována od roku 2009.

Tetrachlormethan (TCM)

• Vzhledem k poměrně specifickému použití se tetrachlormethan v současnosti vyskytuje pouze v omezeném sortimentu odpadů, zejména v kapalných odpadechz chemických výrob a v odpadních chemikáliích (rozpouštědla, chemické přípravky, odmašťovací prostředky, apod.). Jeho koncentrace v odpadech se pohybují  v intervalu 10 až 105 mg/kg.
• TCM může být příčinou nebezpečných vlastností odpadů č. H4, H5, H6, H7, H11.
• S ohledem na poměrně omezený výskyt tetrachlormethanu v odpadech v podmínkách ČR by bylo možné jeho sledování  omezit pouze na odůvodněné případy (odpady ze sféry výroby a využití TCM).

• Četnost ohlašování: 0

• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Trifenylcín a sloučeniny

• V odpadech se sloučeniny trifenylcínu vyskytují jen v omezeném měřítku. Jde především o odpady ze sféry výroby těchto sloučenin a ze sféry jejich technického nebo zemědělského využití. Mohou být příčinou nebezpečných vlastností č. H4, H5, H6, H7, H14.
• S ohledem na omezený výskyt sloučenin trifenylcínu v odpadech by bylo možné jejich sledování  omezit pouze  na odůvodněné případy.

• Četnost ohlašování: 0

• Látka v odpadech sledována od roku  2009.

Trichlorbenzeny (TCB)

• V odpadech se trichlorlbenzeny vyskytují jen v omezené míře. Mohou být součástí odpadů z chemické výroby a ze sféry využití TCB, kde se jejich koncentrace mohou pohybovat na hladině 10 až 104 mg/kg.
• Trichlorbenzeny mohou být příčinou nebezpečných vlastností odpadů č. H4, H5, H6, H14.
• Vzhledem k poměrně omezenému výskytu trichlorbenzenů v odpadech v podmínkách ČR by bylo možné jejich sledování  omezit pouze na odůvodněné případy (odpady ze sféry výroby a využití TCB).

• Četnost ohlašování: 0

• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Tributylcín a sloučeniny

• V odpadech se sloučeniny trifenylcínu vyskytují jen v omezeném měřítku. Jde především o odpady ze sféry výroby těchto sloučenin a ze sféry jejich technického nebo zemědělského využití.
• Mohou být příčinou nebezpečných vlastností č. H4, H5, H6, H7, H14.
• S ohledem na omezený výskyt sloučenin trifenylcínu v odpadech by bylo možné jejich sledování  omezit pouze  na odůvodněné případy.

• Četnost ohlašování: 0

• Látka v odpadech sledována od roku  2009.

DDT

• V odpadech se v podmínkách ČR (s výjimkou odpadů ze starých ekologických zátěží) DDT vyskytuje již jen výjimečně. Jeho hlavním zdrojem mohou být odpady  ze zemědělství a odpadní agrochemikálie. Zde se DDT spolu s DDE a DDD může nacházet v koncentračním intervalu ca. 0,1 až 103 mg/kg.
• Uvedené látky (DDT, DDE, DDD) mohou být příčinou nebezpečných vlastností odpadů č. H5, H6, H7, H14.
• S ohledem na v současnosti poměrně malý výskyt DDT (DDE, DDD) v odpadech v podmínkách ČR je možné tuto látku považovat pro ohlašování do IRZ za málo relevantní.

• Četnost ohlašování: 0

• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Pentachlorfenol (PCP)

• Výskyt pentachlorfenolu v odpadech je v současnosti (s výjimkou odpadů ze starých ekologických zátěží nebo odpadních agrochemikálií)          v podmínkách ČR značně omezený, jeho zdrojem mohou být některé odpadní chemické přípravky, odpady z chemické výroby, impregnované dřevo, apod.
• Jeho případná přítomnost  v odpadech může být příčinou nebezpečných vlastností č. H4, H5, H6, H7, H10, H11 resp. H14.
• S ohledem na omezený výskyt pentachlorfenolu v odpadech v podmínkách ČR lze tuto látku považovat pro ohlašování do IRZ za málo relevantní.

• Četnost ohlašování: 0

• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Chlorpyrifos

• Zdrojem chlorpyrifosu mohou být především odpady ze sféry jeho využití a manipulace s ním a odpadní agrochemikálie, kde se daná látka může vyskytovat v širokém koncentračním rozsahu.
• Chlorpyrifos může způsobovat nebezpečné vlastnosti odpadů č. H5, H6, H11, H14.

• S ohledem na poměrně malý výskyt chlorpyrifosu v odpadech v podmínkách ČR je možné tuto látku považovat pro ohlašování do IRZ za málo relevantní.
• Četnost ohlašování: 0

• Látka v odpadech sledována od roku 2009.

Simazin

• Výskyt simazinu v odpadech je značně omezený, lze se s ním setkat prakticky pouze v odpadech ze zemědělské výroby ve sféře jeho aplikace a manipulace s ním.
• Jeho koncentrace v odpadech se mohou pohybovat na hladině 10 až 103 mg/kg.
• Může být příčinou nebezpečné vlastnosti odpadů č. H5, H7 resp. H14.

• S ohledem na ojedinělý výskyt simazinu v odpadech v podmínkách ČR  je možné tuto látku považovat pro ohlašování do IRZ za málo relevantní.
• Četnost ohlašování: 0

• Látka v odpadech sledována od roku 2009.

Halony

• S ohledem na vlastnosti, omezenou výrobu a použití halonů (jako hasební prostředky resp. inertní atmosféry) se tyto látky vyskytují pouze ve velmi specifických typech odpadů – především jako koncentráty  ve vyřazených hasebních zařízeních.
• Vyskytovat se mohou rovněž  v záchytech na sorbetech ze sféry výroby nebo manipulace s nimi.

• Četnost ohlašování: 0

• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Celkový dusík

• Sloučeniny dusíku se ve velkém množství používají jako hnojiva (např. dusičnan draselný, dusičnan amonný, močovina a čpavková voda).
• Výskyt dusíkatých sloučenin v odpadech je velmi variabilní (extrémní variabilita diametrálně odlišných dusík obsahujících látek v odpadech), nicméně na základě nízké informativní hodnoty celkového obsahu dusíku lze tuto znečišťující látku označit za parametr nepříliš relevantní.
• V některých případech jsou sloučeniny dusíku v odpadech přímou příčinou jejich nebezpečných vlastností, zejména vlastností č. H5, H6, H8, H12, H13 a H14.

• Četnost ohlašování: celkem 175 krát.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Celkový fosfor

• Rovněž v případě fosforu je pojem „celkový fosfor“ v odpadech vždy vyjádřením přepočtu několika forem fosforu na celkový obsah fosforu.
• Na základě charakteristiky tzv. celkového fosforu (variabilita diametrálně odlišných fosfor obsahujících látek v odpadech, nízká informativní hodnota celkového obsahu fosforu) ho lze označit za parametr nepříliš relevantní.

• Četnost ohlašování: celkem 492.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC)

• (tzv. měkké freony) představují skupinu organických sloučenin, které kromě případů vysoké expozice (výroba, manipulace s nimi) nepředstavují žádná významná rizika pro lidské zdraví. Dominantní jsou však jejich dopady na životní prostředí jako látek poškozujících ozónovou vrstvu a podílejících se na vytváření skleníkového efektu.
• Využívají se jako náplně chladících systémů, rozpouštědla, při výrobě pěnových materiálů a vyskytují se jen v několika specifických typech odpadů. Jedná se o vyřazená chladící a klimatizační zařízení s náplní daných látek, o vyřazené hasební systémy s náplní daných látek a o odpady na bázi termoizolačních pěn (polyuretan, polystyrén).
• Vzhledem k jednoznačné látkové definici a výskytu ve specifickém typu odpadu lze jejich obecné sledování v odpadech považovat za nerelevantní.

• Četnost ohlašování: celkem 8.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Chlorofluorouhlovodíky (CFC)

• CFC (tzv. tvrdé freony) představují další skupinu organických sloučenin, obsahujících v molekule uhlovodíku chlor a fluor náhradou všech atomů vodíku, které kromě případů vysoké expozice (výroba, manipulace s nimi) nepředstavují žádná významná rizika pro lidské zdraví, dominantní jsou však jejich dopady na životní prostředí jako látek poškozujících ozónovou vrstvu a podílejících se na vytváření skleníkového efektu.
• S ohledem na způsob jejich výroby a využití (náplně chladících systémů, rozpouštědla, výroba pěnových materiálů) se chlorofluorovodíky vyskytují jen v několika specifických typech odpadů. Jedná se o vyřazená chladící a klimatizační zařízení s náplní daných látek, o vyřazené hasební systémy s náplní daných látek a o odpady na bázi termoizolačních pěn (polyuretan, polystyrén).
• Vzhledem k výskytu ve specifickém typu odpadu a v souvislosti se zákazem výroby a použití daných látek lze jejich obecné sledování v odpadech považovat za nerelevantní.

• Četnost ohlašování: celkem 10.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Chloralkany, C10-C13

• Výroba a využití chloralkanů byla v rámci EU zakázána v roce 2004. Vůči lidskému organismu vykazují chloralkany řadu toxických vlivů (poškozování vylučovacího systému), přisuzovány jsou jim rovněž karcinogenní účinky.
• Výskyt chlorovaných parafinů v odpadech v podmínkách ČR je v současnosti velmi omezený. Kromě odpadů ze starých ekologických zátěží se s nimi lze setkat výjimečně v odpadech ze strojírenské výroby nebo v koncentrované formě v odpadních obráběcích médiích.
• S ohledem na velmi omezený výskyt chloralkanů v odpadech v podmínkách ČR lze tuto látku považovat pro ohlašování do IRZ za málo relevantní.

• Četnost ohlašování: celkem 6.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

1,2-dichlorethan (DCE)

• 1,2-dichlorethan (ethylendichlorid) je organická chemická látka, která se používá se jako organické rozpouštědlo, čistící prostředek a zejména jako surovina nebo meziprodukt v různých chemických výrobách (výroba PVC, výroba chlorovaných ethanů, atd.).
• Vzhledem k poměrně specifickému použití se DCE vyskytuje pouze v omezeném sortimentu odpadů, zejména v kapalných odpadech z chemických výrob a v odpadních chemikáliích (rozpouštědla, chemické přípravky). DCE může být příčinou nebezpečných vlastností odpadů č. H3, H4, H5, H6.
• S ohledem na omezený výskyt DCE v odpadech v podmínkách ČR lze považovat jeho sledování v přenosech v odpadech za málo relevantní.

• Četnost ohlašování: celkem 8.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Halogenové organické sloučeniny (AOX)

• Skupina těchto látek nemá jako taková žádné konkrétní využití.  Jde o parametr používaný pro analýzu vody a nelze jej z principiálních důvodů (s výjimkou některých aplikací - např. pro zvodnělé kaly) použít pro vyjádření obsahu halogenovaných organických sloučenin v tuhých odpadech.

• Četnost ohlašování: celkem 68.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Hexachlorbutadien (HCBD)

• Hexachlorbutadien je organická chemická látka, která se používá jako organická chemikálie v chemickém průmyslu (např. v gumárenství) nebo jako teplonosná či hydraulická kapalina.
• Vzhledem k poměrně specifickému použití se hexachlorbutadien vyskytuje pouze v omezeném sortimentu odpadů, zejména v kapalných odpadech z chemických výrob a v odpadních chemikáliích (rozpouštědla, chemické přípravky). HCBD může být příčinou nebezpečných vlastností odpadů č. H4, H5, H6, H7, H11, H14.
• S ohledem na omezený výskyt hexachlorbutadienu v odpadech v podmínkách ČR lze jeho sledování v přenosech v odpadech považovat za málo relevantní.

• Četnost ohlašování: celkem 7.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH)

• Výroba a použití HCH byla v rámci EU i ČR zastavena a zakázána.
• Výskyt HCH v odpadech je v současnosti (s výjimkou odpadů ze starých ekologických zátěží nebo odpadních agrochemikálií) v podmínkách ČR velmi omezený, nacházet se může v odpadech ze zemědělství a v některých odpadních agrochemikáliích. Jeho případná přítomnost v odpadech může být příčinou nebezpečných vlastností č. H5, H6, H7, H10, H11 resp. H14.
• S ohledem na velmi omezený výskyt HCH v odpadech v podmínkách ČR je možné tuto látku považovat pro ohlašování do IRZ za málo nerelevantní.

• Četnost ohlašování: celkem 3.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

1,1,2,2 tetrachlorethan

• Látka byla používána jako organické rozpouštědlo, čistící, odmašťovací a extrakční prostředek. V současnosti rozsah využití tetrachlorethanu výrazně poklesl.
• Vzhledem k poměrně malému využití se tetrachlorethan vyskytuje pouze v omezeném sortimentu odpadů, zejména v kapalných odpadech z chemických výrob a v odpadních chemikáliích (rozpouštědla, chemické přípravky). Tetrachlorethan může být příčinou nebezpečných vlastností odpadů č. H4, H5, H6, H7, H14.
• S ohledem na omezený výskyt tetrachlorethanu v odpadech v podmínkách ČR lze považovat jeho sledování v přenosech v odpadech za málo relevantní.

• Četnost ohlašování: celkem 2.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Trichlorethylen

• Používá se především jako organické rozpouštědlo, extrakční, čistící a odmašťovací prostředek a jako látka pro různé chemické výroby. V posledních letech však bylo technické využití TCE v praxi výrazně minimalizováno.
• Vzhledem k poměrně specifickému použití se trichlorethylen vyskytuje pouze v omezeném sortimentu odpadů, zejména v kapalných odpadech z chemických výrob, v odpadech z čistících procesů a v odpadních chemikáliích (rozpouštědla, chemické přípravky). TCE může být příčinou nebezpečných vlastností odpadů č. H4, H5, H6, H7, H11, H14.
• S ohledem na klesající výskyt trichlorethylenu v odpadech v podmínkách ČR lze jeho sledování v přenosech v odpadech považovat za málo relevantní.

• Četnost ohlašování: celkem 3.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Anthracen

• Anthracen patří mezi polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH). Současně spolu s dalšími polycyklickými aromatickými uhlovodíky vzniká při různých tepelných procesech např. v důsledku nedokonalého spalování.
• V odpadech se anthracen vyskytuje převážně spolu s dalšími polycyklickými aromatickými uhlovodíky. Jeho individuální výskyt je možný hlavně v odpadech z výroby anthracenu a z jeho dalšího využití v chemickém průmyslu. V kombinaci s dalšími PAU se nachází i v odpadech z výroby svítiplynu, v tuhých úletech z tepelných procesů či v odpadech ze zpracování uhlí a ropy. Spolu s dalšími PAU může být příčinou nebezpečných vlastností odpadů č. H5, H6, H7.
• Evidenci samotného anthracenu vedle souhrnné evidence celé skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků lže považovat za málo relevantní.

• Četnost ohlašování: celkem 5.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Bromované difenylethery (PBDE)

• Výroba a využití PBDE byla v minulosti v rámci EU zastavena, obsah PBDE v materiálech je mj. limitován vyhláškou RoHS.
• Výskyt PBDE v odpadech je, vzhledem k jejich vyřazování z použití, poměrně ojedinělý. Lze se s nimi setkat v některých plastech, v chemických přípravcích, v tmelených materiálech, v nekovových částech odpadů z elektrotechniky (izolanty). Mohou být příčinou nebezpečných vlastností odpadů č. H5, H7, H11.
• S ohledem na velmi omezený výskyt polybromovaných difeletherů v odpadech lze jeho sledování v přenosech v odpadech považovat za málo relevantní.

• Četnost ohlašování: celkem 2.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Ethylbenzen

• Jako jedna ze základních organických chemikálií má široké využití v chemickém průmyslu při výrobě styrenu a polystyrenu, v menší míře pak pro výrobu dalších chemických látek. Používá se rovněž jako rozšířené rozpouštědlo nebo složka směsí rozpouštědel pro nátěrové hmoty a různé chemické přípravky.
• Ethylbenzen je součástí poměrně širokého spektra odpadů. Jde především o odpady z chemického průmyslu, odpady ze zpracování ropy, odpadní rozpouštědla, odpadní barvy a další přípravky pro povrchové úpravy, záchyty z výrobních technologií, atd. Ethylbenzen může vyvolávat nebezpečné vlastnosti odpadů č. H4, H5, H14.
• Evidence ethylbenzenu jako samostatné látky je vedle evidence dalších aromatických uhlovodíků (souhrnné nahlašování BTEX jako znečišťující látky) málo relevantní.

• Četnost ohlašování: celkem 8.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Sloučeniny organocínu (Sn)

• Nejvýznamnějšími typy sloučenin organocínu jsou tributylcíničité sloučeniny a trifenylcíničité sloučeniny, významnými sloučeninami jsou rovněž např. tetraethylcín nebo dibutylchlorid cíničitý. 
• V odpadech se sloučeniny organocínu vyskytují jen v omezeném měřítku. Jde především o odpady ze sféry výroby těchto sloučenin a ze sféry jejich technického nebo zemědělského využití. Mohou být příčinou nebezpečných vlastností č. H4, H5,H6, H14.
• S ohledem na omezený výskyt sloučenin organocínu v odpadech lze jejich sledování v přenosech odpadech považovat za málo relevantní.

• Četnost ohlašování: celkem 5.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.

Chloridy (celkové Cl)

• Chloridy představují širokou a různorodou skupinu anorganických sloučenin. V praxi se různé typy chloridů využívají pro široké spektrum účelů v chemickém průmyslu, potravinářství, výrobě a zpracování kovů, zpracovatelském průmyslu, atd.
• Chloridy patří mezi velmi frekventované látky obsažené v odpadech. Jejich hlavním zdrojem jsou odpady z chemického průmyslu, odpadní chemikálie, odpady z metalurgie neželezných kovů, odpady z tepelného zpracování ocelí, atd. S vysokými obsahy chloridů lze se setkat i v biologických odpadech či v odpadech komunálního charakteru. Mohou být příčinou nebezpečných vlastností odpadů č. H4, H13, H14.
• Vzhledem na nízkou četnost ohlašování lze uvedenou látku vyjmu ze seznamu látek sledovaných v přenosech v odpadech. 

• Četnost ohlašování: celkem 15.
• Látka v odpadech sledována od roku 2004.