Jak přežít české tropy? Přinášíme nejžhavější byznysové příležitosti tohoto léta, které ochladí víc než klimatizace

Nedostatek vody, přetížená odpadová infrastruktura a tlak na efektivnější využívání zdrojů dnes patří mezi největší výzvy rozvojových i rozvíjejících se ekonomik. Pro české firmy však zároveň představují prostor pro export technologií, know-how a komplexních řešení. Chile, Indonésie a Zambie ukazují, že právě v oblasti vodního hospodářství, nakládání s odpady a principů cirkulární ekonomiky vznikají zakázky s dlouhodobým potenciálem.

Zatímco Evropa v posledních letech řeší dopady klimatických změn především prostřednictvím modernizace stávající infrastruktury, řada zemí světa stojí před mnohem zásadnějším úkolem. Musí současně zajistit dostupnost pitné vody, budovat kanalizační sítě, rozšiřovat kapacity čistíren odpadních vod a hledat efektivní způsoby využití stále rostoucího množství odpadu. Právě zde se otevírá prostor pro české společnosti, které mají zkušenosti s vodohospodářskými technologiemi, recyklací, úpravou vody i environmentálním monitoringem.

Význam těchto investic navíc dále roste s pokračující urbanizací a změnou klimatu. Podle odhadů OSN bude do roku 2050 žít téměř 70 procent světové populace ve městech, což bude znamenat ještě vyšší tlak na vodní zdroje, infrastrukturu i odpadové hospodářství. Země, které dnes investují do moderních environmentálních řešení, tak současně investují do své budoucí ekonomické stability.

Nejvýrazněji se téma vody promítá do situace v Chile. Jihoamerická země se dlouhodobě potýká se suchem a nedostatkem vodních zdrojů, přičemž problémy se netýkají pouze zemědělství, ale stále více také měst a průmyslu. Chilská vláda proto realizuje rozsáhlé programy zaměřené na efektivnější hospodaření s vodou, omezení ztrát ve vodovodních sítích, zlepšení sběru dat a podporu nových zdrojů vody včetně odsolování mořské vody. Poptávka roste po technologiích pro úpravu vody, závlahových systémech, monitoringu vodních zdrojů i zařízeních pro čištění odpadních vod. Současně se rozšiřují investice do odpadového hospodářství, kde je stále větší důraz kladen na materiálové využití odpadu a efektivnější nakládání se surovinami.

Pro české firmy je zajímavé, že Chile nevnímá vodu pouze jako infrastrukturní problém, ale jako strategickou surovinu. To vytváří prostor pro dodávky inteligentních systémů řízení spotřeby, senzorických řešení, technologií pro opětovné využívání vody i zařízení umožňujících vyšší míru cirkulace zdrojů v průmyslových provozech. V podmínkách stále častějších období sucha se z efektivního hospodaření s vodou stává jeden z klíčových investičních směrů celé země.

Dalším významným impulzem je rozvoj těžby strategických surovin, zejména lithia a mědi. Právě těžební sektor patří mezi největší spotřebitele vody a stále intenzivněji hledá řešení umožňující recyklaci technologické vody, její opětovné využití a přesnější monitoring spotřeby. Pro dodavatele specializovaných technologií tak vzniká další perspektivní tržní segment.

Ještě výrazněji se téma cirkulární ekonomiky objevuje v Indonésii. Země s více než 280 miliony obyvatel čelí rychlému nárůstu komunálního odpadu, především plastů. Ročně zde vznikají miliony tun plastového odpadu a pouze menší část prochází recyklací. Velký objem odpadu končí na skládkách nebo je likvidován způsoby, které zatěžují životní prostředí. Indonésie proto hledá řešení pro třídění, recyklaci, energetické využití odpadu i modernizaci celého systému odpadového hospodářství.

Právě zde mohou české firmy nabídnout technologie pro zpracování komunálního odpadu, recyklační linky, zařízení pro využití druhotných surovin nebo systémy pro monitoring a řízení odpadových toků. Vedle samotného odpadu představuje významnou výzvu také voda. Přestože Indonésie disponuje rozsáhlými vodními zdroji, jejich kvalita a nerovnoměrné rozmístění komplikují zásobování obyvatel i průmyslu. Potřeba nových úpraven vody, čistíren a systémů distribuce tak vytváří další segment s výrazným exportním potenciálem.

Perspektivní oblastí je rovněž digitalizace veřejných služeb. Indonéské municipality i soukromí provozovatelé stále častěji poptávají chytré systémy pro sběr dat, dálkový monitoring infrastruktury nebo prediktivní údržbu. Uplatnění tak nacházejí nejen klasické strojírenské technologie, ale také software, senzory a řešení založená na internetu věcí (IoT).

Zambie představuje odlišný, ale neméně zajímavý příběh. Země sice disponuje relativně významnými zásobami vody, avšak velká část obyvatel stále nemá přístup k nezávadné pitné vodě ani ke kanalizaci. Stávající infrastruktura je často zastaralá a kapacitně nedostačující. Ve městech i na venkově proto vznikají projekty zaměřené na budování vodovodů, vrtů, úpraven vody a čistíren odpadních vod. Financování zajišťují nejen domácí zdroje, ale také mezinárodní finanční instituce a rozvojové programy.

Právě zapojení mezinárodních rozvojových bank a donorů představuje pro české exportéry významnou výhodu. Projekty financované institucemi, jako jsou Světová banka, Africká rozvojová banka nebo Evropská investiční banka, bývají transparentnější a často otevírají prostor i zahraničním dodavatelům technologií a služeb.

Vedle vodního hospodářství se v Zambii postupně dostává do popředí také zpracování odpadu a principy cirkulární ekonomiky. Rostoucí urbanizace vytváří tlak na efektivnější nakládání s komunálním odpadem a na hledání řešení, která umožní jeho další využití. Příležitosti se otevírají pro dodavatele technologií na recyklaci, zpracování biologicky rozložitelného odpadu, environmentální monitoring i mapování vodních zdrojů. Zájem je rovněž o filtrační systémy a technologie pro úpravu vody určené domácnostem, nemocnicím nebo hotelům.

Společným jmenovatelem všech tří zemí je skutečnost, že voda a odpady přestávají být pouze environmentálním tématem. Stávají se součástí hospodářského rozvoje, energetické bezpečnosti i konkurenceschopnosti průmyslu. Současně sílí tlak investorů i regulatorních institucí na plnění ESG kritérií, což urychluje poptávku po technologiích snižujících spotřebu surovin, emisí a energií.

České firmy mají v těchto oborech silnou tradici a zkušenosti, které mohou nabídnout ve formě technologií, projektového řízení i komplexních dodávek. Tam, kde jiné státy vidí problém s nedostatkem vody nebo přebytkem odpadu, vzniká pro český export příležitost proměnit environmentální výzvy v dlouhodobě udržitelný byznys.