Když unikne nebezpečná chemikálie, rozhodují minuty. Systém TRINS už třicet let spojuje hasiče s odborníky z chemického průmyslu

Když se převrátí cisterna, vykolejí vlak s chemickým nákladem nebo se poškodí nádrž s nebezpečnou látkou, mají zasahující jednotky často jen velmi krátký čas na rozhodnutí. Potřebují vědět, co přesně uniká, jak se látka chová, jaké představuje riziko pro člověka i životní prostředí a jakými prostředky lze havárii bezpečně zvládnout. Právě na takové situace je připraven Transportní informační a nehodový systém TRINS.

Příběh TRINS začal v době, kdy se česká ekonomika i doprava rychle otevíraly Evropě. Počátkem devadesátých let se Česká republika stala významnou tranzitní zemí mezi západní a východní Evropou a spolu s růstem přepravy nebezpečných věcí rostla také potřeba připravit se na nehody, které mohou při jejich přepravě nastat. Tehdejší hasičský záchranný sbor neměl vždy potřebné technické vybavení, zkušenosti ani detailní znalosti jednotlivých chemických látek, které jsou pro zvládnutí takových událostí nezbytné.

Na druhé straně stál chemický průmysl, který disponoval odborníky znalými konkrétních výrobků a technologií. Významnou roli sehrál také program Responsible Care, k němuž se Svaz chemického průmyslu České republiky připojil v roce 1994. Jedním z principů tohoto přístupu byla odpovědnost za bezpečné nakládání s chemickými látkami nejen uvnitř výrobních závodů, ale také v souvislosti s jejich přepravou.

Inspirací se stal německý systém Transport Unfall Informations und Hilfeleistungssystem. Česká spolupráce vyústila v červnu 1996 v uzavření dohody mezi Ministerstvem vnitra, generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky a Svazem chemického průmyslu České republiky. Dohoda byla podepsána 1. července 1996 původně na dobu pěti let. Jejím cílem bylo především předcházet následkům nehod při přepravě nebezpečných věcí a pomáhat hasičům při jejich zvládání.

Za třicet let se přitom spolupráce výrazně proměnila. Z původního modelu, založeného především na poskytování odborných informací, se postupně stal systém zahrnující odborné konzultace, výjezd specialistů, praktickou technickou pomoc, spolupráci při dekontaminaci a také preventivní činnost. Významnou změnu přinesla aktualizovaná dohoda z roku 2016. Ta rozšířila spolupráci také na některé situace ve stacionárních zařízeních, kde se nebezpečné látky vyrábějí, skladují nebo distribuují. Nově byla přesněji definována také pomoc při dekontaminaci techniky a ochranných prostředků hasičského záchranného sboru.

Tři úrovně pomoci od telefonu až po zásah

Síla systému TRINS spočívá mimo jiné v tom, že pomoc nemusí mít vždy stejnou podobu. Rozsah reakce se přizpůsobuje charakteru události. Nejčastěji jde o první úroveň, tedy telefonickou konzultaci. Odborník členské společnosti poskytne veliteli zásahu informace o konkrétní látce, jejích vlastnostech, možných rizicích nebo vhodném způsobu postupu. Taková pomoc může být zásadní například v okamžiku, kdy se k zásilce nepodaří rychle dohledat výrobce, distributora nebo příjemce.

Druhou úrovní je vyslání specialisty přímo na místo nehody. Odborník tak může situaci posoudit přímo v terénu a konzultovat další postup s velitelem zásahu. Třetí úroveň už představuje praktickou technickou pomoc. Na místo mohou být vyslány síly a prostředky konkrétního střediska TRINS podle druhu nebezpečné látky a charakteru havárie. Může jít o speciální techniku, odborný personál nebo další materiální vybavení potřebné ke zvládnutí situace.

Právě tato odstupňovanost je důležitá. Každá nehoda s nebezpečnou látkou totiž vypadá jinak. Někdy velitel zásahu potřebuje během několika minut jen přesnou informaci o vlastnostech látky. Jindy je nutné přivézt specialistu. A při rozsáhlém úniku může být potřeba nasadit techniku, hasiče podnikových jednotek, sorpční prostředky nebo zařízení pro odčerpávání a následné zpracování kontaminované vody.

Pomoc systému TRINS je přitom poskytována na základě požadavku operačního a informačního střediska hasičského záchranného sboru. Český systém operačního řízení tvoří 14 krajských operačních a informačních středisek a národní operační a informační středisko generálního ředitelství HZS ČR.

Chemický katalog, který musí fungovat ve chvíli, kdy jde o sekundy

Za havárií s nebezpečnou látkou často stojí problém, který může na první pohled vypadat banálně. Co přesně je v poškozené cisterně? Identifikace látky může být v některých situacích komplikovaná. Označení může být poškozené, dokumentace se může ztratit a informace dostupné na místě nemusí být úplné. Přitom právě vlastnosti konkrétní látky určují, jaké ochranné prostředky mají hasiči použít, jak vytvořit bezpečné zóny, jak zabránit šíření látky a jakým způsobem ji odstranit.

Aktuální seznam látek, pro které systém TRINS poskytuje pomoc, zahrnuje 217 různých UN čísel a další dvě nebezpečné věci bez přiděleného UN čísla. Protože některá UN čísla představují skupinové položky zahrnující více látek, pokrývá seznam celkem 273 různých nebezpečných látek nebo směsí. UN číslo přitom představuje čtyřmístný kód používaný k mezinárodní identifikaci nebezpečných věcí při jejich přepravě po silnici, železnici, letecky nebo po vodních cestách. Na oranžových tabulích přepravních jednotek se nachází společně s identifikačním číslem nebezpečnosti.

Součástí informačního zázemí je také databáze MEDIS ALARM, která obsahuje více než 10 000 látek. Nabízí informace o jejich identifikaci a klasifikaci, vlastnostech, způsobech hašení, fyzikálně chemických charakteristikách, přepravě, skladování nebo první pomoci. Národní koordinační středisko TRINS poskytuje vývojářům této databáze každoročně aktualizovaný seznam látek podporovaných systémem.

Další informační nástroj představuje databáze www.nchl.cz. Ta pomáhá rychle identifikovat chemickou látku, její harmonizovanou klasifikaci a související legislativní povinnosti. Její význam roste právě v prvních fázích havárie, kdy může být nutné rychle vyhodnotit situaci a rozhodnout, zda je potřeba přivolat odborníka nebo technickou pomoc TRINS.

Čísla ukazují, co se za třicet let skutečně odehrálo

Za celou dobu existence systému bylo v letech 1996 až 2025 zaznamenáno 677 případů poskytnuté pomoci, a to včetně případů s mezinárodním přesahem. Z tohoto počtu připadalo 464 případů na první úroveň, tedy telefonické konzultace, 53 případů na druhou úroveň s vysláním specialisty a 160 případů na třetí úroveň, tedy praktickou technickou pomoc.

Zároveň je patrné, že telefonická odborná pomoc představuje podstatnou část celé spolupráce. Z celkového počtu 677 zaznamenaných případů jich 464 připadlo na první úroveň. Zajímavé jsou také údaje o samotných zásazích hasičů. V roce 2025 zasahovaly jednotky požární ochrany celkem u 168 188 událostí, z toho 147 321 představovaly zásahy požárních jednotek a 20 867 jiné činnosti. Události spojené s úniky nebezpečných chemických látek dosáhly v témže roce 9 763 případů, přičemž 7 109 z nich tvořily úniky ropných produktů. Chemické události tohoto typu představovaly 6,6 procenta celkového počtu zásahů.

Ještě zajímavější je vývoj v čase. V roce 2021 evidoval HZS 7 527 zásahů souvisejících s nebezpečnými chemickými látkami, z toho 5 426 úniků ropných produktů. Do roku 2025 se počet zvýšil na zmíněných 9 763 událostí. Regionální rozdíly jsou značné. V roce 2025 bylo nejvíce zásahů spojených s nebezpečnými chemickými látkami zaznamenáno v Ústeckém kraji, kde jich bylo 1 269, následoval Středočeský kraj s 1 219 a Praha s 1 011 případy. Na opačném konci statistiky byl Zlínský kraj s 322 případy.

Od kyseliny sírové až po kyanid

Konkrétní případy z posledních let ukazují, jak různorodé situace může systém řešit. Například v červenci 2023 pomáhalo TRINS při úniku paliva z převráceného cisternového vozidla na Tachovsku. V září téhož roku zasahoval při úniku 98% kyseliny sírové z železniční cisterny v Kolíně. O měsíc později pomáhal při vyprošťování cisternového vozidla s látkou diphenylguanidin. V lednu 2024 následoval případ převrácené cisterny s hydroxidem sodným na Rakovnicku. 

V lednu 2025 byl v Dolní Čermné nalezen kovový sud označený jako kyanid sodný. V lednu 2025 se systém TRINS zapojil také do události v Dolní Čermné, kde byl nalezen kovový sud označený jako kyanid sodný. Šlo o případ, při němž byla využita třetí úroveň pomoci, tedy praktická technická pomoc. Na místo byla vyslána společnost Lučební závody Draslovka, která se specializuje mimo jiné na výrobu a nakládání s kyanidovými sloučeninami. I tento případ ukazuje význam specializované průmyslové odbornosti. 

Jedním z nejzajímavějších příkladů preventivní funkce TRINS je přeprava kyseliny akrylové. Tato látka má bod tuhnutí +12,6 °C. Pokud během přepravy dojde například k technické poruše a teplota klesne pod tuto hodnotu, může nastat problém s inhibitorem polymerace, který má zabránit samovolné polymeraci látky. Pokud se kyselina akrylová dostane do stavu, kdy je nedostatečně stabilizovaná, může dojít k nekontrolované exotermické polymeraci. Ta může vést k požáru nebo explozi. V takové situaci je nutné jednat rychle a dodat další polymerační inhibitor, kterým je v tomto případě fenothiazin.

Pro tento účel vznikla takzvaná fenothiazinová síť. Společnost SYNTHOMER, dříve HEXION, vybavila určené podnikové hasičské jednotky potřebným množstvím látky a poskytla také instrukce k jejímu použití. Síť byla vytvořena nejen pro potřeby České republiky, ale také s ohledem na případnou pomoc dalším evropským výrobcům akrylátových chemikálií.

Největší zkouškou TRINS v posledních letech se stala havárie nákladního vlaku s benzenem v Hustopečích nad Bečvou 28. února 2025. Soupravu tvořilo 17 cisternových vozů s celkem přibližně 1 024 tunami benzenu. Při vykolejení došlo k poškození 12 cisteren, přičemž během krátké doby se uvolnilo přibližně 300 tun benzenu. Látka částečně hořela a současně unikala do okolního prostředí. Situaci komplikovalo extrémní tepelné zatížení poškozených cisteren, riziko dalšího nárůstu tlaku a exploze, toxické produkty hoření i možnost proniknutí benzenu do půdy a přilehlé vodní nádrže.

TRINS není jen český systém

Český systém je součástí širší evropské struktury. TRINS patří do skupiny 16 fungujících evropských systémů ICE, tedy Intervention in Chemical Transport Emergencies, které vznikly z iniciativy evropského chemického průmyslu. Na evropské úrovni je spolupráce koordinována organizací CEFIC. Význam této vazby se ukazuje především u přeshraniční přepravy. Evropský systém proto vytváří prostor pro sdílení informací, zkušeností a odborných kapacit.

Součástí spolupráce jsou také pravidelné zkoušky připravenosti. Národní koordinační středisko TRINS je prostřednictvím evropských systémů ICE pravidelně kontaktováno kvůli ověřování telefonních a dalších kontaktních údajů, provádění testovacích volání nebo náročnějších zkoušek poskytování informací o nebezpečných látkách. Kontakty a postupy se průběžně prověřují.

Síť odbornosti rozprostřená po celé republice

K 1. lednu 2026 bylo do systému zapojeno 22 členských společností a celkem 37 středisek. Koordinační centrum sídlí v Litvínově Záluží u společnosti ORLEN UNIPETROL RPA, která je zároveň vedena jako regionální středisko číslo jedna.

Mezi zapojené společnosti patří například ORLEN UNIPETROL RPA, SYNTHOS Kralupy, SYNTHESIA, DEZA, BorsodChem MCHZ, MESSER TECHNOGAS, LINDE GAS, ČEPRO, DEKONTA nebo Lučební závody DRASLOVKA. Každé středisko přitom poskytuje pomoc v rozsahu odpovídajícím deklarovaným schopnostem a seznamu látek, pro které je připraveno zasahovat.

Připravenost má svou cenu a potřebuje průmyslovou základnu

Odborníci, technika, podnikové hasičské jednotky, specializované vybavení i schopnost rychle reagovat existují díky tomu, že v České republice působí průmyslové podniky s konkrétními technologiemi a odborným zázemím.

Evropský chemický průmysl v posledních letech čelí výraznému ekonomickému zhoršení podmínek. Podle údajů klesla evropská výrobní kapacita za období 2020 až 2025 přibližně o 37 milionů tun, což představuje jeden z nejvýraznějších poklesů v historii evropského chemického průmyslu. Mezi významné faktory patří především vysoké ceny energie a náklady spojené s emisními povolenkami.

To má velmi důležitou souvislost s TRINS. Pokud se totiž zmenšuje průmyslová základna, může se postupně měnit také dostupnost specializovaných kapacit, odborníků a technického vybavení, které lze v krizové situaci využít.

677 zaznamenaných případů za období 1996 až 2025 představuje třicet let situací, při nichž se ověřovalo, zda dokáže stát společně s průmyslem rychle získat správnou informaci, najít správného odborníka a v případě potřeby dostat na místo také potřebnou techniku.

Chemické látky byly a budou součástí průmyslu, dopravy i každodenního života i nadále. Stejně tak budou existovat nehody, při nichž se jejich vlastnosti mohou během několika minut změnit z běžné součásti přepravního řetězce v bezprostřední bezpečnostní a ekologické riziko. Právě tehdy se ukazuje hodnota systému, který je připraven ještě předtím, než zazní první siréna.

Zdroj: Systém pomoci TRINS při nehodách spojených s přepravou nebezpečných látek – 30. výročí spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému v České republice (Svaz chemického průmyslu ČR)