Komise hledá klíč k chytrému využití uhlíkových kreditů

Evropská komise otevřela dvanáctitýdenní veřejnou konzultaci zaměřenou na provedení změny Evropský právní rámec pro klima. Ten nově stanoví cíl snížení čistých emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990 a zároveň vytváří prostor pro omezené zapojení mezinárodních uhlíkových kreditů podle článku 6 Pařížská dohoda. Od roku 2036 by tyto kredity mohly pokrýt až pět procent čistých emisí EU z roku 1990, vždy však pouze jako doplňkové opatření.

Základní ambicí zůstává transformace evropské ekonomiky směřující ke klimatické neutralitě do roku 2050. Využití mezinárodních kreditů nemá nahrazovat strukturální změny v průmyslu, energetice či dopravě, ale nabídnout omezenou flexibilitu v situaci, kdy bude třeba optimalizovat náklady přechodu a současně podpořit globální snižování emisí. Evropská unie tím sleduje dvojí cíl, udržet vysokou úroveň klimatické ambice a zároveň chránit svou konkurenceschopnost a investiční stabilitu.

Klíčovým kritériem bude environmentální integrita. Kredity musí představovat skutečné, dodatečné a trvalé snížení emisí a musí být plně v souladu s pravidly Pařížské dohody. Posuzovat se bude jejich kvalita, původ i sektorové zaměření, včetně technologických řešení a forem pohlcování uhlíku. Hodnocení se zaměří také na rizika spojená s dlouhodobou udržitelností dosažených úspor emisí a na nastavení spravedlivého sdílení přínosů s partnerskými zeměmi.

Navrhovaný rámec je úzce provázán s širším přezkumem klimatické a energetické politiky po roce 2030, včetně budoucí podoby systému obchodování s emisemi, pravidel sdílení úsilí mezi členskými státy a regulace využívání půdy a lesnictví. Cílem je vytvořit jednotná a právně jasná pravidla pro nákup a započítávání kreditů, která zabrání roztříštěnosti mezi členskými státy a zajistí rovné podmínky na vnitřním trhu.

Komise chce především vědět, zda se omezené využití mezinárodních kreditů skutečně vyplatí. Proto bude nové nastavení porovnávat s variantou, kdy by EU splnila celý cíl pouze domácími opatřeními. Dosavadní propočty naznačují, že pro ekonomiku jako celek nemusí být rozdíl zásadní, výrazněji se ale může projevit v některých odvětvích nebo regionech podle toho, jak budou pravidla nastavena. Rozhodující bude, aby nákup kreditů nebyl dražší než stejné snížení emisí dosažené přímo v EU. Hodnocení se proto zaměří nejen na samotné náklady, ale i na to, jak nové řešení ovlivní investice, inovace, obchod a dlouhodobou odolnost evropské ekonomiky.

Stejně důležitý je sociální dopad. Přechod ke klimatické neutralitě se dotkne firem, zaměstnanců i domácností napříč členskými státy. Komise proto bude posuzovat, zda navrhované řešení nepřenese nepřiměřenou zátěž na určité regiony nebo skupiny obyvatel a zda přispěje ke spravedlivé transformaci, která posílí soudržnost Unie místo prohlubování rozdílů.

Proces je veden v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy. Výstupy z veřejné konzultace budou zapracovány do posouzení dopadů, které má být zveřejněno ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026. Komise vyzývá veřejné instituce, průmyslové podniky, finanční sektor, nevládní organizace i akademickou sféru, aby předložily data, analýzy a odborné podklady.

Dokument ke stažení:

Výzva k předložení informací pro posouzení dopadů - Ares(2026)1416921