Legislativní přehled: Nové povinnosti ze Sbírky a další postup zákonů ve Sněmovně

Ve Sbírce zákonů byly vyhlášeny dvě nové prováděcí vyhlášky, které se dotknou zcela odlišných oblastí veřejného života. První stanoví podmínky pro práci s nebezpečnými chemickými látkami, prachy a biologickými činiteli ve školách. Druhá podrobně rozpracovává požadavky na odolnost subjektů kritické infrastruktury a pravidla pro posuzování rizik i hlášení incidentů. Současně se posunulo také projednávání několika významných legislativních návrhů v Poslanecké sněmovně.

Vyhláška č. 121/2026 Sb. nově upravuje podmínky, za nichž mohou žáci a účastníci vzdělávání nakládat s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, pracovat v prostředí s nebezpečnou expozicí prachu nebo přicházet do styku s biologickými činiteli. Předpis reaguje na potřebu sjednotit pravidla pro praktickou výuku i další vzdělávací činnosti tak, aby bylo možné zachovat odbornou úroveň výuky při současném zajištění vysoké míry ochrany zdraví. Účinnosti nabude 1. září 2026.

Vyhláška rozlišuje jednotlivé skupiny chemických látek podle jejich nebezpečnosti a současně stanoví, kdo s nimi může pracovat, za jakých podmínek a pod jakým dohledem. Rozhodující význam má věk žáků, splnění povinné školní docházky, charakter vzdělávání i odborná způsobilost osoby vykonávající dohled. U nejrizikovějších látek se požadavky dále zpřísňují a dohled musí vykonávat osoba s odbornou způsobilostí podle předpisů na ochranu veřejného zdraví.

Velký důraz je kladen na samotnou organizaci výuky. Vyhláška přesně vymezuje, kdy může jedna dohlížející osoba současně kontrolovat více žáků a kdy je naopak nezbytné individuální přímé sledování každého, kdo s nebezpečnými látkami pracuje. Současně upravuje pravidla pro činnosti spojené s nebezpečnou expozicí prachu i biologickým činitelům, přičemž zohledňuje specifika odborného vzdělávání a zájmových aktivit.

Povinnosti však nedopadají pouze na pedagogy a žáky. Samotné školy a školská zařízení budou muset zajistit vhodné osobní ochranné prostředky, respektovat bezpečnostní pokyny vyplývající z bezpečnostních listů chemických látek a upravit podrobnosti nakládání s nimi ve školních nebo vnitřních řádech. Vyhláška současně pamatuje i na zvláštní ochranu těhotných a kojících žákyň a účastnic vzdělávání, pro které se použijí obdobná omezení jako u zaměstnankyň podle pracovněprávních předpisů.

Nová úprava vytváří podrobnější rámec pro bezpečné provádění experimentů, laboratorních cvičení i odborné praxe. Zachovává možnost praktické výuky s nebezpečnými látkami tam, kde je nezbytná pro získání odborných dovedností, současně však jednoznačně vymezuje odpovědnost škol a osob vykonávajících dohled. Výsledkem je přehlednější systém pravidel, který má přispět k lepší ochraně zdraví při vzdělávání.

Vyhláška č. 122/2026 Sb. představuje prováděcí předpis k zákonu o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a podrobně stanoví, jak mají dotčené organizace posuzovat rizika, vytvářet plán odolnosti, přijímat ochranná opatření a oznamovat vzniklé incidenty. Účinnost nastane již 1. srpna 2026 a nové požadavky se dotknou subjektů zajišťujících základní služby důležité pro fungování státu i společnosti.

Významnou část vyhlášky tvoří pravidla pro posouzení rizik. Subjekty kritické infrastruktury budou povinny systematicky identifikovat hrozby, analyzovat jejich pravděpodobnost i možné dopady a určit, která rizika jsou přijatelná a která vyžadují další opatření. Hodnocení musí zahrnovat nejen technická selhání či přírodní vlivy, ale také mimořádné události v oblasti veřejného zdraví, hybridní hrozby, přeshraniční dopady nebo ozbrojené konflikty.

Na výsledky hodnocení navazuje plán odolnosti, který bude představovat základní dokument pro řízení bezpečnosti organizace. Vyhláška stanoví jeho obsah, způsob zpracování i povinnost vést jej v elektronické i listinné podobě. Součástí mají být informace o poskytovaných základních službách, organizačních postupech, krizových opatřeních i zajištění kontinuity činností při mimořádných situacích.

Samostatná část předpisu se věnuje opatřením k zajištění odolnosti. Patří mezi ně řízení rizik, fyzická ochrana objektů, zabezpečení kritické infrastruktury, řízení bezpečnosti pracovníků i opatření zaměřená na zachování provozu základních služeb. Vyhláška současně umožňuje přizpůsobit rozsah jednotlivých opatření skutečně zjištěným rizikům, což podporuje individuální přístup podle charakteru každého subjektu.

Závěrečná část upravuje identifikaci a hlášení incidentů, tedy situací, které mohou narušit poskytování základních služeb. Vyhláška stanoví rozsah oznamovaných údajů i způsob jejich předávání příslušným orgánům. Tím doplňuje systém prevence o jednotný postup pro řešení mimořádných událostí a vytváří podrobnější pravidla pro ochranu kritické infrastruktury v prostředí stále složitějších bezpečnostních hrozeb.

V Poslanecké sněmovně současně pokračuje projednávání několika významných vládních návrhů. Druhým čtením prošel návrh zákona o některých povinnostech souvisejících s opravou výrobku a o změně zákona o ochraně spotřebitele, vedený jako sněmovní tisk 62. Předloha do českého práva zavádí evropská pravidla podporující opravy výrobků namísto jejich předčasné výměny. 

Cílem je usnadnit spotřebitelům přístup k opravám i po skončení zákonné odpovědnosti za vady, posílit jejich informovanost a vytvořit podmínky pro delší životnost výrobků. Návrh současně počítá s úpravami zákona o ochraně spotřebitele, které mají přispět k větší přehlednosti práv zákazníků při rozhodování mezi opravou a pořízením nového výrobku.

Prvním čtením prošel vládní návrh novely zákona o výrobcích s ukončenou životností, vedený jako sněmovní tisk 58. Předloha především přizpůsobuje českou právní úpravu novému evropskému nařízení o bateriích a odpadních bateriích a stanoví pravidla pro jeho praktické uplatňování. Novela upravuje celý životní cyklus baterií od jejich uvádění na trh přes zpětný odběr až po recyklaci a opětovné využití. Součástí jsou také požadavky na obsah recyklovaných materiálů, výkonnost a životnost baterií, možnost jejich snadnější výměny, zavedení digitálního pasu baterie i prohlášení o uhlíkové stopě. 

Návrh současně zpřesňuje pravidla pro průmyslové baterie včetně bateriových úložišť, posiluje kontrolní mechanismy, řeší případy výrobců, kteří se dosud vyhýbali plnění svých zákonných povinností, a vytváří podmínky pro účinnější financování sběru a recyklace baterií v souladu s principem rozšířené odpovědnosti výrobce.

Prvním čtením prošel také vládní návrh novely zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech (sněmovní tisk 14). Předloha reaguje na novou evropskou právní úpravu a promítá do českého práva požadavky na postupné omezování fluorovaných skleníkových plynů i látek poškozujících ozonovou vrstvu. Nová pravidla se dotknou především oblastí chlazení, klimatizací, tepelných čerpadel, elektrických spínacích zařízení, izolačních pěn nebo aerosolů, kde se budou postupně prosazovat alternativní řešení s nižšími dopady na životní prostředí. 

Současně se rozšíří některé povinnosti při prevenci úniků těchto látek také na další zařízení, která dosud regulaci nepodléhala. Vedle zpřesnění pravidel pro nakládání s fluorovanými skleníkovými plyny upravuje kontrolní mechanismy, podmínky pro uvádění vybraných výrobků na trh i výkon státní správy. Cílem je omezit emise látek s vysokým potenciálem oteplování klimatu a současně vytvořit předvídatelnější prostředí pro subjekty, které s těmito látkami nebo zařízeními obsahujícími tyto látky pracují.

V neposlední řadě prvním čtením prošel také poslanecký návrh novely zákona o obalech jako sněmovní tisk 193. Návrh směřuje k úpravě fungování systému zpětného odběru a využití obalových odpadů. Počítá mimo jiné s tím, že činnost autorizované obalové společnosti bude výslovně vymezena jako služba obecného hospodářského zájmu, zpřísní pravidla pro předcházení střetu zájmů mezi autorizovanou společností a odpadovými firmami a upraví podmínky vlastnické struktury i převodů akcií této společnosti. Součástí návrhu jsou také požadavky na hustotu sběrné sítě a další opatření, jejichž cílem je posílit stabilitu a transparentnost systému nakládání s obalovými odpady.