Více času na podstatné
POLEMIKA: Využívání sedimentů na povrchu terénu
Při novele vyhlášky č. 294/2005 Sb. došlo k úpravě přílohy č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb., mimo jiné z důvodu nakládání se sedimenty. Redakce Odpadového fóra se ptá: „Pokud v sedimentu pro využití mimo ZPF překročím 1 – 3 parametry z tabulky č. 10.3 přílohy č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb., musím dle bodu 6 přílohy č. 11 provést test ekotoxicity v rozsahu tabulky č. 10.2 nebo 10.4? Pokud je tento test negativní, mohu tyto sedimenty využít mimo ZPF přímo, nebo až po ověření a v souladu s pozadím dle bodu 5?“
Štěpán Jakl: Legislativa není ideální, jde o složitě dosažený kompromis
MŽP vykládá přílohu č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k využívání sedimentů na povrchu terénu následujícím způsobem.
Pokud dojde v sedimentu k překročení hodnot u nejvýše tří škodlivin podle tabulky č. 10.3, může být sediment využit na povrchu terénu, pokud při testu ekotoxicity splní požadavky podle tabulky č. 10.2 nebo 10.4. Splnění podmínek podle bodu 5 přílohy č. 11 se v takovém případě nevyžaduje.
Pokud sediment překročí hodnoty u více než tří škodlivin, může být na povrchu terénu využíván, pouze pokud při testu ekotoxicity splní požadavky tabulky č. 10.2 nebo 10.4 a zvýšené hodnoty škodlivin odpovídají charakteristice místa využití v souladu s bodem 5 přílohy č. 11. Uvedení zvýšených hodnot v provozním
řádu se v případě sedimentů nevyžaduje, protože sedimenty mohou být i v tomto případě využívány v zařízení podle § 14 odst. 2 zákona o odpadech. Provedení hodnocení rizika podle bodu 4 přílohy č. 11 se v tomto případě rovněž nevyžaduje.
MŽP nepovažuje konečné znění ustanovení upravujících využívání sedimentů na povrchu terénu za ideální. Nicméně se v této podobě jedná o složitě dosažený kompromis v rámci meziresortního připomínkového řízení.
Věra Kindlová: Překročení požadavků lze tolerovat v případě prokázaného vlivu pozadí
Otázky jsou jasné. Poté, co dle svého názoru odpovím, dovolím si v úvahách zajít ještě dál.
1) Ano, pokud v sedimentu pro využití mimo ZPF překročím 1 – 3 parametry z tabulky č. 10.3 přílohy č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb., musím dle bodu 6 přílohy č. 11 provést test ekotoxicity v rozsahu tabulky č. 10.2 nebo 10.4. Požadavky tab.č. 10.3 jsou širší než 10.1 a reflektují požadavky na použití na ZPF. Využití na povrchu terénu je alternativou v případě, že nemáme vhodné zemědělské pozemky, nebo sediment nevyhovuje například zrnitostí. Nebrání-li obsah škodlivin použití sedimentu na ZPF, proč by se nemohl využít na povrchu terénu? Až překročení 1-3 parametrů pak logicky vede k ověření ekotoxicity. Ptáte-li se i na volbu zkušební metody testu, lze si vybrat kteroukoli z nich, o čemž svědčí spojka „nebo“.
2) Ano, pokud v sedimentu pro využití mimo ZPF překročím 1 – 3 parametry z tabulky č. 10.3 a následný test ekotoxicity je negativní, mohu tyto sedimenty využít mimo ZPF přímo a nemusím ověřovat pozadí. Ověření pozadí je nezbytné k prokázání mimořádných místních podmínek a není obecným řešením. Pouze nám může poskytnout možnost využít sediment v místě.
A nyní slíbená dedukce, kterak rozumím textu bodů 5 a 6 v kontextu celé přílohy č. 11 (skupinu „odpadů s výjimkou sedimentů“ pro zjednodušení nahrazuji pojmem „zeminy“):
Od 1. 1. 2017 jsou podmínky pro využívání zemin a sedimentů na povrchu terénu upraveny paralelně. Zeminy mají „své“ body 1 až 3 a sedimenty vložený bod 6 pro stanovení základních požadavků. V bodě 5 se pak společně pro obojí tyto odpady připouští tolerance s ohledem na pozadí. Důvod ke zkoumání pozadí však nastane až v případě překročení rámce daného základními požadavky.
Začněme základními požadavky na zeminy (body 1 až 3): Zeminy mohou být využity při uzavírání skládky, k rekultivaci vytěžených lomů a na povrchu terénu k terénním úpravám nebo rekultivacím, jestliže: a) jsou splněny požadavky na ekotoxicitu (tabulka č. 10.2, nebo 10.4) a b) obsah škodlivin v sušině nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty (tabulka č. 10.1).
Paralelně jsou kladeny základní požadavky na sedimenty (bod 6). Sedimenty mohou být využity na povrchu terénu, pouze pokud: a) obsahy škodlivin v sušině nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty (tabulka č. 10.3) a b) splní požadavky na ekotoxicitu, když 1-3 ukazatele dle tabulky 10.3 nevyhoví.
Společný bod 5 pak umožňuje překročení nejvýše přípustných hodnot jednotlivých ukazatelů uvedených v bodech 1 až 3 a 6 (tj. základních požadavků)
s ohledem na pozadí. (Možná mohl být bod 6 předřazen bodu 5, aby byl vztah pozadí k zeminám i sedimentům zcela jasný.)
Jinak řečeno, požadavky stanovené body 1 až 3 pro zeminy a bodem 6 pro sedimenty tvoří rámec, jehož překročení lze tolerovat v případě prokázaného vlivu pozadí.
Dva příklady pro sedimenty (první se vejde do rámce dle bodu 6, druhý ho překračuje a využívá bodu 5):
1.a) sediment překročí limity Cd, PAU, C10-C40
1.b) ekotoxicita je negativní
1.c) sediment lze využít na povrchu terénu kdekoli, bez dalšího ověřování
2.a) sediment překročí limity As, Cd, PAU, C10-C40
2.b) ekotoxicita je negativní
2.c) v pozadí se prokáže přirozený zvýšený výskyt As odpovídající hodnotám v sedimentu
2.d) sediment lze využít na povrchu terénu v daném místě
Můj příspěvek je logickou analýzou textu, jehož smysl vnímám jako reálný, praktický a nekonfliktní a zcela jasně korespondující s požadavky zákona na hierarchii nakládání s odpady. Přála bych si, aby taková byla i praxe při nakládání se sedimenty.
Vladimír Bláha: Situaci komplikuje bod č. 6 přílohy č. 11
Vlastnící a projektanti se nás často ptají, zda při využití sedimentu mimo ZPF lze využít i sedimenty překračující tabulku č. 10.3 vyhlášky č. 294/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a pokud ano, tak podle jakých pravidel. To umožňuje právě bod 5 přílohy č. 11, který se odkazuje při překročení maximálně 3 parametrů na negativní testy ekotoxicity dle tabulky č. 10.2 nebo 10.4.
Pokud by existoval jen bod 5, byla by odpověď snadná. Ale příloha č. 11 má i bod č. 6, který všechno komplikuje. Na otázku kombinace podmínek bodů č. 5 a 6 však nemám přímou odpověď. Znění je takové, že dle mého názoru umožňují dvojí, možná i trojí výklad. Odpovídám tedy, že nevím. Ne, že bych neměl svůj názor, ale nechci se dostat situace, kdy bych někomu poradil postup, který se nakonec ukáže jako nesprávný. Jak tedy odpovědět na nejasnosti, které trvají měsíce?
Stav před novelou byl ten, že využít bylo možné mimo ZPF sediment, který měl sice překročené některé parametry tabulky č. 10.1 (před novelou neexistovala tabulka č. 10.3), ale hodnoty odpovídaly geogennímu pozadí. Nyní se přidala ještě negativní ekotoxicita, která je tak vlastně zpětnou vazbou k tabulce č. 10.3. Překročení maximálně 3 parametrů musí být doprovázeno negativní ekotoxicitou (což má logiku). Ale co to pozadí? Jaký má pak logický význam ta ekotoxicita? Možná je řešení snadné. Proč hledat logiku v legislativě? Je snad ISPOP logický, jsou snad čísla IČP logické? Je nutnost ohlašování produkce odpadů na provozovnu a ne za IČ logická? Je byrokratická.
K otázce tedy musím odpovědět, že nikomu osobně neradím využít zmocnění bodu 5 přílohy č. 11, právě z důvodu možné budoucí interpretace bodu 6 jako
doplňkové podmínky. Kdyby nikdy tato interpretace nepřišla, tak bych možná s výkladem riskoval více.
Autor: Ing. Jiří Študent ml., CEMC
Zdroj: Odpadové fórum 3/2018