Přísnější postihy za poškozování přírody, nové povinnosti pro průmysl i zelený marketing. Česko čeká legislativní kulový blesk

Pět legislativních novinek může ovlivnit fungování firem, ochranu životního prostředí i rozhodování spotřebitelů. Vedle nových pravidel pro ekologická tvrzení, životnost výrobků a energetické audity se pozornost obrací také k přísnějším trestům za trestné činy proti životnímu prostředí a k úpravě integrované prevence, která se dotkne povolování a provozu průmyslových zařízení i dalších činností s dopady na životní prostředí. Některé návrhy přinášejí nové povinnosti podnikům, jiné mají posílit ochranu přírody a spotřebitelů.

Poslanecká sněmovna 14. října 2026 schválila novelu zákona o výrobcích s ukončenou životností, která upravuje nakládání s bateriemi a dalšími vysloužilými výrobky. Předloha navazuje na evropské nařízení o bateriích a má zlepšit podmínky pro jejich sběr, recyklaci a opětovné využití. Větší pozornost věnuje zejména průmyslovým bateriím, včetně bateriových úložišť, jejichž význam roste s rozvojem obnovitelných zdrojů energie a elektrifikace. Novela počítá také s posílením kontrol, přísnějšími postihy za porušování povinností a přesnějšími lhůtami pro certifikaci zpracovatelů odpadních elektrozařízení.

Významnou součástí návrhu je také úprava fungování kolektivních systémů, které zajišťují zpětný odběr a zpracování výrobků jménem výrobců. Sněmovna přijala ustanovení zaměřená na omezení střetu zájmů mezi provozovateli těchto systémů a podnikateli, kteří se zabývají zpracováním odpadu. U vybraných kolektivních systémů zároveň schválila snížení povinné finanční rezervy z poloviny na čtvrtinu ročních nákladů. Rezerva má zajistit financování zpracování vysloužilých výrobků také v době, kdy se zhorší podmínky na trhu s druhotnými surovinami.

Změna se však nebude vztahovat na systémy zaměřené na elektrozařízení. Součástí schválené předlohy naopak není zavedení rozšířené odpovědnosti výrobců pro textil a obuv, které navrhoval bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík. Schválením ve Sněmovně legislativní proces ještě nekončí. Novelu nyní čeká projednání v Senátu a následné kroky potřebné k jejímu vyhlášení a nabytí účinnosti.

Konec kazítek, výrobci budou muset svá tvrzení doložit

Poslanecká sněmovna také 14. října 2026 schválila také novelu zákona o ochraně spotřebitele, která do českého práva promítá evropská pravidla proti takzvanému greenwashingu a praktikám záměrně zkracujícím životnost výrobků. Změny mají spotřebitelům usnadnit rozpoznání skutečně ekologičtějšího zboží a omezit situace, kdy výrobci nebo prodejci vytvářejí zavádějící dojem o jeho šetrnosti k životnímu prostředí.

Zakázaná budou například obecná ekologická tvrzení typu „šetrný k přírodě“ či „zelený výrobek“, pokud nebudou splňovat požadavky stanovené právní úpravou. Nová pravidla se zaměřují také na označení udržitelnosti, která nejsou založena na uznávaném certifikačním systému nebo zavedena orgánem veřejné správy.

Druhou významnou oblastí je takzvané plánované zastarávání. Pravidla míří na postupy, které záměrně omezují životnost výrobku, například prostřednictvím softwaru nebo jiných technických řešení. Cílem je podpořit delší používání zboží, omezit zbytečné nákupy nových výrobků a snížit množství odpadu. Evropská směrnice rozšiřuje seznam praktik považovaných za nekalé za všech okolností o dalších dvanáct položek.

Související zákon o některých povinnostech souvisejících s opravou výrobku, který Sněmovna rovněž schválila, má navíc usnadnit opravy vybraných výrobků, například chladniček a mobilních telefonů, i po skončení obchodní záruky. Výrobce například nebude moci odmítnout opravu jen proto, že do výrobku dříve zasáhl jiný opravář.

Schválené předlohy nyní čeká projednání v Senátu. Sněmovna současně přijala dvouleté přechodné období pro některé výrobky, které už jsou na trhu, ale nové požadavky nesplňují. Cílem je omezit zbytečné finanční ztráty spojené s likvidací dosud bezpečného zboží. Pro podniky bude důležité prověřit nejen reklamní slogany a ekologická tvrzení, ale také podklady, kterými je dokládají, a způsob prezentace certifikací. Výrobci a prodejci by měli zároveň zkontrolovat, zda jejich výrobky, software a servisní podmínky odpovídají novým požadavkům.

Nutno dodat, že Česká republika s převodem těchto evropských pravidel do svého právního řádu zaostává. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/825 měla být transponována do 27. března 2026, přičemž její pravidla se mají uplatňovat od 27. září 2026. Evropská komise proto 28. května 2026 zahájila vůči Česku řízení pro nesplnění povinnosti, protože jí stát neoznámil úplné provedení směrnice.

Za poškozování životního prostředí až deset let vězení

Poslanecká sněmovna podpořila v prvním čtení také vládní novelu trestního zákoníku, která má zpřísnit postihy za trestné činy proti životnímu prostředí. Návrh vychází z evropské legislativy a počítá jak s úpravou stávajících skutkových podstat, tak se zavedením nových trestných činů. Za nejzávažnější případy poškozování životního prostředí by pachatelům mohlo hrozit až deset let odnětí svobody. Předlohu nyní posoudí ústavně-právní výbor.

Nejvýraznější novinkou je zavedení trestného činu těžkého poškození životního prostředí, označovaného také jako ekocida. Návrh míří na úmyslné zničení nebo trvalé či závažné poškození půdy, vody, ovzduší či ekosystému ve značném rozsahu, na rozsáhlém území nebo s vysokými náklady na odstranění následků. Zvláštní význam má ochrana mimořádně hodnotných ekosystémů a stanovišť v evropsky chráněných lokalitách a ptačích oblastech.

Za tento trestný čin má v základní sazbě hrozit dva až osm let vězení. V kvalifikovaných případech, například při jednání organizované skupiny, porušení důležité povinnosti nebo způsobení závažných následků na zdraví či smrti, by se sazba mohla zvýšit na tři až deset let. Návrh pamatuje také na ekocidu spáchanou z nedbalosti, za niž by hrozil trest odnětí svobody až na šest let, v závažnějších případech až na osm let.

Změny se dotknou také dalších forem ekologické kriminality. U méně závažných případů poškození a ohrožení životního prostředí se mají zvýšit trestní sazby podle toho, zda pachatel jednal úmyslně, nebo z nedbalosti. Novela počítá rovněž s postihováním nedovoleného uskutečnění záměru podléhajícího posouzení vlivů na životní prostředí a neoprávněné recyklace lodí. Výslovněji má postihovat také neoprávněné nakládání s nebezpečnými a radioaktivními látkami, neoprávněný odběr vody a některé případy nezákonného nakládání s odpady, chráněnými živočichy či poškozování lesů.

Důvodem změn je mimo jiné nízký počet odsouzených za environmentální trestné činy. Podle údajů uváděných v souvislosti s návrhem bylo v letech 2000 až 2024 za tyto činy odsouzeno přibližně sto lidí a osm právnických osob. Novela má proto rozšířit možnosti trestního postihu a lépe rozlišovat mezi méně závažným porušením předpisů a jednáním, které způsobuje rozsáhlé nebo obtížně napravitelné škody na přírodě.

Průmyslové emise, velkochovy i skládky

Další legislativní změnou v procesu jsou změny v integrované prevenci, které mají přinést přísnější požadavky na omezování průmyslového znečištění, ale také nové povinnosti pro provozovatele a úřady. Novelu vláda měla projednat 12. října, nakonec bod odložila.

Novela zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci převádí do českého práva evropskou směrnici 2024/1785. Návrh zasahuje do podmínek integrovaného povolování, stanovování emisních limitů, kontroly provozů i účasti veřejnosti. Současně rozšiřuje okruh činností, na které se budou pravidla vztahovat, zejména o další průmyslové sektory a větší počet chovů hospodářských zvířat.

Emisní limity se mají přiblížit nejlepším reálně dosažitelným výsledkům. Zásadní změnou je nový způsob stanovování emisních limitů podle nejlepších dostupných technik (BAT). Dosud mohly být limity určovány na horní hranici rozmezí emisních úrovní spojovaných s těmito technikami. Nově mají při běžných provozních podmínkách vycházet z nejnižší reálně dosažitelné úrovně emisí pro konkrétní zařízení. Provozovatel bude muset dosažitelnost navržených hodnot doložit. To může u některých provozů znamenat potřebu modernizace technologií nebo dalších investic do omezování znečištění. Návrh současně zavádí závazné úrovně environmentální výkonnosti spojené s BAT, které rozšíří dosavadní důraz na samotné emisní limity také na další environmentální ukazatele.

Jednotnější postup mají zajistit obecně závazná pravidla, která bude stát vydávat formou vyhlášek pro jednotlivá odvětví. Stanoví podmínky využitelné při vydávání integrovaných povolení a v určitých případech mohou individuálně stanovované podmínky nahradit. Jejich smyslem je sjednotit povolovací praxi a omezit administrativní náročnost. Pravidla však nemají odstranit individuální posuzování technických a provozních charakteristik konkrétního zařízení. Zůstane také možnost výjimek v případech stanovených zákonem.

Do systému přibudou další provozy včetně chovů prasat a drůbeže. Návrh rozšiřuje působnost integrované prevence o nové činnosti v průmyslu, zejména v těžebním sektoru a výrobě baterií, a významně mění pravidla pro velkochovy. U chovů prasat a drůbeže se nově použijí prahové hodnoty vyjádřené v dobytčích jednotkách, což rozšíří okruh regulovaných zařízení. Pro tyto provozy se počítá se zvláštními, administrativně jednoduššími postupy a s jednotnými provozními pravidly. Podle důvodové zprávy se rozšíření týká řádově nižších stovek chovných zařízení. Nové požadavky mají být zaváděny postupně, s přechodnými lhůtami odstupňovanými podle kapacity chovu.

Nové povinnosti se týkají také environmentálního řízení. Provozovatelé mají zavést systém environmentálního řízení (EMS), který bude obsahovat stanovené postupy a podléhat pravidelnému přezkoumávání. Důvodová zpráva ale současně zohledňuje připravované změny evropské legislativy v rámci balíčku Omnibus VIII. Návrh proto již počítá s úpravami, které mají zmírnit administrativní nároky. Ruší se například povinnost zpracovávat plány transformace a zahrnovat je do EMS, odpadnout mají také požadavky na audit tohoto systému. Termín pro jeho zavedení se posouvá z 1. července 2027 na 1. července 2030. Za stanovených podmínek bude navíc možné zahrnout do jednoho systému více zařízení téhož provozovatele nebo společnosti.

Povolování se postupně přesune do elektronického systému. Ministerstvo životního prostředí plánuje nový informační systém spustit od 1. ledna 2029, nejprve pro chovy hospodářských zvířat a následně pro další kategorie zařízení podle harmonogramu nových závěrů o BAT. Elektronizace má omezit opakované předávání stejných údajů úřadům, zjednodušit podávání žádostí a zlepšit dostupnost informací pro kontrolní orgány.

Návrh počítá rovněž s posílením kontroly a vymáhání povinností. U závažných přestupků se zavádí sankční mechanismus navázaný na obrat provozovatele, přičemž u nejzávažnějších porušení, například provozu bez povolení, může pokuta dosáhnout až tří procent ročního obratu v Evropské unii. Rozšiřují se také možnosti zásahu kontrolních orgánů, včetně zastavení provozu při bezprostředním ohrožení zdraví za zákonem stanovených podmínek. Novela dále upravuje informování veřejnosti, její účast v povolovacích řízeních a postupy při mimořádných událostech a haváriích.

Nová pravidla pro energetické audity

Třetí legislativní novinkou je vyhláška č. 183/2026 Sb., o energetickém auditu a systému hospodaření s energií. Na rozdíl od předchozích dvou předloh už byla vyhláška vyhlášena ve Sbírce zákonů. Platí od 13. října 2026 a účinnosti nabude 1. listopadu 2026. Ministerstvo průmyslu a obchodu jí stanovuje podrobnější pravidla pro výpočet průměrné roční konečné spotřeby energie, zavedení systému hospodaření s energií, provedení energetického auditu a zpracování jeho závěrečné zprávy. Nová úprava navazuje na evropské požadavky a nahrazuje dosavadní vyhlášku č. 140/2021 Sb.

Energetický audit má organizacím poskytnout přehled o tom, kde a jak energii spotřebovávají a jaké možnosti mají ke zvýšení účinnosti jejího využití. Nová vyhláška podrobněji popisuje spolupráci mezi zadavatelem a energetickým specialistou, přípravu auditu i vyhodnocení navrhovaných příležitostí. Posuzovat se mají například budovy, výrobní procesy a doprava. Zpráva musí zachytit energetickou bilanci, navrhované možnosti úspor, jejich finanční náročnost, rizika i očekávané přínosy. Součástí hodnocení je také ekologický přínos a možnost využití finanční podpory.

Souhrn navržených příležitostí má podle vyhlášky vykazovat potenciál nejméně desetiprocentní úspory konečné spotřeby energie nebo desetiprocentního snížení celkových emisí oxidu uhličitého oproti výchozímu stavu. Pokud takového výsledku nelze dosáhnout, musí energetický specialista uvést technické nebo ekonomické zdůvodnění.

Nová pravidla začnou platit 1. listopadu 2026. Pro audity zahájené před tímto datem stanoví vyhláška přechodný režim, podle něhož se jejich zprávy dokončí podle dosavadních pravidel.