Průmysl čekají nová pravidla. Vláda schválila změny, které ovlivní povolování provozů

Česká průmyslová zařízení čeká další úprava pravidel, podle nichž se posuzují jejich dopady na životní prostředí. Vláda dnes schválila novelu zákona o integrované prevenci (IPPC), která převádí do českého práva nové evropské požadavky na průmyslové emise. Návrh počítá s elektronizací povolovacích procesů, novými pravidly pro nejlepší dostupné techniky i úpravami podmínek, za nichž mohou vybraná zařízení fungovat.

Zákon č. 76/2002 Sb. tvoří základ českého systému integrované prevence a omezování znečištění, známého pod zkratkou IPPC. Integrované povolení se vztahuje na vybrané průmyslové a zemědělské provozy, u nichž je nutné posuzovat vlivy na životní prostředí jako celek. Při rozhodování se proto sledují emise do ovzduší, vypouštění odpadních vod, nakládání s odpady i spotřeba surovin a energie. Novela reaguje na evropskou směrnici 2024/1785, která aktualizovala pravidla pro průmyslové emise a posílila důraz na efektivní využívání zdrojů, ochranu zdraví a snižování environmentálních dopadů výroby.

V souladu s Aarhuskou úmluvou a judikaturou Soudního dvora Evropské unie směrnice posiluje práva veřejnosti na přístup k informacím a účast v rozhodovacích procesech. Významně rozšiřuje zapojení veřejnosti do řízení o udělování a aktualizaci povolení a podporuje transparentnost údajů o provozu zařízení.

Integrované povolení zamíří do elektronického systému

Významnou praktickou novinkou bude nový informační systém Ministerstva životního prostředí pro elektronické povolování průmyslových zařízení. Jeho spuštění se podle důvodové zprávy předpokládá od 1. ledna 2029. Systém má umožnit elektronické podávání žádostí o vydání a změnu integrovaného povolení, ohlašování změn zařízení i předkládání zpráv o plnění stanovených podmínek. Elektronicky se mají zpracovávat také vyjádření příslušných úřadů a odvolání. Součástí systému bude rovněž automatické vytváření úplného znění integrovaných povolení.

Zavádění elektronického povolování má navazovat na postupné přijímání obecně závazných pravidel pro jednotlivá odvětví podle nových závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT), případně podle jednotných provozních pravidel pro chovy hospodářských zvířat. Evropská směrnice o průmyslových emisích ukládá členským státům vyvinout elektronické systémy pro udělování povolení a zavést postupy elektronického povolování nejpozději do 31. prosince 2035. Evropská komise má zároveň zajistit výměnu zkušeností mezi členskými státy a zveřejnit pokyny k osvědčeným postupům. Český návrh tedy počítá se spuštěním systému s předstihem před konečným evropským termínem.

Stejná pravidla pro podobné provozy

Návrh zavádí také obecně závazná pravidla pro vybraná odvětví. Ta mají na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách stanovit společné provozní podmínky pro zařízení s podobnými vlastnostmi. Smyslem je sjednotit postupy tam, kde lze vycházet ze srovnatelných technologických a environmentálních parametrů, a omezit potřebu opakovaně řešit stejné požadavky v jednotlivých povolovacích řízeních. Tato obecná pravidla budou mít právní formu vyhlášek MŽP, které budou vznikat postupně v koordinaci s MPO a MZe.

Obecná pravidla mají vycházet z nejlepších dostupných technik, nesmějí však předepisovat konkrétní technologii. Provozovatelé tak mají mít prostor zvolit řešení odpovídající jejich zařízení, pokud splní požadované podmínky. Příslušný úřad bude zároveň moci v integrovaném povolení stanovit další požadavky nad rámec obecných pravidel nebo v zákonem stanovených případech přizpůsobit podmínky konkrétním okolnostem provozu. Základní úroveň ochrany životního prostředí přitom musí zůstat zachována.

Firmy budou sledovat také spotřebu zdrojů a celkovou environmentální výkonnost

Dosavadní důraz na emisní limity se rozšíří o podrobnější hodnocení environmentální výkonnosti zařízení. Nová pravidla pracují s ukazateli spotřeby materiálů, vody a energie, jejich účinného využívání, opětovného použití vody a materiálů i množství vznikajících odpadů. Při stanovování podmínek provozu se tak bude více uplatňovat pohled na celý výrobní proces a jeho nároky na přírodní zdroje.

Pro provozovatele to znamená potřebu důsledněji sledovat vlastní environmentální výsledky a doložit, jak jejich zařízení plní příslušné požadavky. Konkrétní povinnosti se budou odvíjet od charakteru provozu a od závěrů o nejlepších dostupných technikách pro dané odvětví. V integrovaných povoleních se tak nově objeví závazné rozsahy a limity environmentální výkonnosti a pro ostatní zdroje a odpady pak referenční orientační úrovně.

Novela současně zpřesňuje pravidla pro stanovení emisních limitů. Při rozhodování mají úřady zohledňovat rozsah emisních úrovní spojených s nejlepšími dostupnými technikami a posuzovat dosažitelnost přísnějších hodnot. Zásadní změnou je, že emisní limity se již nebudou automaticky stanovovat na horní (mírnější) hranici povoleného rozptylu BAT, ale na nejnižší reálně dosažitelné úrovni pro dané konkrétní zařízení. Pokud provozovatel navrhne mírnější limit, bude muset úřadům sám předložit podrobnou analýzu proveditelnosti a prokázat, že přísnější hodnoty na svém zařízení objektivně nemůže splnit.

Návrh zároveň upravuje podmínky, za nichž lze povolit výjimku, a stanovuje požadavky na její odborné zdůvodnění. Při udělení této emisní výjimky se nově aktivují přísnější pravidla podle unijního balíčku – úřady budou muset každé 4 roky její odůvodněnost přezkoumat, a pokud výjimka prokazatelně ovlivňuje životní prostředí, provozovateli vznikne povinnost provádět takzvaný imisní monitoring, tedy přímé měření koncentrace látek v okolním ovzduší či vodním recipientu. Pro podniky bude proto důležité sledovat nejen samotné emisní limity, ale také způsob, jakým se stanovují a za jakých okolností je možné požádat o odlišné podmínky.

Nové povinnosti v řízení ochrany životního prostředí

Další důležitou součástí návrhu je systém environmentálního řízení. Provozovatelé dotčených zařízení budou muset zavést postupy, které pomohou průběžně vyhodnocovat dopady jejich činnosti a plánovat zlepšení. Součástí systému mají být environmentální cíle, ukazatele výkonnosti, opatření k předcházení vzniku odpadů, efektivnějšímu využívání energie a zdrojů i omezení nebezpečných látek. Požadavky zahrnují rovněž posuzování rizik vybraných chemických látek a prověřování možností jejich nahrazení bezpečnějšími alternativami. Lhůta pro povinné zavedení systému EMS se navíc pro stávající provozy posouvá z roku 2027 až na 1. července 2030, přičemž do jednoho EMS bude možné registrovat více závodů téže společnosti v rámci ČR.

Systém bude podléhat pravidelnému přezkumu a auditu. Návrh počítá s tím, že interní audit nebo přezkum provede provozovatel zařízení v intervalech certifikace, minimálně však jednou za tři roky. Pokud firma využívá externí certifikované audity (např. ISO 14001 nebo EMAS), bude o jejich výsledcích informovat úřady v pravidelných ročních zprávách, přičemž plné vybrané informace ze systému se mají zveřejňovat v informačním systému integrované prevence, s ohledem na zákonné výjimky z přístupu k informacím. Provozovatelé tak budou muset věnovat větší pozornost nejen technickému plnění podmínek povolení, ale také průkaznému řízení environmentálních rizik.

Návrh počítá také s transformačními plány, které mají u vybraných průmyslových odvětví popsat předpokládaný vývoj zařízení v období let 2030 až 2050. První skupina dotčených provozovatelů má orientační plán začlenit do systému environmentálního řízení do 30. června 2030. Plány mají ukázat, jakým způsobem může průmysl přispět k udržitelnému, oběhovému a klimaticky neutrálnímu hospodářství a jaké technologické změny mohou být pro tento vývoj potřebné. Rozsah povinnosti se bude lišit podle druhu provozované činnosti.

Nová pravidla se dotknou také zemědělských provozů

Návrh upravuje rovněž režim pro chovy drůbeže a prasat. Zavádí pro ně samostatnou přílohu se zvláštními pravidly, která vycházejí z evropské úpravy průmyslových emisí. Pro posuzování kapacit se má používat přepočet na dobytčí jednotky, díky němuž lze porovnávat různé kategorie hospodářských zvířat. Při stanovení příslušných prahových hodnot se navíc budou za stanovených podmínek sčítat kapacity více činností provozovaných na stejném místě.

Pro zemědělské podniky bude důležité především to, zda jejich chovy spadnou do nové kategorie a jaké konkrétní podmínky pro ně stanoví prováděcí předpisy. Návrh počítá se společnými pravidly pro provoz, emisní limity a environmentální výkonnost. Jejich cílem je omezit dopady chovů na životní prostředí při zohlednění charakteru jednotlivých zařízení.

ČIŽP bude moci nařídit zastavení provozu

Významnou součástí novely je posílení kontrolních a donucovacích pravomocí České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Inspekce má nově v rámci zákona o integrované prevenci výslovně vykonávat také pravomoc rozhodnout o omezení nebo zastavení provozu zařízení či jeho části. Takové rozhodnutí může mít pro průmyslový podnik bezprostřední ekonomické důsledky, protože může znamenat přerušení výroby až do odstranění závadného stavu.

Návrh počítá s několika situacemi, kdy lze k takovému kroku přistoupit. Pokud provozovatel poruší povinnosti stanovené zákonem nebo integrovaným povolením, může inspekce nejprve uložit nápravná opatření a určit lhůtu k jejich splnění. Jestliže podnik nápravu ve stanoveném termínu nezajistí, může následovat omezení nebo zastavení provozu. V případě bezprostředního nebezpečí závažného nepříznivého dopadu na životní prostředí lze provoz omezit či zastavit i bez předchozího uložení nápravných opatření.

Inspekce může navíc za stanovených podmínek rozhodnout, že odvolání proti takovému rozhodnutí nebude mít odkladný účinek. Omezení či zastavení provozu má trvat do zjednání nápravy. Pokud takové urgentní zastavení provozu nebo závažná průmyslová havárie ohrozí životní prostředí v sousedním státě EU, má MŽP nově povinnost neprodleně informovat příslušné orgány dotčeného státu a zahájit přeshraniční multidisciplinární spolupráci.

ČIŽP má zároveň ukládat nápravná opatření, rozhodovat o přestupcích a zveřejňovat zprávy z kontrol prostřednictvím informačního systému integrované prevence. Provozovatelé tak budou muset počítat s důsledným ověřováním toho, zda jejich zařízení skutečně dodržují podmínky integrovaného povolení. Za vybraná porušení zákona mohou být uloženy pokuty až do výše 10 milionů korun.

Novela se dotýká také krajských hygienických stanic. Ty mají získat výslovnou pravomoc omezit nebo zastavit provoz zařízení, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozilo závažné poškození lidského zdraví v důsledku nepříznivých účinků hluku, vibrací či neionizujícího záření. Nová úprava tak posiluje možnosti státních orgánů zasáhnout v situacích, kdy provoz průmyslového zařízení představuje závažné riziko pro životní prostředí nebo zdraví lidí.

Za závažná porušení hrozí pokuty v řádu milionů

Novela počítá také s výraznými finančními sankcemi za porušování povinností provozovatelů průmyslových zařízení. Za vybrané přestupky má být možné uložit pokutu až 10 milionů korun. U zvlášť závažného porušení příslušných povinností může sankce dosáhnout až 3 % ročního obratu provozovatele v Evropské unii za účetní rok předcházející roku, v němž je pokuta ukládána. Návrh současně stanovuje pokuty až 2 miliony korun za další skupinu přestupků, mezi něž nově řadí také porušení povinností souvisejících se systémem environmentálního řízení, jeho pravidelným přezkumem a auditem nebo začleněním plánu transformace. Výše sankce se tedy bude odvíjet od povahy porušení povinností a jeho závažnosti.