Smart ED je elektromobilem pro každodenní provoz!

Redakce www.tretiruka.cz měla příležitost si vyzkoušet elektromobil Smart ED. Test jsme pojali tak, že jsme chtěli znát odpověď, zda elektromobil obstojí při plnění běžných každodenních povinností. Každodenní povinností máme na mysli rodinné i pracovní tj. odvoz dětí do školky, přesun elektromobilem přes hl. m. Prahu do práce, plnění pracovních povinností, vyzvednutí dětí ze školky a cesta domů. Elektromobil jsme testovali od úterního až do čtvrtečního dopoledne. Celkem jsme najeli 200km. Smart ED nám zapůjčila společnost SIXT Autopůjčovna, pobočka Hotel Hilton, přičemž veškeré náklady spojené se zápůjčkou na sebe převzala společnost E.ON. Oběma společnostem moc děkujeme za příkladnou spolupráci. Písmenka ED na zádi vozu značí „Electric Drive“. Fotogalerii z testu najdete pod článkem nebo ZDE.

Technické údaje o vozu Smart ED

Smart ED je koncipovaný jako malý dvoumístný automobil s menším zavazadlovým prostorem. I tak se do zavazadlového prostoru pohodlně vejdou dvě plné papírové tašky Ikea a například „diplomatka“. Přístup do kufru je přes zadní okno. Následně je možné odklopit spodní část kufru. Ve vyklopené části je vytvořeno místo především pro uložení dobíjecího kabelu. Na rozdíl od klasického Smartu má Smart ED umístěn motor vzadu a v podlaze je uložen výkonný Li-Ion akumulátor. Maximální rychlost je 100km/hod, dojezdová vzdálenost 135km, maximální výkon motoru 30 kW přičemž maximální točivý moment je 120 NM. Ve vozidle nechyběla klimatizace, autorádio, elektrické stahování oken a další naprosto standardní prvky, na které jsme zvyklí u klasických konvenčních moderních automobilů. Nutno dodat, že automobil byl vybaven automatickou převodovkou P-R-N-D (parkovací poloha, zpětný chod, neutrál a poloha pro jízdu). Na palubní desce najdete navíc ukazatele, které vás informují o dostupném výkonu, stupni nabití akumulátoru (SOC v %) a směru toku výkonu (nabíjení/vybíjení). Pod přední kapotou nenajdeme tedy motor, jak jsme zvyklí. Sami jsme byli zvědaví, co se tedy pod přední kapotou skrývá. Problém byl, že jsme v kokpitu řidiče mohli najít klasickou páčku na otevření kapoty. Sáhli jsme, ač neradi, po návodu a byli jsme velmi překvapeni. Žádná páčka v kokpitu není. Kapota se „otvírá“ tak, že v přední mřížce odklopíte dva úchyty a kapotu doslova sundáte. Namísto motoru zde najdete nádobu na ostřikovací kapalinu aj.

Zvláštnosti Lithium-Iontových akumulátorů

Elektromobil je vybaven Li-Ion akumulátorem s dojezdovou vzdáleností 135 km. Výhody tohoto tipu akumulátoru jsou vysoký poměr energie/hmotnost (ve srovnání s NiMH) dále prakticky žádný paměťový efekt a žádný únik H2 při přebíjení. Nevýhodou je samozřejmě cena, která představuje 2/3 ceny automobilu! Hodnoty dobíjecích časů jsou uvedeny níže v tabulce.

Doba nabíjení je závislá na stupni nabití akumulátoru (SOC) a jeho teplotě. Provozní teplota Li-Ion akumulátoru leží mezi 20°C až 50°C. Z tohoto důvodu je nutný separátní chladící/ohřívací okruh. Hlídání provozní teploty akumulátoru přímo uvnitř akumulátoru je realizováno pomocí teplotních čidel. Samovybíjení Li-Ion akumulátoru se pohybuje okolo 1 % SOC za týden při 25°C teploty akumulátoru. Pakliže by byl akumulátor vybit na 0 % SOC a ponechán déle než jeden měsíc při teplotě 25 °C není již možné akumulátor znovu nabít.

Nabíjení elektromobilu a ekonomika provozu

Elektromobil nemá nikterak velkou dojezdovou vzdálenost a je tedy nutné předpokládat, že bude nutné častěji dobíjet. Tento fakt nás nikterak nevzrušoval. Zásuvek je vždy kolem vás mnoho. Jak to vždy bývá, když jsou skutečně zapotřebí, nastanou problémy. Zásadní problém nastal, když jsme se spolehli na rychlonabíjecí stanici Skupiny PRE v ePointu. Elektromobil měl být dobit během čtvrthodinky. Problém ale byl, že jsme si předem nezjistili, že tuto stanici nelze na Smart ED využít. Ono již při prvním pohledu na masivní koncovku i kabel u dobíjecí stanice, kde doslova teče 400V, jsme tušili, že něco není v pořádku. Druhý problém při nabíjení je, že není možné využívat běžné prodlužovačky! To znamená, že tento bezesporu nutný bezpečnostní fakt, který chrání váš majetek i samotný elektromobil, spolu s cca. pěti-metrovým dobíjecím kabelem Smart ED vás dostane do situace, že se můžete ocitnou trochu bezradní. Sen o snadném dobití před domem se rázem může rozplynout. Máte tedy tři možnosti. Buď využít některou z již vybudovaných nabíjecích stanic např. ePoint (mapa ZDE), poprosit souseda, který má zásuvku blíže a nejlépe v garáži anebo si pořídit opravdu pořádný odpovídající prodlužovací kabel. Nakonec jsme využili dobíjecí stanice v Centru Černý Most na kraji přízemní části patrového parkoviště u vchodu do Zábavního centra. Strávený čas u dobíjecí stojanu jsme využili k důkladnému prozkoumání elektromobilu, fotografování a k občerstvení v nedaleké restauraci. Přes noc jsme využili garáže sousedů. Nutno podotknout, že nabíjení u stanic ePoint jsou prozatím zdarma. Dále upozorňujeme, že dobíjecí stanice nebyla samoobslužná. Je nutné dojít na informace a ochranka objektu vám dobíjecí stojan speciální kartou zpřístupní – odklopí víko, pod kterým je schovaná zásuvka.

Při nabíjení jsou ukazatele indikátoru stavu nabití baterie (SOC) a směru toku výkonu aktivní. Můžete tedy sledovat, jak se postupně plní vaše „palivová nádrž“ a máte informaci o tom kolik kW do baterie proudí.

Ekonomika provozu převedená na hodnoty v jednotkách Kč/km je velmi zajímavá, přičemž její vyčíslení je složitější. Stanovení této hodnoty nebylo účelem testu, proto jsme využili informace z již realizovaných testů elektromobilu. Nutno konstatovat, že ceny 1 kWh se liší dle tarifu a dále je důležitá hodnota účinnosti nabíjení. Redakce portálu www.hybrid.cz se při svém testu dostala na hodnoty při nízkém tarifu na 0,37 Kč/km a při vysokém na 0,97 Kč/km. Myslím, že obě hodnoty jsou velmi zajímavé, co říkáte?

Vlastní pocity a dojmy při jízdě

Jak jsme se na začátku zmínili, hlavním smyslem našeho testu elektrického automobilu bylo vyzkoušet auto v běžném osobním a pracovním cyklu. Auto jsme si vyzvedli v úterý dopoledne na parkovišti Hotelu Hilton. Pracovník SIXT Autopůjčovny nám vysvětlil vše podstatné a odpojil elektromobil od vlastní nabíjecí stanice v prostorách hotelu. Teď už bylo auto jenom naše. Nasedl jsme a zavřel dveře. Auto se „startuje“ tak, že klíček vložíte do zapalování, které je netradičně umístěno u automatické řadící páky. Otočíte klíčem vpravo a je nastartováno! První zvláštní pocit nastane hned poté. Neslyšíte vůbec nic. Najednou vám na tváři vystane úsměv, který značí vaše udivení, nevědomost, zmatenost a začínáte přemýšlet, zda jste udělali vše správně. Sešlápl jsem brzdu a zařadil mód „D“, pustil brzdu a sešlápl velmi opatrně plynový pedál. Ano, vše bylo správně a auto se naprosto tiše začínalo rozjíždět vpřed.

Neujel jsme ani dvacet metrů na parkovišti hotelu a nastal druhý problém, o kterém jsme mnohokrát slyšeli v médiích. Problém byl ten, že auto není skutečně slyšet! Na parkovišti, kde se v ten moment pohybovalo několik turistů, nastal pro nezkušeného elektromobilistu zásadní problém. Jak na sebe upozornit, aniž by řidič musel na turisty troubit. Ocáknutí předního skla a setření stěrači opravdu nepomohlo. Rezignoval jsem a prostě čekal. Za chvilku se cesta uvolnila a mohl jsem vyrazit zpět do práce. Čekala mě 8 km cesta od Hotelu Hilton na Skalku. Cestou bylo zapotřebí se proplést hustým provozem, překonat několik stoupáků na Žižkově.

První semafor znamenal první brždění, rozjíždění a obava, že auto „chcípne“. Nutno podotknout, že na brzdový pedál jsem si zvykl až poslední den. Pedál jde krátce a ztuha. Doporučuji použít boty s nízkou ale tvrdou podrážkou. Obava z toho, že auto při normálním rozjezdu bude sebou cukat, že se rozsvítí všechny kontrolky a člověk si udělá ostudu, byla naprosto lichá. Auto vyrazilo naprosto sebevědomě vpřed a nechalo ostatní vzadu. Určitě se projevil fakt, že nemám velké zkušenosti z automatem, ale byl to opravdu zbytečný stres.

Další nástraha na mě čekala hned za autobusovým nádražím na Florenci. Opět červená, za mnou nalepený autobus a rozjezd do prudkého kopce. Neměl jsem možnost si tento manévr dříve vyzkoušet. Obavy byli opět zbytečné. Po puštění brzdového pedálu auto chvilku samo brzdí (řekněme 2 sekundy), takže máte dost času šlápnout na plyn a auto se rozjede velmi plynule do jakéhokoliv kopce.

Prvním cestu jsem absolvoval pomalým tempem do 50 km/hod. Cestou jsem stále sledoval ukazatel toku výkonu a stavu baterií. Při brždění nebo při jízdě z kopce auto rekuperuje energii a dobíjí se. Na ukazateli směru toku výkonu můžete tento stav neustále sledovat. Problém je, že je zapotřebí se s touto činností naučit efektivně pracovat a zažít si ji. Člověk si teprve uvědomí, že byť jezdí na velmi nízké náklady, je nutné se naučit šetřit energií v bateriích. Dojezdová vzdálenost činí jen 130km. Je zapotřebí se naučit lépe číst provoz a vědět, kdy dát nohu z plynu a využít setrvačnosti k nabíjení. Chce to opravdu cvik a najet s autem minimálně 100km v provozu. Při jízdě z kopce taktéž dochází k nabíjení akumulátoru. Má to jeden háček. Kopec musí mít opravdu sešup. Když dáte nohu z plynu, tak se vám sice začne nabíjet baterie, ale také auto začne velmi rychle zpomalovat. V běžném konvečním autě se to dá přirovnat k situaci, když máte zařazen druhý až třetí rychlostní stupeň! Otázkou pak zůstává, zda je lepší vyřadit rychlost, přeřadit na „N“ a využít dynamiku vozu nebo auto držet ve střídavém stavu nabíjení a vybíjení. Zejména je důležité z pohledu spotřeby držet konstantní rychlost. Auto nebylo vybaveno tempomatem, takže vše záleží jen na šikovnosti a zkušenostech řidiče.

V tomto autě si užíváte stejné pozornosti jako byste jeli v sebeluxusnějším voze či sporťáku. Každý se rád podívá. Když zrovna nejedete rychle, tak se před vás nikdo netlačí. Každý řidič se rád podívá, mají pochopení, ale hlavně „nesmrdíte jim pod nos“ jako některý starší nákladní vůz.

Cestou do kalendáře mě čekal náročný úkol. Musel jsem zajet na poštu ve Strašnicích. Problém je v tom, že v okolí pošty se špatně parkuje a za další, že při parkování musíte vesměs vjíždět na chodník. Na druhou stranu ideální situace pro náš test. Parkovacích míst bylo dostatek, ale schválně jsem si vybral menší místo s nájezdem na obrubník. S autem se díky malému rozvoru velmi dobře manévruje. Nájezd na chodník a přejíždění takovýchto nerovností při parkování a podobně chce opravdu cvik a citlivou nohu. Auto i na vyšší chodník vyjede, z toho nemusíte mít obavu. Jen mi osobně chyběla spojka, kdy si korigujete rychlost a manévrujete. Vše je ale otázka cviku a zvyku na automat.

Na konci pracovní doby mě čekala jízda domů přes celou Prahu, vyzvednutí dcerky ve školce v Nebušicích a dále rovnou domů do Noutonic. Cesta je dlouhá okolo 30 km, trvá kolem třičtvrtě hodiny. Cestou mě čeká pořádné stoupání do Nebušic a další stoupání a serpentina v Tuchoměřicích. Raději odjíždím z práce dříve. Ukazatel stavu baterie ukazuje nad 90%. V rámci Prahy se auto stále pohybuje velmi svižně. Smart ED se pohybuje rychlostí do 60 Km/hod a na magistrále směrem dolů bez problému 70 km/hod. Necítím, že bych byl nějakou brzdou provozu ba naopak. Auto dostávám pod kůži, mince se obrací a naopak začínají mě ostatní řidiči zdržovat.

Karta se obrátí, jakmile odbočím na Horoměřickou v půlce Evropské. Provoz rapidně zeslábne, ale zejména zrychlí! Cesta vede z prudšího kopce na Jenerálku. Chtěl jsem rekuperovat energii, ale provoz mi to nedovolí. Dosahuji 80 km/hod, blíží se první zatáčky takže musím brzdit a k mé radosti to znamená, že si baterky na chvilku odpočinou a vyrobím si trochu energie navíc do obávaného nebušického kopce. V kopci držím plynový pedál až na podlaze. Elektromobil dosahuje pro mě velmi překvapivých 60 km/hod. Snaha o maximální rychlost si vybírá daň na straně stavu baterií.

Nakládám dcerku do auta. Dcera když autíčko uviděla, tak se dá říci, že to byla láska na první pohled. Auto je dvoumístné, takže dcera konečně zažije jízdu vpředu vedle svého táty. Celou cestu jsme měli vypnuté rádio a užívali jsme si nezapomenutelný zážitek.

Za obcí Velká kopanina jsme přijeli na delší rovinku, která ústí do obce Tuchoměřice. Zde byla příležitost vyzkoušet, zda elektromobil dosáhne maximální rychlosti 100 km/hod. Podařilo se nám jet malinko přes 90 km/hod. Následovali krátké serpentýny v Tuchoměřicích, které autíčko hravě vyjelo.

Domů jsme dojeli za 50 minut, což představuje asi zpoždění do 5 minut oproti klasickému autu. Nutno konstatovat, že auto ztrácelo zejména v kopcích a na rovinkách a to za hranicí Prahy. V této situaci je již znát výkon a síla motoru. Ukazatel indikátor stavu baterií se zastavil na 75%, ubylo tedy 20%.

Druhý den, byl elektromobil v plném provozu celý den. Museli jsme již dobíjet. Na konci dne musím přiznat, že na zádech se pomalu začínal projevovat tvrdší podvozek a menší kola. V autě cítíte každou nerovnost, která se ještě zdůrazní díky krátkému rozvoru. Během dne jsme vyzkoušeli několik sprintů na semaforech a musím konstatovat, že auto na zelenou vždy vystřelilo jako první. Zajímavý byl závod s Audi A6. Závod jsme vyhráli, když jsme využili „vteřinového“ zaváhání jeho systému Start/Stop.

Cyklisti a chodci. To je kapitola sama pro sebe. Na začátku, jsme se zmiňoval o chodcích, na které je nutné si stále dávat pozor. Opravdu nejste slyšet! To samé se také týká cyklistů. Obec Noutonice leží na cyklostezce, kde se pohybuje hodně cyklistů směrem na Okoř a zpět. Jel jsem pokusně za cyklistou jeden kilometr v závěsu a musím konstatovat, že mě vůbec nezaregistroval. O tom svědčí i moment, kdy chtěl zabočit vlevo. V domnění, že za ním nejede žádný automobil, začal odbočovat vlevo. Když otočil hlavu, tak se opravdu lekl, když zjistil, že má automobil v závěsu.

Závěr:

Elektromobil jsme měli možnost vyzkoušet v mnoha situacích a najeli jsme dostatek kilometrů, abychom mohli konstatovat, že Smart ED opravu u nás uspěl. Dojezdová vzdálenost 130 km je naprosto dostačující pro městský a příměstský životní styl. Naprosto dostačující pro běžné pracovní činnosti. V tomto automobilu pochopíte, že ticho uvnitř kokpitu je dosti zásadní. Máte čas hodně přemýšlet, odpočinete si a hlavně ticho léčí! Upřímně říkám, že jsem auto poslední den velmi nerad vracel. Smart ED je auto které má duši a má smysl.