Věčná chemikálie se dostává pod drobnohled. Kyselina, která putuje vodou, míří do evropského hledáčku

Kyselina trifluoroctová patří mezi látky, kterým evropské instituce v poslední době věnují stále větší pozornost. V životním prostředí přetrvává, je vysoce mobilní a může vznikat při rozkladu celé řady dalších fluorovaných látek. Nyní k ní přibývá významné evropské stanovisko. Výbor pro posuzování rizik Evropské agentury pro chemické látky doporučil její klasifikaci jako látky toxické pro reprodukci a současně jako perzistentní, mobilní a toxickou látku a velmi perzistentní a velmi mobilní látku.

Kyselina trifluoroctová, označovaná zkratkou TFA, je krátkořetězcová perfluorovaná karboxylová kyselina a nejmenší sloučenina ze skupiny perfluorovaných a polyfluorovaných alkylových látek, známých jako PFAS. TFA může vznikat jako produkt rozkladu některých PFAS a dalších fluorovaných látek. Do prostředí se tak může dostávat z více zdrojů.

Významným zdrojem jsou podle dostupných podkladů některé účinné látky používané v přípravcích na ochranu rostlin. TFA může vznikat také při rozkladu některých průmyslových plynů, včetně fluorovaných chladiv. Následně se může dostávat do půdy, podzemních vod a potravinářských plodin. Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA proto letos při svém hodnocení vycházel z toho, že TFA má více zdrojů a v prostředí přetrvává.

Od pesticidů a chladiv až k podzemní vodě

Právě vysoká perzistence a mobilita patří k vlastnostem, které dávají TFA v evropském hodnocení zvláštní význam. Látka se v prostředí obtížně rozkládá a zároveň se snadno pohybuje. ECHA proto doporučuje její zařazení mezi perzistentní, mobilní a toxické látky, označované zkratkou PMT, a mezi velmi perzistentní a velmi mobilní látky, označované jako vPvM.

TFA se proto nachází nejen v půdě a vodě, ale byla zjištěna také v potravinách. EFSA uvádí, že vzhledem k přítomnosti TFA v životním prostředí může docházet k dlouhodobé expozici prostřednictvím stravy. Členské státy Evropské unie zároveň monitorují PFAS v pitné vodě a další monitorovací programy sledují jejich výskyt v potravinách.

Evropská klasifikace přichází po několikaletém hodnocení. Německé orgány předložily v květnu 2025 Evropské agentuře pro chemické látky návrh harmonizované klasifikace a označování TFA podle nařízení CLP. Výbor pro posuzování rizik ECHA návrh projednal na začátku června 2026 a dospěl ke klasifikaci TFA jako látky toxické pro reprodukci kategorie 1B. Současně doporučil klasifikaci akutní toxicity při vdechnutí a požití.

Samotné stanovisko výboru však ještě nepředstavuje právně závaznou harmonizovanou klasifikaci. Ta se stane závaznou až po začlenění do příslušné úpravy CLP, včetně stanovených přechodných období.

Nové hodnoty mění pohled na expozici

Další důležitý krok přišel v červenci 2026. Evropský úřad pro bezpečnost potravin snížil přijatelný denní příjem TFA z původních 0,05 na 0,014 miligramu na kilogram tělesné hmotnosti za den. Současně stanovil akutní referenční dávku 0,07 miligramu na kilogram tělesné hmotnosti. Hodnoty vycházejí z nového vědeckého hodnocení, které zahrnulo dostupné údaje o toxikologických účincích TFA. Mezi sledovanými účinky byly také změny hladin tyroxinu, hormonu produkovaného štítnou žlázou.

EFSA zároveň upozornila na určité nejistoty v dostupných datech. Chybějí například dlouhodobé studie karcinogenity a omezené jsou také údaje o účincích na vývoj imunitního systému. Při stanovení nových hodnot proto kromě standardního bezpečnostního faktoru použila také dodatečný faktor zohledňující identifikované nejistoty.

Samotné zařazení TFA mezi látky toxické pro reprodukci ještě neznamená, že běžná expozice představuje pro člověka zdravotní riziko. Německý Spolkový institut pro hodnocení rizik uvádí, že toxické účinky relevantní pro reprodukci byly v pokusech na zvířatech zjištěny při koncentracích TFA výrazně vyšších, než jaké jsou v současnosti zjišťovány v životním prostředí. Podle současného stavu poznání se proto při konzumaci vody nebo potravin kontaminovaných TFA nepředpokládají nepříznivé zdravotní účinky.

Nové evropské hodnocení tak přináší především přesnější rámec pro posuzování TFA. Na jedné straně potvrzuje význam jejích vlastností z hlediska perzistence a mobility a přináší doporučení k její klasifikaci. Na straně druhé nové hodnoty EFSA zpřesňují hranice používané při hodnocení expozice prostřednictvím potravin. Další odborné hodnocení se nyní zaměřuje také na osud a chování TFA v půdě a vodě, což má přispět k lepšímu posouzení jejího výskytu a expozice v evropském prostředí.