Společnost Kovohutě Příbram nástupnická, a. s. byla poprvé nominována odborníky ze soukromé i veřejné sféry mezi „Českých 100 Nejlepších 2017“ a skončila na 82. místě. Dostala se tak do společnosti firem jakou jsou Škoda Auto, Kooperativa pojišťovna, Karlovarské minerální vody, Mountfield, Best, ČEZ a další. Společnost Kovohutě Příbram nástupnická je hutnický závod, který recykluje odpady s obsahem olova (zejména olověné baterie), vyrábí olovo a jeho slitiny, výrobky z olova a cínu a dále je zpracovatelem odpadů s obsahem drahých kovů a odpadů elektrických a elektronických zařízení vyřazených z provozu.

Společnosti Shell a Bio-bean vymyslely společný projekt, který nabízí ekologické řešení pro vytíženou londýnskou dopravu. Navrhly nové palivo vyráběné z kávového oleje. Na provoz jednoho autobusu na rok je potřeba zhruba šest tisíc litrů, které se přidají ke klasické naftě. Kávovou sedlinu získávají společnosti z kaváren a restaurací a následně ji převezou do recyklačního zařízení. - více ZDE. Uplynul přibližně rok od chvíle, kdy čínská nestátní letecká společnost Hainan Airlines poprvé vypravila k letu stroj, v jehož nádrži byla palivová směs s použitým fritovacím olejem. Směs leteckého paliva smíchaného s 15 procenty použitého kuchyňského oleje dodala společnost Zhennan Refining  a Chemical. Firma podotkla, že ročně shromáždí a zpracuje přibližně 100 tisíc tun odpadního fritovacího oleje, který pochází z restaurací. Více ZDE

Vzhledem k nutnosti důsledné ochrany životního prostředí, zabránění dalšímu jeho poškozování a vzniku škod na majetku a zdraví osob, je nutné aktivně konat, aby se v následujících letech podařilo podstatně urychlit proces sanace starých ekologických zátěží, uvádí ve svém závěru Petr havelka, výkonný ředitel České asocisace odpadového hospodářství a dodává "Je zřejmé, že stát by se měl prostřednictvím příslušných orgánů aktivněji zapojovat do procesu a komunikovat s vlastníky nemovitostí za účelem společného postupu při odstranění starých ekologických zátěží. Věřím, že se bude nová vláda touto problematikou aktivně zabývat a snahy nabyvatelů maximálně podpoří." Celý článek čtěte ZDE

Čtěte také:

Reakce Ministerstva financí na NKÚ k odstraňování ekologických zátěží (27.11.2017)

NKÚ: Likvidace ekologických zátěží je pomalá a neúčinná (27.11.2017)

Zdroj: ČAOH

Členské státy EU právě v tzv. odvolací komisi odhlasovaly návrh Evropské komise prodloužit povolení glyfosátu na pět let bez dalších omezení, a to navzdory doporučení Evropského parlamentu. Glyfosát se tak bude dál moci používat jak v zemědělství na likvidaci plevele a dosoušení plodin, tak na veřejných prostranstvích.

Pro hlasovalo 18 států včetně České republiky, proti bylo devět zemí - Francie, Rakousko, Belgie, Řecko, Lucembursko, Chorvatsko, Itálie, Kypr a Malta. Klíčové bylo hlasování Německa pro prodloužení. Dosud bylo Něměcko proti nebo v hlasování absentovalo. Návrh tak získal kvalifikovanou většinu, tj. minimálně 55 % států reprezentujících 65 % evropské populace.

Komise oznámila, že odhlasované rozhodnutí přijme před 15. prosincem, kdy registrace glyfosátu končí.

Rozsáhlou polemiku na téma náhrady glyfosátu najdete v novém čísle časopisu Odpadové fórum, které vychází již koncem koncem týdne!

Univerzita Palackého v Olomouci (UP) získá v příštích pěti letech z Operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání zhruba 700 milionů korun na podporu vědy a výzkumu. V soutěži uspělo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) a Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM).

Projekt RCPTM s názvem Nanotechnologie pro budoucnost počítá s vývojem nanotechnologií se zásadním společenským dopadem v oblastech zlepšení kvality životního prostředí, lidského zdraví i obnovitelných energetických zdrojů. Vědci se budou zabývat také vývojem nových superfunkčních materiálů s unikátními magnetickými, optickými a katalytickými vlastnostmi nebo využitím nanomateriálů při čištění vod, ochraně životního prostředí, produkci a uchování vodíkové energie nebo v biomedicíně.

Vědci z Centra regionu Haná chtějí dospět k novým poznatkům a technikám, jež umožní šlechtění hospodářsky významných plodin s vyššími výnosy a větší odolností vůči nepříznivým klimatickým podmínkám, zejména suchu.

Právě probíhá zimní sezóna a řidiči by tak měli mít na vozidlech pneumatiky určené pro zimní období. Staré nebo poškozené pneumatiky by v žádném případě neměly skončit v popelnici, kontejnerech na tříděný odpad nebo pohozené na veřejném prostranství.

Na pneumatiky se vztahuje zákonná povinnost o zpětném odběru. Ta se týká výrobců, dovozců i prodejců. Pneuservis, který prodává nové pneumatiky, tak vždy musí na vyžádání poskytnout občanovi či zákazníkovi informaci, na jakém sběrném místě v obci lze staré pneumatiky bezplatně odevzdat. Tato místa nezřizuje obec, ale přímo na své náklady výrobci či dovozci pneumatik. Obvykle dodavatelé zřizují místo zpětného odběru přímo u pneuservisů, přičemž každému dodavateli stačí mít zřízeno alespoň jedno místo v obci. Pokud tuto informaci od prodejce občan neobdrží, pak je prodejce povinen od něho tyto pneumatiky odebrat přímo ve své provozovně a nemusí tak s pneumatikami jinam. Za neinformování zákazníka o místě zpětného odběru hrozí prodejci dle zákona o odpadech pokuta.

Prodejce pneumatik získá informaci o tom, jak realizovat zpětný odběr použitých pneumatik, od svých dodavatelů.

Vzhledem k zákonné povinnosti tak existuje řada pneuservisů, kde je zřízeno viditelně označené sběrné místo ojetých pneumatik (vždy alespoň jedno místo v obci). Takové sběrné místo odebírá veškeré pneumatiky bez nároku na úplatu, bez rozdílů značek a bez vazby na koupi nového výrobku či služeb. Tato služba je pro pneuservis zdarma (platí ji dovozci a výrobci), nemá proto důvod odmítat příjem použitých pneumatik od občanů.

Seznam veřejných míst zpětného odběru je dostupný na www.eltma.cz, popř. na stránkách Ministerstva životního prostředí https://www.mzp.cz/cz/odber_pneu. Podrobné informace k plnění povinností posledních prodejců pneumatik lze vyhledat na odkazu https://www.mzp.cz/cz/pneumatiky_oleje

Co ale přesně s emisemi jeden takový retardér udělá, to dokumentuje práce Martina Irwinga z University of Manchester, která byla letos prezentována na konferenci Harmo18 v Itálii. Jeho tým v provozu testoval v ulicích Londýna a Cambridge sedmimístný automobil s dieselovým motorem o objemu dvou litrů a vybavil ho zařízením pro velmi rychlou analýzu výfukových zplodin. Z měření britských odborníků je zjevné, že vůbec největší vliv na produkci emisí ve městech má přímo plynulost dopravy. Více ZDE

Ministerstvo financí souhlasí s většinou závěrů NKÚ, ovšem některá tvrzení považuje za nutné upřesnit. Z Kontrolního protokolu z července 2017 je zřejmé, že NKÚ identifikoval problémy při odstraňování starých ekologických zátěží, ale zároveň v protokolu uvádí, že současné vedení MF tyto problémy řeší. Vzhledem k tomu, že NKÚ toto sám uznává, Ministerstvu financí není jasné, proč je v rozporu s tímto zjištěním formulace kontrolního závěru a tiskové zprávy jednostranně kritická.

Po krachu tzv. velkého ekotendru z let 2008-2012, který znamenal prodlevu 4 let v řešení ekozakázek, je od roku 2014 nastaven vysoce účinný systém odolný vůči snahám o účelové předražování sanací. MF se dnes bohužel musí zabývat řadou ekozakázek, které měly být dávno vyřešeny Fondem národního majetku v 90. letech. MF pracuje s maximální rychlostí, kterou mu umožňují lhůty stanovené zákonem o veřejných zakázkách, přičemž klade důraz na kvalitu provedených sanací a efektivitu prostředků vynaložených z veřejných rozpočtů. Díky otevřenému soutěžení a konkurenci podaných nabídek MF dosahuje řádově třetinových cen oproti cenám hrazeným za zakázky zadávané v minulosti v uzavřeném řízení bez soutěže.

NKÚ se nemýlí, že u 57 tj. třetiny z nedokončených akcí sanace dosud nezačala. Již však nezmiňuje, že ve 25 případech je hotov projekt sanace nebo projektová příprava probíhá. Dalších 22 akcí je ve fázi analýzy rizika – vyhodnocuje se, zda bude na lokalitě možné přirozené postupné odbourávání kontaminantů přírodními procesy (tzv. atenuace). Takový proces je samozřejmě časově náročný, na druhé straně je nejhospodárnější a vůči životnímu prostředí nejšetrnější. MF od roku 2014 aktivně přistoupilo k ukončování ekologických smluv, kde byly k ukončení nutné pouze administrativní úkony. Výsledkem je, že letos MF ukončilo nejvíce ekologických smluv za posledních 17 let.

MF dlouhodobě zdůrazňuje nutnost prioritně řešit lokality, kde musí být průběžně zadržováno šíření kontaminace (tzv. ochranné sanační čerpání) a oceňuje, že NKÚ mu v tomto dává za pravdu. Úspěch v tomto úsilí dokumentují konkrétní čísla: v roce 2013 bylo 33 lokalit, které ročně zatěžovaly veřejné rozpočty 38,5 mil. Kč. Dnes je jich pouze 10 s ročními náklady 13,2 mil. Kč. Náklady pomohlo snížit nejen prioritní řešení těchto lokalit, ale také otevřené soutěžení, které v těchto případech snížilo ceny o 63 až 90%. U dvou lokalit, na kterých je čerpání nejnákladnější, Koksovny Jan Šverma v Ostravě a areálu bývalé AVIE v Praze Letňanech, MF zahájí zadávací řízení na definitivní sanaci v roce 2018, kdy zredukuje roční náklady na ochranné sanační čerpání na 2,8 mil. Kč. Areál koksovny nebylo možné řešit dříve, protože zde donedávna stále probíhala živá výroba. Sanační zásah v této lokalitě bude rozsáhlý a složitý, čemuž odpovídá i náročnost dosavadní projektové přípravy. Tato fakta jsou uvedena v Kontrolním protokolu NKÚ z července 2017. V tiskové zprávě je však použita pouze část informací z Kontrolního protokolu.

Sanace lagun Ostramo není v kompetenci MF. Zadavatelem a smluvním partnerem zhotovitele je státní podnik DIAMO řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu. MF dlouhodobě deklarovalo ochotu ujmout se řešení tohoto problému. V letech 2014 a 2015 formou vládního materiálu navrhovalo převod kompetencí zadavatele a smluvního partnera, vláda však k tomuto rozhodnutí nepřistoupila. I tyto informace byly NKÚ v průběhu kontroly postoupeny a jsou uvedeny v Kontrolním protokolu. Objektivita této části kontroly je sporná, neboť DIAMO ani MPO nebyly kontrolovanými osobami a MF nedisponuje některými informacemi, jichž se NKÚ dožadoval.

Na nedostatek peněz nutných k financování ekozakázek MF již dříve poukazovalo a problém systémově vyřešilo. V září letošního roku byl usnesením vlády č. 610 schválen materiál Koncepce stabilizace finančního stavu zvláštních účtů privatizace, kterým MF zajistilo ukončení výdajového přetěžování těchto účtů, z nichž jsou dle zákona ekologické závazky státu financovány. Zároveň je připravována novela zajišťující omezení výdajových titulů i legislativně. Na ekologické i revitalizační závazky státu bude počínaje rokem 2018 na zvláštních účtech vyčleněno 4,5 mld. Kč ročně.

MF je přesvědčeno, že díky nástrojům, které v uplynulých letech zavedlo, se podaří v horizontu 10 let zadat zakázky na sanaci všech zátěží, jak prezentovalo veřejnosti na tiskové konferenci již v březnu tohoto roku.

Související článek:

NKÚ: Likvidace ekologických zátěží je pomalá a neúčinná (27.11.2017)

Od pondělí 27. listopadu se veřejnost může seznámit s novou verzí návrhu Metropolitního plánu, nového územního plánu pro Prahu. Nově do něj byla zapracována výšková regulace budov a zvýšena hranice možného přírůstku obyvatel. Nyní plán prochází vyhodnocením vlivu na udržitelný rozvoj (SEA). Projednávání plánu by mělo začít na jaře 2018.

Mezi hlavní cíle Metropolitního plánu patří zamezení rozšiřování zástavby o krajiny na periferii města. Namísto toho se prosazuje, aby se nové budovy stavěly v transformačních územích – na místě starých továren či již nepoužívaných nádraží. Plán má též přinést například celoplošnou výškovou regulaci zástavby. Výškové budovy tak již nebudou moci vznikat jako nahodilé solitéry. Plán navrhuje umožnit stavbu výškových budov jen v několika vybraných oblastech. Druhá změna se týká kapacity plánu. Ta se zvýšila a hypoteticky tam není místo pro 400.000, ale pro 600.000 lidí.

Metropolitní plán navrhuje pravidla rozvoje Prahy na příštích patnáct až dvacet let. Nový územní plán vzniká od roku 2012 a platit by měl nejpozději od roku 2023. Na jaře 2018 by měl započít proces veřejného projednání, jehož se vedle různých úřadů a odborných institucí mohou účastnit i občané. Délka projednávání bude záviset na množství připomínek, které k návrhu přijdou. Jejich počet se dá odhadnout na několik tisíc.

Na webových stránkách si lidé najdou prohlížeč jednotlivých výkresů. Pod ně je možné pro lepší orientaci spustit ortofotomapu. Jsou tam také všechny dokumenty ke stažení, včetně jejich odůvodnění. Zájemci na webu najdou harmonogram přípravy plánu či odpovědi na nejčastější dotazy.

Kompletní návrh plánu je zveřejněn na plan.iprpraha.cz.

V pondělí 20. listopadu 2017 se v konferenčních prostorách hotelu Grandior v Praze za velkého zájmu odborné veřejnosti uskutečnil druhý ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii. Konferenci pořádala redakce odborného portálu ENVIprofi.cz provozovaného nakladatelstvím Verlag Dashöfer. Odborným garantem a moderátorem akce byl Ing. Petr Šulc, výkonný ředitel Svazu průmyslu druhotných surovin ČR. Konference se účastnila stovka podnikových ekologů z celé ČR.

Legislativní změny a jejich dopady do praxe

Úvodní blok patřil legislativě v podání zástupců MŽP. Nejdříve JUDr. Libor Dvořák představil změny, které přinesla novela stavebního zákona a zákona EIA. Na něj navázal Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl s novinkami týkajícími se odpadových zákonů a jejich prováděcích předpisů. Jak poznamenal, zdrojem největších nejasností je v současnosti elektronický systém ohlašování nebezpečných odpadů (SEPNO), který má být spuštěn 1. ledna 2018, ale přitom ani ve druhé polovině listopadu, kdy se akce konala, nikdo z přítomných nedokázal říci, co přesně bude přechod na tento systém obnášet. Chemické legislativě, respektive nařízením REACH, CLP a konkrétně pak pravidlům pro označování chemických látek a bezpečnostním listům, věnovala svou přednášku Ing. Hana Krejsová.

Blok České inspekce životního shrnul nejčastější pochybení

Druhý dopolední blok proběhl v podání tří zástupců České inspekce životního prostředí a zaměřil se na nejčastěji zjišťovaná pochybení na jednotlivých úsecích ochrany životního prostředí v podnicích. U původců odpadů to v letech 2016 a 2017 podle Ing. Lukáše Kůse bylo nepodání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady, chyby v ročním hlášení nebo nevedení průběžné evidence. Z výsledků kontrolní činnosti v oblasti nařízení REACH vyplynulo jako nejčastější porušení neoznámení nebo špatné oznámení směsi, uvedl RNDr. Oldřich Jarolím. Na kontroly prodeje chemikálií na internetu a chybné nebo zcela chybějící značení jejich nebezpečnosti pak upozornil Mgr. Martin Marko.

Odpoledne věnované praxi

Jako první po obědě vystoupila Ing. Pavla Jirůtková z agentury CENIA s přednáškou o hlášení do ISPOP. V ní se zaměřila na podání a automatickou autorizaci hlášení, kontrolu podaných hlášení, správu účtu ISPOP a registraci provozoven. Na závěr avizovala změny pro ohlašování v roce 2018.

Vodnímu hospodářství ve světle legislativy v EU i ČR se ve své přednášce věnoval Ing. Ondřej Beneš ze společnosti Veolia ČR a.s. Zdůraznil, že i v podmínkách tlaku na optimalizaci nákladů a řady dalších omezení lze dodržovat principy společenské odpovědnosti firem (CSR) a předcházení znečišťování životního prostředí. V případových studiích, které následovaly, pak představil nové trendy a technologie v omezování znečištění odpadních vod a optimalizace úpravy a recyklace vody.

Na závěr celé konference představil vizionářský koncept plně implementovaného oběhového hospodářství, kdy je maximum odpadů v celém systému zpětně využíváno, Dipl. Ing. Zdeněk Horsák ze společnosti SUEZ Využití zdrojů a.s. a na něj konkrétním příkladem aplikace oběhového hospodářství v praxi navázala Bc. Jana Turková ze ŠKODA AUTO a.s.

Shrnutí

II. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii skončil podle ohlasů jasným úspěchem. Je zřejmé, že si konference postupně buduje jméno významné oborové události a ustavuje se jako významná platforma pro setkávání prakticky zaměřených odborníků na oblast ochrany životního prostředí a podnikové ekologie. Již nyní si můžete poznamenat termín konání III. ročníku: 20. listopadu 2018. Podrobnosti a průběh příprav Povinností v podnikové ekologii III můžete sledovat na www.kursy.cz/PPE18 kde naleznete také registrační formulář pro registraci k účasti.

Na konferenci jsme největší poptávku zaznamenali po konkrétních informacích o elektronickém způsobu ohlašování přepravy nebezpečných odpadů. Nikdo z přítomných je však nedokázal poskytnout, protože systém SEPNO je stále ve fázi příprav. Spuštění systému se očekává k 1. lednu 2018. Po jeho spuštění již bude možné seznámit širší veřejnost se všemi náležitostmi elektronického ohlašování NO. Chystáme proto na 9. 1. 2018 v Praze a 16. 1. 2018 v Brně semináře, kde budou také shrnuty první poznatky a zkušenosti s provozem tohoto systému. Na seminář se můžete přihlásit ZDE.

Konference Povinnosti v podnikové ekologii v roce 2018

20. listopadu 2017, Hotel Grandior Praha

Organizátor: Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. a jím provozovaný portál ENVIprofi.cz

Organizační garantka a kontakt pro media: Ing. Kristýna Lanová lanova@dashofer.cz

Odborný garant a moderátor konference: Ing. Petr Šulc

Záštity: 
Mgr. Richard Brabec, ministr životního prostředí ČR
Ing. Jiří Havlíček, MBA, ministr průmyslu a obchodu ČR

Hlavní partner konference: HAPPY END CZ, a.s.

Všem zúčastněným děkujeme a těšíme se za rok na viděnou!

Likvidace ekologických zátěží je pomalá a neúčinná, což pro stát přináší další výdaje navíc. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací. Dokončena byla od zahájení procesu odstraňování ekologických zátěží v roce 1991 podle NKÚ zhruba jen polovina naplánovaných akcí a u třetiny z nedokončených akcí sanace dosud ani nezačala, přitom o nich bylo rozhodnuto už v letech 1994 až 1998. Kontrolovanými institucemi byly ministerstvo financí a ministerstvo životního prostředí.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na oblast odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací. Kontroloři prověřili nastavení systému pro likvidaci těchto zátěží a pro kontrolu také vybrali vzorek tří lokalit – laguny Ostramo a areály dřívějších podniků KARA Trutnov a ČKD ELEKTRONIKA. Kontrola ukázala, že likvidace ekologických zátěží je pomalá a neúčinná, což pro stát přináší další výdaje navíc. Od zahájení procesu odstraňování ekologických zátěží v roce 1991 byla dokončena zhruba jen polovina naplánovaných akcí. U třetiny z nedokončených akcí sanace dosud ani nezačala, přitom o nich bylo rozhodnuto už v letech 1994 až 1998.

Dosud nevyřešené sanace lokalit představují další výdaje pro stát. Ministerstvo financí totiž dlouhodobě vynakládá peníze na některé lokality i předtím, než se přistoupí k sanacím, které mají ekologickou zátěž definitivně odstranit. Důvodem je, aby se jejich stav dále nezhoršoval. Na konci roku 2016 na tyto účely vynaložilo celkem 340 milionů korun, z toho téměř polovina se týkala areálu podniku OKK Koksovny, který se takto udržuje už 20 let. Proč definitivní sanace v této lokalitě nezačala, Ministerstvo financí nezdůvodnilo.

Příkladem dlouhé doby odstraňování starých ekologických zátěží jsou ropné laguny Ostramo. Vyřešení situace v této lokalitě trvá už 20 let a Ministerstvo financí za sanaci lagun dosud zaplatilo 2,8 miliardy korun. Navzdory tomu nebylo do konce kontroly ujasněno technické řešení pro dokončení sanace, známo není ani to, kolik dalších peněz bude potřeba pro dokončení, neznámý zůstává i termín, do kdy bude ekologická zátěž v této lokalitě definitivně odstraněna. V souvislosti s vyřešením situace lagun Ostramo Ministerstvo financí také zaplatilo 136 milionů korun za stroj, u kterého se později ukázalo, že se pro práci v této lokalitě nehodí a zůstal bez využití.

Ministerstvo financí za odstranění starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací zaplatilo do konce roku 2016 přes 60 miliard korun. Náklady na další sanace se však pohybují v řádu desítek miliard korun. V polovině roku 2017 měl resort pro tuto oblast k dispozici osm a půl miliardy korun, z toho šest a půl miliardy bylo vázáno na krytí už smluvně zajištěných závazků, jen dvě miliardy korun tak byly volné.

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 17/04 (pdf, 459 kB)

Evropská komise dnes vydala třetí zprávu o stavu energetické unie. Zpráva ukazuje, že Evropská unie je na správně cestě k přechodu na nízkouhlíkovou energii.  Zároveň upozorňuje, že nelze plně přejít na udržitelnou energii bez přizpůsobení infrastruktury budoucímu energetickému systému. Komise v této souvislosti přijala sdělení, ve kterém stanovuje cíl propojení evropských energetických sítí ve výši 15 % do roku 2030.

Třetí zpráva o stavu energetické unie, která byla zveřejněna v pátek minulý týden, sleduje pokrok dosažený za poslední rok od zveřejnění druhé zprávy o stavu energetické unie v únoru 2017 a prezentuje očekávání na nadcházející rok.

Třetí zpráva o stavu energetické unie rovněž potvrzuje, že energetická transformace není možná, pokud se infrastruktura nepřizpůsobí potřebám budoucího energetického systému. Energetické, dopravní a telekomunikační infrastruktury jsou navzájem stále více propojeny. Místní sítě budou mít pro každodenní život evropských občanů, kteří budou stále více přecházet na elektromobilitu, decentralizovanou výrobu energie a řešení reagující na poptávku, čím dál tím větší význam. Bylo již dosaženo značných úspěchů, ale nedostatky přetrvávají zejména v oblasti elektřiny. Komise k vyřešení tohoto problému přijala sdělení týkající se 15% cíle propojení elektroenergetických soustav do roku 2030. Schválila rovněž třetí seznam projektů společného zájmu.

Klíčová zjištění

Dříve než tři roky od zveřejnění rámcové strategie pro energetickou unii předložila Komise ve svém sdělení „Čistá energie pro všechny Evropany“ téměř všechny návrhy potřebné pro naplnění zásady „energetická účinnost v první řadě“, podporu celosvětového vedoucího postavení EU v oblasti klimatu a energie z obnovitelných zdrojů a zajištění spravedlivých podmínek pro spotřebitele energie.

Konkrétními kroky v procesu dokončení projektu energetické unie je soubor iniciativ v odvětví dopravy „Evropa v pohybu“ z března letošního roku, jejichž cílem je zachovat si konkurenceschopnost v době sociálně spravedlivého přechodu na čistou energii a digitalizaci, jakož i „Balíček opatření v oblasti čisté mobility“, který byl předložen v listopadu a jenž představuje rozhodující krok ke splnění cíle závazného snížení domácích emisí CO² nejméně o 40 % do roku 2030, k němuž se EU zavázala v Pařížské dohodě.

Dokončení energetické unie vyžaduje zapojení a úzkou spolupráci Komise, členských států a společnosti jako celku. Právě z tohoto důvodu budou muset členské státy na počátku roku 2018 dokončit návrh integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období po roce 2020. Předložení těchto návrhů do začátku roku 2018 je rovněž důležité k tomu, aby se demonstrovalo vedoucí postavení Unie na světové scéně.

V důsledku geopolitických událostí zůstává oblast energetiky a klimatu na předním místě pořadu jednání v roce 2017. Záměr americké vlády odstoupit od Pařížské dohody přiměl EU k tomu, aby se ujala vedení a reagovala posílením synergií mezi svými diplomatickými činnostmi v oblasti klimatu a energetiky. EU bude nadále stát za svým závazkem bojovat proti změně klimatu na celosvětové úrovni a posilovat svá stávající globální partnerství.

Ve zprávě o stavu Unie se rovněž zdůrazňuje, že zatímco celosvětové změny ve výrobě energie představují pro Evropu vážnou výzvu, vytváří rovněž jedinečnou příležitost k tomu, aby Evropa posílila svou úlohu světového lídra v oblasti přechodu na čistou energii a současně zajistila bezpečnost dodávek energie pro všechny své občany. Základním předpokladem pro přilákání investic do modernizace celého hospodářství EU ve prospěch občanů je prokázat ambice v otázkách, jako jsou obnovitelné zdroje energie, energetická účinnost, opatření v oblasti změny klimatu a inovace v oblasti čisté energie, jakož i zajistit správné cenové signály na trhu.

Energetická unie už prokázala svou užitečnost, ale ke splnění zbývajících úkolů má klíčový význam nepolevit v angažovanosti. K veškerým legislativním návrhům souvisejícím s energetickou unií, které Komise předložila, musí Evropský parlament i Rada přistupovat jako k prioritě. 

Co bylo dnes přijato

• Třetí zpráva o stavu energetické unie a příloha 1: Aktualizovaný plán energetické unie; příloha 2: Poznámky k politice; příloha 3: Aktuální stav příprav na vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu; příloha 4: Pokrok při urychlení inovací v oblasti čisté energie; Přehled pro 28 členských států energetické unie,

• Třetí seznam projektů společného zájmu,

• Sdělení o infrastruktuře (o provádění 15 % cíle propojení elektroenergetických soustav),

• Zpráva o pokroku v oblasti energetické účinnosti,

• Zpráva o fungování evropského trhu s uhlíkem,

• Zpráva o Paktu starostů a primátorů,

• Zpráva o trendech a prognózách Evropské agentury pro životní prostředí,

• Studie o výrobcích-spotřebitelích energie pro domácnosti.

Další informace:

• Třetí zprávu o stavu energetické unie, zprávy o všech 28 zemích a další související informace najdete zde

• ZPRÁVA: Otázky a odpovědi týkající se projektů společného zájmu v oblasti energetiky a cíle propojení elektroenergetických soustav.

• Veškeré dokumenty o infrastruktuře včetně nového seznamu projektů společného zájmu a sdělení o infrastruktuře

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo souhrnnou zprávu Obnovitelné zdroje energie v roce 2016, která obsahuje komplexní národní statistiku obnovitelných zdrojů energie. Základní souhrnné výsledky za rok 2016 jsou: Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2016 podílela na celkové hrubé výrobě elektřiny 11,3 %. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na primárních energetických zdrojích činil 10,6 %. Podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě byl podle mezinárodní metodiky výpočtu zhruba 15 %. Výsledky vychází především ze zpracování resortního statistického výkazu Eng (MPO) 4—01 a dalších šetření Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jakožto i z dat převzatých ze statistik a databází Energetického regulačního úřadu (ERÚ), Českého statistického úřadu (ČSÚ) a dalších.

Dokument ke stažení:

Obnovitelné zdroje energie v roce 2016 [pdf, 2196 kB]

Zdroj: MPO

Zhruba 70 metrů dlouhé a 14 metrů široké plavidlo vyplulo z jihočínského města Kuang-čou a bude sloužit k říční přepravě uhlí, kterého uveze zhruba 2300 tun. Elektrická loď má kapacitu baterií 2400 kWh. Dojezd plavidla je zhruba 80 kilometrů a její nabití by mělo trvat zhruba dvě hodiny, což odpovídá i času vykládání uhlí. Baterie by měly mít životnost zhruba pět let. Jaký bude ekologický dopad lodi je však diskutabilní, jelikož energetika Číny stojí hlavně na spalování fosilních paliv.

Čína však není jediná, která přichází s elektrickou lodí. Norská společnost Yara chce v roce 2020 spustit autonomní elektrickou loď, která by měla převážet hnojivo a nahradit tak až 40 tisíc jízd nákladními vozy.

Zdroj: Lidovky.cz