Módní návrhářka Stella McCartneyová a jachtařská rekordmanka a ekologická aktivistka Ellen MacArthurová vyzývají k boji proti plýtvání v textilním průmyslu. Podle studie zveřejněné nadací Ellen MacArthurové se kvůli vyhozeným oděvům, které nikdo prakticky nenosil, každý rok vyplýtvá 500 miliard dolarů (10,7 bilionu Kč). Přitom jen zlomek - necelé procento - se recykluje.

Množství kupovaného oblečení se podle studie za posledních 15 let zdvojnásobilo. Počet použití jednotlivých oděvů naproti tomu o 20 procent klesl.

Oblečení je každodenní nezbytností a pro mnohé i prostředkem k vyjádření individuality. Současný model "vzít-použít-vyhodit" má ale řadu negativních dopadů na životní prostředí a nese s sebou výrazné ztráty ekonomické, environmentální i společenské, uvádí zpráva nadace. Každou vteřinu přijde na skládku nebo do spalovny jeden celý nákladní vůz textilu.

Pokud se nic nezmění, pak do roku 2050 se módní průmysl bude na znečišťování světa podílet celou jednou čtvrtinou. Z oblečení se každý rok uvolní do oceánů půl milionu tun mikrovláken, což je ekvivalent více než 50 miliard plastových lahví. Mikrovlákna jsou s největší pravděpodobností neodstranitelná a mohou vstupovat do potravinového řetězce.

Nadace proto navrhuje, aby textilní firmy postupně přestaly používat potenciálně nebezpečné materiály a vytvořily bezpečnější varianty. Je na módních návrhářích, aby vytvořili novou vizi fungování celého spotřebního řetězce. Oblečení by mělo být navrženo tak, aby vydrželo déle, snadno se pronajímalo, prodávalo nebo recyklovalo. Nemělo by uvolňovat toxické látky a celkově znečišťovat životní prostředí. Při vytváření nové textilní ekonomiky je zapotřebí nalézat nové materiály a průkopnické podnikatelské modely, uvádí zpráva.

Proces, který si vyžádá bezprecedentní rozsah spolupráce, už podpořilo více než 40 vedoucích představitelů sektoru, včetně firem jako je H&M, Lenzing, Nike nebo C&A Foundation.

Mohlo by Vás zajímat:

Švédská elektrárna spaluje s uhlím neprodejné oblečení z řetězce H&M

Vláda na dnešním jednání schválila novelu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší týkající se motorových paliv. Účinnost předkládaného návrhu zákona se navrhuje na 1. července 2018. Vláda také schválila Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2016.

Cílem návrhu zákona je provedení částečné transpozice směrnice Rady 2015/652/EU, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, a částečné transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1513/EU, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Směrnice Rady 2015/652/EU bude ve zbytku provedena novelou nařízení vlády č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv. V případě první z citovaných směrnic uplynul termín pro provedení transpozice dne 21. dubna 2017 a Evropská komise již reagovala na marné uplynutí tohoto termínu zahájením tzv. infringementového řízení. V případě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1513/EU bude transpozice dokončena právními předpisy v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, které je hlavním gestorem této směrnice.

Hlavní navržené změny:

• Návrh dává možnost dodavatelům motorového benzinu a motorové nafty do minimálního povinného podílu biopaliv podle § 19 a § 19a zákona o ochraně ovzduší zohlednit dvojnásobně množství biopaliv vyrobených ze surovin obsažených v příloze IX části A i B směrnice 2015/1513/EU (biopaliva z použitého kuchyňského oleje, kafilerních tuků a tzv. pokročilá biopaliva, která jsou vyráběná z odpadů a nepotravinářské biomasy, např. biopaliva z řas, slámy, glycerolu, atd.).

• Doplňuje se ustanovení, na jehož základě si dodavatelé motorového benzinu a motorové nafty budou moci do snížení emisí skleníkových plynů zohlednit zemní plyn či zkapalněný ropný plyn, čistá a vysokoprocentní biopaliva, elektřinu a případně vodík, které pro dopravní účely dodali oni sami či je dodala jiná osoba, se kterou uzavřou smlouvu o společném plnění povinnosti.

• Dle směrnice Rady 2015/652/EU mohou nově dodavatelé motorového benzinu a motorové nafty snížit emise skleníkových plynů z pohonných hmot i prostřednictvím tzv. snížení emisí z těžby. Navrhuje se proto vložit nový § 20b, který stanoví možnost zohlednění snížení emisí z těžby do povinnosti snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot obsažené v § 20 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší a povinnost pro dodavatele motorového benzinu a motorové nafty zasílat Ministerstvu životního prostředí doklad o ušetřených emisích z těžby.

• Navrhuje se úprava sankce za nesplnění povinnosti snížení emisí skleníkových plynů podle § 20 zákona o ochraně ovzduší. Platné znění zákona umožňuje uložit pouze pokutu do výše 10 milionů Kč, která by však v praxi neměla odrazující charakter. Výše pokuty za nesnížení emisí skleníkových plynů se proto navrhuje stanovit jako součin množství emisí skleníkových plynů v kg, které zapříčinilo nesplnění povinnosti, a částky 10 Kč.

Dokument ke stažení:

Důvodová zpráva

Materiál

Návrh prováděcích předpisů

Platné znění

Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2016

Ke Zprávě Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že stav životního prostředí se ve srovnání s rokem 2015 výrazně nezměnil. I přes zvyšující se zátěž, způsobenou rostoucí ekonomikou a zlepšující se životní úrovní obyvatel, se vyprodukovalo méně odpadů, do řek se dostalo méně fosforu, zvětšily se lesní a zatravněné plochy pro udržení vody v krajině. Více se také využívala environmentálně příznivější železnice, a to jak pro osobní, tak i nákladní dopravu. Stejně jako v roce 2015, tak i vloni přes výraznou finanční podporu stagnovala kvalita ovzduší. Jistou zátěž dále přinesly i rozkolísané hydrometeorologické podmínky související se změnou klimatu (průměrná roční teplota 8,7 °C byla o 1,2 °C vyšší než dlouhodobý normál 1961–1990). Zprávu je možné si stáhnout na konci článku.

Vybraná hlavní zjištění:

Odpady

• Celková produkce odpadů v období mezi lety 2014–2015, po dlouhodobé stagnaci, meziročně vzrostla v souvislosti s rozvojem stavební činnosti o 16,6 % na 37 338,3 tis. t. Od roku 2009 tak došlo k jejímu 15,7% zvýšení.

• V nakládání s odpady výrazně převažuje materiálové využití odpadů, podíl materiálově využitých odpadů se meziročně 2014–2015 zvýšil ze 79,5 % na 83,2 % a mezi lety 2009–2015 z 72,5 % na 83,2 %. Nejčastějším způsobem odstraňování odpadů je pak skládkování, podíl odpadů odstraněných skládkováním se však snižuje (meziročně 2014–2015 z 10,3 % na 8,6 % a od roku 2009 z 14,6 % na 8,6 % v roce 2015).

• V nakládání s komunálními odpady převažuje skládkování, podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním ale dlouhodobě klesá (meziročně 2014–2015 z 48,3 % na 47,4 % a od roku 2009 z 64,0 % na 47,4 % v roce 2015).

• Produkce obalových odpadů meziročně 2014–2015 vzrostla o 6,7 % na 1 087,8 tis. t a od roku 2009 se navýšila o 21,6 %. Současně však dochází i ke zvyšování míry recyklovaných odpadů z obalů (meziročně 2014–2015 z 73,0 % na 74,3 % a od roku 2009 z 68,8 % na 74,3 % v roce 2015).

• Zpětný odběr vybraných výrobků se spíše zvyšuje, nejvíce u přenosných baterií a akumulátorů (meziročně 2014 a 2015 o 17,8 % na 1,4 tis. t a od roku 2009 o 243,6 %).

Ovzduší

• Meziročně došlo v roce 2016 k poklesu emisí SO₂ o 12,8 % a emisí NO_x o 4,4 %. Produkce emisí TZL a VOC v roce 2016 ve srovnání s předchozím rokem stagnovala a navýšila se produkce emisí CO o 4,9 % a emisí NH₃ o 2,4 %. V období 2000–2016 nejvíce poklesly emise SO₂ o 52,0 %, NO_x o 46,0 %, emise VOC o 42,1 %, emise TZL o 37,0 %, emise CO o 25,7 % a emise NH₃ o 15,9 %.

• Emise všech sledovaných těžkých kovů mezi lety 2005 a 2015 poklesly, nejvýznamnější pokles byl zaznamenán u emisí niklu o 58,2 % a olova o 47,9 %.

• V roce 2016 nebyly překročeny imisní limity pro benzen, nikl, kadmium a olovo na žádné ze sledovaných lokalit. Rovněž nebyl překročen imisní limit pro oxid siřičitý a oxid uhelnatý.

• V roce 2016 došlo opakovaně na zatížených lokalitách ČR k překročení imisního limitu pro suspendované částice PM₁₀ a PM_2,5, benzo(a)pyren a přízemní ozon.

Vodní hospodářství a jakost vody

• Celkové odběry (povrchové a podzemní) vody meziročně v roce 2016 vzrostly o 2,0 % na 1 634,9 mil. m³. Oproti roku 2000 se odběry snížily o 9,4 %.

• Spotřeba vody v domácnostech se stabilizovala, v roce 2016 se spotřebovalo 88,5 l.obyv.^-1.den^-1, což je o 0,6 l.obyv.^-1.den^-1 více než v roce 2015. V porovnání s rokem 2000 se však spotřeba snížila o 17,6 %.

• V roce 2016 došlo k meziročnímu zvýšení objemu vypouštěných odpadních vod o 4,9 % na 1 701,2 mil. m³.

• Meziročně došlo ke snížení objemu vypouštěného fosforu (P_celk.) o 6,4 % na 1 058 t a nerozpuštěných látek o 5,2 % na 9 417 t.

• V roce 2016 bylo 84,7 % obyvatel ČR připojeno na veřejnou kanalizaci, což je o 0,7 % více než v roce 2015 a o 13,2 % více než v roce 2000.

• V roce 2016 bylo v ČR provozováno celkem 2 554 čistíren odpadních vod, což je o 2,4 % více než v roce 2015 a 2,1krát více než v roce 2002. Počet ČOV s terciárním stupněm čištění v roce 2016 činil 1 382, což je o 6,0 % více než v roce 2015 a 2,8krát více než v roce 2002.

• Dle souhrnného hodnocení základních ukazatelů sledovaných podle ČSN 75 7221 je jakost vody ve sledovaných tocích ČR uspokojivá, ale stále je velká část toků hodnocena III. třídou (znečištěná voda) a horší.

• V porovnání s rokem 2000 došlo v roce 2016 ve vodních tocích na sledovaných profilech k významnému poklesu koncentrace u N-NH₄⁺ (o 64,2 %), fosforu (o 41,9 %) a BSK₅ (o 24,6 %). Meziročně poklesla zejména koncentrace chlorofylu (o 19,1 %).

• Zlepšila se jakost koupacích vod na sledovaných lokalitách. V roce 2016 mělo 138 lokalit vodu vhodnou ke koupání (tj. 53,5 %, což je o 23,2 % více než v roce 2015).

• U řady vzorků podzemních vod bylo zjištěno znečištění, a to zejména amonnými ionty (11,8 % vzorků nadlimitních), dusičnany (10,6 % vzorků nadlimitních) a pesticidy a jejich metabolity (28,2 % vzorků překročilo limit pro ukazatel suma pesticidů)

Průmysl a energetika

• V období 2000–2016 poklesla celková těžba v ČR o 25,1 %, meziročně pak o 3,4 %. Plocha území ČR ovlivněná těžbou se každoročně snižuje, naopak narůstá množství rekultivovaných ploch. V roce 2001 činily nerekultivované plochy 825 km², v roce 2015 již 550 km². Do roku 2016 se výměra nerekultivovaných ploch ještě snížila na 538 km².

• Průmyslová produkce v roce 2016 meziročně vzrostla o 3,5 %.

• V období 2010–2015 se snížila konečná spotřeba energie z 1 058,0 PJ na 1010,2 PJ, meziročně však byl zaznamenán její mírný nárůst (o 2,8 %).

• Energetická náročnost hospodářství ČR má klesající trend, od roku 2010 nastal její celkový pokles o 13,6 %. Nejvýznamnější podíl na energetické náročnosti hospodářství zaujímá sektor dopravy, zemědělství a průmyslu.

• V ČR v roce 2016 převažovalo pro vytápění domácností centrální zásobování teplem (35,7 %) a vytápění zemním plynem (34,8 %). Vytápění pevnými palivy neklesá (15,0 %).

• Lokální topeniště mají zásadní vliv na emise do ovzduší. V roce 2015 se na celkových emisích PM₁₀ vytápění domácností podílelo 36,4 %, na celkových emisích B(a)P dokonce 97,3 %.

• Výroba elektřiny se v roce 2016 snížila o 0,7 %. Polovina elektrické energie se v ČR vyrábí z uhlí (50,4 %), dalším významným zdrojem je jaderné palivo (28,9 %), ostatní paliva či zdroje se pak podílejí minimálně.

• Zahraniční obchod s elektřinou měl i v roce 2016 exportní charakter. Saldo vývozu a dovozu za celý rok činilo 11,0 TWh, což odpovídá 12,3 % celkově vyrobeného množství elektrické energie v ČR.

• Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů od roku 2014 stagnuje na hodnotě 9 300 GWh za rok.

Komentář MŽP:

VODA

Pokračující sucho nemělo výraznější vliv na vodní zdroje. Jakost vody v tocích kolísala v závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách a na míře využívání minerálních hnojiv a agrochemikálií v zemědělství. Kvalita koupacích vod se trvale zlepšuje. Citlivějším a technologicky vyvinutějším monitoringem dochází k odhalení většího spektra potenciálně škodlivých látek v podzemních a povrchových vodách, než tomu bylo dříve. MŽP nadále pokračuje v realizaci opatření v boji proti suchu i ve snaze o nastavení regulačních nástrojů pro šetrné využívání vody a omezování znečištění povrchových a podzemních vod.

Celkové odběry povrchové a podzemní vody meziročně v roce 2016 vzrostly o 2,0 %, což bylo dáno především výkyvy počasí.

Meziročně došlo ke snížení množství vypouštěného fosforu o 6,4 %. Koncentrace fosforu v povrchových vodách je však stále příliš vysoká na to, aby došlo k podstatnému omezení procesu eutrofizace povrchových vod.

Ve srovnání s rokem 2015 bylo v roce 2016 připojeno na veřejnou kanalizaci 84,7 % obyvatel ČR (nárůst o 0,5 p.b.), provozováno bylo 2 554 čistíren odpadních vod (nárůst o 2,4 %). Počet ČOV s dočištěním odpadních vod, zejména s odstraněním fosforu, se zvýšil o 6 % (na 1 382).

OVZDUŠÍ

Kvalita ovzduší v ČR se v porovnání s rokem 2015 víceméně neměnila. Nevyhovovala především v oblastech, kde se kombinuje více zdrojů znečištění – doprava, průmyslová výroba, přenos znečištění ze zahraničí a znečištění z lokálního vytápění domácností. Lokální topeniště mají zásadní vliv na emise do ovzduší. V roce 2015 Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. se na celkových emisích suspendovaných částic PM10 podílelo vytápění domácností ze 36,4 %, na emisích karcinogenního B(a)P dokonce z 97,3 %.

MŽP očekává, že se situace bude měnit s ohledem na probíhající kotlíkové dotace. Jejich efekt pro zlepšení kvality ovzduší v ČR sledujeme měřením v 8 obcích ČR, které potrvá do ukončení kotlíkových dotací, tzn. do zimy 2022/2023.

V roce 2016 došlo opakovaně na zatížených lokalitách ČR k překročení imisního limitu pro suspendované částice PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a přízemní ozon (u PM10 a PM2,5 se jedná především o Moravskoslezský a částečně i Ústecký kraj). Na čtyřech dopravně zatížených lokalitách v Praze a Brně byl překročen roční imisní limit pro NO2.

Meziročně došlo k poklesu emisí SO2 o 12,8 % a emisí NOx o 4,4 %, a to především díky postupnému zpřísnění emisních limitů u velkých průmyslových zdrojů, dále klesly i emise VOC, TZL a CO. U těžkých kovů nejvíce klesají emise niklu a olova, mezi jejichž hlavní zdroje patřily silniční doprava, veřejná energetika a výroba tepla.

PŮDA

Výměra orné půdy se i v roce 2016 snížila ve prospěch trvalých travních porostů (o 0,3 %), což je z pohledu protierozní ochrany, ochrany kvality vod a udržení vody v krajině i zachování biodiverzity pozitivní. Celková výměra zemědělského půdního fondu však v ČR dlouhodobě klesá, a to především ve prospěch zastavěných a ostatních ploch, meziročně o 0,1 % (tj. o cca 10 ha denně).

Na území ČR je potenciálně ohroženo 56,7 % zemědělské půdy vodní erozí, z toho 17,8 % erozí extrémní. Větrnou erozí je ohroženo 18,3 % zemědělské půdy. Jde o setrvalý stav, na který MŽP reaguje projednávanou protierozní vyhláškou v návaznosti na kompetence vymezené novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z r. 2015, která by mohla vstoupit v platnost v průběhu příštího roku.

Tempo fragmentace krajiny se nesnižuje, a to ani přes zpomalení úbytku nefragmentovaných ploch.

Zvolna roste podíl ekologicky obhospodařované půdy, nicméně převládá obhospodařování především trvalých travních porostů (82,6 %). V roce 2016 hospodařilo v ČR již 4 243 subjektů, což je o 3,6 % více než v roce 2015.

PŘÍRODA

Trendy vývoje ptačích populací jsou významným indikátorem poukazujícím na stav biodiverzity. Jejich dlouhodobý vývoj odráží změny ve využívání krajiny, celkové změny v ekosystémech i změnu klimatu. Negativní dlouhodobý a celoevropský trend úbytku ptačí populace pokračuje i v ČR. K nejvýraznějšímu poklesu početností ptačích populací dochází v zemědělské krajině, což je zejména dáno její proměnou, především intenzifikací zemědělské výroby a v horských a podhorských oblastech pak opouštěním zemědělské půdy.

Od roku 1982 početnost populací běžných druhů ptáků v ČR setrvale klesá, u lesních druhů poklesla o 14,9 %, u ptáků zemědělské krajiny o 33,5 %.

Díky zvláště chráněným územím a evropské soustavě Natura 2000 bylo v roce 2016 chráněno 23,0 % plochy ČR.

LESY

Celková výměra lesních pozemků v roce 2016 stoupla o 1 380 ha a plocha lesa tak činila 33,0 % území. Druhová skladba lesních porostů se pozvolna přibližuje přirozené struktuře lesů. V roce 2016 bylo odlistěním (defoliací) v kategorii starších porostů (60 let a více) poškozeno 74,8 % jehličnanů a 41,9 % listnáčů. V mladších porostech byla situace příznivější. Špatný zdravotní stav zejména starších lesních porostů je důsledkem intenzivního imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých desetiletích a aktuálně především projevem změny klimatu (vlivem sucha v kombinaci se zvyšujícími se teplotami) a působením podkorního hmyzu a houbových chorob. V důsledku těchto vlivů probíhá rozsáhlé hynutí smrku zejména na střední a severní Moravě a v jižní části Českomoravské vysočiny, což se pravděpodobně promítne i do míry defoliace v příštích letech. Uvedená data potvrzují nezbytnost realizovat opatření vyplývající z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, která jsou zaměřena především na pěstování lesů ve větším souladu s přírodními procesy (omezování holosečí), využívání stanovištně vhodných dřevin (náhrada smrku v nižších a středních polohách listnatými dřevinami a jedlí) a omezení škod způsobovaných přemnoženou zvěří. Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR pozvolna stoupá, v roce 2016 tvořil 26,7 % z celkové plochy lesa.

DOPRAVA

Meziročně narostl výkon osobní dopravy o 4,5 %. Veřejná osobní doprava v ČR se v roce 2016 na výkonech osobní dopravy (vyjma letecké) podílela jednou třetinou.

Dlouhodobě klesají emise znečišťujících látek z dopravy u NOx, VOC a CO, rostou však emise skleníkových plynů z dopravy CO2 a N2O (meziroční nárůst o 4,1 %, resp. o 4,4 %), což je dáno růstem spotřeby paliv a energií v dopravě. Současně také rostou emise PAH (meziročně o 4,3 %). Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v dopravě v roce 2015 Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. dosáhl 6,5 %. Cíl využívání OZE v dopravě stanovený na 10 % energie z OZE v dopravě do roku 2020, tak zatím plněn není. MŽP proto kontinuálně podporuje rozvoj alternativní dopravy a zejména rozvoj elektromobility.

V roce 2016 se zvýšil přepravní výkon environmentálně příznivější železnice v nákladní i osobní dopravě o 6,6 %.

ENERGIE a VYTÁPĚNÍ

Výroba elektřiny se v roce 2016 snížila o 0,7 %, polovinu její produkce (50,4 %) vyrobily parní elektrárny na pevná paliva, které spalují zejména uhlí.

Dalším významným zdrojem je jaderné palivo (28,9 %). Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů od roku 2014 stagnuje na hodnotě 9 300 GWh za rok.

Vyšší výroba energie z parních elektráren na pevná paliva kompenzovala především odstávky v jaderných elektrárnách, např. výroba v JE Dukovany byla vloni nejnižší od roku 1988. Letošní rok 2017 má být posledním rokem s několikaměsíční odstávkou některých bloků, v roce 2018 tak lze počítat opět s nárůstem podílu jádra na výrobě elektřiny na úkor uhlí.

SPOTŘEBA a ODPADY

Nadále se daří snižovat celkovou energetickou i materiálovou náročnost hospodářství i domácností. Přesto, že v roce 2016 vzrostla průmyslová produkce o 3,5 %, klesla výroba elektrické energie i konečná spotřeba energie.

V roce 2016 došlo k poklesu produkce odpadů, zejména vlivem poklesu stavební produkce. Odpady obecně využívat umíme. Z 34,2 milionů tun všech odpadů bylo využito 85 %, z toho 82 % materiálově a 3 % energeticky. Ale u komunálních odpadů jsme dokázali využít jen polovinu vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 38 % materiálově a 12 % energeticky (více zde.)

Produkce obalových odpadů meziročně 2015–2016 vzrostla o 5,7 % na 1 149,8 tis. t a zvyšuje se s rostoucí životní úrovní, což je celosvětový trend.

Současně se ale zvyšuje míra jejich recyklace a znovuvyužití, meziročně 2015–2016 ze 74,3 % na 75,3 %. Legislativní změny přijaté v roce 2017 jako např. zákaz bezplatného poskytování plastových odnosných tašek předpokládají další možné snížení produkce odpadů z plastu.

Zpětný odběr vybraných výrobků se zvyšuje, nejvíce u přenosných baterií a akumulátorů. Úroveň jejich zpětného odběru se meziročně 2015–2016 zvýšila z 36,3 % na 52,0 % a podařilo se tak naplnit cíl vyplývající z evropské legislativy. Minimální cíl úrovně sběru pro přenosné baterie a akumulátory je od roku 2016 stanoven na 45 %, v případě elektrozařízení je cílovou hodnotou 40 % od roku 2016, resp. minimálně 65 % od roku 2021.

FINANCE

Nejvíce prostředků dlouhodobě míří do oblasti ochrany vody, resp. nakládání s odpadními vodami, dále do oblasti nakládání s odpady a do oblasti ochrany ovzduší a klimatu v podobě realizace programů zaměřených např. na podporu zateplování, úspor energie a změn technologií vytápění jako v případě programu Nová zelená úsporám nebo tzv. kotlíkových dotací. (Více k bilanci dotací do životního prostředí najdete na zde).

V roce 2016 objem vynaložených finančních prostředků zejména ze státního rozpočtu a z územních rozpočtů meziročně výrazně klesl, a to z důvodu ukončení programového období původního OPŽP 2007–2013 a postupného náběhu navazujícího OPŽP 2014–2020 s nižší finanční alokací.

Dokument ke stažení:

Zpráva o životním prostředí v ČR za rok 2016 (PDF, 11 MB)

Cena elektrické energie pro domácnosti v rámci členských států Evropské unie mezi první polovinou roku 2016 a první polovinou roku 2017 mírně klesla (-0,5 %). Cena za 100 kWh činila v průměru 20,4 EUR za 100 kWh. Ceny se pohybovaly v rozmezí pod 10 EUR na 100 kWh v Bulharsku a více jak 30 EUR na 100 kWh v Dánsku a Německu.  Ceny plynu se ceny snížily v průměru o 6,3 % na 5,8 EUR za 100 kWh. Mezi členskými státy EU se cena pohybovala od 3,5 EUR za 100 kWh v Rumunsku, tak i v Bulharsku, a mírně nad 8 EUR za 100 kWh v Dánsku a 12 EUR za 100 kWh ve Švédsku. V České republice se cena elektrické energie zvýšila o 0,3 %, naproti tomu se cena plynu snížila o 6,6 %. Další podrobnosti ZDE

CENIA, česká informační agentura životního prostředí zveřejnila informaci, že byl vydán aktualizovaný datový standard pro ohlašování přepravy nebezpečných odpadů včetně dokumentace WSDL. Zároveň je možné prostřednictvím EnviHELP požádat o přístup k testovací webové službě pro napojení systémů 3. stran - do předmětu, prosím, uveďte „Testovací WS SEPNO“.

Energetický regulační úřad informuje účastníky trhu s elektřinou, že sazba poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu v odvětví elektroenergetiky dle § 17d odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (energetický zákon) se řídí nařízením vlády č. 392/2015 Sb., o stanovení sazby poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu.

Ke dni vydání této informace sazba poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu v odvětví elektroenergetiky činí 2,39 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu. Celková cena za činnosti operátora trhu ke dni vydání této informace dle bodu (6.2.) cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 6/2017 ze dne 21. listopadu 2017, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice a další regulované ceny, tedy činí 5,40 Kč/odběrné místo/měsíc.

Memorandum ERÚ a ÚOHS

V červenci tohoto roku došlo ke změně zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví novelou zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Zákon byl vydán ve Sbírce zákonů a nabyl účinnosti dne 1. 11. 2017. V zákoně je dána povinnost provozovatelům vodovodů předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení provozní řád vodovodu, který zohlední zejména zpracované posouzení rizik a bude zahrnovat monitorovací program (§ 3c zákona č. 373/2011 Sb., část druhá).

Zákon dále uvádí Čl. IV Přechodná ustanovení:

 „Osoby, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona osobami uvedenými v § 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předloží návrh provozního řádu podle § 3c odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení nejpozději do 6 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“

SOVAK ČR učinil na základě znění právních předpisů následující závěr:

Do doby zpracování a schválení „upraveného“ provozního řádu včetně monitorovacího programu a posouzení rizik se při kontrole jakosti vody bude postupovat podle stávajících právních předpisů.

V tomto smyslu SOVAK ČR vznesl dotaz na Ministerstvo zdravotnictví, které v odpovědi hlavní hygieničky ČR Mgr. Evy Gottwaldové ze dne 24. 11. 2017 SOVAK ČR plně podpořil. Výše uvedený chybějící dovětek bude při nejbližší novele zákona o ochraně veřejného zdraví doplněn. Podle sdělení hlavní hygieničky ČR toto přechodné období neplatí pro provozovatele, kteří zahájili činnost po 1. 11. 2017.

Autor: Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR

Zdroj: SOVAK ČR

Velké investice ve střední Evropě ocelářský koncern ArcelorMittal odkládá kvůli nejistotě ohledně fungování trhu s emisními povolenkami.

Projekt výstavby nové ocelárny v ostravské huti ArcelorMittal se odkládá přinejmenším o několik let. Původně chtěl koncern rozhodnout o několikamiliardové investici do moravské ocelárny se dvěma kyslíkovými konvertory na přelomu let 2015 a 2016. „Investici pořád vyhodnocujeme. I tak ale v příštích dvou letech očekáváme v Ostravě další růst produkce. Loni jsme tam investovali 45 milionů eur,“ prohlásil na výroční tiskové konferenci generální ředitel ArcelorMittal Europe Aditya Mittal.

Klíčový pro schvalování velkých investic do hutí ve střední Evropě bude dopad reformy trhu s emisními povolenkami po roce 2020. Na té se v listopadu dohodli europoslanci se zástupci členských států. „Musíme nejdříve zjistit, jak bude systém fungovat. Podle ceny povolenek by se mohly v budoucnu náklady na emise CO2 podílet na ceně oceli z pěti až deseti procent. To by při stávajících maržích znamenalo, že bychom přišli o zisk,“ vysvětlil Mittal.

Ostravská huť přitom není jediná, kdo na verdikt o významné investici čeká. Polské huti Dabrowa Gornicza koncern slibuje rekonstrukci vysoké pece. Z Mittalových slov vyplývá, že o miliardové investici se bude ochoten bavit nejdříve za pět let.

Evropská ocelářská asociace Eurofer upozorňuje, že přijatá reforma trhu s povolenkami nechrání evropské oceláře před ztrátou globální konkurenceschopnosti. Do Evropy se dováží ocel, jejíž cena neobsahuje náklady na emise skleníkových plynů. „Proto by mělo vzniknout vyrovnávací clo, které tento rozdíl mezi evropskou a dováženou ocelí smaže,“ navrhuje Mittal. Na tunu oceli v průměru v Evropě připadá 1,6 tuny oxidu uhličitého. Pokud by dovážená ocel měla podíl CO2 například 2,5 tuny, měl by se rozdíl podle Mittala zdanit. Eurofer zatím tak radikální ve svých požadavcích ale není.

Právníci se zatím neshodnou, jestli by takové dodatečné clo neporušovalo pravidla Světové obchodní organizace. Část expertů soudí, že pokud by clo nediskriminovalo jen některé zahraniční producenty, mělo by před WTO obstát. Také by se ale pravděpodobně musel změnit pohled WTO na definici výrobku, protože stejný výrobek z různých hutí by se lišil množstvím CO2 vypuštěného při jeho výrobě. Stejné výrobky by pak byly zatíženy různým clem.

Čtěte také:

ArcelorMittal odrazují od nové ocelárny v Ostravě nízké ceny oceli. Proti dotovanému zboží z Číny nemáme šanci, říká finanční ředitel (28.11.2017, iHNED.cz)

Zdroj: E15

Ekologicky zaměření kutilové, které nebaví stále někam nosit a vozit plastový odpad, mají alternativu. Mohou se zapojit do celosvětové komunity Precious Plastic. Založil ji nizozemský designér Dave Hakkenson. Na stránkách www.preciousplastic.com jsou volně ke stažení detailní návody na výrobu čtyř jednoduchých recyklačních strojů. Na nich rozemelete podle rad různé plasty a můžete si vyrobit třeba květináče, misky, rukojeti nožů, obaly na telefon, nábytkové úchytky, dlaždice či hodiny. Stáhnout si lze i nálepky na skladovací nádoby. Najdete tu rovněž kontakty na konstruktéry, kteří pomohou s výrobou.

Zdroj: https://hobby.idnes.cz

Společnosti Airbus, Siemens a Rolls-Royce plánují společně vyvinout hybridní elektrický letecký motor. První komerční letadlo s kombinací elektrického a tří konvenčních tryskových motorů chtějí poprvé otestovat v roce 2020. Koncern Siemens sestrojí v Mnichově elektromotor s polovičním výkonem dva megawatty oproti tradičnímu pohonu. Výrobce motorů Rolls-Royce dodá plynovou turbínu, která bude instalována v trupu letadla a bude vyrábět elektřinu pro elektromotor. Výrobce letadel Airbus bude zodpovídat za integraci systémů. Projekt s názvem E-Fan X poslouží podle šéfů firem jako základ pro leteckou přepravu budoucnosti. První let proběhne ve francouzském Toulouse.

Elektrický tahač Semi, který nedávno představila společnost Tesla, spotřebuje na jedno nabití stejné množství energie jako téměř 4000 domácností. K tomuto závěru dospěla přední poradenská firma Aurora Energy Research, čímž značně zpochybnila životaschopnost projektu a poukázala na problém elektromobilů vůbec, napsal list Financial Times.

Vůz Semi podle Tesly může po 30 minutách dobíjení u jejích megadobíjecích stanic ujet 643 kilometrů. Na to spotřebuje kolem 1600 kilowattů, což se rovná spotřebě tří až čtyř tisíc domácností. Na tiskové konferenci v Londýně to uvedl šéf poradenské firmy John Feddersen. Instituci Aurora Energy Research založila v roce 2013 skupina profesorů Oxfordské univerzity.

Tesla odmítla kalkulace komentovat. Tahače chce dodávat na trh od roku 2019, kdy začne s instalacemi megadobíjecích stanic ale zatím neuvedla.

John Feddersen použil příklad Tesly, aby upozornil na nutnost širší diskuse o infrastruktuře, jakou bude třeba vybudovat v souvislosti z rozvojem elektromobilů. "Existují chytré i hloupé způsoby, jak tyto kapacity začlenit do systému, každopádně plná elektrifikace silniční dopravy bude potřebovat velké množství nové infrastruktury," řekl v rozhovoru s Financial Times.

Další odborníci poukazují na fakt, že nabití kamionu za půl hodiny vyžaduje technologii, jaká v současné době neexistuje. I ty nejrychlejší dobíjecí stanice mají výkon jen asi 450 kilowattů.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo průmyslu a obchodu zajišťuje překlady referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF).  Aktuálně se pracuje na zajištění odborného překladu anglického originálu „Best Available Techniques (BAT) Reference Document for the Production of Pulp, Paper and Board“ (BREF PP). Pro tuto chvíli je k dispozici část překladu referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro výrobu papíru, buničiny a lepenky do kapitoly 3.

Dokument ke stažení:

BREF PP_3 kapitola [pdf, 27666 kB]

Zdroj: MPO

Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) dnes odhlasoval svoji pozici týkající se energetické účinnosti a zvýšení podílu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Výbor ITRE podpořil návrh na zvýšení energetické účinnosti o 40 % do roku 2030, což je ambicióznější cíl oproti Komisi, která navrhovala 30 %. Zároveň se poslanci shodli na tom, že do roku 2030 by mělo být minimálně 35 % energie v rámci celé EU vyprodukováno z obnovitelných zdrojů a v odvětví dopravy by mělo být minimálně 12 % spotřeby energie v každém členském státě vyrobeno z obnovitelných zdrojů. O návrzích bude Parlament hlasovat na plenárním zasedání v lednu. Pro Českou republiku to znamená dosáhnout v roce 2030 podílu ¼ energie z obnovitelných zdrojů (konkrétně 26%). Aktuální podíl OZE na spotřebě energie v Česku činí přibližně 15 %.

Lowering energy consumption and increasing the share of energy produced from renewable sources could mean cleaner environment and lower bills for EU citizens.

A binding target to reduce energy consumption by 40% by 2030 at EU level was agreed by the Industry and Energy Committee on Tuesday. MEPs wanted to be more ambitious than the EU Commission, which had proposed a 30% reduction.

Each EU country will have to set its own corresponding national energy-efficiency targets that are needed to reach the overall goal of 40% reduction in energy consumption. These would cover all stages of the energy chain, including generation, transmission, distribution and end-use.

In a separate vote, which also took place on Tuesday, Industry and Energy Committee MEPs agreed that by 2030, a minimum of 35% of all energy consumed in the EU would need to come from renewable, cleaner sources. For the transport sector, at least 12% of the energy consumed in each member state would have to be produced from renewables, such as the sun or wind.

Support schemes for electricity from renewable sources

National authorities need to make sure that financial programmes, supporting measures which increase the share of electricity produced from renewables, are stable and predictable. They should refrain from making frequent changes and avoid all retroactive changes.

Renewable self-consumers

MEPs amended the legislative proposals to make sure that consumers who produce electricity on their premises are entitled to consume it and install storage systems without having to pay any charges, fees or taxes. They also ask member states to assess existing barriers to consuming energy produced on your own premises, to promote renewable self-consumption being developed further.

Energy communities

MEPs want to help people setting up renewable energy co-operatives in their communities, where they can install solar panels, wind turbines or hydroelectric power jointly. They therefore ask member states to ensure that consumers, particularly households, can join such renewable energy communities without being subject to unjustified conditions or procedures.

Quotes

José Blanco Lopez (S&D, ES), rapporteur for the renewables file said: “Europe needs to do more, Europe needs more ambition in renewables to meet the Paris commitments, combat climate change and lead the energy transition. The Industry and Energy Committee, through a very broad majority, defends raising the binding target for renewables at EU level from 27% to 35%, to enshrine self-consumption as a right, to give security and certainty to investors and to increase the ambition in the decarbonisation of transport and heating and cooling sectors.”

The resolution on energy efficiency was approved by 33 votes in favour to 30 against and 2 abstentions.

The resolution on renewables was approved by 43 votes in favour to 14 against and 7 abstentions.

Next Steps

The two legislative resolutions will be voted on by the full Parliament during the January plenary session to give MEPs the mandate to start negotiations with EU governments.

Quick facts

The 40% binding target for energy-efficiency would translate into an energy consumption at EU level of maximum 1132 Mtoe of primary energy, and 849 Mtoe of final energy. This would mean a reduction by 34%, and 31%, respectively, compared to 2005 levels.

Stav životního prostředí se ve srovnání s rokem 2015 výrazně nezměnil. I přes zvyšující se zátěž, způsobenou rostoucí ekonomikou a zlepšující se životní úrovní obyvatel, se vyprodukovalo méně odpadů, do řek se dostalo méně fosforu, zvětšily se lesní a zatravněné plochy pro udržení vody v krajině. Více se také využívala environmentálně příznivější železnice, a to jak pro osobní, tak i nákladní dopravu. Stejně jako v roce 2015, tak i vloni přes výraznou finanční podporu stagnovala kvalita ovzduší. Jistou zátěž dále přinesly i rozkolísané hydrometeorologické podmínky související se změnou klimatu (průměrná roční teplota 8,7 °C byla o 1,2 °C vyšší než dlouhodobý normál 1961–1990).

Se Zprávou o životním prostředí ČR za loňský rok, kterou každoročně připravuje rezortní organizace MŽP CENIA, se zítra na svém jednání seznámí vláda (více k jednání vlády ZDE).

VODA

Pokračující sucho nemělo výraznější vliv na vodní zdroje. Jakost vody v tocích kolísala v závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách a na míře využívání minerálních hnojiv a agrochemikálií v zemědělství. Kvalita koupacích vod se trvale zlepšuje. Citlivějším a technologicky vyvinutějším monitoringem dochází k odhalení většího spektra potenciálně škodlivých látek v podzemních a povrchových vodách, než tomu bylo dříve. MŽP nadále pokračuje v realizaci opatření v boji proti suchu i ve snaze o nastavení regulačních nástrojů pro šetrné využívání vody a omezování znečištění povrchových a podzemních vod.

Celkové odběry povrchové a podzemní vody meziročně v roce 2016 vzrostly o 2,0 %, což bylo dáno především výkyvy počasí.

Meziročně došlo ke snížení množství vypouštěného fosforu o 6,4 %. Koncentrace fosforu v povrchových vodách je však stále příliš vysoká na to, aby došlo k podstatnému omezení procesu eutrofizace povrchových vod.

Ve srovnání s rokem 2015 bylo v roce 2016 připojeno na veřejnou kanalizaci 84,7 % obyvatel ČR (nárůst o 0,5 p.b.), provozováno bylo 2 554 čistíren odpadních vod (nárůst o 2,4 %). Počet ČOV s dočištěním odpadních vod, zejména s odstraněním fosforu, se zvýšil o 6 % (na 1 382).

OVZDUŠÍ

Kvalita ovzduší v ČR se v porovnání s rokem 2015 víceméně neměnila. Nevyhovovala především v oblastech, kde se kombinuje více zdrojů znečištění – doprava, průmyslová výroba, přenos znečištění ze zahraničí a znečištění z lokálního vytápění domácností. Lokální topeniště mají zásadní vliv na emise do ovzduší. V roce 2015 Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. se na celkových emisích suspendovaných částic PM10 podílelo vytápění domácností ze 36,4 %, na emisích karcinogenního B(a)P dokonce z 97,3 %.

MŽP očekává, že se situace bude měnit s ohledem na probíhající kotlíkové dotace. Jejich efekt pro zlepšení kvality ovzduší v ČR sledujeme měřením v 8 obcích ČR, které potrvá do ukončení kotlíkových dotací, tzn. do zimy 2022/2023.

V roce 2016 došlo opakovaně na zatížených lokalitách ČR k překročení imisního limitu pro suspendované částice PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a přízemní ozon (u PM10 a PM2,5 se jedná především o Moravskoslezský a částečně i Ústecký kraj). Na čtyřech dopravně zatížených lokalitách v Praze a Brně byl překročen roční imisní limit pro NO2.

Meziročně došlo k poklesu emisí SO2 o 12,8 % a emisí NOx o 4,4 %, a to především díky postupnému zpřísnění emisních limitů u velkých průmyslových zdrojů, dále klesly i emise VOC, TZL a CO. U těžkých kovů nejvíce klesají emise niklu a olova, mezi jejichž hlavní zdroje patřily silniční doprava, veřejná energetika a výroba tepla.

PŮDA

Výměra orné půdy se i v roce 2016 snížila ve prospěch trvalých travních porostů (o 0,3 %), což je z pohledu protierozní ochrany, ochrany kvality vod a udržení vody v krajině i zachování biodiverzity pozitivní. Celková výměra zemědělského půdního fondu však v ČR dlouhodobě klesá, a to především ve prospěch zastavěných a ostatních ploch, meziročně o 0,1 % (tj. o cca 10 ha denně).

Na území ČR je potenciálně ohroženo 56,7 % zemědělské půdy vodní erozí, z toho 17,8 % erozí extrémní. Větrnou erozí je ohroženo 18,3 % zemědělské půdy. Jde o setrvalý stav, na který MŽP reaguje projednávanou protierozní vyhláškou v návaznosti na kompetence vymezené novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z r. 2015, která by mohla vstoupit v platnost v průběhu příštího roku.

Tempo fragmentace krajiny se nesnižuje, a to ani přes zpomalení úbytku nefragmentovaných ploch.

Zvolna roste podíl ekologicky obhospodařované půdy, nicméně převládá obhospodařování především trvalých travních porostů (82,6 %). V roce 2016 hospodařilo v ČR již 4 243 subjektů, což je o 3,6 % více než v roce 2015.

PŘÍRODA

Trendy vývoje ptačích populací jsou významným indikátorem poukazujícím na stav biodiverzity. Jejich dlouhodobý vývoj odráží změny ve využívání krajiny, celkové změny v ekosystémech i změnu klimatu. Negativní dlouhodobý a celoevropský trend úbytku ptačí populace pokračuje i v ČR. K nejvýraznějšímu poklesu početností ptačích populací dochází v zemědělské krajině, což je zejména dáno její proměnou, především intenzifikací zemědělské výroby a v horských a podhorských oblastech pak opouštěním zemědělské půdy.

Od roku 1982 početnost populací běžných druhů ptáků v ČR setrvale klesá, u lesních druhů poklesla o 14,9 %, u ptáků zemědělské krajiny o 33,5 %.

Díky zvláště chráněným územím a evropské soustavě Natura 2000 bylo v roce 2016 chráněno 23,0 % plochy ČR.

LESY

Celková výměra lesních pozemků v roce 2016 stoupla o 1 380 ha a plocha lesa tak činila 33,0 % území. Druhová skladba lesních porostů se pozvolna přibližuje přirozené struktuře lesů. V roce 2016 bylo odlistěním (defoliací) v kategorii starších porostů (60 let a více) poškozeno 74,8 % jehličnanů a 41,9 % listnáčů. V mladších porostech byla situace příznivější. Špatný zdravotní stav zejména starších lesních porostů je důsledkem intenzivního imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých desetiletích a aktuálně především projevem změny klimatu (vlivem sucha v kombinaci se zvyšujícími se teplotami) a působením podkorního hmyzu a houbových chorob. V důsledku těchto vlivů probíhá rozsáhlé hynutí smrku zejména na střední a severní Moravě a v jižní části Českomoravské vysočiny, což se pravděpodobně promítne i do míry defoliace v příštích letech. Uvedená data potvrzují nezbytnost realizovat opatření vyplývající z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, která jsou zaměřena především na pěstování lesů ve větším souladu s přírodními procesy (omezování holosečí), využívání stanovištně vhodných dřevin (náhrada smrku v nižších a středních polohách listnatými dřevinami a jedlí) a omezení škod způsobovaných přemnoženou zvěří. Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR pozvolna stoupá, v roce 2016 tvořil 26,7 % z celkové plochy lesa.

DOPRAVA

Meziročně narostl výkon osobní dopravy o 4,5 %. Veřejná osobní doprava v ČR se v roce 2016 na výkonech osobní dopravy (vyjma letecké) podílela jednou třetinou.

Dlouhodobě klesají emise znečišťujících látek z dopravy u NOx, VOC a CO, rostou však emise skleníkových plynů z dopravy CO2 a N2O (meziroční nárůst o 4,1 %, resp. o 4,4 %), což je dáno růstem spotřeby paliv a energií v dopravě. Současně také rostou emise PAH (meziročně o 4,3 %). Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v dopravě v roce 2015 Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. dosáhl 6,5 %. Cíl využívání OZE v dopravě stanovený na 10 % energie z OZE v dopravě do roku 2020, tak zatím plněn není. MŽP proto kontinuálně podporuje rozvoj alternativní dopravy a zejména rozvoj elektromobility.

V roce 2016 se zvýšil přepravní výkon environmentálně příznivější železnice v nákladní i osobní dopravě o 6,6 %.

ENERGIE a VYTÁPĚNÍ

Výroba elektřiny se v roce 2016 snížila o 0,7 %, polovinu její produkce (50,4 %) vyrobily parní elektrárny na pevná paliva, které spalují zejména uhlí.

Dalším významným zdrojem je jaderné palivo (28,9 %). Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů od roku 2014 stagnuje na hodnotě 9 300 GWh za rok.

Vyšší výroba energie z parních elektráren na pevná paliva kompenzovala především odstávky v jaderných elektrárnách, např. výroba v JE Dukovany byla vloni nejnižší od roku 1988. Letošní rok 2017 má být posledním rokem s několikaměsíční odstávkou některých bloků, v roce 2018 tak lze počítat opět s nárůstem podílu jádra na výrobě elektřiny na úkor uhlí.

SPOTŘEBA a ODPADY

Nadále se daří snižovat celkovou energetickou i materiálovou náročnost hospodářství i domácností. Přesto, že v roce 2016 vzrostla průmyslová produkce o 3,5 %, klesla výroba elektrické energie i konečná spotřeba energie.

V roce 2016 došlo k poklesu produkce odpadů, zejména vlivem poklesu stavební produkce. Odpady obecně využívat umíme. Z 34,2 milionů tun všech odpadů bylo využito 85 %, z toho 82 % materiálově a 3 % energeticky. Ale u komunálních odpadů jsme dokázali využít jen polovinu vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 38 % materiálově a 12 % energeticky (více zde.)

Produkce obalových odpadů meziročně 2015–2016 vzrostla o 5,7 % na 1 149,8 tis. t a zvyšuje se s rostoucí životní úrovní, což je celosvětový trend.

Současně se ale zvyšuje míra jejich recyklace a znovuvyužití, meziročně 2015–2016 ze 74,3 % na 75,3 %. Legislativní změny přijaté v roce 2017 jako např. zákaz bezplatného poskytování plastových odnosných tašek předpokládají další možné snížení produkce odpadů z plastu.

Zpětný odběr vybraných výrobků se zvyšuje, nejvíce u přenosných baterií a akumulátorů. Úroveň jejich zpětného odběru se meziročně 2015–2016 zvýšila z 36,3 % na 52,0 % a podařilo se tak naplnit cíl vyplývající z evropské legislativy. Minimální cíl úrovně sběru pro přenosné baterie a akumulátory je od roku 2016 stanoven na 45 %, v případě elektrozařízení je cílovou hodnotou 40 % od roku 2016, resp. minimálně 65 % od roku 2021.

FINANCE

Nejvíce prostředků dlouhodobě míří do oblasti ochrany vody, resp. nakládání s odpadními vodami, dále do oblasti nakládání s odpady a do oblasti ochrany ovzduší a klimatu v podobě realizace programů zaměřených např. na podporu zateplování, úspor energie a změn technologií vytápění jako v případě programu Nová zelená úsporám nebo tzv. kotlíkových dotací. (Více k bilanci dotací do životního prostředí najdete na zde).

V roce 2016 objem vynaložených finančních prostředků zejména ze státního rozpočtu a z územních rozpočtů meziročně výrazně klesl, a to z důvodu ukončení programového období původního OPŽP 2007–2013 a postupného náběhu navazujícího OPŽP 2014–2020 s nižší finanční alokací.

Snižování obsahu organické hmoty v zemědělsky obhospodařovaných půdách je dnes skutečností. Skutečností velmi vážnou a varovnou. Obsah organické hmoty v půdě není totiž neměnno charakteristikou půdy. A převažující forma intenzivního konvenčního zemědělství u nás není ekonomicky motivována k obnovování zásob půdní organické hmoty, dokonce ani k respektování generacemi ověřených osevních postupů – řazení plodin po sobě.

Znovuobnovení úrodnosti půd a znovuobnovení funkce půdy jako zásobníku vody v krajině se bez renesance péče o stav zásob organických látek v půdách neobejde. Řeč je o aplikaci kompostu. Ten můžeme považovat za směs stabilizovaných organických látek, které prošly řízenými biologickými přeměnami, zabezpečovanými převážně aerobními mikroorganismy. Velkou výhodou procesu kompostování je fáze hygienizace. Hynutí patogenních organizmů je důsledkem nejen hygienizačních teplot přesahujících minimálně 5 dnů teplotu nad 65°C, ale také vlivem přítomnosti biologicky aktivních látek, mikrobních metabolitů, např. antibiotik vznikajících ve zrajícím kompostu mikrobiálními aktivitami.

Dodávání organických látek ve formě kompostů je jistě správným krokem a je dobré připomenout obecně platné výhody jejich aplikací:

(1) látky, obsažené v kompostu, byly původně rostlinami, obsahují proto všechny klíčové prvky v žádoucím vzájemném poměru,
(2) aplikací kompostu dodáváme živiny rovnoměrně, ve formě déle trvající nabídky,
(3) v případě, že o nabídku živin z kompostu nemají rostliny v daném okamžiku zájem, mohou být aplikované živiny dočasně navázány do buněk půdních mikroorganismů,
(4) pravidelná aplikace kvalitního kompostu zvyšuje biologickou aktivitu půdy, ať už přímo, nebo stimulací růstu rostlin,
(5) kompost zlepšuje chemické a fyzikální charakteristiky půdy, zejména vodní a vzdušný režim půd,
(6) obnovuje se průsak srážek do hlubších půdních horizontů,
(7) pravidelná aplikace kvalitního kompostu zajistí rovnoměrnou produkci plodin během teplotních a srážkových extrémů,
(8) blahodárný účinek kompostu lze prodloužit dodržováním ověřených osevních postupů,
(9) oživení půdy umožňuje biologické odbourávání (rozklad) použitých pesticidů,
(10) s přísunem organických látek a energie v kompostu se postupně rozrušuje zhutnělá vrstva podorničí z předcházejícího hospodaření,
(11) omezuje se deformace kořenové soustavy, kořeny prorůstají do hloubky a plodiny jsou schopny v suchých periodách hospodařit i s hlouběji zasáknutou
srážkovou vodou,
(12) kompost udržuje koloběh živin, atd.

Zdálo by se, že aplikací kompostu do půdy nelze udělat chybu a zemědělská praxe tento závěr potvrzuje. Opatrnost je však na místě. I dobrému záměru lze udělat medvědí službu, pokud nebude kompost dobře vyzrálý a nebude se dohlížet na kvalitu vstupních surovin navážených na kompostárnu. A zatímco nedostatečně vyzrálý kompost způsobí „jen“ snížení následného výnosu a pošramotí pověst kompostu, kontaminace nadlimitními obsahy cizorodými látek mohou nejenom půdu poškodit, ale také nenapravitelně ublížit dobrému a nadějnému záměru regenerace orných půd.

Praxe ověřila benefity kvalitního kompostu, jako nejlevnějšího opatření proti suchu: Organický materiál tvoří velkou část – více než 30 % – komunálního odpadu. BRKO by měl být recyklován jak z ekologického, tak ekonomického hlediska. Využívání kompostu z biologicky rozložitelného odpadu v zemědělství a zahradnictví má mnoho benefitů spojovaných s organickou hmotou jak uvádíme v textu. Při systémovém využití kompostu v zemědělské praxi se při dávce 30 – 40 tun kompostu na ha za rok zvyšuje obsah humusu, a zároveň se zvyšuje vlhkost půdy (zadržení vody v půdě) až o 50 %. Hodnota kompostu jako hnojiva, ačkoliv je poměrně žádoucí, pokud jde o fosfor, draslík a vápno, zaujímá druhé místo za výhodami zvýšení půdní organické hmoty, díky které dochází k zadržení vody v půdě – v krajině.

Čtěte také v Odpadovém fórum:

• Rozhovor s Jaroslavem Pašmikem

• Polemika: Zákaz importu odpadů do Číny

• Předcházení vzniku stavebních odpadů v územích obcí a DSO Horažďovicko

• I příští rok nabídne OPŽP dotace na lepší hospodaření s odpady

• Proces autorizace podle nařízení REACH

• V čem se můžeme poučit od Izraele?

Autor: Ing. Jaroslav Záhora, CSc., Mendelova univerzita Brno, Ing. Květuše Hejátková, ZERA

Zdroj: Odpadové fórum 11/2017