Agentura ECHA uvedla další specifická okna pro zasílání žádostí o povolení použití látek zahrnutých do přílohy XIV nařízení REACH (listopad 2017 – listopad 2018).

Nařízení REACH dovoluje podnikatelským subjektům požádat o povolení s pokračováním používání nebo zahájením používání a uváděním na trh chemických látek, zahrnutých do přílohy XIV nařízení REACH. Žádosti o povolení v požadovaném formátu se zasílají elektronicky do ECHA.

Harmonogram zasílání žádostí o povolení Agentura ECHA zpřesňuje průběžně otevíráním tzv. specifických oken pro zasílání žádostí podle nařízení REACH. Zasílání žádostí prostřednictvím těchto specifických oken umožňuje agentuře ECHA optimalizaci jejich vyhodnocování.

Předkladatelé žádostí mohou mít prospěch z přechodných opatření vyplývajících z článku 58(1)(c)(ii) nařízení REACH, jestliže zašlou svoji žádost do agentury ECHA v posledním okně nebo v jakémkoliv okně dřívějším.

K zajištění hladkého průběhu zpracování žádosti agenturou ECHA (jejími výbory - RAC a SEAC) doporučuje ECHA žadatelům, aby zasílali žádosti o povolení v termínech dříve otevřených oken, než v termínu stanoveném pro poslední okno.

Více detailů lze nalézt v “Otázkách a odpovědích” uvedených na webových stránkách ECHA.

Další informace:

• Otázky a odpovědi 571 a 572 [EN]

• Dříve otevřená specifická zasílací okna [EN]

Zdroj: MPO

Na adrese www.ecobat.cz jsou informace přehledně roztříděné podle skupin a potřeb uživatelů: pro obce, firmy, výrobce, prodejce i pro běžné spotřebitele. Funkcí webu není jen informovat, ale je velmi důležitou servisní a komunikační platformou. Je zde vyhledavač sběrných míst na použité baterie, přehledný katalog sběrných nádob, firmy a úřady si přes něj mohou objednat svoz nashromážděných baterií.

„Vedle praktické podpory související se sběrnými nádobami a svozem baterií si zde výrobci, prodejci, firmy a obce mohou najít jaké jsou legislativní požadavky, které jsou na ně kladeny s ohledem na třídění a skladování baterií,“ uvedla Eva Gallatová, manažerka marketingu společnosti ECOBAT.

V samostatné sekci  OBCE jsou přehledně zpracované informace využitelné pro zástupce měst a obcí. Velká pozornost je zde věnována tomu, jak mohou do recyklace zapojit občany. Pokud pro komunikaci s občany využívají webové stránky, Facebook, online nebo tištěné zpravodaje a noviny, mají nástěnku nebo jiná informační média, pak mohou snadno využít připravené materiály „šité na míru“ právě obcím. Na webu najdou tematické články pro tištěná i online média, fotografie a infografiky, letáčky a plakáty včetně označení sběrného místa.

Velmi podobě je zpracovaná také sekce FIRMY. Řada firem se dnes v rámci svých CSR aktivit připojuje k podpoře ochrany životného prostředí, kam třídění baterií patří. I firmy na webu najdou potřebné informace, které jim pomohou do sběru baterií zapojit zaměstnance.

Ministr životního prostředí Richard Brabec vrátil do života průzkumná území pro geologické práce pro vyhledávání hlubinného úložiště jaderného odpadu na lokalitách Březový potok (blízko Horažďovic), Čertovka (u Lubence), Čihadlo (u Lodhéřova na Jindřichohradecku) a Magdaléna (u Jistebnice na Táborsku).  O osudu zbývajících tří průzkumných území z Vysočiny bude rozhodnuto později. V tiskové zprávě to uvedla minulý pátek Platforma proti hlubinnému úložišti, sdružující 23 dotčených obcí a 12 spolků.

O osudu zbylých tří území z Vysočiny se rozhodne později. V tiskové zprávě to dnes uvedla Platforma proti hlubinnému úložišti, sdružující 23 dotčených obcí a 12 spolků. Informaci na dotaz ČTK potvrdila mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Petra Roubíčková.

Geologický zákon podle Roubíčkové obecně umožňuje prodloužení žádosti o stanovení průzkumného území, současně však nestanovuje lhůtu, kdy má žadatel - v tomto případě Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) - podat žádost o prodloužení a do kdy musí ministerstvo rozhodnout. "Rozkladová komise proto ministrovi doporučila, aby se o žádosti o prodloužení neinvazivních průzkumů na MŽP rozhodovalo znovu, protože předtím byla žádost zamítnuta právě a pouze z důvodu uplynutí doby platnosti původní žádosti," dodala mluvčí.

Mluvčí platformy Petr Nohava a starosta obce Pluhův Žďár a právník Pavel Doucha míní, že Brabcův verdikt je v rozporu se zákonem a jde o další z chaotických kroků státní správy v přípravě strategické a citlivé stavby až za 110 miliard korun. Ministr se podle zástupců platformy pokouší velmi nešťastně napravit předchozí nedbalost úředníků SÚRAO, kteří nestihli udělat průzkumy v termínu ani včas zajistit jeho prodloužení. Správa úložišť mezitím podle platformy začala tvrdit, že k provedení geologických prací průzkumná území nepotřebuje, a zahájila výzkum, k němuž průzkumná území nejsou potřebná.

"Na náš podnět MŽP provedlo letos v červnu kontrolu činnosti SÚRAO, která měla vyjasnit správnost jejího postupu. Výsledek není znám," uvedli zástupci platformy. Městský soud v Praze navíc dodnes nerozhodl o žalobách 18 obcí a šesti spolků, které napadly nezákonnost stanovení průzkumných území v roce 2015. "Obce i spolky z platformy jsou připraveny i v případě prodloužení platnosti průzkumných území použít všechny dostupné právní prostředky k obraně zájmů obyvatel dotčených území," uvedl mluvčí.

"Stát ztrácí poslední zbytky důvěryhodnosti a celý proces začíná připomínat frašku," soudí Nohava. "Postup ministerstva se z právního hlediska těžko chápe. Stejně jako nelze oživovat mrtvoly, nelze prodlužovat rozhodnutí, jejichž platnost vypršela," řekl Pavel Doucha z advokátní kanceláře Doucha Šikola.

Areál hlubinného úložiště s podzemní plochou 300 hektarů a nadzemním deseti- až 20hektarovým areálem by měl podle cen z roku 2010 přijít na 105 až 110 miliard korun. SÚRAO, které po dokončení průzkumů území koncem roku 2018 má zúžit počet lokalit na čtyři, má navrhnout finální místo pro stavbu do roku 2025. Definitivní rozhodnutí o úložišti, které by mělo začít fungovat po roce 2065, by mělo padnout kolem roku 2050.

Skupina převážně německých automobilek vytvořila společný podnik nazvaný IONITY, jehož cílem je vytvořit do roku 2020 po celé Evropě síť 400 rychlonabíjecích stanic pro elektrická auta. Členy podniku jsou BMW, Daimler, Ford Motor, Volkswagen a jeho značky Audi a Porsche, uvádí se ve sdělení automobilek.

Obavy, zda elektrické vozy budou mít takový dojezd, aby byly schopny dosáhnout plánované destinace, brání v rozhodnutí některých řidičů přejít od tradičních vozů s benzinovým nebo naftovým pohonem k elektrickým. Zavedené značky se proto spojily při zavádění rychlonabíjecích stanic pro auta.

IONITY sídlí v Mnichově a prvních 20 dobíjecích stanic otevře v letošním roce v Německu, Norsku a Rakousku. Tyto stanice mají být od sebe vzdáleny 120 kilometrů a budou provozovány ve spolupráci s čerpacími stanicemi Tank & Rast, Circle K a OMV.

V příštím roce má být síť rozšířena o dalších 100 stanic. Každá by měla umožnit dobíjení několika vozů různých značek současně, informovala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Dotace na využívání dešťové či přečištěné odpadní vody v domácnostech z programu Dešťovka je stále k dispozici. Finanční příspěvek ve výši až 105 tisíc korun mohou získat majitelé a stavitelé rodinných i bytových domů z celé ČR. Cestu k dotaci jim nově zjednoduší vzorové dokumenty nebo i zpracovaný přehled úspor.

Státní fond životního prostředí ČR nadále pokračuje v přijímání žádostí o dotace v druhém kole dotačního programu Dešťovka. V plném proudu je i schvalování a administrace již přijatých žádostí. I nadále mohou žádat o finanční příspěvek lidé z celé České republiky, a to bez ohledu na to, zda se jejich domy nachází v oblasti ohrožené suchem nebo v lokalitě, kde doposud vážnější problémy s vodou nenastaly.

Podání žádostí se provádí jednoduše přes elektronický formulář na webových stránkách programu www.dotacedestovka.cz, případně na některém ze 13 pracovišť Státního fondu životního prostředí ČR. Poté stačí jen dodržet lhůtu 30 dnů a vytištěnou žádost spolu se základními dokumenty dodat na jakékoliv pracoviště Fondu. A v tom bývá často kámen úrazu.

„I přes naši veškerou snahu podávání žádostí zjednodušit se na nás žadatelé nezřídka obrací s tím, že si neví rady, jaké formuláře vyplnit nebo jak mají vypadat ostatní požadované dokumenty," uvedl ředitel SFŽP ČR Petr Valdman. Formálně správné a úplné dokumenty, doložené k elektronicky odeslané žádosti, jsou totiž podmínkou získání dotace. Žadatelé se ale nemusí bát přílišné složitosti, ve skutečnosti je vyžadováno jen několik stručných dokumentů.

„Abychom vyšli všem potenciálním i stávajícím žadatelům ještě více vstříc, připravili jsme pro ně názornou pomůcku - vyplněné formuláře a vzory všech základních dokumentů, které jsou k získání dotace potřeba," upřesňuje Petr Valdman. Těchto základních dokumentů je pět a všechny žadatelé je najdou přehledně na těchto webových stránkách. Patří k nim správně vyplněná žádost vygenerovaná z on-line systému pro podávání žádostí, vzor odborného posudku a v případě, že se jedná o projekt již zrealizovaný, také dodavatelské faktury, potvrzení o úhradě od dodavatele a doložení dokončení realizace.

Mezi dokumenty je nově zařazena i souhrnná informace - vypracovaná na základě skutečně realizovaných projektů - o tom, jaké náklady, úspory a návratnost mohou dotované systémy domácnosti přinést. Přehled využijí zejména ti zájemci, kteří nad pořízením systému na hospodaření s dešťovou vodou teprve uvažují.

Nově zveřejněné vzorové dokumenty se týkají dvou podporovaných systémů, o které je mezi žadateli největší zájem. Jedná se o kombinovaný systém využívající dešťovou vodu na zalévání zahrady i splachování toalet v domácnosti a o nejjednodušší systému využívající dešťovou vodu k pouze k zalévání zahrady, který je však možné podpořit pouze v tzv. suchých oblastech.

Všechny dokumenty naleznete přehledně na webu www.dotacedestovka.cz, kde jsou také popsány jednotlivé kroky k získání dotace v článku „Krok za krokem". Pro dotazy je možné využít bezplatnou linku SFŽP ČR 800 260 500 nebo e-mailovou adresu info@sfzp.cz, případně vše osobně konzultovat na kterémkoli krajském pracovišti Fondu.

Dokumenty ke stažení:

Vzorové dokumenty k programu Dešťovka

Dokument s názvem byl zpracován společností ČEPS, a.s., a to na základě povinnosti provozovatele přenosové soustavy v České republice poskytovat reporty související s výrobní přiměřeností pro národní a nadnárodní právní subjekty.

V závěrech zpracovatel například uvádí, že z předložených výpočtů vyplývá, že k vytvoření dostatečných podmínek pro zajištění spolehlivého provozu ES ČR do roku 2030 je nezbytné zachovat současnou úroveň instalovaného výkonu jaderných elektráren. Nutným výchozím předpokladem pro zajištění spolehlivého provozu ES ČR i po roce 2030 je včasný přístup ke konkrétním opatřením zajišťujících prodloužení životnosti JE Dukovany, a to minimálně na hranici 50 let.

Ve střednědobém horizontu lze jen omezeně počítat s dodatečnými investicemi do zdrojů na fosilní paliva. Hlavním důvodem je obtížně odhadovaný vývoj současných cen silové elektřiny a navrhované změny na evropské úrovni v podobě balíčku opatření EU tzv. Clean Energy Package.

Nelze jednoznačně konstatovat, že přiměřenost výrobních kapacit lze vyřešit krátkodobou dovozní závislostí. Nasvědčuje tomu vývoj výkonových bilancí okolních soustav v našem regionu a proměnlivé podmínky pro zahraniční spolupráci při zajištění dostatečných přenosových kapacit.

V případě nefunkčního trhu s elektřinou bez dostatečné motivace pro investory do nových kapacit a nemožnosti získat dodatečnou budoucí kapacitu v aukci by bylopravděpodobně nezbytné přistoupit k zajištění kapacit jinou formou.

Požadavek na hodnocení přiměřenosti výrobních kapacit vychází z Nařízení EP a Rady (ES) č. 714/2009, o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou. Legislativně je stanoveno vydávání těchto výhledů každé dva roky spolu s desetiletým plánem rozvoje sítí. Z důvodu narůstajícího významu a důležitosti přiměřenosti výrobních kapacit byl přijat v ENTSO-E interní standard zpracovávat tyto výhledy každoročně.

Dokument ke stažení:

Hodnocení výrobní přiměřenosti ES ČR do roku 2030 [pdf, 1689 kB]

Bývalý starosta New Yorku a zvláštní vyslanec OSN pro změnu klimatu Michael Bloomberg dokázal během šesti let uzavřít více než polovinu národních uhelných elektráren v USA. Nyní se chce zaměřit na Evropu a pak následně na zbytek světa. Do plánu chce investovat 50 milionů dolarů, které budou podporovat kampaně na místní úrovni, výzkum vlivů uhlí na zdraví a právní kroky proti uhelným závodům, které porušují limity znečištění. Uhelné zdroje májí být podle Bloombergova nahrazeny alternativními zdroji energie. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Zástupci Evropského parlamentu a estonského předsednictví v Radě EU včera dosáhli dohody ohledně posílení systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Obě strany se shodly na tom, že se počet obchodovaných povolenek sníží každoročně o 2,2 % do roku 2021, oproti současným 1,74 %. Zároveň se dohodly na zdvojnásobení kapacity tzv. rezervy tržní stability (Market Stability Reserve), která by měla každoročně absorbovat až 24 % přebytečných povolenek. Vytvořeny by také měly být dva fondy – jeden zaměřený na modernizaci energetických systémů v členských státech s nižšími příjmy a druhý podporující inovační projekty. O návrhu se bude 28. listopadu hlasovat v parlamentním výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).

Čtěte také:

Zástupci Parlamentu a Rady EU dospěli včera k prozatímní dohodě týkající se reformy evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Z výsledků několikahodinového jednání se mohou těšit zejména Rumunsko a Bulharsko, které by měly čerpat finance na modernizaci svých uhelných zdrojů. Obsah dohody orgány EU plánují předložit zástupcům vlád členských zemí v průběhu dnešního dne. Více na oenergetice.cz ZDE

Původci odpadů, kteří nakládají s více než 100 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, jsou povinni zasílat každoročně do 15. února následujícího roku, prostřednictvím ISPOP, pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství a způsobech nakládání s odpady. Na základě průběžné evidence původce zjistí, zda musí podávat roční hlášení za odpady a za jaké provozovny. A jak je to u obcí? Je obec původcem odpadů?

Původcem odpadu, na kterého se vztahuje mj. vedení evidence odpadů, je dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) i obec, a to v okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odloží odpad na místě k tomu určeném. Místa určená pro jednotlivé druhy odpadů stanovuje obec ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou.

Zákon říká, že průběžná evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně a že obec podává hlášení o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů v rozsahu stanoveném vyhláškou.

Obec je původcem odpadu, který produkují občané obce (viz výše), jedná se o tzv. komunální odpady zařazené dle vyhlášky č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů, do skupiny 20, včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu zařazeného do skupiny 15. Pokud obec umožní na svém katastrálním území zapojení se do systému obce i podnikatelským subjektům, pak je obec původcem i těchto odpadů, pouze však u odpadů podobných komunálním. Další druhy odpadů zařazené mimo tuto skupinu, musí podnikatelský subjekt předávat již přímo, popř. prostřednictvím dopravce, pouze oprávněné osobě, tedy mimo systém zavedený obcí.

Obce však vystupují i jako právnické subjekty, jimž vznikají odpady vzniklé při jejich činnosti. Takovými odpady jsou např. směsné odpady vyprodukované v budovách úřadu, ale i v organizacích, které obce spravují pod svým IČO (sportoviště, domy s pečovatelskou službou, knihovny, kulturní střediska, hřbitovy apod.). Místní samosprávy produkují při své činnosti i nebezpečné odpady z údržby nemovitostí a autoparku, biologicky rozložitelné odpady z údržby veřejné zelně, směsné komunální odpady svezené z odpadkových košů z veřejných prostor apod. 

Dalšími subjekty s vlastním IČO, spravovanými místní samosprávou, jsou mnohdy školy, školky, technické služby, koupaliště, bazény, ekologická centra apod. Stejně tak jako na jiné podnikatelské subjekty se i na tyto organizace vztahují povinnosti vyplývající z legislativy na úseku odpadového hospodářství, tedy i třídění odpadů a předávání odpadu oprávněné osobě.

Tady často dochází k pochybení, resp. k absenci třídění odpadů, přesněji k chybnému shromažďování vytříděných složek odpadů.  Pokud v těchto subjektech dochází k vytřídění odpadů a ze směsného odpadu vytřídí sklo, papír, plasty, často jej v dobré víře ukládají do barevných kontejnerů rozmístěných na veřejných prostorách. Pokud v obci není zaveden systém, který umožňuje zapojení právnických osob do systému obce, pak jsou tyto barevné kontejnery určeny pouze pro odkládání odpadů vyprodukovaných občany. Tyto organizace pak nejsou schopny doložit kontrolním orgánům to, co vytřídily, v jakém množství a zda odpad předaly oprávněné osobě. Jednoduché řešení je zapojení se do systému obce dle ustanovení § 17 odst. 4 zákona, které probíhá na základě smluvního vztahu, jehož součástí musí být výše sjednané ceny za službu. Právnické subjekty však mohou uzavřít smlouvu přímo s oprávněnou osobou, a to na všechny druhy vyprodukovaných odpadů.

Při vedení průběžné evidence a v ročním hlášení o produkci a nakládání s odpady jsou původci odpadů povinni uvádět, kromě množství a přehledu druhů vyprodukovaných odpadů, i IČP (identifikační číslo provozovny), resp. IČZ (identifikační číslo zařízení). 

Dle přechodných ustanovení zákona o odpadech jsou původci odpadů povinni IČP/IČZ, při vedení průběžné evidence a v ročním hlášení o produkci a nakládání s odpady, používat u údajů o odpadech, které budou předány a převzaty po 30. červnu 2016, tedy od 1. 7. 2016. Znamená to tedy, že součástí průběžné evidence již musí být i IČP dané provozovny a stejně tak IČZ zařízení oprávněné osoby, kterému obec předává odpad k využití, resp. k odstranění.

Kdo eviduje a kdo hlásí do ISPOP?

Vést průběžnou evidenci o odpadech musí všichni původci odpadu a oprávněné osoby, které nakládají s odpady. Hlášení podávají v případě původců pouze Ti, co dosáhli stanovených limitů pro hlášení do ISPOP – 100 kg/rok NO nebo 100 t OO. Oprávněné osoby hlásí do ISPOP vždy, pokud v daném roce v zařízení nakládaly s odpady.  Obec tak může vystupovat v roli původce, ale i v roli oprávněné osoby, a to v případě, že provozuje např. sběrný dvůr. 

Proč evidovat odpady?

Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že vedení průběžné evidence vychází z ustanovení zákona o odpadech. Správné zaevidování odpadů je však důležité i z pohledu odpadového hospodářství obce, např. pro zpřehlednění položek, které jsou započítávány občanům obce do plateb za komunální odpady, pro tvorbu rozpočtu, plánování investic.

Potřebujete znát odpovědi na otázky, které aktuálně řešíte a my jsme je zde neuvedli? Pak neváhejte využít služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT nabízí pro řádné plnění legislativních povinností v oblasti jednotlivých složek životního prostředí se zaměřením především na nakládání s odpady, obaly, vodami a při ochraně ovzduší.

Chcete vědět ještě více? Vzdělávejte se spolu s námi. Připravili jsme pro Vás nabídku legislativních seminářů zaměřených na výklady jednotlivých složkových zákonů životního prostředí a prováděcích vyhlášek k nim s aplikací do praxe https://www.inisoft.cz/poradenstvi-a-skoleni/skoleni.

Ing. Jitka Lochovská
INISOFT s. r. o.

Jedním z témat II. ročníku konference Povinnosti v podnikové ekologii, která se uskuteční 20. listopadu v pražském hotelu Grandior, budou kontrolní projekty České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Nejčastější pochybení a výsledky těchto projektů v rozhovoru nastínili vedoucí oddělení odpadového hospodářství ČIŽP Ing. Lukáš Kůs a specialisté na oblast chemických látekRNDr. Oldřich Jarolím a Mgr. Martin Marko.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) je odborný orgán, který je pověřen dozorem nad respektováním právních předpisů v oblasti životního prostředí. Dohlíží rovněž na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v této oblasti.

V rámci kontrolních projektů v oblasti odpadového hospodářství probíhají po celý rok kontroly původců odpadů. Jaká jsou největší a nejčastější pochybení původců?

Kontroly původců odpadů jsou jedny z nejčastějších, které inspekce v oblasti odpadového hospodářství provádí. Je to dáno kombinací několika faktorů, jako například relativně vysokým počtem obdržených podnětů ke kontrole a stanovenou četností kontrol u původců spadajících pod zákon o IPPC. Kontroly nejčastěji odhalí porušení evidenčních povinností, dále netřídění odpadů a v neposlední řadě předávání odpadů osobám, které k jejich převzetí nebyly oprávněny.

A co odpad ze  stavebnictví? Mohl byste přiblížit zákonná provinění v nakládání s odpadní výkopovou zeminou ze stavební činnosti?

Problematika odpadní výkopové zeminy je jednou z nejčastěji diskutovaných témat v oblasti odpadů ze stavební a demoliční činnosti. Zvláště v období, kdy se zlepšuje ekonomická situace, a rostou investice do stavebnictví,  vzniká logicky i větší množství odpadní výkopové zeminy. V řadě případů jsou za účelem snížení nákladů na stavbu zeminy ukládány i v místech, kde takovéto nakládání není v souladu se zákonem o odpadech, resp. stavebním zákonem. K tomuto je nutné podotknout, že při využívání výkopové zeminy je nezbytné zároveň doložit i splnění kvalitativních parametrů, které jsou v současné chvíli  dány vyhláškou č. 294/2005 Sb.

V rámci kontrolního projektu REACH-EN-FORCE 5 (REF5) probíhají celý rok kontroly bezpečného používání chemických látek. Na co se tyto kontroly zaměřily a jaká nejčastější pochybení odhalily?

Kontroly v rámci tohoto celoevropského projektu probíhají po celý letošní rok a jsou zaměřeny na rozšířené bezpečnostní listy a scénáře expozice. Rozšířené bezpečnostní listy by měly sloužit k bezpečnějšímu nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi. Jde tedy o to, jak se informace ze scénářů expozice předávají v dodavatelském řetězci od výrobce nebo dovozce látky až ke konečnému uživateli. V některých případech jsme zjistili, že dodavatelé látek scénáře expozice k bezpečnostním listům nepřikládali, ale na shrnutí výsledků projektu je ještě brzo.

Pokud bychom se zaměřili zblízka na bezpečnostní listy, jaká jsou zákonná ustanovení, ve kterých jste zjistili nejčastější pochybení?

Bezpečnostní listy a jejich kvalita je velký problém nejen u nás, ale i v ostatních státech EU. Již se např. příliš nesetkáváme s bezpečnostními listy, které by nebyly v českém jazyce, ale stále je mnoho bezpečnostních listů, které neobsahují dostatek kvalitních informací nebo nejsou předávány odběratelům správným způsobem.

V červnu tohoto roku skončilo přechodné období pro označování chemických směsí. Co se po tomto termínu změnilo a jaké mají distributoři chem. směsí nyní povinnosti?

Od 1. 6. 2017 musí být všechny chemické směsi, které jsou uváděny na trh, klasifikovány, baleny a značeny dle požadavků nařízení CLP. Přechodné dvouleté období pro doprodej chemických směsí, které byly klasifikovány a značeny dle předchozí právní úpravy, tak skončilo. Pokud se v distribučním řetězci vyskytují skladové zásoby výrobků, které jsou označeny dle staré právní úpravy, je možno je uvádět na trh pouze s novým označením dle CLP (pozn. - v těchto případech není přípustné, aby byl výrobek označen zároveň podle starého systému a současně podle nařízení CLP).

Vztahují se tyto povinnosti také na dálkový (internetový) prodej chemických směsí a na jejich reklamu? Jaká nejčastější pochybení odhalil pilotní kontrolní projekt ECHA,  zaměřený na internetový prodej chemických látek a směsí?

Ano, vztahuje. Tato povinnost platí i pro dálkový prodej, tedy např. prostřednictvím e-shopu. Nabídka výrobků by měla obsahovat informace o typu nebezpečnosti uvedené v souladu s nařízením CLP.

Pilotní projekt odhalil vysokou míru (90%) porušení čl. 48 odst. 2 u kontrolovaných subjektů, což prakticky znamená, že v nabídce chemických směsí nebyl uváděn typ nebezpečnosti a spotřebitel tak nebyl informován o nebezpečných vlastnostech výrobku.

Prodejci nejčastěji neuvádí v nabídce výrobku (chemické směsi) čitelnou fotografii označení, které obsahuje podstatné informace ve formě H a P vět, výstražné symboly, signální slovo a např. návod k použití nebo neuvádí typ nebezpečnosti směsi, což je minimální požadavek z nařízení CLP.

Podrobný program konference včetně registrace:

www.konferenceenvi.cz

Pro více informací kontaktujte:

Ing. Kristýna Lanová, organizační garantka

tel. 222 539 345
email: lanova@dashofer.cz

V aktuálním vydání SFŽP představuje zcela nové půjčky. Pokud tedy chystáte projekt zaměřený na snížení průmyslového znečištění nebo na rekonstrukci provozů představujících ekologické riziko pro životní prostředí, můžete si od Fondu půjčit hodně peněz za velmi výhodných podmínek. Nechybí informace k novým dotacím. Peníze můžete čerpat třeba na domovní čistírny odpadních vod, obce si mohou pořídit vozidla na alternativní pohon a mnohé další. Priorita se také věnuje neférovému jednání některých poradenských společností.

Dokument ke stažení:

Priorita 11/2017

Zdroj: SFŽP

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zveřejnilo Sdělení odboru odpadů MŽP k otázce zpětného ohlášení přeprav nebezpečných odpadů realizovaných od 1. ledna 2017 do okamžiku spuštění elektronického systému ohlašování přepravy nebezpečných odpadů (SEPNO). Toto sdělení je důležité z hlediska zpětného ohlašování přeprav proběhlých v roce 2017 do elektronického systému SEPNO po jeho spuštění.

Text Sdělení:

Odbor odpadů Ministerstva životního prostředí (dále jen „MŽP“) vydává toto sdělení k zajištění jednotného výkladu k otázce zpětnému ohlášení přeprav nebezpečných odpadů realizovaných od 1. ledna 2017 do okamžiku spuštění elektronického systému ohlašování přepravy nebezpečných odpadů (dále jen „elektronický systém“), ke kterému dojde 1. ledna 2018.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o odpadech“) neupravoval způsob ohlašování přepravy nebezpečných odpadů, v případě nepřipraveného elektronického systému. Jediným vhodným postupem pro plnění této povinnosti byla aplikace analogického postupu § 40 odst. 8 zákona o odpadech nastaveného pro případ přerušení provozu elektronického systému. Toto ustanovení kromě nastavení postupu během samotné přepravy požaduje, aby příjemce odpadů ohlásil do tří dnů po obnovení provozu elektronického systému všechny přepravy nebezpečných odpadů realizované po dobu přerušení provozu.

Režim § 40 odst. 8 zákona o odpadech je nastaven pro krátkodobé přerušení provozu elektronického systému. Doba, po kterou nebyl provoz elektronického systému zahájen, se postupně v průběhu roku 2017 prodlužovala. Situace, kdy provoz elektronického systému nebyl zahájen po dobu celého kalendářního roku, neodpovídá situaci, kterou upravuje § 40 odst. 8 zákona o odpadech. S ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, že zákon o odpadech nestanovuje příjemcům nebezpečných odpadů povinnost ohlásit během 3 dnů od zahájení provozu elektronického systému přepravy realizované v době od 1. ledna 2017 do zahájení jeho plného provozu. Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností proto nebude takové zpětné ohlášení přeprav uskutečněných v rámci výše uvedeného období umožňovat.

Sdělení MŽP ke stažení - ZDE

Čtěte také:

SEPNO: Základní informace o systému evidence přepravy nebezpečných odpadů (9.11.2017)

Členské země Evropské unie se dnes opět neshodly na prodloužení licence herbicidu glyfosát. Vyplývá to z diplomatických informací ČTK a Českého rozhlasu. Další jednání o kontroverzní otázce by se mohlo uskutečnit ještě do konce listopadu. Půjde zřejmě o poslední příležitost pro prodloužení licence. Ta stávající totiž vyprší v polovině prosince.

Pro návrh Evropské komise na pětileté prodloužení bylo při dnešním hlasování 14 zemí včetně České republiky, což ale nestačilo. Devět zemí bylo na jednání expertní skupiny proti a pět se zdrželo. Před dvěma týdny na předcházejícím jednání se přitom o věci ani nehlasovalo. Komise původně navrhovala desetileté prodloužení licence.

Chemickou látku glyfosát, která se používá v přípravcích na odstraňování plevele, Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny označuje za pravděpodobně karcinogenní. Naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, považují glyfosát za neškodný.

Látka je aktivní složkou například herbicidu Roundup společnosti Monsanto.

Europoslanci v říjnu ve Štrasburku schválili nezávaznou rezoluci požadující úplný zákaz používání látky do konce roku 2022. Co nejdříve chtějí také zakázat po celé Evropě používání glyfosátu před sklizní.

Český ministr zemědělství Marian Jurečka už v pondělí novinářům řekl, že ČR bude pro prodloužení licence hlasovat. Tím získaný čas by ale podle něj bylo správné využít především k dohodě, jak využívání herbicidu do budoucna výrazně omezit a jakými látkami jej v zemědělství nahradit.

Čtěte také:

Glyfosát sám neškodí, rozkládá se ale na látku podobnou chemické zbrani, varuje expert - Česká republika podpoří na jednání v Bruselu prodloužení evropské licence herbicidu glyfosát, hlavní složky například přípravku Roundup. Koncem října se odborníci členských zemí nedokázali shodnout na tom, jestli tento herbicid dále používat. „Kloním se k variantě prodloužení buď na tři nebo pět let. Revoluční změny v zemědělství jsou často velmi těžko akceptovatelné pro praxi,“ upozornil v pořadu Pro a proti ministr zemědělství Marian Jurečka. Více ZDE

Zdroj: ČTK / ČRo

V červnovém čísle časopisu Odpadové fórum vyšel v rubrice Pod lupou příspěvek, pojednávající o možnosti dovozu odpadních vod ze Slovenska pro jejich řádné vyčištění na našem území. V poslední reakci Michael Barchánek, soudní znalec v oboru odpadů, slíbil, že se vrátí k problematice katalogu odpadů.

Opakovaně ve svých vystoupeních a to již dlouhou dobu hovořím o Katalogu odpadů. Z různých úhlů pohledu, především z pohledu jeho omezené a zcela nejisté použitelnosti pro praktické rozhodování – a to jak původců odpadů, tak i úředníků, kteří mají, také s jeho pomocí, rozhodovat.

Autor kritiky mého červnového příspěvku na počátku diskutované pasáže uvádí, že vyhláška č. 381/2001 Sb. byla v roce 2016 zrušena a nahrazena jinou, ale že „na způsobu používání katalogu a zařazování odpadů se ovšem nic podstatného nemění“.  Vyjděme tedy z tohoto názoru, myslím, že je oprávněný a podívejme se na další text.

Nikde jsem se dosud nedočetl, a to ani oficiálně, ani jinak, co to vlastně ten Katalog odpadů je. Vyhláška, které byl přílohou, byla dle mého názoru jasná a říkala, jakým způsobem se při zařazování do Katalogu konkrétní komodita zařazuje.  Vyhláška byla a je běžně porušována (původci i úředníky), protože se nedodržuje stanovený postup zkoumat primárně technologii, při které odpad vznikl, ale hledí se především na jeho „vzhled“. Což je ovšem jiný problém, byť nikoli marginální (už jsem se setkal s případy, kdy vadné zařazení mělo pro původce velmi nepříjemné následky).

Mnohokrát jsem se ptal, zda je Katalog závazný seznam, kam se musím s každým odpadem vejít, nebo je to jen pomůcka pro orientaci nebo je to něco úplně jiného. A nyní jsem se to v názoru ministerského úředníka (nebo je to stanovisko MŽP?) snad konečně dozvěděl.  V textu je uvedeno, že „Katalog odpadů neurčuje to, zda je něco odpadem či nikoliv, jedná se pouze o seznam, do kterého lze zařadit jednotlivé věci naplňující definici odpadu.“ A dále se pokračuje, že „nemůže být v rozporu se zákonem o odpadech, i kdyby v něm uvedenou položku nebylo možné využít.“

V případě položek, katalogových čísel, u kterých je napsáno „odpadní voda….“, „oplachová voda….“ či „průsaková voda ….“ nelze ovšem takovéto tvrzení přijmout.  Uvedené vody totiž „definici odpadu“ nenaplňují a naplnit nemohou a je tedy nejasné, proč by měly v tomto seznamu vůbec figurovat. Stejně tak je nejasné, proč by v tomto seznamu, který je součástí obecně závazného právního předpisu, měly být „položky, které nelze využít“. Osobně si dovolím vyjádřit názor, že se autor, nevím, zda vědomě či nikoli, snaží obhájit neobhajitelné.

V závěru článku je uvedeno, že na MŽP evidují dotazy původců odpadů, směřující k použití Katalogu, ale „s obdobným pochybením na straně představitelů kontrolních orgánů se nesetkáváme“. Asi ne, ale je to proto, že běžní úředníci si většinou, a já se jim moc nedivím, nelámou hlavu jakoukoli filosofií nad předpisem. Je tam odpadní voda napsána? Je. Tak je to odpad a kdo si to nemyslí, tak se s námi může soudit. Což se ovšem děje v této věci jen zcela zřídka, protože je pohodlnější „sklapnout kufry“ a myslet si svoje. Protože soud si celkem logicky nalistuje Katalog, najde příslušnou položku, moudře pokývá hlavou v taláru a rozhodne ve smyslu uvedeného textu. Bohužel se podobně obvykle zachová i odvolací orgán ve správním řízení, byť ten by dle mého názoru měl mít odborné erudice trochu víc.

Závěr místo obvyklé odpovědi:

I v tomto případě opakuji svůj znalecký názor – seznam odpadů, zvaný Katalog, který je obecně závazným právním předpisem, je v některých položkách, které se týkají vod, nezákonný, protože tam takovéto položky jsou zařazeny v rozporu s ním. Hlavním problémem této zjevné vady je ovšem skutečnost, že tím je jeho užívání v úřední praxi nejisté a často vadné. Setkal jsem se s tím ve své profesní kariéře několikrát. Pokud ovšem budou odborné názory ministerských úředníků takové, jaké se lze dočíst v říjnové rubrice „Ohlas čtenářů“, není prakticky naděje, že se situace změní.

Poznámka.

Zdá se mi, že „tvůrčím způsobem“ se dá vykládat nejen ústava, ale i jakýkoli jiný předpis.

Související článek:

• POD LUPOU: Dovoz odpadních vod ještě jednou (3.11.2017)

• Dovoz odpadních vod (23.8.2017)

• Dovoz odpadních vod ze zahraničí a zákon o odpadech (27.10.2017)

Autor: Ing. Michael Barchánek