Nové baterie, které vyvinuli odborníci z University of California disponují anodou na bázi křemíku, které získávají z odpadních skleněných lahví. Díky tomu mají mnohem větší kapacitu. „Začali jsme s odpadem, který směřoval na skládku, a vytvořily baterie, které mají větší kapacitu, rychleji se nabíjejí a jsou stabilnější než komerční knoflíkové bakterie,“ komentoval to vedoucí výzkumník Changling Li. Vědci k výrobě těchto anod použili třístupňový proces, který začíná rozdrcením skleněných lahví na jemný bílý prášek. Potom následuje tzv. magneziotermická redukce, při níž je oxid křemičitý transformován na nanostrakturovaný křemík. Nakonec jsou částice nanokřemíku „potaženy“ uhlíkem. Více Making Batteries From Waste Glass Bottles

Vodou se snaží šetřit 86 procent Čechů, hlavně kvůli úspoře peněz. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Ipsos, ve kterém odpovídalo 1000 obyvatel Česka. Sucho jako problém vnímá 76 procent z nich. Například Pražané platí na vodném a stočném 85,42 koruny za metr krychlový, což je blízko celostátnímu průměru.

"Nejvíce vodou v České republice šetří lidé starší 50 let, z této skupiny je to až 95 procent. Naopak méně šetří vodou mladí do 29 let, a to jen 73 procent z nich. Souvisí to s vnímáním sucha jako problému dnešní společnosti, mladí lidé totiž považují sucho a nedostatek vody za menší problém než starší lidé," uvedl ředitel komunikace agentury Ipsos Tomáš Macků.

Většinou ale Češi šetří nikoliv kvůli snaze chránit planetu, ale z ekonomických důvodů. Skoro tři čtvrtiny odpovídajících v průzkumu uvedlo, že jim jde o finanční úsporu. Téměř 44 procent respondentů uvedlo, že chtějí pomoci životnímu prostředí. Strach z nedostatku vody vede k šetření zhruba čtvrtinu dotázaných. Pro zhruba 18 procent odpovídajících je šetření vodou společenským minimem, které by měl automaticky dodržovat každý. Nejvíce vodou šetří středoškoláci bez maturity, nejméně lidé se základním vzděláním. Největší obavy z dopadů na životní prostředí jsou u vysokoškoláků.

"Zajímavé jsou důvody uváděné těmi, kteří vodou podle vlastních slov nešetří. Zhruba 41 procent uvedlo asi nejprostší důvod, tedy ten, že nad podobnou otázkou nikdy nepřemýšleli. Asi 21 procent dotázaných si pak myslí, že díky šetření vodou neušetří peníze a přes 15 procent neví, jakým způsobem by mohli vodou šetřit. To, že si myslí, že je vody dostatek, uvádí pak jako důvod jen necelá čtyři procenta z těch, kteří vodou nešetří," doplnil zakladatel projektu Voda základ života Jiří Hauptmann.

Podle loňského průzkumu, který zveřejnila společnost AdHackers, vnímali Češi nedostatek pitné vody jako čtvrté nejzávažnější téma za přílivem uprchlíků, hrozbou války a kriminalitou. Podle 41 procent lidí bylo sucho reálným problémem, pro 21 procent budoucí hrozbou.

Spotřeba vody v pražských domácnostech činila podle údajů Pražských vodovodů a kanalizací loni 108 litrů na osobu a den. V ostatních regionech je nižší. Nejvíce vody se vypotřebuje při osobní hygieně a sprchování, dále pak při splachování toalety a úklidu nebo praní.

Zdroj: ČTK

V červenci 2017 Jihlava spustí zkušební třídění použitých olejů a tuků. Vytříděné oleje a tuky najdou další využití. Po zpracování poslouží například jako ekopalivo nebo průmyslová maziva.

V kontejnerových stáních v oblasti města Na Slunci radnice rozmístí 120litrové nádoby s otvorem ve víku, kterým bude možné vhazovat nádoby s použitým olejem a jedlými tuky. Ideální je, aby oleje byly v uzavřených plastových obalech, např. v PET lahvích.

„Do těchto kontejnerů patří použité oleje a tuky z domácností, např. fritovací olej nebo olej po smažení či ztužené jedlé tuky. Rozhodně sem nepatří technické oleje, převodové, tlumičové či motorové, různá maziva a kapaliny,“ upozorňuje Katarína Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí.

Služby města Jihlava na náklady společnosti pro pilotní projekt umístí 25 nádob do ulic Na Slunci. „Podle výsledků pilotního projektu může být v budoucnu rozšířen svoz jedlých olejů a tuků do dalších částí města,“ předpovídá Katarína Ruschková. Už nyní mohou obyvatelé oleje a tuky přinášet do všech sběrných dvorů.

Vytříděné oleje a tuky najdou další využití. Po zpracování poslouží například jako ekopalivo nebo průmyslová maziva.

Nepotřebné oleje a tuky není vhodné vylévat doma do dřezu nebo záchodu, tuky v kanalizaci tuhnou a tvoří hrudky, s dalšími nečistotami v odpadních cestách vytváří hustý, neprostupný povlak. Ten se v kanalizaci rozkládá, což má za následek mimo jiné i urychlení koroze kanalizačního potrubí. Jsou známé i případy, kdy velké množství tuků vylitých do kanalizace zablokovalo část technologie čistírny odpadních vod. Stává se to například o vánočních svátcích, kdy tisíce domácností v jednom čase do kanalizace vypustí oleje po smažení.

Členské státy rozhodovaly o budoucnosti velkých spalovacích zařízení - LCP, tedy o elektrárnách a teplárnách o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW. Kromě uhelných zdrojů se nová legislativa týká také elektráren spalujících biomasu, plyn, rašelinu či ropu.

Novinka je součástí evropské legislativy, která si klade za cíl snížit dopad velkého průmyslu na životní prostředí. Stanovuje emisní limity na základě využívání nejlepších dostupných technologií, které jsou pro jednotlivé průmyslové oblasti podrobně popsány v technických dokumentech BREF (Best REFerence).

Dokumenty LCP BREF stanovují limity emisí vypouštěných do vzduchu pro oxidy dusíku (NOx), oxid siřičitý (SO2), prach a poprvé také rtuť (Hg). Limity se týkají také znečištění vody kadmiem či rtutí.

Pro české hnědouhelné elektrárny bude největší výzvou především snížení emisního stropu pro oxidy dusíku na maximálně 175 mg/Nm3.

Od schválení a publikování nových dokumentů LCP BREF budou mít firmy čtyři roky na to, aby nainstalovaly technologie, které sníží emise na požadovanou úroveň. Jak to bude vypadat v praxi také záleží na tom, jak se navržené limity praxi použijí na národní úrovni či jak budou fungovat povolovací orgány, v případě ČR to jsou Krajské úřady.

Firmy si ve specifických případech mohou zažádat o výjimku, ale musejí dokázat, že by náklady na nové technologie byly neúměrné přínosům pro životní prostředí. Každá elektrárna pak musí projít komplexním povolovacím řízením, výjimky již nebude možné udělovat automaticky a plošně.

Byla například na poslední chvíli ještě dojednána výjimka pro teplárny do 200 MW, přísnější limity budou moci splnit až o tři roky později.

Nejvyšší kontrolní úřad uspořádal dne 27. dubna 2017 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR mezinárodní seminář s názvem Výzvy v oblasti udržitelné energie. NKÚ zde představil své projekty, které vznikly v rámci pracovní skupiny pro audity v oblasti životního prostředí organizace INTOSAI (INTOSAI WGEA). Ta v současnosti sdružuje 77 nejvyšších kontrolních institucí z celého světa. Semináře se zúčastnili zástupci nejvyšších kontrolních institucí Číny, USA, Polska, Slovenska a zástupce Evropského účetního dvora. Mezi pozvanými hosty nechyběli kromě poslanců a senátorů ani zástupci Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu.

„Nejsme jen týmem auditorů, který kontroluje účelnost, efektivnost a hospodárnost vynaložených peněz. Rozvíjíme i naše expertní dovednosti a chceme v rámci mezinárodní spolupráce posouvat oblast auditu dál. Soustředíme se přitom zejména na aktuální problémy, které máme společné s dalšími zeměmi,“ uvedl na semináři prezident NKÚ Miloslav Kala. Cílem semináře bylo představit mezinárodní aktivity NKÚ a otevřít diskusi o trendech a výzvách v oblasti obnovitelných zdrojů energie, úspor energie a rozvoje udržitelné energie.

Prvním projektem NKÚ v této oblasti byl projekt Udržitelná energie. Spolupracovaly na něm nejvyšší kontrolní úřady z Austrálie, Estonska, Kanady, Maroka, Norska, Polska a Velké Británie. Výsledkem je příručka Audit v oblasti udržitelné energie. Metodiku z této příručky používají zahraniční kontrolní instituce při svých kontrolách. Příklady takových auditů na semináři představila zástupkyně Národního kontrolního úřadu Číny.

NKÚ na základě této metodiky provedl v roce 2014 kontrolu peněžních prostředků určených na podporu energie z obnovitelných zdrojů (kontrolní závěr ZDE). Zjistil například, že podpora fotovoltaiky jako jednoho z nejdražších zdrojů činila v roce 2013 přibližně 66 % nákladů na provozní podporu všech obnovitelných zdrojů energie. Přitom fotovoltaické elektrárny vyrobily v tomto roce pouze asi 22 % elektřiny produkované z obnovitelných zdrojů. Navíc v kontrolovaných letech 2009 až 2012 v ČR oproti ostatním zemím EU neúměrně vzrostla produkce energie z těchto elektráren, a to celkem o 2 320 %.

NKÚ na tento první projekt navázal projektem Úspory energií. Jeho výsledky představil na podzim loňského roku v Jakartě na zasedání INTOSAI WGEA. V jeho rámci vznikla studie zaměřená na problematiku úspor energií a její možné využití v kontrolní činnosti. Na tomto tématu s NKÚ spolupracovaly například kontrolní instituce USA, Číny a Slovenska. Zástupce Vládního auditního úřadu USA na semináři ocenil přínos tohoto projektu a možnost sdílení zkušeností v další práci kontrolorů.

Aktuálně se NKÚ věnuje oblasti auditu životního prostředí v projektu Zelená města – udržitelný rozvoj měst. Jako spoluřešitelé se přihlásili zástupci nejvyšších kontrolních institucí Číny, Filipín, Indonésie, Maroka, Slovenska a USA. Na všech projektech pracoval tým kontrolorů NKÚ pod vedením člena NKÚ RNDr. Petra Neuvirta.

Význam nejvyšších kontrolních institucí při hledání řešení pro aktuální výzvy v oblasti energetiky, klimatických změn a udržitelného rozvoje vyzdvihl na semináři zástupce Vládního auditního úřadu USA.

Dokument ke stažení:

Audit v oblasti udržitelné energie - příručka pro nejvyšší kontrolní instituce (pdf, 2126 kB)

Zhruba tři tisíce obnovitelných zdrojů budou muset úřady prověřit kvůli takzvané překompenzaci. Tedy toho, že kombinace investiční podpory a dotovaných výkupních cen u některých zdrojů není příliš vysoká.  Kontrola však nemůže začít hned. Ministerstvo průmyslu v současnosti připravuje mechanismus, jak bude prověrka probíhat. Konkrétní podoba není zatím známa, přičemž první vlna kontrol musí být dokončena nejpozději do února 2019. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Plýtvání potravinami je v současné době hojně diskutovaným globálním problémem. Dle dat sesbíraných v projektu FUSIONS se v Evropské unii ročně vyhodí zhruba 88 milionů tun potravin. Češi přitom patří mezi největší plýtvače v Unii. Podle průzkumu se z českých domácností nejvíce vyhazuje ovoce, zelenina a pečivo. Pomoci změnit to by mohly šikovné aplikace do chytrých telefonů, o které má zájem více než pětina populace.

Nejvíce takzvaného food waste podle odborníků nevyprodukují hypermarkety a jiní prodejci potravin, ale domácnosti a jednotlivci, u nichž osvěta v tomto směru stále pokulhává. „Lidé o tomto problému většinou vědí, ale neví, jak ho řešit. Pro někoho třeba může být těžké odhadnout, kolik surovin musí nakoupit, aby mu to vyšlo na určitý počet porcí. Jindy se zase lidé nechají unést zbožím v akci, nakoupí více, než jsou schopni spotřebovat, a přebytečné potraviny se jim pak jednoduše zkazí,“ uvedl Roman Mazák ze sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek Družstva CBA CZ.

To, že si lidé jsou zbytečného plýtvání jídlem vědomi, dokládají výsledky průzkumu společnosti IPSOS provedeného v roce 2014 pro konferenci FOOD WASTE. Dle výzkumu považuje 60 % lidí plýtvání a vyhazování potravin za nejvážnější problém týkající se jídla. Nejhorší jsou v ohledu vyhazování potravin spíše mladší lidé z velkých měst, naopak nejméně jídlo vyhazují senioři. Nejvíce se pak plýtvání týká ovoce, zeleniny a pečiva.

Snížit odpad z potravin pomohou mobilní aplikace

Ke snížení odpadu z potravin v současnosti přispívají například Národní potravinové sbírky, při nichž mohou lidé věnovat potraviny různým neziskovým organizacím pomáhajícím například seniorům či lidem bez domova. „Hypermarkety a jiní prodejci se zase snaží omezit plýtvání tím, že potraviny blížící se expirační lhůtě darují potravinovým bankám, kterých v České republice funguje hned třináct,“ doplnil Roman Mazák.

Nedávný průzkum společnosti IGD navíc ukázal, že více než pětina lidí (22 %) má zájem o mobilní aplikace, jež by jim pomohly snížit plýtvání potravinami. Přestože jsou podobné aplikace dostupné i dnes, není jich mnoho. Například „appka“ Love Food Hate Waste dostupná přes Google Play pomáhá omezit plýtvání nabídkou mnoha receptů využívajících kuchyňských zbytků či praktickým počítadlem surovin pro daný počet porcí. Vedle aplikací zaměřených na pomoc s plýtváním v domácnosti se pak začínají lokálně prosazovat i takové, které pomáhají s přebytky jídla například v restauracích či pekárnách. Třeba v Berlíně mohou lidé využít appku MealSaver, díky níž se každý den dozvědí, která restaurace v okolí nabízí za sníženou cenu přebytečné pokrmy. Vybranou porci si pak přes aplikaci v mobilu jednoduše zamluví. Podobná aplikace usilující o záchranu jídla, jež by se jinak vyhodilo, přitom funguje také ve Velké Británii a Skandinávii a vzniká i ve Spojených Státech.

AVÍZO Vodní blahobyt v České republice podle ministra životního prostředí skončil a i když jsme podle něj připraveni na povodně, u sucha to neplatí. Pomůže nový dotační program s názvem Dešťovka, který ministerstvo vyhlásilo? Jsou lidé dostatečně motivování k tomu, aby přestali plýtvat pitnou vodou? Stačí k tomu rozdělení finančních dotací? Jan Moláček se zeptá Petra Valdmana, ředitele Státního fondu životního prostředí ve Dvaceti minutách Radiožurnálu po 17 hodině. Záznam rozhovoru ZDE.

Státní fond životního prostředí ČR informuje žadatele/příjemce o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, že dne 1. 5. 2017 nabyde účinnosti čtvrtá verze Metodického pokynu pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014-2020, vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj (Pokyn MMR).

Tento metodický pokyn stanovuje za cíl harmonizovat postupy při zadávání zakázek žadateli o dotaci/příjemci dotace, kteří při realizaci projektů spolufinancovaných z Evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014-2020 zadávají zakázky. Z tohoto důvodu bude s účinností od 1. 5. 2017 vydána aktualizovaná šestá verze dokumentu upravujícího zadávání zakázek v Operačním programu Životní prostředí 2014-2020, jenž bude nově nést název Pokyny pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014 – 2020 (Pokyny OPŽP). Tyto Pokyny OPŽP doznají kromě změny názvu dalších zásadních změn, a to jak v postupech pro zadávání zakázek, kdy se Pokyny OPŽP nebudou s ohledem na povinnou harmonizaci odchylovat od Pokynu MMR, tak i v oblasti kontroly ze strany zprostředkujícího subjektu, kdy bude zadavatel povinen podstoupit tzv. interim kontrolu.

Cílem interim kontroly bude posouzení souladu nabídky vybraného dodavatele se zadávacími podmínkami a správnosti postupu zadavatele při vyloučení účastníka (účastníků) výběrového/zadávacího řízení, a to v době po rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a zároveň před uzavřením smlouvy na zakázku/veřejnou zakázku. Tato kontrola bude dopadat pouze na zadavatele zadávající nadlimitní veřejné zakázky; zakázky vyšší hodnoty, jejichž předpokládaná hodnota dosahuje nejméně hodnoty nadlimitní sektorové veřejné zakázky podle příslušného nařízení vlády; případně na vyžádání zprostředkujícího subjektu. Poskytnutí součinnosti ze strany zadavatele při provedení interim kontroly je podmínkou pro další pokračování v administraci projektu.

Dokument ke stažení:

Pokyny pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014-2020

Zdroj: SFŽP

Vědci řeší, jak ekologicky pohřbít 7 miliard budoucích mrtvých. Na mezinárodní konferenci ve Vídni se sjelo přes 14 tisíc vědců, kteří se zabývají neživou přírodou. Kromě jiného byla tématem i otázka vlivu lidských pohřbů na životní prostředí. Právě tam představil Ladislav Šmejda z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity projekt, který se zabývá pohřbíváním a chemickou stopou lidských těl v půdě. Záznam pořadu ČRo Leonardo ZDE (od 15 minuty).

Ve Věstníku Evrospké unie vyšlo Nařízení Komise (EU) 2017/735 ze dne 14. února 2017, kterým se přizpůsobuje technickému pokroku příloha nařízení (ES) č. 440/2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. Nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení ve věstníku.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise (EU) 2017/735 ze dne 14. února 2017...

Do projektu je přímo zapojeno 33 domů, což čítá téměř 1 200 bytů. Sběr je zaměřen na rostlinnou složku bioodpadu. Počítá se především s bioodpadem vznikajícím v kuchyních. Do nádob se mohou dávat i zbytky rostlin, hlína, tráva, rozřezané větvičky, umaštěné papíry, prostě cokoliv, co je rostlinného původu a po vhození do kompostu se dokáže rozložit.

V rámci projektu bylo rozmístěno 38 hnědých nádob, nejčastěji s objemem 240 litrů. Většina z nich je uzamčena. Jedná se o speciální nádobu, která je provětrávaná v horní části konstrukce. Zpočátku je svoz stanoven 1x týdně, počítá se s navýšením až 2x týdně. Bioodpad je odvážen do průmyslové kompostárny Úholičky.

Realizace projektu je zajišťována ve spolupráci se společností Pražské služby. Výsledky a zkušenosti z projektu budou podkladem pro postupné zavádění celoplošného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu na území hlavního města Prahy.

Evropská komise vyzvala Českou republiku, aby upravila své vnitrostátní předpisy týkající se odpovědnosti za životní prostředí. Komise to uvedla v pravidelném měsíčním přehledu prohřešků členských států vůči unijní legislativě. Pokud Česko do dvou měsíců odpovídajícím způsobem nezareaguje, může komise věc předložit unijnímu soudu.

Česká republika má podle unijní exekutivy do svého vnitrostátního práva správným způsobem převzít pravidla o přezkumném řízení. Ta mají zajistit, že příslušné orgány budou reagovat na podněty občanů a nevládních organizací a přijmou na jejich základě odpovídající opatření proti možným škodám na životním prostředí.

"Osoby postižené škodami na životním prostředí nebo pravděpodobně postižené osoby by měly být oprávněny požádat příslušný orgán, aby v jejich případě konal," stojí v příslušné směrnici s tím, že k jejímu účinnému provádění by měly mít příležitost přispívat i nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí.

Komise dnešním vydáním odůvodněného stanoviska posunula do další fáze několikastupňový proces, který může skončit až před Soudním dvorem EU. Poprvé bylo Česko na špatné převedení směrnice o odpovědnosti za životní prostředí z roku 2004 upozorněno loni v dubnu.

Česko má také dva měsíce na to, aby své národní předpisy uvedlo do souladu se směrnicí o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Stát se to mělo už k 1. červnu 2015. "České orgány oznámily mnoho vnitrostátních prováděcích opatření, ale řada ustanovení této směrnice zjevně dosud nemá svůj protějšek v národní legislativě," upozornila dnes komise.

Zdroj: ČTK

Tedy zhruba o deset procent víc, než je pro tuto oblast v rozpočtu letos. Návrh dnes schválila na jednání v Liberci Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Návrh rozpočtu je o 1,2 miliardy korun vyšší, než počítal původní střednědobý výhled schválený loni, řekl po jednání rady novinářům místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který návrh předloží kabinetu.

"Schválený rozpočet je součástí našich snah o finanční stabilizaci systému vědy a výzkumu a také vytvoření podmínek pro jeho další rozvoj. Je v něm také zohledněna neuspokojivá situace v podpoře aplikovaného výzkumu nebo nutnost finanční udržitelnosti vybudované vědeckovýzkumné infrastruktury," řekl Bělobrádek. Díky navýšení rozpočtu by si podle něj měla výrazně polepšit Akademie věd ČR, víc peněz ale půjde na podporu výzkumu i prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu.

Rada se dnes zabývala i novou metodikou hodnocení výzkumných organizací, která by měla klást větší důraz na kvalitu výzkumu než na jeho kvantitu. Velký důraz je kladen na aplikovaný výzkum. "Rozhodně to ale nebude na úkor základního výzkumu," ujistil vicepremiér, podle něhož by víc peněz mělo jít do podpory vědy a výzkumu i v dalších letech. Pro rok 2019 by měl dát stát do této oblasti 37,6 miliardy korun a v následujícím roce 39 miliard. Podle Bělobrádka je třeba se připravit na prudký pokles objemu peněz z fondů EU po roce 2020.

Výpadek evropských peněz by podle rektora Technické univerzity v Liberci Zdeňka Kůse mohly nahradit peníze soukromých firem. Právě liberecké univerzitě se daří s firmami na výzkumu spolupracovat.

"Evropská i naše legislativa ale univerzitám brání, aby si z těchto neveřejných zdrojů vydělaly víc než jen omezené procento - což je zhruba pětina příjmů. Je to hloupé, protože bychom byli schopni pro ty firmy dělat daleko víc, jenže nemůžeme. Snažíme se to změnit několik let, ale marně," řekl Kůs. Za problém považuje i to, že si firmy většinou tyto náklady nemohou odepsat z daní. I to by podpoře vědy a výzkumu mohlo v budoucnu pomoci.

"V současné době je možné odečíst si náklady na vědu a výzkum, je s tím ale velký problém, protože finanční správa uznává jen část a je s tím velká nespokojenost v privátním sektoru," řekl Bělobrádek. Finanční správa podle něj uznává jen výzkum v laboratořích, výzkum a vývoj v průmyslových podnicích, kde jsou vědci spíš v montérkách než v bílých pláštích, ale uznat nechtějí. Vicepremiér chce proto o změně jednat s ministerstvem financí. "Abychom, tak jako to je v Rakousku, navrhli přístup, kdy se uznávají peníze, které jsou opět reinvestovány v České republice do vědy a výzkumu," dodal.

Zdroj: ČTK