Máte již uzavřenou smlouvu o dílo na realizaci projektu a nejdou vám do monitorovacího systému IS KP14+ vložit podklady k Rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD)? Nebo vám v monitorovacím systému cokoliv nefunguje a brzdí se tak zahájení realizace a financování vašeho projektu? Pak přijďte na Státní fond životního prostředí ČR, kde vám poradí, jak na to.

Příjemcům dotací SFŽP nabízí asistenční služby k práci s monitorovacím systémem. Tato nabídka se týká pouze projektů s uzavřenou hlavní realizační smlouvou. Každé úterý v době od 12 do 15 hodin budou na SFŽP ČR k dispozici metodici, projektoví a finanční manažeři, kteří vám rádi pomohou s vyplňováním dat do IS KP14+. Přímo za jejich asistence budete moci do systému vložit podklady, vyplnit potřebné informace a doladit technické detaily.

Nezapomeňte si proto s sebou přinést všechny podklady, které budete při vkládání a vyplňování potřebovat. Máte-li o asistenční služby zájem, ohlaste se e-mailem svému projektovému manažerovi (v kopii dagmar.neradova@sfzp.cz) a domluvte si konkrétní termín. Pilotně Fond začíná již v týdnu od 1. 5. 2017.

Informace pro žadatele k RoPD light i hard jsou na webu SFŽP - ZDE

Zdroj: SFŽP

Program LIFE již čtvrt století poskytuje podporu projektům v oblasti životního prostředí a klimatu v Evropské unii. Od roku 1992 bylo v EU zrealizováno více než 4 600 projektů za 5 miliard eur. V České republice bylo v programu LIFE od roku 2004 , kdy jsme vstoupili do EU, schváleno 14 projektů, které mají pozitivní dopad na životní prostředí.

Toto číslo nás dosud řadilo k horšímu evropskému průměru. Ministerstvo životního prostředí, jako národní kontaktní místo pro program LIFE v České republice, proto již vloni zesílilo systémovou podporu všem zájemcům o program s jasným cílem posunout české žadatele na vyšší příčky v tabulce úspěšnosti podaných žádostí.

Intenzivní podpora MŽP nespočívá jen v možnosti kofinancování projektů a příspěvku na zhotovení projektové žádosti. Pracovníci Národního kontaktního místa také průběžně informují o programu a realizovaných projektech na webových stránkách, poskytují poradenství a osobní konzultace zájemcům o LIFE, pořádají informační semináře pro žadatele v různých městech ČR a administrují vyhlašování a hodnocení národní výzvy.

Díky tomu se v roce 2016 čísla výrazně zlepšila. V České republice byl v rámci národní výzvy ze sedmnácti podaných projektů udělen příslib kofinancování šesti, které dosáhly nejvíce bodů a zároveň splnily předpoklad, že uspějí v evropské výzvě. Pokud tyto projekty Evropská komise definitivně schválí, čeká na ně vedle finanční podpory od EU i příspěvek od Ministerstva životního prostředí ve výši 48 miliónů korun.

„Na základě dnes známých informací očekáváme, že Evropská komise nakonec podpoří 4-5 českých projektů v celkovém objemu rozpočtu 427 mil. Kč,“ říká ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski a pokračuje: „Pokud se tento předpoklad v evropské výzvě naplní, půjde o rekordní počet schválených projektů českých žadatelů v jedné výzvě.“

Česká republika se tak posune v počtu schválených projektů do horních pater pomyslné evropské tabulky. Přiblížíme se zemím jako např. Itálie nebo Španělsko, které jsou tradičně nejúspěšnější, a dostaneme se na úroveň Francie, Německa nebo Řecka, za nimiž jsme ještě nedávno značně zaostávali.

Výrazně zvýšený počet schválených žádostí potvrzuje, že finanční podpora a systematická práce se žadateli se vyplácí. Národní výzva se stala jedním z významných motivačních nástrojů, který vede ke zvyšování počtu projektových žádostí předkládaných do řádné výzvy programu LIFE. Průběžná podpora MŽP pak vede předkladatele k přípravě žádostí v dostatečném časovém předstihu, aby jejich plány a návrhy byly propracovanější, provázanější a mohly lépe uspět v silné konkurenci předkladatelů z ostatních evropských zemí a v konečném důsledku tak svými projekty dále významně zlepšovat stav životního prostředí u nás.

Bližší informace o programu LIFE jsou dostupné zde.

Zdroj: MŽP

Velká část z nákupu, kterou si přineseme domů, putuje po vybalení do odpadkového koše. Potravinové obaly jsou nejen zátěží pro životní prostředí, ale i výdaj navíc pro spotřebitele a stále více lidí už nechce platit za nákup odpadků. Tohoto trendu se rozhodla využít česká firma Arancia, která přišla s ojedinělým projektem, jenž umožňuje velkým i malým obchodům prodávat potraviny bez jednorázových obalů. Její koncept MIWA je detailně propracovaný systém balení, distribuce i prodeje potravin tak, aby si zákazník odnesl z obchodu pouze tolik zboží, kolik skutečně potřebuje, a navíc v obalu, který nemusí vyhodit a může ho znovu použít. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Nacházíme se v době plastové, jejímž symbolem je lahev z polyethylen tereftalátu stará nyní přes 40 let. PET je geniální vynález pánů Whinfielda a Dicksona z roku 1941, ale lahev z něj vyvinul až Nathaniel Wyeth o třicet let později. Jediný problém týkající se PETu je jeho velmi nízká výrobní cena a snadná dostupnost, což vytváří podmínky pro jeho nadvýrobu. Toto, společně s nedostatečně odpovědným chováním společnosti vůči plastovému odpadu, způsobuje ekologickou nerovnováhu. V ideálním případě by totiž 90 % plastu mohlo zůstat v cyklu znovuvyužití výrobků a recyklace. A to se stalo cílem aktivit PET-MATu. Více ZDE

Začátkem příštího týdne (24. až 25. dubna) se uskuteční další zasedání evropského výboru pro Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Tématem bude například výměna názorů týkající se zprávy o minimálních zásadách pro průzkum a těžbu uhlovodíků s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení nebo strategie pro nízkoemisní mobilitu. V příštím týdnu se sejdou také ministři životního prostředí (25.-26. dubna) na neformálním jednání, tématem bude oběhové hospodářství a ochrana klimatu.

Program ENVI 24. - 25.4. 2017:

• Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a změna nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

• Výměna názorů s Komisí ohledně zprávy o účinnosti doporučení 2014/70/EU o minimálních zásadách pro průzkum a těžbu uhlovodíků (jako je plyn z břidlic) s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení (COM(2016)0794)

• Výměna názorů s Komisí o programu REFIT v souvislosti s ekoznačkou/systémem EMAS

• Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu

• Veřejné slyšení o přidané hodnotě EU v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin

• Přehled celého program - ZDE

Závěry druhé fáze rozsáhlého geologického průzkumu ložiska lithia na Cínovci nyní na burze zveřejnila australská společnost European Metals. Vyplývá z ní, že těžba největšího ložiska v Evropě by měla být i přes hlubinný způsob těžby jednou z nejméně nákladných na světě. Studie zatím počítala s jedenadvaceti roky provozu dolu, během kterých by se vytěžilo deset procent z celkem 656 milionů tun rudy. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Evropská komise zahájila v polovině března veřejnou konzultaci týkající se hodnocení Evropského celního seznamu chemických látek (ECICS). ECICS je informační nástroj, který svým uživatelům umožňuje jednodušší identifikaci a klasifikaci chemických látek. Hodnocení ECICS se zaměřuje na evaluaci jeho efektivnosti, účinnosti, soudržnosti, udržitelnosti a relevanci. Komise prostřednictvím této veřejné konzultace umožňuje zainteresovaným subjektům vyjádřit se k ECICS a posoudit jeho fungování. Své náměty a názory je možné podávat do 6. června 2017. Více o konzultaci ZDE

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Ostravě uložili pokutu 150 tisíc korun společnosti, která ve svém závodě použila při výrobě přípravek, který obsahoval až 90 % těkavých organických látek (VOC).

Podle platného integrovaného povolení však mohla firma využívat na daném zařízení pouze přípravky s nulovým obsahem těchto látek. Po dobu používání tohoto přípravku došlo ke zvýšení úniku plynných znečišťujících látek do ovzduší.

„Tímto nezákonným konáním se firma dopustila správního deliktu podle zákona o integrované prevenci. Zvolili jsme relativně nízkou výši pokuty, protože firma tento přípravek používala pouze několik dnů. Společnost se proti uložení sankce neodvolala a rozhodnutí inspekce nabylo 11. 4. právní moci,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Společnost ale už inspektory pokutována v minulosti byla. V roce 2016 jí inspektoři oddělení ochrany ovzduší uložili sankci ve výši 130 tisíc korun, opět za porušení zákona o integrované prevenci. Provozovatel zdrojů znečišťování ovzduší neprováděl kontrolní měření účinnosti filtru s aktivním uhlím tak, jak mu stanovoval schválený provozní řád.

Víte, že od 1. 10. 2016 máte povinnost aktualizovat protokoly o nezařazení objektu do režimu závažných havárií a jako stávající provozovatelé máte provést nové zařazení?

Zákon o prevenci závažných havárií (PZH) zná česká legislativa již mnoho let, od roku 1990. Za dobu své platnosti prošel pěti změnami, novelami, přičemž ta poslední nabyla účinnosti 1. 10. 2016. Zákon o PZH je bezesporu velice důležitým předpisem, nicméně jeho dodržování je v mnoha firmách dosud opomíjeno. Jeho aplikace do praxe je vázána na nakládání s chemickými látkami a směsmi (CHLaS), které jsou ve firmě a jejích provozovnách používány.

Podstatou ustanovení zákona je předcházet haváriím v průmyslových podnicích s ohledem na předcházení mimořádným událostem.

V dnešní době na sebe jednotlivé podniky, především v průmyslových zónách, navazují. Proto musí být informace o druzích chemických látek a jejich množství jasně nadefinované. Tyto informace se předávají příslušnému krajskému úřadu, aby jím mohlo být posouzeno například i riziko dominového efektu při havárii v jednom z podniků na daném místě ve vazbě na danou lokalitu.

V případě zákona o PZH musí podnik splnit několik základních povinností:

• zpracovat seznam CHLaS a z něho vybrat ty látky a směsi, které spadají pod výpočet v rámci PZH (vždy jsou to látky alespoň s jednou nebezpečnou vlastností definovanou zákonem o PZH, nejedná se nutně o každou nebezpečnou CHLaS),

• pokud takovou CHLaS má, přiřadit jí množství v tunách (i když se jedná jen o gramové množství – analogii hledejme u odpadové evidence),

• dále přiřadit koeficient vztažený ke každé jedné určené skupině nebezpečnosti – nelze hledat pouze podle H vět nebezpečnosti, v zákoně jsou také přímo vyjmenované látky, které do hodnocení spadají s vlastním koeficientem,

• provést výpočet a určit zařazení či nezařazení objektu, budovy,

• splnit povinnosti ve vztahu k protokolu a oznámení výsledku zařazení či nezařazení.

Upozorňujeme, že zde není stanovena spodní limitní hranice pro nakládání s vybranými CHLaS, jako je tomu například při povinnosti zpracování havarijního plánu. Pokud nakládáte s  CHLaS příslušnými podle zákona o PZH, musíte zkrátka uvedené povinnosti splnit vždy.

V takřka každé firmě se dnes nakládá s chemickými látkami a směsmi (CHLaS).

Pro představu kdo například spadá pod zákon o PZH:

• ti, kteří mají svářecí soupravu acetylen – kyslík

• ti, kteří mají zásobu pohonných hmot, obecně hořlavé kapaliny třídy 1, 2 a 3

• ti, kteří nakládají s látkami toxickými pro vodní organismy kategorie 1 a 2

• ale i mnozí další …

Jsme připraveni problematiku PZH vysvětlit, pomoci se zařazením CHLaS, vytvořením jejich seznamu a provedením výpočtu. Dále Vás naučíme protokolárně určit nezařazení nebo zařazení objektu/budovy podle zákona o PZH a vyplnění potřebné dokumentace.

Využijte nabídky školení, které pro vás pořádáme v Praze i Olomouci - více ZDE

V rámci poradenství můžeme takový seminář uspořádat i ve vaší firmě.

Neváhejte nás kontaktovat na e-mailové adrese poradenstvi@inisoft.cz nebo telefonicky na +420 485 102 698.

Autor: INISOFT s.r.o.

Rok 2017 může být rokem, který určí, jak bude Evropa dále nakládat s odpady. Evropský parlament totiž v březnu schválil pozici k legislativním návrhům, které mají členské státy posunout k tzv. oběhovému hospodářství. O tom, jaké změny nová legislativa Česku přinese, hovořil Jan Maršák z odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.

Co všechno tedy novely evropských předpisů mění?

Legislativní návrhy, které jsou součástí balíčku, mění šest různých směrnic z oblasti odpadů, obalů a výrobků s ukončenou životností. Evropská komise chce ovšem v novém balíčku vymezit i širší kontext oběhového hospodářství – v doprovodném Sdělení se proto zaměřila na výrobní fázi, design výrobků, opravitelnost výrobků, spotřební fázi, zelené veřejné zakázky, odpadové hospodářství, trh s druhotnými surovinami, prioritní oblasti (plasty, potravinový odpad, stavební a demoliční odpad, kritické suroviny, biomasa a bioprodukty), inovace a investice, monitoring oběhového hospodářství a indikátory.

Změny evropských předpisů zpřísňují podmínky pro skládkování odpadů. Jaké budou mít podle odhadů pozitivní dopady?

Ministerstvo životního prostředí oběhové hospodářství jednoznačně podporuje. Podle odhadů může posilování oběhového hospodářství přinést v České republice přes 40 000 nových pracovních míst. Jde o to nasměrovat odpadové hospodářství od prostého skládkování k přeměně odpadů na zdroje, předcházet vzniku odpadů a začít odpady více materiálově a energeticky využívat.

Hlavní okruhy změn

• Definicezákladních pojmů v oblasti odpadového hospodářství

• Zvyšování cílů pro recyklaci komunálních odpadů, obalových odpadů, nový cíl pro redukci skládkování.

• 60 – 65% pro roky 2025, 2030 – recyklace komunálních odpadů.

• 65 – 70% pro roky 2025, 2030 – recyklace obalových odpadů (nové vyšší cíle pro jednotlivé materiály – vč. hliníku).

• 10% z produkce komunálních odpadů skládkováno.

• Stanovení minimálních požadavků na rozšířenou odpovědnost výrobců (extended producer responsibility - EPR).

• Harmonizace výpočtových metod.

• Stanovení měřícího bodu pro recyklaci odpadů a obalů.

• Harmonizace požadavků na vedlejší produkty a stanovení konce odpadu.

• Zavedení systému „včasného varování“.

• Zavedení registru nebezpečných odpadů.

• Zavedení separovaného sběru bioodpadů.

• Posílení prevence vzniku odpadů.

V ČR se energeticky využívá asi jen 10 % odpadů. Jaký má tato oblast potenciál pro rozvoj? 

Ministerstvo životního prostředí vidí v oblasti energetického využití komunálních odpadů potenciál rozvoje. Podle prognózy nakládání s komunálními odpady do roku 2024 se předpokládá nárůst energetického využití komunálních odpadů na úroveň odpovídající přibližně průměru EU. „Mix“ nakládání s komunálními odpady by v roce 2024 měl v ČR přibližně vypadat: 60 % recyklace – 28 % energetické využití – 12 % skládkování.

Rovněž předpokládané schválení evropského závazného cíle pro omezení skládkování komunálních odpadů ve směrnici o skládkování odpadů může znamenat další impuls pro rozvoj energetického využití odpadů, neboť se dá přepokládat, že ne všechen odpad, který nebude možné skládkovat, se přesune do recyklace. Důležité je rovněž uvést, že ani podle Evropské komise není v EU nadbytek kapacit pro energetické využití komunálních odpadů a Evropská komise ve svém posledním Sdělení k energetickému využití odpadů uvádí, že nedostatek kapacit energetického využití odpadů znamená závislost zemí na skládkování. Nicméně je nutné uvést, že EK nemá rozvoj energetického využití odpadů jako prioritu, a to se promítá do ochoty k financování projektů v této oblasti.

Budou jednotlivé cíle reflektovat rozdíly mezi jednotlivými státy? 

Je předpoklad, že směrnice o odpadech a směrnice o skládkách odpadů budou obsahovat možnost prodloužení lhůty pro dosažení stanovených cílů pro některé státy. O nastavení výjimek se vedou diskuse mezi členskými zeměmi a bude to jedna z klíčových otázek pro posun celého balíčku. 

V jakých oblastech může být pro Česko problematické splnit své závazky?

Pokud nebudou realizovány kroky, které navrhuje ministerstvo životního prostředí v rámci nového zákona o odpadech a v rámci nového Plánu odpadového hospodářství, pak může být ohroženo plnění nových recyklačních cílů pro komunální odpad a rovněž i plnění nového cíle pro redukci skládkování komunálního odpadu.

Jak je na tom nyní ČR s recyklací odpadu v porovnání s ostatními zeměmi EU?

V České republice je míra recyklace komunálních odpadů na úrovni 36 %, což je pod průměrem EU. Vzhledem k návrhu na zvyšování cílů recyklace komunálních odpadů v budoucích letech (2025, 2030), bude nutné recyklaci zlepšit, a to zejména přesunutím recyklovatelných odpadů ze skládek.

Jedním z  požadavků, které vzešly z loňských Dnů teplárenství a energetiky, je právě nutnost zákona o odpadech, který by měl nastavit základní legislativní podmínky pro postupné omezování skládkování a zvyšování využívání odpadu včetně energetického využití při respektování hierarchie nakládání s odpadem a nastavení efektivní výše poplatků za směsný komunální odpad. V jaké fázi je příprava novely zákona o odpadech nyní? 

Pro Ministerstvo životního prostředí je omezení skládkování komunálních odpadů a snížení množství směsného komunálního odpadu prioritní. V rámci naplňování těchto priorit se podařilo upravit legislativu odpadového hospodářství již v roce 2014. V novele zákona o odpadech z tohoto roku bylo stanoveno, že od roku 2024 bude v ČR zakázáno skládkovat využitelné, recyklovatelné a směsné komunální odpady. Jednalo se o průlomovou změnu, která dává jasný horizont pro omezování skládkování v České republice. Na to navázala novela zákona z roku 2015, která stanovila povinnost třídit rovněž bioodpady a kovy. Oblast bioodpadů je nutné do budoucna dále intenzivně řešit. V roce 2014 se podařilo MŽP přijmout nový Plán odpadového hospodářství 2015 - 2024, který rovněž stanovuje jako strategický cíl omezení skládkování odpadů, které MŽP vnímá jako plýtvání surovinami a nejméně vhodný způsob nakládání s odpady.

Na výše uvedené kroky má navázat zcela nový zákon o odpadech, který bude mimo jiné obsahovat i progresivní růst poplatků za skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů. Toto doporučuje opakovaně ČR rovněž Evropská komise. V posledních zprávách pro Českou republiku Evropská komise uvádí, že nízká míra poplatku za skládkování nepodporuje hierarchii nakládání s odpady a umožňuje vysokou míru skládkování komunálních odpadů.

Nový zákon o odpadech prošel v roce 2016 velmi rozsáhlým připomínkovým řízením a byl předložen do Legislativní rady vlády, kde byl opakovaně projednáván. Vzhledem k času, který v současnosti schází do voleb do Poslanecké sněmovny, bylo rozhodnuto ho dále neposunout v legislativním procesu, ale dopracovat ho a připravit pro novou vládu.

O tom, jaké změny nová legislativa Česku přinese, bude na Dnech teplárenství a energetiky, které se uskuteční 25. – 26. 4. 2017 v Hradci Králové, hovořit Jan Maršák z odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY
Kdy: út 25.4. – st 26.4. 2017
Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR
Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

23. ročník nejvýznamnější a největší konference v oboru v České republice, kterou pořádá Teplárenské sdružení ČR, představí novinky, inovace a zajímavá témata v kontextu aktuálních změn. Dny teplárenství a energetiky jsou odborným fórem pro zástupce tepláren, technologických firem, bytových družstev i představitelů měst a obcí. Dvoudenní konference vytváří platformu pro diskuzi významných odborníků, VIP osobností z oboru energetiky, teplárenství i dalších klíčových oblastí hospodářství a zástupců z ministerstev, asociací či vysokých škol. Kromě několika desítek odborných přednášek je součástí akce také doprovodná výstava. Více na: www.dnytepen.cz

Využít recyklovaný PET tak, aby fungoval jako cenný stavební prvek v architektuře, to bylo cílem výzkumného týmu vedeného Ing. arch. Kateřinou Novákovou, která 1. července 2014 na katedře Architektury ČVUT se svým týmem vědců a designerů za finanční podpory společnosti Karlovarské minerální vody a.s. (KMV) projekt PETMAT zahájila.

Projekt PETMAT má díky svým výsledkům velký potenciál změnit pohled veřejnosti na plast jako hmoty zatěžující životní prostředí. Vědeckému týmu se podařilo cestou využití recyklovaného PETu v architektuře transformovat leckdy odsuzovaný plast ve stavební materiál přinášející užitek, který je navíc designově zajímavý. PETMAT ukazuje, že díky moderním technologiím se PET může stát fenomenálním materiálem pro druhotné zpracování.

Týmu se podařilo vyvinout stavební jednotku z recyklátu PET, tzv. PET(b)rick (PET cihla). PET(b)rick vzniká technologií vyfukování (blow-moulding), která je jednou z nejefektivnějších forem zpracování PETu, co se týká poměru hmotnosti a objemu prvku, o což v architektuře mimo jiné jde. Technologie vyfukování má mnoho předností: vyfouknuté „cihly” jsou lehké a plnitelé různým obsahem od písku přes vodu až po svítidla a jiné technologie. Vzhledem ke své lehkosti a možnosti spojovat je k sobě, jsou jako stavební materiál ideální.

Průmyslový vzor plastové cihly PET(b)rick byl registrován v únoru 2015, v květnu 2016 vývojový tým obdržel potvrzení o udělení patentu. Z PET(b)ricků je možné stavět drobnou interiérovou architekturu, sedací prvky, bary, přepážky apod. Architektonické prvky projektu – tzv. PETchairs (PET lavičky) byly poprvé veřejně představeny v množství 17 kusů v českém pavilonu na EXPO 2015 v Miláně a setkaly se s velkým ohlasem.

Projektu PETMAT se vlastně podařilo prodloužit životnost plastových výrobků pomocí jejich designu, z obalů se stal stavební prvek.

„Projekt zajímavě kombinuje vyspělou technologií architektonického navrhování se zavedenou průmyslovou výrobou PET lahví,“ vysvětluje autorka projektu Kateřina Nováková z Fakulty architektury ČVUT. Karlovarské minerální vody projekt podporují nejen finančně (dosud v řádech milionů korun), ale také doporučují tolik potřebné technologické vybavení a poskytují podporu ve formě důležitých kontaktů napříč sektorem výroby a zpracování PETu.

„Jsem nadšen tím, kam se projekt PET MAT za necelé tři roky od svého vzniku posunul, a že dnes můžeme veřejnosti představit společné výsledky a další plány do budoucna. Naše firma investuje dlouhodobě do ekologicky udržitelných aktivit, a i proto jsme společně s ČVUT odstartovali tento projekt, kterým chceme ukázat, že PET je zajímavým a využitelným materiálem nejen v architektuře, ale i v každodenním použití,“ popisuje vznik projektu Alessandro Pasquale, generální ředitel KMV.

Výsledky projektu ukazují nezastupitelnou roli soukromého podnikatelského prostředí v propojení s výzkumem a jeho stabilní podporou.

Projekt PETMAT nezůstává primárně pouze u vývoje stavebního materiálu a navrhování nových forem architektonických prvků z něj vytvořených. PETMAT aktivně podporuje také edukační proces týkající se recyklace plastu v České republice. Skrze své vizuální veřejné projekty (PET Anděl, PET Tree, aj.) upozorňuje na důležitost správné recyklace PETu a jeho hodnotu díky moderním technologiím recyklace. Projektový tým vítá zapojení více měst do svých veřejných projektových instalací, jako byl právě PET Anděl a PET Tree, je otevřený novým impulsům z řad měst, obcí a škol. Více o projektech PETMATu je možné dohledat na vlastních stránkách projektu www.petmat.cz .

Další cíle projektu PETMAT jsou neméně ambiciózní, v roce 2017 se zaměří na jeden tradiční, jeden experimentální a dva velké nové projekty. Tím tradičním je výstavní stánek nakladatelství ČVUT, kde již podruhé bude PET(b)rick reprezentovat spolupráci soukromého a akademického sektoru.

Prvním z větších projektů je Minirecyklátor, „malý“ stroj, který názorně ukazuje recyklaci PET lahve na vločky a možná i drobný praktický předmět, jakým je třeba knoflík nebo hrací kostka.

Druhým velkým projektem je využití 3D tiskárny na tisk dílů betlémské sochy z recyklátu. Ve spolupráci s uměleckými školami na Jindřichohradecku PETMAT sochu navrhne a osloví širokou veřejnost, která se bude moci pomocí interaktivní webové stránky přihlásit na tisk vybraného dílu do sochy.

Experimentálně chystá projektový tým spolupráci na představení hudebního divadla s názvem Labyrint. PET(b)rick bude figurovat jako stavební prvek ve scénografii.

Plast a recyklovaný PET jsou suroviny, se kterými se snadno manipuluje díky své lehkosti, jsou jednoduše obnovitelné, a proto využitelné v různých odvětvích. Podpora výzkumných projektů týkajících se jejich druhotného využití je tudíž výzvou. Výsledky projektu PETMAT dokazují, že snaha o ekologické využití PETu nemusí mít jen užitnou hodnotu, ale může se pyšnit i přidanou hodnotou ve formě architektonické nadstavby.

Ve věstníku Evropské unie (L 103) vyšlo Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/699 ze dne 18. dubna 2017, kterým se stanoví společná metodika pro výpočet hmotnosti elektrických a elektronických zařízení (EEZ) uvedených na trh každého členského státu a společná metodika pro výpočet hmotnosti produkce odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) v každém členském státě. Prováděcí nářízení je k dispozici ZDE.

Termín poslední vlny registrací látek se nezadržitelně blíží a sním i poslední příležitost předregistrace látek v roční tonáži 1 – 100 t, která je možná pouze do 31. května 2017. Látky musejí být zavedené a nesmějí být klasifikované jako CMR. Od dubna pak mohou nový výrobci či dovozci dodávat své látky až po jejich úspěšné registraci. Ta je daleko časově náročnější a může tak oddálit prodej látek v EU.

Ke stažení:

• Výzva ECHA k předregistraci - ZDE

• Informace k předregistraci - ZDE

• Předregistrace (REACH-IT) - ZDE

Dnes byla zahájena 6. schůze Senátu Parlamentu ČR. Senátoři měli také na programu novelu zákona o obalech, kterou ve třetím čtení schválila dolní komora parlamentu dne 24. února 2017 ve znění pozměňovacích návrhů. Přijetí novely beze změn doporučil horní komoře její výbor pro životní prostředí. Hlavním cílem novely obalového zákona je omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek.

Původně novela zákona o obalech počítala s tím, že nebude možné bezplatně poskytovat lehké plastové tašky do 50 mikronů. Podle schváleného pozměňovacího návrhu v poslanecké sněmovně se tento zákaz rozšíří na všechny plastové tašky. Výjimka pro tašky do 15 mikronů (například sáčky na pečivo) zůstala zachována. Poslanci také schválili pozměňovací návrhy garančního výboru pro životní prostředí, který například snižuje procentuální využití obalového odpadu na 75% z původních 80%. Dále dochází k zúžení povinnosti pro prodejce nápojů s prodejní plochou nad 200 m2. Nově budou muset nabízet ve vratných zálohovaných obalech jen stolní pivo, výčepní pivo nebo ležáky, pokud nabízí tyto nápoje v nevratných zálohovaných obalech.

ČR se podle studie Evropské komise z roku 2011 pohybuje spotřeba všech plastových tašek, tedy včetně silnostěnných i tenkých sáčků, kolem 300 kusů na osobu a rok. Cílem opatření je trvale snížit jejich roční spotřebu do konce roku 2019 na 90 kusů na osobu a do konce roku 2025 na 40 kusů.

Plast, nebo papír?

To je to, oč tu běží! Březnová polemika časopisu Odpadové fórum se zabývá otázkou novely zákona zpoplatňující plastové tašky a v duchu se ptá: Pokud plast zpoplatníme, proč nezpoplatníme i papír? LCA studie totiž ukazují, že papírové tašky mají dokonce větší environmentální dopad, než jejich plastové kolegyně. Zatímco předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček poukazuje na přebytek sankcí a současný nedostatek motivace, Milan Havel ze sdružení Arnika nás upozorňuje na všude se povalující igelitové tašky. Více ZDE

Ratifikace Pařížské dohody:

Senát, na rozdíl od dolní komory, již dal dnes souhlas k ratifikaci Pařížské dohody. Senátoři nepřistoupili na požadavek senátora Tomáše Jirsy z ODS, aby bylo projednávání dohody přerušeno kvůli absenci ministra průmyslu a obchodu. Dohoda přitom nabyla platnosti už loni v listopadu. Ze států Evropské unie ji vedle Česka zatím neratifikovalo podle slov ministra životního prostředí Richarda Brabce jen Nizozemsko. Ratifikaci musí schválit obě parlamentní komory, následně jí dostane k podpisu prezident. V poslanecké sněmovně se naposledy debatovalo o dohodě začátkem března, již počtvrté.

Pařížská dohoda v prvé řadě stanovuje základy dlouhodobého, společného rámce pro ochranu klimatu v období po roce 2020, kdy má končit platnost Kjótského protokolu. Jejím hlavním cílem je snížit produkci skleníkových plynů a udržet tak nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 2°C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí, usilovat o udržení oteplení do 1,5 °C a tím omezit rizika a negativní dopady změny klimatu. Dohoda také akcentuje nepostradatelnou roli adaptace, tedy přizpůsobování se negativním dopadům změny klimatu, a to především v nejméně rozvinutých a nejvíce zranitelných státech světa. Důležitou součástí Dohody je také kapitola věnovaná financování opatření na ochranu klimatu, budování odborných kapacit a rozvoj moderních nízkouhlíkových technologií. Více k dohodě ZDE

Výsledek: dán souhlas k ratifikaci

Zimní balíček:

Dále senátoři projednají evropské tisky: balíček o energetické účinnosti, balíček obnovitelné zdroje a správa energetické unie a Balíček pro trh s elektřinou. Pod názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“ představila na počátku prosince 2016 Evropská komise tzv. „zimní balíček“, který obsahuje osm legislativních návrhů pro změny v energetických legislativách a směrnicích. Více k tématu: Evropská komise představila balíček "Čistá energie pro všechny Evropany“ čtěte ZDE. Níže uvádíme stanoviska Výboru pro záležitosti Evropské unie (VEU).

• Energetická účinnost - ZDE

• Balíček obnovitelné zdroje a správa energetické unie - ZDE

• Balíček pro trh s elektřinou - ZDE

Výsledek: ve všech třech bodech bylo přijato doporučení VEU