Ministerstvo životního prostředí dnes vyhlásilo novou kontinuální výzvu v programu Nová zelená úsporám zaměřenou na výstavbu bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností s alokací 100 milionů korun. Vedle stávající dotační nabídky pro rodinné a bytové domy se portfolio programu Nová zelená úsporám navíc nově rozrůstá o dotace na budování zelených střech a využívání tepla z odpadní vody. Příjem žádostí startuje 9. ledna 2017 a potrvá až do konce roku 2021 nebo do vyčerpání alokace.

Nově otevřená výzva (3. výzva u bytových domů) cílí na stavebníky bytových domů, kteří díky dotaci mohou pokrýt 15 % výdajů na výstavbu  na jeden projekt. Dodatečnou podporu je možné získat například i na zpracování odborného posudku, zajištění dozorové činnosti a měření průvzdušnosti obálky budovy.

Zásadní novinkou, kterou program Nová zelená úsporám dále přináší, je rozšíření nabídky doposud podporovaných opatření pro rodinné i bytové.

„V době, kdy řešíme dopady klimatické změny, je pro mě podpora budování zelených střech jedním z důležitých opatření. Zelené střechy přispívají k úspoře energie na vytápění a chlazení, a to zejména v období větších výkyvů venkovních teplot, mají příznivý vliv na přirozený koloběh vody, zlepšují mikroklima a omezují prašnost. Kromě termoregulačních schopností dokáží zelené střechy oživit okolní zástavbu, unikátním způsobem tak propojují moderní architekturu s principy udržitelnosti,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Výstavbu zelených střech a využívání tepla z odpadních vod je nově podporováno jak u stávajících rodinných domů současně se zateplením, tak u nových rodinných a bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností. Kromě těchto novinek MŽP upravilo i podmínky podpory na solární systémy, které tak nově umožňují podpořit využití fotovoltaických střešních krytin nebo fasádních systémů tam, kde není optimální volit standardní fotovoltaické panely.

Na zelené střechy je poskytována podpora ve výši až 500 Kč/m² půdorysné plochy vegetačního souvrství zelené střechy. V případě zpětného získávání tepla z odpadní vody je na žadateli, zda si zvolí účinnější centrální systém nebo jednodušší decentrální systém spořící energii nutnou na ohřev teplé vody při sprchování. Podpora je poskytována ve výši až 5 000 Kč na jeden decentrální systém, popř. na napojené odběrné místo v případě centrálního systému. Maximálně lze takto získat až 15 000 Kč na jeden rodinný dům. U bytových domů je poskytována fixní dotace 5 000 Kč na bytovou jednotku.

Žádat o dotaci na všechny výše zmiňované novinky mohou majitelé rodinných a bytových domů rovněž od 9. ledna příštího roku od 10 hodin. Příjem žádostí probíhá elektronicky prostřednictvím interaktivního formuláře umístěného na webových stránkách programu Nová zelená úsporám. Následně je zapotřebí na adresu některého z krajských pracovišť Státního fondu životního prostředí ČR dodat v listinné podobě všechny požadované přílohy, které jsou nedílnou součástí žádosti o dotaci.

Program Nová zelená úsporám běží od roku 2014 a během této doby bylo Státním fondem životního prostředí ČR přijato již téměř 21 tisíc žádostí s požadavkem podpory 4,8 miliardy korun, vyplacená podpora je aktuálně téměř 1,2 miliardy korun u 8 754 žádostí na energeticky úsporné renovace rodinných a bytových domů.

Podpora na výstavbu bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností v kostce

• Výzva je kontinuální – není omezena lhůtou pro podání žádosti o dotaci, ale dobou trvání programu Nová zelená úsporám, tedy datem 31. 12. 2021 nebo vyčerpáním alokace, která činí 100 mil. Kč.

• Dotaci je možné získat na výstavbu kvalitního ekologicky šetrného bytového domu s velmi nízkou energetickou náročností na území celé České republiky, který splní podmínky Programu.

• Podporu mohou získat pouze stavebníci bytových domů, kteří stavbu řádně dokončí (zkolaudují).

• Žádost je možné podat pouze na projekty s platným územním rozhodnutím.

• Poskytována je fixní dotace ve výši 1300 Kč/m² energeticky vztažné plochy ucelené bytové části bytového domu.

• Současně je možné žádat o dotaci také na výstavbu zelených střech (až 500 Kč/m²), využívání tepla z odpadní vody (až 5 000 Kč na jednu bytovou jednotku), zpracování odborného posudku, zajištění dozorové činnosti a měření průvzdušnosti obálky budovy (až 70 000 Kč).

• Celková výše dotace nesmí přesáhnout 30 % z celkových způsobilých výdajů a zároveň 15 % z celkových výdajů na výstavbu bytového domu.

• Rychlá administrace – obdobně jako u stávajících výzev i zde platí pravidlo 3 týdnů, kdy žadatel obdrží reakci na jeho podání nejpozději do 3 týdnů.

• Žádosti budou moci žadatelé elektronicky podávat od 9. ledna 2017 od 10 hod.

• Kompletní informace k nově vyhlášené 3. výzvě pro bytové domy i novinkám ve stávajících výzvách jsou k dispozici na webových stránkách programu https://www.novazelenausporam.cz/.

Dokument ke stažení:

• NZÚ_hlavní-změny-v-nzú-pro-bd.docx

• NZÚ_hlavní-změny-v-nzú-pro-rd.docx
   

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně uložili pokutu 150 tisíc korun společnosti provozující vinařství. Firma bez povolení více než rok vypouštěla odpadní vody do vod podzemních. Dopustila se tak porušení zákona na ochranu vod.

„Při kontrole jsme zjistili, že provozovatel vinařství od července 2013 do října 2015 vypouštěl veškeré produkované odpadní vody prostřednictvím zasakovací jímky a trativodu do vod podzemních. Podle projektové dokumentace měl přitom zajistit předčištění odpadních vod a poté jejich následné přečerpání do kanalizace. Touto kanalizací pak měly odpadní vody doputovat až na společnou čistírnu odpadních vo, což se však nestalo,“ popsal Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

 „Podobné případy považujeme za poměrně závažné ohrožování životního prostředí a podzemních vod. Toto jednání nás zaráží o to víc u firem, jejichž produkty jsou na kvalitních přírodních podmínkách přímo závislé,“ komentoval ředitel ČIŽP Erik Geuss.

 Společnost se proti pokutě, kterou jí inspektoři ČIŽP uložili, odvolala. Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo.

Slovinský parlament přijal dodatek prohlašující bohaté státní zásoby čisté vody za „veřejný majetek spravovaný státem“, a nikoliv „tržní kooditu“. Slovinsko dodatkem ustanovuje přístup k pitné vodě jako základní právo všech občanů v reakci na obecné snahy o její komercializaci. Slovinsko je tak první zemí Evropské unie, která dodala právo na vodu do své ústavy a stalo se tak šestnáctou zemí na světě, která tak učinila.

„Slovinská voda má velmi dobrou kvalitu a pro svoji hodnotu bude v budoucnosti bezesporu středem zájmu jiných zemí a nadnárodních korporací. Jak se bude postupně stávat voda cennější komoditou, tlak na její získání bude stále větší a tomuto tlaku nesmíme podléhat,“ uvedl slovinský premiér Miro Cerar.

Na začátku roku bylo Slovinsko vyhlášeno organizací Green Destinations za nejzelenější zemi na světě, přičemž Lublaň se stala nejzelenějším evropským městem roku 2016.
 

Evropská komise zakázala od 1. října vyhazovat polystyren do komunálního odpadu nebo na skládku používaný jako izolant ve stavebnictví. Většina ho totiž obsahuje jed - zpomalovač hoření, jehož se není lehké zbavit. Hodit polystyren do popelnice? Od začátku října je to za milionovou pokutu!

Pokud by to provedla firma či živnostník, hrozí jim teď pokuta až 50 milionů korun! „Občan by za totéž byl potrestán maximálně padesátitisícovou pokutou,“ řekla Blesku Jana Jandová z České inspekce životního prostředí.

„Nejde o nové nařízení EU, ale o zavedení již existující legislativy do právního systému. Jednoduše řečeno, jedná se o nebezpečnou látku, která do popelnice určitě nepatří,“ upozornil Blesk europoslanec Pavel Poc, který je unijním místopředsedou Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

Ten, kdo se rozhodne zbavit svůj dům starého polystyrenového obložení, má tři beztrestné možnosti likvidace: žlutý kontejner na plasty, sběrný dvůr nebo certifikovanou spalovnu.

Jed v polystyrenu se jmenuje hexabromcyklododekan (HBCD). Přidává se jako zpomalovač hoření především do izolačního expandovaného a extrudovaného polystyrenu (EPS) používaného ve stavebnictví.

Riziko vzniku rakoviny a narušení hormonální rovnováhy v těle nese ve dvou případech – když pracujete s polystyrenem, který HBCD obsahuje, a vdechujete mikročástice, a když se takový polystyren likviduje neodborným způsobem a hexabromcyklododekan se dostane do půdy a potravinového řetězce.

Pokud máte polystyren za zdí jako zateplení, nebylo prokázáno, že by vám hrozilo zdravotní nebezpečí. Polystyren k zateplení budov se vyrábí už od roku 1950. Poprvé byl takto použit v tloušťce 4 cm v Berlíně v roce 1959.

Odpovědi europoslance Pavla Poce a Petry Roubíčkové z MŽP:

Jak poznám »hodný «, a naopak zlý polystyren?

Ten první má na obalu logo a nápis „100 % HBCD free“, ten druhý tam má mít nově uvedeno, že obsahuje hexabromcyklododekan. Staré obaly nejsou označeny.

Existují nezávadné varianty?

Ano, takové, které neohrožují zdraví a nezatěžují v tak vysoké míře životní prostředí.

Jak je rozeznám, když nemají obal?

Nijak. Polystyren se zpomalovačem identifikuje pouze zařízení v třídicí lince plastů. Proto veškerý polystyren patří pouze do žlutých kontejnerů na plast.

Kolik domů bylo u nás zatepleno polystyrenem s příměsí hexabromcyklododekanu?

Do roku 2015 všechny tepelně izolované stavby, s výjimkou těch, kde byl použit jiný materiál, například čedičová vata.

Proč se o nebezpečí z polystyrenu mluví až teď?

Zpomalovač hoření hexabromcyklododekan podléhá od roku 2013 přísné regulaci na základě Stockholmské úmluvy OSN. Polystyren k zateplování získal tehdy výjimku. V EU je zpomalovač regulován jako látka vzbuzující mimořádné obavy. Od srpna 2015 bylo k jeho použití nutné speciální povolení. Od 30. září tohoto roku je v EU polystyren obsahující toxické zpomalovače hoření zakázán.

Jak se polystyren likviduje?

Polystyren s obsahem vyšším než limitní hodnota nad 1000 mg/kg HBCD může být pouze energeticky využit (v ČR je 5 certifikovaných cementáren nebo 4 zařízení pro energetické využití odpadů, spálen (22 certifikovaných spaloven odpadů) nebo upraven tak, aby se koncentrace HBCD v polystyrenu snížila pod koncentrace 1000 mg/kg.

Kam s ním?

Od 30. září se musí toxický polystyren bezpečně likvidovat. Tedy oddělit ho od ostatního stavebního odpadu a nechat ho spálit ve spalovnách se speciální certifikací.

Zdroj: Blesk.cz (upraveno)

Češi v posledních letech rozbité věci spíše vyhazují a pořizují si rovnou nové. Často se totiž opravy ani nevyplatí. S plýtváním už proto chtějí skoncovat některé evropské země jako například Švédsko, kde budou lidi k opravám finančně motivovat. Podle místního návrhu zákona lidem, kteří si nechají opravit elektroniku, kola nebo oblečení, klesne DPH z oprav z 25 procent na 12 procent. Zákon by měl platit od 1. ledna příštího roku. Česko zatím nic takového nechystá.

Související článek:

Waste not want not: Sweden to give tax breaks for repairs (www.theguardian.com)

Zdroj: Rozhlas.cz

Představitelé téměř 200 zemí se v noci na sobotu v marockém městě Marrákeš dohodli na časovém plánu a dalších detailech naplňování pařížské klimatické dohody. Informovala o tom agentura DPA. Dvoutýdenní klimatická konference Organizace spojených národů tak skončila o téměř šest hodin později, než se původně plánovalo.

V Marrákeši se v posledních dnech jednalo především o struktuře nadcházejících rozhovorů do roku 2018 a dalších technických otázkách. 

„Během uplynulých dvou týdnů jsme společně hleděli do budoucnosti s vědomím zodpovědnosti," uvedl marocký ministr zahraničí Saláhaddín Mizuár, který klimatické konferenci předsedal.

Před rokem se zástupci téměř dvou stovek zemí světa dohodli v Paříži na tom, že udrží oteplování planety pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého. Pařížský dokument nahradí v roce 2020 dosavadní Kjótský protokol z roku 1997. 

Marrákešská konference se nesla ve znamení obav z toho, zda budoucí prezident Donald Trump nevyhlásí odstoupení Spojených států od pařížské dohody, která vstoupila na počátku listopadu v platnost. 

Trump v předvolební kampani tvrdil, že globální oteplování je podvod, který si vymyslela Čína, aby poškodila americké hospodářství. Řekl také, že pařížskou klimatickou dohodu vypoví a že bude podporovat průmyslová odvětví, jako je těžba uhlí, ropy a zemního plynu. 

V příštím roce bude organizátorem klimatické konference tichomořské souostroví Fidži, jednání budou ale probíhat v německém městě Bonn. Za dva roky se zástupci zemí sejdou na klimatické konferenci v Polsku. 

Dokument ke stažení:

Marrakech Partnership for Global Climate Action (733 kB)

Související články/další informace:

• Marrakech Climate Change Conference - November 2016

• Tiskové zprávy UN

• Koncentrace uhlíku v atmosféře stagnuje. Klimatickou změnu to ale nezastaví (20.11.)

• Studie OSN: Snížení globálního oteplování by mohlo přinést nárůst světového HDP až o 10 procent (18.11.2016)

Na ustavující schůzi Senátu v 11. funkčním období, která se konala ve středu 16. listopadu, senátoři zvolili i předsedy a členy jednotlivých výborů. Pro 11. funkční období zvolil výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí předsedou senátora Zbyňka Linharta. Tento výbor bude mít 12 členů v následujícím složení: Jiří Carbol, Zdeňka Hamousová, Jan Horník, Renata Chmelová, Jan Látka, Zbyněk Linhart, Radko Martínek, Zdeněk Nitra, Jitka Seitlová, Ivo Valenta, Petr Vícha, Miloš Vystrčil.
 

Další informace o členech výboru:

• Ing. Zbyněk Linhart

• Jiří Carbol

• Zdeňka Hamousová

• Jan Horník

• Renata Chmelová

• Jan Látka

• Radko Martínek

• Zdeněk Nytra

• Jitka Seitlová

• Ivo Valenta

• Petr Vícha

• Miloš Vystrčil

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu má následující složení: Lumír Aschenbrenner, František Bradáč, Jiří Cieńciała, Jan Hajda (předseda), Jiří Hlavatý, Petr Holeček, Jaroslav Kos, Karel Kratochvíle, Jaromír Strnad, Leopold Sulovský, Petr Šilar, Pavel Štohl, Jan Veleba. Další informace najdete ZDE.

Omezení růstu průměrné teploty na zemi na 1,5 stupně celsia, cíl pařížské dohody o klimatu, by zabránilo ekonomickým ztrátám v rozsahu 12 bilionů dolarů (304 bilionů Kč), neboli deseti procent světového HDP. Sdělila to ve středu OSN. Podle její studie, zveřejněné na klimatické konferenci v Marrákeši, by se ale do roku 2050 musely zrušit emise uhlíkových plynů a celý svět by přešel na obnovitelné energie. Podle studie je taková změna dosažitelná. Pokud by se povedla, vzniklo by do roku 2030 o 68 procent více pracovních míst napojených na energetiku a 1,1 miliardy lidí bez elektřiny by měla přístup k čisté energii. To by vedlo ke značnému rozvoji. Na klimatické konferenci v Marrákeši se jedná o finanční a technologické pomoci chudým zemím. Pokud by se všechny země držely závazku snižování globálního oteplování, byla by obnovitelná energie v roce 2050 levnější pětkrát nebo i více, uzavírá studie.

Mohlo by Vás zajímat:

• Rok 2016 bude velmi pravděpodobně nejteplejším od doby, co existují záznamy. Oznámila to v pondělí Světová meteorologická organizace (WMO). Předběžné údaje shromážděné za prvních devět měsíců letošního roku ukazují, že průměrná globální teplota je letos 1,2 stupně nad úrovní před průmyslovou revolucí.  Teploty zůstanou podle WMO vysoké i v závěru letošního roku, a rok 2016 tak překoná rok loňský, který byl také rekordní. Vliv na zvyšování teplot má nebezpečný klimatický jev zvaný El Niňo, nejvýznamnějším faktorem jsou ale stále emise skleníkových plynů. WMO je agenturou OSN.

• Ku příležitosti COP22 summitu OSN v Marrákeši, městě v jižní části Maroka, byl spuštěn první bikesharing jakožto první systém sdílení kol na africkém kontinentu. Ve spolupráci s místní marockou firmou vytvořili na území města Marrákeš síť deseti dokovacích stanic s kapacitou 300 jízdních kol k dispozici. Medina Bike je jeden z posledních marockých aktivních kroků, který si vzal za cíl snížit spotřebu fosilních paliv v zemi. Maroko jako přímořská země s pobřežím dlouhým 3 500 kilometrů, kde se nachází většina jejích ekonomických aktivit, má na vylepšení globálního klimatu pochopitelný zájem, a proto se na zlepšení klimatického stavu pracuje i v dalších oblastech, které s tím souvisí. Maroko se například zavázalo do roku 2030 vygenerovat 52 % energie z obnovitelných zdrojů a roku 2018 bude dokončen projekt Noor Solar Power Station, který by se měl stát největší koncentrací solárních panelů na světě.

• Čína odmítla tvrzení nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, že globální oteplování je podvod, který si vymyslel Peking, aby poškodil americké hospodářství. Náměstek čínského ministra zahraničí Liou Čen-min na klimatické konferenci v Marrákeši připomněl, že to byli Trumpovi republikánští předchůdci Ronald Reagan a George Bush starší, kdo před téměř třemi desetiletími byli jedněmi z iniciátorů mezinárodních jednání o klimatických změnách.

Související články:

V Maroku dnes začala klimatická konference OSN (7.11.2016)

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Plzni uložili pokutu 600 tisíc korun společnosti za porušení zákona o obalech. Firma totiž dlouhodobě neplnila svou povinnost zajistit využití a recyklaci obalových odpadů. Ty jí vznikaly při rozbalování dílů určených pro výrobu dovezených z Německa.

„V roce 2014 a 2015 tak firmě vzniklo přes 1600 tun papírových, plastových, dřevěných a směsných obalů. Povinností firmy bylo přihlásit se do seznamu zpětného odběru nebo využití odpadů z obalů. To ale neudělala. Nepostarala se ani o jejich recyklaci a využití, jak jí ukládá zákon o obalech. Jeho smyslem je, aby odpady z balených věcí neskončily bez užitku na skládkách,“ uvedla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Po pokutě, kterou inspektoři ČIŽP firmě uložili, začala společnost své povinnosti plnit a přihlásila do kolektivního systému pro recyklaci či využití obalů, který zajišťuje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM a.s. „Plnit zákonné povinnosti je výhodnější, než se vystavovat možnému riziku další sankce. Jsme rádi, že to firma uznala. Pokuta tak splnila svůj výchovný účel,“ komentoval Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

V Maroku právě vrcholí klimatický summit COP 22. Po více než týdenním vyjednávání delegací včera do Marakéše přijeli hlavy států a ministři, aby vstoupili do finální fáze vyjednávání. Zároveň v rámci plenárního zasedání každý stát deklaruje, jak plní své závazky např. v oblasti snižování emisí skleníkových plynů vůči Pařížské dohodě, která vstoupila v platnost 4. listopadu 2016.

Ministr životního prostředí Richard Brabec ve svém projevu za Českou republiku vyzdvihl závazek ČR ke snížení emisí skleníkových plynů o minimálně 40% oproti roku 1990 do roku 2030, kdy pomoci k naplnění tohoto závazku mají zejména opatření v oblasti energetiky, posilování energetické účinnosti například díky programu Nová zelená úsporám nebo OPŽP 2014-2020, opatření v zemědělství, dopravě.

Projev ministra Richarda Brabce:

Nejprve mi dovolte vyjádřit hlubokou vděčnost vládě a lidu Maroka a zejména Jeho Veličenstvu králi Muhammadu VI. za to, že hostí tuto konferenci o klimatu, a za vřelé přivítání v krásném historickém městě Marakéš. Oceňujeme vysoké nasazení a velké úsilí marockého předsednictví, díky kterému dosáhla Marakéšská konference takového úspěchu, jako klimatická konference konaná v tomto městě v roce 2001. Rád bych se také připojil k prohlášením EU a jejích členských států.

Přijetím Pařížské dohody loni v Paříži jsme dospěli k novému historickému milníku v globální snaze bojovat proti klimatickým změnám. Jsme rádi, že pozitivní naladění pařížské konference přetrvalo i po ní a díky němu dohoda vstoupila v platnost v brzkém termínu.

Česká republika ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU plně podpořila, což nám pomohlo k dosažení prahové hodnoty pro vstup dohody v platnost. Na národní úrovni pracujeme na brzkém dokončení ratifikačního procesu Pařížské dohody s plným nasazením. Jsme pevně přesvědčeni, že Pařížská dohoda se stane klíčovým nástrojem ke zvládnutí problémů a hrozeb souvisejících se změnou klimatu a v tomto ohledu povede naše budoucí kroky a úsilí.

Společně s EU a jejími členskými státy jsme předložili ambiciózní závazek dále snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 40 procent oproti roku 1990.

České republice se v současné době daří plnit své závazky podle Rámcové úmluvy, Kjótského protokolu i Pařížské dohody. Naše emise skleníkových plynů v roce 2014 byly 37 procent pod úrovní roku 1990.

Očekává se, že nová Politika ochrany klimatu ČR, která bude sloužit jako naše strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství, bude přijata v březnu 2017. Tato politika navrhuje, aby byl stanoven dlouhodobý cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80 procent a aby k dosažení tohoto cíle přispěla všechna klíčová hospodářská odvětví za pomoci konkrétních opatření. Kromě toho Česká republika investuje značné finanční prostředky do energetické účinnosti a zeleného topení v různých odvětvích včetně domácností i průmyslu. Celkový rozpočet pro tato opatření přesáhne 2 miliardy eur do roku 2020.
Zásadní součástí Politiky ochrany klimatu ČR je plánování adaptačních opatření. V roce 2015 naše vláda přijala komplexní Strategii přizpůsobení se změně klimatu.
Uvedená strategie bude realizována prostřednictvím národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který je v současné době předložen vládě ke schválení.

Jsme si vědomi toho, že nejchudší a nejzranitelnější země jsou při řešení domácích klimatických problémů a rizik odkázány na zahraniční podporu. V tomto ohledu je mi potěšením vás informovat, že Česká republika poskytla na klima v roce 2015 celkem 8,1 mil. eur prostřednictvím dvoustranných a mnohostranných dohod/kanálů a je ochotna i nadále poskytovat nezbytnoupodporu rozvojovým zemím, aby jim pomohla při naplňování jejich potřeb a úsilí v adaptaci na klimatické změny a zmírňování jejich dopadu.

Vaše Excelence, dámy a pánové,


V letošním roce jsme byli svědky nejteplejšího roku v moderní historii celosvětového zaznamenávání teploty. Je to pro nás jasný signál, že není času nazbyt. Musíme se zaměřit na účinné provádění Pařížské dohody a vynaložit veškeré úsilí, abychom se vydali na cestu, která nás povede k nízkouhlíkové budoucnosti, udržitelné a bezpečné nejen pro nás ale i pro budoucí generace.

Děkuji vám za pozornost.
 

VÝSLEDKY Vláda dnes schválila změnu v používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních a dále souhlasila s prodloužením programu EFEKT na rekonstrukce veřejného osvětlení, původně schváleným na období let 2008 – 2016. Na konci listopadu letošního roku by měl být vyhlášen nový program s pracovním názvem EFEKT 2. Podle programu měla vláda projednat i Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2015 a Aktualizaci Státní politiky životního prostředí ČR 2012 – 2020. Tyto dva body projedná vláda pravděpodobně až 23. respektive 28. listopadu.

Novými členy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se dnes stali rektor Ostravské univerzity Jan Lata a emeritní rektor ČVUT Jiří Witzany. Na návrh místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace a předsedy RVVI Pavla Bělobrádka je dnes jmenovala vláda. Dva noví členové tak v RVVI nahradí profesorku Evu Sykovou a profesora Ivo Vondráka.

prof. MUDr. Jan Lata, CSc. (1953) vystudoval Lékařskou fakultu UJEP Brno, postgraduální vzdělávání absolvoval v Holandsku, Francii a USA. Je expertem na vnitřní lékařství, jako lékař působil v Nemocnici u sv. Anny v Brně a ve Fakultní nemocnici Brno. Od roku 2006 byl proděkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, od roku 2011 prorektorem Ostravské univerzity v Ostravě. Rektorem je od roku 2015. Napsal tři monografie, je spoluautorem sedmi monografií a šesti učebnic. Je členem řady vědeckých rad a odborných společností a laureátem několika ocenění za vědeckou práci.

prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc., dr.h.c. (1941) je absolventem Fakulty stavební ČVUT v Praze, jeho specializací je teorie a konstrukce staveb. V letech 1989-1997 působil jako děkan Fakulty stavební ČVUT, v letech 1999-2006 pak jako rektor ČVUT. Je autorem 9 monografií a více než 200 odborných vědeckých prací. Má na kontě 20 autorských osvědčení a patentů a 10 užitných vzorů. Jako garant se podílel mimo jiné na technickém řešení opravy Karlova mostu. Je držitelem řady medailí za výzkumnou činnost.

EFEKT 2017, EFEKT 2 již na konci listopadu

Vláda dnes souhlasila s prodloužením programu EFEKT (Státní program na podporu úspor energie a využitím obnovitelných a druhotných zdrojů energie) na rekonstrukce veřejného osvětlení, původně schváleným na období let 2008 – 2016. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo prodloužení programu do roku 2017 z důvodu nevyčerpání peněžních prostředků v tomto roce. Na konci listopadu letošního roku bude vyhlášen program s pracovním názvem EFEKT 2.

Pro letošní rok bylo v programu alokováno celkem 80 milionů korun, o 38 milionů korun více než v roce 2015. Celková výše alokace 80 milionů korun byla pokryta 50 miliony z výnosů prodeje emisních povolenek a 30 milionů šlo ze státního rozpočtu. Předpokládaná výše nevyčerpaných prostředků byla přibližně odhadnuta na 8 milionů korun. Konkrétní částka bude upřesněna na přelomu prosince a ledna.

"Na konci listopadu letošního roku bude vyhlášen program s pracovním názvem EFEKT 2, v němž se předpokládá, že každoročně bude uvolněno pro potřeby programu maximálně 150 milionů korun dle možnosti státního rozpočtu," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Cílem programu bude zvýšit úspory energie, kvalitu energetických služeb a podpořit veřejný sektor k hospodárnému nakládání s energiemi.

Program EFEKT je národní dotační program zaměřený na efektivní nakládání s energií, je zároveň doplňkovým programem pro operační programy OP PIK, OP ŽP, IROP a národní programy jako je Nová zelená úsporám. Státní program je zřízen v návaznosti na zákon o hospodaření energií a jeho ustanovení má přímou souvislost s implementací energetické účinnosti.

Nebezpečné látky v elektrických a elektronických zařízeních 

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek na dnešní schůzi vlády předložil novelu Nařízení vlády o omezení používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízení z důvodu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady EU.

Cílem úpravy je zkvalitnění regulace trhu s elektrozařízeními tak, aby byla účelně zajištěna ochrana zdraví a bezpečnosti osob a ochrana životního prostředí.

Omezení v užívání postihne všechny produktové skupiny včetně velkých a malých spotřebičů pro domácnosti k datu 22. 7. 2019. Výjimku tvoří dvě skupiny elektrozařízení: Zdravotnické potřeby a dále řídící přístroje včetně průmyslových, pro které se bude omezení vztahovat až od 22. 7. 2021 z důvodu větších pořizovacích nákladů.

"Důvodem dlouhé zaváděcí lhůty je připravit výrobce a dovozce elektrozařízení, aby se mohli přizpůsobit, a nepoužívali a nedováželi nebezpečné látky v elektrozařízeních ze třetích zemí," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Dosavadní seznam šesti nebezpečných látek se rozšíří o čtyři nové ftaláty: Bis (2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), enzyl butyl ftalát (BBP), Dibutyl ftalát (DBP) a Diisobutyl-ftalát (DIBP). 

Relevantní předpis:

• Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních

Dokument ke stažení:

Důvodová zpráva

Materiál

připravujeme...

Komise investuje prostřednictvím programu LIFE v členských státech více než 220 milionů eur do ekologických a nízkouhlíkových projektů. V projektech, které Komise schválila začátkem listopadu, Česko uspělo se dvěma projekty a to v oblasti příroda a biodiverzita. Jedná se o projekty Akademie věd ČR a spolku Beleco z.s.

Velká část projektů má pomoci členským státům co nejlépe zvládnout přechod k oběhovému hospodářství, uvádí Evropská komise v tiskové zprávě.  Mezi projekty podpořené v roce 2016 patří například nové úsporné popelářské vozy s vodíkovým pohonem v Belgii, nové technologie na snižování zdravotních rizik souvisejících s kaly v odpadních vodách v Itálii a projekt, který má pomoci řeckým obcím, např. Olympii, zvýšit míru recyklace.

Pokud jde o opatření v oblasti klimatu, investice v celkové hodnotě 75,1 milionu € podpoří projekty týkající se přizpůsobování se změně klimatu, zmírňování změny klimatu a správy a informací v oblasti klimatu. Vybrané projekty se zaměřují na cíl EU, kterým je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 40 %, a přispívají k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu.

Počty podpořených projektů dle oblastí:

• Životní prostředí a účinnost zdrojů – 56

• Příroda a biologická rozmanitost  – 39

• Správa a informace v oblasti ŽP  – 15

• Přizpůsobování se změně klimatu – 16

• Zmírňování změny klimatu – 12

• Správa a informovanost v oblasti klimatu – 6

Program LIFE je finančním nástrojem EU pro životní prostředí a oblast klimatu. Byl zaveden v roce 1992 a od té doby z něj bylo v EU a ve třetích zemích spolufinancováno více než 4 300 projektů, přičemž bylo mobilizováno 8,8 miliardy €. Na ochranu životního prostředí a klimatu přispěl částkou 3,9 miliardy €. Neustále probíhá asi 1 100 projektů. Rozpočet programu LIFE na období 2014–2020 činí 3,4 miliardy €v běžných cenách a tento program má podprogram pro životní prostředí a podprogram pro oblast klimatu.

Popis schválených projektů naleznete v ZDE

Česko nezvládá využití evropských peněz na snižování energetické náročnosti. Podniky nechaly ladem tři miliardy korun. Ještě hůře dopadají renovace bytových domů mimo Prahu.

Začínají se potvrzovat obavy  dotačních poradců, že české  firmy budou mít problém vyčerpat evropské miliardy určené na zvyšování energetických úspor.  Po půl roce od uzavření první výzvy z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost přikleplo ministerstvo průmyslu a obchodu dotaci 427 žadatelům. Celkem to byly zhruba dvě miliardy korun. Zbývá ještě vyhodnotit 18 žádostí. Firmám se tak nepovede plně vyčerpat pět miliard korun, jež letos ministerstvo průmyslu a obchodu vyčlenilo na úspory energie. „Celkemjsme přijali 575 žádostí, z nichž u 46 projektů žadatelé od záměru odstoupili nebo nesplnili potřebné formální náležitosti. Zbylých osmnáct projektů vyhodnotíme nejpozději do konce listopadu,“ uvedl mluvčí rezortu František Kotrba. Pokud firmy dosud schválené projekty dokončí, sníží se spotřeba energie o 1,1 petajoulu – to je zhruba půl procenta z celkových úspor do roku 2020, k nimž se Česko  rámci Evropské unie zavázalo.

Z ministerstva už znějí obavy, že z projektů dotovaných z evropských peněz se Česku nepovede dosáhnout plánový objem energetických úspor. Kvůli  podmínkám dotací zpomalily letos také investice tepláren do modernizace rozvodů. „Pokud ministerstvo stihne vyhodnotit nové žádosti, mohly by se  investice rozjet zase příští rok. Povedlo se také upravit podmínky tak, že teplárny, které alespoň z poloviny vlastní obce, budou mít přístup k celému balíku  peněz,“ sdělil ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Ještě horší výsledky než Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnostzatím vykazuje program dotací na renovace bytových domů  financovaných z operačního programu Integrovaný regionální operační program (IROP). V letošní první výzvě si mohli majitelé domů mimo Prahu sáhnout na 1,35 miliardy korun. Ministerstvo pro místní rozvoj jim přikleplo jen 61 milionů korun.

„Na bytové domy mimo Prahu se sešlo dokonce méně žádostí než na bytové domy v Praze, na něž je vyčleněno méně peněz,“ kritizuje MMR Petr Holub,  koordinátor aliance Šance pro budovy. Celkem je přitom v IROP na zateplování k dispozici sedmnáct miliard korun, za něž by se dalo ušetřit devět petajoulů energie do roku 2020. Ze zateplovacích dotačních programů podle Holuba funguje dobře jen operační program Životní prostředí a Nová zelená úsporám.

Zdroj: E15

Česká geologická služba ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary vydala knihu Doupovské hory. Jde o vůbec první komplexní monografii, která shrnuje nejnovější poznatky o přírodě, krajině a dílem i o historii Doupovských hor. Kolektiv čtyřiceti autorů, specialistů z oblastí geologie, zoologie, botaniky a dalších, na ní pracoval po několik let.

Doupovské hory jsou pravděpodobně nejméně známým pohořím v Čechách. Jen málokomu se v minulosti podařilo proniknout do tohoto bohem zapomenutého prostoru, jehož krása a přírodní bohatství v současnosti předčí i naše chráněné krajinné oblasti. Také literatura věnovaná tomuto sopečnému pohoří na severozápadě Čech byla donedávna spíše kusá a běžnému čtenáři většinou nedostupná. „Doupovské hory, pomineme-li německy psaný vlastivědný sešit ze série Sudetendeutsche Heimatgaue Viktora Karella z roku 1926, se vlastní knihy dosud nedočkaly. Přitom se jedná o území, které se atraktivitou a zachovalostí své přírody a krajiny může směle srovnávat s našimi národními parky,“ říká jeden z editorů, zoolog Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary.

Už proto je vydání první samostatné monografie o Doupovských horách nepochybně událostí. Obrazově bohatě vypravená kniha s četnými boxy a množstvím příloh přináší na více než 500 stranách nejnovější informace z výzkumů za poslední desetiletí i pohledy do historie, či dokonce dávné geologické minulosti. Je určena jak laikům, tak odborníkům, kteří jistě ocení také hojné odkazy na původní vědecké práce nebo obsáhlý místopisný česko-německý rejstřík s lokalizací a dalšími podrobnostmi.

Krajina kolem zaniklého města Doupova zůstala od konce 2. světové války, po odsunu německých a posléze i dosídlených obyvatel, pustá. V roce 1953 zde byl zřízen vojenský újezd Hradiště a území se na dlouhou dobu uzavřelo návštěvníkům, ale také přírodovědeckým výzkumům. „Dnes, kdy zkoumáme i ty nejodlehlejší kouty světa, je až neuvěřitelné, že u nás taková nepřístupná a málo známá oblast existuje,“ říká Petr Hradecký z České geologické služby, editor části týkající se neživé přírody.

Navzdory vojenským cvičením se v Doupovských horách zachovaly ojedinělé geologické fenomény – štítový vulkán a zbytky jeho erodované kaldery, pyroklastické i výlevné horniny a mnoho mladších dílčích vulkanických center. Výjimečná jsou též přírodní společenstva. Žijí zde například vzácní listonohové a žábronožky letní, hnědásek chrastavcový, kuňka ohnivá nebo užovka stromová. Z ptáků tu lze spatřit tetřívka obecného, včelojeda lesního a s velkým štěstím i orla křiklavého. Vyskytuje se zde také mnoho vzácných druhů rostlin, jako koniklec otevřený, hořec hořepník, kruštík ostrokvětý, pochybek severní nebo řada druhů kavylů a záraz. „Rostlinstvo Doupovských hor je mimořádně pestré, bohaté na dnes již vzácné druhy nehnojených luk a neodvodněných mokřadů. Fragmenty pralesovitých lesů hostí množství vzácných orchidejí. Unikátní je také rozvoj lesostepních a keřových formací na vojenských cvičištích," říká botanik Vladimír Melichar.

I přes nepřístupnost jejich centrální části Doupovské hory neustále přitahují zájem přírodovědců, historiků i turistů toužících po dobrodružství. Nyní navíc došlo ke zmenšení vojenského prostoru a kraj se tak ještě více otevírá návštěvníkům. „A zdaleka ne všechno je prozkoumáno. Doufáme, že naše kniha povzbudí čtenáře k jejich vlastnímu bádání či alespoň k návštěvě dosud opomíjeného regionu,“ dodává Jan Matějů.

Doupovské hory v on-line obchodu ČGS