Více času na podstatné

 

  

 

 


ODPADOVÉ FÓRUM

 


Červnové číslo - Energetické využívání odpadů

CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA

  • Maršák: Bez nové legislativy nelze zvládnout omezení skládkování
  • Tlak na snížení zbytečných nákladů začíná výrazně stoupat
  • Jsou PET lahve vyrobené z recyklátu zdravotně bezpečné?
  • Nový zákon o odpadech musí zajistit odklon komunálního odpadu od skládkování
  • Nové technologie pro zpracování odpadů nyní výhodněji díky finančním nástrojům
  • Chemická recyklace plastových odpadů
  • Bionádobí? Ano, ale zatím bez potlesku
  • Ve výrobě ŠKODA AUTO již nevznikají žádné odpady ke skládkování
  • Češi stále na špičce v třídění odpadů v EU
  • Odpady ve spojitosti s chemickou legislativou
  • Skříně a sklady na nebezpečné látky
 

COVID 19

  • Polemika: Recyklace prostředkem pro restart ekonomiky

ENERGETICKÉ VYUŽÍVÁNÍ ODPADŮ

  • Výroba tepla z odpadu má v Brně zelenou
  • Bláha: Modernizací se posuneme k nejmodernějším spalovnám
  • Zařízení ZEVO PLZEŇ včera, dnes a zítra
  • Technologie Sludge-to-Product pomocí sušení a pyrolýzy na ČOV Trutnov
  • Kontrolní činnost ČIŽP - spalování a energetické využívání odpadů

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 


 

 


DOPORUČUJEME

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Červenec    
28.7. Nový zákon o odpadech a zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností přelomové změny, které přinášejí
Opakování: 17.6.2020, 28.7.2020, 29.7.2020, 30.7.2020, 8.9.2020, 9.9.2020, 6.10.2020, 7.10.2020
 
Září    
2.9. Počítačový kurz EVI 8 pro začátečníky
Opakování: 15.9.2020, 16.9.2020, 10.11.2020, 11.11.2020, 8.12.2020
8.-9.9. Dny teplárenství a energetiky
10.9. Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA)
17.9. iKURZ: Znovuzískaná asfaltová směs v praxi rok po vydání vyhlášky č. 130/2019 Sb.
22.9. Aktuální témata lesního hospodářství
Opakování: 1.10.
22.9. Odpadové hospodářství obce – zákonné povinnosti nejen ve vztahu k průběžné evidenci odpadů efektivní přístup obce k optimalizaci systému odpadového hospodářství – cíle a jejich naplnění
Opakování: 23.9.2020
23.9. Kvalita vnitřního prostředí
24.9. 11. konference o ekovýchově v Praze
30.9. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum - seminář pro ty, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
Říjen    
1.10. Towards New Materiality:
  • DIGITAL CRAFT 1. 10. 2020
  • SENSORY EXPERIENCE 26. 11. 2020
  • DIGITAL CRAFT 1. 10. 2020
10.1. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum - seminář pro ty, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
6.10. Legislativa ochrany ovzduší – základní povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší v roce 2020
Opakování: 7.10.2020
13.10. Připravovaný zákon o odpadech
14.10. Poskytování informací veřejnosti a subjektům údajů. Jak se bránit zneužívání práv?
20.-21.10.

CHELEPO – Chemická legislativa pro průmysl a obchod

Listopad    
2.11. Povinnosti v podnikové ekologii v roce 2020 nejen ve vazbě na nový zákon o odpadech a VUŽ
Opakování: 3.11.2020
3.11. Počítačový kurz EVI 8 pro pokročilé uživatele
Opakování: 4.11.2020
11.-13.11. Ochrana ovzduší ve státní správě XV, teorie a praxe
11.-12.11. CHELEPO – Chemická legislativa pro průmysl a obchod
25.11. Nakládání s odpadními oleji z pohledu evidence, skladování, odstraňování a dokladování
Opakování: 26.11.2020
Prosinec    
2.12. Novela vodního zákona v návaznosti na novelu stavebního zákona jak se nás dotkne „suchá“ novela
Opakování: 3.12.2020
 

  

 

Novinky

16.06.2020 12:49

2040: třetina elektřiny z větru

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to z právě zveřejněné studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [1]

Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. To jsou hlavní závěry dnes zveřejněné studie potenciálu větrné energie. [1]

„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,” řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který studii zpracoval.

Větrné hobby alias nepodpora ze strany státu

Kolik to nakonec bude, závisí především na přístupu státu. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren.

Podle zkušeností firem, které větrné elektrárny připravují, se negativní přístup ministerstev promítá do rozhodování na všech nižších úrovních: některé krajské úřady v rámci svých Zásad územního rozvoje větrnou energetiku prakticky vyloučily. Úředníkům na městských úřadech, kteří zodpovídají za vydávání povolení k výstavbě, zase chybí podpora a tak se bojí přistupovat k oboru pozitivně a procesy často natahují a zbytečně komplikují. „Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit,  tak ho všemožně natahuje,” řekla Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje. „Z praxe víme, že větrné podmínky máme i v Česku slušné, opakovaně nám to potvrzují i výpočty akademiků,” dodala Lužová.

Sázka na jednu kartu se může vymstít

„Větrné elektrárny jsou jakýsi symbol moderních obnovitelných zdrojů – jsou nejviditelnější a spolu s fotovoltaikou mají skoro všude na světě obrovský potenciál. U nás je ale stále podceňujeme. Stát by měl domácí obnovitelné zdroje považovat za svou hlavní prioritu a jejich budoucímu rozvoji věnovat hlavní úsilí. Nyní mám pocit, že kvůli všemožné podpoře jádra na to nemá energii,” dodává Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Argument o zdražování elektřiny díky obnovitelným zdrojům dávno neplatí. Jednak jsou už vůbec tím nejlevnějším zdrojem elektřiny ze všech a jednak náklady na podporu jejich rozvoje nemůžou mít ze zákona na cenu elektřiny žádný vliv. „Stát může náklady na stavbu větrných elektráren zaplatit z prodeje emisních povolenek i z miliard korun, na které si můžeme sáhnout z evropských peněz pod Zelenou dohodou,” dodal Chalupa.

Místní komunitní větrné elektrárny:
Z rozvoje větrné energetiky mohou velmi dobře těžit i obce a jejich obyvatele. Větrná elektrárna je totiž vždy společenským a finančním přínosem pro obce v okolí a jejich občany. V rámci tzv. komunitních projektů obce spolu s občany a soukromými podnikateli velmi efektivně staví a provozují místní obnovitelné zdroje. Takové projekty přinášejí jejich větší akceptaci veřejností díky jejímu přímému zapojení a vedou k demokratizaci energetiky. Vedle finančních zisků pro všechny zapojené partnery tento typ projektů přináší i další benefity: důraz na udržitelné využívání zdrojů, energetickou nezávislost a rozvoj obcí díky novým příjmům. Z toho důvodu s rozvojem počítá evropská i připravovaná tuzemská legislativa.

V zahraničí jsou komunitní projekty velmi využívány pro rozvoj OZE již od počátku obnovitelných zdrojů energie. Komora OZE i ekologické organizace podporují zavedení podmínek, které napomohou jejich rozvoji. „V Belgii, Německu, Británii i jinde existují tisíce, možná desetitisíce obnovitelných zdrojů spoluvlastněných obcemi, podnikateli a občany,” dodal Štěpán Chalupa.


Porovnání s Evropou a české plány:

  • Roční spotřeba elektřiny ČR v roce 2019 činila 61,1 TWh a ve větrných elektrárnách bylo loni vyrobeno 0,7 TWh elektřiny, což odpovídá jednomu procentu spotřeby. [2]
  • V zemích Evropské unie zajistily větrné elektrárny loni v průměru 15 % spotřeby. Vnitrozemské Rakousko pokrývá větrnými elektrárnami 13 % spotřeby. Nejvyšší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko (48 %) následované Irskem (33 %) a Portugalskem (27 %). [3]
  • Vládní plán na rozvoj obnovitelných zdrojů, takzvaný Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, předpokládá do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu o 600 megawattů (MW), což by v přepočtu na dnešní spotřebu elektřiny v ČR znamenalo nárůst na přibližně 2,9 procenta spotřebované elektřiny. [4]
  • V Evropě má Česko podobné větrné podmínky i charakter krajiny jako jižní polovina Německa (zahrnuje Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Durynsko, Hesensko, Porýní-Falc, Sársko).

 

Prameny

  • [1] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020Konzervativní scénář: při mírné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 6,2 TWh ročně (800 VtE, výkon 2,5 GW). Optimistický scénář: při silné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 18,8 TWh ročně (1400 VtE, výkon 7 GW).


 


 

15.06.2020 18:30

Konzultace: Plán cílů v oblasti klimatu do roku 2030

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci k Plánu cílů v oblasti klimatu do roku 2030 navazující na počáteční posouzení dopadů, ke kterému jste se mohli vyjádřit v dubnu (nateriál EU 4/20). EU si vytkla za cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality (neutrální bilance emisí skleníkových plynů). Za tímto účelem navrhne snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 50 % na 55 % pro rok 2030 oproti úrovním z roku 1990, a nikoli o nejméně 40 %. To zahrnuje také změnu nedávno navrhovaného evropského právního rámce zákona pro klima. Iniciativa rovněž posoudí: hospodářské, sociální a environmentální dopady či možná politická opatření. Dotazník ke stažení - EU 11_20 EK Plán cílů v oblasti klimatu do roku 2030

 

 

15.06.2020 18:20

Mýty a fakta o zálohovém systému

Ve středu 17. června poslanci ve 2. čtení projednají návrh nové odpadové legislativy, kterou předkládá Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Mezi nejvíc rezonující témata patří možnost zavedení systému vratných záloh na PET lahve a plechovky v ČR.

Možnostmi a výhodami zavedení zálohového systému v ČR se zabývá iniciativa Zálohujme.cz. MŽP se oproti tomu staví k vratným PETkám a plechovkám od počátku debaty zcela odmítavě a dopouští se řady mylných tvrzení. Nejviditelnějším z nich je tvrzení MŽP, že zálohový systém by stál daňové poplatníky miliardy. Pravda je, že zálohový systém v podobě, v jaké ho pro ČR na základě odborných analýz navrhla společnost Eunomia Research, nepotřebuje od státu ani korunu. Podobně tomu je i ve všech okolních zemích, kde systém funguje.

Iniciativa Zálohujme.cz tento a další mylné výroky MŽP o zálohách z poslední doby sepsala a vytvořila dokument, kde je uvádí na pravou míru - viz níže.

 

Nová odpadová legislativa se chystá 17. června ke druhému čtení v Poslanecké sněmovně. Jedním z rezonujících témat je zavedení systému vratných záloh na PET lahve a plechovky. V prvním čtení schválil výbor pro životní prostředí jeden ze tří bodů pozměňovacích návrhů, které by výrobcům usnadnily alespoň dobrovolné zálohování jejich obalů. Zásadní překážky ale zůstávají a autor nové legislativy, Ministerstvo životního prostředí (MŽP), v řadě svých tvrzení o zálohách pro ČR šíří nepravdy. Iniciativa Zálohujme.cz sepsala problematické body a doplnila k nim komentáře odborníků a fakta z provedených odborných studií*.

 

Tvrzení MŽP

  1. Zálohový systém by stál státní kasu miliardy.
  2. Výrobcům nic nebrání zálohovat
  3. Neexistuje rozdíl mezi PET lahví ve žlutém kontejneru a PET lahví zálohovanou
  4. Pokud ze žlutých kontejnerů vyjmeme PET lahve, přijdou obce zhruba o 300 mil Kč
  5. Recyklační cíle, stanovené EU plníme již nyní
  6. Zálohy littering nevyřeší
 

Fakta

  1. Zálohový systém nepotřebuje ŽÁDNÉ investice ze státního rozpočtu
  2.  Za stávajícího legislativního stavu jsou dobrovolné zálohy nerealizovatelné
  3. Ze žlutých kontejnerů se k recyklaci dostane jen asi polovina PET lahví a nové lahve se z nich nevyrábí
  4. Obce ušetří za svoz tříděného odpadu. Ve žlutých kontejnerech bude více místa i na kovy, které chce MŽP a EKO-KOM  nově třídit do žlutých kontejnerů společně s plastem
  5. Výstupní data od AOS EKO-KOM jsou netransparentní a nepřesná – cíle EU zdaleka neplníme
  6. Zálohy sníží počet nově odhozených PET lahví a plechovek až o 95 %.

 

  1. Tvrzení – Zálohový systém by stál státní kasu miliardy

Jako nejčastější důvod, proč nepodporuje zálohový systém v ČR, uvádí MŽP domněnku, že by jeho zavedení vyžadovalo investici z veřejných rozpočtů v řádech miliard korun.

Fakta – Zálohový systém nepotřebuje investice ze státního rozpočtu

Zálohový systém, tak jak ho pro ČR na základě odborných studií* navrhla společnost Eunomia  Research & Consulting, počítá s tím, že náklady na zavedení systému vratných záloh ponesou především firmy, které tyto obaly vyrábí. To je v souladu s článkem 8 Evropské směrnice o jednorázových plastech, která přikládá výrobcům daleko větší zodpovědnost, než měli dosud.

 

  1. Tvrzení - Výrobcům nic nebrání zálohovat už nyní

Pozměňovací návrh poslankyně Fialové ze 13. května 2020 odstraňuje některé legislativní překážky a usnadňuje tak výrobcům zavést zálohované obaly dobrovolně.

Fakta - Za stávajícího legislativního stavu jsou dobrovolné zálohy nerealizovatelné a nedostačující jsou i přijaté pozměňovací návrhy

Nová legislativa, ani pozměňovací návrhy zatím neřeší podstatný fakt, že na rozdíl od pivních lahví (které jsou v zákoně definované jako vratný obal) jsou PET lahve a plechovky definovány jako odpad. Obchody, které je od zákazníků chtějí vybírat, musí mít oprávnění k nakládání s odpady. Bez této zásadní úpravy v navrhovaném zákoně zůstane i dobrovolné zálohování těchto obalů příliš komplikované.

Skutečností zůstává, že přínosy zálohování se v plné míře projeví pouze při zavedení plošného, transparentního a centrálně řízeného systému, nikoli různých systémů dobrovolných.

Dobrovolné zálohy jsou sice krok správným směrem, ale ve svém důsledku nedávají ekonomický ani ekologický smysl. Pokud by se pro dobrovolné zavedení záloh rozhodla jen část nápojových společností, vznikla by na trhu polarita, která by vedla ke zmatkům a nepochopení mezi spotřebiteli. Navíc pouze celoplošné zavedení zálohového systému může přispět k naplnění evropských cílů, které od roku 2025 výrobcům ukládají přidávat min. 25 % recyklovaného PETu do každé nově vyrobené PET lahve.

 

  1. Tvrzení - Neexistuje rozdíl mezi osudem PET lahve ve žlutém kontejneru a PET lahve vrácenou v zálohovém systému.

MŽP říká, že osud obou lahví je zcela stejný, a že zálohovaná lahev není ekologičtější než lahev nezálohovaná. Obě podle jejich tvrzení skončí v recyklaci a následném zpracování stejným způsobem.

Fakta – Ze žlutých kontejnerů se k recyklaci dostane jen asi polovina lahví a nové PETky se z nich nevyrábí, problémem je i hygienické hledisko.

  • Jen asi polovina PET lahví, které se dnes třídí do žlutých kontejnerů, je recyklována. Převážně na vlákna, která se využívají pro automobilový průmysl, textil či  do dětských plenek. Po jednom kole recyklace tak jejich životní cyklus končí, další recyklace už není možná. Zálohový systém však preferuje a umožňuje cirkulární, opakovanou recyklaci, ideálně formou „z lahve do lahve“. Pokud se k recyklovanému PETu přidá určité množství (cca 20 %) primární suroviny tzv. virgin PETu, je možné tento proces opakovat téměř donekonečna.
  • Recyklace „z lahve do lahve“ s využitím PET lahví ze žlutých kontejnerů je komplikovaná, protože lahve se v kontejneru kontaminují chemickými látkami a zbytky rozkládajících se potravin. To se ještě zhorší, jakmile se rozšíří ministerstvem čerstvě oznámený kombinovaný sběr plastu a kovu do jednoho kontejneru. Umíte si představit, co s obsahem udělají například zbytky z tuňákových plechovek?
  • Ing. Věra Sosnovcová ze Státního zdravotního ústavu uvádí: „Plastový odpad ze žlutých kontejnerů, tak jak je dneska u nás sbírán, nemůže přísné požadavky předpisů EU na recykláty pro styk s potravinami splnit. Tento materiál by musel být následně dokonale roztříděn a podle mých znalostí a informací stávající třídící technologie používané v ČR opět nejsou schopny zaručit vytřídění PET lahví tak, aby byla zaručena požadovaná kvalita.“  PET lahve ze žlutého kontejneru (ani nemluvě o lahvích, které by se měly dotřiďovat z SKO) tak nesplňují podmínky pro recyklaci PETu na tzv. food-grade kvalitu (obal určený pro styk s potravinami). Splnění podmínek ale lze dosáhnout právě zavedením zálohového systému, ze kterého by se každá odevzdaná lahev zpracovala jako surovina (tzv. rPET) pro výrobu nových PET lahví.

 

  1. Tvrzení - Pokud ze žlutých kontejnerů vyjmeme PET lahve, přijdou obce zhruba o 300 mil Kč.

Podle ministerstva celý systém zálohování zaplatí občan, potažmo obec, následně stát, protože obce budou potřebovat pro svůj provoz více peněz.

Fakta – Obce ušetří za svoz tříděného odpadu

MŽP opomíjí fakt, že do celého systému odměňování obcí za efektivitu třídění zasáhnou dramatickým způsobem dvě věci:

1. ekomodulace (postupné vytlačování nerecyklovatelných nebo špatně recyklovatelných obalů)

2. intenzifikace (navyšování množství kontejnerů na tříděný odpad a tedy i více svozů).

V případě ministerstvem plánované intenzifikace (nárůstu počtu sběrných kontejnerů) budou obce platit za vyšší počet svozů. Naopak v případě vyjmutím PET lahví (tvoří cca 24 % objemu kontejnerů na plasty), by nebylo nutné významně navyšovat množství kontejnerů a svozy by nemusely být tak časté. Jaké mají být reálné náklady na plánovanou intenzifikaci sběrné sítě barevných kontejnerů a dotřídění PET ze směsného komunálního odpadu, jsme se od MŽP zatím nedozvěděli.

 

  1. Tvrzení: Recyklační cíle stanovené EU plníme již nyní

Současný systém sběru je podle MŽP funkční a země díky němu plní evropské cíle již nyní.

Fakta – Výstupní data od společnosti EKO-KOM jsou netransparentní, cíle EU zdaleka neplníme

MŽP a EKO-KOM obratně a v různých kontextech používají pojmy třídění i recyklace. Umožňuje jim to současná legislativa, která míru recyklace měří podle množství materiálu na vstupu do třídicích linek (= „kolik toho lidé vytřídí, tolik vykážu jako recyklované“). Podle nové evropské legislativy, kterou bude muset MŽP řešit v tzv. „balíčku cirkulární ekonomiky (CEP)“, se míra recyklace se začne měřit na vstupu do recyklačního zařízení, kde teprve dojde ke skutečnému přepracování materiálu. Pak se ukáže, jak dnes vykazovaná míra recyklace neodpovídá skutečné recyklaci a čísla budou mnohem nižší.

Cíle sběru (třídění): Směrnice EU o jednorázových plastech (SUP) ukládá povinnost sběru min. 90 % PET lahví do roku 2029. Přitom 90% úspěšnost při sběru použitých PET lahví  ve světě dosahují pouze země se zálohovým systémem.

Systém vratných záloh je navíc, díky využívání čárových kódů, zcela transparentní a míru sběru a recyklace umí vykázat přesně.

 

  1. Tvrzení – Zálohy littering nevyřeší

Ministerstvo poukazuje na skutečnost, že v přírodě neleží jen nelegálně odhozené PET lahve či plechovky, ale celá řada jiných odpadů a domnívá se, že pokud jsou lidé schopni nechat v přírodě či na ulici PET lahev, jsou schopni toto udělat i s jiným odpadem. Navíc je MŽP přesvědčeno, že zálohy samy o sobě nezmění myšlení/chování lidí.

Fakta – Zálohy mohou snížit počet nově odhozených PET lahví a plechovek až o 95 %

Finanční motivace právě přispívá ke změně myšlení/chování lidí, kteří si tak více rozmyslí, jestli zálohovanou PET lahev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají za ni zpět peníze. Zkušenosti úklidové organizace Trash Hero ukazují, že v přírodě nachází výrazně větší množství odhozených nezálohovaných nápojových obalů než zálohovaných (2 000 nezálohovaných nápojových obalů vs. 7 pivních lahví na půl tuny sebraného odpadu). Navíc peněžní záloha motivuje i jiné lidi ke sběru pohozených obalů, které následně odnesou tam, kam patří. To se již děje u pivních zálohovaných lahví. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují až o 95 % méně odhozených nápojových obalů po zavedení záloh.


__________________________________________________________________________________

*Studie posuzování životního cyklu LCA nakládání s plastovými a hliníkovými obaly na nápoje Vysoké školy chemicko-technologická, Studie materiálových toků PET nápojových obalů v ČR Institutu Cirkulární Ekonomiky, Systém záloh pro ČR Eunomia Research & Consulting Ltd

 

O iniciativě Zálohujme.cz:

Iniciativa usiluje o celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Hledá možnosti, jak zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“. Více na: www.zalohujme.cz

 

15.06.2020 18:12

Jak jsme na tom s udržitelným rozvojem? Daří se nám v polovině cílů

Jak daleko je Česká republika na cestě k udržitelnému rozvoji? Na to odpovídá pilotní zpráva o naplňování Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj v ČR, kterou právě vydává Ministerstvo životního prostředí. Shrnuje, jaké pokroky jsme učinili do roku 2019, a ve kterých oblastech budeme muset v následující dekádě přidat. Zpráva ukazuje, že úspěšní jsme v naplňování poloviny Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), které jsme přijali spolu s dalšími státy OSN v roce 2015.

Pilotní zpráva ukazuje, že především žijeme v bezpečné zemi, kde funguje struktura institucí zajišťující přístup ke spravedlnosti. Česká republika nemá nouzi o potraviny a v současnosti ani o přistup k pitné vodě a kanalizaci. Dlouhodobý hospodářský růst snižuje nezaměstnanost a stát věnuje velkou pozornost také strukturálním nerovnostem. Česko disponuje hustou a dostupnou infrastrukturou a silná pozice v oblasti průmyslu podporuje trh práce. V energetice se snaží zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým a udržitelným zdrojům energie tím, že kombinuje její různé zdroje a klade důraz na zachování soběstačnosti ve výrobě elektřiny. Rovněž se daří dlouhodobě úspěšně snižovat energetickou náročnost ekonomiky na rozdíl od energetických úspor v budovách.

Naproti tomu se stále nedaří vyvíjet dostatečnou aktivitu v osmi cílech. Česko má zatím poměrně nevyrovnané výsledky v majetkové nerovnosti, a přestože v porovnání s globálním bojem s chudobou si vede velmi dobře, těsně nad hranicí chudoby žije stále mnoho lidí. Socioekonomické nerovnosti se také podepisují na výsledcích vzdělávání. Prostor ke zlepšení je i v efektivitě a kvalitě vzdělávání a dostupnosti a účasti na celoživotním vzdělávání. Zdravotnický systém je poměrně stabilní, nicméně většina pozornosti je věnována léčbě onemocnění namísto jejich předcházení. Je zřejmé, že větší důraz by měl být kladen na prevenci a změnu životního stylu.

Z výsledků vyplývá, že zatím největší rezervy máme v cíli zaměřeném na rovnost žen a mužů. Ženy mají celkový průměrný výdělek o necelých 22 % nižší než muži a čelí značným obtížím v kariérním růstu. Ženy jsou také výrazněji ohroženy nezaměstnaností.

Organizace spojených národů schválila Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj před pěti lety, kdy se státy zavázaly ke společným Cílům udržitelného rozvoje (SDGs), které představují rozvojový program všech zemí světa. Zahrnují například vymýcení extrémní chudoby, zajištění společné prosperit a míru, budování partnerství, ale také ochranu životního prostředí.

V případě naplňování Agendy 2030 měříme pokrok v oblasti udržitelného rozvoje nejčastěji pomocí mezinárodně srovnatelných indikátorů. Tým amerického ekonoma Jeffreyho Sachse, který k hodnocení naplňování Agendy 2030 využívá právě indikátorů, přiřadil České republice v loňském roce 7. místě mezi 162 státy světa. (viz SDGindex.org)

Vztah mezi indikátory a našimi záměry ovšem není vždy jasný a jednosměrný a jejich hodnotu v globálně propojeném světě ovlivňuje řada faktorů. Například světový trh a jeho investiční aktivita výrazně určují, zda se českému hospodářství daří či nikoliv. Právě proto se zpráva soustředí hlavně na aktivity, které ČR dělá proto, aby naplnila globální cíle, a jakých výsledků dosahuje.

Přes všechna úskalí při naplňování cílů je tedy zřejmé, že si ČR vede velmi dobře. Nyní nás čeká rozhodující dekáda, v rámci které bychom měli dokázat odstranit deficity, které nám brání naplnit všechny Cíle udržitelného rozvoje do roku 2030.

Na podzim bude zpráva doplněna o aktuální údaje a předložena k projednání vládě. Zpráva bude mít rovněž mezinárodní dopad, jelikož poslouží v roce 2021 jako základ prezentace ČR na Politickém fóru na vysoké úrovni v New Yorku, kde každoročně sdílejí zástupci všech států zkušenosti své země s naplňováním principům udržitelného rozvoje a výzvami, které před námi nadále stojí.

 

Dokument ke stažení:

Pilotní Zpráva o naplňování Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj v České republice

Národní program reforem ČR na rok 2020 (Kapitola 5. Implementace Cílů udržitelného rozvoje).

15.06.2020 18:02

Výbory ECHA podporují omezení silikonových látek ve výrobcích pro spotřebitele a profesionální uživatele

Bylo zveřejněno konsolidované stanovisko Výboru pro posuzování rizik (RAC) a Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC) k omezení používání cyklosiloxanů D4, D5 a D6.

Látky oktamethylcyklotetrasiloxan (D4), dekamethylcyklopentasiloxan (D5) a dodecamethylcyclohexasiloxane (D6) jsou perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT) a zároveň vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB), byly proto zařazeny na Kandidátský seznam. Používají se do mycích a čisticích prostředků, leštidel, vosků, v kosmetice, v přípravcích pro osobní péči; k úpravě textilních výrobků a barviv.

Na základě návrhu Spojeného království na omezení látek D4 a D5 bylo přijato opatření, kdy po 31. lednu 2020 se obě látky nesmí uvádět na trh ve smývatelných kosmetických přípravcích v koncentraci 0,1 % hmotnostních nebo vyšší (záznam 70 v příloze XVII nařízení REACH).

Kromě kosmetického průmyslu se uvedené látky používají např. pro chemické čištění (pouze pro profesionální použití), čisticí prostředky, prostředky pro péči o domácnost a výrobky pro údržbu vozidel (profesionální a spotřebitelské použití), zdravotnické prostředky a čištění uměleckých předmětů a starožitností (profesionální použití). Od omezení D4 a D5 ve smývatelných kosmetických přípravcích byla použití látek revidována. Komise požádala agenturu ECHA, aby do již existujícího omezení zařadila také látku D6 a aby rozšířila omezení uvádění na trh látek D4, D5 a D6 samostatně nebo ve směsích používaných spotřebiteli a profesionály. Omezení by se netýkalo průmyslového použití a použití v předmětech.

Nyní je k dispozici konsolidované stanovisko výborů RAC a SEAC (viz příloha zprávy), které podpořilo návrh ECHA omezit používání cyklosiloxanů D4, D5 a D6. Cílem návrhu je omezit uvádění na trh výrobků pro spotřebitele/ profesionály obsahujících tyto látky samostatně, jako složky jiných látek nebo ve směsích v koncentraci rovné nebo vyšší než 0,1 % hm. Přestože je kosmetika hlavním zdrojem uvolňování látek D4, D5 a D6 do životního prostředí, mohl by návrh na omezení vést ke snížení celkových emisí o 90 %.

Stanovisko výborů RAC a SEAC bylo zasláno ke konečnému rozhodnutí Evropské komisi, která má 3 měsíce na to, aby předložila návrh změny záznamu 70 v příloze XVII nařízení REACH.

 

Zdroj: MPO

15.06.2020 17:13

Norské fondy podpoří obce v boji se smogem, nabídnou 100% dotaci na měření kvality ovzduší

V boji se smogem pomohou Česku miliony korun z Norských fondů. Státní fond životního prostředí ČR otvírá v programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu financovaném z Norských fondů novou dotační výzvu „Tromso“. V ní je pro města, obce a další žadatele připraveno 65 milionů korun určených na monitoring a analýzu stavu ovzduší. Dotace pokryje až 100 % způsobilých výdajů na projekt. Žádosti přijímá Státní fond životního prostředí ČR online od 15. července do 30. září 2020.

„Znečištění ovzduší je v České republice dlouhodobě jedním z prioritních témat v ochraně životního prostředí. V minulých letech jsme úspěšně realizovali desítky projektů a aplikovali mnoho úspěšných nástrojů, díky kterým se daří snižovat znečištění ovzduší v obcích a regionech. Prostřednictvím programu Norských fondů chceme na tyto úspěšné projekty navázat a doplnit síť monitoringu ovzduší, která se v tuto chvíli potýká s existencí „bílých míst.“ Jedná se o lokality, pro které neexistují dostatečně podrobná či aktuální data o úrovni a hlavních zdrojích znečištění,“ vysvětluje zaměření výzvy Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Z dotační výzvy Tromso mohou získat samosprávy a další žadatelé finanční prostředky na provedení dočasného, například mobilního, monitoringu kvality ovzduší. Zjistí tak převládající typ znečištění a pomocí vhodných analýz určí zdroj tohoto znečištění. Následně údaje získané měřením vyhodnotí a zpracují akční plán s návrhy konkrétních opatření na zlepšení kvality ovzduší v dané oblasti. Na vlastní realizaci protismogových opatření poskytnou Norské fondy také dotaci, a to v další připravované výzvě.

„Stejně jako v případě výzev na adaptaci vůči klimatické změně, jsou i v této oblasti podpory jednotlivé výzvy z Norských fondů navzájem propojeny. Výzva Tromso je prvním krokem, díky němuž žadatelé zjistí míru znečištění ovzduší v daném regionu a připraví si akční plán. V navazující výzvě s celkovou alokací 3 milionů eur budou moci získat až 750 000 eur na zavedení konkrétních opatření, která umožní toto znečištění reálně eliminovat,“ doplňuje ředitel Petr Valdman a odkazuje na Manuál pro oblast podpory Snižování negativního vlivu lidské činnosti na kvalitu ovzduší, který je ke stažení na webových stránkách Státního fondu životního prostředí.

Dotační podpora z aktuální výzvy na monitoring stavu ovzduší je určena primárně městům a obcím, získat ji však mohou všechny subjekty, které jsou v České republice registrovány jako právnické osoby. Výše dotace se pohybuje od 5,2 do 19,2 milionu korun, přičemž pokryje až 100 % způsobilých výdajů na projekt.

Žadatelé mohou své žádosti o podporu předkládat od 15. července do 30. září 2020 prostřednictvím online formuláře v Agendovém informačním systému SFŽP ČR. Další podrobnosti o výzvě a bližší podmínky pro žadatele jsou k dispozici na internetových stránkách SFŽP ČR.

A proč právě Tromso? Toto severské město bývá přezdíváno Paříž severu či Brána do Arktidy. Nachází se přibližně 400 kilometrů za severním polárním kruhem a právě zde v minulosti začínali své dobrodružné expedice známí polární badatelé Amundsen či Umberto Nobile. Najdete tu nejseverněji položenou univerzitu na světě a také nejseverněji položenou botanickou zahradu. Ne náhodou dostala dotační výzva název po tomto městu, Tromso patří totiž v Norsku k městům s nejvyšší kvalitou ovzduší.

 

15.06.2020 09:32

Komise spouští konzultaci ohledně standardu pro zelené dluhopisy

Evropská komise zahájila konzultaci ohledně zavedení standardu pro zelené dluhopisy EU, která bude otevřená až do 2. října. Zelené dluhopisy získávají mezi investory na popularitě a díky investicím do ekologických technologií přispívají i k plnění cílů Zelené dohody pro Evropu. Euro je již dnes nejvíce využívanou měnou při vydávání zelených dluhopisů a vytvoření standardu by mělo jeho roli v této oblasti ještě posílit. Komise vytvořila již v loňském roce technickou expertní skupinu, která se této oblasti věnovala a vytvořila doporučení a pokyny pro vytvoření standardu. Záměr vytvořit standard je součástí revidované strategie pro udržitelné finance, která by měla být zveřejněna koncem tohoto roku.

15.06.2020 08:07

MŽP pokračuje v podpoře ekologického vzdělávání dětí

Celkem 15 milionů korun rozdělí Ministerstvo životního prostředí ze Státního fondu životního prostředí ČR na ekologické výukové programy pro děti předškolního a školního věku. Dotační podpora je určena konkrétně pro ekocentra a střediska ekologické výchovy, která u nás dlouhodobě zajišťují kvalitní ekologické programy po celé republice. Rezort tak podpoří výchovu dětí k ekologickému myšlení a odpovědnosti vůči životnímu prostředí. Příjem žádostí do výzvy 1/2020 z Národního programu Životní prostředí probíhá elektronicky přes systém AIS SFŽP ČR a potrvá od 1. července do 30. října 2020, nebo do vyčerpání prostředků. Bližší informace a dokumenty k výzvě

12.06.2020 07:58

Nakládání se stavebními a demoličními odpady - Plasty

Plasty jsou dnes skloňované v nejrůznějších souvislostech, staly se doslova součástí našeho života. Jejich velký objem je však negativně vnímán v okamžiku, kdy se stanou odpadem a potřebujeme se jich zbavit. Nejinak je tomu i ve stavebnictví, kde je najdeme kromě obalů i v řadě dalších aplikací. Dokonce je jejich uplatnění v tomto oboru hned po obalovém průmyslu druhé největší a směřuje sem cca pětina všech plastů vyrobených v Evropě.

Plasty lze ve stavbě nalézt v celé šíři druhů, mají totiž řadu unikátních vlastností. Jsou velmi lehké a nevyžadují náročnou údržbu (nerezaví ani nehnijí), fungují jako výborné izolační a těsnicí materiály a dokážou tak výrazně zvýšit energetickou efektivnost budov. V neposlední řadě mají dlouhou životnost a jsou většinou recyklovatelné.

Tyto makromolekulární sloučeniny lze rozdělit podle jejich chování při změně teploty:

  • Termoplasty, které lze opakovaně zahřátím uvést do tvárného stavu; příkladem je polyetylen, polypropylen, polystyren, polymetylmetakrylát (plexisklo), polyvinylchlorid (PVC) nebo polyamidy (např. nylon, silon) a
  • Reaktoplasty, které po tepelném vytvrzení již nelze novým ohřátím uvést znovu do tvárného stavu; např. bakelit nebo vulkanizovaný kaučuk.

Jaké jsou ty nejčastější typy a aplikace plastů ve stavbách?

  • Polyvinylchlorid PVC - má mezi plasty ve stavebnictví dominantní postavení. Používá se v tvrdé formě (např. na okapové žlaby, těsnící profily nebo okna) a jako měkčený na hydroizolační folie, bazénové a střešní folie, izolace skládek, nafukovací haly.
  • Polyetylen PE - obalové a hydroizolační folie pro zemní izolace všeho druhu, potrubí pro kanalizace a rozvod vody, pěnový jako trubice pro izolace potrubí.
  • Polypropylen PP - jeho tepelné stálosti se využívá zejména pro trubkové rozvody, různé jímky, čistírny odpadních vod.
  • Polykarbonáty – jsou velmi houževnaté (prakticky nerozbitné) a nahrazují sklo např. v osvětlovací technice nebo jako zasklení oken.
  • Polymetylmetakrylát (plexisklo) – je také velmi pevný s výbornými optickými vlastnostmi; využívá se na výrobu potravinářských vitrín nebo jako náhrada skla (pergoly, zastávky apod.).
  • Polystyren PS – pevný a levný, hojně využívaný, hlavně jako izolační materiál ve formě desek.
  • Epoxidy (pryskyřice) - vynikají adhezivními vlastnostmi ke všem stavebním materiálům, jsou velmi mechanicky a chemicky odolné; využívají se na podlahy, dále jako pojiva, tmely, lepidla nebo laky.
  • Silikony – využívají se jako zalévací a odlévací hmoty, pryže, tmely, těsnící bužírky do oken, na nátěry omítek.
  • A další – polymer betony, lamináty, kaučuky….

Odolnost a tedy dlouhá životnost plastů (až několik desítek let) je jejich velkou předností. A protože hlavní boom jejich využívání ve stavebnictví nastal většinou až ve druhé polovině 20. století, znamená to, že doba masivního vzniku plastového odpadu nás teprve čeká. Například životnost pěnového polystyrenu ve stavebnictví je až 50 let. Na druhou stranu je třeba říct, že většina plastů je dobře recyklovatelná, např. okenní profily z PVC jako nejpoužívanějšího plastu ve stavebnictví lze recyklovat bez ztráty kvality až 8x a jejich životnost se tak pohybuje v řádu desítek let. To vše za předpokladu jejich dobrého vytřídění. A tady se opět dostáváme na počátek vzniku stavebních odpadů – abychom je mohli využívat a recyklovat, potřebujeme je co nejčistší, čili jednoduše řečeno potřebujeme kvalitně a s rozmyslem jak stavět, tak bourat.

Kvůli zvyšujícím se požadavkům na energetickou náročnost budov se v posledních letech stal velmi oblíbeným plastem ve stavebnictví polystyren. Tento relativně levný výborný izolační materiál se využívá k tepelným izolacím fasád, podlah i střech. Dle odborných zdrojů (Sdružení EPS ČR) se ho u nás ročně vyprodukuje přes 60 tisíc tun; výrobcem je společnost Synthos v Kralupech n. V. Je snadno manipulovatelný, navíc zdravotně nezávadný a hlavně snadno recyklovatelný - čistý, např. odřezky, se použije přímo při výrobě nového pěnového polystyrenu, stávající recyklační technologie dovolují využít i polystyren lehce znečištěný tmely nebo lepidly. Ten lze rovněž přidávat do lehčeného betonu, izolačních omítek i cihel. Přesto je u nás jeho recyklace zatím nízká, na skládkách ho ročně končí přes 50%. Příčin je více, kromě nedůsledného třídění odpadního polystyrenu prodražuje celý proces doprava, protože polystyren obsahuje 98% vzduchu. Proto jsou některé dotříďovací linky vybaveny zařízením na komprimaci polystyrenu. V zahraničí je motivace k třídění a sběru odpadního polystyrenu zvyšována jeho pozitivní cenou (Švýcarsko), občanům v Holandsku je zase umožněno třídit jej v městských sběrných dvorech.

Další komplikaci při recyklaci polystyrenu způsobuje – trochu paradoxně – splnění legislativních požadavků, a sice v oblasti protipožární ochrany. Desky z expandovaného i extrudovaného polystyrenu totiž obsahují sloučeninu hexabromcyklododekan (HBCDD), který funguje jako zpomalovač hoření. Tato látka však byla v roce 2013 zařazena na seznam látek Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech jako látka škodlivá pro lidské zdraví a životní prostředí. Přidávala se do polystyrenu až do r. 2015 a při rekonstrukcích a demolicích starších budov se tedy bude dlouho vyskytovat polystyren s obsahem HBCDD. Legislativa však omezuje možnosti dalšího nakládání s takovým materiálem. Pokud je totiž koncentrace HBCDD větší než 1.000 mg/kg, může být polystyren pouze energeticky využit nebo upraven tak, aby se koncentrace HBCDD v odpadním polystyrenu snížila pod uvedený limit. Při obsahu HBCDD nad 30.000 mg/kg (tj. více než 3%) se polystyren stane nebezpečným odpadem a lze jej pouze odstranit ve spalovnách nebezpečného odpadu zajišťující shoření při teplotách nad 1.100°C. Rozhodně tedy nesmí skončit na skládce. Stavební firmy mohou provedením analýzy prokázat množství HBCDD v odpadním stavebním polystyrenu, občané by jej neměli odevzdávat v rámci tříděného sběru do žlutých kontejnerů – tam může končit jen obalový polystyren, který zpomalovač hoření neobsahuje.

Jaké jsou tedy vyhlídky pro plastové stavební odpady, kterých bude v budoucnu přibývat? Pokud jde o jejich materiálové využití, převažuje v současnosti mechanická recyklace, čili zpracování odpadních plastů na drť různé granulometrie a její další využití např. přimícháním k čisté surovině, jako pojivo při výrobě stavebních kompozitů nebo k vylehčení železobetonových konstrukcí. Ukazuje se však, že pouhá mechanická recyklace plastů – a to obecně všech plastů - není optimální cesta. Nejen že se tak nedaří plnit stanovené cíle EU, ale existují i další překážky a asi nepřekvapí, že se týkají ekonomiky. Předně jsou to vysoké náklady na systém sběru a vlastní granulaci plastů, protože předpokladem kvalitních granulátů je co nejlépe vytříděný a co nejméně znečištěný vstupní tok odpadů. Vzniklé granuláty mají obvykle nižší kvalitu a nekonkurují proto cenově primárním surovinám – jednoduše, není o ně zájem. A protože je vyráběno mnoho typů plastů a jsou do nich přidávána nejrůznější aditiva, je mechanická recyklace náročná i technicky.

Ale je tu ještě recyklace chemická. Takovou technologií je třeba i pyrolýza neboli termický rozklad odpadních plastů bez přístupu kyslíku (nejedná se tedy o spalování). Dochází k depolymeraci odpadu za vzniku pyrolýzního plynu, pyrolýzního oleje a tuhého uhlíkového zbytku. V závislosti na kvalitě vstupujících odpadů lze jednotlivé výstupy využít. Kapalný produkt je směsí uhlovodíkových frakcí a představuje cca 80 % hmotnosti vstupujícího plastového odpadu. Je cennou surovinou pro další využití v petrochemii, energetice, jako komponent při výrobě paliv a podobně. Plynný produkt (přibližně 10% podíl vstupu) může být využit v procesu ohřevu vstupní suroviny nebo po dosažení potřebné čistoty k výrobě elektrické energie v kogenerační jednotce. Tato technologie je však nákladná a v ČR zatím nefunguje žádná pyrolýzní jednotka v plném provozu, probíhají zkoušky v poloprovozním režimu. Velké zahraniční ropné a chemické společnosti však investují nemalé finanční prostředky do technologií chemických recyklací plastů. Patří mezi ně i přeměna plastů pomocí rozpouštědel na původní monomery nebo základní chemikálie. Např. v případě polystyrenu lze pomocí rozpouštědel získávat původní monomery, které se použijí znovu jako surovina v procesu výroby. Přitom lze oddělit i problematický retardér HBCDD a chemicky jej rozložit za vzniku bromu. Taková recyklační jednotka je již plánována i v České republice.

Ke zvýšení recyklace plastů u nás by mělo přispět i dlouho očekávané zvýšení skládkovacích poplatků a důsledné dodržování zákazu skládkovat energeticky využitelné odpady, což plasty v převážné většině jsou. Často proto slouží k výrobě alternativních paliv. Od r. 2024 resp. 2030, pokud bude schválen návrh nového zákona o odpadech, nebude skládkování plastů jako využitelných odpadů možné vůbec.

Ing. Markéta Miklasová
INISOFT Consulting s.r.o.

11.06.2020 17:08

Inspektoři ČIŽP uložili stotisícovou pokutu za porušení zákona o odpadech

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Brně uložili pokutu sto tisíc korun společnosti TRINITY DEVELOPMENT s.r.o. za porušení zákona o odpadech. Nakládala s odpady v zařízení, které k tomu nebylo určeno – řádně povoleno.

Od října do prosince 2017 provozovala firma zařízení k využívání plastových odpadů v areálu Průmyslového parku Měnín, které ale nebylo schváleno jako zařízení k využívání odpadů. V průběhu roku 2017 a 2018 uložila na pozemky areálu cca 170 pytlů s plastovým odpadem, který obsahoval například drť a fólie, dále dvě hromady černých hadic a také 66 tun plastových fólií.

„Takové množství odpadů mohlo negativně ovlivnit životní prostředí v okolí Průmyslového parku Měnín. Firma navíc uvedené odpady nijak nezabezpečila před povětrnostními vlivy a ani je nezajistila před případným zahořením. Navíc je provozovatelem mobilního zařízení ke sběru a výkupu odpadů na území Hlavního města Prahy, a tak by měla být dostatečně seznámena s pravidly stanovenými zákonem,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Brno.

Proti rozhodnutí ČIŽP o uložení pokuty se společnost TRINITY DEVELOPMENT s.r.o. neodvolala a sankce nabyla 24. března 2020 právní moci.

11.06.2020 17:01

Indikativní harmonogram přezkumů integrovaných povolení, BREF a závěrů o BAT

Pro snadnější orientaci povolujících úřadů a provozovatelů v jejich budoucích povinnostech byl zpracován dokument s konkrétními údaji k přezkumům integrovaných povolení a revizí referenčních dokumentů o BAT (BREF) a závěrů o BAT, který doplňuje dříve zveřejněnou metodiku k tzv. výjimkám z BAT. Tato verze je aktualizací zohledňující skutečný stav, provozovatele zařízení a také průběžný vývoj na evropské úrovni. S ohledem na nutnost v některých případech vyhodnotit individuálně aplikovatelnost závěrů o BAT na konkrétní zařízení je dokument chápán jako indikativní.

 

Dokument ke stažení:

 

11.06.2020 15:42

ZÁLOHUJME: Třídění kovů do kontejnerů na plast nemůže vyřešit český problém s nápojovými plechovkami

Květnová dohoda o podpoře třídění kovů mezi Ministerstvem životního prostředí a autorizovanou obalovou společností EKO-KOM problém Česka s tříděním plechovek nevyřeší. Navíc přinese větší znečištění sbíraného materiálu, a tím i zkomplikuje recyklaci PETu. Kombinovaný sběr nemá ani dostatečnou technickou kapacitu. K vyřešení problému plechovek tímto způsobem by museli občané náhle třídit plechovky 4x více. Tato cesta nám tedy splnit cíle EU nepomůže.

Dohoda mezi Ministerstvem životního prostředí a AOS EKO-KOM o podpoře sběru kovů v obcích chce rozšířit tzv. kombinovaný sběr, kdy v obcích bude možné odkládat kovové odpady i do kontejnerů dosud určených pro jiné materiály, nejčastěji plasty. Proto EKO-KOM zavádí příplatek obcím za každý kontejner na třídění kovů (ať už kombinovaný, nebo jednodruhový pouze na kovy) na jejich území, a zvyšuje příplatek třídicím linkám za tunu vytříděných kovových obalů. Celkově jde o další formu intenzifikace sběru.

Iniciativa Zálohujme si uvědomuje, že každá snaha o řešení problému si zaslouží ocenit, ale v tomto případě má návrh řadu zásadních nedostatků:

1) Zhoršení hygieny a zkomplikování recyklace PETu. Začnou-li se třídit k plastům i plechovky, a to nejen nápojové, ale např. i od potravinových konzerv, zhorší se už tak špatná hygiena obsahu žlutých kontejnerů, což ještě více zkomplikuje recyklování PETu do potravinářské kvality, nutné k brzy povinnému přidávání rPETu do nových PET lahví - viz květnové vyjádření Ing. Jitky Sosnovcové ze Státního zdravotního ústavu (pozn. č. 1).

2) Nedostatečná efektivita. Kombinovaný sběr kovů vůbec nemá kapacitu vyřešit každoročně se prohlubující problém ČR s nedostatečným tříděním nápojových plechovek. Ty přitom u nás zaujímají cca 60% podíl mezi hliníkovými obaly, na jejichž samostatné třídění platí cíle EU. Poučíme-li se z nejlepší výtěžnosti dosažené v Brně,  kde zavedli kombinovaný sběr nápojových plechovek už v roce 2012 (pozn. č. 2), pak i kdyby všechny obce v ČR zavedly kombinovaný sběr kovů, k vytřídění roční spotřeby plechovek v ČR se buď musí do ulic rozmístit dalších 1,5 milionu kontejnerů na kombinovaný sběr (všech kontejnerů na tříděný odpad je dnes v ČR cca 470.000), nebo by se muselo zečtyřnásobit množství plechovek, které lidé ročně vytřídí do každého kontejneru na kombinovaný sběr.

3) Nenastartování potřebné recyklace. Cíle EU jsou nastaveny nejen pro třídění, ale i pro skutečnou materiálovou recyklaci. Výsledkem jednání MŽP S AOS EKO-KOM je v zásadě jen zanedbatelná podpora obcí a třídicích linek. Ke skutečné recyklaci se neposunulo nic.

Podporovat třídění kovů je jistě potřeba. Ale intenzifikace, oznámená finanční podpora ani kombinovaný sběr nemohou vyřešit fundamentální problém, kdy řadu let prudce roste prodej nápojových plechovek, zatímco jejich sběr fatálně zaostává. EU ukládá členským státům dosažení 50% míry recyklace hliníku od roku 2025 a ČR nyní dosahuje jen cca 20-30 %. MŽP i EKO-KOM se už nechaly slyšet, že požádají o výjimku z plnění cílů, zároveň iniciují tento snaživý, ale marný pokus řešit sběr hliníkových nápojových plechovek.

„Je potřeba mnohem více regulovat míru a typ obalů, které se uvádějí na trh, a narovnat systém tak, aby původci obtížně recyklovatelných nebo vůbec nerecyklovatelných obalů platili více než původci snadno recyklovatelných materiálů. A především bychom si měli připustit, že dostatečně efektivní třídění nápojových plechovek může zajistit jen zálohový systém (pozn. č. 3). Je to jednodušší i levnější cesta, třídění hliníkových plechovek pomocí záloh by rychle vyrostlo na 90 % či výše a ČR by evropské cíle plnila bez problémů,“ říká Vojtěch Vosecký, expert na cirkulární ekonomiku.

***
1) „Plastový odpad ze žlutých kontejnerů, tak jak je dneska u nás sbírán, nemůže přísné požadavky předpisů EU na recykláty pro styk s potravinami splnit. Tento materiál by musel být následně dokonale roztříděn a podle mých znalostí a informací stávající třídící technologie používané v ČR opět nejsou schopny zaručit vytřídění PET lahví tak, aby byla zaručena požadovaná kvalita. Podle požadavků EU při sběru a zejména při třídění plastů pro styk s potravinami musí být zaveden systém kvality a princip vysledovatelnosti.  Splnění těchto požadavků si rozhodně neumím představit u stávajícího systému zavedeného v ČR.“ Ing. Jitka Sosnovcová, Státní zdravotní ústav ČR.
https://www.tretiruka.cz/news/je-ze-zdravotniho-rizika-bezpecne-pouzivat-k-vyrobe-rpetu-plastove-pahve-vytridene-ze-zlutych-kontejneru/

2) podle výročních zpráv SAKO Brno, a.s. (bez zahrnutí podzemních kontejnerů na tříděný odpad) www.sako.cz

3) Efektivní cestou ke zvýšení míry třídění nápojových obalů je zálohový systém. Země jako Německo, Švédsko či Chorvatsko dosáhly díky zálohovým systémům až 98% míry zpětného odběru PET lahví a plechovek. MŽP zálohový systém stále odmítá, ačkoli nikdo neví, jaké náklady si vyžádá cesta intenzifikace sběrné sítě a dodatečného dotřiďování a kdo tyto náklady uhradí. Bohužel v diskusi o zálohování se mluví hlavně o PET lahvích a plechovky zůstávají stranou pozornosti, ačkoli už v roce 2010 studie LCA nápojových obalů zpracovaná pro MŽP ukázala, že životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává ve srovnání s ostatními skupinami obalů nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu.

 

O iniciativě Zálohujme.cz:
Iniciativa usiluje o celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Hledá možnosti, jak zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“, „z plechovky do plechovky“.
Více na: www.zalohujme.cz

Členové: Mattoni 1873 a.s., Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), Rodinný pivovar BERNARD, a.s., Sodovkárna Kolín, Tradiční pivovar v Rakovníku, a. s., KRAKONOŠ, spol. s r.o., Žatecký pivovar, spol. s r.o., DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, DUP – družstvo – pivovar Poutník, Jarošovský pivovar, WTS-J, a.s., AGS Trade, s.r.o. (Secco+), WINE lN A CAN ASSOCIATION, z. s., Great Expectations, s.r.o., Trash Hero Czech Republic, z.s., Rádio Impuls, RunCzech, Nadace Partnerství, Chaloupky, Divadlo Aqualung.

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://tretiruka.cz/_files/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://tretiruka.cz/_files/system_preview_small_200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://tretiruka.cz/_files/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE