Státní fond životního prostředí upozorňuje příjemce podpory na povinnost dodržování lhůty pro předkládání faktur ke kontrole, viz kap. 8.2 Závazných pokynů pro žadatele a příjemce v OPŽP 2007-2013. Příjemce je povinen zanést údaje o faktuře do IS BENE-FILL do 5 pracovních dnů od jejího obdržení a neprodleně fakturu odeslat (vč. požadovaných příloh) na projektového manažera SFŽP ČR. Nedodržování tohoto termínu může mít za následek určení výdajů na faktuře jako nezpůsobilých, příp. pozastavení administrace projektu s realokací finančních prostředků na jiné projekty.

ECHA zveřejnila prezentace ze semináře jehož cílem bylo prohloubit znalosti budoucích žadatelů o procesu povolování. Semináře se zúčastnilo přes 50 zástupců z průmyslu a dalších expertů. Přednesené prezentace jsou nyní dostupné na webové stránce ECHA. Hlavní témata byla zaměřena na požadavky žádosti o povolení, veřejné konzultace o možných alternativách, analýzy možných alternativ a socio—ekonomické analýzy vč. její struktury, pokyny, podporu a nástroje pro zasílání žádostí. Seminář se uskutečnil ve dnech 29. - 30. června 2015 v Helsinkách.

Dokument ke stažení:

• Program semináře [pdf, 146 kB]

• Závěry ze semináře [docx, 20 kB]

• seznamu účastníků [pdf, 57 kB]

Zdroj: MPO

Nový služební zákon ještě ani nezačal pořádně fungovat a už byl patrně porušen. A to jedním z nejvyšších státních úředníků - ministrem. Zdánlivě nevýznamný přehmat přitom může znamenat, že stát bude muset vyplatit nemalou finanční kompenzaci. Podle nejvyššího státního úředníka měl být ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss jmenován do funkce na základě výběrového řízení, které mělo být zorganizováno právě podle zákona o státní službě. Jenže ministr Brabec postupoval ještě podle "starého" zákoníku práce. A trvá na tom, že na jeho postupu není nic protizákonného.

Zdánlivě nudný právní spor o jednoho ředitele se dotýká desítek lidí. Nový šéf inspekce Geuss totiž po svém nástupu provedl poměrně rozsáhlou personální čistku. Pokud i soudy potvrdí, že Geuss usedl do křesla ředitele ČIŽP protiprávně, nejspíš to bude znamenat, že i veškerá jeho rozhodnutí jsou neplatná - tedy i propouštěcí dekrety. V tom případě by stát musel "nelegálně" vyhozeným zaměstnancům vyplatit ušlou mzdu. Ministerstvo životního prostředí si takový scénář ale nepřipouští.

Že s Geussem není z právního hlediska všechno v pořádku, dokládá ovšem to, že ministerstvo životního prostředí vyslyšelo výzvu náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého a poslalo mu podklady k "bezodkladnému vyhlášení výběrového řízení na služební místo ředitele České inspekce životního prostředí" - už podle platného služebního zákona. Minulý týden bylo výběrové řízení vypsáno. Celý článek ZDE

Zdroj: TÝDEN.cz

Klimatologové pořád netuší, kam se ročně ztratí dvě miliardy tun skleníkového oxidu uhličitého. Nová studie amerických a čínských vědců nyní naznačila, že část může mizet v podzemních vodách, které se nacházejí pod pouštěmi. Pod čínskou pouští Taklamakan je v podzemní vodě rozpuštěno až 20 miliard tun CO2, což odpovídá emisím ze spalování fosilních paliv za dva roky. Mechanismus, který ukryl uhlík v Číně, podle vědců může fungovat i kolem dalších světových pouští. Dohromady v těchto podzemních vodách může být uloženo až 1000 miliardy tun uhlíku, což je více, než kolik obsahují všechny rostliny na světě. Za rok by mohly pouště odčerpat z atmosféry zhruba čtyři procenta z CO2, jehož konečnou destinaci dosud vědci neznali. Více na E15 ZDE

Zdroj: E15

Na boj proti suchu a na zadržování vody v krajině by mělo v příštích pěti letech jít z evropských dotací více než osm miliard korun. Peníze z Operačního programu Životní prostředí podpoří ty projekty, které pomohou lepšímu vsakování srážkové vody nebo třeba průtoku říčních koryt, potoků a přilehlých niv a také zlepší přirozený rozliv.

Evropské dotace by měly putovat i na obnovu poškozených nebo zaniklých území a menších krajinných prvků, v nichž by se voda přirozeně akumulovala. Jde například o lesy, prameniště, tůně a mokřady. Od pátku mohou obce i podnikatelé také žádat o více než miliardu korun. Peníze půjdou na opatření, která by lépe využila srážkovou vodu místo toho, aby odtékala kanalizací do vodních toků, a to hlavně ve městech a obcích.

Evropské peníze do obnovy krajiny a jejího vodního režimu směřují osm let. Do loňska bylo podle MŽP ze starého operačního programu opraveno více než 142 kilometrů vodních toků a objem vodních nádrží nebo poldrů se zvýšil o 20,6 milionu metrů krychlových. Do odbahnění rybníků, stavby drobných nádrží a tůní šlo 4,6 miliardy korun a mimo jiné na zlepšení přirozených rozlivů 2,3 miliardy.

Související - dotace:

MŽP vyhlásilo první výzvy z nového OPŽP 2014–2020

Zdroj: ČTK

V Japonsku se po více než čtyřech letech od katastrofy v elektrárně Fukušima v březnu 2011, kdy následně bylo odstaveno všech 48 komerčních jaderných reaktorů, vrátí do provozu první jaderný reaktor. Společnost Kyushu Electric Power totiž oznámila, že v úterý restartuje první blok své jaderné elektrárny Sendai v jihozápadním Japonsku. Japonská vláda prosazuje návrat k jaderné energii, ačkoli se proti němu podle průzkumů staví většina obyvatelstva. Vláda si stanovila za cíl, aby jaderné elektrárny do roku 2030 pokrývaly více než pětinu energetických potřeb země.

NOVELA EIA č. 39/2015 Sb. Ministerstvo životního prostředí na konci července vydalo metodický pokyn v souvislosti novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 39/2015 Sb. Metodický pokyn patřičného odboru MŽP se tentokrát zaměřuje na problematiku navazující řízení a povolovací řízení podle zákona o integrované prevenci. V červnu jsme čtenáře již informovali, že ministerstvo již vydalo nové metodiky v souvislosti s touto novelou zákona EIA. Ty se týkají postupu při vydávání závazných stanovisek k ověření souladu obsahu stanovisek EIA a dále doporučení pro autorizované osoby a zpracovatele oznámení záměru.

Ministerstvo životního prostředí Slovenské republiky předložilo do připomínkového řízení návrh Programu odpadového hospodářství SR na období 2016 - 2020. Mezirezortní připomínkové řízení končí 20. srpna. 2015

Podle enviroresortu program vychází z vyhodnocení předchozího programu a z analýzy současného stavu a potřeb odpadového hospodářství SR. Přihlížet má také na schválený Operační program Kvalita životního prostředí na programové období 2014 - 2020, který se bude svým zaměřením významným způsobem podílet na směřování investic do infrastruktury odpadového hospodářství v časovém horizontu do roku 2020.

Program neobsahuje opatření k předcházení vzniku odpadů podle článku 29 směrnice o odpadech, protože tyto byly přijaty v samostatném dokumentu.

Program zároveň přihlíží na otevřené jednání Evropské komise týkající se uzavřené (kruhové) ekonomiky a výhledových plánů strategie nakládání s odpady na roky 2025 a 2030 v rámci připravovaného "odpadního balíčku", který má zásadním způsobem změnit způsob nakládání s odpady ve prospěch jejich recyklace a udržitelného využívání recyklovatelných odpadů.

Dokument ke stažení:

Program odpadového hospodárstva Slovenskej republiky na roky 2016-2020

Zdroj: www.odpady-portal.sk

Spor východočeské firmy Fortell se státem výrazně přepisuje pravidla, podle nichž podniky smí ušetřit miliony na daních za to, že investují do vývoje. Tomuto výrobci plastových dílů pro automobily a elektrotechniku nařídili finanční úředníci doplatit čtyři miliony korun. S tím, že firma ve skutečnosti nic nového nevymyslela, a tudíž nemá na daňové odpočty nárok. Jenže Nejvyšší správní soud nyní řekl, jak musí berní úředníci postupovat v nejasných případech jako tento: na posouzení si mají najmout nezávislého znalce. To v případě firmy Fortell neudělali − a rozhodli pouze od stolu. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Evropský parlament se zabýval tím, jak lépe využívat zdroje surovin v EU. Cíle pro recyklaci musí být podle EP zvýšeny na min. 70 % tuhého komunálního odpadu a 80 % obalového odpadu do roku 2030. Spalování by mělo být do roku 2020 přísně omezeno na nerecyklovatelný a nebiologicky rozložitelný odpad. Postupně by také mělo docházet ke snižování počtu veřejných skládek. A dále vznik stálé rezervy emisních povolenek potvrdilo plénum EP. Komise navrhuje konkrétní opatření pro vybudování energetické unie.

Evropa je nejzávislejší na dovozu zdrojů ze všech regionů světa a v poměrně krátké době bude mnoho zdrojů vyčerpáno. Odhaduje se, že optimalizace využívání zdrojů by mohla přinést úspory v hodnotě 600 mld. € ročně, tj. 8 % ročního obratu, a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %. Zvýší-li se produktivita zdrojů do roku 2030 o 30 %, HDP by se mohl zvýšit o téměř 1 % a mohly by vzniknout 2 mil. pracovních míst. Je však potřeba stanovit závazné cíle pro snižování odpadu, revidovat předpisy o ekodesignu a přijmout opatření na oddělení růstu od využívání přírodních zdrojů, tvrdí poslanci a požadují, aby Komise do konce roku předložila příslušné legislativní návrhy.

Podle zpravodajky návrhu bude zapotřebí vytvořit soubor indikátorů a cílů, dále revize stávajících právních předpisů, rozšíření působnosti směrnice o ekodesignu, obnovení směrnice o odpadech a zvláště se zaměřit na některé oblasti, jako jsou například udržitelné budovy.

Klíčové a sporné body

Plénum EP 9. 7. 2015 schválilo usnesení, ve kterém požaduje systémovou změnu řešení nedostatku zdrojů vznikem „obchodního ekosystému“.

EP vyzval Komisi, aby do konce roku 2015 předložila nový legislativní návrh, jehož součástí by byly závazné cíle, jakož i návrhy pro postupné snížení objemu všech druhů skládkovaného odpadu.

Cíle pro recyklaci musí být podle EP zvýšeny na min. 70 % tuhého komunálního odpadu a 80 % obalového odpadu do roku 2030. Spalování by mělo být do roku 2020 přísně omezeno na nerecyklovatelný a nebiologicky rozložitelný odpad. Postupně by také mělo docházet ke snižování počtu veřejných skládek.

Poslanci dále vyzývají Komisi, aby v produktové politice prosazovala přístup vycházející z celého životního cyklu výrobků a předložila za tímto účelem ambiciózní pracovní program. Jeho součástí by měl být návrh revize směrnice o ekodesignu, který by měl být dle poslanců předložen do konce roku 2016 s cílem rozšířit rozsah požadavků na všechny hlavní skupiny výrobků. Poslanci rovněž Komisi žádají o stanovení požadavků týkajících se životnosti, opravitelnosti, možnosti opětovného použití a recyklace, jakož i vypracování návrhu opatření proti plánovanému zastarávání.

Řešení nedostatku zdrojů vyžaduje omezení těžby a využívání zdrojů a naprosté oddělení růstu od využívání přírodních zdrojů. Za účelem dosažení udržitelnosti využívání zdrojů EU do roku 2050 musí EU dle poslanců snížit spotřebu zdrojů, zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie a postupně ukončit používání toxických látek. Ukazatele účinnosti využívání zdrojů, měřící spotřebu zdrojů, včetně dovozu a vývozu na úrovni EU, a jejich využívání by měly být od roku 2018 právně závazné. Vyzývají také ke stanovení celounijního cíle zvýšit do roku 2030 účinnost využívání zdrojů na úrovni EU o 30 % oproti roku 2014, jakož i ke stanovení individuálních cílů pro jednotlivé členské státy.

Vznik stálé rezervy emisních povolenek potvrdilo plénum EP

Plénum EP 8. 7. 2015 potvrdilo neformální dohodu uzavřenou s Radou v květnu 2015 o vzniku rezervy emisních povolenek v systému EU ETS. Systém automatického stažení emisních povolenek z oběhu v případě přebytku bude zahájen 1. 1. 2019, tedy v termínu požadovaném EP. Zástupci Rady i EP se shodli na tom, že povolenky, které budou staženy v letech 2014-2016, nebudou opětovně vráceny na trh, s čímž se v návrhu Komise počítalo, ale jejich objem bude přidán do nově vzniklé rezervy v roce 2019.

Komise navrhuje konkrétní opatření pro vybudování energetické unie

Komise 25. 2. 2015 zveřejnila balík k energetické unii, kterým chce podpořit spolupráci členských států v energetické oblasti. Základním dokumentem je tzv. Strategie pro evropskou energetickou unii, nebo-li sdělení s názvem Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, která se zaměřuje na zajištění bezpečnosti dodávek energií a dokončení jednotného energetického trhu. Představuje ambiciózní plán na integraci energetických politik v EU (dle místopředsedy Komise Maroše Šefkoviče nejambicióznější projekt od vzniku ESUO) nad rámec návrhu předsedy Evropské rady Donalda Tuska z dubna 2014, který prezentoval návrh na koordinaci dodávek plynu, a dalších iniciativ doposud představených samotnou Komisí.

Součástí balíku je rovněž sdělení o propojení energetických soustav a sdělení, které formuluje vizi pro globální dohodu o klimatu v Paříži v prosinci letošního roku. To stanovuje mj. cíl zajistit propojenost energetických soustav mezi členskými státy v objemu min. 10 % celkové produkční kapacity daného státu do roku 2020 (15 % do roku 2030) a to prostřednictvím implementace existující legislativy, tj. tzv. projektů veřejného zájmu a finančního nástroje TEN-E.

Komise navrhuje vytvořit energetickou unii jako pátou svobodu s volným pohybem energií napříč hranicemi členských států s jednotným vnitřním energetickým systémem. Ten představuje jednu z pěti dimenzí představené strategie.

K dalším čtyřem patří: (1) zajištění bezpečnosti energetických dodávek včetně např. zajištění větší průhlednosti při uzavírání dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu; (2) zvýšení energetické účinnosti; (3) nízkouhlíková ekonomika v EU v souvislosti s ochranou klimatu a (4) výzkum a inovace v prioritních oblastech využívání obnovitelných zdrojů, smart grids atd.

Odborníci a další zúčastněné subjekty iniciativu Komise převážně přivítali. Pochybnosti vyvolává konflikt mezi nízkouhlíkovou politikou EU a snahou o diverzifikaci infrastruktury pro dodávky zemního plynu. Environmentální organizace kritizují příliš velký důraz kladený na dodávky zemního plynu. Např. think tank CEPS shledává v plánu na energetickou unii rovněž byrokratické riziko a možný nástroj pro vyjádření protiruského postoje.  

Balík k energetické unii byl projednáván na půdě Rady 5. – 6. 3. 2015 ministry životního prostředí (společně s přípravou na prosincovou mezinárodní konferenci OSN o změně klimatu v Paříži) a následně i Evropskou radou ve dnech 19. -20. 2015. Evropská rada vyjádřila souhlas se všemi pěti body strategie předložené Komisí.

Klíčové a sporné body

Naplnění strategie vyžaduje přijetí několika legislativních aktů, které budou po předložení Komisí schvalovány řádným legislativním postupem, tj. v součinnosti Rady a EP. Součástí implementačního balíku, který má mj. přispět k cíli snížení emisí sklenikových plynů o 40 % do roku 2030, jsou tři body:

(1) Systém EU ETS

Návrh revize směrnice upravující systém EU ETS směrem k výraznější podpoře inovací v oblasti nízkouhlíkové ekonomice a nově i pro energeticky náročná odvětví a na modernizaci energetických systémů v chudších členských státech EU formou větší alokace z prostředků systému EU ETS. Návrh navazuje na nedávno přijaté opatření na vznik stálé emisní rezervy.

U energeticky náročných odvětví má být poskytnuta záruka mezinárodní konkurenceschopnosti. Na odvětví, kterým hrozí přesun výroby mimo EU, má být také soustředěn princip bezplatných emisních povolenek. Od roku 2021 má pokračovat obdobný mechanismus rozdělování povolenek jako dosud.

Komise rovněž vyzývá členské státy, aby v kontextu mezinárodního jednání o pařížské dohodě, investovaly část financí získaných ze systému EU ETS ve třetích zemích mimo EU.

Nově vzniklý Inovační fond bude disponovat od roku 2021 400 mil. povolenek v současné prodejní hodnotě cca 10 mld. € a dodatečně dalšími 50 mil. povolenek ze stávajícího období (2013–2020).

(2) Označování energetické účinnosti

Komise chce upravit systém označování tak, aby se opět používala jednotně jedna stupnice A až D, která by nahradila stávající stupnici A+++ až D. Smyslem je to, že v současné době se většina výrobků pohybuje ve škále A+++ až A+, což může být pro spotřebitele matoucí vzhledem k tomu, že nejméně účinné výrobky na trhu jsou označeny A+. Změna se má týkat pouze nově uvedených výrobků. Zároveň chce podpořit dodržování souladu výrobků s předpisy vytvořením databáze energeticky účinných výrobků nabízených na trhu pro účely dohledu orgánů členských států EU.

(3) Nová koncepce energetického trhu

Podle Komise by se měl elektroenergetický trh v EU plně přizpůsobit nárůstu podílu obnovitelných zdrojů, což klade větší důraz na přeshraniční obchod s energiemi a nové technologie (inteligetní sítě, měřiče ad.) při zajištění stability dodávek. Současně che zajistit ochranu spotřebitele mj. v souvislosti s ochranou osobních dat porovnáním cen a nabídek, poskytování informací aj.. Na základě výsledků zahájené veřejné konzultace Komise předloží legislativní návrhy v druhé polovině roku 2016.

Předpokládaný další vývoj

Součástí balíku je i harmonogram nezbytných kroků pro budování energetické unie, včetně plánu na revizi resp. přijetí konkrétních legislativních a prováděcích aktů v letech 2015-2016.

Mohlo by Vás zajímat:

Rekapitulace dění na poli evropské legislativy za měsíc červen

Zdroj: Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky

PŘIPOMÍNKY Energetický regulační úřad poslal do přiomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se stanoví technicko-ekonomické parametry a doby životnosti výroben elektřiny a výroben tepla z podporovaných zdrojů energie.

Návrh vyhlášky vychází z větší části z posledního platného znění vyhlášky č. 347/2012 Sb. Jednou z klíčových oblastí v předkládaném  návrhu vyhlášky je v příloze vyhlášky aktualizace hodnot technicko-ekonomických parametrů výroben využívajících energii vody, biomasy a větru tak, aby byla dodržena kontinuita již vyhlášených technicko-ekonomických parametrů ve vyhlášce č. 347/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Technicko- ekonomické parametry pro biomasu, větrnou energii, geotermální energii (měrné investiční náklady, roční využití instalovaného výkonu, doba životnosti, náklady na palivo) jsou v neměnném vztahu k vyhlášce č. 347/2012 Sb., ve  znění pozdějších předpisů, jelikož z analýzy současného stavu nevyplynula nutnost tyto parametry měnit. V případě vodních elektráren Úřad na základě potvrzeného klesajícího trendu investičních nákladů v tomto roce přikročil k snížení tohoto parametru pro nové výrobny, které budou uváděné do provozu od 1. 1. 2016. Další klíčovou oblastí návrhu vyhlášky je v příloze vyhlášky stanovení technicko-ekonomických parametrů pro výrobny tepla, které v souladu s novou textací zákona využívají bioplyn pro výrobu elektřiny a tepla v procesu vysokoúčiné kombinované výroby elektřiny a tepla.

Návrh řešení:

• umožňuje vypsat na základě technicko-ekonomických parametrů novou podporu na užitečné teplo pro nové bioplynové stanice,

• zajistí žádoucí aktualizaci měrných investičních nákladů pro malé vodní elektrárny,

• zavede parametr maximálního ročního využití instalovaného výkonu v případě nových obnovitelných zdrojů energie jak v případě podpory na elektřinu, tak v případě podpory na teplo. Zavede tak prvek proti přílišné překompenzaci veřejnou podporou požadovaný Evropskou komisí. Tento parametr má pozitivní dopad na lepší predikci množství elektřiny s nárokem na podporu v konkrétním roce. V případě MVE se současně jedná o prvek, který chrání lokalitu před jejím znehodnocením.

To, že Čechům záleží na životním prostředí, vykazují jak průzkumy, tak i neustále se zvyšující počet třídičů odpadu. I když dvě třetiny obyvatel třídí, ať už v domácnosti, nebo v práci, často se dopouštějí zažitých chyb, kterými znehodnocují své úsilí. O jaké přešlapy se nejčastěji jedná?

Třídění odpadu se považuje za společenskou odpovědnost a zároveň je nejčastějším projevem šetrného chování k životnímu prostředí. Má však také praktické výhody. Menší objem směsného odpadu snižuje náklady obce, která hradí jeho uskladnění. Přesto se mezi lidmi stále objevuje k tématu třídění odpadu řada nesmyslných informací.

1. omyl: Televize patří do červeného kontejneru

Počet červených kontejnerů na drobná elektrozařízení je v ČR stále poměrně nízký. Často se tak v recyklaci elektroodpadu hřeší. Do tohoto kontejneru nepatří počítačové monitory ani televizory, úsporné žárovky nebo velké domácí spotřebiče jako ledničky a pračky. Všechna tato elektrozařízení můžete bezplatně odevzdat na městském sběrném dvoře. Výkupem elektroodpadu a jeho následnou likvidací se zabývají také specializované firmy, případně je od vás převezmou prodejci, u nichž si zakoupíte nový spotřebič.

Tip: Do červeného kontejneru vyhazujte baterie, kalkulačky, drobné počítačové vybavení, telefony, fény, kulmy, holicí strojky, elektronické hračky.

2. omyl: My doma nic nebezpečného nemáme

Pokud je na nějakém výrobku symbol přeškrtnuté popelnice, obal nepatří do žádného kontejneru, ani do toho na směsný odpad. Jedná se totiž o nebezpečný odpad, jehož konkrétní nebezpečné vlastnosti popisují další grafické symboly v oranžovém poli, například lebka nebo symbol ohně. „K nebezpečným odpadům patří třeba elektroodpad nebo prošlé léky všeho druhu. Pokud skončí v koši nebo záchodové míse, mohou kontaminovat vodu či půdu,“ varuje Vladimír Vácha, tiskový mluvčí společnosti E.ON.

Tip: Léky a někdy též použitý zdravotnický materiál je nejsnazší odnést zpátky do lékárny. Alternativou jsou sběrné dvory.

3. omyl: Všechno se musí dokonale vyčistit

Nemusí. Drobné znečištění plastových obalů je povolené. To platí jak u potravin, tak u kosmetických přípravků. „Není třeba se obávat vyhazování prázdných obalů od drogistického zboží, nejedná se totiž o nebezpečné látky. Stačí, když se zbytky kosmetických přípravků, jako jsou sprchové gely, šampony nebo krémy, zcela spotřebují,“ radí Vladimír Vácha. Problém představuje pouze mastnota. Pokud ale nechcete lahev od rostlinného oleje vymývat, vhoďte ji do směsného odpadu. Pozor na vylévání jejího obsahu do kanalizace – rostlinný olej tuhne v potrubí a nejenže tak může dojít k ucpání přípojky, ale potíže působí olej též čističkám odpadních vod.

Tip: Kelímek od jogurtu stačí vyškrábat lžičkou!

4. omyl: Polystyren se do plastů nedává

A víte, že tam skutečně patří? Do plastů přijde i spotřební elektronika nebo výplně krabic. V případě, že se polystyren použil jako stavební izolace a je na něm omítka, vyhazuje se do stavebního odpadu. Česká republika patří v rámci recyklace plastových odpadů k jednoznačně nejšetrnějším státům Evropy. Z poslední evropské statistiky Eurostat vyplývá, že je český systém sběru obalových odpadů vysoce efektivní a ČR se i proto dlouhodobě řadí v recyklaci plastů mezi první tři země Evropské unie.

Tip: Krabičky, tedy termoobaly, do nichž vám v restauraci zabalí jídlo s sebou, patří rovněž do plastů.

5. omyl: Zrcadlo a keramika jsou sklo

Sklo se dává buď do zeleného kontejneru, nebo do bílého, který je určen na čiré sklo. Je nutné to rozlišovat, protože se recyklují zvlášť. Do těchto kontejnerů však nepatří keramika nebo porcelán, autosklo, zlacená a pokovená skla ani zrcadla. „Tavení skla je výhodné, protože se dá roztavovat opakovaně. Problémem je ale pokovení. Rozbitou keramickou vázu či nepotřebný porcelán vyhazujte do směsného odpadu, sklárny si s ním totiž neporadí,“ vysvětluje Vladimír Vácha.

Tip: Do zeleného kontejneru patří také bezbarvé dveřní tabulové sklo.

6. omyl: Plato od vajec patří do papíru

Kartony od vajec se často vhazují do kontejneru na papír. Je to chyba, protože tyto obaly už se znovu recyklovat nedají. Současné technologie umožňují papír recyklovat jenom sedmkrát a v případě plata od vajec nebo roličky toaletního papíru jde vždy již o poslední uplatnění této hmoty. Vhazujte je proto do směsného odpadu. Mohou však přijít také na kompost.

Tip: Něco pro šikovné ručičky! Z obalů od vajíček a ruliček od toaletního papíru si můžete vyrobit například provizorní květináč.

7. omyl: Použité papírové kapesníky patří do papíru

Použité papírové kapesníčky do kontejneru na papír z hygienických důvodů nepatří. Ze stejných důvodů sem není možné vhazovat ani papírové pleny, které navíc obsahují plast. „I když je drobné znečistění u plastů do jisté míry v pořádku, neplatí to při recyklaci papíru. Do modrého kontejneru by se proto neměly vhazovat mastné či zašpiněné papírové obaly,“ objasňuje Vácha.

Tip: Do papíru neházejte ani laminovaný nebo voskovaný papír.

Dva nové speciální vozy pro zásahy u požárů elektrorozvodů a dalších elektrozařízení mají jako první v ČR hasiči na Vysočině. V ČR se jedná o vůbec první dva zásahové vozy Integrovaného záchranného systému, které využívají tento alternativní pohon. Oba nové zásahové vozy mají i své neformální jméno – Sněhurka. Plynový hasičský automobil „Sněhurka“ je určen k provádění hasebního zásahu pomocí oxidu uhličitého, který je vhodný k hašení elektrického zařízení pod napětím, hořlavých kapalin a plynů. Při expanzi CO2 v proudnici dochází k poklesu teploty až na -760 ºC, přičemž část CO2 přechází do pevné fáze, jež má podobu sněhových vloček. Na nákup obou hasičských vozidel přispěla z poloviny společnost E.ON, která uhradila částku 3 miliony korun z celkové šestimilionové investice.

DOTAČNÍ PŘÍLEŽITOST Výzvy pro příjem projektových žádostí byly již vyhlášeny u programů nadnárodní spolupráce Interreg Central Europe, meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE a přeshraniční spolupráce Svobodný stát Sasko - Česká republika. Také termíny výzev k předkládání projektových žádostí u zbývajících programů již dostávají konkrétní časové obrysy spadající většinou do čtvrtého čtvrtletí roku 2015. Konkrétnější přehled plánovaného vyhlašování výzev u jednotlivých programů podává tabulka níže.

Jako první program přeshraniční spolupráce byl o víkendu spuštěn Program spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020. Žadatelé mohou již nyní podávat své projektové žádosti ve 4 tematických osách - například přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik, ochrana životního prostředí a využití přírodního kulturního dědictví.

V návaznosti na vyhlašování výzev se první schvalování projektů předpokládá koncem roku 2015 a v průběhu prvního čtvrtletí roku 2016. Neschválené zatím zůstávají pouze programy Interreg DANUBE a INTERACT III, který ovšem svým zaměřením není určen pro realizaci konkrétních projektů. Jejich schválení se předpokládá na podzim 2015.

Současné sucho velmi trápí provozovatele malých vodních elektráren, mnoho z nich muselo přestat úplně vyrábět, řekl předseda Asociace hydroenergetiků Zdeněk Nováček. Podle odhadu asociace malé vodní elektrárny v Česku vyrobily od začátku letošního roku k dnešnímu dni zatím pouze 25 až 30 procent objemu elektřiny proti plánu. Současné tropické počasí paradoxně nevyhovuje ani solárním elektrárnám. Výkonný ředitel České fotovoltaické asociace Petr Maule řekl, že jejich výkon může ve velkých vedrech poklesnout až o desetinu. Žádné změny a problémy spojené s teplem a suchem naopak neregistrují například plynaři. Více na E15 ZDE.

Čtěte také:

Sucho bude pokračovat nejméně 14 dní (5.8.2015)

Zdroj: E15, ČRo