Česká republika v roce 2014 vyrobila celkem 85 872 GWh elektrické energie. Nejvíce elektřiny jsme vyrobili v jaderných a hnědouhelných elektrárnách, dohromady 66 tis. GWh. Saldo vývozu a dovozu elektřiny činilo 15 843 GWh. Uhlí (hnědého a černého) se loni vytěžilo bezmála 47 mil. tun.

Souhrnná tabulka Výroba elektřiny v roce 2014 obsahuje měsíční údaje o výrobě elektřiny podle paliv, včetně dovozů, vývozů a spotřeby. Současně je zde tabulka s vyjádřením podílu jednotlivých typů paliv na hrubé výrobě elektřiny a také podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v ČR. Údaje vychází z dat Energetického regulačního úřadu a z resortních statistických výkazů Ministerstva průmyslu a obchodu. Data za leden až říjen jsou převzata z měsíční zprávy o provozu ES ČR. Data za listopad jsou zpracována z výkazu MPO. MPO nedisponuje měsíčními daty za bioplynové, větrné, vodní (do 10 MW) a sluneční elektrárny.

Tabulka Produkce tuhých fosilních paliv za rok 2014 obsahuje údaje o těžbě černého a hnědého uhlí a o výrobě koksu v měsíčním členění za rok 2014. Lignit se od roku 2010 netěží a hnědouhelné brikety se od roku 2011 nevyrábí.

Dokument ke stažení:

Produkce tuhých fosilních paliv za rok 2014

Výroba elektřiny v roce 2014

Zdroj: MPO

Dva největší výrobci elektrické energie v zemi, společnosti RWE a E.ON, by velmi rády prodaly především své plynové elektrárny, které kvůli narůstající výrobě energií z obnovitelných zdrojů na jedné straně a kvůli rekordně nízkým cenám uhlí na straně druhé přestávají být konkurenceschopné. Je relativně snadné rozebrat je na kusy, naložit na nákladní auta a lodě a na jiném místě je zase složit nazpátek. Někdy budou lidé kupovat celé elektrárny, v jiných případech jejich klíčové součásti. Použitá elektrárna je nejméně o třetinu levnější než nová, což je obzvlášť zajímavé pro kupce v rozvojových zemích. Prodej použitých elektráren a jejich součástí zprostředkovává společnost RAG Mining Solutions. Ta na svém webu nabízí deset různých elektráren v Německu. Více ZDE    

Zdroj: Lidovky.cz (ČTK)

DOPORUČUJEME Česká membránová platforma o.s. Vás zve na úspěšný seminář „ODBORNÉ PREZENTACE JAKO NEDÍLNÁ SOUČÁST VĚDECKÉ PRÁCE“, který se bude konat dne 19.2.2015 od 9:00 do 15:00 hodin v zasedací místnosti Rektorátu ČVUT, Zikova 4, Praha 6. Seminář pod vedením lektorky  RNDr. Evy Julákové, CSc. je určen nejen pro vědecké pracovníky a studenty, ale pro všechny, kteří hledají pomoc při přípravě odborných prezentací. Přihlašujte se do 12.2.2015.

PROGRAM SEMINÁŘE:

I. BLOK – Úvodní informace

• Vztahy autor–vydavatel–polygrafický podnik

• Ekonomie a legislativa (autorský zákon)

• Polygrafické a typografické minimum

• Počítače jako naši pomocníci (tato část NEBUDE V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ kursem práce ve Wordu nebo v libovolném jiném softwarovém prostředí!!)

II. BLOK – Základní úkoly autora

• Obecné zásady odborného sdělení (strategie psaní, psané dokumenty, překlady, doprovodný obrázkový materiál, ústní a jiné formy prezentací (přednášky, postery), publikační etika)

• Jazykové zpracování prezentací

III. BLOK – Grafická a technická úprava 

• Základní části a náležitosti publikace / prezentace, jejich úprava, povinné náležitosti

• Obecná pravidla úpravy textu

IV. BLOK –  Odborné zpracování

• Normy a odborná doporučení

• Názvosloví

• Matematické součásti textu

• Veličiny, jednotky

• Součásti odborného textu: rovnice, tabulky, doprovodný obrázkový materiál

Další podrobnosti, program ke stažení a online přihláška - ZDE

Nejvyšší správní soud dnes zamítl kasační stížnost MŽP proti rozsudku Městského soudu v Praze, který byl vydán k žalobě zástupců některých šumavských obcí proti procesu schválení Plánu péče NP Šumava 2014–2017. V tuto chvíli MŽP čeká na podrobné odůvodnění rozsudku a podle jeho vyjádření se běžného návštěvníka Šumavy absence plánu péče nijak nedotkne. Níže uvádíme reakci ministerstva na zamítnutí kasační stížnosti.

Několik šumavských obcí zažalovalo postup ministerstva při schvalování plánu péče v průběhu roku 2013 a 2014. MŽP v roce 2013 vyjmulo z návrhu plánu péče, o kterém se již dohodla Rada NP Šumava, nezákonnosti, a následně ho odeslalo do připomínkového řízení. Tento postup označil soud za procesně vadný a MŽP tak postup musí změnit a postupovat dle rozhodnutí Městského soudu v Praze.

Žaloba obcí se netýkala obsahu plánu péče, ale procesní záležitosti, kdy MŽP ve snaze předejít možným komplikacím s nezákonnostmi v tehdejší verzi plánu péče, tyto nezákonnosti v dobré víře odstranilo, a bez odkladu poslalo plán péče do připomínkového řízení.

Ministerstvo životního prostředí nyní bez dalšího odkladu zruší protokol o schválení Plánu péče o NP Šumava na období 2014–2017. Bez dalšího odkladu také začne Správa NP projednávat návrh plánu péče ve verzi z října roku 2013, jak jí uložil městský soud. Nutno však podotknout, že se ministerstvo i správa budou muset v tomto případě vypořádat s nezákonnostmi, které tato verze obsahuje.

Správa NP již zahájila práce na přípravě nového plánu péče a veškerá pozornost tak nyní bude zaměřena na jeho rychlé projednání a schválení. Je v zájmu nás všech, tedy jak MŽP, tak Správy NP Šumava a věříme, že i obcí, aby nový plán péče začal platit nejpozději v roce 2016.

Zároveň je nutné připomenout, že absence platného plánu péče nemá jakýkoliv vliv na návštěvníky parku, ani na místní občany. Plán péče je výhradně odborným „provozním“ dokumentem, podle kterého postupuje Správa NP při péči o území národního parku. Plán péče v žádném případě nesouvisí se zákazy či omezeními vstupu do parku. Ty jsou řešeny zákonem o ochraně přírody a krajiny a jeho vyhláškami (např. o zonaci), které platí a budou platit i nadále bez ohledu na platnost plánu péče.

Zdroj: Reakce MŽP na dnešní zamítnutí kasační stížnosti MŽP k rozsudku o Plánu péče NP Šumava 2014–2017

1. března vejde v platnost vyhláška č. 27/2015 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, která mění pravidla výkupu kovových odpadů pouze od nepodnikajících fyzických osob. Ministerstvo životního prostředí připravilo k této vyhlášce stručný výklad v podobě "často kladených otázek".

1) Jakým právním předpisem byl zaveden zákaz výkupu kovových odpadů v hotovosti od fyzických osob a kdy začne platit?

Jedná se o vyhlášku č. 27/2015 Sb., kterou je novelizována vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Účinnost této vyhlášky je nastavena na 1. březen 2015. Od tohoto data budou všichni provozovatelé povinni podle nové právní úpravy postupovat.

K novelizovanému znění vyhlášky je nutné vzít vždy v potaz § 18 odst. 5 zákona o odpadech, který uvádí, že je výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem prováděn bezhotovostně.

2) Co znamená text novelizované vyhlášky pro výkup kovových odpadů od fyzických osob?

V § 8 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady byl doposud vymezen specifický okruh odpadů, které je zakázáno vykupovat v hotovosti a zároveň zcela zakázáno vykupovat od fyzických osob.

Po novelizaci se výčet odpadů uvedených v §8 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb. vztahuje pouze na odpady, které je zcela zakázáno vykupovat od fyzických osob.

S ohledem na text § 18 odst. 5 a 11 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, se zákaz výkupu v hotovosti od fyzických osob tedy vztahuje na odpady, u nichž je provozovatel povinen identifikovat osoby, které odpady do zařízení předávají, a vést o těchto odpadech a osobách evidenci, tedy na odpady vymezené v § 8 odst. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

3) Jaké konkrétní druhy odpadů nesmí být vykupovány od fyzických osob v hotovosti?

S ohledem na odkaz v § 18 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a zmocnění k vydání vyhlášky uvedenému v § 18 odst. 11 téhož zákona, se zákaz poskytovat při výkupu odpadů úhradu v hotovosti fyzickým osobám vztahuje na odpady vymezené v § 8 odst. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Jedná se o následující druhy odpadů dle Katalogu odpadů:

16 01 04* Autovraky

16 01 06 Autovraky zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí

17 04 01 Měď, bronz, mosaz

17 04 02 Hliník

17 04 03 Olovo

17 04 04 Zinek

17 04 06 Cín

17 04 07 Směsi kovů (17 04 01- 06)

17 04 11 Kabely

16 01 17 Železné kovy

16 01 18 Neželezné kovy

17 04 05 Železo a ocel

17 04 07 Směsné kovy

20 01 40 Kovy.

4) Jakým způsobem má být prováděna bezhotovostní úhrada při výkupu odpadů od fyzických osob?

V současném znění zákona o odpadech nejsou požadavky na způsob provádění bezhotovostní úhrady přesně specifikovány.

Dle aktuálně projednávané novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, u níž se předpokládá nabytí účinnosti v první polovině tohoto roku, bude možné úhradu za vymezené odpady provádět pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu.

5) Mění se nějak rozsah odpadů, které je zcela zakázáno vykupovat od fyzických osob?

Výčet odpadů, které je zcela zakázáno vykupovat od fyzických osob, zůstává stejný jako doposud a je vymezen v § 8 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.

Jedná se o odpady mající povahu:

a) uměleckého díla nebo jeho části,

b) pietního nebo bohoslužebného předmětu nebo jeho části,

c) průmyslového strojního zařízení nebo jeho části,

d) obecně prospěšného zařízení nebo jeho části, zejména zařízení pro hromadnou dopravu, dopravního značení, součásti nebo příslušenství veřejného prostranství a pozemních komunikací a energetické, vodárenské nebo kanalizační zařízení, nebo

e) části vybraného výrobku, vybraného odpadu a vybraného zařízení podle § 25 odst. 1 písm. c) a h) zákona. (tedy části baterií a akumulátorů a elektrických a elektronických zařízení).

Souvisejícíc článek:

Avizovaná vyhláška omezující výkup kovů za hotové vyšla ve sbírce

Zdroj: MŽP

LEGISLATIVNÍ NOVINKA Novela vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady vychází ve sbírce pod číslem 27/2015 Sb. Jediným možným způsobem, jak za kov zaplatit fyzickým osobám bude od prvního března bezhotovostní platba. Dle dřívějšího vyjádření Ministerstva životního prostředí bude  velmi záhy následovat vymezení bezhotovostní platby pouze na převod na účet, popř. poštovní poukázku. K tomu ale může dojít pouze zákonem. Pokud by legislativní proces běžel hladce, striktní výplata přes bankovní účet by podle plánů ministerstva mohla začít fungovat už od 1. července letošního roku. 

Text novely vyhlášky:

27
VYHLÁŠKA
ze dne 30. ledna 2015,
kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 18 odst. 11 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 383/2008 Sb.:

Čl. I
V § 8 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 478/2008 Sb., se slova "a odpady, za jejichž výkup nebo odběr nesmí poskytovat úplatu v hotovosti," zrušují.


Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2015.


Ministr: Mgr. Brabec v. r.

Jako priority pro rok 2015 ministr Brabec na setkání se zahraničními diplomaty dnes označil další plánované změny v legislativě a strategických dokumentech. Klíčovou úlohu bude letos hrát klimaticko-energetická politika, dočerpání peněz z dobíhajícího Operačního programu Životní prostředí a nastartování nového programové období.

Od 1. ledna 2015 platí nový Plán odpadového hospodářství pro roky 2015-2024. Vedle novely zákona o ochraně přírody a krajiny týkající se národních parků, kterou v březnu projedná vláda, novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které v nejbližších dnech znovu projedná Poslanecká sněmovna, pokračují práce na novém zákoně o odpadech či zákoně o výrobcích s ukončenou životností.

„Jako jednu z priorit vidím nejen úspěšně dokončit čerpání peněz z dobíhajícího Operačního programu Životní prostředí, ale také úspěšně nastartovat nové programové období pro roky 2014 –2020. MŽP už na začátku roku zveřejnilo předběžný harmonogram výzev nového OPŽP pro letošní rok. Tento týden jsme vyhlásili výzvu ještě z končícího programu na podporu systému třídění odpadů, energetických úspor a opatření v krajině v hodnotě 1,75 mld. Kč. Další výzvy budou už z nového OPŽP a ministerstvo je vyhlásí již na jaře,“ popisuje ministr Brabec.

Ministr Brabec slíbil pokračovat v aktivním působení České republiky jak v jednotlivých orgánech EU, tak i dalších mezinárodních institucích. Klíčovou úlohu bude letos hrát klimaticko-energetická politika. Od mezinárodní klimatické konference v Paříži v prosinci se očekává přijetí nové mezinárodní smlouvy pro snižování emisí skleníkových plynů. A toto téma se nejspíše odrazí i na programu předsednictví Visegrádské skupiny, které Česká republika v červenci na jeden rok převezme od Slovenska. Zároveň je rok 2015 i rokem vykročení k nové globální rozvojové politice, které bude deklarováno přijetím nových Cílů udržitelného rozvoje (Sustinable Development Goals) na zářijovém vrcholném summitu OSN.

Z loňských mezinárodních aktivit MŽP ministr Brabec vyzdvihl aktivity v rámci členství plynoucího z Karpatské úmluvy. V září 2014 Ministerstvo životního prostředí pořádalo v Mikulově 4. zasedání smluvních stran Karpatské úmluvy, které přispělo ke zlepšení a další podpoře přeshraniční regionální spolupráce, zejména v oblasti udržitelného cestovního ruchu a zviditelnění celého dosud opomíjeného regionu.

Věcný záměr zákona upravuje práva a povinnosti osob při nakládání s vybranými výrobky, kterými jsou elektrická a elektronická zařízení, baterie a akumulátory, pneumatiky a vozidla. Účelem nové právní úpravy je komplexně upravit problematiku vybraných výrobků v celém jejich životním cyklu. Předmětem úpravy zákona tak bude regulace obsahu nebezpečných látek ve vybraných výrobcích, prevence vzniku odpadů z vybraných výrobků, regulovaný zpětný odběr či sběr výrobků s ukončenou životností s cílem zajistit co největší podíl jejich opětovného využití a recyklace a zvláštní pravidla pro nakládání s výrobky s ukončenou životností včetně jejich využití a odstranění.

Zákon o výrobcích s ukončenou životností bude mít ve vztahu k zákonu o odpadech postavení zvláštní právní normy, která se použije přednostně. Zákon o odpadech jako obecná právní norma bude aplikován subsidiárně, tj. nestanoví-li zákon o výrobcích s ukončenou životností jinak. Návrh věcného záměru zákona vypracovalo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Aktuální dokument ke stažení - ZDE

Čtěte také:

Věcný návrh zákona o odpadech vypořádán, existují však rozpory (9.2.2015)

Ministerstvo životního prostředí vypořádalo připomínky k návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Novela předpokládá komplexní změnu právní úpravy národních parků. Snahou je nově vyhlásit zákonem národní parky zřízené v roce 1991 nařízením vlády tj. Národní park Šumava, Krkonošský národní park a Národní park Podyjí resp. v roce 1999 zákonem Národní park České Švýcarsko. Ne všechny rozpory se však podařilo vypořádat a tak norma bude vládě předložena s rozporem Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem dopravy, Plzeňským krajem a Jihočeským krajem.

Navrhuje se jednotná úpravu pravidel pro všechny národní parky, při zachování hierarchie a kontinuity právních předpisů v této oblasti i při respektování specifických přírodních podmínek jednotlivých národních parků, uvádí ministerstvo ve zprávě. Podle ministerstva jde o řešení systémové, které zároveň zohledňuje vazby na související právní předpisy, zejména lesní zákon, zákon o myslivosti, zákon o rybářství a stavební zákon. Cílem je tak zajistit maximální účelnost při procesu vyhlašování národních parků, tj. předejít administrativně náročnému procesu vyhlašování národních parků samostatnými zákony.

Ministerstvo zemědělství požaduje vyhlašovat národní parky samostatnými zákony a nesouhlasí se stanovením bližších ochranných podmínek všech NP v jednom zákoně. Podle názoru MZe je stávající stav, kdy je každý jednotlivý národní park vyhlašován jednotlivým zákonem, vyhovující, protože je v rámci legislativního procesu zřejmé, koho se navržená právní úprava má dotknout a umožňuje zcela cíleně projednat jednotlivá omezení v každém parku zvlášť. Každý národní park je vyhlášen z jiných důvodů (odlišné předměty ochrany), a proto se logicky musí u jednotlivých národních parků lišit jejich ochranné podmínky a omezení vztahující se k území příslušného národního parku.

Ministerstvo životního prostředí k tomuto rozporu uvádí, že naopak považuje za racionální a efektivní stanovit jednotný režim pro všechny NP. Specifické přírodní podmínky jednotlivých NP jsou postihnuty bližšími ochrannými podmínkami (§ 16a až 16d návrhu). V případě nově vyhlašovaného národního bude možné bližší ochranné podmínky rovněž specifikovat bez ohledu na to, zda dojde k vyhlášení samostatným zákonem, nebo novelou tohoto zákona.

Ministerstvo dopravy nesouhlasí se změnou § 43 odst. 1 a 2 návrhu a požaduje ponechat schvalování výjimek ze zákazů u zvláště chráněných území v případě, kdy veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, na vládě. Požadavek na vypuštění těchto ustanovení uplatnilo v rámci meziresortního připomínkového řízení především Ministerstvo obrany a Úřad vlády.

Ministerstvo životního prostředí souhlasí s požadavkem na vypuštění dosavadní ingerence vlády do rozhodování o povolování výjimek ze zákazů u zvláště chráněných území v případech, kdy veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody. Tato ustanovení jsou předmětem dlouhodobé kritiky pro jejich nesystémovost, rozpornost s principy správního řízení a ústavní nekonformitu z důvodu negace procesních práv účastníků řízení. Nadto praxe ukázala, že role vlády je pouze formální, z věcného hlediska nešlo o konfliktní případy.

Ohledně výše uvedených rozporů s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem dopravy nicméně nadále probíhají intenzivní jednání tak, aby byly rozpory do doby projednání návrhu zákona na schůzi vlády vyřešeny.

Plzeňský kraj požaduje vyhlašovat NP samostatnými zákony. Dále nesouhlasí s novým institutem klidového území, podle jeho názoru stačí stávající možnost omezení vstupu z důvodu ochrany přírody (§ 64 ZOPK). Dalším předmětem rozporu je požadavek, aby rada NP byla poradním orgánem ředitele NP a požadavek upravit v zákoně podrobná procesní pravidla pro jmenování členů rady, jejich zastoupení a maximální počet.

Jihočeský kraj trvá na většině připomínek jím uplatněných v rámci připomínkového řízení. Kraj například nesouhlasí s vyhlašováním národních parků jedním zákonem, požaduje zpracování samostatných zákonů zohledňujících specifika jednotlivých NP. JČK dále požaduje, aby byl trvale udržitelný rozvoj obcí zahrnut mezi dlouhodobé cíle NP, a nesouhlasí se vztažením dlouhodobých cílů NP k převažující ploše území NP. JČK též požaduje, aby stavby dopravní a infrastruktury umisťované ve volné krajině nepodléhaly výjimce správy NP a dále nesouhlasí s ochrannou podmínkou, která zakazuje ve volné krajině používat na pozemcích mimo zahrady umělá hnojiva, kejdu, silážní šťávy nebo pozemky vápnit. JČK dál požaduje bezvýjimečný vjezd cyklistů a jezdců na koni i na veřejně přístupné účelové komunikace ve volné krajině. 

Předmětem rozporu je i nová koncepce zonace nevázaná na základní ochranné podmínky. JČK trvá určení proporcionality zastoupení jednotlivých subjektů v Radě NP. Dalším předmětem rozporu je nesouhlas JČK s rozšiřování bezzásahových zón (§ 22a). JČK také vyslovil nesouhlas s akceptováním připomínky Jihomoravského kraje (předběžná ochrana budoucích zvláště chráněných území - § 40 odst. 7).

Obsahem předkládaného návrhu zákona je především:

• změna ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., která jsou v účinnosti od počátku 90. let, v návaznosti na zkušenosti s jejich aplikací a v reakci na nezbytnost sladit zákon
  č. 114/1992 Sb. s mezinárodními předpisy na úseku péče o národní parky,

• stanovení dlouhodobých cílů ochrany národních parků a poslání národních parků (včetně trvale udržitelného rozvoje či turistického využívání šetrného k přírodě),

• nové vyhlášení národních parků, které byly vyhlášeny nařízením vlády (Krkonošský národní park, Národní park Podyjí a Národní park Šumava) a samostatným zákonem (Národní park České Švýcarsko),

• revize a zjednodušení základních ochranných podmínek a jejich účelné rozlišení pro celé území národního parku a pro území mimo zastavěná území a zastavitelné plochy obcí,

• využití institutu opatření obecné povahy jakožto nejvhodnější formy pro regulaci konkrétních činností pro obecně vymezený okruh adresátů (klidová území, vyhrazování cest a tras, vyhrazování míst pro táboření, splouvání vodních toků atd.)

• nové pojetí zonace národních parků s tím, že zóny budou děleny podle cílů ochrany a způsobů péče ve vazbě na aktuální míru pozměnění ekosystémů činností člověka (zóna přírodní, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče o přírodu a zóna kulturní krajiny),

• zavedení nového institutu pro nezbytnou regulaci pohybu osob na území národního parku – klidových území. Stávající omezení vstupu na celé území I. zóny NP bez ohledu na skutečnou potřebu regulace pohybu osob se ukázalo pro zajištění cílů ochrany přírody národních parků jako nadbytečné,

• nové pojetí návštěvního řádu jakožto praktického informačního dokumentu pro návštěvníky parku i pro další osoby působící na území národního parku,

• zavedení nového odborného dokumentu - zásad péče o národní parky, který bude určovat priority a zásady péče o jednotlivé skupiny ekosystémů, biotopy druhů, druhy a zásady využívání těchto ekosystémů tak, aby byly plněny cíle ochrany NP,

• posílení role obcí v rozhodovacích procesech – obce budou nadále moci prosazovat své zájmy v radách národních parků a nadto budou moci ovlivnit podobu opatření obecné povahy (klidová území, vyhrazování míst pro jednotlivé aktivity) z pozice dotčených orgánů podle správního řádu,

• otevření všech národních parků šetrnému turismu.

Zdroj: Podkladový materiál k Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

SCHVÁLENO! Nad vodárenským byznysem v Česku bude nadále bdít několik ministerstev, nikoliv jeden nezávislý regulátor, jak původně chtěla Evropská komise. Vyplývá to z materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu, který byl poslán do připomínkového řízení na začátku ledna 2015.

Ministerstvo ve shodě s ostatními resorty navrhuje, že místo vytváření nového regulátora pouze upraví současný stav. Plánovaná úprava spočívá ve zřízení koordinačního regulačního orgánu na Ministerstvu zemědělství. Cenovou regulaci budou mít nadále na starosti na ministerstvu financí. Ministerstvo zemědělství navrhuje zřízení centralizovaného místa pro pomoc při vyřizování stížností, námětů a žádostí o vysvětlení v problematice vodáren. Stát chce navíc nově vodárny vzájemně porovnávat podle jednotlivých ukazatelů, počínaje ekonomickou efektivitou a konče zákaznickým servisem. Materiál "Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství" projedná vláda dle návrhu programu již příští týden v pondělí dne 9. února.

Věcnou náplň „koordinačního subjektu“ regulačních aktivit pro vodohospodářské služby v oboru vodovodů a kanalizací navrhuje ministerstvo v následujících bodech:

• Zvýšení dohledu nad předáváním informací z oblasti vodovodů a kanalizací získávaných od cca 5 900 vlastníků a 2 500 provozovatelů infrastruktury.

• Rozvoj a využívání elektronických aplikací pro kontrolu a vyhodnocování databází s údaji o majetcích, cenách a vydaných povoleních.

• Hodnocení efektivity výkonnosti a definování a uplatnění výkonnostních ukazatelů provozování infrastruktury.

• Rozšíření cílené kontroly v případech, kdy je zjištěn  výrazný odklon od základních standardních parametrů.

• Posílení analytické činnosti a „benchmarkingu“ vodárenských společností a jeho průběžné uplatňování v praxi a využití v regulačních pravidlech.

• Centralizované vyřizování stížností odběratelů a dalších subjektů a případná distribuce dalším subjektům regulace k vysvětlení a vyřízení (koordinační role).

• Připomínkové místo pro ostatní regulátory (zejména k cenovému výměru MF).

• Sestavování každoroční zprávy do ročenky VaK o provedených kontrolách, jejich výsledcích a o uplatňování benchmarkingu.

• Spolupráce na zpracování koncepce rozvoje oboru vodovodů a kanalizací.

• Hodnocení využití zdrojů vody ve vztahu k jejím potřebám včetně období extrémního počasí (sucho) s ekonomickými důsledky.

• Zajištění dostatečné ochrany spotřebitele.

Výsledek jednání vlády: Schváleno.

Další výsledky jednání vlády:

Nový operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nabídne 120 miliard korun

Dokument ke stažení:

Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství a Předkládací zpráva

Zdroj: Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství, iDNES.cz

DOPORUČUJEME Vše nasvědčuje tomu, že vláda schválí prolomení územních limitů těžby jen v omezeném rozsahu na Lomu Bílina, kde těžebním strojům nestojí v cestě obydlené domy. Domy v Horním Jiřetíně se tak s pravděpodobností blížící se jistotě bourat nebudou. Rozhodnutí o posunu územních limitů těžby na Mostecku je politicky neprůchodné, ekonomicky pochybné a z pohledu energetiky zbytečné. Kdo má zájem na prolomení limitů? A proč o něj usiluje? Odpovědi najdete v hlavním tématu aktuálního čísla týdeníku Ekonom.

Konec ledna znamenal první letošní povinnost hlásit údaje do ISPOPu a to za vodní bilanci. V termínu bylo do systému ohlášeno 91% očekávaných hlášení, uvedla CENIA na svém webu. CENIA zaznamenala pozitivní trend v hlášení, která zasílají převážně občané jako provozovatelé malých domovních čistíren odpadních vod. Následné ohlašovací povinnosti s termínem 15. února se budou týkat především agendy odpadů.

Pro hlášení o odběru podzemní vody, odběru povrchové vody, vypouštěných vod a vzdouvání nebo akumulace povrchové vody bylo v ISPOP evidováno celkem 12 332 aktivních míst užívání vody, za která měli provozovatelé zaslat odpovídající počet hlášení. V zákonem stanoveném termínu bylo do systému ohlášeno za 11 254 míst užívání vody, což je přes 91% očekávaných hlášení.

Nezpracovatelných hlášení bylo do systému zasláno 246, což je 2,1% všech hlášení údajů pro vodní bilanci. Mezi nejčastější důvody, které vedly k nezpracovatelnému hlášení, patří zaslání duplicitního řádného hlášení či nevyplnění povinných polí ve formuláři.

Počet hlášení „Základní údaje předávané znečišťovatelem vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu“ (formulář dle § 38, odst. 4, zákona č. 254/2001 Sb. o vodách), která zasílají také provozovatelé (převážně občané) malých domovních čistíren odpadních vod dle rozhodnutí vodoprávního úřadu, bylo více než v roce 2014 – nyní celkem 4 436 hlášení, v roce 2014 celkem 4 092 hlášení. 

Následné ohlašovací povinnosti s termínem 15.2.2015:

• Hlášení o produkci a nakládání s odpady

• Hlášení o sběru a zpracování autovraků, jejich částí, o produkci a nakládání s odpady

• Hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů vč. hlášení o produkci a nakládání s odpady

• Hlášení o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence

• Poplatkové přiznání pro výpočet vyrovnání poplatku (za zdroj odběru podzemní vody)

• Poplatkové přiznání za zdroj znečišťování (voda)

Zdroj: CENIA, ISPOP

PŘÍPAD Interseroh Czech Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo 26. ledna zamítavé rozhodnutí o udělení autorizace společnosti Interseroh Czech, která chce vstoupit na trh vedle dosavadního a jediného hráče EKO-KOM.

Dle slov generálního ředitele Interseroh Czech, Ivana Václavka, je toto rozhodnutí šokující a důvody neudělení svědčí o tom, že správní řízení probíhalo protiprávně. „Vše co od nás bylo požadováno, jsme dodali. Některé dokumenty i nad rámec požadavků,“ říká Ivan Václavek.

Zákon stanovuje, že autorizaci může dostat, jakýkoliv subjekt, který splní zákonné podmínky. Zákon tedy garantuje, že je zde prostor i pro jiné společnosti, ne jen pro jednu. Garantuje tedy standardní konkurenční prostředí.

Rozhodnutí vydává MŽP ve spolupráci s MPO a MZe. Postup se řídí správním řádem zákona. Lidskou řečí to znamená, že subjekt podá žádost, na tuto žádost jsou mu správním orgánem zaslány připomínky a upozornění žadatele (pokud jsou v žádosti nedostatky), na doplnění. Filozofie vyplývající ze zákona 500/2004 Sb. je taková, že správní orgán je povinen vést řízení tak, aby umožnil žadateli splnit všechny zákonné požadavky, aby se dospělo ke kladnému stanovisku. „Třetina důvodů, které MŽP uvedlo k zamítavému stanovisku, se ale během celého řízení vůbec neřešila. Proto si myslíme, že MŽP postupovalo protizákonně,“ postěžoval si Ivan Václavek.

Generální ředitel dále uvedl, že důvody k zamítnutí zákona jsou z 90 % totožné s důvody zamítavého postoje EKO-KOM, který je uvedl ve svém závěrečném vyjádření ke spisu podaném 9. listopadu loňského roku.

Interseroh Czech je přesvědčen, že všechny zákonné požadavky splnil, a to více, než je nutné. Je tedy jasné, že se proti zápornému stanovisku odvolá k rozkladové komisi ministra životního prostředí. Pokud neuspěje, využije dalších dostupných právních možností.

Jiří Študent

Čtete také:

ČTK: MŽP nepovolilo Interseroh Czech podnikat s recyklací obalů

iHNED.cz: Zpětný odběr obalů od firem zůstává v Česku i nadále monopolním trhem

Interseroh nezískal autorizaci, jedinou obalovou společností zůstává EKO-KOM (30.1.2015)

Central Europe 2020 Monitorovací výbor programu Interreg CENTRAL EUROPE rozhodl o datu zahájení první výzvy k předkládání návrhů projektů. Výzva bude otevřena ve čtvrtek 12. února 2015. K dispozici bude až 80 milionů eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), na nové projekty. Žádosti mohou být podány do všech 4. tématických priorit, které se týkají inovací, snížení emisí CO2, ochrany přírodních a kulturních zdrojů a zlepšení dopravního spojení.

Přehled prioritních os:

Prioritní osa 1 - Spolupráce v oblasti inovací s cílem zvýšit konkurenceschopnost Střední Evropy
1.1 Zlepšit udržitelné vazby mezi aktéry systémů inovací pro posílení regionální inovační kapacity ve střední Evropě
1.2 Zlepšit znalosti a podnikatelské dovednosti s cílem podpořit hospodářské a sociální inovace ve středoevropských regionech

Prioritní osa 2 - Spolupráce v oblasti nízkouhlíkových strategií ve Střední Evropě
2.1 Vytvářet a realizovat řešení zaměřená na zvýšení energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejné infrastruktuře
2.2 Zlepšit územně založené strategie nízkouhlíkového energetického plánování a politiky přispívající ke zmírňování klimatických změn
2.3 Zvýšit kapacity pro plánování mobility ve funkčních městských oblastech s cílem snížit emise CO2

Prioritní osa 3 - Spolupráce v oblasti přírodních a kulturních zdrojů pro udržitelný růst ve Střední Evropě
3.1 Rozvíjet kapacity pro integrované řízení ochrany životního prostředí s cílem zajistit ochranu a udržitelné využívání přírodního dědictví a zdrojů
3.2 Rozvíjet kapacity pro udržitelné využívání kulturního dědictví a zdrojů
3.3 Zlepšit řízení životního prostředí funkčních městských oblastí s cílem vytvořit z nich místa, kde se bude lépe žít

Prioritní osa 4 - Spolupráce v oblasti dopravy s cílem zajistit lepší spojení ve Střední Evropě
4.1 Zlepšit plánování a koordinaci systémů regionální osobní dopravy s cílem zajistit lepší napojení na vnitrostátní a evropské dopravní sítě
4.2 Zlepšit koordinaci mezi subjekty působícími v oblasti nákladní dopravy s cílem zvýšit využití ekologických multimodálních dopravních řešení

Více o programu nadnárodní spolupráce Central Europe 2020 nadete ZDE.

V rozhovoru pro Právo to řekl generální ředitel firmy Daniel Beneš. Mluvil také o nových jaderných blocích v Temelíně či Dukovanech. Předpokládá rovněž, že ceny elektřiny budou v následujících letech spíše stagnovat.  V rozhovoru Beneš upozornil na to, že ceny silové elektřiny v posledních letech stagnují a předpokládá, že to tak bude i nadále. „To ale nevypovídá nic o ceně za elektřinu včetně všech vedlejších nákladů, kterou platí občané. V současnosti totiž platí z velké části za ostatní služby, ať jsou to přenosové služby, distribuce a především podpora výroby z obnovitelných zdrojů,” řekl Beneš.

Upozornil, že právě kvůli podpoře obnovitelných zdrojů je cena silové elektřiny pokřivená. Podle Beneše je prioritou firmy zvýšit výkon jaderných bloků v Temelíně a v Dukovanech. Připomněl, že v posledních letech se zvýšil instalovaný výkon obou elektráren o 530 megawattů. Důležitá je podle něj i výstavba nových bloků v Dukovanech i Temelíně. Předpokládá, že vyrostou v letech 2035-2037. Celý rozhovor s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem si můžete přečíst v dnešním vydání deníku Právo (nebo již ZDE).

Čtěte také:

Šéf ČEZ pro LN: Stát nemá důvod se nás zbavit, plníme plán a vyděláváme (Lidovky.cz, 3.2.215)

Zdroj: Novinky.cz

Rada hl. m. Prahy odsouhlasila vyhlášení 15. výzvy Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost, která je zaměřena na dvě oblasti, konkrétně na revitalizaci a ochranu území a na podporu malých a středních podniků. Projekty budou schvalovány průběžně Zastupitelstvem hlavního města Prahy, a to nejpozději do června letošního roku. Žádosti o dotace pro podniky město přijímá do 27. března, pro revitalizaci zemí do 30. dubna.

Praha tak finišuje s čerpáním evropských dotací v rámci Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost, který umožňuje financování projektů v programovém období 2007 – 2013 z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

„V rámci revitalizace a ochrany území mohou žadatelé podat projekty zaměřené na revitalizace ploch s ekologickou zátěží, poškozených a nevhodně využívaných zelených ploch i vodních toků a vodních nádrží, na obnovu nevyužívaných historicky cenných objektů a areálů, výstavbu protihlukových pásů zeleně a další aktivity, které jsou přesně specifikovány v textu výzvy,“ upřesňuje Petr Dolínek (ČSSD), náměstek primátorky zodpovídající za agendu evropských fondů.

Druhou oblastí, ve které budou moci zájemci žádat o evropské peníze, je výše zmíněná podpora malých a středních podniků. V tomto případě musí být podané projekty zaměřené na zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb, inovační aktivity směřující k novým technologiím, zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování služeb a další. Přesný výčet podporovaných aktivit dle klasifikace ekonomických činností (CZ - NACE) je uveden v textu výzvy, který je dostupný na webových stránkách www.oppk.cz.

„Pro oblast podpory 2.1 Revitalizace a ochrany území jsme vyčlenili částku 50 milionů korun. Projektové žádosti mohou žadatelé předkládat v termínu od 5. 2. 2015 do 30. 4. 2015. V rámci oblasti podpory 3.3 Rozvoj malých a středních podniků je možné podávat projektové žádosti od 5. 2. 2015 do 27. 3. 2015 a pro tuto oblast byla alokována také částka 50 milionů korun. Pro žadatele připravujeme i semináře, které by měly usnadnit zpracování projektových žádostí,“ dodává náměstek primátorky Petr Dolínek.

Projekty budou schvalovány průběžně Zastupitelstvem hlavního města Prahy, a to nejpozději do června letošního roku.