Připravovaná změna zákona o posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, takzvaný proces EIA, neúměrně prodlouží přípravu velkých staveb a některé dokonce zastaví. Představitelé stavebních firem například poukazují na rozšíření okruhu těch, kteří se ke stavbám budou moci vyjadřovat. Novela totiž ruší takzvanou místní příslušnost, tedy podmínku, že konkrétní veřejnost musí být daným stavebním záměrem přímo dotčena. Pokud úřady námitkám nevyhoví, může se proti tomu stěžovatel odvolat. Když ani s tím neuspěje, má možnost požádat o soudní přezkum. Podání žaloby má automaticky odkladný účinek, takže do konečného rozhodnutí soudu se nesmí stavět. Svaz také navrhuje, aby stát stavby prováděné ve veřejném zájmu, jako jsou například dálnice či protipovodňová opatření, v případě neúměrných průtahů řešil vlastním zákonem. Více ZDE

Stavařům se nelíbí chystané změny v zákoně EIA (5.6.2014)

Zdroj: ČeskéNoviny.cz

Zájemcům o kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji se podařilo za týden od otevření výzvy vyčerpat již polovinu z alokovaných prostředků. Středočeský kraj spustí druhou výzvu kotlíkových dotací na začátku září, nicméně již nyní se mohou zájemci seznámit s důležitými informacemi. Doporučujeme prostudovat včas, protože v rámci první výzvy byla alokace vyčerpána během čtyř dnů. Více ZDE

V letních měsících v Česku každoročně přibývá odpadu, který často končí na černých skládkách. Navážení odpadů na pozemky, které k tomu nejsou ze zákona vymezeny, přitom představuje jeden z nejpřísněji trestaných deliktů. Jen za minulý rok za něj byly uděleny pokuty za více než 50 milionů korun. Na černých skládkách se nejvíce objevuje stavební odpad, pneumatiky a vysloužilé elektrospotřebiče. Více ZDE

Ministerstvo pro místní rozvoj ukončilo téměř tříleté vyjednávání o Dohodě o partnerství, která je základním stavebním prvkem pro nastavení evropských fondů pro programové období 2014-2020. Dnes úředníci Evropské komise přijali v podobě, kterou navrhla česká strana, finální verzi dokumentu. Ten definuje hlavní oblasti rozvoje České republiky v příštích deseti letech z evropských fondů.
„Po téměř třech letech práce máme hotový a vzájemně odsouhlasený strategický dokument. Ten umožní České republice investice do infrastruktury, výzkumu a vývoje i životního prostředí, které pomohou zvýšit konkurenceschopnost našich firem a zlepšit kvalitu života,“ řekl Daniel Braun, první náměstek ministryně pro místní rozvoj. „Děkuji všem partnerům v České republice i v Evropské komisi, kteří se jakkoli podíleli na úspěšném vyjednávání. Oficiální schválení Dohody o partnerství tak můžeme očekávat ještě v srpnu, o což jsme usilovali,“ dodal Braun.

Zanesením finálního textu Dohody o partnerství do informačního systému v Bruselu vstoupila Česká republika do formálního schvalovacího procesu Evropské komise. Současně začalo vyjednávání jednotlivých programů, ze kterých budou v příštím programovém období plynout prostředky k příjemcům v celkové výši zhruba 600 mld. korun. „První výzvy pro čerpání finančních prostředků z fondů EU očekáváme na začátku příštího roku,“ uzavřel náměstek Braun.

Současně s tím probíhá příprava operačních programů, kterých bude ve srovnání s předchozím obdobím 2007-2013 výrazně méně. Jejich prostřednictvím přiteče do České republiky 600 miliard korun, které se zaměří například na infrastrukturu, výzkum a vývoj, životní prostředí či na podporu energetické účinnosti.

Zdroj: EurActiv.cz

V prvním pololetí 2014 vykázala Skupina ČEZ provozní výnosy 101,7 mld. Kč. Dosáhla provozního zisku před odpisy (EBITDA) 39,9 mld. Kč a čistého zisku 17,2 mld. Kč. K tomu ČEZ uvádí, že meziroční pokles výsledků odráží neustále se zhoršující podmínky podnikání v energetice, klesající velkoobchodní ceny elektřiny spolu s mimořádně teplou a suchou letošní zimou. Tyto vlivy se snaží Skupina ČEZ kompenzovat úsporami stálých nákladů i dodatečnými obchodními příležitostmi.

Navzdory prohlubující se nejistotě a krizi energetiky v Evropě potvrzuje Skupina ČEZ očekávání EBITDA za celý rok 2014 ve výši 70,5 mld. Kč. Na úrovni čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy očekává Skupina ČEZ 29,0 mld. Kč. „Pracujeme na komplexním snižování nákladů. Již letos šetříme stálé provozní náklady a eliminujeme tím negativní vliv externích faktorů na celoroční výhled EBITDA. Pro roky 2015 a 2016 jsme dále stanovili ambiciózní cíle. Proti podnikatelskému plánu hodláme uspořit 16 % celkových stálých provozních nákladů,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš. Díky konzervativní finanční politice se Skupině ČEZ na rozdíl od konkurence daří držet finanční rovnováhu. Meziročně došlo ke snížení zadlužení o 13,6 mld. Kč.

Mezi hlavními prioritami zůstává bezpečnost jaderných zdrojů. Jako velmi dobrá a nad průměrem zhodnotila mezinárodní agentura MAAE opatření v Jaderné elektrárně Temelín v organizaci a řízení, provozu, údržbě, technické podpoře, zpětné vazbě, chemii, radiační ochraně a řízení havarijních stavů přijatá na základě doporučení z roku 2012. Průběžným zlepšováním a ekologizací procházejí i další zdroje. V Dětmarovicích a Počeradech se snižují emise oxidů dusíku, vodní elektrárny dokončují nejrozsáhlejší modernizační akci v historii české hydroenergetiky, při které byl zvýšen výkon a zlepšena účinnost téměř dvaceti vodních elektráren. V Turecku je v závěrečné fázi výstavba paroplynové elektrárny Egemer.

Současně Skupina ČEZ pokračuje v rozvíjení svých aktivit v souladu s aktuální strategií zaměřenou na ochranu a optimalizaci hodnoty stávajícího podnikání a rozvoj růstových příležitostí. V úsilí o ochranu zájmů ČEZ v zahraničí došlo k významnému úspěchu. Byla podepsána dohoda o narovnání s albánským státem ve výši 100 mil. EUR ve prospěch Skupiny ČEZ a splněny již dvě ze čtyř odkládacích podmínek dohody. 

Novou obchodní aktivitou je smlouva se společností Vršanská uhelná o přepracování uhlí na elektřinu, jež maximalizuje využití výrobních kapacit elektráren Skupiny ČEZ. V segmentu firemních zákazníků má společnost ČEZ Prodej na příští rok prodáno již přes 84 % objemu dodávek roku 2014 a nadále posiluje pozici nejsilnějšího alternativního dodavatele plynu. Mobil od ČEZ již eviduje přes 74 tisíc zákazníků. ČEZ Prodej neustále vylepšuje a rozšiřuje nabídku svých služeb, nově například nabízí pojištění schopnosti hradit finanční závazky. V oblasti malých kogenerací získává ČEZ Energo další zákazníky zejména ze soukromého sektoru.

„Chceme být nejen nejlepší v péči o zákazníky mezi dodavateli energie v České republice, ale patřit v tomto směru mezi nejlepší evropské energetiky,“ zdůraznil předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš.

Čtěte také:

Obchodní ředitel ČEZ Cyrani: Úspory půjdou až na dřeň, budeme propouštět (12.8.2014, iHNED.cz - Rozhovor)

ČIŽP OI Brno přijme inspektora/inspektorku na oddělení odpadového hospodářství jako zástup za mateřskou dovolenou. Nástup je možný od 1. října 2014. Požadavky jsou vysoká škola (studijní obor: odpadové hospodářství výhodou), samostatnost, spolehlivost, odpovědnost, občanská bezúhonnost, znalost práce s PC, řidičský průkaz B, dobrý zdravotní stav pro práci v terénu, výhodou praxe v odpadech. Písemné nabídky a životopis zasílejte na e-mail: antoninova_jana(zavináč)bn.cizp.cz. Kontaktní osoba:  RNDr. Jana Antonínová, tel. 545 545 130.

Ministerstvo průmyslu a obchodu přijme referenta/referentku do oddělení energetických úspor

Charakteristika pracovní činnosti:

• analytika zaměřená na aktivity týkající se monitoringu a vyhodnocování energetických úspor,

• modelování optimálního nastavení veřejné podpory v programech energetické účinnosti,

• modelování potenciálu úspor energie v ČR včetně ekonomických nákladů na realizace těchto opatření,

• koncepční činnost v oblasti energetických úspor.

Požadujeme:

• vysokoškolské vzdělání technického směru (preferované zaměření: statistika, ekonomika),

• znalost AJ,

• dobrou znalost práce na PC (MS Office),

• schopnost analytického myšlení, spolehlivost, komunikativnost, pečlivost a samostatnost.

Nabízíme:

• pracovní poměr na plný úvazek na dobu 1 roku, v případě dobrých výsledků prodloužení na dobu neurčitou,

• zajímavou práci v centru Prahy,

• rozšiřování a prohlubování odborných znalostí v dané oblasti, včetně možnosti odborných školení,

• 5 týdnů dovolené,

• zaměstnanecké výhody,

• finanční ohodnocení dle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů,

• předpokládaný nástup září — říjen 2014, případně dohodou.

Kontakt:

V případě Vašeho zájmu zasílejte strukturovaný životopis na email: jurackova(zavináč)mpo.cz (do předmětu uveďte název pozice), a to nejpozději do 5. září 2014. Osloveni budou pouze uchazeči, kteří budou pozváni k osobnímu pohovoru. Zasláním životopisu uchazeč o vyhlášenou pracovní pozici uděluje souhlas se zpracováním poskytnutých osobních údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, pro účely příslušného výběrového řízení.

Zdroj: ČIŽP, MPO

Evropská komise zahajuje veřejnou konzultaci o různých možných opatřeních na úrovni EU, která by opětovné využívání vyčištěných odpadních vod podpořila. EK zajímá názor občanů, zainteresovaných subjektů, podnikatelské sféry, nevládních organizací i veřejných orgánů na to, jaký je potenciál opětovného využití vody, jaké překážky mu brání a jaký druh regulačních a neregulačních opatření EU by tyto obavy mohl účinně řešit a rozšířit bezpečné opětovné využívání vody v EU. Opětovné využití vody není v Evropě příliš rozšířené. Většina odpadních vod se z městských čistíren jednoduše vypouští do řek či jezer. Kdybychom je však více využívali, pomohlo by nám to řešit rostoucí problémy související s nedostatkem vody a suchem a zároveň snížit riziko znečištění odpadními vodami i náklady na jejich úpravu. Kromě toho má opětovné využívání vody menší dopad na životní prostředí, než když se získává z jiných zdrojů, například převáděním vody mezi regiony či odsolováním. Konzultace je otevřená do 7. listopadu 2014. Více ZDE

ERÚ bude kontrolovat zásoby obchodníků se zemním plynem Energetický regulační úřad (dále jen „ERÚ“) provede u všech obchodníků s plynem hloubkovou kontrolu tzv. bezpečnostního standardu dodávek plynu (dále jen „BSD“). Předmětem kontroly bude to, zda všechny povinné subjekty mají k dispozici dostatečné zásoby plynu pro případ jakékoliv krizové situace v zásobování českých chráněných zákazníků.

„Chceme se přesvědčit, že bezpečnostní standardy dodávek plynu u jednotlivých obchodníků jsou řádně smluvně pokryty, jsou dosažitelné a že případné výpadky v transportu plynu do České republiky nijak neohrozí plynulost zásobování českých chráněných zákazníků. Jsem přesvědčena, že kontrola je v tuto chvíli z hlediska národní energetické bezpečnosti nezbytná,“ uvedla předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.

Podle energetického zákona je ERÚ oprávněn provádět kontrolu a za nesplnění povinností vyplývajících z vyhlášky č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ukládat sankce. ERÚ může ve správním řízení za nesplnění této povinnosti uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč, nebo až 1 % z čistého obratu.

Vyhláška byla vydána na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a nařizuje zajistit bezpečnost dodávek plynu zajištěním preventivních opatření a koordinované reakce na konkrétní narušení dodávek a zajištěním řádného a nepřetržitého fungování vnitřního trhu s plynem. Výše zmíněné nařízení EU také zavádí transparentní mechanismy, které umožňují koordinovat přípravu a reakci na stav nouze na úrovni členského státu, regionu a celé EU.

Zdroj: ERÚ

Na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) šlo v prvním pololetí více peněz než vloni za stejné období. Vyplývá to z údajů Operátora trhu s elektřinou (OTE). Zatímco loni bylo za prvních šest měsíců vyplaceno 18,1 miliardy korun, letos dosáhla částka 21,7 miliardy korun. Hlavním důvodem růstu podpory je ale podle odborníků letošní počasí, jež energiím z OZE vesměs přeje. Podpora starším elektrárnám je vyplácena podle dodaných megawatthodin a když více vyrábí, dostanou více peněz. Novela zákona, který podporu OZE omezuje, platí v Česku od začátku roku. Netýká se pouze nových vodních elektráren s nejvyšším instalovaným výkonem do deseti megawattů. Právě jejich výroba, resp. vyplacená podpora ale paradoxně jako jediná poklesla. Více ZDE

Poskytnutá podpora OZE za 1.pololetí:

Zdroj: ČeskéNoviny.cz, OTE

Šanci získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí mají i ti žadatelé, jejichž projekty byly zařazeny do takzvaných zásobníků projektů. Aby se však tito žadatelé stali příjemci podpory, musejí své projekty zrealizovat a profinancovat z Operačního programu Životní prostředí ještě letos.

V zásobnících projektů Státní fond životního prostředí ČR v současnosti eviduje stovky projektů, jimž nebyla při vyhodnocování minulých výzev přiznána podpora z Operačního programu Životní prostředí. Podle ředitele státního fondu Petra Valdmana to však neznamená, že se jedná o nekvalitní projekty, které nemají šanci na získání podpory.

„Mnohé projekty skončily v zásobnících, protože na ně v rámci minulých výzev prostě nezbyly peníze díky stanovené alokaci ve výzvě. Jsou to sice obvykle projekty s nižším bodovým ziskem, nicméně nejsou to projekty, které byly zamítnuty, protože nevyhověly potřebným požadavkům. Nejedná se tedy o nekvalitní projekty," vysvětluje Petr Valdman.

Aktuální situace je podle něj taková, že Státní fond životního prostředí ČR nemůže garantovat těm žadatelům, jejichž projekty skončily v zásobnících projektů, že podpoří jejich projekty z OPŽP v příštím roce. Avšak těm žadatelům, kteří zrealizují a profinancují svůj projekt ze zásobníku ještě letos, může garantovat, že podporu z OPŽP skutečně získají.

„Jedná se o opatření, které umožní snížit ztrátu nedočerpaných prostředků OPŽP v letošním roce. Vybilancovat program s ohledem na v čase těžko predikovatelnou ztrátu, není v polovině roku prakticky možné. V rámci realizace projektů působí mnoho námi neovlivnitelných vnějších faktorů, zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek. Letošní nedočerpání bude tedy přímo ovlivňovat volnou alokaci na příští rok. Musíme rovněž hlídat takzvané přezávazkování programu, to je situaci, kdy by na realizované projekty již nebyly prostředky EU a musely by být zafinancovány z prostředků České republiky," doplňuje Petr Valdman.

Nutnou podmínkou však je, aby žadatelé zaslali na státní fond žádost o vyjmutí svého projektu ze zásobníku projektů a zároveň doložili reálný harmonogram s přesně stanoveným datem ukončení realizace a profinancování projektu a to do konce letošního roku. O této možnosti jsou žadatelé průběžně informováni dopisem o zařazení jejich projektu do zásobníku, případně prostředky elektronické komunikace.

Nezbytností pak je předložený harmonogram skutečně dodržet. Předmět podpory je nutné zrealizovat ještě v roce 2014 a poslední žádost o platbu dodat na státní fond také do konce letošního přijímání žádostí o platbu. Ke splnění tohoto požadavku je možné využít i institutu zálohových plateb, o kterém informujeme v jiné aktualitě.

„To jsou závazné podmínky. Rozhodně nikomu nenabízíme bianco šek. Příjemce podpory musí svůj projekt letos zrealizovat a letos profinancovat z prostředků OPŽP. Pokud toto příjemce podpory nedodrží, přijde o jistotu podpory z OPŽP a bude muset čekat, zda se neuvolní prostředky v příštím roce," zdůrazňuje Petr Valdman.

Podle něj šanci na získání podpory z OPŽP nyní mají za výše uvedených podmínek všechny projekty v zásobnících projektů a to prakticky ve všech prioritních osách. Avšak pouze za předpokladu, že budou letos zrealizovány a profinancovány z OPŽP.

Více: Souhrnná tabulka o zásobnících projektů

Zdroj: SFŽP

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) počítá s tím, že věda a výzkum dostanou příští rok přidáno 900 milionů korun. Potvrdil to ČTK. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhovala navýšení až o 3,3 miliardy, což posléze snížila na 2,7 miliardy korun. Nynější rozpočet na výzkum činí zhruba 26,5 miliardy.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) sice nepovažuje 900 milionů Kč za dostatečné posílení rozpočtu pro vědce, jde ale podle něj o posun a se šéfem financí bude jednat dál. "Jsou to peníze, které eventuálně budou chybět v investicích a zase bude vznikat vnitřní dluh. Já naprosto rozumím tomu, že je potřeba udělat v systému pořádek, a že je potřeba hledat všechny chyby a odstraňovat je. Na druhé straně také nikdo nečeká, že budeme lépe vybírat daně během třech měsíců," řekl Bělobrádek po setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

Více: ZDE

Zdroj: ČTK
 

Nová vědecká infrastruktura se nemůže podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vnímat jen jako riziko pro veřejné rozpočty, ale zejména jako příležitost pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací v Česku. Předseda vlády to dnes řekl po setkání s vicepremiérem pro vědu výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL). Reagoval tak na obavy veřejné sféry, jak se bude nově vybudovaná čtyřicítka špičkových center financovat, až skončí čerpání evropských dotací. Úkolem vlády nyní podle Sobotky není centra zavírat, ale tlak na to, aby byly efektivní. Více ZDE.

Zdroj: ČTK

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech, směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (KOM/2014/0397).

Komise 2. 7. 2014 přijala návrhy, jak Evropu nasměrovat na cestu k tzv. oběhovému hospodářství a zvýšit recyklaci v členských státech.

Pozadí

Legislativní návrhy se týkají především rámcové směrnice o odpadech, směrnice o skládkách odpadů a směrnice o obalech a obalových odpadech. Vedle revize cílů budou zjednodušeny právní předpisy pro odpady a bude posílena spolupráce mezi Komisí a členskými státy, aby bylo zajištěno lepší provádění těchto předpisů. Směřování k oběhovému hospodářství je jádrem programu účinného využívání zdrojů stanoveného v rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Přezkum současného stavu vedl k navýšení cílů v oblasti odpadů, které obsahují stávající směrnice. Dosažení nových cílů v oblasti odpadů by vytvořilo až 580 tis. nových pracovních míst, a současně zvýšilo konkurenceschopnost Evropy a snížilo poptávku po nákladných a vzácných zdrojích. Návrhy rovněž znamenají snížení dopadů na životní prostředí a snížení emisí skleníkových plynů. Sdělení vysvětluje, jak se díky inovacím na trzích s recyklovanými materiály, novým obchodním modelům, ekodesignu a průmyslové symbióze může EU posunout směrem k ekonomice a společnosti produkující nulový objem odpadů.

Klíčové a sporné body

Novým standardem oběhového hospodářství má být opětovné využití, oprava a recyklace. Uchováváním materiálů v produktivním využití po delší dobu díky jejich opětovnému použití a díky vyšší efektivitě by se také zvýšila konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku.

Návrh stanovuje ambiciózní cíle a přesné klíčové nástroje k dosažení a jejich sledování. Podle těchto plánů mají Evropané do roku 2030 recyklovat 70 % komunálního odpadu a 80 % obalového odpadu; od roku 2025 má být ukládání recyklovatelného odpadu na skládky zakázáno. Zahrnut je rovněž cíl pro snížení množství odpadků v mořích, spolu s cíli pro omezení plýtvání potravinami, celkově zvýšit kvalitu života a zamezit ztrátě cenných surovin. Opatření jsou zaměřená také na snížení množství potravinového odpadu o 30 % do roku 2025 a vedou ke zlepšení sledovatelnosti nebezpečných odpadů. Návrh stanoví systém včasného varování, jež bude předvídat obtíže členských států při dosažení cílů a radit a pomáhat jim, atd.

Vyšší účinnost bude tažena inovativním designem a konstrukcí, trvanlivějšími výrobky s vyššími výkony a lepšími výrobními procesy, progresivními podnikatelskými modely a technickým pokrokem pro přeměnu odpadu ve zdroj. Sdělení rovněž navrhuje, aby se produktivita zdrojů měřila poměrem HDP vůči spotřebě surovin. Zlepšení produktivity o 30 % do roku 2030 by také mohlo být zahrnuto jako jeden z hlavních cílů v rámci nadcházejícího přezkumu strategie Evropa 2020.

Klíčem k úspěchu oběhového hospodářství je výzkum a inovace, a proto byl navržen společný přístup. Program Horizont 2020 má přinést know-how potřebné pro utváření ekologického a konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství účinně využívajícího zdroje v EU.

Tyto iniciativy byly přijaty současně se vzájemně se doplňujícími sděleními, které zahájí obnovený program účinného využívání zdrojů do budoucích let:

•  iniciativy pro ekologická zaměstnání,
•  zeleného akčního plánu pro malé a střední podniky (více v příspěvku "MSP mají využívat své zdroje efektivněji", Vnitřní trh v červenci 2014)
•  příležitostí k účinnému využívání zdrojů ve stavebnictví (více v příspěvku "Komise radí, jak účinně využívat zdroje ve stavebnictví", Vnitřní trh v červenci 2014)

Předpokládaný další vývoj

Legislativní návrhy budou nyní předloženy Radě a Evropskému parlamentu.

Více:

• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech, směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (KOM/2014/0397)
• Vyšší cíle pro recyklaci a přechod na udržitelně rostoucí „oběhové hospodářství“ s novými pracovními místy
• Questions and answers on the Commission Communication "Towards a Circular Economy" and the Waste Targets Review

Zdroj: EK

Ministr životního prostředí Richard Brabec podepsal dne 5. 8. 2014 na základě doporučení 39. Řídicího výboru seznam schválených a zamítnutých žádostí a žádostí zařazených do zásobníku projektů v rámci OPŽP. Tuto schválenou podporu pro zlepšování stavu životního prostředí v ČR tvoří prostředky EU ve výši 3,148 mld. Kč, prostředky SFŽP ČR ve výši 222,792 mil. Kč a státní rozpočet kapitola 315 MŽP ve výši 139,693 mil. Kč.

Zásobník projektů byl doplněn o další žádosti, které mohou být vyňaty za předpokladu, že do konce letošního roku proběhne realizace předmětu podpory.

Na jednání 39. Řídicího výboru bylo konkrétně schváleno 6 žádostí z L. výzvy (v PO 3 a PO 6), 1125 žádostí z LVIII. výzvy (podoblasti podpory 1.3.1, 2.2b a 2.2d, PO 4 a PO 6), 142 žádostí z LIX. výzvy (podoblasti podpory 2.1.1, 2.1.2, 2.1.3) a 7 žádostí z LX. výzvy (oblast podpory 3.2).

Lhůta pro předložení všech podkladů pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace podle směrnice MŽP pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z Operačního programu Životní prostředí včetně spolufinancování ze Státního fondu životního prostředí ČR a státního rozpočtu České republiky - kapitoly 315 (životní prostředí; dále jen „směrnice") je stanovena na 6 měsíců od vydání registrace akce.

Výjimka z výše uvedených lhůt platí pro:

• LVIII. výzvu (jen u podoblasti podpory 2.2b a 2.2d) a LIX. výzvu (jen u podoblasti podpory 2.1.3), v rámci kterých je termín pro doložení kompletních podkladů pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace dle směrnice stanoven na 15. 10. 2014,

• LVIII. výzvu (jen pro oblast podpory 4.2), v rámci které je termín pro doložení kompletních podkladů pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace dle směrnice stanoven do konce roku 2014.

Další výjimky se týkají:

LVIII. výzvy (podoblast podpory 1.3.1, oblast podpory 4.1 a PO 6), v níž mohou být podpořeny pouze ty projekty, které profinancují a podají v žádostech o platbu minimálně 60 % realizačních nákladů do konce roku 2014.

U veřejných zakázek projektů z L. výzvy (jen PO 3), LVIII. výzvy (jen PO 4 a PO 6) a LIX. výzvy platí výjimka ze Závazných pokynů pro žadatele a příjemce v OPŽP, podle níž SFŽP ČR bude výběr dodavatele posuzovat uceleně až po ukončení výběrového řízení a uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem.

Na jednání 39. Řídicího výboru došlo k zamítnutí 119 žádostí z LVIII. výzvy (podoblasti podpory 1.3.1, 2.2b a 2.2d, oblasti podpory 4.1, 6.3, 6.4, 6.5, 6.6), 31 žádostí z LIX. výzvy (podoblasti podpory 2.1.1, 2.1.2, 2.1.3) a 1 žádosti z LX. výzvy (oblast podpory 3.1).

Další 1 žádost z LIV. výzvy (PO 7), 86 žádostí z LVIII. výzvy (oblasti podpory 6.2, 6.4, 6.5, 6.6) a 373 žádostí z LIX. výzvy (podoblasti podpory 2.1.1 a 2.1.3) bylo vloženo do zásobníku projektů s tím, že žadatelé budou vyzváni k doložení závazného harmonogramu dokládajícího dokončení realizace v roce 2014, což by jim zajistilo vyjmutí ze zásobníku projektů. Ostatní projekty budou k dispozici pro případné vyjmutí ze zásobníku v roce 2015.

Upozorňujeme úspěšné žadatele, že v případě neprofinancování akce do konce roku 2014 existuje riziko, že v roce 2015 již nebudou zbývat prostředky EU.

Ke stažení: Schválené žádosti z L., LVIII., LIX. a LX. výzvy OPŽP, zamítnuté žádosti z LVIII., LIX. a LX. výzvy OPŽP 

Zdroj: SFŽP

V EU došlo k výraznému vytváření pracovních míst v tzv. zeleném sektoru (navýšení z 3 na 4,2 mil. plných úvazků mezi léty 2002 a 2011) v celé EU. Zaměstnanost v tomto odvětví rostla i během recese (2007 až 2011), a to až o 20 %. Co se týče obchodu, EU je světovým lídrem a to jak z hlediska vývozu, tak i dovozu zboží v oblasti životního prostředí.

Společně s 13 dalšími členy WTO (Austrálie, Kanada, Čína, Kostarika, Taipei, Hong Kong, Japonsko, Korea, Nový Zéland, Norsko, Švýcarsko, Singapur a USA) se EU v lednu 2014 zavázala zahájit jednání o liberalizaci globálního obchodu v oblasti environmentálního zboží - tzv. "iniciativa zeleného zboží". Skupina dohromady tvoří přibližně 86 % světového obchodu se zeleným zboží.

Klíčové a sporné body

V připravované obchodní dohodě jde především o odstranění cel u ekologicky šetrných produktů, které pomáhají čistit vzduch a vodu, nakládání s odpady, jsou energeticky úsporné, chrání ovzduší a pomáhají vytvářet energii z obnovitelných zdrojů, jako jsou sluneční, větrné nebo vodní elektrárny. Ve druhé fázi by se jednání měly také zaměřit na netarifní překážky a služby životního prostředí.

Komisař pro průmysl a podnikání Karel de Gucht očekává od dohody pozitivní vliv na zelený růst, zelená pracovních místa, udržitelný rozvoj a změnu klimatu. Skupina členů WTO se bude pravidelně setkávat v Ženevě a diskutovat podstatu dohody, mimo jiné rozsah dotčených produktů a přístup k netarifním překážkám obchodu a služeb. Zdůrazňují potřebu včasného uzavření smlouvy s ohledem na naléhavost výzev v oblasti životního prostředí, včetně změny klimatu.

Více: EU launches negotiations on environmental trade agreement

Zdroj: EK

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) – Národní orgán pro koordinaci předložilo vládě pravidelnou zprávu o strategii dočerpání operačních programů, která zahrnuje další možné kroky pro snížení objemu nevyčerpaných peněz z fondů EU v letošním roce.

V reakci na únorové odhady řídících orgánů, podle kterých je výše nevyčerpaných evropských peněz pro letošní rok cca 21,6 miliard korun, schválila vláda krizové plány. Ty jsou od února úspěšně plněny u většiny operačních programů, některých se efekt zatím nedotkl. Jedna z věcí, která se nedaří, je plnění těchto opatření v termínu. Ministerstvo pro místní rozvoj proto navrhuje přesun peněz v rámci operačních programů s cílem uvolnit více než 6,5 mld. korun pro další čerpání.

„Podle předběžných výsledků právě aktualizovaných odhadů musíme v souhrnu za všechny programy avizovat nedočerpání za rok 2014 v rozmezí 18,6 – 24,4 miliard korun. V případě, že by se nepodařilo naplnit opatření ke snížení nedočerpání, může to být částka ještě vyšší. Pokud se předpoklady řídících orgánů potvrdí, nedojde na konci letošního roku k výraznému poklesu čerpání, jak jsme odhadovali v únoru. Ačkoli krizové plány zatím nedokázaly nedočerpání zcela zamezit, pomohly odvrátit jeho další prohlubování, ke kterému docházelo v předchozích letech,“ řekl Daniel Braun, první náměstek ministryně pro místní rozvoj.

Nejvíce ohroženy ztrátou jsou OP Životní prostředí (10 mld.), Integrovaný operační program (2,2 mld.), OP Výzkum a vývoj pro inovace (9,8 mld.), ROP Severozápad (1,6 mld.) a OP Praha–Adaptabilita (0,9 mld.).

Celou situaci podle MMR dále komplikují dvě věci. Měnící se výše dostupné alokace (rozdělení dostupných peněz) tak, jak se zpět do operačních programů uvolňují peníze z běžících projektů (úspory ve výběrových řízeních, sankce za pochybení). Vliv má také proměnlivý kurz koruny vůči euru. Oblast evropských fondů v tomto směru nepříznivě zasáhla intervence ČNB na konci roku 2013, kdy došlo ke skokovému navýšení alokace všech operačních programů, na které některé řídící orgány nemohly dostatečně flexibilně reagovat.

“Snížení nedočerpání zůstává i nadále naším cílem, a proto všichni společně pracujeme na dalších nástrojích, které by pomohly situaci zlepšit,“ řekl Braun.

Čtěte také:

• Od počátku programového období už bylo schváleno přes 53 tisíc projektů
• Nevyčerpání peněz z česko-slovenského programu nehrozí

Zdroj: MMR