Čtyři desítky zaměstnavatelských a podnikatelských svazů z 35 zemí Evropy, zastupující dvacet milionů firem, a jejich střešní Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE požadovaly dnes v Bruselu mnohem důraznější podporu průmyslu a jeho konkurenceschopnosti. V rámci akce Den BUSINESSEUROPE - Industry Matters se vrcholní představitelé byznysu obrátili na Evropskou komisi a na evropské politiky s tím, že by měl být vypracován Průmyslový pakt pro EU, tedy strategická vize konkurenceschopnosti průmyslu jako předpokladu pro udržení vysokých životních standardů v Evropě.

BUSINESSEUROPE a jeho členské svazy vycházejí z toho, že Průmyslový pakt musí otevřít cestu k renesanci zpracovatelského průmyslu, který je páteří evropské ekonomiky a klíčovým hybatelem růstu produktivity a základem ekonomického blahobytu.

Důvody, proč je nutné podpořit evropský průmysl, jeho zástupci vysvětlují tím, že evropské podniky se v dnešním globalizovaném světě prosazují se stále většími obtížemi zejména kvůli četným omezením (daně, pracovní podmínky, obnovitelné energie atd.). Zatímco podíl Evropy na světové průmyslové výrobě v roce 2000 činil 25,7 procenta, poklesl do roku 2012 na 20,8 procenta. Naopak rozvíjející se asijské ekonomiky, které nejsou podobnými předpisy svazovány, si za stejné období polepšily z 9,6 procenta na 27,5 procenta. „Musíme jednat hned, už zítra bude příliš pozdě,“ prohlásila prezidentka BUSINESSEUROPE Emma Marcegaglia, která zahájila Den BUSINESSEUROPE.

Zpracovatelský průmysl má výrazné multiplikační efekty, generuje 57 procent exportu EU, na investicích do vědy a výzkumu se podílí více jak 65 procenty a vytváří 52 miliónů pracovních míst. Produktivita práce je v průmyslu v průměru o 15 procent vyšší než ve službách a je motorem internacionalizace. A Pakt by měl vytvořit konkurenční rámcové podmínky, které usnadní růst evropského průmyslu a služeb, zdynamizují investice a obchod, podpoří dynamické podniky a umožní rozvoj a komercializaci inovativních technologií.

Akce Den BUSINESSEUROPE, jejíž součástí byla konference „Industry Matters“, uspořádaná v Bruselu největší evropskou konfederací podnikání, byla konfrontací vůči nejnovější iniciativě Evropské komise v oblasti průmyslu, energetiky a klimatu s požadavky evropských podnikatelů.

Úvodní řeč konference pronesl předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Rámec pro panelové diskuse vytvořila úvodní prezentace Michaela Hütnera, prezidenta Německého institutu pro hospodářství (IW Köln) k výsledkům šetření a závěrům zprávy o silných a slabých stránkách evropského průmyslu „Průmysl jako motor růstu evropské ekonomiky“.

Panelové diskuse se zaměřily na téma podpory úspěšného průmyslu, konkurenceschopné energetické politiky a investic do obchodu. Řecké předsednictví reprezentoval premiér Antonis Samaras a za Komisi se účastnili komisař pro energetiku Günter Oettinger, komisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani a komisař pro obchod Karel de Gucht. Evropský parlament zastupoval předseda Martin Schulz. Byznysu reprezentovali šéfové nejsilnějších evropských federací MEDEF, BDI, BDA, CBI, VBO/FEB, IBEC, Lewiatan.

„Po deseti letech, co jsme v Evropské unii, je tu konečně nastartovaná iniciativa, která řeší jádro problémů, které Evropa má: zaměstnanost, pokles konkurenceschopnosti a především vysoce komplikované sociální i jiné předpisy,“ uvedl Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, členského svazu BUSINESSEUROPE, který se akce zúčastnil jako zástupce českého průmyslu.

Podle BUSINESSEUROPE by se Evropská unie měla při tvorbě Průmyslového paktu zaměřit na sedm klíčových témat:
 

• posílení konkurenceschopnosti v energetické a klimatické politice;
• otevření zahraničních trhů a uvolnění potenciálu jednotného trhu;
• podporu spolupráce pro inovace;
• rozšíření transevropských (a národních) infrastruktur;
• zlepšení přístupu k financím;
• větší zdynamičtění trhů práce, posílení flexikurity a produktivity
• a sladění vzdělávání a dovedností s potřebami průmyslu

Doporučení BUSINESSEUROPE vycházejí z květnového apelu byznysu na vypracování Průmyslového paktu a jsou podloženy studií Německého institutu pro hospodářství (IW) v Kolíně nad Rýnem i zkušenostmi podniků.

„My už jsme ty věci na poli byznysu projednávali. Myslím, že jsou velice dobře a konkrétně připraveny, což nebývalo zvykem. Teď bude hlavní, jak se to bude dařit prosazovat vůči bruselské byrokracii,“ dodal Jaroslav Hanák.

Dokument ke stažení:

Doporučení BUSINESSEUROPE pro Průmyslový pakt EU "Industry Matters" (AJ)

Čtěte také:

EU vyzývá k obrodě evropského průmyslu, pomoci mají i investice do inovací

Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR

Plyn se nahromadil v uzavřeném prostoru, což podle policie způsobilo výbuch, píše BBC. "Explozi vyvolal výboj statické elektřiny," cituje policejní prohlášení Reuters. Kontroloři na farmě odebrali vzorky plynů, aby je otestovali a vyloučili tak možnost dalšího výbuchu, informují místní média. Při explozi byla poničena střecha kravína a jedna kráva utrpěla zranění. Jedna kráva denně vyprodukuje přibližně 500 litrů metanu. Metan patří mezi skleníkové plyny a chov krav má tak podíl na znečišťování životního prostředí. Skot kromě metanu produkuje i velké množství amoniaku, jehož reakce s vodou vede ke vzniku kyselého amoniového kationtu. To v důsledku vede k okyselování půdy. Vědci proto vymýšlí způsoby, jak plyny produkované skotem zužitkovat a vytvořit z nich ekologické palivo - více čtěte ZDE.

Zdroj: iDNES.cz

Plán obsahuje opatření zaměřená na modernizaci evropského průmyslu, které má být dosaženo investováním do inovací, nových technologií, dovedností a usnadněním přístupu k finančním prostředkům. Proces urychlí využití specializovaných fondů EU.

Podle návrhu by mělo být dále vytvořeno příznivější prostředí pro podnikání zjednodušením právních předpisů a usnadněním přístupu na trhy mimo EU.

Průmyslníci představí dnes v Bruselu své plány

Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE, zastupující čtyři desítky evropských zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, organizuje dnes v Bruselu Den BUSINESSEUROPE. Jde o vrcholné setkání zástupců evropského byznysu, hájící zájmy 20 milionů firem, s komisaři Evropské komise a evropskými politiky.

V rámci Dne BUSINESSEUROPE budou mít představitelé byznysu možnost diskutovat s tvůrci evropských politik, představiteli evropských institucí a hlavami států a vlád budoucnost průmyslu v Evropě a utváření politik na podporu jeho konkurenceschopnosti. Diskuse se zaměří na zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu v Evropě, zajištění konkurenceschopné energetické politiky a přístup na třetí trhy.

„Jsem rád, že někdo začne hrát či zpívat písničku České republiky a Svazu průmyslu a dopravy ČR, protože my tvrdíme, že průmysl byl, je a musí být tradiční silou Evropy,“ uvedl Jaroslav Hanák. „Je dobře, že se konečně někdo chce zabývat evropským průmyslem, jehož podíl na HDP je slabý,“ dodal.

BUSINESSEUROPE představí dnes své poselství evropským institucím a celé evropské společnosti vycházející ze studie zpracované Německým institutem pro hospodářství IW v Kolíně (The Cologne Institute of Economic Research) analyzující silné a slabé stránky evropského průmyslu, měnící se pravidla hry a nedostatky průmyslové politiky.

 

Aktualizace: Doporučení evropských podnikatelů na podporu renesance průmyslu v Evropě, více ZDE

Zdroj: SPČR

Tvorba pracovních míst

Od opatření si EU slibuje, že posílí evropský průmysl a tím dále podpoří tvorbu pracovních míst a hospodářský růst.

Průmysl představuje čtvrtinu pracovních míst v soukromém sektoru a podílí se více než 80 % na evropském vývozu. Od začátku hospodářská krize v roce 2008 je však v útlumu, což způsobilo ztrátu 3,5 milionu pracovních míst. EU vychází s předpokladu, že zvrácení tohoto trendu je zásadní pro udržení hospodářského oživení.

Mezi její priority patří investice do klíčových oblastí, u nichž se očekává růst (jako jsou ekologická vozidla a „inteligentní“ elektrické sítě), uvolňování finančních prostředků a zdokonalování jednotného trhu, aby se podpořilo podnikání a malé podniky, například ochranou práv duševního vlastnictví.

Česká republika, jako jeden ze států EU s nejvyšším podílem průmyslu na HDP, obecně tyto cíle a náměty vítá, neboť si své postavení hodlá udržet i nadále. Česká republika již dlouhodobě poukazuje na tu skutečnost, že např. náklady na energie v energeticky náročném průmyslu jsou ve srovnání s třetími zeměmi neúměrně vysoké. Ze sdělení vyplývá, že evropské ceny energií jsou ve srovnání s USA a Ruskem dvojnásobné. Co se týče vstupních cen plynu dokonce téměř čtyřnásobné. I z těchto důvodů se stávají evropské průmyslové výrobky na třetích trzích nekonkurenceschopné. O tom i dalších palčivých tématech průmyslu bude jednat Evropská Rada na svém březnovém zasedání.

 

Zdroj: MPO

Další kroky

Komise nyní vyzývá představitele členských zemí EU, aby na svém příštím summitu tyto návrhy přijali.

Cílem Komise je, aby se do roku 2020 podíl průmyslu na HDP zvýšil ze současných 16 % na 20 %. 

Souvislosti:

Průmyslová politika EU (ANJ)

Vnitrostátní opatření nezbytná pro posílení evropského průmyslu (ANJ)

Dokument ke stažení:

For a European_Industrial Renaissance COM (2014)

Program Eurostars 2 je evropský program výzkumu a vývoje, který poskytuje možnost spolufinancování projektů z rozpočtu Evropského společenství. Jedná se o podporu založenou na pravidlech programu EUREKA a H2020. Program Eurostars 2 je zaměřen na podporu malých a středních podniků podle definice EU, které vedle své výrobní, nebo servisní činnosti provádějí vlastní činnost ve výzkumu a vývoje. Uzávěrka jedenácté výzvy je stanovena na 13. března 2014 nejpozději do 20.00 hodiny.

• Řešitelský subjekt musí mít ve své činností výzkum a vývoj, který zaujímá nejméně 10% ročního obratu, nebo nejméně 10% zaměstnanců, kteří se zabývají výzkumem a vývojem.
• Financování projektů Eurostars 2 je společně prováděno z národních finančních prostředků a z rozpočtu H2020  pro výzkum a vývoj.
• Program Eurostars 2 a jeho jednotlivé projekty využívají mechanismus programu EUREKA

Do programu  Eurostars 2 je celkem zapojeno 33 členských zemí programu EUREKA: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Holandsko,  Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Izrael, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko a Velká Británie.

Další informace jsou na webových adresách: www.eurostars-eureka.eu  a  www.msmt.cz

Dále Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlasilo výzvu k podávání žádostí o poskytnutí institucionální podpory na podporu účasti subjektů ČR v projektech mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji společných technologických iniciativ ARTEMIS a ENIAC se zahájením řešení v roce 2014. Lhůta pro předkládání žádostí začíná dne 27. ledna 2014 a končí dne 14. března 2014. Další informace ZDE.

Nejvyšší kontrolní úřad dnes zveřejnil závěry svého půlročního šetření na Ministerstvu životního prostředí. Tématem kontroly byly poradenské, konzultační a právní služby. Interpretaci zprávy vnímá MŽP jako zavádějící. Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na hospodaření ministerstva v letech 2010 až 2012. Zkontroloval nakládání s finančními prostředky a s majetkem za 133,6 milionu korun. Níže uvádíte úplnou informaci NKÚ a dále reakci MŽP. Na konci článku si můžete stáhnout "Podrobnou informaci z ukončené kontrolní akce".

NKÚ: Náklady MŽP na poradenské, konzultační a právní služby vzrostly za dva roky o 100 procent:

Kontroloři zjistili, že náklady Ministerstva životního prostředí na konzultační, poradenské a právní služby v kontrolovaném období rostly. V roce 2010 ministerstvo za tyto služby zaplatilo 23,3 milionu korun, o rok později 34,8 milionu a v roce 2012 náklady opět vzrostly na téměř 48 milionů korun za rok. V letech 2011 a 2012 například ministerstvo zaplatilo dvěma externím poradcům 848 tisíc korun za mediální služby. A to přesto, že ke konci roku 2012 disponovaly odbor kabinetu ministra a odbor tiskový a marketingu celkem dvaceti pěti zaměstnanci. V roce 2011 zase MŽP zaplatilo 240 tisíc korun za právní služby externí společnosti, jejíž hodinové sazby se pohybovaly od 5 878 korun do 12 747 korun. Ministerstvo přitom kontrolorům nepředložilo žádné dokumenty, které by dokládaly splnění objednávky.

Kontroloři se zabývali i mzdovými náklady a vývojem počtu pracovních míst, kterých je na MŽP řádově kolem šesti stovek. Zjistili, že ministerstvo v letech 2010 až 2012 ukončilo pracovní poměr s 427 zaměstnanci a za odstupné vyplatilo celkem 18,4 milionu korun. Ve stejném období přitom 318 zaměstnanců přijalo. V těchto letech zároveň výrazně vzrostl počet dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Za zmíněné tři roky jich ministerstvo uzavřelo celkem 346 a vyplatilo za ně odměny ve výši téměř 18 milionů korun. Náklady na odměny za tzv. práci na dohodu přitom meziročně markantně rostly – například mezi lety 2011 a 2012 o 90 procent. V některých případech šlo přitom o běžnou administrativní práci, kterou mohlo ministerstvo zabezpečit vlastními zaměstnanci.

Kontroloři zjistili, že ministerstvo se chovalo nehospodárně. Nakoupilo například 73 fotorámečků za 113 tisíc korun. Jejich cena se pohybovala od 592 korun do 14 760 korun za kus. V době kontroly přitom sloužilo svému účelu jen šest z nich, 64 rámečků bylo ve skladě a tři se zaměstnancům ministerstva nepodařilo dohledat.

NKÚ zkontroloval i náklady na společenské akce organizované ministerstvem. Kontroloři zjistili, že MŽP v roce 2010 například zaplatilo téměř dva miliony korun za vánoční besídky pro děti v Praze a Ostravě. Ve smlouvách ani fakturách přitom není položkový rozpis toho, za co ministerstvo peníze vyplatilo, ani další relevantní údaje jako například počet účastníků besídek apod.

Kontroloři odhalili i další nedostatky – například ve smlouvách o pronájmu nebytových prostor v sídle ministerstva nebo v účetnictví a inventarizaci.

Ve třech případech za celkem 4 miliony korun kontroloři konstatovali, že došlo k porušení rozpočtové kázně. Oznámili je proto příslušnému finančnímu úřadu.

 

1. MŽP zakoupilo 73 fotorámečků za 113 tisíc korun. Průměrná cena fotorámečku byla 1 548 korun. Z toho objemu se nedohledaly tři rámečky, každý za 592 korun, tedy celkem za 1 776 korun, což představuje 0,00001329 % hodnoty, kterou NKÚ kontroloval. Pokud se z celkové kontrolované sumy ve výši 133,6 milionu korun nedohledaly rámečky za 1 776 korun, jasně to hovoří o řádném hospodaření MŽP. Maximální cenu rámečků, kterou uvádí NKÚ, stál pouze jeden tuto sumu, tedy 14 760 korun, je umístěn v kanceláři ministra a jeho cena odpovídá jeho velikosti, 158 cm x 105 cm. Nákup rámečků v jedné zakázce vychází na jeden kus levněji, než by byla pořizovací cena při oddělených nákupech 73 rámečků. Když je potřeba cokoli dát do rámu, třeba jako protokolární dárek při oficiální příležitosti, je potřeba mít jejich zásobu, než je shánět ad hoc.

2. MŽP mezi roky 2012 a 2013 uspořilo na mzdách svých zaměstnanců 24 milionů korun. V letech 2010 až 2012 opustilo MŽP z důvodu odchodem dohodou, nástupem na mateřskou dovolenou nebo zrušením pracovního místa 109 zaměstnanců. Snižování počtu státních zaměstnanců bylo prioritou minulých vlád, proto jsou tyto počty o snižování stavu zcela v pořádku.

3. Počet dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vzrostl právě proto, že externisté byli v rámci povinných kontrol projektů financovaných z Operačního programu Životní prostředí placeni za odvedenou práci, nikoli na IČ, jak tomu bylo v minulých letech. Dalšími dohodami byli pokryti pracovníci v různých pracovních komisích. S koncem programového období Operačního programu životní prostředí logicky rostl počet dokončených projektů a tím se i analogicky zvyšoval počet kontrol. Značná část těchto finančních prostředků byla vyplácena z technické asistence OPŽP, tedy z peněz z Bruselu. Průměrná vyplacená částka na uzavřené dohody se v průměru měsíčně pohybovala na výši 4 335 korun. Dále se financovaly analýzy např. na tvorbu Plánu odpadového hospodářství, nebo na problematiku Národního parku Šumava.

4. Informace NKÚ o počtu pracovníků na tiskovém oddělení je nepřesná. Na samotném tiskovém oddělení pracovalo v roce 2011 celkem sedm lidí. K tomu pro tiskové oddělení pracovali dva externí zaměstnanci, jejichž průměrný měsíční výdělek na MŽP byl 17 666 korun. Ti navíc nevyužívali kancelář a další služby pro interní zaměstnance ministerstva. Jejich odměna tak nečinila ani polovinu nákladů na řadového zaměstnance ministerstva.

Dokument ke stažení:

Podrobná informace z ukončené kontrolní akce č. 13/07

Chcete mít víc informací od MŽP a MPO? Máte otázky, na které Vám nikdo neodpovídá? Zeptejte se prostřednictvím nás. Odpadové fórum chystá novou rubriku, která bude přinášet aktuální informace z oblasti životního prostředí. Vybereme vámi nejčastěji kladené dotazy a uděláme všechno pro to, abychom pro čtenáře dostali odpověď. Jsme tu pro Vás. Své otázky nám pište na e-mail forum@cemc.cz nebo do zpráv na naše facebookové stránky - ZDE.

Šéfovi představenstva energetické společnosti ČEZ Danielu Benešovi se nelíbí nejnovější návrh Evropské komise, který kromě závazku snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent obsahuje i celounijní závazek zvýšení objemu energie z obnovitelných zdrojů. EU by se podle něj měla pouze snažit omezovat skleníkové plyny. Využití obnovitelných zdrojů by neměl být konečný cíl, ale pouze nástroj k dosažení toho cíle, prohlásil v Beneš v Otázkách Václava Moravce. Více ZDE

Zdroj: ČT24

S prolomením těžebních limitů na severu Čech by budoucí vláda neměla pospíchat, a pokud už by se těžit mělo, ruku v ruce by měly jít i štědré kompenzace pro místní obyvatele. Uvedla to předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Uhlí podle ní ale jednou určitě vytěžené bude, už jen z toho důvodu, že „o něm prostě víme“. Stát má podle ní z těžby fosilních paliv stejně malý užitek jako lidé, kteří jsou následky těžby zasaženi. „Uhlí není těžařských společností, ale nás všech. Je to státní majetek a my neumíme přínosy a náklady dobře řídit,“ míní Drábová. Více ZDE

Čtěte také:

Dana Drábová: Buď se v energetice mýlíme my, nebo Německo. Evropské společenství by mělo v energetice začít klást důraz na různorodost a nesnažit se diktovat jednotná pravidla. Naše cíle jsou totiž stejné jako ty německé. Jde o snižování závislosti na fosilních palivech. Jen volíme jiné nástroje, říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Více ZDE

Více na: https://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/dana-drabova-bud-se-v-energetice-mylime-my-nebo-nemecko-1055900#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylinkVíce na: https://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/dana-drabova-bud-se-v-energetice-mylime-my-nebo-nemecko-1055900#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Zdroj: E15.cz

Obrázek: Novinky.cz

Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/drabova-s-prolomenim-limitu-neni-treba-spechat-1055531#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/drabova-s-prolomenim-limitu-neni-treba-spechat-1055531#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo další výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) v Prioritní ose 2 - Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí. Výzva je určena pro projekty zaměřené na podoblast podpory 2.1.5 - Snížení imisní zátěže omezením emisí z veřejné dopravy tzv. alternativní doprava. Žádosti o podporu v rámci Prioritní osy 2 jsou přijímány od 29. ledna do 31. března 2014. V rámci podoblasti podpory je možné podporovat projekty zaměřené na: nákup autobusů městské hromadné dopravy s pohonem na CNG a výstavbu plnících stanic CNG. Projekty lze kombinovat. Tato výzva je určena pouze pro projekty, které budou realizovány na území Moravskoslezského kraje, Ústeckého kraje a Aglomerace Brno, kdy Aglomerace Brno je definována Přílohou č. 3 - Seznam zón a aglomerací zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

„O vyhlášení výzvy na výměnu starých autobusů za ty na stlačený zemní plyn jsme usilovali od roku 2011. V minulých dnech jsme v Bruselu se zástupci Evropské komise dojednali poslední sporné body, které bránily vyhlášení výzvy na příjem žádostí o dotaci na výměnu autobusů městské hromadné dopravy. Tuto výzvu jsme vyhlásili dnes. Nejstarší, zcela neekologické a neefektivní autobusy můžou být díky až 85% dotaci z EU nahrazeny novými, moderními autobusy na stlačený zemní plyn. Z dotace lze financovat i plnící stanice CNG pro městskou hromadnou dopravu,“ řekl ministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský.

Za tuto další jednu miliardu korun navíc z prostředků Fondu soudržnosti je možné pořídit zhruba 10 plnicích stanic CNG a zhruba 154 nových autobusů MHD s pohonem CNG, a to při orientační ceně 6,8 milionu korun za autobus a 13 milionů korun za plnicí stanici.

Důležité upozornění k příjmu a hodnocení žádostí:

Podoblast podpory 2.1.5 je nově zařazenou podoblastí do OPŽP, která je intenzivně diskutována se zástupci Evropské komise. Na národní úrovni je již připravena a schválena veškerá administrativa, včetně schválení Implementačního dokumentu OPŽP na úrovni Monitorovacího výboru OPŽP. V této chvíli je v přípravě změna Programového dokumentu OPŽP, kterou musí schválit Evropská komise.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti musíme žadatele upozornit na fakt, že žádosti budou přijaty, ale samotné zahájení hodnocení žádostí (Specifická kontrola přijatelnosti - akceptace) bude ze strany Fondu zahájeno až po schválení změny Programového dokumentu OPŽP Evropskou komisí.

Dokumenty ke stažení:

Dokumenty k LVII. výzvě

Zdroje: MŽP, SFŽP

Foto: mesec.cz

Umí zbavit podzemní vodu toxických látek, nádrže vyčistí od sinic a vyvíjejí technologii, která z odpadních vod dostane hormony i zbytky léčiv. S nanočásticemi expandují do celého světa. Generální ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Radek Zbořil v rozhovoru pro E15 popisuje současnost i budoucnost čištění vod pomocí nanotechnologií. Univerzita Palackého v Olomouci a Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů je jedním z členů sdružení Nanobiowat, které vyvíjí nové technologie čištění vody. Nanomateriály podle Zbořila dokážou velmi dobře čistit i prostředí zasažené těžbou uranu a pomoci tak při řešení starých ekologických zátěží. Centrum se také snaží vyvinout technologie na bázi nanomateriálů, které s vysokou účinností likvidují ve vodě hormonální antikoncepci a zbytky z farmaceutických produktů. Zbořil také uvádí, že tyto látky jsou vysoce toxické už ve velmi nízkých koncentracích a že EU zatím nevydala v tomto směru patřičné směrnice, které by jejich výskyt omezovaly. "Nicméně už čtvrtým nebo pátým rokem se toto téma na půdě Evropského parlamentu intenzivně diskutuje a limity přijdou brzy. To samozřejmě urychlí aplikace nových účinných technologií a věříme, že jsme na tento okamžik připraveni." uvádí Zbořil v rozhovoru. Celý rozhovor čtěte ZDE.

Zdroj a foto: E15

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) vydala praktickou kuchařku "Podnikatelský manuál k novému občanskému zákoníku" pro firmy a podnikatele s nejdůležitějšími dopady NOZ a praktickými příklady – rady, tipy, doporučení. Manuál asociace vydala ve spolupráci s autory zákonů a advokátní kanceláří PRK Partners. Zájemci o brožuru si ji mohou bezplatně stáhnout v el. podobě z webu AMSP ČR www.amsp.cz – v sekci „Publikace AMSP“.

Náš tip: v sekci Publikace AMSP najdete také "Inovační manuál pro malé a střední podniky"

Rozhodnutí o dostavbě Temelína je podle budoucího ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka nejlepší odložit. Zároveň by ale měla vláda říci, jaký bude další osud vybudování dvou nových jaderných bloků v této elektrárně.

Nastupující vláda podle Mládka zřejmě nebude garantovat výkupní ceny elektřiny. "Nebylo by seriózní pokračovat v tendru, který jeho účastníky stojí spoustu peněz, pokud bude zřejmé, že garantované ceny nejsme schopni dodat," uvedl Mládek v rozhovoru pro HN.

Jak minulý týden zjistil ve svém průzkumu týdeník Ekonom, většina nových poslanců by sice dostavbu bloků podpořila, odmítá ale poskytnout ČEZ požadované záruky. Ty by mohly spotřebitele přijít až na desítky miliard korun ročně.

Podle Mládka proto firma ani nemá jinou možnost než dostavbu odložit. Bez garancí totiž investice bude s velkou pravděpodobností ztrátová, a ČEZ by tak hrozily žaloby od minoritních akcionářů.

ČEZ se k možnému odkladu nevyjadřuje. "Letos normálně běží jednání s oběma uchazeči o dostavbu," řekla HN mluvčí Barbora Půlpánová. Již dlouho se ale spekuluje, že firmě by odklad spíše vyhovoval: nový výkon Temelína totiž bude nejspíš potřeba až několik let po plánované dostavbě v roce 2025.

Otázkou je, jak dlouho budou s nabídkami ochotni čekat oba uchazeči, americký Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200. Mládek hovoří o odkladu o tři až pět let, nabídky ale pozbudou platnosti příští rok v červenci.

Firmy to nekomentují, jejich účast v novém tendru ale není jistá. "Stálo nás to desítky milionů dolarů, Česko by u nás ztratilo důvěru," zní třeba z Westinghousu. 

Rozhovor s budoucím ministrem průmyslu a obchodu J. Mládkem najdete v dnešním vydání Hospodářských novin.

Zdroj: Hospodářské noviny (iHNED.cz)

Ministerstvo životního prostředí publikovalo seznam správních aktů nahrazovaných integrovaným povolením. Seznam nahrazovaných správních aktů byl vytvořen pro usnadnění přípravy žádostí o integrované povolení podle vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci. Seznam je vytvořen z následujících právních předpisů účinných k 01. 01. 2014:

Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje přijetí balíku návrhů Evropské komise, týkající se klimatického rámce do roku 2030, za špatnou zprávu pro celou Evropskou unii, pro nové členské země a pro tuzemské firmy a domácnosti. Brusel rozhodnul o tom, že klíčovým cílem její klimatické politiky je snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 40 procent a o navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na 27 procent do zmíněného roku 2030.

„Evropa opět prokázala, že nechce aktivně přistoupit ke zvyšování své konkurenceschopnosti,“ uvedl v reakci na rozhodnutí Evropské komise Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle něho cíl navýšit podíl OZE nereflektuje různost zemí. „Průmysl bude proti poskytování podpory na obnovitelné zdroje energie a proti zatažení domácností a firem do kolotoče dalšího zvyšování nákladů,“ upozornil Jan Rafaj.

Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje návrhy Evropské komise za špatnou zprávu pro evropský průmysl, jehož náklady od roku 2005 stouply o 38 procent, zatímco ve Spojených státech se snížily o 4 procenta. Je to dobrá zpráva pro USA a další mimoevropské země a pro čínské výrobce solárních panelů.

Špatná zpráva je to pro nové členské země Unie v porovnání se starými členskými zeměmi, které budou pravděpodobně pokračovat v subvenčních praktikách. Vedle toho jsou staré členské země EU jako je Německo zaměřeny zejména na finalizaci výrobků, například oproti České republice, která má výraznější náklady na energie.

Špatná zpráva je to pro tuzemský průmysl a domácnosti. Náklady českých domácností na energie dosahují zhruba 9 procent, například v Polsku 10 až 11 procent, zatímco v SRN je to jen 6 procent.

Dohodu na cílech EU chce Evropská komise od členských zemí a Evropského parlamentu do konce letošního roku. Svaz průmyslu a dopravy ČR bude požadovat od české vlády a politické reprezentace a také od poslanců, kteří budou v květnu zvoleni do Evropského parlamentu, aby prosazovali zájmy tuzemských firem a občanů. „Budeme s nimi velmi intenzivně jednat,“ uvedl Jan Rafaj.

Zmíněný návrh Bruselu mimo jiné znamená, že by roční dynamika snižování stropu v odvětvích v EU ETS narostla ze současných 1,74 % na 2,2 % po roce 2020, u sektorů mimo EU ETS by to bylo o 30 % proti 2005.

Svaz průmyslu a dopravy ČR upozorňuje, že podobné závazky se nemohou přijímat bez důkladné analýzy podmínek, za kterých je možné deklarovaného cíle dosáhnout. Vyjadřujeme obavy, že následkem takto ambiciózních cílů může být odchod průmyslových firem z EU. Je to v rozporu s deklarací Bruselu, že vytvoří příznivější podmínky pro evropský průmysl. „Je to v rozporu s prohlášeními komisaře pro průmysl a podnikání Antonia Tajaniho, že konkurenceschopnost Evropy je nejvíce podrážena cenami energií a její skladbou,“ uvedl Jan Rafaj.

Podle zjištění Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi některými zaměstnavatelskými a podnikatelskými svazy v dalších zemích EU panuje zklamání z toho, že návrhy Komise ohledně průmyslové politiky a požadavky na jeho posílení nepřináší dostatečně nové impulsy a že skutečná podpora průmyslu zůstává spíše na papíře.

Související články:

Návrh klimatické politiky EU sklízí kritiku ze všech stran (EurActiv.cz, 23.1.2014)

EK navrhuje do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 %. Závazek pro energetickou účinnost a úspory komise nestanovila.

Pátý byl včera na Hradě další člen hnutí ANO Richard Brabec, který by se měl stát ministrem životního prostředí. Podle Brabce byla debata s hlavou státu velmi praktická a prezident prý měl odborný vhled do problematiky životního prostředí. Brabec mu představil své priority v oboru a také hovořili o prvních krocích na resortu. Brabec chce nejdříve udělat audit a pak řešit operační program životního prostředí. V problematice operačních programů bude podle Brabce potřeba především krizového řízení. „A věci s tím související, to znamená jak regulace vodárenství, tak například i záležitosti kolem EIA,“ přiblížil. Po svém nástupu plánuje také udělat audit smluvních vztahů úřadu. Vládu Bohuslava Sobotky jmenuje Zeman ve středu 29. ledna, celkem 95 dní po volbách.

Související článek:

Richard Brabec, kandidát na ministra MŽP, už chystá personální zemětřesení

Evropská komise dnes formálně požádala Českou republiku, aby do svého práva převzala povinnost zajistit konečným odběratelům energií individuální měřiče, ukazující jejich skutečnou spotřebu. Plyne to z balíku rozhodnutí o porušení evropského práva, který dnes komise zveřejnila. EK připomněla, že příslušná evropská směrnice o energetických službách měla být ve vnitrostátním právu členských zemí přejata do roku 2008. Nyní má Česko dva měsíce na to, aby své závazky splnilo.

Zdroj: Českénoviny