EurActiv: Evropský parlament schválil nová pravidla pro čerpání fondů EU po roce 2013
Europoslanci na plenárním zasedání dne 20. listopadu schválili legislativu upravující podmínky čerpání evropských strukturálních a kohezních fondů v příštím programovém období 2014-2020. Členské země si mezi sebe rozdělí 325 miliard eur, Česká republika bude mít k dispozici 20,5 miliard eur (přibližně 550 miliard korun).
Po více jak ročních jednáních mezi institucemi EU má evropská osmadvacítka konečně platnou legislativu pro budoucí čerpání z evropských fondů. Tzv. kohezní balíček dnes schválil Evropský parlament.
Členské země a jejich regiony si tak v příštím sedmiletém programovém období, které začne již příští rok, mezi sebe rozdělí 325 miliard eur. Evropská komise ale odhaduje, že po připočtení příspěvků od členských států a také pákových efektů finančních nástrojů, částka překoná 500 miliard eur.
Česká republika, která bude v příštích letech z evropského rozpočtu stále více čerpat, než do něj odvádět, získá možnost podpořit své projekty až 20,513 miliardami eur (v přepočtu přibližně 550 miliard korun).
Europoslanci při dnešním hlasování ve Štrasburku novou legislativu podpořili 479 hlasy. Proti se postavilo 126 poslanců a 85 poslanců se hlasování nezúčastnilo.
Novinky
Evropský parlament dnešním hlasování potvrdil některé zásady, které budou nové programové období odlišovat od toho současného. Mezi nejviditelnější novinky bude patřit dělení na tři regiony (nikoliv dva, jako je tomu v současnosti). K méně rozvinutým a více rozvinutým regionům přibudou ještě regiony přechodné.
Počítá se také s tím, že investice z evropských fondů budou lépe zaměřeny, a aby dosáhly větší efektivity, budou se soustředit na menší počet priorit. Prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj podpoří celkem čtyři priority: inovace a výzkum, Digitální agendu, malé a střední podniky a nízkouhlíkovou ekonomiku. Do méně rozvinutých regionů tak poputuje 50 % alokace fondu, do přechodových 60 % a do rozvinutých 80 %.
Na tato odvětví bude vyčleněno přibližně 100 miliard eur, z nichž minimálně 23 miliard eur podpoří přechod na nízkouhlíkové hospodářství, tedy energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie. Vyčlenění zdrojů z tohoto se bude opět odvíjet od vyspělosti regionů.
Zhruba 66 miliard eur z Fondu soudržnosti pak podpoří prioritní transevropská dopravní spojení a další infrastrukturní projekty, například v oblasti životního prostředí.
V rámci Evropského sociálního fondu bude podpořena zaměstnanost, a to minimálně z 20 % v každém členském státě). Na záruky pro mladé odejde minimálně 6 miliard eur.
Elektronizace a podmínky
Nová legislativa počítá rovněž se zavedením tzv. výkonnostní rezervy, z níž budou moct čerpat země, které budou úspěšné v dosahování svých předem stanovených cílů.
Pravidla čerpání by měla zároveň dostát významného zjednodušení a mělo by dojít k minimalizaci byrokracie (například zavedením elektronizace).
V neposlední řadě dojde i k tomu, že politika soudržnosti bude lépe propojena se širší správou ekonomických záležitostí v EU. Podstata tzv. makroekonomických kondicionalit spočívá v tom, že čerpání v určitých oblastech bude podmíněno plněním důležitých reforem, na které Evropská komise poukáže v doporučeních pro každou zemi v rámci tzv. evropského semestru.
Pokud členská země těmto doporučením neuposlechne a nebude se reformě dlouhodobě věnovat, Komise může rozhodnout i o pozastavení čerpání.
Zdroj: www.euractiv.cz
