Posunutí návrhu zavedené zálohování PET lahví a plechovek do poslanecké sněmovny je dalším krokem k cirkularitě
Vláda ČR na svém čtvrtečním jednání schválila a k projednávání do poslanecké sněmovny poslala návrh zákona, který zavede plošné zálohování PET lahví a plechovek. Je to dobrá zpráva především pro cirkulární ekonomiku v Česku. Přiblížíme se tak již k 16 evropským zemím, které jsou o několik kroků dále a již před lety uzavřeli cirkulační smyčku, i k řadě dalších, které spuštění zálohování aktivně připravují.
„Pozitivně vnímáme chuť a vůli zákonodárců zálohový systém v Česku dotáhnout. Systém záloh je jedinou cestou k cirkularitě nápojových obalů. Je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Zabráníme tím plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Posílíme tím naši materiálovou bezpečnost a jak ukazuje evropská zkušenost, zbavíme se také volně pohozených nápojových obalů v přírodě i na veřejných prostranstvích obcí a měst,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.
Celosvětově funguje už 56 zálohových systémů, v nichž obaly zálohuje na 350 milionů lidí. V našich podmínkách jde přitom jednoznačně o jediný možný způsob, jak splnit dlouhodobé cíle i nová pravidla Evropské unie ke snížení množství obalů a k jejich opětovnému použití a recyklaci.
Uzavře materiálovou smyčku
Zálohový systém je jednoznačně jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, díky které se z PET lahve stane opět PET lahev a z plechovky nová plechovka. Již šestnáct evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i přes 90 procent a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. Například na Slovensku již po dvou letech od spuštění míra sběru přesáhla 92 %.
Řešení šetrné k životnímu prostředí
Systém záloh je jedinou cestou k cirkularitě nápojových obalů. Je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Zabráníme tím plýtvání přírodními zdroji a až o 95 % snížíme spotřebu energie a o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Posílíme tím naši materiálovou bezpečnost a jak potvrzuje evropská zkušenost, zbavíme se také volně pohozených nápojových obalů v přírodě i na veřejných prostranstvích obcí a měst. Potvrzují to data studií i analýz. VŠCHT vypracovala studii nakládání s nápojovými obaly v celém životním cyklu, včetně dopravy. Data jasně ukazují, že zálohový systém oproti současnému systému třídění umí snížit dopady na životní prostředí až o 28 %. „Pozitivní vliv recyklace obalů dopady dopravy mnohonásobně převáží. Automaty v prodejnách totiž umí obaly po přijetí stlačit, ty tak cestují slisované mnohem efektivněji, než ze žlutých kontejnerů a převáží tak mnohem méně vzduchu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová.
Záloha pomáhá také v boji s litteringem. Jasně to ukazují například data slovenské společnosti ENVI-PAK – zatímco před zavedením záloh na Slovensku tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 % a PET lahve 15 %, do roka se toto procento snížilo na pouhých 2,2 % u plechovek a 3,2 % u PET lahví.
Dostupný pro spotřebitele
Podle aktuálního návrhu systém nabídne lidem širokou a dobře dostupnou sběrnou síť se zhruba 11 000 místy pro vrácení zálohovaných obalů. Jako správně řešení to vnímají sami spotřebitelé. Obchod či benzínová pumpa je pro ně podle průzkumů přirozeným místem vracení. „Na rozdíl od žlutých kontejnerů se u zálohového systému nepředpokládá, že lidé budou jezdit do obchodu pouze pro vrácení lahví. Jednoduše nápojové obaly vrátí během svého nákupu. Pro spotřebitele to nebude velká změna, protože jsou zvyklí na systém vratných skleněných lahví, v kterém nyní vrací až 98 % skleněných lahví. Pouze začnou navíc vracet také PET lahve a plechovky,“ vysvětluje Havligerová.
Dopad na rozpočty obcí a měst bude podle MŽP pozitivní
Podle čerstvé analýzy společnosti INCIEN obce ročně na zavedení zálohového systému vydělají 120,7 milionu korun, a to i kdyby nyní inkasovaly částky z prodeje materiálu, což se ve skutečnosti neděje. Také společnost Eko-kom jasně potvrdila, že bude obcím kompenzovat případné ztráty přímo spojené se zavedením záloh, zvýšení nákladů nebo jiné ekonomické dopady spojené s tříděním a recyklací obalů. Své platby obcím a třídičkám upraví. Ve výsledku tak podle Eko-komu bude dopad na obecní rozpočty spíše pozitivní.
Češi zálohovat chtějí
Tři čtvrtiny Čechů podporuje zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky. Vysokou podporu má zálohování ve všech krajích České republiky. Potvrdil to červnový doposud největší průzkum společnosti Ipsos na vzorku 4 247 Čechů. Lidé oceňují především zajištění opakovaného využívání zálohovaných obalů do nových PET lahví a plechovek a motivaci k ekologičtějšímu chování. „Podpora zůstala vysoká i poté, když jsme jim vysvětlili, že nebudou moct obaly stlačovat, jako problém to nevidí. Ostatně jsou desítky let zvyklí vracet skleněné pivní lahve,“ přibližuje výstupy z průzkumů Havligerová a dodává: „Obávat se není třeba ani negativních dopadů například na spotřebitelské ceny, kterým odpůrci veřejnost často straší. Zavedení zálohování nebude mít na spotřebitele jiný dopad než zaplacení zálohy a nutnost vrátit obal v prodejně, aby zálohu dostal zpět. Výrobci nápojů nechtějí přenášet náklady za vznik a fungování zálohového systému na spotřebitele, efektivně nastavený systém toto nezpůsobí“
Zálohování má v Česku velkou podporu neziskovek, starostů a odborníků
„Obce ročně na zavedení zálohového systému vydělají 120,7 milionu korun, a to i kdyby nyní inkasovaly částky z prodeje materiálu, což se ve skutečnosti neděje. Návrh zákona obcím zajistí příspěvek z nevybraných záloh. Dostanou také vyšší příspěvek od EKO-KOMu a navíc ušetří náklady na svoz, protože plastů ve směsném odpadu i ve žlutých kontejnerech ubyde,“ říká Petr Novotný, seniorní expert INCIEN, Petr Novotný a dodává: „Zálohový systém navržený MŽP je navržený tak, aby uzavíral a zkracoval materiálovou smyčku nápojových obalů. PET a hliník putují přímo mezi výrobcem a spotřebitelem, materiál se nestane odpadem, je po celou dobu surovinou. Uzavřený kontrolovaný systém zajistí jeho čistotu s cílem maximální recyklace.“
„Zavádění cirkulární ekonomiky může hrát významnou roli v modernizaci českého průmyslu i ochraně životního prostředí. Přechod na recyklaci materiálů, jako jsou PET lahve a plechovky, umožňuje nejen výrazně snížit množství odpadu, ale také ušetřit značné množství energie. Recyklace PET lahví vede k výrazným energetickým úsporám oproti výrobě nových plastů z ropy. Podle studií z Norska mohou tyto úspory dosáhnout desítek procent, což výrazně přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů. Vzhledem k tomu, že Česko ročně spotřebuje stovky milionů nápojových obalů, mohou být tyto úspory značné,“ vysvětluje Marie Šabacká, bioložka a významná osobnost nejen české vědecké komunity mj. v oblasti ekologie, enviromentalismu, či zkoumání vlivů klimatických změn a globálního oteplování v polárních oblastech z Jihočeské Univerzity, kde působí v Centru Polární ekologie.
„Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přináší snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Zálohový systém umí zajistit snížení dopadu těchto obalů na životní prostředí až o 28 procent. Doprava přitom na celkových emisích hraje pouze velmi malou roli, neboť technologie výroby a recyklace má dominantní vliv. Potvrdila to LCA studie , v níž jsme se soustředili na nakládání s nápojovými obaly napříč celým jejich životním cyklem, včetně dopravy a dalších aspektů spojených s jejich vysbíráním,“ vysvětluje Vladimír Kočí, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha, a dodává: „Přímá účast výrobců nápojů v zálohovém systému povede také ke zvýšení efektivity využívání obalových odpadů.“
„Novela zákona o obalech, která zavádí zálohový systém pro PET lahve a nápojové plechovky, může být významným krokem směrem k efektivnější recyklaci, předcházení vzniku odpadů a omezení znečištění životního prostředí. Zálohový systém motivuje spotřebitele k tomu, aby vraceli použité obaly zpět, takže se nestanou odpadem, naopak jsou přímo použity pro výrobu nových obalů, a zároveň se tím snižuje množství odpadu, který skončí ve spalovnách nebo v přírodě,“ říká Luboš Pavlovič, tiskový mluvčí Arniky.
„Otázka čistoty vysbíraného materiálu a jeho ne/kontaminace jinými odpady je velice důležitá, zejména pak z pohledu recyklace a výroby nových obalů v potravinářské (tzv. food-grade) kvalitě. A právě zde představuje zálohový systém jednoznačnou výhodu nad sběrem přes žluté kontejnery, do kterých může být odhozeno cokoliv a kýmkoliv,“ říká Miroslav Hrdlička, projektový manažer pro zálohování společnosti Lidl a odhaluje zkušenost zákazníků s pilotním projektem zálohování v prodejnách: „Zpětná vazba od zákazníků je veskrze pozitivní. Na základě zákaznické ankety jsme např. zjistili, že až 37 % zákazníků vrací nápojové obaly 1x týdně a 13 % dokonce častěji. Další zajímavou informací z ankety je, že 70 % zákazníků neshledává problém s uskladněním nesešlápnutých nápojových obalů předtím, než je odnesou vrátit do prodejny. 71 % našich zákazníků uchovává nápojové obaly v domácnosti (např. v komoře, v předsíni, v kuchyni, na balkoně) a 29 % zákazníků je uchovává v nebytových prostorech (ve sklepě, v garáži).“
„Musíme se ohradit, že obce striktně odmítají zavedení záloh, a že zálohování je zbytečné. Na základě faktů i racionálních argumentů jsme si nyní jisti, že zavést zálohování je správný krok,“ uvádí Jan Brožek, starosta obce Černovice, který společně s dalšími zástupci měst a obcí založil iniciativu Starostové pro zálohy. Ta se postavila proti argumentům, které dlouhodobě hájí Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv.
„Zavedení systému záloh na PET lahví a plechovek podporuji, ačkoli by se mohlo zdát, že jako starosta města bych měl stát na druhé břehu. Stále vnímám to, že zde ve sněmovně zastupuji občany, kteří zavedení zálohování jednoznačně podporují. A také si uvědomuji, že stát nastavil svojí legislativou finanční kompenzace, které pomohou do systému měst a obcí peníze z litteringu navrátit zpět,“ říká David Šimek, senátor a starosta města Svitavy.
„Štve mě, když jdu třeba na Černé jezero a vidím u cesty PET lahve. Věřím, že kdyby byla lahev za čtyři koruny, tak je to pro lidi dostatečně motivující, aby si ji odnesli domů a následně vrátili. Anebo to pak vysbírá někdo, kdo si tím přivydělá. Stejně jako vracíme skleněné lahve od piva nebo od Mattonky, tak úplně stejně by šlo vyřešit i tohle. Vedle v Německu systém zálohování PET lahví i plechovek funguje už léta. Často tam také nakupuji a sám doma mám jeden koš na vratné plastové lahve a plechovky, které v Německu vracím. U našich sousedů přes hranici je vidět, že vratných plastů mají v přírodě určitě méně. Za plechovku nebo PET lahev dostanou lidé v Německu 25 centů,“ vysvětluje podporu zálohování Filip Smola, starosta města Železné Rudy.
„Zálohování nápojových obalů přinese Pražanům nejen čistější veřejná prostranství, zároveň také ušetří jejich veřejné peníze. Pomůže omezit růst nákladů spojených se svozem odpadu a jeho úklidem. Navíc se po zálohování k příjmu města za separaci obalů přidá ještě částka za nevybrané zálohy. Uvolnění části kapacity žlutých nádob na plast a tetrapak zabrání jejich přeplnění a následnému nepořádku okolo. Slovensku se po dvou letech fungování zálohového systému daří zpětně vybírat více než 90 % PET a hliníku udaného na trh. Vybraný PET je navíc natolik čistý, že je možné ho znovu použít jako recyklát vhodný pro styk s potravinami. Celkem zálohuje 16 evropských zemí a pokud mezi nimi nechceme zůstat doslova ostrůvkem odpadků, měli bychom se přidat co nejdříve,” říká Jana Komrsková, náměstkyně primátora hlavního města Prahy pro životní prostředí a klimatický plán.
„Plošné a povinné zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovek potřebujeme, protože současný dobrovolný systém nefunguje a cíle stanovené EU nejsme tímto způsobem schopni do budoucna splnit. Plastové lahve a nápojové plechovky končí často v popelnicích se smíšeným odpadem, na skládkách nebo v přírodě například v silničních příkopech a v tom by zálohování významně pomohlo. A pokud by se vykupovaly PET lahve zpět, lidé kvůli tomu určitě třídit nepřestanou. Naopak podle průzkumů, které máme, je většina občanů pro zavedení plošného zálohování. Pro obce by mohl mít zálohový systém ekonomicky pozitivní význam, protože se sníží výdaje na svoz žlutých kontejnerů. Já tipuji možná až o polovinu. Odpadový rozpočet obcí totiž nejvíc zatěžuje úhrada za služby a dopravu svozovým firmám,“ uvádí Karel Ferschmann, starosta města Němčovice.
Kristýna Havligerová, Iniciativa pro zálohování
.jpg)
