Typický Čech ví, že změna klimatu probíhá a že je způsobena lidskou činností, očekává dopady klimatické změny na Česko, ale příliš se jich neobává. Ukázal to nový reprezentativní výzkum České klima 2024, který v minulých dnech provedl Institut 2050. „Vztah ke krajině je u Čechů velmi sentimentální. Povědomí o evropském klimatickém balíčku má ale jen necelých dvacet procent veřejnosti,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus šéf institutu Jan Krajhanzl. Rozhovor ZDE

Související:

České klima 2024: Lidé chtějí recepty na sucha a povodně. A nechat si spalovací motor

Sběr starých elektrozařízení ulehčí nová služba Rebalík, kterou spouští REMA Systém ve spolupráci s Balíkovnou. Projekt Rebalík představuje unikátní, bezplatný a šetrný způsob, jak předat odpadní elektrospotřebiče k ekologické likvidaci. Veřejnost může tuto jednoduchou a přístupnou službu zdarma využít na téměř 7 000 pobočkách Balíkovny po celé České republice a odeslat starý, nepoužívaný spotřebič.

Nová služba Rebalík přináší jednoduchý způsob, jakým může každý občan snadno a velmi efektivně přispět k tomu, aby stará elektrozařízení nekončila na skládkách a aby byly maximálně využity cenné suroviny v nich obsažené. Ekologickou likvidaci a recyklaci odpadního elektra zajistí společnost REMA Systém. Spotřebiče jsou rozebrány na jednotlivé komponenty, které jsou následně recyklovány a znovu použity v průmyslu. Při nákupu nové elekroniky se tak díky Rebalíku otevírá zcela nová cesta, jak může veřejnost snadno a zdarma odevzdat staré elektrospotřebiče na celém území České republiky.

„Projekt Rebalík představuje významný krok v podpoře recyklace elektrozařízení v České republice. Díky spolupráci s Balíkovnou můžeme spotřebitelům nabídnout pohodlný a dostupný způsob, jak se zbavit nepotřebných či nefunkčních elektrospotřebičů. Zákazníci si běžně nechávají doručit novou elektroniku přes Balíkovnu. Rebalík využívá reverzní logistiku, lidé tak mají možnost odevzdat staré zařízení stejnou cestou, jakou jsou zvyklí nechávat si doručovat své nákupy,“ uvádí Denisa Krumlová, marketingová manažerka společnosti REMA Systém, která je jedním ze tří největších kolektivních systémů zajišťujících sběr odpadních elektrozařízení působících v České republice. „Právě reverzní logistika, která využívá hromadných svozů, má významný pozitivní dopad na životní prostředí. Díky své šetrnosti představuje značný přínos v rámci ESG aktivit,“ dodává Krumlová.

Princip služby je jednoduchý: Spotřebitelé zabalí své vysloužilé elektrospotřebiče o maximální hmotnosti do 15 kg do libovolného obalu o maximálních rozměrech 50 x 50 x 50 cm. Po vyplnění objednávkového formuláře na webu www.rebalik.cz obdrží odesílací kód, jímž označí zásilku. Kód není potřeba tisknout, stačí ho napsat na balíček spolu s číslem objednávky. Balík následně spotřebitel přinese na jedno z podacích míst Balíkovny, tedy na jakoukoliv externí Balíkovnu, Českou poštu či depo. Tam bude Rebalík přijat a zdarma odeslán k recyklaci.

„Jsme rádi, že můžeme podpořit tuto významnou ekologickou iniciativu. Díky našemu širokému pokrytí výdejních míst můžeme nabídnout snadný přístup ke službě Rebalík pro každého a zároveň rozšířit naše Balíkovny o novou službu. Věříme, že společně s REMA Systém přispějeme k udržitelnému nakládání s elektroodpadem,“ říká Lukáš Rampas, ředitel Balíkovny.

Projekt Rebalík je dalším krokem kolektivního systému REMA Systém v jeho dlouhodobém úsilí o podporu udržitelnosti a zodpovědného nakládání s odpadními elektrozařízeními. V případě velkých domácích spotřebičů mohou občané využít stávající službu Buď líný, v rámci níž si mohou nechat zdarma odvézt vysloužilá elektrozařízení z domácnosti. Více informací na www.budliny.cz.

Odboru cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí vydalo metodický pokyn k vyjasnění některých záležitostí v souvislosti s odstraňováním odpadů jako následku živelní pohromy v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Metodický pokyn ke stažení ZDE

Chystají se změny v nařízení 1272/2008 - CLP. Novela je na spadnutí, čeká se na její podpis a zveřejnění v úředním věstníku. Chcete již nyní vědět, co obsahuje, ať máte čas plánovat výroby, prodeje, obaly, štítkování apod.

Dozvíte se také o nařízení (EU) spojeném s odlesňováním a znehodnocováním lesů, nových třídách nebezpečnosti pro klasifikaci látek a druhý den jsme zařadili také přednášky trochu mimo chemickou legislativu, ale neméně důležitou - novinky v zákoně o ovzduší, vodě, odpadech a ekologické újmě.

Kolektiv zkušených lektorů se problematikou chemických látek, směsí, detergentů aj. zabývá ve své profesní praxi již řadu let, což je pro vás zárukou kvality a profesionálního přístupu.

Souhrnný přehled přednášek kurzu

• Aktuality v legislativě chemických látek a směsí (Kandidátský seznam, příloha XIV a XVII REACH, příloha VI CLP, návrhy omezení)
• Revize nařízení (ES) č. 1272/2008 – nařízení CLP (nové termíny pro aktualizaci štítků, zavedení konceptu „látka, která obsahuje více než jednu složku“, povinnost pro distributory podávat PCN oznámení, velikost písma na štítku, povinnosti pro plnící zařízení a další změny)
• Nové třídy nebezpečnosti dle nařízení (ES) č. 1272/2008 – endokrinní disruptory, PBT/vPvB a PMT/vPvM vlastnosti (návody ECHA)
• Nařízení (EU) č. 2023/1115 o dodávání na trh Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů – základní informace
• Kontroly ČIŽP
• Oznamování nebezpečných směsí ve formátu PCN (UFI kódy, IUCLID formát)
• Směrnice o odpadech z pohledu chemických látek – databáze SCIP (Substance of Concern In Products)
• Databáze ECHA CHEM – nový způsob vyhledávání informací na ECHA
• Endokrinní disruptory – kontroverzní chemické látky kolem nás a jejich vliv na zdraví člověka
• Oznamování C&L při dovozu látek – změna aplikace REACH-IT
• Základní povinnosti zákona o odpadech + hlavní změny účinné od 1. 1. 2025
• Základní povinnosti zákona o předcházení rizik ekologické újmy + hlavní změny připravované novely tohoto zákona
• Základní povinnosti zákona o ochraně ovzduší + hlavní změny připravované novely tohoto zákona
• Základní povinnosti vodního zákona + změny účinné od 1. 8. 2024

Kurz je možné zařadit do rámce vzdělávání odborně způsobilých osob podle nařízení REACH.
 

Termín konání:

12. – 13. 11. 2024 Praha, hotel Krystal

Kompletní časový harmonogram kurzu a další informace naleznete: www.chemeleoni.cz

Těšíme se na setkání s Vámi                             

za společnost CHEMELEONI s.r.o.

Ing. Martina Dobšáková, Ing. Tomáš Králik

Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) spustilo v úterý 15. října platformu INCITE (European Innovation Centre for Industrial Transformation and Emissions), první svého druhu na podporu zavádění inovativních čistých technologií ve velkých průmyslových a živočišných odvětvích. Platforma umožňuje zúčastněným stranám předkládat a zpřístupňovat údaje o bezuhlíkových, cirkulárních technologiích a technologiích pro odstraňování znečištění, čímž napomáhá úsilí EU o dekarbonizaci a udržitelný průmysl. INCITE také usnadňuje spolupráci mezi průmyslem, policymakery a investory tím, že poskytuje transparentní informace o environmentální výkonnosti, nákladech a vyspělosti nových technologií. Jejím cílem je urychlit přechod průmyslu k plnění klimatických cílů EU se zaměřením na energeticky náročná odvětví, jako je ocelářství, cementářství a chemický průmysl.

Rada EU v pondělí 14. října formálně přijala novou směrnici, která aktualizuje normy kvality ovzduší v celém bloku a jejímž cílem je sladit je s pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) a s cílem EU dosáhnout do roku 2050 nulového znečištění. Nová pravidla stanoví přísnější limity pro znečišťující látky, jako jsou částice PM10, PM2,5, oxid dusičitý a oxid siřičitý, které mají být splněny do roku 2030. Občané mohou nyní žádat o náhradu škody na zdraví způsobené nedodržením těchto norem. Členské státy musí připravit plány kvality ovzduší, pokud hrozí, že cíle nebudou splněny. Směrnice bude zveřejněna v Úředním věstníku EU a do dvou let musí být transponována do vnitrostátního práva.

In 2022, some 1 992 million tonnes of waste were treated in the EU, with 61.4% recovered and 38.6% disposed of. While the total amount of treated waste increased only slightly since 2004 (+5%), the quantity of waste recovered increased by 40.6 % (from 870 million tonnes to 1 223 million tonnes). Recovery includes recycling, backfilling and incineration with energy recovery. The quantity of waste subject to disposal decreased from 1 027 million tonnes in 2004 to 769 million tonnes in 2022, down by 25.1 %. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Marked increase in EU exports of recyclables in 2023

Vláda i přes kritiku měst a obcí, krajů nebo Hospodářské komory schválila návrh na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Jak má celý systém fungovat? „Automaty budou vypadat úplně stejně, jednoduchým opatřením se jen změní, aby dokázaly brát nejen pivo, ale také plechovky a PETky,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr životního prostředí a místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík. Více ZDE

Společnosti vyrábějící turbíny větrných elektráren se v současnosti potýkají s cenovou válkou kvůli silné konkurenci. Také čínští výrobci čelí tvrdým výzvám svých kolegů, a proto v posledních letech překonávají velikostní rekordy svých výrobků. Čínská společnost Dongfang Electric právě oznámila, že vyrobila 26megawattovou turbínu, která je použitelná ve větrných elektrárnách stojících při pobřeží. Více ZDE

Zajímá vás, jak efektivně využít odpady z potravinářské výroby a přispět tak k udržitelnější budoucnosti? Připojte se k nám na odborné konferenci „POTRAVINÁŘSTVÍ NA CESTĚ K UDRŽITELNOSTI", která proběhne od 12. - 13. listopadu 2024. Tato unikátní akce poskytne prostor jak pro diskuzi tak i a výměnu zkušeností v oblasti zpracování potravinářských odpadů, recyklace, a inovativních technologií pro minimalizaci odpadů v celém potravinovém řetězci.

Co vás čeká?

• Přednášky a diskuse s předními odborníky z oblasti potravinářství, odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky.
• Příklady dobré praxe z firem, které úspěšně transformují odpady na zdroje.
• Aktuální přehled legislativních změn a jejich dopadů na odpadové hospodářství v potravinářském sektoru.
• Možnost navázat cenné kontakty s kolegy z oboru a rozšířit své profesní sítě.

Konference je určena pro zástupce potravinářských firem, odborníky na odpadové hospodářství, ESG, výzkumníky, studenty i všechny, kdo se zajímají o udržitelné řešení v oblasti odpadů. Nezmeškejte tak příležitost být součástí změny a přispět ke zlepšení nakládání s potravinářskými odpady. Přihlaste se na konferenci ještě dnes. Podrobnosti najdete ZDE.

Konference je součástí Týdne výzkumu a inovací pro praxi a životní prostředí (TVIP), který letos proběhne v termínu 12. – 14. listopadu 2024 v Hustopečích u Brna. Nový ročník opět zastřešují dvě tradiční specializovaná odborná setkání: konference APROCHEM a symposium ODPADOVÉ FÓRUM.
 

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh prováděcího nařízení k metodice pro stanovení úspor emisí skleníkových plynů z nízkouhlíkových paliv. Nízkouhlíková paliva mohou hrát roli při transformaci energetiky, zejména v krátkodobém a střednědobém horizontu, neboť produkují méně emisí než klasická paliva a podporují využívání obnovitelných paliv. V EU byl zaveden certifikační postup, který má zajistit, aby se nízkouhlíkovými palivy v praxi snižovaly emise. Tento akt v přenesené pravomoci definuje metodiku pro stanovení úspor emisí skleníkových plynů z nízkouhlíkových paliv. Vychází z posouzení životního cyklu celkových emisí skleníkových plynů z těchto paliv.

Dokument ke stažení:

• EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2024)

• EK Příloha – Ares(2024)

Evropská komise zveřejnila k připomínkování  návrh rozhodnutí v přenesené pravomoci týkající se systému obchodování s emisemi 2 (ETS2) – schválení rozšíření oblasti působnosti a odpovídajících dodatečných povolenek. Revidovanou směrnicí o systému obchodování s emisemi byl zaveden nový systém tohoto obchodování (ETS2), a to pro emise z paliv spalovaných v budovách, silniční dopravě a dalších odvětvích. Země EU také získaly možnost rozšířit oblast působnosti nového systému na další odvětví na svém území, a to se souhlasem Evropské komise. Ve svých rozhodnutích v přenesené pravomoci Komise posuzuje žádosti o takové rozšíření a schvaluje vydání dodatečných povolenek ETS2.

Dokument ke stažení:

• EK Návrh rozhodnutí v přenesené pravomoci – Ares(2024)
• Příloha – Ares(2024)

Hospodářská strategie má za cíl zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky a reagovat na globální ekonomické výzvy. Jejím cílem je zařadit Česko do top 10 zemí Evropské unie s nejvyšším hrubým domácím produktem na obyvatele. Aby byla strategie úspěšná, je nutná důsledná implementace více než 150 opatření, která dokument obsahuje. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) bude naplňování strategie pravidelně sledovat a vyhodnocovat. Na základě monitorování bude resort strategii pravidelně aktualizovat, aby odpovídala aktuálním trendům.

Dokument ke stažení:

Hospodářská strategie České republiky_Česko do top 10 - ebook.pdf

Snahy o snížení uhlíkové stopy pronikly i do knižního průmyslu. Podle odborníků jsou výtisky zbytečně tlusté, což vede nejen k nákladnější výrobě, ale také k vyšší spotřebě papíru a zátěži životního prostředí. Na stole je přitom již několik návrhů, jak učinit vydávání knih udržitelnějším a ekologičtějším. Jak by se případné změny dotkly samotných čtenářů? Více ZDE

Miliardy korun odvádí každoročně český stát Evropské unii jako poplatek za nízkou míru recyklace plastového odpadu. Podle auditorského reportu[1] EU totiž dosáhla míra recyklace plastových obalů v ČR například v roce 2021 pouze 45 %, Česko tak odvede za tento rok částku ve výši 1,5 mld. Kč a za rok 2022 1,3 mld. Kč. Odhady pro další roky jsou ještě vyšší, podle nich stát EU odvede 2,2 mld. Kč za rok 2023 a 2,1 mld. Kč za rok 2024. Přitom potenciál pro recyklaci, především některých druhů plastů, je mnohem větší. V případě nápojových obalů pomůže zálohový systém, jehož zavedení včera schválila Vláda ČR, který celkové množství k výpočtu pokuty sníží zhruba o 20 % přesměrováním PET lahví do nového systému. Podle propočtů Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) bychom tak ušetřili zhruba půl miliardy korun[2].

Tzv. daň z plastů (plastic levy), kterou platí členské státy, zavedla roce 2021 Evropská unie s cílem snížit množství odpadu a pomoci financovat rozpočty EU. Jedná se o poplatek za nerecyklovaný plastový obalový odpad, který členské státy odvádějí do EU, a to ve výši 0,80 EUR na každý kilogram nerecyklovaného plastového obalového odpadu. Podle výpočtů ministerstva životního prostředí uhradí český stál ročně miliardy korun.

Česká republika má však podle auditorů potenciál zvýšit recyklaci plastového odpadu. Vláda by měla zvážit zavedení nových politik a opatření, která by podpořila recyklaci. Funkčním řešením, které zavádí jiné státy EU, je zavedení systému záloh, který umí zajistit recyklaci alespoň části plastového obalu, a to nápojových obalů v míře minimálně 90 %. „Zálohový systém zajistí vysokou míru sběru obalů k recyklaci, a především jako jediný umí uzavřít materiálovou smyčku, tedy to, že se z petky stane opět petka a z plechovky plechovka. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů, přírodu i ulice zbaví odhozených nápojových obalů,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Přesměrování PET lahví do zálohového systému navíc sníží množství pro výpočet pokuty až o 20 %. Podle analýzy INCIEN uspoří Česká republika 500 mil. Kč každý rok tím, že nebude muset odvádět pokutu za nerecyklované PET lahve.

Zálohování je řešením i podle společnosti Eko-kom

Společnost EKO-KOM, která v České republice provozuje třídící systém, v září zaslala obcím jasné stanovisko[4] k projednávanému obalovému zákonu, který má v Česku zavést zálohování PET lahví a plechovek. Podle ní bude muset ČR zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky, protože nebude schopna splnit postupový cíl tříděného sběru nápojových plechovek ve výši 80 % pro rok 2026, neboť s takovým cílem koncepce rozvoje třídění ČR nepočítala a nemá pro jeho dosažení v horizontu necelých dvou let připraveny podmínky.

Společnost Eko-kom jasně potvrdila, že bude obcím kompenzovat případné ztráty spojené se zavedením záloh, protože své platby obcím a třídičkám upraví. Dopad pro obce tak bude neutrální. Společně s kompenzací 15 % z nevrácených záloh bude podle Eko-komu dopad na obecní rozpočty ve výsledku spíše pozitivní. Ve své zprávě také Eko-kom uvedl na pravou míru nepravdivé informace o výjimce na cíle hliníkových obalů, která se na procentu sběru hliníkových plechovek nevztahuje.

Výdělek pro města a obce

Skutečnost, že obce nyní na vysbíraném materiálu nevydělávají, a naopak že každá vysbíraná lahev pro ně představuje náklad, potvrzují i studie. Podle analýzy^[5] INCIEN obce ročně na zavedení zálohového systému vydělají 120,7 milionu Kč, a to i kdyby inkasovaly částky z prodeje materiálu, což se ve skutečnosti neděje. Na jedné straně sice přijdou o tržby za prodej materiálu, to ale vyvažuje vyváží příspěvek z nevybraných záloh a úspora spojená s úbytkem objemu směsného odpad. Na prodeji materiálu podle společnosti INCIEN nyní vydělává akorát odpadový sektor. „Podle dat z průzkumu ministerstva životního prostředí si 82 % měst a obcí odpady sama neřeší a má podepsanou generální smlouvu s odpadovou společností. Příjmy z vytříděných materiálů tak plynou odpadové firmě. Obec tak může maximálně doufat, že jí odpadová společnost o tyto příjmy částečně sníží ostatní náklad na odpadové hospodářství,“ říká Petr Novotný, seniorní expert INCIEN.

Kristýna Havligerová, iciativa pro zálohování                                                                               

Povinné zálohování nápojových obalů pomůže dostat k recyklaci více než 2,5 miliardy kusů plastových lahví a nápojových plechovek, snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst jak ve městech a obcích, tak ve volné krajině. Vláda schválila návrh novely zákona o obalech, která vedle zálohování zavádí i zpoplatnění reklamních letáků.

„Dnes končí mimo kontejnery na tříděný odpad každá pátá PET lahev a tři ze čtyř plechovek. 400 milionů plastových lahví a 500 milionů plechovek ročně skončí v přírodě, na skládce či ve spalovně. A to samotný oddělený sběr neznamená recyklaci, u plastů je poměr zhruba poloviční a u hliníku se to nedaří téměř vůbec, jen něco přes čtvrtinu z vybraného množství. Proto má smysl zavést zálohování, díky kterému bychom měli být schopni do roku 2029 získat k recyklaci 90 % všech prodaných obalů. Náklady na jeho zavedení i provoz ponesou výrobci a dovozci nápojů, nakupující zaplatí vratnou zálohu 4 koruny. Ta se jim zase vrátí, bez ohledu na to, zda budou nakupovat ve velkém supermarketu, malém obchodě nebo na internetu. Díky tomu bychom měli být schopní do pěti let vrátit do života 90 % plastových lahví a plechovek,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

A dodává: „Češi jsou skvělí v třídění plastu, ale v recyklaci PET lahví a plechovek zatím pokulháváme. Chtěl bych, aby se v přírodě, v příkopech, ve městech nepovalovaly plastové lahve a plechovky, proto považuji za důležité prosadit zálohování PET lahví a plechovek. Díky zálohovacímu systému by se z plastové lahve opět stala „petka“, což dnes nejde, používají se znovu maximálně na výrobu mikin nebo třeba koberečků do aut. Pokud nebude zavedeno zálohování, znamená to vyšší výdaje pro obce i větší poplatek pro občany. Zálohový systém se osvědčil už v 16 zemích Evropy, další budou přibývat a ČR je tak jedna z posledních zemí kolem nás, která ještě nezálohuje PET ani plechovky a potřebujeme zvýšit míru recyklace. Navíc si přilepší i obce: ze zálohování dostanou 15 % z nevybraných záloh, což vychází průměrně 39 Kč na občana. Nenarušujeme současný systém třídění, pouze ho doplňujeme pro lepší reálnou recyklaci: třídění se totiž nerovná recyklace.“

Zálohy budou platit pro nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholické nápoje do 15 % alkoholu v plastových lahvích. Dále pro všechny nealkoholické nápoje v plechovkách o velikosti 0,1 až 1 litr a nápoje s obsahem do 15 % alkoholu v plechovkách. Jediná výjimka se týká mléka a mléčných výrobků, které se zálohovat nebudou. Celkově by podle odhadů mohlo ročně systémem projít zhruba 2,5 miliardy kusů PET a plechovek.

Lahve a plechovky vykoupí obchody, benzínky i obce

Zákazníci budou s PET lahvemi nebo plechovkami zacházet podobně jako dnes se zálohovaným sklem. Při nákupu zaplatí zálohou, která bude stejná jak pro lahve, tak pro plechovky. Její přesná cena bude určená vyhláškou k zákonu, návrh počítá s výší čtyři koruny. Při vracení nápojových obalů není nutné je nijak vymývat, důležité je, že se vrací včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté, aby šlo naskenovat jejich unikátní EAN kód.

Obchodníci budou vybírat lahve a plechovky povinně v prodejnách nad 50 metrů čtverečních a také na všech čerpacích stanicích. To znamená dohromady více než 11 000 povinných míst. Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce. Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i online prodejci. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude ani povinné ani dobrovolné místo odběru, ho povinně zřídí provozovatel systému. Díky tomu bude systém dostupný pro naprostou většinu obyvatel.

Fungování celého systému bude zajišťovat jeden centrální operátor. Členy tohoto systému se stanou dovozci, výrobci a prodejci, kteří dohromady dodávají na trh nejméně 80 % obalů podléhajících zálohování. Operátor požádá o autorizaci, kterou uděluje MŽP na předem omezenou dobu. Ministerstvo také bude kontrolovat jeho činnost.

Obce budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa a také budou příjemci části peněz z nevyzvednutých záloh. V případě, že operátor nesplní cíle pro sběr zálohovaných obalů pro konkrétní rok, bude muset zaplatit pokutu ve výši 200 000 korun za každou tunu, která bude chybět do limitu.

Novela zákona o obalech přináší i další novinku, zavedení recyklačního poplatku na papírové reklamní letáky. Ty by měly podle návrhu platit distribuční firmy, které reklamní materiály dodávají do schránek nebo obchodů. Obce díky tomu získají finanční prostředky na recyklaci a na odvoz kontejnerů, ve kterých odpadní letáky končí.

Letáky zatěžují obecní systémy nakládání s odpady a podílí se na znečištění, je proto nutné tuto situaci napravit. Produkce letáků je v ČR stabilně okolo čtyř miliard kusů ročně. To představuje přibližně zhruba 20 000 tun papíru ročně, které končí ve tříděném sběru nebo dokonce jako odpady na ulicích.

„Každá domácnost v Česku dostane ročně až 400 nevyžádaných letáků, které mnohdy končí rovnou v kontejnerech na papír. Dnes náklady na jejich odstranění nesou výhradně obce a výrobci na ně nijak nepřispívají. To je praxe, kterou chceme opustit, aby obce získali příspěvek na nakládaní s odpady a v konečném důsledku ušetřili peníze občanům, kteří nevyžádanou reklamu platí,“ dodává David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí.