Už 85 procent území Česka je nyní zasaženo nějakou úrovní zemědělského sucha. Řadu týdnů totiž na většině území nepršelo ani nesněžilo, výjimkou jsou hory. Nasycení půdy je ještě na většině území poměrně dobré, ale zásoba vody je na mnoha místech výrazně nižší, než je pro tuto dobu obvyklé. Nedoplňují se totiž zásoby z tajícího sněhu, který už v nížinách a středních polohách několik týdnů není. Vyplývá to z údajů, které zveřejnili vědci na webu Intersucho.

Míru zemědělského sucha odborníci určují jako poměr aktuální zásoby vody a průměrné zásoby pro dané období v letech 1961 až 2010 v půdě do jednoho metru. Zatím zemědělci podle hlášení, které se na webu Intersucha objevuje s každotýdenní aktualizací, o dopadech sucha nemluví a stav půdy většinou hodnotí jako mírně vlhčí. To se však může rychle změnit, až se rostliny v nejbližší době probudí z vegetačního klidu a začnou zásoby vody rychle spotřebovávat. "Tento týden bude ještě nadále chladný. K oteplení by mělo dojít počátkem příštího týdne a nadprůměrné teploty by měly vydržet aspoň podle výhledů až do dubna. Srážek bude v dalších deseti dnech velice málo a hlavně půdní vlhkost do 40 centimetrů bude výrazněji níže, než je dlouhodobý průměr," uvedl vědci v komentáři k aktuálnímu výhledu. Sucho se tak bude pozvolna rozšiřovat. Vysušování v minulých dnech pomáhal i vítr.

Mezi místa, kde je aktuálně nejméně vody proti dlouhodobému průměru, patří střední Polabí, Pomoraví v Olomouckém kraji, dolní Poohří a také část jižních Čech v širším okolí Lužnice. Naopak proti průměru je zatím vodou dostatečně zásobená půda především ve velké části jižní Moravy.

Intersucho je projekt Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu, který monitoruje zemědělské sucho, předpovídá ho a pomáhá tak sedlákům přizpůsobit zemědělské činnosti a postupy tomu, aby se co nejlépe přizpůsobili klimatickým podmínkám daného roku.

V současné době probíhá v Poslanecké sněmovně projednávání vládního návrhu zákona o omezení dopadu plastových výrobků na životní prostředí. V rámci projednávání návrhu zákona bylo diskutováno také téma plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky. Níže publikujeme reakci Iniciativy pro zálohování na výroky o plošném systému záloh, které zazněly na plénu PSP ČR a které jsou přílohou dopisu adresovaného předsedkyni výboru pro životního prostředí Janě Krutákové.   
                           

Vážená paní předsedkyně,

bedlivě sledujeme debatu v Poslanecké sněmovně k vládnímu návrhu zákona o omezení dopadu plastových výrobků na životní prostředí, během které bylo diskutováno také téma plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky. Samozřejmě jsme uvítali skutečnost, že vláda zařadila zálohový systém na plechovky a PET do svého programového prohlášení a také vítáme, že se v této záležitosti vedou již četné diskuse napříč průmyslem, zákonodárci a dalšími aktéry.

Na druhou stranu nás velmi znepokojují některé informace, které zazněly na plénu během diskuse ke sněmovnímu tisku č. 56 ve středu 2. února 2022.

Tyto nepřesné a často zcela nepravdivé formulace mohou poškodit tolik potřebné diskuse o možném zavedení plošného systému záloh, který je funkčním řešením pro nakládání s nápojovými obaly, ověřeným již v řadě evropských zemí. Jde o řešení, jehož základem je opakované použití obalového materiálu pro stejný účel, které zajišťuje minimalizaci jeho dopadů na životní prostředí a zamezuje plýtvání přírodními zdroji.

Na pravou míru je potřeba uvést také tvrzení, že zde existují snahy prosadit plošný systém zálohování na PET lahve a plechovky bez širší diskuse prostřednictvím pozměňovacího návrhu k tomuto návrhu zákona. V Iniciativě pro zálohování vnímáme zavedení plošného systému záloh jako komplexní řešení, které si vyžaduje širokou debatu. Dobrou zprávou je, že již nyní většina nápojového průmyslu zavedení záloh podporuje. Zároveň se domníváme, že ideální možností, jak jej zanést do legislativy, je v podobě samostatného zákona, který zahrne také potřebnou dopadovou studii.

Protože během projednání v plénu zaznělo velké množství nepravdivých informací, připojujeme jejich vysvětlení a uvedení na pravou míru jako samostatnou přílohu tohoto dopisu. Respektujeme skutečnost, že na zálohový systém mohou mít různé strany z různých důvodů odlišný názor, je však nezbytně nutné založit diskusi na pravdivých faktech. Proto prosíme, věnujte pozornost i této příloze.

Je důležité připomenout, že systém záloh na PET lahve a plechovky České republice pomůže v mnoha směrech. Jde o nejefektivnější způsob, jak Česká republika může splnit cíle stanovené v právě diskutovaném návrhu zákona o omezení dopadu plastových výrobků na životní prostředí, které jsou pro ČR závazné stejně jako pro ostatní členské státy EU. Navíc zásadním způsobem pomůže snížit množství volně pohozeného odpadu, tzv. littering. Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky umožní zásadním způsobem snížit uhlíkovou stopu nápojových obalů.

S přáním hezkého dne,

Kristýna Havligerová

manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování

kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz, +420 724 602 113

Objasnění výroků, které zazněly na půdě Poslanecké sněmovny ČR

Výrok: Vybudování zálohového systému zaplatí stát.

Skutečnost: Vybudování i provoz systému budou financovat výrobci nápojů bez nároků na financování ze státního rozpočtu.

Výrok: Náklady na vybudování systému odnese spotřebitel zdražením nápojů.

Skutečnost: Zavedení povinného zálohování nebude mít na spotřebitele jiný dopad než zaplacení zálohy a nutnost vrátit obal v prodejně, aby zálohu dostal zpět. Výrobci nápojů nechtějí přenášet náklady na spotřebitele. Není pro to žádný důvod. Ani zkušenosti z jiných zemí, které již zálohy zavedly, tuto obavu nepotvrzují. Nikde v Evropě se náklady spojené s vybudováním systému nepromítly do navýšení spotřebitelských cen.

Provoz systému financují poplatky od výrobců nápojů, výtěžek z prodeje vysbíraného materiálu na jeho další recyklaci do nových lahví a plechovek a minoritně také nevrácené zálohy. Zálohový systém naopak spotřebitele vede k tomu, že nevnímají obal pouze jako odpad. I pro spotřebitele není do budoucna přijatelné, že například většina plechovek nyní skončí na skládce bez dalšího využití a pro výrobu plechovek se nemůže daná surovina využít. 

Naopak, pokud budeme chtít dosáhnout stejné úrovně sběru prostřednictvím stávajícího systému, který je mnohem méně efektivní, jsou náklady nepředvídatelně přenášeny na výrobce spolu s povinností zajistit podíl recyklátu bez možnosti využít materiál, který do systému přinášejí. Pro představu, např. u plechovek je nyní predikován nárůst až na 7,5násobek současné výše poplatků, což spolu se zajištěním recyklátu z jiných zdrojů, může dramaticky zvýšit vstupní náklady(1).

Výrok: Spotřebitelé jsou zvyklí odpad třídit a nosit zmačkané lahve do kontejnerů, které mají pár metrů od domova. Nebudou je chtít doma skladovat a vozit do obchodu.  

Skutečnost: Finanční motivace zálohy skutečně funguje, potvrzují to zkušenosti z 10 evropských zemích, z Austrálie i několika států USA, kde zálohování již funguje mnoho let. Například v Litvě zavedení zálohového systému vedlo ke dramatickému navýšení míry sběru u PET lahví a plechovek a systém již dva roky od svého zavedení dostáhly míry návratnosti přes 90 %.

Nemusíme ale hledat důkaz pouze za hranicemi. V České republice jsou lidé dlouhodobě zvyklí na vratné skleněné lahve. Jejich návratnost vysoko přesahuje 90 % a přitom je spotřebitelé doma také skladují a vracejí zpátky do obchodu. Není důvodné se tedy domnívat, že se český spotřebitel bude chovat jinak.

Výrok: Auta budou převážet vzduch. Spotřebitelé vrací nesešlápnuté obaly, dojde tak ke zhoršení uhlíkové stopy.

Skutečnost: Studie dopadů na životní prostředí vypracované nezávislými experty v ČR potvrzují, že u PET lahví a plechovek má doprava obalů ve výsledku pouze zanedbatelný dopad. Pozitivní vliv recyklace obalů její dopad mnohonásobně převáží. Tzv. LCA analýza(2), kterou zpracovala VŠCHT a která pokrývá veškeré dopady systému včetně přepravy nápojů, potvrzuje snížení uhlíkové stopy minimálně o 28 % oproti stávajícímu systému. Všude, kde je to možné, jsou navíc vysbírané obaly zmáčknuty přímo v prodejně.

Lidé nebudou muset jezdit zbytečně autem do obchodu, aby obaly vrátili. Vypité lahve a plechovky vrátí, když pojedou na nákup, podobně jak to dělají nyní u vratných skleněných lahví.

Výrok: Aby byl systém ekonomicky udržitelný, bude potřeba co nejméně vrácených nápojových obalů, protože nevrácené zálohy spolufinancují systém.

Skutečnost: Všechny evropské zálohové systémy oscilují kolem či přesahují návratnost 90 % a jsou takto dlouhodobě ekonomicky udržitelné. Hodnota materiálu, který nyní často skončí na skládce, pomáhá systém spolufinancovat. Z odpadu se totiž stává cenná surovina. Naším cílem je i v ČR dosáhnout maximální možné cirkularity nápojových obalů a splnit cíle sběru, tedy míru návratnosti minimálně 90 %.

Výrok: Současný třídící systém splní cíle EU, když se zefektivní.

Skutečnost: Zatím v Evropě neexistuje žádná země, která by uměla dosáhnout evropského cíle vytřídit pro recyklaci 90 % plastových obalů na nápoje, aniž by v ní fungoval zálohový systém. Právě finanční motivace v podobě zálohy pro spotřebitele zaručí dosažení této míry návratnosti obalů a pomůže významně snížit svévolné odhazování odpadků ve volné přírodě.

V diskuzi občas zaznívá, že v Belgii, jako jediném státě Evropy, byla dosažená míra sběru 90 % pomocí sběrných nádob. Skutečnost je taková, že v Belgii nyní probíhají pilotní testy zálohového systému a vláda má v plánu zálohový systém plošně zavést. Důvodem je znepokojivě vysoká úroveň litteringu a nemožnost efektivního rozvoje stávajícího systému.  Ani zefektivnění současného systému třídění nezaručí vyšší sběr nápojových obalů a už vůbec dosažení opakované recyklace těchto obalů. I nadále by byly součástí netransparentního systému, ve kterém stále velká část obalů končí na skládkách či ve spalovnách. I kdybychom navýšili počet sběrných míst, nepřinese to dostatečné navýšení zpětného sběru: například mezi roky 2016 a 2019 přibylo více než 50 tisíc sběrných kontejnerů na plast (z celkového množství 180 000 kontejnerů) a míra třídění stoupla pouze o 1 %.

Výrok: Zálohový systém nepomůže snížit množství volně pohozených nápojových obalů.

Skutečnost: Právě naopak, co je dnes vnímáno jako odpad, začne mít po zavedení systému záloh i z pohledu spotřebitele vnímanou hodnotu. Zkušenosti např. z Litvy potvrzují, že už dva roky od zavedení systému se littering snížil až o 95 %. Podobnou zkušenost mají také ostatní evropské zálohující země.

Tento předpoklad podporují i výsledky uklízecích akcí organizace Trash Hero. V odpadu, který vysbírají při pravidelných úklidech, pouze 1 % tvoří již dnes zálohované skleněné lahve, zbytek nalezených nápojových obalů tvoří lahve nezálohované nebo plechovky.

Výrok: V Německu se po zavedení zálohování propadl zpětný sběr nápojových obalů.

Skutečnost: Data ukazují opak. V Německu nedošlo po zavedení zálohového systému ke snížení třídění ostatních obalů. Ve skutečnosti v Německu došlo k poklesu sběru a třídění plastů již před zavedením zálohování (tedy před rokem 2003), a naopak zhruba dva roky po zavedení zálohového systému míra třídění začala opět růst a kontinuálně rostla i v následujících letech(3).

Výrok: Jiný vytříděný plastový odpad než PET lahve má nulovou využitelnost, je možné jej použít pouze k výrobě energie.

Skutečnost: Zálohový systém pomůže České republice posunout se o krok dál – od třídění k opravdové recyklaci. Bude motivovat odpadové firmy, aby začaly třídit a dále využívat i ty druhy materiálů, kterým se nyní nevěnují a posílají je rovnou do spalovny či na skládku. Často slýcháme, že Češi patří k rekordmanům v třídění odpadů, zejména PET, skutečností ale je, že cíle dnes již nejsou nastaveny na procento třídění, ale na skutečnou recyklaci vysbíraných materiálů, a v tom máme velké rezervy.

Stávající systém nemotivuje odpadové firmy k tomu, aby jiné druhy materiálů využívali, ani výrobce jiných výrobků, aby používali materiály, které lze snáze recyklovat a opětovně využít.

Navíc, aktuální stav, kdy výtěžek z jednoho materiálu financuje zbytek třídění ostatních materiálů, představuje naprosto zásadní pokřivení tržních principů a není v souladu s principy ekomodulace. Pokud tuto situaci narovnáme, budou i další výrobci tržními principy motivováni k tomu, aby začali používat obaly, jejichž potenciál pro recyklaci bude vyšší.

Výrok: Malí obchodníci budou diskriminování vůči velkým řetězcům, znamená to pro ně problémy s prostorem a zvýšenou administrativou.

Skutečnost: Otázka skladových prostorů je řešitelná, inspiraci lze najít v zahraničí, kde zálohové systémy bez problémů fungují. Nejúspornější řešení pro malé prodejny zabírá zhruba jeden metr čtvereční.

Vnímáme ale fakt, že obchodníci budou muset řešit otázky jak skladových prostor, tak hygieny či časové dotace zaměstnanců. Chceme proto co nejlépe nastavit manipulační poplatek, který jim bude tyto přímé dodatečné náklady kompenzovat a správce systému jej bude obchodníkům vyplácet za každý odebraný zálohovaný obal.

Naším cílem je co nejširší sběrná síť – zkušenosti z jiných trhů potvrzují, že tak nedochází k žádnému přelivu mezi jednotlivými typy prodejen, navíc je tak systém pohodlný a srozumitelný i pro koncového spotřebitele.

Výrok: Výrobci nápojů si vybírají „rozinky“ ze systému, chtějí pouze získat cennou surovinu.

Skutečnost: V rámci rozšířené odpovědnosti výrobců mají výrobci nápojů odpovědnost za nápojové obaly během celého jejich životního cyklu. Podobnou odpovědnost mají i výrobci jiných produktů za své obaly a je zcela na jejich volbě, jakým způsobem budou tuto odpovědnost naplňovat.  

Výrobci nápojů jsou si této odpovědnosti plně vědomi a jejich cílem je dosažení cirkularity obalových materiálů, kdy je materiál opakovaně využitý na výrobu stejného obalu. S tím souvisí i nutnost tento materiál z trhu vysbírat, aby posloužil jako surovina pro další obaly. A to v dostatečné míře stávající systém neumí zajistit. V případě plechovek pro rok 2025 nepředpokládá ani základní dosažení cílů EU (4) u plastů pouze za cenu dotřiďování komunálního odpadu. Ambice jednotlivých výrobců přitom cíle EU často přesahují. I proto přichází s řešením, které jim cirkularitu pomůže zajistit.

Navíc, je třeba vnímat i kontext měrnice Evropské komise 2018/851, která v článku 8a mj. nařizuje, aby finanční příspěvky hrazené výrobci za účelem dodržení jejich povinností spojených s rozšířenou odpovědností výrobce, pokrývaly u výrobků, které výrobci uvádějí na trh v dotčeném členském státě, náklady na tříděný sběr odpadů a na jejich následnou přepravu a zpracování. A to včetně zpracování, které je nezbytné pro dodržení cílů Evropské unie týkajících se nakládání s odpady (5).

Aktuální situace, kdy jeden materiál financuje povinnosti, jež mají výrobci uvádějící na trh jiné materiály, je v naprostém rozporu s touto směrnicí. Proto zde nejde o vybírání „rozinek“, ale o podporu budoucího žádoucího stavu, kdy všichni výrobci pokrývají náklady spojené s rozšířenou odpovědností právě za ty materiály, které uvádějí na trh.

Výrok: Řešením je dobrovolné zálohování, zákon to umožňuje již nyní.

Skutečnost: Systém dobrovolného zálohování nemá šanci na úspěšné fungování, a především nezajistí pozitivní dopady zálohových systémů tak, jak je známe ze zahraničí, včetně naplnění cílů pro recyklaci. Na zálohový systém je potřeba pohlížet komplexně z pohledu dopadů na životní prostředí, ale také z pohledu ekonomické a funkční smysluplnosti.

Dobrovolné systémy nejsou srozumitelné pro spotřebitele, pro které je těžké rozeznat, které obaly zálohované jsou a které nikoliv. Neumožňují implementovat efektivní systém logistiky a je v nich těžké zajistit vytvoření široké sítě odběrných míst.

Abychom dosáhli potřebného environmentálního efektu a bezproblémové funkčnosti, je potřeba, aby byl systém plošný a zapojili se do něj všichni hráči na trhu. A toho v dobrovolném pojetí jako ČR nedosáhneme.

Výrok: Města a obce přijdou o příjem od EKO-KOM.

Skutečnost: V současné době tvoří PET lahve zhruba čtvrtinu obsahu žlutých kontejnerů. Pokud v nich PET lahve nově nebudou, sníží se obcím náklady na jejich svoz a třídění, které pomohou vyvážit případný pokles poplatků. Poplatky od autorizované obalové společnosti většině municipalit pokrývají pouze část nákladů na odpadové hospodářství.

Navíc městům a obcím zálohový systém přinese vyšší kvalitu života, protože pomůže snížit množství volně pohozeného odpadu. Zkušenosti z jiných zemí potvrzují, že lidé, motivovaní zálohou, sbírají PET lahve a plechovky pohozené v parcích, na ulicích i v lese, a pomáhají tak udržovat čistotu v obci a jejím nejbližším okolí.

Výrok: Zavedení plošných záloh omezí možnost volby a znemožní spotřebiteli třídit odpad.

Skutečnost: I nadále bude zcela na spotřebitelích, jak s nápojovým obalem naloží. Naopak jim přibude další možnost, podpořená dodatečnou finanční motivací, a to možnost chovat se ekologicky a zálohovanou PET lahev nebo plechovku odnést do obchodu a přispět tak k tomu, aby se z ní stala nová lahev nebo plechovka. To vše podporuje srozumitelnost systému, protože spotřebitel zcela transparentně ví, co se s daným obalem stane. To se dnes neděje.

Odkazy:

Ruská agrese na Ukrajině má nečekaný dopad na trh s emisními povolenkami. Tato zvláštní daň za vypouštění emisí oxidu uhličitého z velkých zdrojů znečištění za posledních sedm dní spadla z 95 na 65 eur za tunu. Pád prohlubuje útěk finančních spekulantů z trhu. Více ZDE.

Evropská komise plánuje v letošním roce snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu "mnohem dříve než v roce 2030". Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii. Za realizaci těchto plánů budou z velké části zodpovědné vlády jednotlivých států. Vyplývá to z dnešního prohlášení EK.

Ruská invaze na Ukrajinu minulý měsíc způsobila revizi energetických priorit 27 členských zemí EU. Rusko se na dodávkách zemního plynu do unie podílí zhruba 40 procenty, napsala agentura Reuters.

Nové plány navazují na unijní politiku zaměřenou na změny klimatu, o které se nyní jedná. Jejím cílem je snižovat rychleji emise v tomto desetiletí a snížit spotřebu plynu v EU o 30 procent.

Podle EK by plyn a zkapalněný zemní plyn (LNG) ze zemí jako USA a Katar měl letos nahradit více než třetinu dodávek, tedy 60 miliard metrů krychlových ze 155 miliard metrů krychlových, které EU dostává ročně z Ruska. Do roku 2030 by mohlo pomoci snížit závislost i vyšší využívání biometanu a vodíku.

Nové větrné a solární projekty by mohly letos nahradit 20 miliard metrů krychlových plynu. Ztrojnásobení kapacity těchto elektráren do roku 2030 by mohlo snížit spotřebu plynu o 170 miliard metrů krychlových ročně.

Snížení termostatů o jeden stupeň Celsia by mohlo letos ušetřit dalších deset miliard metrů krychlových. Nahrazení plynových kotlů 30 miliony tepelných čerpadel by do roku 2030 mohlo ušetřit dalších 35 miliard metrů krychlových plynu, dodala EK.

Některé země usilují o více peněz EU na ochranu spotřebitelů před prudkým růstem evropských cen plynu, které tento týden dosáhly nových maxim. Země mohou zdanit zisky energetických firem z vysokých cen plynu, aby vykompenzovaly vyšší účty za elektřinu, uvedla EK. Mezinárodní energetická agentura (IEA) uvedla, že podobné daně by mohly letos přinést až 200 miliard eur (5,1 bilionu Kč).

Tok plynu do Evropy je od invaze, kterou Rusko označuje za zvláštní vojenskou operaci, zatím stabilní. Moskva však v pondělí varovala, že západní sankce na ruskou ropu by ji mohly přimět k uzavření hlavního plynovodu do Evropy. Sankce na ropu podporují USA, evropské země však nejsou v názoru na zavedení takových sankcí jednotné.

EU také navrhne, že zásobníky plynu zemí EU budou muset být vždy do 1. října naplněné z 90 procent. V současnosti jsou naplněné z 27 procent.

Současné dodávky z jiných zemí a zásoby ve skladech jsou dostatečné na to, aby Evropa přečkala letošní zimu. Analytici ale tvrdí, že dlouhodobé zastavená ruského dovozu by zasáhlo evropskou ekonomiku a vyžádalo si mimořádná opatření jako uzavření továren.

ECHA aktualizovala doporučení, aby pomohla ke zlepšení registračních dokumentací. K dispozici jsou rady pro používání analogického přístupu a průkaznosti důkazů i statistiky o pokroku v hodnocení registrovaných látek v roce 2021.

Agentura ECHA doporučuje žadatelům o registraci, jak mohou zlepšit své registrační dokumentace. Vychází jednak ze zkušeností získaných během kontrol souladu a uvádí i nedávné změny požadavků na informace podle nařízení REACH.

Zlepšení se týká zejména pravidel pro odchylky, jako je způsob použití analogického přístupu a průkaznosti důkazů nebo kombinace obou přístupů. Tyto přístupy by měly být použity ke splnění právních požadavků bez dalšího testování na zvířatech, pokud je lze spolehlivě odůvodnit.

Doporučení zahrnují také návrhy, jak řešit analogický přístup mezi látkami neznámého nebo proměnlivého složení, v komplexu reakčních produktů nebo biologických materiálů (UVCB) a další doporučení ohledně nastavení dávky pro testování toxicity.

Žadatelé o registraci by měli zkontrolovat pozměněné přílohy nařízení REACH i nejnovější doporučení a v případě potřeby zajistit, aby jejich dokumentace byla v souladu s požadavky na informace.

V roce 2021 provedla ECHA 371 kontrol souladu, které se týkaly více než 2 100 registračních dokumentací a 341 jednotlivých chemických látek. 300 z těchto kontrol byly tzv. úplné kontroly souladu, které se zabývaly všemi sledovanými vlastnostmi látek, které mohou vzbuzovat obavy. Výsledkem bylo 280 návrhů rozhodnutí, které požadovaly další údaje k objasnění dlouhodobých účinků na lidské zdraví nebo životní prostředí. V letech 2009-2021 provedla ECHA kontrolu souladu u 2 500 registrovaných látek.

V roce 2021 přijala ECHA v rámci hodnocení látek deset rozhodnutí, v nichž požadovala další informace k posouzení bezpečnosti látek, které mohou vzbuzovat obavy. Byla mezi nimi i toxicita nanoforem oxidu titaničitého vzhledem k tomu, že inhalace této látky může být rizikem pro lidské zdraví.

Seznam všech látek hodnocených v roce 2021 obsahuje podrobnosti k žádostem o informace.

Další informace:

Celá zpráva ECHA [EN]

Aktualizovaná doporučení

Pokrok v rámci hodnocení dokumentace - statistiky

Seznam látek hodnocených v roce 2021 [XLS]

Hodnocení podle nařízení REAC

Olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě dnes zrušila výjimku z emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, kterou udělilo ministerstvo životního prostředí. Podle ekologických organizací, které ji soudně napadly, by provozovatel elektrárny, společnost Severní energetická, měl začít plnit emisní limity platné od srpna loňského roku, nebo přerušit provoz až do vydání nového pravomocného rozhodnutí o sporné emisní výjimce. Více ZDE

Poradcem ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) se stal bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko. Miko má být poradcem pro vyjednávání v agendě spjaté s Evropskou unií, včetně Zelené dohody pro Evropu. Zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) také sdělili, že novou politickou náměstkyní ministryně se stala expertka na ochranu životního prostředí Eva Volfová. Nahradila Simeonu Zikmundovou, která je nyní náměstkyní pro řízení sekce ochrany životního prostředí. Že bude Zikmundová politickou náměstkyní jen dočasně, MŽP uvedlo už dříve.

"Patří mezi špičku expertů na ochranu životního prostředí. EK jej na mou žádost uvolnila, a tak může tento skvělý odborník, manažer a zkušený diplomat na MŽP zastávat post poradce pro vyjednávání s EU (...)," uvedla na twitteru k Mikovi Hubáčková.

Miko je expert na ochranu životního prostředí. Ministrem životního prostředí byl v roce 2009 ve vládě Jana Fischera. Miko vedl zastoupení Evropské komise na Slovensku, v minulosti pracoval také jako ředitel sekce ochrany přírodních zdrojů v Evropské komisi.

Volfová, která je novou politickou náměstkyní Hubáčkové, působí také jako odborná poradkyně náměstka Plzeňského kraje pro životní prostředí, zemědělství, regionální rozvoj a evropské záležitosti. Na krajské úrovni pracuje také jako vedoucí expertní skupiny pro životní prostředí a členka výboru životního prostředí. V minulosti Volfová podnikala v oboru ochrany přírody při mapování biotopů a přípravách sítě Natura 2000 a byla zpracovatelkou autorizovaných a soudně znaleckých posudků, terénních průzkumů a odborných studií. Podle webu ministerstva se Volfová na České zemědělské univerzitě v Praze věnuje také projektům na ochranu řeky Labe. Druhým náměstkem ministryně je Tomáš Tesař (TOP 09), do funkce nastoupil v lednu. Tesař na ministerstvu životního prostředí působil jako náměstek už v minulosti.

MŽP v lednu uvedlo, že poradcem Hubáčkové se stal také další exministr životního prostředí Libor Ambrozek. Ambrozek byl ministrem životního prostředí v letech 2002 až 2006 ve vládách Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka (všichni ČSSD).

Odpadová legislativa klade na obce četné nároky, jedním z nich je i povinnost zveřejňovat informace o obecním nakládání s komunálními odpady.

Jedním z nároků, který odpadová legislativa klade na obce je i povinnost zveřejňovat informace o obecním nakládání s komunálními odpady dle § 60 odst. 4 zák. o odpadech. Mnohé obce neví co si mají pod povinností „..informovat nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o způsobech a rozsahu odděleného soustřeďování komunálního odpadu, využití a odstranění komunálního odpadu a o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálního odpadu. Nejméně jednou ročně obec zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce včetně nákladů na provoz obecního systému.“ konkrétně představit.

Nepřekvapí, že těchto interpretačních nejasností se snaží využít soukromý sektor a nabízí obcím mnohdy poměrně nákladné vyřízení této povinnosti. Je ovšem toto třeba? Jak si mají obce vyložit § 60 odst.4 zák. o odpadech? Ve skutečnosti jde o poměrně prostou záležitost. Základní informace, které mají, dle informací od Odboru odpadů MŽP, být sděleny za předcházející rok jsou následující: jaké odpady se v obci třídí, kolik využitelných složek komunálních odpadů se vytřídilo, kolik bylo směsného komunálního odpadu, objemného odpadu, nebezpečného odpadu. Co obec dělá v oblasti prevence vzniku odpadu. Jaké jsou náklady a příjmy odpadového hospodářství (obecní systém). Kam odpad směřuje (k využití, na dotřídění a využití, na skládku).

Konkrétní forma uveřejnění je na obci, typické ovšem bývá uveřejnění v obecním zpravodaji a současně např. na obecních webových stránkách. Sdělením výše uvedených informací tak obec řádně splní svou zákonnou povinnost a ušetřené prostředky za externí zpracování lze investovat jinam.

Mgr. Tomáš Sobota, Legilsativní a právní sekce SMO ČR

Environmentální shromáždění OSN odsouhlasilo, že zahájí jednání o právně závazné globální dohodě týkající se snížení znečištění způsobeného plasty. Cílem dohody bude vytvořit společná pravidla pro oblasti, které současné dohody neřeší, zejména co se týče fáze návrhu a výroby v rámci životního cyklu plastů. EU byla jedním z hlavních iniciátorů tohoto vyjednávání. První zasedání mezivládního vyjednávacího výboru by se mělo uskutečnit v druhé polovině 2022, přičemž celkově by měla být jednání ukončena do roku 2024.

Evropská unie je schopna do jednoho roku snížit dovoz zemního plynu z Ruska o více než třetinu, a to prostřednictvím opatření, která by byla v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal). Uvedla to dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ve své zprávě představila desetibodový plán k omezení závislosti EU na ruském plynu. Více ZDE

Na Fakultě technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha byl založen nový ústav se zaměřením na rozvoj udržitelného hospodaření v soukromé i státní správě, výzkum produktové ekologie a ekodesignu a na analytickou činnost v oblasti oběhového hospodářství.

Mimo výzkumné a expertízní činnosti se pracovníci ústavu budou věnovat rozvoji nových oblastí pedagogiky zaměřené na výchovu studentů rozumějícím potřebám životního prostředí, průmyslu, ekonomiky i lidské společnosti.

„Motto činnosti ústavu je: Bez technické a kreativní sféry se udržitelnost realizovat nedá,“ říká zakladatel a vedoucí nového ústavu, profesor Vladimír Kočí.

V září 2022 otevře ústav nové ročníky kurzů celoživotního vzdělávání Oběhové hospodářství a Sustainability management.

Ústav aktuálně připravuje k akreditaci nový magisterský studijní program s názvem Udržitelnost a oběhové hospodářství. „Chceme vychovávat odborníky na korporátní udržitelnost, po kterých v posledních měsících neuvěřitelně narůstá na pracovním trhu poptávka. Tato profese před nedávnou dobou ještě neexistovala a teď tuto pozici chce obsadit kdejaká výrobní firma, státní správa ale i banky,“ vysvětluje profesor Kočí s tím, že otevření studijního programu se očekává v akademickém roce 2023/24.

Ústav udržitelnosti a produktové ekologie momentálně řeší dva větší grantové projekty. V rámci nového Centra environmentálního výzkumu CEVOOH https://cevooh.cz/ pracuje na GIS platformě pro průmyslovou symbiózu, s využitím LCA rozvíjí nová kritéria udržitelnosti nad rámec BATů a tvoří novou databanku environmentálních dopadů materiálů pro ekodesign.

„Druhý projekt je pro nás neméně prestižní – byli jsme úspěšní ve výzvě Era-MIN 3 a v roli hlavního řešitele a koordinátora širokého mezinárodního konsorcia projektu ABtomat budeme řešit využití alternativních primárních a druhotných surovin pro výrobu hliníku, hliníkových sloučenin, dalších kovů a produktů,“ říká profesor Kočí. „Jsme také plně otevřeni ke spolupráci s novými partnery z praxe,“ dodává s tím, že v této oblasti probíhá aktuálně spolupráce na LCA studii nové skleněné lahve Kofola či na výpočtu uhlíkové stopy biomateriálů pro interiéry vozů Škoda Auto, a.s. Pro společnost ČEZ, a.s. a ASVEP určují vědci z ústavu environmentální aspekty využívání elektrárenských popílků. „Výzvou je pro nás nová spolupráce s Českou Spořitelnou, která je zaměřena na podporu environmentálně udržitelného financování,“ uzavírá Kočí.

O moderních trendech v ochraně prostředí s ohledem na udržitelnost a produktovou ekologie se lze dočíst v nedávném rozhovoru s profesorem Kočím pro univerzitní web - ZDE.

Dopady změny klimatu nabývají na síle a dosavadní klimatické balíčky a závazky nejsou dostatečné, varuje právě vydaná zpráva pracovní skupiny II Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) “Dopady, adaptace a zranitelnost”. Měnící se klima je zásadním ohrožením pro lidstvo, ekosystémy i biologickou rozmanitost.

Čas, ve kterém ještě můžeme zajistit bezpečnou a udržitelnou budoucnost pro všechny, se podle zprávy IPCC rychle krátí. I dočasné oteplení o víc než 1,5 °C přinese závažné a často nevratné škody. Překročení této hranice lze přitom podle IPCC očekávat už začátkem příštího desetiletí. [1] Zhoršujícím se dopadům změny klimatu bude nutné se přizpůsobit. Nová zpráva IPCC ale upozorňuje, že bez rychlého snižování emisí nebude adaptace dlouhodobě udržitelná. Dnešní zpráva je tak dalším důrazným apelem na bezodkladné přijetí bezprecedentních adaptačních i mitigačních opatření už v této dekádě.

Vědci a vědkyně v nové zprávě IPCC vybízejí k proměně fungování lidské společnosti směrem k větší klimatické odolnosti. Klíčovou roli v tomto procesu musí hrát i ochrana biodiverzity, ochrana i obnova ekosystémů. K zachování ekosystémových služeb bude třeba zajistit účinnou ochranu přírody na rozloze 30 - 50 % povrchu Země.

Dopady změny klimatu se v různých regionech světa výrazně liší. Nejcitelněji jsou často zasaženy ty nejchudší regiony. Součástí posilování odolnosti světa vůči změně klimatu proto musí být i dostatečná pomoc nejzranitelnějším lidem a oblastem.
Dnes zveřejněná druhá část 6. hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (The Sixth IPCC Assessment Report, AR6) se zaměřuje na Dopady, adaptace a zranitelnost. AR6 IPCC vychází postupně ve čtyřech částech. Po té první (vyšla 9. srpna 2021) a dnešní druhé části bude 4. dubna následovat část třetí pracovní skupiny zaměřená na mitigaci (zmírňování) změny klimatu. Závěrečná Souhrnná zpráva (Synthesis Report) vyjde v září tohoto roku.

Zpráva pracovní skupiny II (WG II) IPCC byla dnes zveřejněna v Ženevě. Byla představena zároveň i v Praze na tiskové konferenci, kterou společně připravili Centrum pro otázky životního prostředí UK, Informační centrum OSN v Praze, Klimatická koalice, Komise pro životní prostředí AV ČR a Učená společnost ČR s podporou Českého hydrometeorologického ústavu. Hlavní závěry zprávy prezentoval zástupce Česka v IPCC Radim Tolasz z ČHMÚ, klimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe - Ústavu pro výzkum globální změny AV ČR, ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková a výzkumník Robert Stojanov z Mendelovy univerzity. Moderátorkou tiskové konference byla známá meteoroložka a redaktorka České televize Taťána Míková.

Vyjádření:

Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ a zástupce České republiky v IPCC, uvádí: “Svět má hodně problémů, které musí řešit. Změnu klimatu, její zmírňování a adaptaci na její projevy považuji za nejdůležitější. Je to problém, který se dotýká každého z nás, bez ohledu na naše sociální, politické nebo mezinárodní postavení. ”

Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA: "Zpráva přitahuje naši pozornost k funkčnosti české adaptační strategie, kterou resorty podle vlastního vyhodnocení chronicky neplní. Situace je kritická především v oblasti lesů, půdy a krajiny, to jest ekosystémů, které dlouhodobě degradují, a zároveň jsou klíčové pro naši odolnost vůči klimatickým rizikům typickým pro Česko."

Taťána Míková z České televize uvádí: “Ve světle nejnovějšího vývoje ve světě se mohou stát pro evropské země klimaticky šetrné technologie ekonomicky nejvýhodnějším řešením.”

Bedřich Moldan, předseda Centra pro otázky životního prostředí UK, řekl: “Zpráva je pozoruhodná zejména svým mimořádně širokým záběrem, který dokumentuje základní provázanost procesů globální změny klimatu nejen se všemi ostatními planetárními přírodními procesy, ale zejména s klíčovými otázkami společenského rozvoje, demografického vývoje či sociální nerovnosti.”

Radim Šrám, předseda Komise pro životní prostředí AV ČR. “V souvislosti s očekávanými klimatickými změnami je nutné zajistit studium, jak ovlivní zdravotní stav populace a na základě výsledků doporučit preventivní opatření.”

Jitka Martínková z Klimatické koalice řekla: “Nová zpráva IPCC přináší velmi jasný vzkaz: je třeba rychle snížit emise skleníkových plynů, a to mnohem rychleji, než slibují současné závazky a trendy. Druhé sdělení nové zprávy IPCC je, že bezodkladně nastoupená cesta k udržitelné a odolné budoucnosti se světu rozhodně vyplatí.”

Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Česku: “COP26 v Glasgow ukázal, že celý svět už nyní pluje stejným směrem, ale není jisté, že k bezpečným břehům klimatické stability dorazíme včas. Bez rázných opatření bude velká část lidstva čelit potravinové nejistotě, nedostatku vody i stále častějším přírodním pohromám.”

Další informace:

• Zprávy IPCC: https://www.ipcc.ch/reports/

• Šestá hodnotící zpráva (AR6): https://www.ipcc.ch/assessment-report/ar6/

• AR6 Fact Sheet IPCC: https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2021/06/Fact_sheet_AR6.pdf

• Celá zpráva WG II AR6 (Dopady, adaptace a zranitelnost): https://www.ipcc.ch/report/sixth-assessment-report-working-group-ii

Při běžném provozu se každoročně v EU uvolní z pneumatik do přírody 500 tisíc tun materiálu. Pro lepší představu, na stejnou váhu nákladu uhlí by byla potřeba vlaková souprava z Plzně až do Prahy. Testy zkoumající opotřebovávání pneumatik ukázaly, ze kterých pneumatik se uvolňuje nejvíce částic.

Už první studie, věnující se dopadům opotřebování pneumatik na životní prostředí a společnost, přinesly alarmující výsledky. Na území EU stojí odírání pneumatik při běžném provozu každoročně za uvolněním půl milionu tun částic do přírody. „Výše zmíněné alarmující skutečnosti nás společně s našimi zahraničními partnery a autoklubem ADAC přivedly na myšlenku provést test, jenž by odhalil, které pneumatiky a potažmo značky zatěžují přírodu více a které méně,“ vysvětlila šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová a podotkla, že běžné zkoušky kvality, zaměřené na dezén pneumatiky, neodhalí, jak velké množství materiálu se odrolí z celé pneu za provozu. „Šetření probíhalo po dobu tří let v souběhu s klasickými testy pneumatik. Zjišťovalo se, zda existuje souvislost mezi jízdními vlastnostmi a množstvím odíraného materiálu,“ dodala Hoffmannová s tím, že pouze některé zimní pneumatiky s nižší mírou odírání vykazovaly o něco slabší výsledky při jízdě na sněhu.

Negativní vliv na oděr má beton, mokro a horko

Na míru odírání pneumatik působí řada faktorů. Větší množství mikroplastů se obvykle vyprodukuje při jízdě v horských oblastech. K vyššímu oděru také přispívá silnice s betonovým povrchem, horko nebo mokrá vozovka. Vliv má i vyšší točivý moment motoru, váha vozidla a samozřejmě i rychlost a styl jízdy. Během testů oděru pneumatik se ze všech testovaných vzorků v průměru uvolnilo 120 gramů na 1000 ujetých kilometrů. Odřené kousky gum jsou běžně větší než 50 mikrometrů, a ani při menších rozměrech obvykle nehrozí hluboké proniknutí do dýchací soustavy člověka. Společně s jinými mikroplasty ale představují hrozbu pro kvalitu vod, půdy i života v nich. O přítomnosti těchto mikročástic časopis dTest informoval už v minulosti, například při testech mořských plodů a soli.

Výsledky z formule 1

Test se zaměřil na šest rozměrů pneumatik – tři letní a tři zimní. Výsledky ukázaly, že existují kvalitní pneu, které v porovnání s konkurencí zásobují životní prostředí menším množstvím mikroplastu. Při srovnání souhrnných výsledků značek byly nejekologičtější pneumatiky značek Michelin, Vredestein a Goodyear. Pozoruhodné bylo, že na opačném konci tabulky se umístily i tři prémiové značky, konkrétně Continental, Bridgestone a Pirelli. Při pohledu na množství uvolňovaných částic by se v případě pneumatik Pirelli dalo s nadsázkou dalo říct, že tato značka napodobuje své pneu pro vozy formule 1.

Další informace:

Test odírání pneumatik 2022

 

Ropa na více než tři měsíce, plyn na více než měsíc. Česká republika je připravena na případné omezení ruských dodávek plynu a ropy do Evropy. Ministerstvo průmyslu a obchodu nemá v tuto chvíli informace, které by signalizovaly jakékoliv problémy v přepravě plynu či ropy z Ruska do EU, ale situaci nepodceňuje, a případné narušení dodávek je připraveno řešit.

„Tento týden na ministerstvu zasedl krizový štáb za účasti šéfů státní energetických firem a také předsedy Správy státních hmotných rezerv, s nimiž jsme v pravidelném kontaktu. Situaci neustále sledujeme a jsme připraveni i na to, že Rusové dodávky energetických surovin do Evropy omezí nebo zastaví. Chci zdůraznit jednu věc – v ČR je dostatek zásob ropy, plynu i paliva do jaderných elektráren,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že v tuto chvíli by neměly být v přepravě plynu žádné problémy ani na jedné ze čtyř tras. „Trasa přes Ukrajinu je již několik let pro dodávky na zdejší trh používána jen minimálně. 98–99 % plynu do naší soustavy za účelem zásobování tuzemského trhu i mezinárodního tranzitu vstupuje do tuzemské soustavy z Německa,“ popisuje ministr Síkela.

Zásoby ropy a ropných produktů překračují evropskou i národní úrovní stanovenou hranici 90 dnů průměrných dovozů předchozího roku. Česká republika má tedy zásoby ropy a ropných produktů na více než tři měsíce. Zastavení dodávek ropy navíc Česká republika zvládla již v roce 2019, kdy od dubna do června kompletně stál ropovod Družba.

Zásobníky plynu na území České republiky mají kapacitu kolem 4 mld. m3. V přepočtu na obyvatele jsou tedy kapacity zásobníků plynu v Česku jedny z největších v celé Evropě. Aktuálně je v těchto zásobnících na území České republiky uskladněno přibližně 800 mil. m3, které by při současných denních odběrech plynu vystačily více než na měsíc, ale vzhledem k očekávanému zvyšování průměrné denní teploty a snižování denní spotřeby plynu i na delší dobu.

Obchodníci při zásobování zákazníků nevyužívají pouze plyn ze zásobníků, ale kombinují jej s nákupy na krátkodobých a spotových trzích. Obecně uskladňovací sezona v zásobnících plynu končí 31. března a od dubna by se měly zásobníky opět postupně plnit tak, aby byly připraveny na novou topnou sezonu. Ve srovnání s předchozím rokem se nejen v České republice zásobníky vyprazdňují o něco rychleji, důvodem jsou aktuální ceny plynu.

„V ČR platí bezpečnostní standard dodávek pro obchodníky s plynem, kteří musí být předzásobeni tak, aby na situace popsané v přímo účinné legislativě EU zabezpečili dodávky do domácností, zdravotnických zařízení atd., část tohoto standardu, minimálně ve výši 30 % musí mít zajištěnu prostřednictvím zásobníků plynu,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla a dodává: „Tuzemská plynárenská soustava je kapacitně velmi dobře propojena s evropskou, a to jak na východě se Slovenskem, tak i na západě se SRN. Má tedy velmi dobré předpoklady krátkodobě čelit možným výpadkům, tedy částečnému či úplnému narušení dodávek plynu z některého z významných zdrojů plynu jako je například Rusko.“

V případě možné nouzové situace by se tuzemská spotřeba plynu musela řídit pokyny provozovatele přepravní soustavy, společnosti NET4GAS a bylo by postupováno v souladu s platnou legislativou.

MŽP reaguje na tvrzení, které se nyní objevuje v médiích: "Kvůli ruské invazi na Ukrajinu je Zelená dohoda pro Evropu mrtvá".

• Ruská invaze na Ukrajinu je hluboká tragédie, která by se ale neměla zneužívat pro odsuzování Zelené dohody. Podobné to bylo i po vypuknutí pandemie covidu.

• Tato válka způsobí mnoho vážných problémů po celém světě. Neznamená to ale, že bychom proto měli zavřít oči před klimatickou krizí. Tím to nevyřešíme. I v kontextu nových tragických událostí nemůžeme přestat usilovat o udržitelnou budoucnost.

• Válka pravděpodobně způsobí další růst cen elektřiny, pohonných hmot a zemního plynu. Zelená dohoda pro Evropu je právě součástí řešení, jak se zbavit závislosti na drahých fosilních palivech. Tato řešení musí být zároveň sociálně citlivá a nabízet podporu domácnostem, které by mohly být ohroženy i v důsledku ruské invaze a případně omezených energetických dodávek.

• Je pravda, že plnění dekarbonizačních cílů bude nyní ještě obtížnější, s tím je třeba se vyrovnat. Součástí Zelené dohody je posílení samostatnosti Evropské unie. Plyn je považován jen za přechodné řešení a je tomu tak i v tzv. taxonomii. Rusko silně bojuje dezinformacemi právě proti Zelené dohodě, protože ví, že se Zelenou dohodou se jeho vliv na EU zmenší.

• Cesta je v provedení strukturálních změn v hospodářství. Taxonomie byla a je stále dobrovolná. Není zde žádná povinnost investovat zeleně – je to rozhodnutí bank. Finančníci si umí spočítat, do čeho se vyplatí investovat, a taxonomie jim dává jen návod, které investice jsou skutečně udržitelné.

• Stát dlouhodobě podporuje investice do transformace energetiky a další zelené projekty svými dotačními tituly. Z rezortu Ministerstva životního prostředí jde zejména o Modernizační fond s alokací nejméně 150 miliard korun.

Doporučujeme:

 Protecting the environment and oceans with the Green Deal 

Evropská komise včera vydala druhou hloubkovou analýzu strategické závislosti Evropy, která sleduje pět klíčových oblastí a míru závislosti EU na dodávkách ze třetích zemí. Jedná se o vzácné zeminy a hořčík, chemické látky, solární panely, kybernetickou bezpečnost a IT software. Zpráva uvádí, že strategická závislost EU na vzácných zeminách, hořčíku a fotovoltaických panelech vychází především ze silné koncentrace globální výroby v Číně a omezených možnostech diverzifikace, přičemž podobná situace panuje i v oblasti chemických látek. Oproti globální konkurenci EU také ztrácí v oblasti kybernetické bezpečnosti a IT softwaru. Zpráva dále uvádí, že v řadě oblastí se podařilo postoupit zejména díky podpoře průmyslových aliancí, např. v oblasti surovin, baterií a vodíku, přičemž další aliance zaměřené na cloudové služby a polovodiče se momentálně rozjíždí.

Kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti jsou připravené. Kraje spustí příjem žádostí na konci jara. MŽP a SFŽP ČR dnes pro ně spustily výzvu a také zveřejnily finální podmínky této poslední vlny. Výzva je vyhlášena na 5 mld. korun. Jsou ale připraveny i další finanční prostředky, které postačí k výměně dalších až padesáti tisíc starých kotlů na tuhá paliva. Právě provoz těchto kotlů v září 2022 skončí. Nastavení dotací vychází vstříc nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva, které budou moci získat na pořízení nového ekologického zdroje dotaci ve výši až 95 %, a to včetně poskytnutí zálohy na tuto investici. Žádost o dotaci je možné podat nejpozději do 31. srpna 2022 na příslušném krajském úřadu. Ostatní domácnosti mají možnost získat 50% podporu na výměnu kotle v programu Nová zelená úsporám.

Od letošního září začne ze zákona platit deset let dopředu ohlašovaný zákaz vytápění starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň 3. emisní třídy. Ministerstvo životního prostředí poskytuje na jejich výměnu od roku 2015 tzv. kotlíkové dotace. Velmi úspěšný program, během něhož bylo vyměněno již bezmála 100 tisíc kotlů a vyplaceno přes 10 miliard korun, měl loni skončit, ovšem díky úspěšnému vyjednávání s Evropskou komisí se ještě podařilo poslední vlnu kotlíkových dotací zařadit do Operačního programu Životní prostředí pro období 2021-2027.

„Kotlíkové dotace jsou naší pomocí občanům ohroženým energetickou chudobou. Na kotlíky pro nízkopříjmové domácnosti máme připraveno přes 5 miliard korun z Operačního programu Životní prostředí a pokud bude zájem, tak můžeme využít i další finanční prostředky z Národního plánu obnovy. Domácnosti díky kotlíkovým dotacím dostanou poslední nanejvýš výhodnou možnost k výměně starého kotle s dotací ještě před jejich zákazem. Jsem ráda, že se spuštění kotlíkových dotací podařilo s Evropskou komisí dohodnout ještě před tím, než dojde z její strany ke schválení operačního programu. Naší snahou je poskytnout finanční prostředky na výměny kotlů nízkopříjmovým domácnostem v co nejkratší době. Podmínky ještě nebyly nikdy tak výhodné, dotace činí až 95 procent a kromě toho bude poskytována zálohově, takže domácnostem bude stačit mít naspořenou jen malou část vlastních prostředků,“ zdůraznila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Administraci žádostí včetně vyplácení finanční podpory mají ve své gesci kraje. V tomto směru se na ně vztahuje právě i povinnost umožnit žadatelům poskytnutí zálohy ve výši minimálně 60 % z dotace. Záloha bude žadateli uvolněna na základě zálohové faktury vystavené dodavatelem, po dokončení a doložení realizace bude zbylá částka uvolněna na základě doložení všech potřebných dokladů.

Pravidla pro kotlíkové dotace 2022

Domácnosti s nižšími příjmy nadefinovalo Ministerstvo životního prostředí na základě modelu Agentury pro sociální začleňování. Domácnost, kde její členové vydělali v roce 2020 v průměru maximálně 170 900 korun čistého příjmu, bude mít tedy možnost si požádat o kotlíkovou dotaci s 95% podporou. Výdělky dětí se považují vždy za nulové, za každé dítě se však zvyšuje příjem celé domácnosti o stanovený maximální strop 170 900 korun. To znamená, že na dotaci dosáhne například čtyřčlenná domácnost složená ze dvou dětí a dvou dospělých, kde oba rodiče (nebo jen jeden z nich) vydělali v roce 2020 dohromady ne více než 683 600 Kč čistého příjmu za celý rok. Domácnosti složené čistě z důchodců pobírajících starobní nebo invalidní důchod 3. stupně mají na dotaci nárok automaticky.

Z evropských fondů je na kotlíkové dotace vyhrazeno přes 5 miliard korun. Tato suma by měla stačit na výměnu přibližně padesáti tisíc nevyhovujících kotlů. Konkrétně se jedná o náhradu kotle na pevná paliva s ručním přikládáním za tepelné čerpadlo, kotel na biomasu anebo plynový kondenzační kotel. O podporu lze přitom požádat i v případě již uskutečněné výměny zastaralého zařízení. Základní podmínkou je to, že k výměně došlo po 1. lednu 2021.

„Své žádosti o dotační prostředky pro poslední vlnu kotlíkových dotací mohou všechny kraje podat do 30. června 2022. První část alokace ve výši 1,5 mld. Kč mezi ně bude rozdělena poměrným způsobem, jako tomu bylo v předchozích výzvách. V případě větší absorpční kapacity mohou kraje obdržet i více finančních prostředků. Bude-li zájem domácností větší, než je přidělený objem peněžních prostředků, mohou si požádat o navýšení alokace,“ vysvětlil náměstek pro evropské fondy MŽP Jan Kříž.

Prostředky alokované pro jednotlivé kraje

Příjem žádostí se kraje chystají otevřít na konci jara. Probíhat bude elektronickou formou. Pro ty, kdo si s podáním žádosti nebudou vědět rady nebo nebudou disponovat potřebným vybavením pro podání žádosti, by v jednotlivých krajích měla být k dispozici asistenční pomoc. Žádosti bude možné předkládat na většině krajů nejpozději do 31. srpna 2022. Zaregistrování žádosti do uvedeného termínu znamená pro zájemce o dotaci mimo jiné to, že i když do této doby nestihnou kotel ve své domácnosti vyměnit, tak jim v případě pozdější kontroly z úřadů nemusí hrozit finanční sankce.

„Toto metodické doporučení jsme vydali pro obce s rozšířenou působností, které kontroly provádí, s ohledem na omezené kapacity topenářů a dodavatelů. Věřím, že se jím budou obce řídit. Naším cílem není pokutovat, ale do odloženého data neekologické kotle vyměnit, aby se nám všem lépe dýchalo,“ vysvětlila ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Od podzimu v Nové zelené úsporám již přes 5 tis. žádostí na výměnu kotle

O finanční podporu na výměnu kotle nepřijdou ani ostatní domácnosti. Od loňského října mohou totiž žádat o podporu na nový zdroj vytápění prostřednictvím programu Nová zelená úsporám (NZÚ). V něm si žádost může podat každý bez prokazování výše příjmů po splnění podmínek programu. V NZÚ si navíc může žadatel nakombinovat různá ekologická opatření (např. výměnu zdroje a zateplení objektu) a získat tak navíc finanční bonus za kombinaci více realizovaných opatření, tedy vyšší celkovou dotaci. Dotace z programu Nová zelená úsporám je vyplácena vždy až po realizaci opatření.

„Skrze program Nová zelená úsporám nabízíme dotaci na nový zdroj vytápění až do výše 50 %. O tuto podporu je mezi lidmi velký zájem. Aktuálně evidujeme bezmála pět tisíc žádostí týkajících se výměny neekologických zdrojů tepla, nejčastěji žadatelé přechází na tepelná čerpadla, které tvoří tři čtvrtiny všech žádostí,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. „Žádosti o podporu v programu Nová zelená úsporám je nutné – stejně jako v případě kotlíkových dotací – podat nejpozději do 31. srpna 2022, na všechna ostatní opatření poběží příjem žádostí i po tomto datu. Rozhodně domácnostem doporučujeme zvážit kombinaci výměny zdroje například se zateplením,“ připomněl Petr Valdman.

Podmínky kotlíkových dotací podrobně na www.kotlikydotace.cz

Informační leták „Dotace na výměnu kotlů“

Rusko je hlavní dovozce ropy, zemního plynu, ale také uhlí do Evropy. Napadení Ukrajiny a zahájení agrese ruského režimu směrem na západ potvrzuje, že dlouhodobá varování [1] ekologických organizací před rizikem závislosti na dovozu ropy, plynu a uhlí, byla zcela na místě. Nyní je poslední možnost začít opravdu jednat a urychleně přestavět energetiku na domácí a evropské obnovitelné zdroje spolu s posilováním regionálního, přeshraničního a celoevropského propojení energetických sítí.

Vrcholní čeští politici - jako třeba vicepremiér Marian Jurečka [2] - vyzývají k ukončení závislosti na fosilních palivech z Ruska. To Hnutí DUHA považuje za správné čtení situace. Naopak názory, které věští “smrt Evropské zelené dohodě” nedávají smysl. Omezení dodávek fosilních paliv (ze strany Ruska) nebo omezení odběru (ze strany států EU v rámci sankcí), ale i samotný růst cen fosilních paliv naopak vyžadují (a motivují k) jejich nahrazování obnovitelnými zdroji energie. Jedině v nich může být Evropa soběstačná.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
“Válka vyvolaná agresí ruského režimu proti Ukrajině je zásadní zlom pro fosilní energetiku a dopravu v Evropě. Nyní je závislost přímá hrozba, které je potřeba se zbavit. Je nejvyšší čas začít opravdu jednat a urychleně přestavět energetiku na domácí a evropské obnovitelné zdroje spolu s posilováním propojenosti sítí. Rodinám musíme zajistit bezpečnost tím, že umožníme domácí, komunitní a obecní výrobu čisté energie všude a podpoříme zateplení všech domů, kde to jen trochu jde. A při tom všem musíme myslet na to, aby šanci dostaly i nízkopříjmové rodiny, kterých se energetická krize týká nejvíce.”

Hnutí DUHA přibližuje, jak by měl takový “Program energetické nezávislosti” v Česku vypadat, aby opravdu fungoval:

Odstranit bariéry pro rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů. Současná vláda zdědila po té předchozí strategii s nízkým cílem pro rozvoj obnovitelných zdrojů [3]. To je potřeba změnit a cíl zvýšit a usilovat o pokrytí přibližně třetiny spotřeby energie z obnovitelných zdrojů už do roku 2030. Je také nutné do nařízení vlády o podporovaných zdrojích energie zařadit energii ze slunce mezi zdroje, s jejichž provozní podporou se počítá již v následujících třech letech a přidat také více větrných elektráren. Návrh Ministerstva průmyslu a obchodu, který počítá zejména s masivní podporu provozu zdrojů na dovážený plyn a nulovou pomocí pro nové domácí solární elektrárny [4], je očividně nutné přepracovat. Je potřeba odblokovat rozvoj větrných elektráren, které čelí ze všech obnovitelných zdrojů energie největším překážkám, přestože jde společně se solárními elektrárnami o klíčový bezemisní zdroj energie. Je nutné zahájit seriózní debatu ohledně vhodných území k výstavbě.

Posílit energetickou soběstačnost našich domovů. Výroba elektřiny pro vlastní spotřebu (včetně akumulace do baterií) a prodej přebytků do sítě pro ostatní, stejně jako tepelná čerpadla, kotle na peletky a zateplené či energeticky pasivní domy snižují nejen závislost na fosilních palivech, ale také účty za drahé dodávky od velkých firem. Solární panely by měly být na každé vhodně střeše či fasádě, všechny vhodné budovy je nutné tepelně zaizolovat a vyměňovat staré kotle na moderní. Proto je potřeba poslat na programy jako je Nová zelená úsporám více peněz z emisních povolenek (které se nyní z větší části bez užitku utápí ve státním rozpočtu).

… a nezapomínat na chudší rodiny. Je nutné nastavit varianty programů na podporu zateplování a solárních střech tak, aby byly přístupné i nízkopříjmovým rodinám. Tedy zvýšit podíl dotace a snížit potřebnou spoluúčast, poskytovat výhodné půjčky na přípravu předfinancování projektů a poskytovat odborné poradenství domácnostem. Je také nutné účinně motivovat majitele domů, kteří pronajímají byty, aby domy zateplovali a osazovali fotovoltaickými panely.

Umožnit rozvoj komunitní a obecní energetiky. Ne každý má vlastní střechu nebo peníze na solární panely. Ale pokud se lidé spojí, dokáží mnohem více. Ať už jako energetické společenství nebo na úrovni celé obce. Česko má skluz se zavedením pravidel pro komunitní energetiku (tedy možnost společně a bez administrativních překážek rozvíjet projekty obnovitelných zdrojů a sdílet elektřinu přes veřejnou síť). Proto je potřeba přijmout nový energetický zákon, který má mimo jiné komunitní energetiku zavést, ale také nastavit příhodné cenové tarify ze strany Energetického regulačního úřadu a vhodnou podporu pro energetická společenství občanů. Stát také musí podporovat obce v jejich projektech fotovoltaických či větrných elektráren, obecních výtopen nebo bioplynových stanic.

Třídit bioodpad a postavit u každého města bioplynovou stanici. Většinu směsného komunálního odpadu tvoří zbytky potravin či další bioodpad. Také jídelny a restaurace produkují podobný odpad. Jeho třídění a zpracování pokulhává. Přitom se jedná o vhodné palivo pro bioplynové stanice, které by mohlo mít každé okresní město a vyrábět si tak lokální čistou elektřinu a teplo. Proto je potřeba zavést povinnost obcí poskytovat lidem možnost snadného třídění biodpadů a podporovat vznik a provoz bioplynových stanic na odpady či kaly z čističek odpadních vod.

Investovat do tramvají, vlaků a ultraefektivních aut. Experti pro české ministerstvo životního prostředí spočetli, že do roku 2050 by mohlo na veřejnou dopravu přesednout z aut až 50 % dnešních řidičů [5]. Druhá polovina bude zasedat za volantem aut s čím dál nižší spotřebou a postupně především elektromobilů. Abychom toho dosáhli, je potřeba začít zavádět legislativu, která přiměje výrobce dodávat na trh auta s mnohem efektivnějšími motory, nezbytná je silná podpora pro rychlou a pohodlnou veřejnou dopravu a sítě cyklostezek ve městech. Již dnes vznikají v úspěšných městech, jako Londýn, Stockholm nebo Amsterodam nízkoemisní zóny. Platí se mýto za vjezd do středu města a zvyšují se poplatky za parkování v centrech. Opatření zlepšilo ovzduší v těchto městech a generuje peníze na cyklostezky či moderní vozidla městské dopravy. A řidičům jsou k dispozici odstavná parkoviště na okraji napojená na rychlé spoje veřejné dopravy do středu města [6].

Limitovat výstavbu plynových zdrojů. Česká vláda chce podporovat přechod tepláren na plyn [4]. Energetické firmy také plánují výstavbu plynových elektráren. Úplně bez nich se neobejdeme, ale jejich využití je nutné přísně limitovat. Lepší než rychlý přechod tepláren z uhlí na plyn je vysokoúčinné využívání uhlí až například do roku 2033 (kdy má být dle programového prohlášení vlády ČR pripravena na konec využívání uhlí) a získaný čas byl využit pro snižování spotřeby tepla v budovách a rozvoj obnovitelných zdrojů tepla (jako například využívání tepla z odpadních vod, bioplynové stanice na odpady atp.). Naopak velmi plýtvavé a zastaralé uhelné elektrárny nedodávající žádné teplo - jako jsou například Počerady - je potřeba rychle odstavit. Na principu útlumu elektráren a ušetření uhlí pro teplárny je postavena už Stávající energetická koncepce ČR [7]. Pokud budou vznikat plynové elektrárny, tak je nutné aby sloužily jen k zálohování sítě a vyráběly v době nedostatku elektřiny z obnovitelných zdrojů. Je také nutné začít rozvíjet akumulaci energie, například výrobu vodíku či syntetického metanu, která se uplatní v době, kdy bude přebytek výroby z obnovitelných zdrojů (například v létě).

Posílit evropskou spolupráci v energetice. Stejně jako v otázce obrany, i v energetice bude Česko potřebovat více spolupracovat s ostatními státy EU, protože nedokáže tak rychle zvýšit domácí výrobu elektřiny z obnovitelných zdroj nebo dosáhnout stoprocentního pokrytí své spotřeby domácí výrobou. Rizikový a nejistý dovoz zemního plynu a ropy z Ruska je bezpečnější nahradit dovozem čisté elektřiny či syntetických plynů vyrobených pomocí OZE ze států EU.