Více času na podstatné
Konference APROCHEM
22. - 23. dubna 2026, Hustopeče, hotel Amande
Konference tematicky pokrývá oblast řízení rizik a bezpečnosti. Zaměřuje se zejména na řízení průmyslových rizik a rovněž na rizika při správě regiónů, měst a obcí. Konference odráží význam výzev vyplývajících ze změn ovlivňujících naši společnost v oblasti širokého spektra rizikového managementu (mezinárodní bezpečnostní situace, bezpečnost kritické infrastruktury v souvislosti s uplatňováním nových technologií, rozšiřováním energetického mixu o alternativní zdroje energie, změnami klimatu atd.).
Autoři mohou své texty publikovat, po osobní dohodě s redakcemi, v časopisu CHEMAGAZIN a v JOSRA.
Časopis JOSRA (Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti - Journal of Safety Research and Applications) vydává Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i., zatím zařazený v publikační kategorii JOST. O případném získání indexace v databázi SCOPUS budeme na tomto místě informovat. Při jednání s redakcí se mohou autoři odkázat na konferenci APROCHEM.
Tematické okruhy:
|
Vědecká rada:
|
Přípravný výbor: |
|
Přihlášky: |
Program |
Důležité termíny: |
|
 |
 |
  |
Termín konání: 22. - 23. 4. 2026
Přihlášky příspěvků: do 28. 2. 2026 Plné texty (do sborníku): do 31. 3. 2026 Přihlášky účasti: do 31. 3. 2026 |
|
APROCHEM přehled přihlášených příspěvků |
číslo příspěvku |
| Praktické ověření integrace umělé inteligence v systému příjmu tísňových volání Ing. Petr Berglowiec, VŠB - TOU, Fakulta bezpečnostního inženýrství; Ing. Petr Schwarz, VUT v Brně, Fakulta informačních technologií; Ing. Václav Svatoň, VŠB - TUO, IT4Innovations národní superpočítačové centrum V rámci bezpečnostního výzkumu České republiky byl řešen projekt: "Praktické ověření možnosti integrace umělé inteligence pro příjem tísňových volání pomocí hlasového chatbota, vyvinutého v rámci výzkumného projektu BV č. VI20192022169, s technologií pro příjem tísňové komunikace 112 a 150 v ČR (TCTV 112)". V příspěvku bude uveden jak postup řešení, tak dosažené výsledky a omezení, na která řešitelský kolektiv narazil při řešení projektu. |
|
| Zlepšování prevence závažných chemických havárií v České republice doc. Ing. Otakar Jiří MIKA, CSc., Policejní akademie ČR, Fakulta bezpečnostního managementu Problematika prevence závažných chemických havárií dle zákona o prevenci závažných chemických havárií je systematicky řešena podle závazné evropské směrnice SEVESO I, později pak SEVESO II a III. Odborný článek se zabývá aktuální situaci v řešené oblasti na základě hluboké literární rešerše, výkonu činnosti soudního znalce v diskutované oblasti a na základě výsledků místního šetření. Cílem odborného článku je navrhnout nová nebo zlepšená opatření, která zajistí zvýšení chemické bezpečnosti a ochrany a tím i zvýšení ochrany obyvatelstva v zónách havarijního plánování, kde se očekávají havarijní dopady závažných chemických havárií. Krátce bude představen i tzv. U.S. Chemical Safety Board, americká federální agentura, která vyšetřuje v USA všechny závažné chemické havárie. |
|
| Zavedení systému Cell Broadcast v České republice genmjr. Ing. Petr Ošlejšek, Ph.D., HZS ČR Příspěvek se věnuje systému Cell Broadcast v České republice jako modernímu způsobu varování obyvatel prostřednictvím mobilních telefonů a služeb mobilních sítí. Tento nástroj umožňuje rychlé a cílené předávání varovných informací občanům ve vymezené oblasti i na celém území státu. Systém je určen jak pro řešení mimořádných událostí, tak pro varování obyvatel v případě vnějšího napadení. Přednáška představí základní funkce systému, jeho vazbu na provozovatele mobilních sítí a plánovaný harmonogram realizace v České republice. |
|
| V přípravě brig. gen. Ing. Karel Kolářík, HZS Olomouckého kraje |
|
| Důležitost kvantifikace rizika při ochraně před radionuklidy obsaženými v radioaktivním odpadu Doc. Ing. Jozef Sabol Dr.Sc., Policejní akademie ČR v Praze Radioaktivní odpad vždy obsahuje určité radionuklidy vyznačující se nízkou celkovou aktivitou, resp. měrnou aktivitou. Radioaktivní látky by se do odpadu měly dostat teprve poté, co jejich parametry poklesly pod radiační úroveň stanovenou příslušnou vyhláškou. Přitom, vedle samotné aktivity se musí přihlédnout i k dalším veličinám, které charakterizují skutečné nebo potenciální nebezpečí přídavného ozáření pracovníků a také osob, které by mohly přijít do kontaktu s uskladněným radioaktivním materiálem. K odhadu možných zdravotních důsledků byly zavedeny specifické veličiny a jednotky, s jejichž správným používáním a aplikací jsou stále určité problémy, které do značné míry jsou vyvolány nadměrně velkým počtem těchto veličin (přes deset) pro kvantifikaci ozáření, kde se však zavedly pouze dvě jednotky – Sv (sievert) a Gy (gray). Bylo by proto žádoucí pro ochranu osob pro nakládání s radioaktivními odpady podstatně zredukovat počet těchto veličin. Pozornost by se měla soustředit zejména na měřitelné veličiny. V referátu je podán přehled současného stavu veličin a jednotek pro kvantifikaci ozáření osob s ohledem na jejich aplikace při zajištění adekvátní radiační ochrany. |
|
| Systém integrované výstražné služby (SIVS) ČHMÚ a AČR Mgr. Martin Novák, ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem Zákon o veřejné hydrometeorologické službě (262/2024 Sb.) a jeho prováděcí vyhláška (106/2025 Sb.) mj. přinesly změny v Systému integrované výstražné služby (SIVS), který provozuje ČHMÚ ve spolupráci s Armádou ČR. Některé změny už byly implementovány, některé mají odloženou účinnost od 1. 7. 2026 a v současné době už jsou jejich přípravy ve finální fázi. Příspěvek seznamuje účastníky s přehledem nejvýznamnějších novinek, ale také s podrobnou strukturou plné verze tohoto výstražného systému – a to v jeho finální podobě, ve které vstoupí 1. 7. 2026 v platnost. |
|
| Implementace MITRE ATT&CK pro průmyslové řídicí a kontrolní systémy (ICS) v kontextu objektů SEVESO III: Nové výzvy pro kritickou infrastrukturu Ing. Pavel Dobeš, Ph.D., UTB ve Zlíně, Ústav ochrany obyvatelstva; Ing. Barbora Martiníková, Ph.D., VŠB – TUO, Katedra bezpečnosti práce a procesů; Ing. Luboš Kotek, Ph.D., VUT v Brně, Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky S nástupem nové evropské a národní legislativy dochází k významnému rozšíření okruhu subjektů kritické infrastruktury (KI), do kterého nově spadají i vybrané průmyslové areály podléhající směrnici SEVESO III. Pro tyto subjekty ve skupině B, nakládající s nebezpečnými chemickými látkami, představuje kybernetický útok na provozní technologie jedno z možných rizik nejen pro kontinuitu výroby, ale primárně pro životy a zdraví zaměstnanců a případně i obyvatelstva v přilehlém okolí. Tento příspěvek se zaměřuje na popularizaci a praktické využití mezinárodního rámce MITRE ATT&CK pro průmyslové řídicí a kontrolní systémy (Industrial Control Systems, zkráceně ICS), jako nástroje pro modelování hrozeb a zvyšování situačního povědomí v průmyslovém prostředí. V rámci článku jsou analyzovány vybrané specifické techniky a taktiky útočníků zaměřené na narušení výrobních procesů, které mohou vést k haváriím s environmentálními dopady. Cílem článku je pomoci překlenout mezeru mezi experty na informační bezpečnost a specialisty na fyzickou bezpečnost a krizové řízení, a zdůraznit nezbytnost integrovaného přístupu k ochraně subjektů KI v digitálním době. |
|
| Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2030 s výhledem do roku 2032 plk. Mgr. et. Mgr. František Paulus, Ph.D., MBA, MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Přednáška zaměřená na prezentaci připravované aktualizace Koncepce ochrany obyvatelstva. |
|
| Konstrukční integrita zásahových oděvů pro hasiče a ochrana před zplodinami hoření Ing. Pavel Častulík, CSc., Jiří Chrástek, Dekonta, a.s.; Lukáš Králík, Jakub Vaněk, Kamila Lunerová, Markéta Weisheitelová, Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i.; Jiří Koželuch, Michaela Šeráková, GoodPro s.r.o. Projekt FIREPRO řeší zvýšení ochrany hasičů proti expozici těla toxickými a karcinogenními zplodinami hoření ve formě plynů/par a aerosolů při požárech uvnitř objektů a v přírodě. Prezentace ukáže kritická místa průniků testovací látky u třívrstvých a jednovrstvých zásahových oděvů spolu s kuklou, rukavicemi, botami, přilbou a dýchací technikou na probandech v toxikologické komoře. Budou prezentovány způsoby řešení úprav těsnících linií zásahových oděvů a další ochranných prvků, kukel a vložky s využitím adsorpčních uhlíkových textilií a nanovlákenných filtračních vrstev. |
|
| Od ropovodů k energetické bezpečnosti: MERO ČR, a.s., jako klíčový prvek stabilních dodávek v proměnlivé geopolitické realitě Jiří Palice, MERO ČR, a.s. Akciová společnost MERO ČR (MERO) je zásadním pilířem energetické bezpečnosti státu. Jako jediný přepravce ropy do České republiky zajišťuje prostřednictvím ropovodů IKL a české části Družby stabilní a spolehlivé dodávky ropy, na níž závisí chod ekonomiky i rafinérského sektoru. Státní vlastnictví společnosti umožňuje rychlou reakci na krizové situace a poskytuje státu plnou kontrolu nad kritickou infrastrukturou. V posledních letech význam MERO výrazně vzrostl, zejména díky projektu TAL PLUS, který od roku 2025 umožnil plynulý přechod českých rafinérií na plnohodnotné zásobování přes západní trasu TAL–IKL. Navýšení kapacity ropovodu TAL eliminovalo závislost na východní cestě a zvýšilo odolnost energetického systému. Vlastnický podíl MERO v konsorciu TAL navíc umožňuje ČR ovlivňovat strategická rozhodnutí v evropské ropné infrastruktuře. Výpadky tranzitu ropy přes Ukrajinu potvrdily důležitost diverzifikovaných cest a schopnosti pružně reagovat a měnit dodavatelské trasy. Robustní infrastruktura MERO umožnila, že ČR takové otřesy zvládla bez výrazných omezení dodávek. Pro zvýšení bezpečnosti provozu MERO investovalo do modernizace ropovodu IKL. Klíčovou roli v krizových situacích sehrává také Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi s celkovou kapacitou 1,675 milionu m³, které poskytuje strategické zásoby pro případ výpadků a ropné nouze. Celkově je MERO klíčovým stabilizačním prvkem, jenž spojuje infrastrukturu, bezpečnost, moderní technologie a strategické řízení. Díky tomu dokáže ČR udržet plynulé dodávky ropy i v době rostoucí geopolitické nejistoty a zajistit tak ekonomickou stabilitu i energetickou bezpečnost země. |
|
| Kyberbezpečnost fotovoltaiky Michal Výskala, Guardexy Fotovoltaický trh se během několika let proměnil z okrajového segmentu v jeden z nejrychleji rostoucích pilířů evropské energetiky. Každá elektrárna dnes funguje jako chytré datově propojené zařízení – s online monitoringem ale i nový druh zranitelnosti, který zůstal dlouho mimo pozornost: kybernetickou bezpečnost samotných střídačů. |
|
|
Povinnosti dotčených orgánů při nakládání s utajovanými dokumenty
|
|
| Havárie na území ve správě Povodí Moravy Ing. Marek Viskot, Povodí Moravy, s.p. Povodí Moravy, s.p. je jedním ze zúčastněných subjektů, kteří se podílí na řešení havarijních znečištění na povrchových a podzemních vodách. Z pohledu vodního zákona se jedná správce povodí a správce vodního toku. Pro řešení havárií má zpracovaný Plán opatření pro případ havárie a má zřízenou pozici havarijního technika. V rámci Povodí Moravy, s.p. činnosti pro zvládání havárií organizuje vodohospodářský dispečink, který zajišťuje nepřetržitou službu. Od roku 2024 také zajišťujeme pro šetření příčin havárie odběry vzorků a jejich předání do akreditované laboratoře. Vodohospodářský dispečink v roce 2025 řešil 90 čistotářských havárií. Jednou z větších havárií byl únik kejdy do Junáckého potoka a Dyje, druhá masivní požár vykolejených cisternových vozů převážejících chemickou látku – benzen v Hustopečích nad Bečvou. |
|
| Konsolidovaný a standardizovaný implementační model bezpečnosti IT/OT pro Small Modular Reactors (SMR) Ing. Aleš Navrátil, doc. RNDr. Vojtěch Křesálek, CSc., UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky Digitalizace Small Modular Reactors (dále jen „SMR“) bude zvyšovat závislost jaderných zařízení na integrování informačních technologií (dále jen „IT“) a provozní technologie (dále jen „OT“), zejména na digitálních I&C (Instrumentation & Control) platformách. Tato studie se snaží předložit návrh základního konsolidovaného implementačního modelu bezpečnosti IT/OT pro SMR. Model je založený na harmonizaci mezinárodních jaderných a kybernetických standardů, zejména rámců vydávaných International Atomic Energy Agency (dále jen „IAEA“), normami řady ISO/IEC 27000, souboru ISA/IEC 62443, doporučení NIST SP 800-82 a evropské legislativy NIS2 Directive. Nejdůležitější částí modelu je konfrontování normativních zdrojů, metodik a konceptů s moderními praktickými zkušenostmi. Zde se opakovaně ukazuje nesoulad mezi regulatorními požadavky a bezpečností realitou IT/OT. Konsolidovaný a standardizovaný implementační model by měl v první řadě směřovat k podpoře vrcholového managementu při designu a realizaci SMR. |
|
| Bezpečnostní dokumentace a RILSA Ing. Martina Pražáková, Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i., RILSA Příspěvek poskytne informace o aktuální činnosti odborného pracoviště pro prevenci závažných havárií ve Výzkumném institutu práce a sociálních věcí, v. v. i. (RILSA), zejména o posuzování bezpečnostních dokumentací. Bude zaměřen na postupy a přehledy posuzování, nejčastější nedostatky dokumentací a bude doplněn o informace o aktuálních vzdělávacích materiálech, informačních zdrojích pro oblast prevence závažných havárií i výsledcích řešení úkolů pro potřeby MPSV. |
|
| Prevence závažných havárií v systému krizového řízení Ing. Robert Pekaj, MPA; KÚ Zlínského kraje; UTB Zlín, Ústav ochrana obyvatelstva; Ing. Lívia Ranocha, Ph.D., MPA; UTB Zlín, Ústav bezpečnost společnosti Prevence závažných havárií představuje klíčový pilíř ochrany obyvatelstva a infrastruktury a je zároveň nedílně spojena s efektivní podporou systému krizového řízení. Moderní průmyslové provozy čelí novým a dynamicky se vyvíjejícím rizikům, mezi něž patří digitalizace, automatizace, kybernetická bezpečnost i projevy změny klimatu. Současně roste tlak na transparentnost a aktivní komunikaci s veřejností. Příspěvek analyzuje propojení prevence závažných havárií podle zákona č. 224/2015 Sb. s krizovým řízením na základě zákona č. 240/2000 Sb. a ukazuje, jak se tyto dva systémy vzájemně doplňují. Zvláštní pozornost je věnována synergickému zapojení všech účastníků procesu – provozovatelů, složek integrovaného záchranného systému, krajské samosprávy, obcí i veřejnosti – s cílem posílit připravenost území a zvýšit jeho celkovou odolnost. |
|
| Právní rámec agendy PZH Ing. Štefan Győrög, KÚ Jihočeského kraje; JČU Č.Budějovice, Ústav radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva Již v roce 2025 zahájená příprava novelizace ZoPZH, na kterou by následně navazovala úprava dalších právních předpisů, byla odložena díky na tento rok avizovanému ukončení účinnosti zákona o jednotném environmentálním stanovisku a současně i probíhajícímu legislativnímu procesu, který přinese nový stavební zákon. Do tohoto chaotického stavu zasáhla také od jmenování nové vlády delší dobu neobsazená funkce ministra životního prostředí (od 23.02.2026 pan Igor Červený). Příspěvek proto přináší přehled účinných národních a unijních právních předpisů v oblasti prevence závažných havárií. |
|
| Výskyt extrémů počasí RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc., ČHMÚ, pobočka Brno Extrémy počasí a v dlouhodobém režimu extrémy podnebí významně ovlivňují jak přírodu, hospodářské činnosti, tak zdraví lidí. Výskyt extrémních teplot vzduchu se zvyšuje u teplotních maxim, teplotní minima nedosahují hodnot minulých období. Nejen z hlediska úhrnů srážek, ale také výskytu povodní, zvláště lokálního typu, jsou významné četnosti výskytu extrémních srážek. Musíme si uvědomit, že změna klimatu nepředstavuje jen prokazatelné globální oteplování, ale změnu celého klimatického systému. |
|
| Průmyslové havárie z pohledu vlivu lidského faktoru Ing. Helena Berková, Ing. Luděk Klenot Prezentace přináší informaci o možných vlivech na vyšší počet průmyslových havárií a dále přehled typů lidského pochybení při práci v chemickém provozu, které následně způsobí vznik havárie. Obsahem prezentace je dále zamyšlení o vlivu lidského faktoru ve vybraných haváriích či mimořádných událostech v průmyslových objektech. |
|
| Inovativní přístupy k prevenci zranění u náročných profesí: Biomechanická a elektrofyziologická měření doc. Ing.Patrik Kutílek, Ph.D., ČVUT v Praze, FBMI Moderní ICT technologie umožňující měření biomedicínských dat v reálném čase ve spojení s nástroji umělé inteligence představují významný posun v oblasti ochrany zdraví. Průběžné sledování fyziologických ukazatelů, jako je tepová frekvence, a z nich odvozených informací, například únavy či míry stresu, umožňuje včas identifikovat rizikové stavy. Tím lze předcházet zdravotním komplikacím i nebezpečným situacím během pracovních aktivit a cíleně zvyšovat bezpečnost i kvalitu pracovního prostředí. |
APROCHEM - PROGRAM - V PŘÍPRAVĚ
Naše území ve stínu starověké Římské říše
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno
Wine Club
Území České republiky se trvalou součástí Římské říše nikdy nestalo. V prvních staletích naší éry jej obývali příslušníci kmenů, které souhrnně označujeme jako Germány, mezi nimiž vynikají zejména Markomané. Od nejmocnějšího starověkého státu je oddělovala tenká hraniční linie Dunaje. Není tedy divu, že se celou jejich érou, označovanou jako doba římská, se prolínají různé formy vztahů mezi nimi s mocnými Římany. Tyto vztahy, převážně dobré i když nerovnovážné, a jen někdy válečné, zůstaly kromě nemnoha zmínek ve starověkých literárních dílech zakonzervovány zejména v archeologických nálezech. V rámci přednášky představíme ty nejvýznamnější z nich, zaměříme se přitom zejména na ty, které dobře ilustrují, že alespoň v jednom historickém okamžiku Řím zcela vážně mohl uvažovat i přičlenění jižní části našeho území ke své říši.
Více zde: https://www.tretiruka.cz/konference/program/
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno
Wine Club
Území České republiky se trvalou součástí Římské říše nikdy nestalo. V prvních staletích naší éry jej obývali příslušníci kmenů, které souhrnně označujeme jako Germány, mezi nimiž vynikají zejména Markomané. Od nejmocnějšího starověkého státu je oddělovala tenká hraniční linie Dunaje. Není tedy divu, že se celou jejich érou, označovanou jako doba římská, se prolínají různé formy vztahů mezi nimi s mocnými Římany. Tyto vztahy, převážně dobré i když nerovnovážné, a jen někdy válečné, zůstaly kromě nemnoha zmínek ve starověkých literárních dílech zakonzervovány zejména v archeologických nálezech. V rámci přednášky představíme ty nejvýznamnější z nich, zaměříme se přitom zejména na ty, které dobře ilustrují, že alespoň v jednom historickém okamžiku Řím zcela vážně mohl uvažovat i přičlenění jižní části našeho území ke své říši.
Více zde: https://www.tretiruka.cz/konference/program/
| Čas |
Úterý 21. 4. 2026, Mandlový sál |
| 20:00 - 22:00 |
Naše území ve stínu starověké Římské říše
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno Wine Club Území České republiky se trvalou součástí Římské říše nikdy nestalo. V prvních staletích naší éry jej obývali příslušníci kmenů, které souhrnně označujeme jako Germány, mezi nimiž vynikají zejména Markomané. Od nejmocnějšího starověkého státu je oddělovala tenká hraniční linie Dunaje. Není tedy divu, že se celou jejich érou, označovanou jako doba římská, se prolínají různé formy vztahů mezi nimi s mocnými Římany. Tyto vztahy, převážně dobré i když nerovnovážné, a jen někdy válečné, zůstaly kromě nemnoha zmínek ve starověkých literárních dílech zakonzervovány zejména v archeologických nálezech. V rámci přednášky představíme ty nejvýznamnější z nich, zaměříme se přitom zejména na ty, které dobře ilustrují, že alespoň v jednom historickém okamžiku Řím zcela vážně mohl uvažovat i přičlenění jižní části našeho území ke své říši. Více zde: https://www.tretiruka.cz/konference/program/ GRAVETTIEN NA MORAVĚ: Komplexní lovecko-sběračská adaptace na změnu klimatu Mgr. Martin Novák, Ph.D., Centrum prehistorické archeologie, Archeologický ústav AV ČR, Brno V období před 30 tisíci lety, kdy se v celé Evropě rozvíjela kultura gravettien, se stala Morava a zvlášť krajina kolem Pálavy jedním z nejdůležitějších kulturních center světa. Adaptace migrujících skupin anatomicky moderního člověka na nové prostředí a probíhající změny klimatu umožnily vznik vyspělé, komplexní lovecko-sběračské společnosti, která nemá v historii lidstva obdoby a projevující se organizovanou sídelní strategií, rozvinutým systémem využívaní přírodních zdrojů nebo novými technologiemi. Unikátní soubor loveckých sídlišť kolem Dolních Věstonic a Pavlova tak vypovídá nejen o lovu mamutů, ale také o širokém spektru dalších lidských aktivit, které jsou doloženy zbytky obydlí, ohništi, množstvím artefaktů a také lidskými pohřby, uměleckými a symbolickými předměty.
Naše území ve stínu starověké Římské říše
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno Wine Club Území České republiky se trvalou součástí Římské říše nikdy nestalo. V prvních staletích naší éry jej obývali příslušníci kmenů, které souhrnně označujeme jako Germány, mezi nimiž vynikají zejména Markomané. Od nejmocnějšího starověkého státu je oddělovala tenká hraniční linie Dunaje. Není tedy divu, že se celou jejich érou, označovanou jako doba římská, se prolínají různé formy vztahů mezi nimi s mocnými Římany. Tyto vztahy, převážně dobré i když nerovnovážné, a jen někdy válečné, zůstaly kromě nemnoha zmínek ve starověkých literárních dílech zakonzervovány zejména v archeologických nálezech. V rámci přednášky představíme ty nejvýznamnější z nich, zaměříme se přitom zejména na ty, které dobře ilustrují, že alespoň v jednom historickém okamžiku Řím zcela vážně mohl uvažovat i přičlenění jižní části našeho území ke své říši. Více zde: https://www.tretiruka.cz/konference/program/ |
| Čas |
Středa 22. 4. 2026 Mandlový sál |
Číslo příspěvku |
| 9:00 | Zahájení Ing. Jiří Študent, CEMC Ing. Štefan Győrög, Krajský úřad Jihočeského kraje, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích |
|
| PŘESTÁVKA: 10:30 – 11:00 | ||
| 12:30 | OBĚD: 12:30 – 13:30 | |
| 19:00 | Společenský večer |
| Čas |
Čtvrtek 23. 4. 2026 Mandlový sál |
Číslo příspěvku |
| 9:00 | Zahájení | |
| PŘESTÁVKA: 10:30 – 11:00 | ||
| 13:00 | Ukončení konference |
Pořadatel:
České ekologické manažerské centrum, z. s.
28. pluku 524/25, 101 00 Praha 10
www.cemc.cz, cemc@cemc.cz
Tel.: 274 784 417
IČO: 45249741, DIČ: CZ45249741
Číslo účtu: 27534061/0100
Kontaktní osoby:
Aprochem
Ing. Jiří Študent st.
Tel.: (+420) 602 617 614
Email: student@cemc.cz
Ubytování, inzerce, fakturace, přihlášky účasti:
Ing. Anna Nemergutová
Tel.: (+420) 724 685 303
Email: nemergutova@cemc.cz
CEMC - České ekologické manažerské centrum
28. Pluku 524/25, Praha 10, PSČ 101 00
www.cemc.cz, cemc@cemc.cz
Tel.: 274 784 417
IČO: 45249741, DIČ: CZ45249741
Číslo účtu: 27534061/0100