Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radiálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život. Počítá s tím nový plán pro oběhové hospodářství. Více ZDE

Související článek:

Evropa má nový Akční plán pro cirkulární ekonomiku

 

Na základě kontroly odběru povrchových vod pro technické zasněžování lyžařských areálů uložili inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové společnosti MEGA PLUS s.r.o.  pokutu 120 tisíc korun. Firma, jejíž činností je celoroční provoz sportovně-rekreačního resortu „SkiResort ČERNÁ HORA – PEC“ nakládala s povrchovými vodami v rozporu s vydaným povolením. Pro zasněžování svých lyžařských areálů nedodržela při odběru vody z potoků stanovené podmínky.

Inspektoři ČIŽP obdrželi v lednu 2019 od Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) podnět k došetření skutečností zjištěných při odběru povrchových vod z Vlčího, Zeleného, Černohorského a Janského potoka. Kontrolní měření průtoku v těchto tocích bylo provedeno v rámci terénního šetření Správy KRNAP v listopadu 2018, kdy bylo zjištěno, že ve Vlčím a Zeleném potoce není při odběru vody dodržen minimální zůstatkový průtok. V takovém případě je provozovatel lyžařského areálu povinen zastavit odběr pro svá zasněžovací zařízení, což se ale nestalo.  V Jánském potoce pak nedosahoval průtok vody v toku hodnoty stanoveného minimálního průtoku, takže odběr pro zasněžování neměl být vůbec zahájen.

Minimální zůstatkový průtok je podle zákona takový průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s vodami a ekologické funkce vodního toku. Podmínky odběru povrchových vod pro potřeby výroby technického sněhu jsou v povolení stanoveny za účelem ochrany povrchových vod v daném území a s ohledem na požadavky jejich dalšího využití. „Účelem všech rozhodnutí, kroků a postupů podle vodního zákona je přispívat k ochraně vodních ekosystémů. Obviněný svým jednáním ohrozil životaschopnost živočichů a vodních organismů vyskytujících se v daném území. Navíc vodní toky Vlčí, Zelený a Janský potok náleží do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krkonoše,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Hradec Králové.

Společnost MEGA PLUS s. r. o. se proti rozhodnutí o pokutě odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci potvrdilo. Ta 20. února 2020 nabyla právní moci.

Cílem materiálu je nastavit časový rámec pro další kroky v dopracování Dohody o partnerství a operačních programů a také stanovit další související úkoly v nastavení klíčových prvků programového období 2021–2027, jako jsou národní pravidla spolufinancování, využití Fondu pro spravedlivou transformaci, Invest EU a další.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Ve Sbírce předpisů ČR vychází novela vyhlášky č. 68/2020 Sb. kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, ve znění vyhlášky č. 83/2017 Sb. Novela bude účinná od 27. března 2020.

Další informace:

• Důvodová zpráva
• Platné znění (k 31.1.2020)

Společnosti Fortum, BASF a Nornickel oznámily, že ve finském městě Harjavalta připravují projekt pokročilé recyklace Li-ion baterií. Cílem projektu je recyklovat vysloužilé Li-Ion baterie a extrahovat z nich kovy jako je nikl, kobalt či mangan. Ty pak půjdou znovu do oběhu, čímž se sníží nároky na jejich novou těžbu. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat: Close The Glass Loop – The European ambition to collect glass more and better, together

Zdroj: https://www.solarninovinky.cz

Evropská komise dnes představila akční plán pro oběhové hospodářství, který si klade za cíl posílit konkurenceschopnost, přispět k ochraně životního prostředí a plnění cílů Zelené dohody pro EU a dát nová práva spotřebitelům.

Jedním z návrhů akčního plánu je vyrábět udržitelnější výrobky, které vydrží déle, snadněji se upravují a recyklují. Spotřebitelé by měli mít lepší přístup k informacím ohledně výdrže a opravitelnosti výrobků, což by jim mělo umožnit lepší výběr, který bude mít menší dopad na životní prostředí. Komise se chce zaměřit na sektory, které jsou nejnáročnější z hlediska spotřeby surovin, konkrétně na výrobu elektroniky a ICT, baterií a automobilů, obalové materiály, plasty, textilie, potraviny a výstavbu budov. Dalším cílem je snížit množství odpadu a vytvořit fungující jednotný trh pro druhotné suroviny.

V Akčním plánu se Evropská komise zavazuje:

• Do roku 2022 navrhnout nová opatření pro zvýšení udržitelnosti výrobků a služeb. Tedy nové zákony, prodlužující životnost výrobků, omezení předčasného zastarávání, proti  výrobkům na jedno použití, o zákazu ničení neprodaného zboží a podobně.

• Stanovit cíle pro snižování množství odpadů (pro konkrétní druhy odpadů a pro celkovou produkci odpadů) a snížit tak do roku 2030 produkci zbytkového směsného komunálního odpadu na polovinu.

• V nových směrnicích přenést finanční zodpovědnost za sběr a recyklaci na výrobce.

• Navrhnout vyšší zdanění pro nerecyklovatelné plastové obaly.

• Novou legislativou zlepšit podmínky pro používání opakovaně použitelných obalů, nádobí a příborů.

• Zahájit diskuse o budoucí mezinárodní dohodě o správě přírodních zdrojů.

Navržená právní úprava má několik základních cílů. Prvním z nich je rozšířit na základě aktuálních požadavků Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech seznam znečišťujících látek sledovaných a v případě překročení příslušných prahových hodnot ohlašovaných do integrovaného registru znečišťování (IRZ) v únicích do ovzduší, vody a půdy a přenosech v odpadních vodách mimo provozovnu (příloha č. 1) a v přenosech látek v odpadech mimo provozovnu (příloha č. 2). Proto se navrhuje do IRZ nově zařadit čtyři znečišťující látky – bromované difenylethery (PBDE), a to hexa-BDE a hepta-BDE, soli a estery pentachlorfenolu, polychlorované naftaleny (PCN) a benzo(a)pyren (všechny do přílohy č. 1, poslední dvě jmenované též do přílohy č. 2). V této souvislosti je nutno uvést, že se nejedná o zařazení zcela nových látek a stanovení odpovídajících prahových hodnot, ale o zařazení látek příbuzných k těm, které se již v rámci IRZ dlouhodobě sledují.

Sledování těchto látek prostřednictvím IRZ se jeví jako nejsnazší a nejvhodnější cesta, jelikož návaznost na doposud sledované látky je zcela evidentní (mnoho zástupců persistentních organických polutantů – POPs, které jsou rovněž předmětem Stockholmské úmluvy, je již standardně sledováno prostřednictvím IRZ). V případě, že by dotčené látky nebyly zahrnuty do seznamu sledovaných a ohlašovaných látek, bude obtížnější vyhovět všem požadavkům uvedeným ve Stockholmské úmluvě.

Dalším cílem je optimalizace ohlašování přenosů látek v odpadech v návaznosti na materiál „Návrhy opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v ČR z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí“ (tzv. ekoaudit). Za tímto účelem se navrhuje vypuštění několika znečišťujících látek (chrom, nikl, styren a formaldehyd) z přílohy č. 2.

V neposlední řadě je nezbytné novelizovat přílohu č. 3 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb., která stanoví údaje požadované pro ohlašování do IRZ. Cílem navržených změn v této příloze je primárně zajištění implementace prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/1741 ze dne 23. září 2019, kterým se stanoví formát a četnost údajů, které mají členské státy poskytovat pro účely ohlašování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES.

Dokument ke stažení:

• Odůvodnění

• Materiál

• Předkládací zpráva

• Srovnávací tabulka

• Rozdílová tabulka

• Platné znění RIA

Tvoříte výrobky z odpadů nebo recyklátu? Přihlaste je do soutěže Přeměna odpadů na zdroje, kterou organizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Cílem soutěže je ukázat praktické příklady dobré praxe, které jsou v souladu s principy cirkulární ekonomiky.

Technologie měnicí tekuté odpady na hnojivo, interiérové doplňky z odpadu nebo obecní re-use centrum. To jsou některé příklady z projektů, které byly oceněny v předchozím ročníku soutěže. Letošní, čtvrtý ročník, se zaměřuje hlavně na šíření osvěty.

Česko jako průmyslová země stojí na dovozu primárních materiálů převážně z rozvojových zemí. Ty postupně docházejí, a proto se zvyšuje jejich cena. Kromě toho se s jejich těžbou a zpracováním pojí environmentální degradace. Pokud chceme v dnešní době obstát v konkurenci a dostát svým závazkům na snižování emisí skleníkových plynů, jeví se přechod na cirkulární ekonomiku jako nutný krok.

Soutěž každoročně vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Kromě ocenění zajímavých projektů je cílem soutěže sdílení inspirativních příkladů dobré praxe a rozšiřování povědomí o cirkulární ekonomice. Proto letos přibyla nová, sedmá kategorie, která nese název Cirkulární počin. Ta rozšiřuje řady přihlášených o ty, kteří svou činností přispívají k šíření osvěty, a to jak cestou vzdělávání, tak pořádáním různých osvětových akcí.

S čím se přihlásit?

Přihlásit můžete výrobky, které kreativně zpracovávají materiály s ukončenou životností a inovativně využívají druhotné suroviny. Letos nově můžete přihlásit aktivity, které podporují oběhové hospodářství nevýrobními způsoby. Jsou to například populární výměny oblečení, vzdělávací programy nebo sdílená doprava. Neváhejte přihlásit i jakékoliv další aktivity, které podporují oběhové hospodářství. Kreativitě se meze nekladou.

Pokud stále tápete a nevíte, jestli se do soutěže přihlásit, inspirujte se výherními projekty z předchozích let, které již tvoří pestrou galerii nápadů a inspirativních příkladů.

Evropská komise dnes vydala novou průmyslovou strategii, která si klade za cíl zvýšit konkurenceschopnost EU a zároveň podpořit přechod na klimatickou neutralitu a digitální transformaci. Cílem je podpořit firmy všech velikostí, proto Komise zároveň dnes vydala samostatnou strategii na podporu malých a středních podniků. Průmyslová strategie obsahuje několik iniciativ, včetně akčního plánu pro duševní vlastnictví, opatření na modernizaci a dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví, podporu průmyslu zaměřeného na udržitelnou a chytrou mobilitu, akční plán pro kritické suroviny či novou farmaceutickou strategii EU. Kromě toho se Komise zavázala vydat do poloviny roku bílou knihu ohledně vlivu zahraničních subvencí na vnitřní trh a trh s veřejnými zakázkami.

Dokument ke stažení:

• Questions & Answers

• FACTSHEET: A new Industrial Strategy for a globally competitive, green and digital Europe

• FACTSHEET: Unleashing the full potential of European SMEs

• FACTSHEET: A single market that delivers for businesses and consumers

• A New Industrial Strategy for Europe

• An SME Strategy for a sustainable and digital Europe

• Identifying and addressing barriers to the single market

• Action Plan for better implementation and enforcement of the single market rules

CHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu 10. doporučení na zařazení dalších 7 látek na seznam látek podléhajících povolení. Konzultace potrvá do 5. června 2020. ECHA pravidelně doporučuje látky z Kandidátského seznamu pro zařazení na seznam látek podléhajících povolení (příloha XIV nařízení REACH). Další doporučené látky s příklady použití:

ECHA pravidelně doporučuje látky z Kandidátského seznamu pro zařazení na seznam látek podléhajících povolení (příloha XIV nařízení REACH). Další doporučené látky s příklady použití:

• Octamethylcyclotetrasiloxane (D4) EC 209-136-7, CAS 556-67-2: látka PBT a vPvB; používá se v elektronických zařízeních a k povrchové úpravě nekovů;

• Decamethylcyclopentasiloxane (D5) EC 208-764-9, CAS 541-02-6: látka PBT a vPvB; používá se v elektronických zařízeních a k povrchové úpravě nekovů;

• Dodecamethylcyclohexasiloxane (D6) EC 208-762-8, CAS 540-97-6, látka PBT a vPvB; používá se v elektronických zařízeních a k povrchové úpravě nekovů;

• Terphenyl, hydrogenated EC 262-967-7, CAS 61788-32-7: látka vPvB; používá se v nátěrech, barvách, lepidlech, těsnicích hmotách a kapalinách pro přenos tepla;

• Dicyclohexyl phthalate (DCHP) EC 201-545-9, CAS 84-61-7, látka toxická pro reprodukci a endokrinní disruptor pro lidské zdraví; používá se v pryžových a plastových výrobcích, jako netečné a dispergační činidlo při formulaci organických peroxidů;

• Disodium octaborate EC 234-541-0, CAS 12008-41-2, látka je toxická pro reprodukci; používá se do nátěrů, barev, stavebních materiálů, lepidel a hnojiv;

• Benzene-1,2,4-tricarboxylic acid 1,2-anhydride (trimellitic anhydride, TMA) EC 209-008-0, CAS 552-30-7: látka senzibilizující dýchací cesty; v současné době není v rozsahu autorizace žádné registrované použití.

ECHA očekává komentáře a další informace k použití výše uvedených látek, k případným výjimkám z požadavku autorizace a k návrhu přechodných opatření.
Evropská komise požaduje navíc informace o možných socioekonomických důsledcích zařazení 7 látek do přílohy XIV nařízení REACH. Tyto informace budou předány přímo Komisi a nebudou vzaty do úvahy ECHA v jejím konečném 10. doporučení Evropské komisi.

Pokud je látka zahrnuta do seznamu látek podléhajících povolení, může být uvedena na trh nebo používána po stanoveném datu pouze, je-li pro konkrétní použití uděleno povolení.

Další informace:

• Příloha: Seznam látek navržených do přílohy XIV nařízení REACH [PDF][EN]

• Konzultace k 10. doporučení pro zařazení na seznam látek podléhajících povolení

• Kandidátský seznam

• Povolování

• Použití obecných výjimek z požadavku autorizace [PDF][EN]

Unipetrol postaví ve svém závodě v Litvínově testovací pyrolýzní jednotku na zpracování odpadních plastů. V ní bude v následujících třech letech zkoumat chemickou recyklaci plastů a možnost její implementace do standardní výroby. Náklady na výzkumný činí 71,7 milionů korun.

„Naší ambicí je v horizontu několika let chemickou cestou recyklovat odpadní materiály nejen z nejbližšího okolí, ale pravděpodobně z celé České republiky a případně i dalších koutů střední a východní Evropy,“ řekl Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Unipetrol.

V České republice je podle Ministerstva průmyslu a obchodu  ročně vyprodukováno více jak 400 tisíc tun plastových odpadů. Z uvedeného množství plastového odpadu je zhruba 37 % využito pro materiálovou recyklaci a 18 % využito energeticky, tj. pro výrobu tepla anebo elektrické energie. Zbytek plastového odpadu, asi 45 %, se energeticky nevyužívá ani nerecykluje. Unipetrol, jeden z největších výrobců plastových prvoproduktů v České republice, nyní začíná zkoumat jak tento plastový odpad znovu využít.

Koncept cirkulární ekonomiky, ve kterém neexistuje odpad, či je ho pouze minimum, se dotýká mnoha průmyslových odvětví, včetně chemického. Cirkulární ekonomika může přispět k ochraně životního prostředí zavedením nových metod zpracování odpadních plastů, což povede ke zmenšení objemu plastových odpadů a snížení emisí vznikajících jeho spalováním. „Aktivně hledáme cesty jak využít principy cirkulární ekonomiky ve výrobě a chemická recyklace využívající principy termického rozkladu je jednou z nich. Cílem projektu je úspěšně vyvinout funkční technologii opětovného využití odpadních plastů a pryže z odpadních pneumatik v petrochemickém průmyslu, čímž dojde k efektivnějšímu využití stávajícího plastového odpadu a ke snížení uhlíkové stopy,“ řekl Tomáš Herink.

Pyrolýza, nebo-li termický rozklad materiálu za vysokých teplot, představuje nejzajímavější technologii zpracování odpadních plastů, protože poskytuje vysoké výtěžky kapalných produktů, které lze následně dále zpracovávat petrochemickými, alternativně i rafinérskými technologiemi. Současně může přeměna odpadních plastů na využitelnou surovinu jít ruku v ruce s následnou rafinací, což přispěje k jejich větší hodnotě. „Součástí výzkumu jsou i další otázky, které je potřeba vyřešit. Patří mezi ně například zlepšování kvality kapalných a plynných produktů pyrolýzy, skladování kapalné frakce, aby nedošlo k opětovné polymeraci, či to, jakým způsobem ji efektivně transportovat na větší vzdálenost. Budeme ale především testovat různé typy vstupních surovin, jednodruhové odpadní plasty i směsné typy plastů. Chceme zjistit, jaký vliv mají základní parametry těchto materiálů na výtěžnost a kvalitu finálního produktu. Budeme také hledat bezpečný poměr přimíchávání suroviny vzniklé pyrolýzou, jejíž kvalita může být proměnlivá, do současného výrobního procesu tak, aby kontinuita produkce plastů nebyla narušena,“ vysvětlil Jiří Hájek, ředitel Unipetrol výzkumně-vzdělávacího centra.

Výstupem projektu bude komplexní návrh technologie v průmyslovém měřítku na bázi pyrolýzy pro zpracování odpadních plastů a pryží z pneumatik, jejíž produkty budou využitelné v petrochemickém průmyslu při výrobě základních chemikálií, jako je etylen, propylen, butadien nebo benzen. Z těch jsou navazujícími procesy vyráběny finální petrochemické produkty - polyetylen, polypropylen, polystyren apod. V rafinérském průmyslu budou pyrolýzní produkty přidávány do stávajících zpracovávaných surovin za účelem zvýšení produkce motorových paliv, tj. automobilový benzín, motorová nafta.

Využití výstupních produktů z pyrolýzy odpadních plastů napomůže k plnění očekávaných cílů zavazující producenty plastových výrobků k povinnému využívání  odpadních surovin v rámci EU. Omezit produkci odpadních plastů totiž patří mezi hlavní ambice Evropské unie. „Z hlediska plánovaných změn v legislativě, přebytku odpadních plastů a jejich nedostatečných možností recyklace je náš výzkumný projekt plně v souladu s politikou EU v oblasti nakládání s plasty. Legislativa jednoznačně definuje, že je žádoucí odpadní plasty recyklovat a pokud to lze, zpracovávat je v petrochemickém segmentu. Je totiž cílem tento materiál přetavit na co nejhodnotnější surovinu v rámci hodnotového žebříčku a petrochemické produkty jsou z obchodního hlediska hodnotnější než ty rafinérské,“ uzavřel Jiří Hájek.

Investiční projekt na výstavbu pilotní pyrolýzní jednotky na zpracování odpadních plastů je financován z veřejných prostředků pod názvem „Rozšíření infrastruktury výzkumu a vývoje Unipetrolu s přidáním jednotky pro testování pyrolýzy“, ref. Ne. CZ.01.1.02 / 0.0 / 0.0 / 17_165 / 0016037, prováděné v rámci operačního programu „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost“. Dodavatelem pyrolýzní jednotky pro testování zpracování odpadních plastů a polymerů je norská společnost Vow ASA prostřednictvím své francouzské dceřiné společnosti ETIA, která poskytuje patentovaný proces Biogreen chráněný duševním vlastnictvím a prověřený v průmyslových aplikacích od roku 2003.

Náklady na výzkumný projekt s názvem PYREKOL, do kterého se vedle Unipetrolu zapojila také Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Unipetrol výzkumně-vzdělávací centrum, činí 71,7 milionů korun. Technologická agentura České republiky přispěla částkou ve výši 50,2 milionů korun v rámci dotačního programu TREND. Vlastní investice do pyrolýzní technologie ve výši 18 milionů korun je pak nad rámec projektu PYREKOL řešena Unipetrolem s podporou s Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

 

Pokutu 150 tisíc korun uložili inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové společnosti navoz.to s.r.o. Ta prokazatelně v období od června do srpna 2019 navezla na pozemek v k. ú. Stěžery celkem 10 135 tun odpadu, zeminy a kamení. Odpad soustřeďovala a následně využívala v rámci rozsáhlé terénní úpravy zadní části pozemku, který ale nebyl k nakládání s odpady určen. 

„Ve výše uvedeném období proběhlo prostřednictvím nákladních vozidel zhruba 87 návozů. Ty probíhaly na zadní část pozemku, kde byly odpady dočasně „deponovány“ a připraveny pro zpracování prostřednictvím mobilního zařízení. Obviněný k protokolu o kontrole nepodal žádné námitky a ani se k němu, do doby zahájení řízení o přestupku ani v rámci něho, nevyjádřil,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. 

Smyslem nakládání s odpady na místech (pozemcích), která jsou k tomu podle zákona o odpadech určena, je, aby nedocházelo k ohrožení jednotlivých složek životního prostředí, popř. zdraví lidí. Neplnění této povinnosti představuje ohrožení životního prostředí s možným poškozením některých složek jako voda, půda, ovzduší, popř. i lokálního znečištění. 

Společnost navoz.to s.r.o. se proti rozhodnutí ČIŽP neodvolala, to tak nabylo 4. února právní moci.

Provozovatel internetového obchodu www.okay.cz, společnost OKAY s. r. o., nezajistila bezplatný zpětný odběr použitého spotřebiče, varné konvice, v místě dodávky, za nový. Stejně se firma zachovala i v případě dodávky nové pračky. Nastavený prodejní systém obviněného neumožňoval bezplatný zpětný odběr použitých elektrozařízení. Ten byl podmíněn objednáním a zaplacením služby dopravy zahrnující současně další služby. Za porušení zákona o odpadech uložili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Ostravy společnosti OKAY s. r. o. pokutu 150 tisíc korun.

V červnu 2019 provedli inspektoři ČIŽP prostřednictvím e-shopu kontrolní nákup varné konvice. Zpětný odběr starého spotřebiče však nebyl možný v místě dodávky nového elektrozařízení, ale jeho odevzdání bylo možné pouze v kamenné prodejně. „Podle zákona o odpadech musí být koncovému uživateli ze strany prodejce umožněn a proveden bezplatný zpětný odběr starého spotřebiče v místě dodávky nebo dodávky tzv. kus za kus. Zpětný odběr použitých elektrozařízení byl vůči konečnému uživateli vázán objednáním a zaplacením zpoplatněné služby s názvem „Doprava EXLUSIVE“ ve výši 799 korun, zahrnující současně další služby jako výnos, zapojení atd. To je porušení zákona o odpadech,“ vysvětlil Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě. 

Inspektoři navíc v říjnu 2019 přijali další dva podněty upozorňující na výše uvedená pochybení, tentokrát při koupi pračky s předním plněním. Z obou vyplývá, že konečným uživatelům byl nabídnut zpětný odběr elektrozařízení pouze při objednání služby „Doprava EXCLUSIVE“, která byla tentokrát zpoplatněna už vyšší částkou 999 korun.

„Za přitěžující okolnost při stanovení pokuty považujeme stále trvající stav, ačkoliv ze strany ČIŽP došlo při kontrole k přesné specifikaci protiprávního jednání. Obviněný neprojevil minimální snahu o změnu či nápravu. Internetový obchod okay.cz je považován za jeden z největších v České republice, a je proto důležité, aby své zákonné povinnosti plnil a byl příkladem,“ shrnul Karel Kozubek.

Kontrola zaměřená na plnění povinností e-shopu v rámci provozování internetového obchodu a na plnění obchodních podmínek vyústila v konstatování porušení zákona o odpadech a v uložení pokuty 150 tisíc korun. Společnost se proti rozhodnutí neodvolala, sankce 15. února 2020 nabyla právní moci.

Firma EUROVIA CS, a.s. je vinna tím, že od března do srpna 2017 využila k terénním úpravám v katastrálním území Břasy celkem 9333,953 tun odpadní zeminy ze stavby „Rekonstrukce místních komunikací v lokalitě Staré sídliště, obec Holoubkov“, aniž by splnila podmínky ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Porušila tak zákon o odpadech a inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Plzně jí za to uložili pokutu 1,5 milionu korun. Ta je od 1. února 2020 pravomocná. 

V říjnu 2018 zahájila ČIŽP kontrolu s právnickou osobou CREDITIMMO s.r.o., která se týkala nakládání s odpady na jí vlastněných pozemcích v katastrálním území Břasy. „Zjistili jsme, že se na předmětných pozemcích nacházely na různých místech tisíce tun převážně stavebních odpadů, které tam převážně navezla firma EUROVIA CS, a.s. Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických odpadů, zemina a kamení, tři fůry tmavší výkopové zeminy, ze kterých se linul zápach charakteristický pro ropné látky. Některé odpady už byly porostlé vegetací, jiné byly navezeny nedávno,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni. 

Maximální hranice sankce podle zákona je stanovena na 50 milionů korun. Porušení povinností je tedy považováno za velmi společensky nebezpečné, mohou být totiž závažně narušeny jednotlivé složky životního prostředí. ČIŽP při stanovení pokuty vycházela zejména z charakteru, druhu a množství odpadů, se kterými obviněný nakládal v rozporu se zákonem. V tomto případě se jednalo o velmi velké množství. Nakládání s odpady spočívalo v jejich využití k terénním úpravám na předmětném pozemku, kde byly povoleny hrubé terénní úpravy pouze štěrkem (kamenivem).