Větrná energetika by měla hrát klíčovou roli při plánech jednotlivých států na dosažení uhlíkové neutrality. Podle analytiků z BloombergNEF (BNEF) bude letos ve světě poprvé instalováno více než 100 GW nového výkonu, konkrétně 106 GW, z čehož 13,4 GW budou tvořit zdroje umístěné na moři. Více ZDE

Každý rok se do našeho životního prostředí uvolní asi dvě gigatuny CO2 jenom v důsledku výroby a používání cementu. Podle zprávy Agentury pro ochranu životního prostředí Spojených států (EPA) je cement na třetím místě mezi deseti největšími zdroji průmyslového znečištění, uvádí server Interesting Engineering. Více ZDE

Vzniknou další přírodní zahrady školek a škol, rozjedou se nové kurzy environmentální výchovy a děti zamíří do přírody pro zlepšení zdraví i porozumění tématům životního prostředí. Díky hned třem nově vyhlášeným dotačním výzvám z Národního programu Životní prostředí tak získá environmentální vzdělávání a osvěta v oblasti změny klimatu další vzpruhu. Z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR a také z Národního plánu obnovy na ně Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo téměř sto osmdesát milionů korun. Více ZDE

Podpora výzkumu, inovací, chytré energetiky i cirkulární ekonomiky. Evropská komise (EK) schválila nový Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) Ministerstva průmyslu a obchodu, který podpoří české podniky až do roku 2027. Žádat v něm budou moci podnikatelé z celé ČR s výjimkou projektů realizovaných na území hl. m. Prahy.

„Na podporu podnikání z fondů EU máme alokováno 81,5 miliardy korun,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „První výzvy z oblasti energetiky a výzkumu, vývoje a inovací budou vypsány již v průběhu tohoto léta.“

Ministerstvo průmyslu a obchodu úspěšně zakončilo více jak půlroční oficiální vyjednávání s EK nad programovým dokumentem OP TAK. Poslední dva měsíce probíhala intenzivní oboustranná jednání, která vedla k finalizaci programu. „Po nelehkém vyjednávání s Evropskou komisí jsme nyní v podobě OP TAK získali klíčový nástroj podpory podnikání z Evropského fondu pro regionální rozvoj,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha.

OP TAK navazuje na svého programového předchůdce Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a láká na další příležitosti podpory podnikání v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a digitalizace, rozvoje podnikání a dovedností, digitální infrastruktury, chytré energetiky, cirkulární ekonomiky nebo čisté mobility.

OP TAK je zároveň nastaven jako komplementární nástroj k další podpoře pro podnikatelský sektor, který byl v nedávné době spuštěn pod MPO z Národního plánu obnovy. OP TAK primárně cílí na malé a střední podniky. Nově nabízí podporu i pro kategorie „small mid-caps“ a „mid-caps“ a stejně jako v předchozích letech umožní zapojení velkých podniků v oblastech výzkumu a vývoje nebo energetiky. U vybraných aktivit budou moci být podpořeni i provozovatelé výzkumných a inovačních infrastruktur nebo organizace pro výzkum a šíření znalostí, dále kraje nebo obce, či organizační složky státu.

MPO nečekalo s přípravou programu až na schválení unijní legislativy. Nový programový dokument zpracovávalo průběžně ve spolupráci s hospodářskými, sociálními či územními partnery. Zároveň vedlo dopředu neformální dialog s EK. Tento přístup umožnil být mezi prvními v rámci připravenosti na programové období 2021-2027 nejen za Českou republiku, ale i mezi dalšími členskými státy. A díky tomu je podpora pod MPO v současnosti rovněž mezi prvními schválenými programy v rámci EU, které se zaměřují na podporu podniků.

Dokument ke stažení:

Zdroj: MPO

Vědci z Centra polymerních systémů zlínské univerzity vyvinuli ekologicky šetrné hydrogely, které pomohu udržet vodu v půdě. Zvýší retenční schopnosti půdy a sníží negativní dopady sucha na zemědělství. Hydrogely jsou schopny opakovaně na sebe vázat vodu, udržet ji a postupně uvolňovat, jejich hlavní složkou je kyselá syrovátka, vedlejší produkt při zpracování mléka a výrobě sýrů. Více ZDE

Komise dnes přijala zprávu o strategickém výhledu z roku 2022 nazvanou „Souběžná zelená a digitální transformace v novém geopolitickém kontextu“. V rámci příprav na urychlení obou transformací se ve zprávě vymezuje deset klíčových oblastí činnosti s cílem maximalizovat součinnost a soulad mezi našimi ambicemi v oblasti klimatu a digitalizace. EU tak posílí svou meziodvětvovou odolnost a otevřenou strategickou autonomii a bude lépe připravena čelit novým globálním výzvám do roku 2050. Více ZDE

Technologická agentura České republiky vyhlásila ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí dne 29. června 2022 šestou veřejnou soutěž na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život (dále jen „veřejná soutěž”). Více ZDE

Posuzování chemických látek ve skupinách urychlilo práci orgánů, přičemž v roce 2021 byla dokončena hodnocení 1 900 látek. U přibližně 300 z nich by mohla být okamžitě zahájena opatření k řízení rizik.

Byla zveřejněna čtvrtá zpráva agentury ECHA k integrované regulační strategii, která ukazuje na pokrok ve zrychlení tempa při identifikaci regulačních opatření u látek vzbuzujících obavy.

V roce 2021 byla dokončena hodnocení více než 1 900 látek seskupených většinou na základě strukturální podobnosti. Látek bylo o 30 % více než v roce 2020 a přibližně 300 z nich vyžaduje opatření k řízení rizik, zatímco 800 v současné době nevyžaduje další opatření. U zbývajících 800 látek je potřeba získat ještě další údaje, přičemž se očekává, že asi 350 z nich v budoucnu přejde na řízení rizik.

Od roku 2019 do konce roku 2021 bylo posuzováno celkem 3 800 látek včetně 134 ftalátů a látek podobných ftalátům a 148 bisfenolů. První část 19 skupinových hodnocení byla zveřejněna na konci roku 2021 a zahrnovala více než 450 látek.

Přibližně 25 % hodnocených látek vyžaduje další řízení rizik. Zbývá 75 % látek, u kterých není v současnosti zapotřebí žádné další regulační opatření, protože představují nízké riziko, potenciál expozice je omezený nebo již existují opatření k řízení rizik.

Nebezpečí však musí být potvrzeno před zahájením opatření k řízení rizik a často je k tomu potřeba více údajů. Společnosti musí aktualizovat údaje v registračních dokumentacích, aby se vyhnuly plánování regulačních opatření na základě zastaralých údajů.

Zpráva ECHA rovněž upozorňuje na prudký nárůst látek, které vyžadují harmonizovanou klasifikaci a označování (CLH), přičemž jejich počet se v roce 2021 oproti roku 2020 ztrojnásobil. CLH je často předpokladem pro další regulační opatření.

Zbývá ještě posoudit potřebu regulace u téměř 1 300 látek vyráběných ve vysokých objemech (nad 100 tun ročně).

Cílem integrované regulační strategie ECHA je urychlit vytváření dat, identifikace skupin látek vzbuzujících obavy a regulační opatření. To se děje integrací různých regulačních procesů do jednoho koherentního přístupu k efektivnímu řízení chemických rizik. Strategie rovněž podporuje spolupráci mezi agenturou ECHA, členskými státy a Evropskou komisí.

Cílem strategie je objasnit, které registrované látky mají vysokou prioritu pro regulaci řízení rizik nebo generování údajů a které v současnosti mají nízkou prioritu pro další regulační opatření.

DALŠÍ INFORMACE:

• Celá zpráva ECHA [EN]

• Hledání nejúčinnějších způsobů k řízení chemických rizik

• Nejžhavější vědecká témata - bisfenoly

• Skupinové hodnocení bisfenolů identifikuje potřebu omezení

• Plán omezení

Státy Evropské unie se dnes nad ránem shodly na sadě klíčových návrhů, které mají přispět ke splnění klimatických cílů evropského bloku pro rok 2030. Ministři životního prostředí po více než patnáctihodinovém jednání podpořili reformu trhu s emisními povolenkami či normu, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Shodli se také na vzniku fondu kompenzujícího lidem zpoplatnění emisí z vytápění budov či dopravy, v němž má být 59 miliard eur (1,45 bilionu korun) na období let 2027 až 2032. Více ZDE

Čtěte také:

Automobilky vítají možnost prodeje aut na syntetická paliva po roce 2035

Izrael jako první země na světě začne odvádět odsolenou mořskou vodu do přírodního jezera. Podzemní kanál, jímž bude voda proudit do Galilejského jezera, má být v provozu na jaře příštího roku. Jezero je největším sladkovodním v Izraeli a významnou zásobárnou vody. Podle serveru The Times of Israel budou odborníci sledovat, do jaké míry přivedená voda ovlivní ekosystém. Dosavadní výzkum ukazuje, že přínos převyšuje nevýhody. Více ZDE

Trestná činnost proti životnímu prostředí se stala jednou z nejvýnosnějších forem organizované trestné činnosti na světě, která má značný dopad nejen na životní prostředí, ale také na lidské zdraví. Je velmi lukrativní, ale je obtížné ji odhalit, stíhat a trestat. Vzhledem k těmto faktorům je pro organizované zločinecké skupiny velmi atraktivní. Více ZDE

Společnost Vítkovice, a. s., dnes v Ostravě uvedla do provozu první veřejnou vodíkovou plnicí stanici v České republice. Její vybudování trvalo dva měsíce a přišlo zhruba na 14 milionů korun, řekl předseda představenstva Vítkovic Rodan Broskevič. Plnička určená pro osobní vozidla se nachází ve Vítkovicích u vjezdu do výrobního areálu společnosti Cylinders Holding. Více ZDE

Cirkulární ekonomika je hnací motor pro inovace a jednou z cest k udržitelnosti. V Česku dlouhodobě nejsou dostatečné recyklační kapacity, chybí celkově vyšší podpora těchto aktivit ze strany státu i větší osvěta. Svaz průmyslu upozorňuje například na nedořešenou definici toho, co je odpad a co už výrobek, která komplikuje využití recyklátů do nových výrobků. Stát by měl také více podporovat rozvoj oběhového hospodářství například při stanovování prostředků v programech podpory či zelenými zakázkami pro veřejné instituce. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) na to upozornil na semináři pro firmy, který hostila společnost DAIKIN.

Evropská unie si stanovila ambiciózní cíl recyklovat do roku 2035 celkem 65 % veškerého komunálního odpadu. Dle údajů MŽP Česká republika v roce 2020 materiálově využila 39 % komunálního odpadu. Má tedy například oproti Německu, které už jich nyní recykluje přes 65 %, co dohánět. 

„Cirkulární ekonomika a využívání odpadů se již dostaly do slovníků politických stran i konkrétních politiků. Rozvoj regulace nebo podpora státu tomu ne vždy plně odpovídá. Opětovně použité materiály šetří energii i primární zdroje, už z toho je jasné, že by to měla být jedna z priorit nás všech. Firmy si uvědomují, že se to může u řady komodit do budoucna vyplatit i ekonomicky, především při dnešním nedostatku plastů, kovů a dalších materiálů. Aby byl tento systém funkční, potřebujeme přemýšlet nad celým byznysem inovátorsky: řešit design produktů, financování i dodavatelský řetězec,” říká Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Stát hodlá podpořit tuto oblast například v rámci programů OP ŽP nebo OP TAK. V rámci cirkularity MPO vyhlásilo první výzvu také z Národního plánu obnovy na úspory vody a plánuje v dohledné době vyhlásit výzvu na cirkulární řešení v podnicích. Ocenit lze i programy podpory aplikovaného výzkumu pod TA ČR, které přináší konkrétní výsledky výzkumu a vývoje do praxe a ve kterých je třeba pokračovat.

NOVÝ ZÁKON O ODPADECH NEZJEDNODUŠIL ROZVOJ RECYKLAČNÍHO PODNIKÁNÍ

V Česku platí od 1. ledna 2021 nový zákon o odpadech.  Zlepšení podmínek pro rozvoj recyklačního podnikání ale v řadě ohledů nepřinesl. Zkomplikoval například pohled na to, co je odpad a co už ne. Kvůli nejasné definici podniky často neví, v jakém režimu s danou surovinou nakládat. Pro odpad totiž platí jiná pravidla než pro výrobky například v logistice, v některých případech si navíc firmy nově musí zabezpečit i povolení od MPO k provozu zařízení k využití odpadů. V minulosti stačilo pouze vyjádření krajského úřadu.

Na významnost bariéry upozorňují firmy napříč komoditami od recyklace chladiv pro větrání a elektroniku, přes automobilový sektor, zpracovatele pneumatik až po směsné plasty. „Pokud firma například vyrábí produkty z pryžového granulátu, který vznikl rozemletím pneumatik, je jasné, že se pro podnik jedná o surovinu k výrobě. Podle nového zákona je to stále odpadní produkt. Odpad vyžaduje zvláštní nakládání při převozu a firma navíc musí nyní žádat MPO o rozšíření provozního řádu, i když z granulátu výrobek vytváří řadu let. Za Svaz průmyslu jako jeden krok k řešení navrhujeme připravit komoditně definované vyhlášky na odpad a surovina pro další výrobu,” říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Obdobně je to i u chladiv. Budovy a jejich energetické systémy dnes hrají hlavní roli ve snižování globálních emisí skleníkových plynů. Při výměně stávajících systémů pro chlazení a vytápění budov za energeticky efektivnější je znovuzískáváno chladivo, které lze po regeneraci opětovně využít při výrobě nových systémů. „Pro cirkulární ekonomiku chladiv existuje v ČR mezinárodní platforma Retradeables podporovaná z evropského dotačního programu Life 3R. Použitá chladiva zde mohou jejich majitelé prostřednictvím elektronické burzy prodat zpracovatelům, kteří je technologicky regenerují na úroveň kvality nového chladiva a vrátí je zpět na trh k opětovnému použití. Tím lze ušetřit značné množství nových chladiv. Pojďme tedy odstranit veškeré překážky, včetně legislativních bariér, abychom mohli zvýšit využití recyklovaných a regenerovaných chladiv namísto jejich současné likvidace jako odpadu,“ říká Tomáš Habel, Environment Readiness Officer společnosti Daikin ČR.

STÁT BY MĚL V PODPOŘE CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY PŘIDAT

Svazu průmyslu se podařilo jako první krok k cestě za oběhovým hospodářstvím do nového zákona o odpadech prosadit např. zvýšení poplatků za skládkování z 500 korun na 1850 korun za tunu odpadu. Pouze taková motivace ale nestačí. V Česku je potřeba zejména vybudovat dostatečné recyklační kapacity a rozšířit trh s recyklovanými výrobky. To může podpořit i stát.

Firmy vědí, že v recyklačním podnikání může být v ČR vyšší potenciál, ale stát k tomu musí vytvářet vhodné podmínky, a to stabilní a vstřícnou legislativou, podporou výzkumu a vývoje, pozitivními ekonomickými nástroji, osvětou či větším využíváním tzv. zelených veřejných zakázek, které preferují recyklované materiály. „Firmy často naráží na to, že s dobrým produktem z recyklovaných surovin neuspějí ve veřejných zakázkách kvůli vyšší ceně. Recyklované plastové výrobky přitom budou podporovány v rámci operačního programu Životní prostředí 2021 – 2027. Přednost produktům splňujících podmínky využití recyklovaných surovin by měl stát dávat nejen v tomto programu, ale plošně,” popisuje Petr Jonák, člen představenstva SP ČR.

Stát může také efektivně pomoci správným a jednoduchým nastavením výzev programů podpory, jako je např. Národní plán obnovy, OP ŽP či OP TAK. V NPO je vyčleněna na recyklaci 1 miliarda korun, v OP TAK 2,5 miliardy korun. „Programy se sice správně zaměřují i na oblasti cirkulární ekonomiky, nicméně na výstavbu recyklačních zařízení a zajištění dalších opatření k vyšší cirkularitě je potřeba mnohem více prostředků, než jsou schválené alokace,” říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE OSVĚTA

Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal na téma recyklace seminář, který hostila společnost DAIKIN ve svém plzeňském výrobním závodě. Odborníci z firmy DAIKIN, MŽP, Státního fondu životního prostředí ČR, MPO, Technologické agentury ČR, Svazu chemického průmyslu ČR, platformy CYRKL, Asociace recyklátorů elektroodpadu a společnosti Deloitte představili možnosti recyklace jako šance na trvale udržitelný rozvoj. SP ČR chtěl touto cestou zdůraznit důležitost využívání druhotných surovin, zvýšit osvětu i propojovat subjekty. „Je potřeba dostat do širšího povědomí, že odpad není věc, kterou se zbavíme tím, že ji vyhodíme na skládku, ale je to cenná surovina, která se dá opět využít a finančně zhodnotit,” uzavírá Petr Jonák.

 

Tiskárny SEVEROTISK a SVOBODA PRESS jako první v Evropě úspěšně recertifikovaly své produkty v kategorii „tištěný papír“ podle nových kritérii EU Ecolabel. Pro certifikovaný tisk se používají například šetrnější inkousty a certifikaci musí mít i samotný papírový substrát. Tiskoviny musí být snadno recyklovatelné, což ověří testy odstranitelnosti tiskových barev a adheziv. Tiskárny plní přísné emisní limity a minimalizují svou spotřebu energie i objem odpadu z výroby.

Energetická soběstačnost a rozvoj komunitní energetiky v Česku budou hlavním tématem online setkání k novým výzvám z Modernizačního fondu. Řečníci srozumitelnou formou představí smysl a hlavní výhody komunitní energetiky pro obce a města a představí nové možnosti dotační podpory. Diskusi je možné sledovat živě v pátek 1. července 2022 od 10:00 hodin, více ZDE

Státy Evropské unie se dnes shodly na zvýšení cílů pro podíl obnovitelných zdrojů energie a energetickou účinnost pro rok 2030, které jsou součástí dosud největšího balíku klimatických návrhů. Podle návrhu odsouhlaseného ministry energetiky má EU na konci desetiletí vyrábět 40 procent energie ze solárních, větrných a dalších klimaticky šetrných zdrojů. Zároveň se má o devět procent snížit spotřeba energie. Více ZDE