Evropská komise je pro zařazení zařadit jádra a zemního plynu za určitých podmínek na seznam zelených investic, což dlouhodobě požadovalo mimo jiné Česko. Podle premiéra Petra Fialy je návrh unijní exekutivy jedním z klíčů k energetické soběstačnosti. Plány Bruselu, který chce dát investorům návod, do jakých technologií se vyplatí vložit peníze, ale kritizují ekologické organizace.
"Evropská komise vzala v potaz vědecké expertizy, současný technologický pokrok i to, že přechod (k čisté energetice) bude pro jednotlivé členské státy znamenat rozdílné výzvy. Komise si proto myslí, že zemní plyn a jádro sehrají roli jako nástroje v přechodu k budoucnosti založené převážně na obnovitelných zdrojích," píše se v tiskové zprávě EK.
Komise dá podle návrhu zelený status těm novým blokům jaderných elektráren, které získají povolení pro stavbu nejpozději v roce 2045. Podle serveru českého deníku Hospodářské noviny by to Česku umožnilo postavit nové bloky jaderných elektráren Dukovany či Temelín.
"Zařazení jádra mezi čisté zdroje energie je jedním z klíčů k energetické soběstačnosti České republiky. Potřebují to naše domácnosti a potřebuje to i náš průmysl," uvedl Fiala. Jde podle něj o jednu z klíčových priorit nové vlády. "Navržený materiál je dobrý signál. Uděláme vše pro to, abychom pro Českou republiku tuto agendu dotáhli do úspěšného konce," dodal premiér.
Podle ministryně životního prostřední Anny Hubáčkové možnost využít jádro a plyn po přechodné období jako náhradu uhlí umožní Česku postupně přejít na klimaticky čisté zdroje. Návrh Evropské komise přivítal i bývalý premiér Andrej Babiš. "Je to věc, která je pro nás důležitá. Není možné, aby jádro a plyn byly energie, které by nikdo nechtěl financovat. To by pro nás byla katastrofa," řekl Babiš.
Členské státy Evropské unie se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí - tohoto zdroje se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat. Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality.
Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není vyřešené dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších zemí se skupině projaderných států v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila. Na zařazení zemního plynu na seznam zelených investic naléhaly země jižního a východního křídla unie, a zejména Německo, největší země sedmadvacítky, která plánuje do konce letošního roku skoncovat s výrobou elektřiny z jádra. Zemní plyn vytváří emise ve zhruba poloviční míře, než je tomu v případě uhlí. Tři čtvrtiny zemního plynu spotřebovaného v EU se dováží, nejvíce ze Ruska.
Členské státy sedmadvacítky se mají k návrhu vyjádřit do 12. ledna. Spadl by pod stůl, kdyby se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle agentury DPA nepravděpodobné.
Podle Svazu moderní energetiky se Česku potřebné snižování emisí do poloviny století nepodaří naplnit bez zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů nebo zvyšování energetické účinnosti v průmyslu nebo v budovách. Podporu zemního plynu lze chápat jako přechodový krok, který mají nahradit nízko.uhlíková a bezuhlíková řešení, řekl ČTK programový ředitel svazu Martin Sedlák.
Návrh Evropské komise odmítají ekologické organizace. "Pokud bude Evropská unie považovat jadernou a plynovou infrastrukturu jako udržitelný zdroj energie, dá tím státům svolení ke greenwashingu (šíření dezinformací ohledně snahy o ochranu životního prostředí) a k nesmyslnému utrácení veřejných peněz na obrovské a drahé projekty, které nás uzamknou v současném fungování energetiky," uvedl mluvčí české pobočky Greenpeace Lukáš Hrábek.
Rakouská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF) uvedla, že označení plynu a jádra za zelené technologie povede "k miliardovým investicím do odvětví poškozujících klima".
